Památku přednosty stanice Viktora Cibicha, jehož podobizna zdobí etikety a pivní sklo velkobřezenských piv, se i letos chystají uctít členové Sdružení přátel piva a zaměstnanci pivovaru Velké Březno. Pietní setkání se uskuteční v sobotu 23. března na hřbitově ve Valtířově, kde je Viktor Cibich pochován.

Účastníci se sejdou po příjezdu autobusu po půl jedenácté dopoledne. Na místo dorazí i vojenští veteráni z Babin. Po položení květin pak všichni společně navštíví pivovar Velké Březno.

Akci s názvem „v březnu na Březňáka“ organizuje Sdružení přátel piva. Spolu s nimi se scházejí i pivovarníci z Velkého Března a mnohdy i štamgasti, kteří mají pivo značky Březňák v oblibě. Jde o dlouholetou tradici, letos se všichni potkají celkem po šestnácté (s výjimkou covidových let, kdy se setkání neuskutečnila).

Celého plánovaného programu se zúčastní i manažer pivovaru Velké Březno Jaroslav Horáček. „Tvář Viktora Cibicha neodmyslitelně patří k pivu, které se v našem malebném pivovaru vaří opravdu velmi dlouho. Ze hřbitova se pak vydáme k nám do pivovaru, kde posedíme nad naším skvělým Březňákem a společně zavzpomínáme. Pokud někdo bude mít zájem, provedeme ho i našim pivovarem,“ uvedl Jaroslav Horáček.

Na březnové setkání se každoročně těší i dlouholetý člen Sdružení přátel piva Zdeněk Šťastný. „Na hrob vždy pokládáme věneček z chmele a ječmene s doutníčkem, který k panu Cibichovi patří stejně neodmyslitelně jako pivo. Březňák měl rád jako my,“ řekl Zdeněk Šťastný.

Opravdu předlouhou a zajímavou historií se může pochlubit pivovar Velké Březno, ležící v malebné obci stejného jména uprostřed přírody a pískovcových skal. Generace tamních sládků zde vaří pivo od roku 1753 dodnes. Používají přitom jakostní suroviny a prověřené receptury. Nahlédnout pivovarníkům pod pokličku mohou všichni zájemci při exkurzích do výrobních prostor pivovaru. V adventním čase tak přinášíme o pivovaru pár zajímavostí.

O výstavbě nového hospodářského dvora s pivovarem rozhodl v osmnáctém století dědic původního velkobřezenského panství Ferdinand Bonaventura Harach, který byl nejen státník a diplomat, ale především velmi schopný hospodář. Vznik nového pivovaru v roce 1753 ostatně dodnes připomíná erb ve fasádě staré budovy. Zatímco vrchnostenské pivovary v ústeckém kraji tou dobou upadaly, ten ve Velkém Březně vařil na plný výkon rok co rok až 40 věder v jedné várce. Další historicky významnou postavou, spjatou s Velkým Březnem, se stal nejvyšší purkrabí Českého království, hrabě Karel Chotek. Ten panství Velké Březno dokonce i se zámkem koupil v roce 1841 za 170 000 zlatých.

Konec devatenáctého století v českých zemích poznamenal doslova pivovarnický boom. Stávající pivovary se modernizovaly nebo rovnou stavěly na zelené louce nové. V pivovaru Velké Březno došlo díky rekonstrukci a modernizaci k podstatného zvýšení výstavu piva. Vznikla tak varna s větší kapacitou, dvě ležácká sklepení, umývárna sudů, o něco později sem jako první v Evropě zavedli i technickou novinku – chladicí zařízení, které umožňovalo udržovat stabilní teplotu ve sklepech i skladištích. O pár let později naši předkové uvedli do provozu spodní spilku a vzhledem ke vzrůstajícímu exportu rozšířili sklepy. Kolem roku 1900 tak pivovar prožíval vrchol rozkvětu a sbíral úspěchy doma i v zahraničí. Kromě slabších piv se zde vyráběla jedenáctka, dvanáctka a patnáctka na export. Nejvyšší ocenění z dob Rakouska-Uherska se váže k roku 1908, kdy se se odběratelem velkobřezenského piva stal císařský dvůr ve Vídni, neboť „žádosti bylo pro výtečnou jakost piva vyhověno“.

Autentický ráz velkobřezenskému pivu dodává i podobizna váženého přednosty stanice z Velkého Března, Viktora Cibicha. Přitom až do roku 2005 nikdo netušil, zda jde opravdu o zobrazení reálné osoby. Padaly tak tipy na někdejšího řídícího školy či poštmistra, nejčastěji se ale svátečně oděnému staršímu muži s pečlivě upraveným plnovousem a doutníkem říkalo „pivní dědek“. Teprve díky bádání znalce pivovarské historie Petra Žižkovského vyšlo najevo, že jde o přednostu vlakové stanice Viktora Cibicha. Ten za vyobrazení své osoby na etiketách získal v roce 1906 doživotní rentu třiceti piv týdně.

„Historii našeho pivovaru si velmi vážíme, stejně jako toho, že naše pivo Březňák vaříme stále klasickým způsobem a z kvalitních surovin. Náš pivovar také rádi ukazujeme veřejnosti, ať už to je u příležitosti konání Dne otevřených dveřích nebo po celý rok v rámci exkurzí pro návštěvníky s odborným výkladem,“ uvedl manažer pivovaru Jaroslav Horáček. A Pivovar Velké Březno určitě za návštěvu stojí. Součástí exkurzní trasy je dodnes používaná měděná varna z roku 1933, která pivu Březňák dodává specifické aroma. V provozu je i většina otevřených kvasných kádí na spilce z původní červené pryskyřice. Poutavá prohlídka končí degustací piva. Více informací o pivovaru i exkurzích zájemci najdou na www.breznak.cz.

Letos slaví pivovar Velké Březno kulaté jubileum 270 let od svého založení. Oslava na jeho počest aneb Den s Březňákem proběhne v sobotu 2. září od 14.00 do 22.00.

V sobotu 2. září se otevřou brány pivovaru Velké Březno. Jako každoročně pozve všechny své příznivce na dobrou muziku, spoustu zábavy a samozřejmě pivo Březňák. Den s Březňákem začíná v 15:00 hodin, vstupné se neplatí.

Celým odpolednem a večerem návštěvníky na pódiu provede moderátor Petr Zajíček. Po slavnostním zahájení hudební program začíná vystoupením skupiny Falzet v 15:00 hodin. V 16:30 se divákům představí muzikálový herec a písničkář Petr Lüftner. Od 18:00 hodin zahraje místní kapela Stará škola. Od 19:30 si mohou návštěvníci zanotovat notoricky známé písničky spolu s Freddie Mercury Revival. Vyvrcholením večera se stane vystoupení známé české skupiny Žlutý pes. Na pódiu se dále budou konat oblíbené soutěže o pivní ceny, jako například zatloukání hřebíků, přetahování lanem nebo zábavná soutěž „pivní loutka“.

Během celého odpoledne a večera budou mít zájemci příležitost navštívit pivovar s průvodcem zdarma, a to od 14:30 do 18:00 hodin. Registrace bude probíhat na místě. Návštěvníci si prohlédnou všechny důležité výrobní prostory včetně historické měděné varny pivovaru z roku 1933 nebo otevřených kádí na spilce, které slouží k dokvašování piva. V areálu pivovaru se všichni mohou těšit na dobrou zábavu.

Zdarma si mohou vyzkoušet virtuální realitu či Body Zorbing, nebo se trochu poučit na stanovišti EKO-KOMu. Za poplatek pak bude skákací hrad, horolezecká stěna, střelnice, kolotoč, malování na obličej nebo pořízení fotky z fotokoutku s rekvizitami. Odpoledne i večer jistě zpříjemní piva značky Březňák za příznivou cenu a něco dobrého k snědku. Den s Březňákem skončí ve 22:00 hodin.

Velké Březno - Vydali jsme se do míst, kde se vaří pivo Březňák, nebo Zlatopramen. Víte kde to je? Odpověď najdete na pravém břehu Labe, ve vesnici Velké Březno, kde stojí Pivovar Velké Březno.

Pivovar byl založen v roce 1753. Pivo je pozitivně hodnoceno konzumenty i odbornou porotou, obdrželo několik ocenění z festivalu PIVEX a několik předních míst na soutěžích v České republice. Do počátku 20. století vlastnil pivovar hrabě Chotek, v tu dobu se zde vařilo až 18 vlastních značek piva. V době druhé světové války pivovar dodával pivo německé armádě v operaci Afrikakorps. Po roce 1989 prošel privatizací a dostal se do vlastnictví společnosti drinks Union, od roku 2008 je součástí koncernu Heineken.

V současnosti se zde vaří i značka Zlatopramen, kterou původně vařil dnes zrušený pivovar v Krásném Březně. V pivovaru je dodnes funkční měděná varna z třicátých let minulého století, používají se stále otevřené kvasné kádě a pivo zraje v pivovarských sklepech.

Tváří piva je Viktor Cibich, jehož portrét je právě na pivních etiketách Březňáku. V roce 1906 ho oslovila správní rada s nabídkou stát se tváří piva Březňák. Jeho portrét se od té doby objevuje na etiketách, cedulích, inzertních a propagačních materiálech všeho druhu. Jako honorář obdržel doživotní rentu 30 tupláků (30 litrů) týdně, které popíjel v restauraci Tivoli ve Velkém Březně. Zemřel v roce 1916 v 59 letech ve Velkém Březně a o jeho oblíbenosti svědčí i záznam o pohřbu.

Objednat lze exkurzi s ochutnávkou, pivovar organizuje také Den otevřených dveří. Pivo produkuje v sudech, skleněných i PET lahvích a plechovkách.

Památku tváře velkobřezenských piv Viktora Cibicha letos uctí členové Sdružení přátel piva a zaměstnanci pivovaru Velké Březno v sobotu 25. března. Sraz účastníků bude stejně jako v předchozích letech před hřbitovem ve Valtířově po příjezdu autobusu po půl jedenácté dopoledne. Na místo dorazí i vojenští veteráni z Babin. Po položení květin pak společně navštíví pivovar Velké Březno.

Viktor Cibich byl váženým přednostou vlakového nádraží ve Velkém Březně. Za doživotní pivní rentu souhlasil s vyobrazením své osoby na etiketách – a zdobí je dodnes.

Akci s názvem „v březnu na Březňáka“ organizuje Sdružení přátel piva. Spolu s nimi se scházejí i pivovarníci z Velkého Března a mnohdy i štamgasti, kteří mají pivo značky Březňák v oblibě. Setkání si nenechá ujít ředitel pivovaru Jaroslav Horáček. „Tvář Viktora Cibicha neodmyslitelně patří k pivu, které se v našem malebném pivovaru vaří už pěknou řádku let. Ze hřbitova se všichni vydáme k nám do pivovaru, kde bude možné si ho prohlédnout a posedět nad pivem, které měl pan Cibich rád. Stejně jako my,“ uvedl Jaroslav Horáček.

Na březnové setkání se každoročně těší i dlouholetý člen Sdružení přátel piva Zdeněk Šťastný. „Na hrob vždy pokládáme věneček z chmele a ječmene s doutníčkem, který k panu Cibichovi patří stejně jako pivo Březňák,“ řekl Zdeněk Šťastný.

Velké Březno je malebná obec v polabské kotlině uprostřed přírody a pískovcových skal. Stojí tam i stejnojmenný pivovar, v němž tamní sládci vaří pivo Březňák tradičním způsobem z nejkvalitnějších surovin podle ověřených receptur nepřetržitě od roku 1753. Používají například měděnou varnu z roku 1933, v provozu je i většina otevřených kvasných kádí na spilce. A ještě jedna podstatná věc zůstává neměnná – od roku 1906 zdobí logo Březňáka tvář váženého přednosty stanice z Velkého Března, pana Viktora Cibicha, který za vyobrazení své osoby na etiketách získal doživotní rentu třiceti piv týdně. Najdeme ho na etiketách skleněných lahví i pivním skle.

Velkobřezenská piva jsou na čepu nejen v restauracích v severních Čechách, ale i v mnoha provozovnách v celé České republice.

Pivovar si návštěvníci mohou prohlédnout i na vlastní oči. Čeká je exkurze do hlavních provozů pivovaru s odborným výkladem. Těšit se mohou na ukázku klasické technologie vaření českého piva i jeho ochutnávku. Jako v jednom z mála pivovarů zde uvidí například otevřené kvasné kádě na spilce z původní červené pryskyřice.

Pravidelné exkurze se konají vždy každou sobotu od 14:30 hodin.

Objednávky se přijímají na telefonním čísle +420 548 134 134 (ve všední dny od 7:00 do 16:00 hodin) nejméně týden předem, nebo na mailu exkurze@breznak.cz. Základní vstupné s degustací činí 100,- Kč, senioři a studenti zaplatí 60,- Kč. Výklad je možný v češtině, němčině a angličtině.

Po několikaleté pauze se letos 10. září od 11:30 hodin v areálu pivovaru uskuteční Den otevřených dveří. Návštěvníci se mohou těšit na vystoupení několika populárních hudebních skupin (např. Arakain), řezbářskou show, ruční dílny, soutěže, exkurze do pivovaru nebo závěrečný ohňostroj. Vstupné se neplatí, pivo bude stát 20 korun. K cestě do pivovaru a zpět lze využít kyvadlovou dopravu z Ústí nad Labem a Děčína.

Dobře živený a svátečně oděný padesátník s vysokým čelem a pečlivě upraveným plnovousem si nahýbá z plného půllitru, jehož dno lehce podpírá levou rukou se zapáleným doutníkem – to je zavedená značka, kterou si už roku 1906 nechal zaregistrovat pivovar ve Velkém Březně.

Ještě před první světovou válkou tvář pivaře pomáhala prodávat pivo v zahraničí – ústecké pivo se vyváželo například do Kapského Města, do Dar Es Salaamu a také ho pily německé jednotky Afrikakorpsu.

Dodnes se etiketa neoprávněně objevuje třeba až v Kostarice a Uruguayi, což současného vlastníka příliš neznepokojuje – je to spíš sběratelská kuriozita. Stopy jihoamerické etikety se přitom dají vysledovat nejspíš k odsunutým sudetským Němcům.

Zato v původní vlasti pivař po znárodňování zmizel. Objevil se jen krátce v období Pražského jara a pak, na pouhých 14 dnů, v roce 1981. Tenkrát plánované hospodářství nějak nezvládlo zajistit dostatek etiket, ale pivo být muselo, a tak se sáhlo do zásob etiket z roku 1968.

Tajemný Dědek Victor Cibich
Úplného vzkříšení se „Dědek“, jak mu ústečtí štamgasti přezdívají, dožil až roku 1990. A marketingová legenda se dočkala i vysvětlení – tvář z etikety totiž patřila existujícímu člověku.

Na to se přitom přišlo úplnou náhodou. Když velkobřezenský pivovar v 90. letech 20. století navštívil jeden z bývalých německých obyvatel a zahlédl starou reklamní ceduli, vyřkl jméno „Cipich“ a vyprávěl, že tenhle pán za propůjčení své tváře reklamě získal od pivovaru doživotní rentu 30 piv týdně.

Jméno bylo zapsáno s ohledem na německý pravopis jako Zippich a ústečtí historici začali pátrat v archivech – jenže o panu Cipichovi ani zmínky. Až kolega ústeckého archiváře Vladimíra Kaisera, Rakušan Hans Peter Hay, narazil na stopu – mimochodem, Březňák mu moc chutnal a dal mu tedy asi správnou inspiraci. Legenda o panu Cipichovi mu uvízla v hlavě. Až ve vídeňských archivech narazil na nositele stejně znějícího jména, který sloužil jako poštmistr ve Velkém Březně, a mohl tedy jako inspirace pro etiketu sloužit.

Ani to ale ještě není konec legendy – až po dalších 15 letech napadlo historika Petra Žižkovského prozkoumat záznamy s českým přepisem stejně znějícího jména. „Dědek“ z etikety konečně dostal občanské jméno – Victor Cibich, rodák z Hustopečí u Brna, který byl přednostou železniční stanice ve Velkém Březně.

A velkobřezenský poštmistr Cibich, kterého našel rakouský historik? Ten se jmenoval Paul a byl to syn pana Victora, přednosty velkobřezenské železniční stanice.

Tradiční etiketa piva Březňák už není jen legendární obchodní značkou. Posloužila také jako doklad složitého, ale vítaného návratu historické paměti do českého pohraničí.

Na počest Victora Cibicha byla dokonce uspořádána konference historiků a pivovar dal pietně upravit opuštěný hrob manželů Cibichových ve Valtířově u Velkého Března. Paní Augusta manžela přežila o 22 let, zemřela v roce 1938. Victor Cibich na nás z etiket Březňáku shlíží dodnes.

Značka Zlatopramen rozšiřuje i letos portfolio radlerů s obsahem 0,0 % alkoholu o příchuť Brusinka a rybíz. Nový produkt se prodává v půllitrových plechovkách, už nyní je k dostání v regálech obchodů.

Novinka Zlatopramen 0,0 % Brusinka a rybíz je stejně jako další příchutě značky z minulých let zcela bez alkoholu. Další výhodou nového produktu je samotná příchuť, kterou v kategorii radlerů spotřebitelům konkurence nenabízí. „Držíme přírodní notu našich radlerů. Brusinka je v podstatě super potravinou a výborně doplňuje naše portfolio, které díky složení a opravdu žádnému alkoholu může zaujmout i zastánce zdravého životního stylu. Krásně tak doplňuje naši řadu radlerů, které kromě ovoce obsahují také bylinky,“ řekla manažerka značky Zlatopramen Alice Divišová. Zlatopramen od začátku své existence reaguje na spotřebitelské trendy, jako je zdravý životní styl, péče o tělo i duši, a návrat k přírodě. Radler s 0,0 % alkoholu je tak vhodný při jakémkoli pohybu, sportu a všech činnostech, kdy si lidé chtějí zachovat čistou hlavu.

Do portfolia Zlatopramen radlerů 0,0 % stále patří loňská novinka Mandarinka a jasmín, dále Grapefruit a rozmarýn a Citron, bezový květ a máta. Celou řadu chuťově doplňuje Tmavá višeň, která je jako jediná vyrobena z tmavého nealkoholického piva. Všechny uvedené produkty jsou bez umělých barviv a konzervantů. Od roku 2019 Zlatopramen snížil podíl cukru ve všech svých produktech o 30 procent.

Všechny příchutě Zlatopramen Radlerů se letos představují v novém designu plechovek, který klade důraz na jejich barevnost podle druhu použitého ovoce a tím i snadnější rozpoznatelnost a orientaci v regálech obchodů. Nové plechovky zdobí i mnohem větší ilustrované obrázky ovoce, které je klíčovou složkou nápoje.

Uvedení novinky na trh provází povedená kampaň čtyř spotů „Nebuď kapku moc“ na sociálních sítích.

Značka Zlatopramen rozšiřuje své portfolio radlerů s nulaprocentním obsahem alkoholu o novou příchuť Mandarinka a jasmín. Ta doplní řadu stávajících populárních příchutí, jako jsou například Citrón, bezový květ a máta nebo Grep a rozmarýn. Nový produkt si již mohou zákazníci zakoupit v obchodech, a to v plechu s objemem 500 ml.

Novinka Zlatopramen Radler 0,0 % Madarinka a jasmín je stejně jako další příchutě této značky zcela bez alkoholu, což tyto nápoje činí unikátními v segmentu radlerů na českém trhu. Kromě toho jsou produkty bez umělých barviv, konzervantů a od loňského roku také se sníženým obsahem cukru o 30 %. Radlery od Zlatopramenu jsou ideálním společníkem nejen na cestách autem, ale i během sportovních či jiných aktivit, u nichž konzument uvítá osvěžení v podobě chlazeného nápoje, aniž by řešil případný alkohol v krvi.

Zlatopramen Radler 0,0 % zároveň letošní léto nezávazně vyzývá všechny, kteří chtějí změnit své staré návyky, zkusit něco nového a zkrátka začít od nuly. Zlatopramen výzva bod 0,0 bude komunikována prostřednictvím online a tištěných médií, zapojeni budou i influenceři. „Jedinečnost našeho radleru nás inspirovala k tomu, užít si letošní léto jinak a také bez kapky alkoholu. Proto jsme se rozhodli pro výzvu, která bude motivovat lidi k osobnímu posunu, ať se jedná o jakoukoli oblast,“ říká manažerka značky Alice Divišová.

Nová příchuť:
Zlatopramen Radler 0,0 % – Mandarinka a jasmín 500 ml

Nejpopulárnější příchutě:
Zlatopramen Radler 0,0 % – Citrón, bezový květ a máta 500 ml
Zlatopramen Radler 0,0 % – Grep a rozmarýn 500 ml

I letos desítky pivovarů bojovaly na XXX. Mezinárodním pivním festivalu o pivní pečetě. Dvě stříbrné získal právě pivovar ve Velkém Březně, a to v kategoriích výčepního světlého piva a světlého 11% ležáku. Na své konto si tak připsal další z řady ocenění.

Březňák je tradiční české pivo vyráběné v pivovaru Velké Březno už po více než 260 let. Jeho oblíbenost a kvalita boduje i dnes. Březňák světlý výčepní uspěl v konkurenci 46 vzorků a umístil se na druhém místě se stříbrnou pečetí. Druhou stříbrnou pečeť získal Březňák 11, který uspěl mezi 53 vzorky konkurenčních světlých ležáků 11%. „Březňák světlý výčepní je snadno pitelný a dobře zažene žízeň. Má nezaměnitelnou vůni, za kterou vděčí právě trojitému chmelení a Žateckému poloranému červeňáku. Druhý na stupni vítězů, Březňák 11, je světlý ležák zlatavé barvy a pyšní se plnější chutí. Ta mu ale na pitelnosti neubírá,“ říká ředitel velkobřezenského pivovaru Libor Doseděl.

Ocenění Zlatá pivní pečeť je největší soutěžní událostí svého druhu. Ceny jsou udělovany v rámci pivovarnické přehlídky International Beer Festival Budweis na Mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích. Letos se konal jeho již třicátý ročník. Ve dnech 17. až 22. února 2020 se soutěžním degustačním testům podrobilo 264 pivovarů z 22 zemí. Samotné hodnocení soutěžících pivovarů je striktně anonymní a probíhá několik degustačních kol. O vítězi rozhoduje například chuť piva, jeho plnost, hořkost nebo říz.

Jak Březňák světlý výčepní, tak Březňák 11 vyrábí velkobřezenský pivovar, který se stále snaží zachovat si tradiční postup výroby. Právě tradice v kombinaci s prvotřídními surovinami a zručností pivovarských mistrů pomáhá Březňáku pravidelně vítězit právě na pivních soutěžích.