Brněnský pivovar Lucky Bastard během první vlny pandemie rostl o 25 procent, věrní zákazníci totiž celou společnost Czech Craft Beers podrželi i během karantény. Se zahájením okénkového prodeje v hospodách a restauracích se dokonce pohybovali na 80 procentech plánovaného obratu.

„Situace je složitá v souvislosti s neustálým a neopodstatněným „strašením“ obyvatel. Snažíme se lidem, kteří nás a naše pivo mají rádi a byli s námi i během karantény, nabídnout ještě něco víc. Vzhledem k nepředvídatelnému jednání naší vlády jsme zvýšili i péči o naše zákazníky jednoduchými slevovými akcemi, které hospodským v této situaci jednoznačně pomáhají. Pracujeme také na novém e-shopu, kde si lidé budou moci všechno koupit přímo od nás,“ říká Martin Šibal, bývalý sedminásobný basketbalový mistr Československa a většinový vlastník společnosti Czech Craft Beers, do níž investičně vstoupil v roce 2017.

Zákazníci Lucky Bastard se tak můžou těšit třeba na plechovkové pivo Siciliano IPA s hořkostí 43 IBU a 7,8 procentním obsahem alkoholu. Ve spolupráci se specialisty v tomhle brněnském minipivovaru vyvinuli taky vlastní parfém pro muže.

Lucky Bastard chce svým logem a zaměřením být love brandem pro mladou skupinu zákazníků. Tím to ale nekončí, expanze do kosmetického segmentu se těmhle pivařům líbí natolik, že přidávají i pivní tělovou kosmetiku s využitím tělu prospěšných pivních kvasnic. V nabídce bude šampon, tělové mléko a pěna do koupele.

„Řekl bych, že nás situace v souvislosti s covidem spíše nakopla ke zlepšení efektivnosti chodu naší firmy. A vzhledem k tomu, jak jsme mladá firma, tak možností na zlepšení je stále dost,“ doplňuje Šibal, který také podniká v neofarmakách a vyráběl například slavná probiotika Biopron, jež od něj v roce 2015 koupila firma Walmark.

Samotný minipivovar Lucky Bastard byl založen v roce 2013 skupinou nadšených ajťáků, ze kterých v minipivovaru zůstal jeho zakladatel Jan Grmela, který je kromě společníka především vrchním sládkem. Grmela se na kurzu vaření piva při studiu na Mendelově univerzitě do tohoto nápoje tak zamiloval, že se rozhodl založit vlastní pivovar.

Když z kapacitních důvodů výrobnu přestěhoval do bývalé sladovny v Kotlářské ulici, zjistil, že se tam od roku 1894 vařilo pivo Moravia, a přirozeně na tradiční značku navázal. Původně se Moravia měla vyrábět jen jako okrajový ležák pro přátele, ale překvapivě dobře se prodávala a začala sama fungovat.

Dnes je tedy spolu s Lucky Bastard součástí společnosti Czech Craft Beers, kterou spolu s Šibalem a Grmelou vlastní další bývalý basketbalový hráč, Jiří Sojka, který v Brně provozoval Zelenou Kočku a Pivárium. Samotné značky piv pod touhle trojkou majitelů jsou od sebe odlišeny druhem kvasnic.

Lucky Bastard je moderní pivo, po americkém vzoru svrchně kvašených kvasnic. Naopak Moravia, která míří na tradiční zákazníky, je spodně kvašený ležák. Dnes se obě piva vaří v Medlánkách a výroba je uzpůsobena tak, aby ji byl schopen obstarat jeden člověk.

„Jsem rád, že se z malé firmy o stotisícovém základu stala za sedm let firma s obratem dvacet milionů. I tak jsme tu ve výrobě ale stále tři. Dva sládkové a jeden podsládek a děláme si všechno sami, od lahvování po etikety. Ročně nám projde rukama 150 tisíc lahví a letos uvaříme přes 6000 hektolitrů. Bastard i Moravia mají po pěti druzích, plus občas děláme s klukama nějaké speciály, jako je třeba černé pivo,“ doplňuje zakladatel a vrchní sládek v jedné osobě Grmela s tím, že být sládkem je krásná a zajímavá práce, i když stráví třetinu času u papírování.

„Řemeslo ale převažuje a to miluju a k počítači bych se nikdy nevrátil,“ dodává tenhle bývalý ajťák, který odmítá vařit komerčně úspěšné zelené pivo a zakládá si na kvalitě.

„Řemeslo by mělo mít svá pravidla. Dobré craftové pivo je o přístupu majitelů, o surovinách a pravdě, kdy se otevřete a řeknete, z čeho pivo vyrábíte, netajíte recepty ani postupy. Naopak jste schopni zákazníkům poskytnout všechny informace o produktu, protože víte, co děláte, a nestydíte se za to.“

Pivní výlety do Brna končily ještě před pár lety především ve vyhlášeném minipivovaru Pegas. Pak se ale v roce 2013 objevily nezaměnitelné černobílé etikety se smokingem a logem Lucky Bastard a pivní mapa Brna rázem dostala jiný rozměr.

Jan Grmela, který za vznikem pivovaru stojí, patří k legendám české craft beer scény, což mohou dosvědčit nejen mnozí členové domavarnických skupin a účastníci pivních soutěží. Do pivovarského byznysu nevstupoval s jasně vymezeným rozpočtem. „My jsme do toho na začátku nešli tak, že bychom vzali deset milionů a postavili pivovar. My jsme ty peníze hlavně ani neměli,“ říká s úsměvem Grmela. Příběh Lucky Bastarda je příběhem postupného růstu. Začínalo se ve spartánských podmínkách, postupně pivovar dorostl do dnešní moderní podoby, kterou naleznete v budově bývalé sladovny dávno zaniklého pivovaru Moravia.

A právě jméno Moravia se stalo Grmelovi osudné. Když zjistil, na jakou tradici Lucky Bastard navazuje, rozhodl se dát toto jméno svému druhému provozu. Zatímco Bastard se specializuje na svrchně kvašená piva s aromatickými chmely, větší Moravia, která má samostatný provoz v Medlánkách, vaří výhradně piva spodně kvašená, především ležák. Používá proto především bavorské chmely typické pro své bylinné, květinovější aroma a chytře je kombinuje s dalšími exotickými odrůdami. Výsledkem je výrazné pivo, které si sotva spletete. O českého zákazníka však musí Moravia bojovat, už jen proto, že typickou zlatavou barvu nahrazuje v případě bavorských ležáků spíše světlejší, slámový odstín.

Pivní výlety do Brna končily ještě před pár lety především ve vyhlášeném minipivovaru Pegas. Pak se ale v roce 2013 objevily nezaměnitelné černobílé etikety se smokingem a logem Lucky Bastard a pivní mapa Brna rázem dostala jiný rozměr.

Jan Grmela, který za vznikem pivovaru stojí, patří k legendám české craft beer scény, což mohou dosvědčit nejen mnozí členové domavarnických skupin a účastníci pivních soutěží. Do pivovarského byznysu nevstupoval s jasně vymezeným rozpočtem. „My jsme do toho na začátku nešli tak, že bychom vzali deset milionů a postavili pivovar. My jsme ty peníze hlavně ani neměli,“ říká s úsměvem Grmela. Příběh Lucky Bastarda je příběhem postupného růstu. Začínalo se ve spartánských podmínkách, postupně pivovar dorostl do dnešní moderní podoby, kterou naleznete v budově bývalé sladovny dávno zaniklého pivovaru Moravia.

A právě jméno Moravia se stalo Grmelovi osudné. Když zjistil, na jakou tradici Lucky Bastard navazuje, rozhodl se dát toto jméno svému druhému provozu. Zatímco Bastard se specializuje na svrchně kvašená piva s aromatickými chmely, větší Moravia, která má samostatný provoz v Medlánkách, vaří výhradně piva spodně kvašená, především ležák. Používá proto především bavorské chmely typické pro své bylinné, květinovější aroma a chytře je kombinuje s dalšími exotickými odrůdami. Výsledkem je výrazné pivo, které si sotva spletete. O českého zákazníka však musí Moravia bojovat, už jen proto, že typickou zlatavou barvu nahrazuje v případě bavorských ležáků spíše světlejší, slámový odstín.

Brněnský minipivovar Lucky Bastard po více než 80 letech vzkřísil pivní značku Moravia. Velkopivovar stejného názvu zanikl za hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Nyní se pivo stejné značky čepuje v omezeném množství ve vybraných hospodách.

Brněnský pivovar Moravia byl založen v roce 1898 a v době svého vrcholu vařil asi 200.000 hektolitrů piva ročně, což z něj dělalo druhý největší pivovar v Brně.

Z areálu zbyla jen část na rohu dnešní Kotlářské a Štefánikovy ulice. Minipivovar Lucky Bastard sídlí od loňska v bývalé sladovně areálu.

“Nikdo už dnes nezjistí, jak pivo Moravia před sto lety chutnalo. Pivovar samotný byl navíc bohužel kompletně srovnán se zemí,“ uvedl sládek z Lucky Bastard Jan Grmela. Odkaz na původní značku podle něj neznamená nalezení původní receptury pivaMoravia v podlaze sladovny.

„Ostatně ani sto let stará receptura by nám rekonstrukci chuti neumožnila - suroviny i technologie pro výrobu piva se od té doby značně změnily,“ uvedl Grmela.

Nová piva jsou podle něj tvořena podle nových receptur v moderním pojetí výroby českého piva. Moravia je v prodeji z kapacitních důvodů, téměř výhradně v síti restaurací Zelená kočka.

Budují síť Czech Craft Beers
„Ze stejného důvodu se pivo bude dále vařit v Medlánkách, protože nemáme dostatečnou kapacitu pro výrobu v rámci pivovaru Lucky Bastard,“ uvedl Grmela. Tamní minipivovar, který bude součástí budované sítě Czech Craft Beers, se teprve chystá. Investor tam chce dělat zejména ležáky českého typu, zatímco Lucky Bastard dělá spíše svrchně kvašená piva.

Ke starým pivovarským značkám se české pivovary vracely i v minulosti. V Brně za krize ve 30. letech zanikla i výroba Novopramenu na dnešní Staňkově ulici. Ke stejnému názvu se pak podle webu pivovary.info vrátily na počátku 70. let východočeské pivovary.

V některých pivovarech šlo o krátkodobou záležitost, jinde se pivo s tímto jménem dělalo dlouhodobě. Novopramen z trhu zmizel v 90. letech.

Většina pivovarů vaří pivo spíše pod zavedenými názvy a omlazení těch historických nechystá. To platí i pro brněnské Starobrno, které patří skupině Heineken. „Nic podobného jsme doposud nedělali. Udržujeme si svoje zavedené značky,“ uvedla tisková mluvčí Heinekenu Jana Pikardová.

Brněnský minipivovar Lucky Bastard po více než 80 letech vzkřísil pivní značku Moravia. Velkopivovar stejného názvu zanikl za hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Nyní se pivo stejné značky čepuje v omezeném množství ve vybraných hospodách, říká sládek pivovaru Jan Grmela.

Brněnský pivovar Moravia byl založen v roce 1898 a v době svého vrcholu vařil asi 200.000 hektolitrů piva ročně, což z něj dělalo druhý největší pivovar v Brně. Z areálu zbyla jen část na rohu dnešní Kotlářské a Štefánikovy ulice. Minipivovar Lucky Bastard sídlí od loňska v bývalé sladovně areálu.

"Nikdo už dnes nezjistí, jak pivo Moravia před sto lety chutnalo. Pivovar samotný byl navíc bohužel kompletně srovnán se zemí," uvedl Grmela. Odkaz na původní značku podle něj neznamená nalezení původní receptury piva Moravia v podlaze sladovny. "Ostatně ani sto let stará receptura by nám rekonstrukci chuti neumožnila - suroviny i technologie pro výrobu piva se od té doby značně změnily," uvedl Grmela.

Nová piva jsou podle něj tvořena podle nových receptur v moderním pojetí výroby českého piva. Moravia je v prodeji z kapacitních důvodů, téměř výhradně v síti restaurací Zelená kočka. "Ze stejného důvodu se pivo bude dále vařit v Medlánkách, protože nemáme dostatečnou kapacitu pro výrobu v rámci pivovaru Lucky Bastard," uvedl Grmela. Tamní minipivovar, který bude součástí budované sítě Czech Craft Beers, se teprve chystá. Investor tam chce dělat zejména ležáky českého typu, zatímco Lucky Bastard dělá spíše svrchně kvašená piva.

Ke starým pivovarským značkám se české pivovary vracely i v minulosti. V Brně za krize ve 30. letech zanikla i výroba Novopramenu na dnešní Staňkově ulici. Ke stejnému názvu se pak podle webu www.pivovary.info vrátily na počátku 70. let východočeské pivovary. V některých pivovarech šlo o krátkodobou záležitost, jinde se pivo s tímto jménem dělalo dlouhodobě. Novopramen z trhu zmizel v 90. letech.

Většina pivovarů vaří pivo spíše pod zavedenými názvy a omlazení těch historických nechystá. "Nic podobného jsme doposud nedělali. Udržujeme si svoje zavedené značky," uvedla tisková mluvčí Heinekenu Jana Pikardová.

Brněnský minipivovar Lucky Bastard změnil vlastníka. Koupila jej nově vytvořená společnost Czech Craft Beers, která plánuje výstavbu až deseti minipivovarů na jižní Moravě. Začala už budovat za zhruba 35 milionů korun minipivovar v Brně-Medlánkách. Bude stát v bývalém sídle společnosti Valosun, z níž je i jeden z investorů pivovarského projektu Martin Šibal. Šibal prodal výrobce potravinových doplňků Valosun společnosti Walmark před dvěma lety. Ponechal si některé aktivity Valosunu v USA a Kanadě a podniká i v jiných oblastech. Jednou z těch, které si zvolil, jsou minipivovary, kde spojil své snažení s majitelem sítě restaurací Zelená kočka Jiřím Sojkou a sládkem Janem Grmelou.

Podle Šibala potenciál k růstu trhu stále je. Odborníci odhadují, že v České republice je kolem 350 minipivovarů, pokrývají ovšem jen asi dvě procenta produkce piva. V Německu mají minipivovary osm procent trhu a v USA ještě víc. "Spotřeba piva je u nás pořád největší na hlavu. Každý si může spočítat, že prostor k růstu tady ještě je," řekl ČTK Šibal. Nová skupina tvořená částečně bývalým managementem Valosunu plánuje do budoucna šest až deset minipivovarů na jižní Moravě. O jaké půjde lokality, Šibal uvést nechtěl.

Lucky Bastard je minipivovar, který nedávno investoval do výroby, zvětšil kapacitu a přestěhoval se do rozsáhlejších prostor. Oproti jiným se zaměřuje jen na svrchně kvašená piva. Minipivovar v Medlánkách chce oproti tomu vyrábět tradiční české ležáky plzeňského typu. "Dobré pivo vaří možná třetina pivovarů. Chceme se prosadit kvalitou, to je základ," uvedl sládek Jan Grmela. Nový minipivovar otevře patrně na podzim letošního roku. Další pak budou následovat.

"Máme vytipované zajímavé lokality, kde by minipivovar měl svoje místo. Nyní jsou to řádově tři nebo čtyři lokality v rámci Jihomoravského kraje," uvedl Šibal. Nový minipivovar v Medlánkách vyjde investora na zhruba 35 milionů korun, z toho 15 milionů půjde do speciálních technologií. Podle zástupců firmy se lidé z okolí nemusí bát zápachu, protože provoz nebude mít komín. České pivovarnictví v posledních letech zažívá velký boom. Investují v něm i lidé, kteří nejsou z oboru. Některé firmy vytvářejí i sítě minipivovarů. Jedna z nich například obnovila výrobu piva ve Znojmě a Jarošově, který je součástí Uherského Hradiště.

Naopak problémy mají některé tradiční pivovary v regionu. Podle Vyškovského deníku propouští místní pivovar, který se dlouhodobě potýká s poklesem odbytu. Podle ředitele pivovaru Romana Kotolana situace sice příznivá není, nicméně konec Vyškovského piva zatím vyloučil. "Dochází k určitým provozním změnám, které jsou vedené snahou minimalizovat náklady na provoz pivovaru. A to s ohledem na nenaplnění obchodních plánů, které si investor a vedení pivovaru vytyčilo," řekl dnes Vyškovskému deníku Kotolan. V Brně měl problémy s odbytem minipivovar Magistr.

Brněnský minipivovar Lucky Bastard rozšířil výrobu. Díky investici šesti milionů korun má novou varnu, která má sedmkrát větší kapacitu než ta původní. Minipivovar ale celou kapacitu 4500 hektolitrů ročně zatím nevyužije a chce část pronajímat.

"Nejzásadnější města jsou pro nás Brno a Praha. Export se nám také slibně rozvíjí, zatím jsme jej museli kvůli omezené kapacitě brzdit," uvedl Jan Grmela z vedení pivovaru.

Pro příští rok chce minipivovar uvařit 1500 hektolitrů piva. Zbytek volných kapacit by chtěla firma pronajímat například takzvaným létajícím pivovarů, což je nový trend. Jde o firmy, které nemají vlastní výrobní kapacity a vaří v jiných minipivovarech. Podle Grmely je jich v republice kolem 20. Problémy ale bývají v letních měsících, kdy je na trhu málo volných kapacit. "U nás by mohli uspět, protože my máme místa dost," uvedl Grmela.

Minipivovar Lucky Bastard se zabývá výlučně výrobou svrchně kvašených piv, což se podle Grmely nemá měnit. Novou výrobu pivovar přestěhoval do míst, kde se pěnivý mok dříve vyráběl. Firma si pronajala jednu místnost v objektu bývalého pivovaru Moravia, který byl po Starobrnu druhým největším pivovarem v Brně. Výrobu ale musel ukončit ve 30. letech minulého století, a to kvůli velkému zadlužení a hospodářské krizi. Z areálu se zachovala jen část budov. Dnes jsou v nich kromě minipivovaru většinou kanceláře.

Vracet vaření piva do míst, které k tomuto účelu sloužily v minulosti, je v posledních letech rovněž trendem. Pivo by se mělo v nejbližších měsících začít znovu vařit například v Sokolnicích u Brna. Ve Slavkově funguje minipivovar sice na místě bývalého mlýna, ale v těsném sousedství bývalého pivovaru.

Brněnský podnik Lucky Bastard se v létě přestěhuje do většího. Důvodem přesunu minipivovaru zaměřeného pouze na svrchně kvašené speciály typu ALE (čti ejl) je vysoká poptávka. Základní kapacita nové varny bude 4000 hektolitrů a využívat ji budou moct i létající pivovary.

„Náš současný pivovar již delší dobu vyrábí na sto procent, a to i v zimním období, další růst je podmíněn přesunem do jiné lokality, ač stále v okresu Brno-město,“ zdůvodňuje stěhování Jan Grmela, jednatel značky Lucky Bastard. Novou adresu zatím upřesňovat nechce.

Předpokládaná kapacita nového podniku bude 4000 hektolitrů ročně, po dalším rozšíření by Lucky Bastard mohl vařit ještě o 6000 hektolitrů víc. Grmela s kolegy tak otevře dveře létajícím pivovarům bez vlastní technologie, které vyrábí tam, kde je zrovna volno.

I když je značka Lucky Bastard spojená především se svrchně kvašenými speciály, sortiment by se mohl teoreticky rozšířit. „Nebude problém uvařit prakticky libovolný pivní styl včetně klasického světlého ležáku. Srdcem pivovaru je automatizovaná tisícilitrová varna s parním otopem a pivní tanky o celkové ležácké kapacitě zhruba 300 hektolitrů,“ popisuje Grmela.

Sedm set hektolitrů piva. Tolik loni vyrobil brněnský pivovar Lucky Bastard. Lidé v jeho čele zareagovali zejména na zvyšující se poptávku a chystají změny. „Připravujeme několikanásobně větší pivovar. Současný provoz letos rozšíříme do nových prostor," říká majitel pivovaru Jan Grmela.

Podle něj loni výroba pracovala na sto procent, pivovar přesto nedokázal dodat pivo všem zájemcům. „Tento problém se nejvíce projevil v létě," popisuje Grmela.

Díky nové technologii půjde v rozšířeném pivovaru uvařit jakýkoliv druh piva. „Prioritní je pro nás výroba ze současné nabídky. Abychom uspokojili všechny zájemce, počítáme však i s uvedením nových druhů na trh," informuje Grmela.

Místo, kde bude nový pivovar stát, Grmela zatím zveřejnit nechce. „Bude to ale blízko současného pivovaru na Ptašinského," přibližuje. V plánu je zřídit tam i malou pivnici.

Do budoucna zvažuje vedení pivovaru také variantu, že v nových prostorách budou vařit pivo také jiní výrobci. „Nejdříve možnost pronájmu nabídneme svým spřáteleným pivovarům. Chceme pomoct i novým začínajícím výrobcům," upozornil majitel.

Pivovar Lucky Bastard byl podle Grmely první pivovarem v České republice, který začal vařit svrchně kvašené pivo. „Využíváme americký chmel a naše pivo se výrazně liší od tradičního českého ležáku," podotkl Grmela.

Majitelé jiného brněnského pivovaru Magistr u něj naopak po pěti letech končí. Jak už Brněnský deník Rovnost informoval, restauraci s pivovarem v ulici Veveří nabízejí současní majitelé zájemcům za více než sedm milionů korun.

Prodej se však může protáhnout. „Může to trvat třeba i rok nebo dva," upozornil jeden z majitelů pivovaru Magistr Zdeněk Svoboda.

Pivo v současné době v Brně vaří celkově osm pivovarů, včetně Magistra, který je nyní na prodej.

Brněnský pivovar Lucky Bastard sází výhradně na svrchně kvašená piva. Nabízejí prý větší rozmanitost.

Když se řekne minipivovar, mnoha lidem se vybaví spíš garáž nebo sklep s improvizovaným vybavením než moderní "naleštěný" provoz lišící se od velkých pivovarů jen svými rozměry. A přesně tak (zatím) vypadá minipivovar Lucky Bastard: sídlí v suterénu činžovního domu v ulici nedaleko centra Brna. Stačí sejít několik schodů a návštěvník stojí v samém srdci produkce, u dvou varen, které na první pohled nejsou sériové výroby. "Celá varna je postavena podle našeho vlastního návrhu. Sami jsme ji nakreslili, konzultovali s dalšími sládky, jestli bude fungovat, a nakonec si ji nechali svařit u odborné firmy," vzpomíná sládek Jan Grmela.