Pivní výlety do Brna končily ještě před pár lety především ve vyhlášeném minipivovaru Pegas. Pak se ale v roce 2013 objevily nezaměnitelné černobílé etikety se smokingem a logem Lucky Bastard a pivní mapa Brna rázem dostala jiný rozměr.

Jan Grmela, který za vznikem pivovaru stojí, patří k legendám české craft beer scény, což mohou dosvědčit nejen mnozí členové domavarnických skupin a účastníci pivních soutěží. Do pivovarského byznysu nevstupoval s jasně vymezeným rozpočtem. „My jsme do toho na začátku nešli tak, že bychom vzali deset milionů a postavili pivovar. My jsme ty peníze hlavně ani neměli,“ říká s úsměvem Grmela. Příběh Lucky Bastarda je příběhem postupného růstu. Začínalo se ve spartánských podmínkách, postupně pivovar dorostl do dnešní moderní podoby, kterou naleznete v budově bývalé sladovny dávno zaniklého pivovaru Moravia.

A právě jméno Moravia se stalo Grmelovi osudné. Když zjistil, na jakou tradici Lucky Bastard navazuje, rozhodl se dát toto jméno svému druhému provozu. Zatímco Bastard se specializuje na svrchně kvašená piva s aromatickými chmely, větší Moravia, která má samostatný provoz v Medlánkách, vaří výhradně piva spodně kvašená, především ležák. Používá proto především bavorské chmely typické pro své bylinné, květinovější aroma a chytře je kombinuje s dalšími exotickými odrůdami. Výsledkem je výrazné pivo, které si sotva spletete. O českého zákazníka však musí Moravia bojovat, už jen proto, že typickou zlatavou barvu nahrazuje v případě bavorských ležáků spíše světlejší, slámový odstín.

Pivní výlety do Brna končily ještě před pár lety především ve vyhlášeném minipivovaru Pegas. Pak se ale v roce 2013 objevily nezaměnitelné černobílé etikety se smokingem a logem Lucky Bastard a pivní mapa Brna rázem dostala jiný rozměr.

Jan Grmela, který za vznikem pivovaru stojí, patří k legendám české craft beer scény, což mohou dosvědčit nejen mnozí členové domavarnických skupin a účastníci pivních soutěží. Do pivovarského byznysu nevstupoval s jasně vymezeným rozpočtem. „My jsme do toho na začátku nešli tak, že bychom vzali deset milionů a postavili pivovar. My jsme ty peníze hlavně ani neměli,“ říká s úsměvem Grmela. Příběh Lucky Bastarda je příběhem postupného růstu. Začínalo se ve spartánských podmínkách, postupně pivovar dorostl do dnešní moderní podoby, kterou naleznete v budově bývalé sladovny dávno zaniklého pivovaru Moravia.

A právě jméno Moravia se stalo Grmelovi osudné. Když zjistil, na jakou tradici Lucky Bastard navazuje, rozhodl se dát toto jméno svému druhému provozu. Zatímco Bastard se specializuje na svrchně kvašená piva s aromatickými chmely, větší Moravia, která má samostatný provoz v Medlánkách, vaří výhradně piva spodně kvašená, především ležák. Používá proto především bavorské chmely typické pro své bylinné, květinovější aroma a chytře je kombinuje s dalšími exotickými odrůdami. Výsledkem je výrazné pivo, které si sotva spletete. O českého zákazníka však musí Moravia bojovat, už jen proto, že typickou zlatavou barvu nahrazuje v případě bavorských ležáků spíše světlejší, slámový odstín.

Brněnský minipivovar Lucky Bastard po více než 80 letech vzkřísil pivní značku Moravia. Velkopivovar stejného názvu zanikl za hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Nyní se pivo stejné značky čepuje v omezeném množství ve vybraných hospodách.

Brněnský pivovar Moravia byl založen v roce 1898 a v době svého vrcholu vařil asi 200.000 hektolitrů piva ročně, což z něj dělalo druhý největší pivovar v Brně.

Z areálu zbyla jen část na rohu dnešní Kotlářské a Štefánikovy ulice. Minipivovar Lucky Bastard sídlí od loňska v bývalé sladovně areálu.

“Nikdo už dnes nezjistí, jak pivo Moravia před sto lety chutnalo. Pivovar samotný byl navíc bohužel kompletně srovnán se zemí,“ uvedl sládek z Lucky Bastard Jan Grmela. Odkaz na původní značku podle něj neznamená nalezení původní receptury pivaMoravia v podlaze sladovny.

„Ostatně ani sto let stará receptura by nám rekonstrukci chuti neumožnila - suroviny i technologie pro výrobu piva se od té doby značně změnily,“ uvedl Grmela.

Nová piva jsou podle něj tvořena podle nových receptur v moderním pojetí výroby českého piva. Moravia je v prodeji z kapacitních důvodů, téměř výhradně v síti restaurací Zelená kočka.

Budují síť Czech Craft Beers
„Ze stejného důvodu se pivo bude dále vařit v Medlánkách, protože nemáme dostatečnou kapacitu pro výrobu v rámci pivovaru Lucky Bastard,“ uvedl Grmela. Tamní minipivovar, který bude součástí budované sítě Czech Craft Beers, se teprve chystá. Investor tam chce dělat zejména ležáky českého typu, zatímco Lucky Bastard dělá spíše svrchně kvašená piva.

Ke starým pivovarským značkám se české pivovary vracely i v minulosti. V Brně za krize ve 30. letech zanikla i výroba Novopramenu na dnešní Staňkově ulici. Ke stejnému názvu se pak podle webu pivovary.info vrátily na počátku 70. let východočeské pivovary.

V některých pivovarech šlo o krátkodobou záležitost, jinde se pivo s tímto jménem dělalo dlouhodobě. Novopramen z trhu zmizel v 90. letech.

Většina pivovarů vaří pivo spíše pod zavedenými názvy a omlazení těch historických nechystá. To platí i pro brněnské Starobrno, které patří skupině Heineken. „Nic podobného jsme doposud nedělali. Udržujeme si svoje zavedené značky,“ uvedla tisková mluvčí Heinekenu Jana Pikardová.

Brněnský minipivovar Lucky Bastard po více než 80 letech vzkřísil pivní značku Moravia. Velkopivovar stejného názvu zanikl za hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Nyní se pivo stejné značky čepuje v omezeném množství ve vybraných hospodách, říká sládek pivovaru Jan Grmela.

Brněnský pivovar Moravia byl založen v roce 1898 a v době svého vrcholu vařil asi 200.000 hektolitrů piva ročně, což z něj dělalo druhý největší pivovar v Brně. Z areálu zbyla jen část na rohu dnešní Kotlářské a Štefánikovy ulice. Minipivovar Lucky Bastard sídlí od loňska v bývalé sladovně areálu.

"Nikdo už dnes nezjistí, jak pivo Moravia před sto lety chutnalo. Pivovar samotný byl navíc bohužel kompletně srovnán se zemí," uvedl Grmela. Odkaz na původní značku podle něj neznamená nalezení původní receptury piva Moravia v podlaze sladovny. "Ostatně ani sto let stará receptura by nám rekonstrukci chuti neumožnila - suroviny i technologie pro výrobu piva se od té doby značně změnily," uvedl Grmela.

Nová piva jsou podle něj tvořena podle nových receptur v moderním pojetí výroby českého piva. Moravia je v prodeji z kapacitních důvodů, téměř výhradně v síti restaurací Zelená kočka. "Ze stejného důvodu se pivo bude dále vařit v Medlánkách, protože nemáme dostatečnou kapacitu pro výrobu v rámci pivovaru Lucky Bastard," uvedl Grmela. Tamní minipivovar, který bude součástí budované sítě Czech Craft Beers, se teprve chystá. Investor tam chce dělat zejména ležáky českého typu, zatímco Lucky Bastard dělá spíše svrchně kvašená piva.

Ke starým pivovarským značkám se české pivovary vracely i v minulosti. V Brně za krize ve 30. letech zanikla i výroba Novopramenu na dnešní Staňkově ulici. Ke stejnému názvu se pak podle webu www.pivovary.info vrátily na počátku 70. let východočeské pivovary. V některých pivovarech šlo o krátkodobou záležitost, jinde se pivo s tímto jménem dělalo dlouhodobě. Novopramen z trhu zmizel v 90. letech.

Většina pivovarů vaří pivo spíše pod zavedenými názvy a omlazení těch historických nechystá. "Nic podobného jsme doposud nedělali. Udržujeme si svoje zavedené značky," uvedla tisková mluvčí Heinekenu Jana Pikardová.

Brněnský minipivovar Lucky Bastard změnil vlastníka. Koupila jej nově vytvořená společnost Czech Craft Beers, která plánuje výstavbu až deseti minipivovarů na jižní Moravě. Začala už budovat za zhruba 35 milionů korun minipivovar v Brně-Medlánkách. Bude stát v bývalém sídle společnosti Valosun, z níž je i jeden z investorů pivovarského projektu Martin Šibal. Šibal prodal výrobce potravinových doplňků Valosun společnosti Walmark před dvěma lety. Ponechal si některé aktivity Valosunu v USA a Kanadě a podniká i v jiných oblastech. Jednou z těch, které si zvolil, jsou minipivovary, kde spojil své snažení s majitelem sítě restaurací Zelená kočka Jiřím Sojkou a sládkem Janem Grmelou.

Podle Šibala potenciál k růstu trhu stále je. Odborníci odhadují, že v České republice je kolem 350 minipivovarů, pokrývají ovšem jen asi dvě procenta produkce piva. V Německu mají minipivovary osm procent trhu a v USA ještě víc. "Spotřeba piva je u nás pořád největší na hlavu. Každý si může spočítat, že prostor k růstu tady ještě je," řekl ČTK Šibal. Nová skupina tvořená částečně bývalým managementem Valosunu plánuje do budoucna šest až deset minipivovarů na jižní Moravě. O jaké půjde lokality, Šibal uvést nechtěl.

Lucky Bastard je minipivovar, který nedávno investoval do výroby, zvětšil kapacitu a přestěhoval se do rozsáhlejších prostor. Oproti jiným se zaměřuje jen na svrchně kvašená piva. Minipivovar v Medlánkách chce oproti tomu vyrábět tradiční české ležáky plzeňského typu. "Dobré pivo vaří možná třetina pivovarů. Chceme se prosadit kvalitou, to je základ," uvedl sládek Jan Grmela. Nový minipivovar otevře patrně na podzim letošního roku. Další pak budou následovat.

"Máme vytipované zajímavé lokality, kde by minipivovar měl svoje místo. Nyní jsou to řádově tři nebo čtyři lokality v rámci Jihomoravského kraje," uvedl Šibal. Nový minipivovar v Medlánkách vyjde investora na zhruba 35 milionů korun, z toho 15 milionů půjde do speciálních technologií. Podle zástupců firmy se lidé z okolí nemusí bát zápachu, protože provoz nebude mít komín. České pivovarnictví v posledních letech zažívá velký boom. Investují v něm i lidé, kteří nejsou z oboru. Některé firmy vytvářejí i sítě minipivovarů. Jedna z nich například obnovila výrobu piva ve Znojmě a Jarošově, který je součástí Uherského Hradiště.

Naopak problémy mají některé tradiční pivovary v regionu. Podle Vyškovského deníku propouští místní pivovar, který se dlouhodobě potýká s poklesem odbytu. Podle ředitele pivovaru Romana Kotolana situace sice příznivá není, nicméně konec Vyškovského piva zatím vyloučil. "Dochází k určitým provozním změnám, které jsou vedené snahou minimalizovat náklady na provoz pivovaru. A to s ohledem na nenaplnění obchodních plánů, které si investor a vedení pivovaru vytyčilo," řekl dnes Vyškovskému deníku Kotolan. V Brně měl problémy s odbytem minipivovar Magistr.

Brněnský minipivovar Lucky Bastard rozšířil výrobu. Díky investici šesti milionů korun má novou varnu, která má sedmkrát větší kapacitu než ta původní. Minipivovar ale celou kapacitu 4500 hektolitrů ročně zatím nevyužije a chce část pronajímat.

"Nejzásadnější města jsou pro nás Brno a Praha. Export se nám také slibně rozvíjí, zatím jsme jej museli kvůli omezené kapacitě brzdit," uvedl Jan Grmela z vedení pivovaru.

Pro příští rok chce minipivovar uvařit 1500 hektolitrů piva. Zbytek volných kapacit by chtěla firma pronajímat například takzvaným létajícím pivovarů, což je nový trend. Jde o firmy, které nemají vlastní výrobní kapacity a vaří v jiných minipivovarech. Podle Grmely je jich v republice kolem 20. Problémy ale bývají v letních měsících, kdy je na trhu málo volných kapacit. "U nás by mohli uspět, protože my máme místa dost," uvedl Grmela.

Minipivovar Lucky Bastard se zabývá výlučně výrobou svrchně kvašených piv, což se podle Grmely nemá měnit. Novou výrobu pivovar přestěhoval do míst, kde se pěnivý mok dříve vyráběl. Firma si pronajala jednu místnost v objektu bývalého pivovaru Moravia, který byl po Starobrnu druhým největším pivovarem v Brně. Výrobu ale musel ukončit ve 30. letech minulého století, a to kvůli velkému zadlužení a hospodářské krizi. Z areálu se zachovala jen část budov. Dnes jsou v nich kromě minipivovaru většinou kanceláře.

Vracet vaření piva do míst, které k tomuto účelu sloužily v minulosti, je v posledních letech rovněž trendem. Pivo by se mělo v nejbližších měsících začít znovu vařit například v Sokolnicích u Brna. Ve Slavkově funguje minipivovar sice na místě bývalého mlýna, ale v těsném sousedství bývalého pivovaru.

Brněnský podnik Lucky Bastard se v létě přestěhuje do většího. Důvodem přesunu minipivovaru zaměřeného pouze na svrchně kvašené speciály typu ALE (čti ejl) je vysoká poptávka. Základní kapacita nové varny bude 4000 hektolitrů a využívat ji budou moct i létající pivovary.

„Náš současný pivovar již delší dobu vyrábí na sto procent, a to i v zimním období, další růst je podmíněn přesunem do jiné lokality, ač stále v okresu Brno-město,“ zdůvodňuje stěhování Jan Grmela, jednatel značky Lucky Bastard. Novou adresu zatím upřesňovat nechce.

Předpokládaná kapacita nového podniku bude 4000 hektolitrů ročně, po dalším rozšíření by Lucky Bastard mohl vařit ještě o 6000 hektolitrů víc. Grmela s kolegy tak otevře dveře létajícím pivovarům bez vlastní technologie, které vyrábí tam, kde je zrovna volno.

I když je značka Lucky Bastard spojená především se svrchně kvašenými speciály, sortiment by se mohl teoreticky rozšířit. „Nebude problém uvařit prakticky libovolný pivní styl včetně klasického světlého ležáku. Srdcem pivovaru je automatizovaná tisícilitrová varna s parním otopem a pivní tanky o celkové ležácké kapacitě zhruba 300 hektolitrů,“ popisuje Grmela.

Sedm set hektolitrů piva. Tolik loni vyrobil brněnský pivovar Lucky Bastard. Lidé v jeho čele zareagovali zejména na zvyšující se poptávku a chystají změny. „Připravujeme několikanásobně větší pivovar. Současný provoz letos rozšíříme do nových prostor," říká majitel pivovaru Jan Grmela.

Podle něj loni výroba pracovala na sto procent, pivovar přesto nedokázal dodat pivo všem zájemcům. „Tento problém se nejvíce projevil v létě," popisuje Grmela.

Díky nové technologii půjde v rozšířeném pivovaru uvařit jakýkoliv druh piva. „Prioritní je pro nás výroba ze současné nabídky. Abychom uspokojili všechny zájemce, počítáme však i s uvedením nových druhů na trh," informuje Grmela.

Místo, kde bude nový pivovar stát, Grmela zatím zveřejnit nechce. „Bude to ale blízko současného pivovaru na Ptašinského," přibližuje. V plánu je zřídit tam i malou pivnici.

Do budoucna zvažuje vedení pivovaru také variantu, že v nových prostorách budou vařit pivo také jiní výrobci. „Nejdříve možnost pronájmu nabídneme svým spřáteleným pivovarům. Chceme pomoct i novým začínajícím výrobcům," upozornil majitel.

Pivovar Lucky Bastard byl podle Grmely první pivovarem v České republice, který začal vařit svrchně kvašené pivo. „Využíváme americký chmel a naše pivo se výrazně liší od tradičního českého ležáku," podotkl Grmela.

Majitelé jiného brněnského pivovaru Magistr u něj naopak po pěti letech končí. Jak už Brněnský deník Rovnost informoval, restauraci s pivovarem v ulici Veveří nabízejí současní majitelé zájemcům za více než sedm milionů korun.

Prodej se však může protáhnout. „Může to trvat třeba i rok nebo dva," upozornil jeden z majitelů pivovaru Magistr Zdeněk Svoboda.

Pivo v současné době v Brně vaří celkově osm pivovarů, včetně Magistra, který je nyní na prodej.

Brněnský pivovar Lucky Bastard sází výhradně na svrchně kvašená piva. Nabízejí prý větší rozmanitost.

Když se řekne minipivovar, mnoha lidem se vybaví spíš garáž nebo sklep s improvizovaným vybavením než moderní "naleštěný" provoz lišící se od velkých pivovarů jen svými rozměry. A přesně tak (zatím) vypadá minipivovar Lucky Bastard: sídlí v suterénu činžovního domu v ulici nedaleko centra Brna. Stačí sejít několik schodů a návštěvník stojí v samém srdci produkce, u dvou varen, které na první pohled nejsou sériové výroby. "Celá varna je postavena podle našeho vlastního návrhu. Sami jsme ji nakreslili, konzultovali s dalšími sládky, jestli bude fungovat, a nakonec si ji nechali svařit u odborné firmy," vzpomíná sládek Jan Grmela.

Tak tu máme další rozhovor, který vyšel v Instinktu. Tentokrát jsem vyzpovídala Honzu Grmelu, alias Lucky Bastarda. Jméno známější hlavně Brňákům, zejména těm, co navštěvují Bar, který neexistuje, nebo různé pivnice s pivními speciály. Lucky Bastard se ale postupně začíná stávat známější i za hranicemi jihomoravské metropole. Rozhovor byl opět velmi příjemný, mám holt štěstí na samé milé lidi. (kteří mi navíc často nosí na ochutnání svoje dobroty, muhahaha!) Taky moc děkuju Lence Kokosové Kuličce Pavlica za super fotky.

Když začal Jan Grmela před třemi lety vařit doma s kamarády pivo, asi netušil, že za pár let úplně opustí svojí profesi v IT a otevře s kolegy vlastní pivovar. Jeho Lucky Bastard byl prvním novodobým pivovarem, který se věnoval čistě svrchnímu kvašení piva, a už po roce od otevření má tolik zakázek, že bude rozšiřovat výrobu.


Kdy jste se začal o pivo zajímat více, než většina Čechů?
Můj kamarád, pro pivaře známá osoba, Honza Kočka pořádal pivní besídky, kde se daly ochutnat méně tradiční piva. Většina Čechů zná především klasický ležák, takže tam se mě otevřely obzory i v oblasti zahraničních piv, začal jsem chodit nakupovat piva do pivoték a zjistil, že jde vařit pivo i doma.

Co vše je potřeba k domácímu vaření piva?
V podstatě jen pár hrnců. Suroviny se nakoupí ve specializované prodejně, potřeba jsou jen kvasinky, chmel, slad a voda. Pak už si najdete recept a zkoušíte. Není to složité, pivo tu s námi je už někiolik tisíc let a informací na internetu je spousta. Začali jsme na vysoké škole, kdy jsme měli jeden semestr předmět pivovarnictví, což byl první impuls k tomu zkusit vařit pivo doma.

Vařit doma a v pivovaru je ale rozdíl, ne?
Samozřejmě, cokoliv se dělá v malém je jednodušší, než ve velkém a odpadá třeba kontrola kvality. Když se doma nepovede várka, tak se to vylije a je to. Nebo se to vypije i tak, protože to pijí vaši známí a ti jsou holt tolerantnější.

Jak to, že vám domácí vaření piva přestalo stačit?
Spíš se to přirozeně vyvinulo. Zákony jsou totiž nastavené tak, že vinař si může udělat tisíce litrů vína, ale pivovarník jen dvě stě litrů ročně, což opravdu není moc, zvlášť když jsme se na tom podíleli čtyři. Pivo chutnalo nám i ostatním, lidé si k nám pro něj chodili, zkoušeli jsme pořádat i ochutnávky v hospodě. Navíc vidina opustit IT byla lákavá. Asi se ta práce dělat dlouhodobě, ale já nejsem úplně typ na to sedět celý den u počítače. Tak jsem se domluvil s klukama z firmy, že mi pomůžou s investicí, a rozjeli jsme pivovar. No a teď dělám už jenom pivo.

Už teď vás to uživí?
Ano, věnuji se tomu už rok na plný úvazek, v pivovaru jsme čtyři a všechny nás to uživí.

Byly začátky náročné?
Vlastně to bylo celkem snadné, měli jsme hodně štěstí na lidi. Třeba majitel prostor, které si pronajímáme, se tak nadchnul, že sám začal doma vařit pivo. Na úřadech to taky nebylo těžké, myslím si, že když člověk normálně komunikuje a věnuje tomu nějaký čas, tak by neměl nastat žádný problém. Než jsme ale mohli otevřít, tak to trvalo asi rok. Samotné papírování trvalo čtyři měsíce a potom byly nějaké stavební úpravy.

Je otevření pivovaru hodně nákladné?
Začíná to asi na milionu, ale amozřejmě záleží na velikosti, ale pak taky na tom, jakou cestu člověk zvolí. Může si vše nakoupit v nějakém balíčku, kde je to sice pohodlnější, ale za podstatně více peněz, nebo k tomu přistoupí jako my: Franta svaří hrnec, Pepa udělá trubky a nakonec takhle máte celý pivovar. Nebo alespoň ten základ, investovat a nakupovat samozřejmě musíme pořád, pokud se chceme zlepšovat.

Kde jste se všechno jako ajťák naučil?
Měl jsem takovou představu, že když to jde doma, půjde to i ve velkém. To tak sice úplně nebylo, ale zas tak odlišné to není. První dva měsíce jsem dokonce fungoval úplně sám Zkoušel jsem to metodou pokus-omyl, ptal se ostatních pivovarníků, inspiroval jsem se hodně v zahraničí, protože v Česku jsou dostupné informace o komerčním způsobu výroby piva spíše pro velké pivovary. Naopak v Americe je velký hit domácích mikropivovarů, které jsou až profesionálně vybavené. Taky do toho investují mnohonásobně víc. Za domácí pivovar člověk utratí kolem deseti tisíc, v Americe je to třeba desetinásobek. Je to ale i tím, že tam neplatí omezení na dvě stě litrů ročně tak jako u nás.

V pivovaru vaříte pouze svrchně kvašená piva, proč?
Ze začátku jsme měli dilema, jestli dělat i ležáky, nebo jen svrchně kvašená piva. Chtělo to odvahu, protože, když jsme my začínali, čistě svrchně kvašená piva nedělal nikdo. Riskli jsme to a začali dělat jen piva typu ale (čtieme: ejl). Vzorem pro nás byla právě Amerika, používáme proto i americký chmel.

Jak se vůbec liší svrchní kvašení od klasického spodního?
U svrchního kvašení pracují kvasinky za vyšších teplot a jsou podobném vinným kvasinkám. U spodního kvašení, tedy u ležáků, naopak pracují za nižších teplot, což způsobuje menší rozptyl chutí a vůní.

Je svrchní kvašení finančně nebo časově náročnější?
Je to naopak levnější a jednodušší, vaření ležáku je spíše otázkou tradice. Na druhou stranu ale používáme výrazně dražší chmel ze zahraničí. Český konzument je na to zvyklý, ležák se dobře pije, dá se ho vypít hodně najednou a není chuťově výrazný. Lidé si chodí do hospody spíše popovídat a pivo je takový doplněk. Většina ani nepřemýšlí nad tím, jaké pivo pijí. Ležáky určitě nejsou špatné, sám je mám rád, ale chtěli jsem ukázat, že to není jediné pivo. Chuťová rozmanitost u svrchně kvašených piv je mnohem větší, existuje několik druhů ležáků, ale pořád toho mají hodně společného, u ale piv dělaných svrchním kvašením jsou to desítky odlišných typů.

Každou chvíli nabízíte jiný speciál, jak se rozhodujete, co budete vařit?
Je to různé. Když mi zavolá dodavatel, že mu dorazil nový chmel, který ještě na trhu nikdo nemá, tak ho koupíme, zkusíme uvařit pivo a zjistíme, jak chutná. Zkoušíme tak nové suroviny, vytvoříme experimentální dávku, prodáme to a uvidíme, co dál. Většinou je to pryčza pár desítek hodin. Pak se rozhodneme, jestli danou surovinu zařadíme pravidelně. Někdy nás ale napadne přímo konkrétní pivo, které chceme uvařit. Když je teď sezóna dýní, zkusíme s nimi uvařit pivo, když dostaneme chuť na silné belgické pivo, nakoupíme belgické kvasinky a vymyslíme recept. Potom se bavíme s hospodskými, jaký mělo pivo úspěch, ale dostáváme i zpětnou vazbu od konkrétních lidí na mail, nebo na Facebook.

Bylo těžké se dostat na trh mezi zavedené značky?
Protože jsem hodně ochutnával piva po Brně, psal pivní recenze a nějakou dobu se v tom pohyboval, měl jsem start o něco snazší. S několika hospodskými jsem se předem domluvil, že naše pivo zkusí a uvidí. A pak už nás začaly hospody oslovovat samy, takže ani nemusíme dělat žádný proaktivní marketing.

Vybíráte si, kam pivo prodáte?
Pokud pivo máme, tak ho dostane každý, kdo se dobře o pivo stará, ale často se stane, že musíme odmítnout. Není nic horšího, než odmítat zákazníky, takže plánujeme pivovar rozšířit. Pořád ale s mírou, nechci nikdy spadnout do stereoytpu, kdy budeme vařit jedno pivo a stane se z toho velká fabrika.

Pivo stáčíte do sektových lahví místo klasického půl litru, má to nějaký důvod?
Chtěli jsme se odlišovat na první pohled. Naší lahve v regálu si hned každý všimne. V hospodách se pak točí do půl litru, nebo do třetinky. Preferujeme právě třetinky, protože pivo v tom lépe vypadá, je rychleji vypité, takže čerstvější a je to celkově kultivovanější. Není naším cílem, aby se piva vypilo deset půl litrů za večer. Naše pivo stojí mezi čtyřiceti a šedesáti korunami za půl litr. V podnicích, kde se naše pivo točí je to ale obvyklá cena.

Kde se vlastně zrodil název Lucky Bastard?
Byla o tom dlouhá debata, měli jsme dokument, kam jsme přidávali všechny názvy, co nás napadly. Chtěli jsme něco odlišného, co nás bude vystihovat. Nakonec to padlo na Lucky Bastard a doteď se s přítelkyní nemůžeme dohodnout, čí to byl nápadí. Budu ale galantní a řeknu, že to byl její nápad, možná i proto, že se jmenuje Lucie, takže jás jsem vlastně Lucky Bastard. Má taky dost citlivý jazyk a dává nám zpětné vazby na receptury. Když to člověk pije každý den, tak trochu otupí, tak jsem za to rád.