Prazdroj uvedl v plzeňském pivovaru do provozu třídicí linku na skleněné vratné lahve. Jedná se o jedinou instalaci svého druhu v Česku, která dokáže strojově roztřídit lahve jeho vlastních značek od jiných pivovarů a odhalí případné poškozené lahve i přepravky. Doposud proces probíhal ručně. Linka podle Prazdroje zaměstnancům ulehčuje manuální práci a současně zvyšuje spolehlivost třídění milionů prázdných vratných lahví, které Prazdroj sváží z obchodů.

„Vratné skleněné lahve u nás mají desítky let dlouhou tradici a systém funguje opravdu dobře. Více než 98 % lahví nám lidé vrátí zpátky, abychom je znovu využili. Díky tomu nemusí být stovky milionů nových lahví vůbec vyrobeny. Prázdné lahve jsou tříděny přímo v obchodech, nicméně občas se stane, že lahev skončí v jiném pivovaru, než by měla. Proto v pivovarech probíhá jejich finální dotřídění. Naše lahve posíláme k umytí a znovunaplnění, lahve jiných pivovarů vytřídíme a následně jim je dovezeme. Doposud jsme tuto práci dělali ručně, nově jsme schopní díky automatické lince vše zrychlit a zefektivnit,“ říká Pavel Šemík, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Pivovar do technologie společnosti vision-tec investoval téměř 50 milionů. Linka zvládne zkontrolovat a poté vytřídit 4050 přepravek za hodinu, tedy 81 tisíc pivních lahví. „K ručnímu zpracování tak nově míří pouze přepravky s cizími předměty nebo v Česku málo používané lahve. Část zaměstnanců u třídičky lahví zůstává, další najdou uplatnění na jiných pozicích v rámci stáčení piva,“ říká Petr Kofroň, manažer plzeňského pivovaru.

Cizích přepravek nebo přepravek Prazdroje s cizími lahvemi se následně ujímá dvanáctiramenný robot, který z nich dokáže za jízdy lahve vyndat a roztřídit je podle druhů a následně znovu vložit do správných přepravek příslušného pivovaru. Systém je podle pivovaru vybaven automatickým zásobníkem přepravek a dokáže tak plnit 10 různých druhů přepravek různých značek a pivovarů.

„Jen za minulý rok jsme vytřídili a odvezli jiným pivovarům přibližně 4 miliony prázdných lahví. Naopak zpátky jsme od nich vykoupili téměř 2 miliony našich skleněných lahví. Máme dohodu o vzájemné výměně lahví s velkou částí velkých a středních tuzemských pivovarů, pod které spadá přes 30 značek, čímž si navzájem dokážeme pomoci a lahve tak umíme opravdu maximálně využít. I díky tomu funguje zálohový systém opravdu dobře,“ doplňuje Petr Kofroň.

Dlouhodobě nejžádanější obalem Prazdroje jsou skleněné vratné lahve, které tvoří bezmála 40 procent prodejů, na druhém místě jsou sudy. Trendem posledních let je rostoucí zájem lidí o plechovky. Zatímco v roce 2017 tvořily necelých 14 procent všech obalů Prazdroje, v roce 2022 to už bylo 26 procent a staly se tak třetím nejprodávanějším obalem pivovaru.

Prazdroj zprovoznil v plzeňském pivovaru automatickou třídicí linku na skleněné vratné lahve. Jde o jedinou instalaci svého druhu v Česku, která dokáže strojově roztřídit lahve jeho vlastních značek od jiných pivovarů a odhalí případné poškozené lahve i přepravky. Doposud toto třídění probíhalo ručně. Linka tak zaměstnancům ulehčuje manuální práci a současně zvyšuje spolehlivost třídění milionů prázdných vratných lahví, které Prazdroj sváží z obchodů.

„Vratné skleněné lahve u nás mají desítky let dlouhou tradici a systém funguje opravdu dobře. Více než 98 % lahví nám lidé vrátí zpátky, abychom je znovu využili. Díky tomu nemusí být stovky milionů nových lahví vůbec vyrobeny. Prázdné lahve jsou tříděny přímo v obchodech, nicméně občas se stane, že lahev skončí v jiném pivovaru než by měla. Proto v pivovarech probíhá jejich finální dotřídění. Naše lahve posíláme k umytí a znovunaplnění, lahve jiných pivovarů vytřídíme a následně jim je dovezeme. Doposud jsme tuto práci dělali ručně, nově jsme schopní díky automatické lince vše zrychlit a zefektivnit,“ říká Pavel Šemík, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Do třídicí technologie společnosti vision-tec investoval pivovar bezmála 50 milionů korun. V současné době je podobných zařízení po celém světě instalováno jen dvacet, v Česku jde vůbec o první automatickou třídicí linku na skleněné vratné lahve.

Linka dokáže zkontrolovat a poté vytřídit 4050 přepravek za hodinu, tedy 81 tisíc pivních lahví. Systém je unikátní v tom, že umí lahve kontrolovat přímo v přepravkách, které přijely z obchodů, a není třeba je z nich vyndávat. Automat nejdříve zkoumá strukturu a poškození přepravek, přítomnost cizích předmětů a následně technický stav lahví. Poškozené lahve a přepravky vyřadí z oběhu a dál pokračuje s nezávadnými kusy, které rozlišuje dle designu, barvy, etikety a rozměrů. „K ručnímu zpracování tak nově míří pouze přepravky s cizími předměty nebo v Česku málo používané lahve. Část zaměstnanců u třídičky lahví zůstává, další najdou uplatnění na jiných pozicích v rámci stáčení piva,“ říká Petr Kofroň, manažer plzeňského pivovaru.

Cizích přepravek nebo přepravek Prazdroje s cizími lahvemi se následně ujímá dvanáctiramenný robot, který z nich dokáže za jízdy lahve vyndat a roztřídit je podle druhů a následně znovu vložit do správných přepravek příslušného pivovaru. Systém je vybaven automatickým zásobníkem přepravek a dokáže tak plnit 10 různých druhů přepravek různých značek a pivovarů.

„Jen za minulý rok jsme vytřídili a odvezli jiným pivovarům přibližně 4 miliony prázdných lahví. Naopak zpátky jsme od nich vykoupili téměř 2 miliony našich skleněných lahví. Máme dohodu o vzájemné výměně lahví s velkou částí velkých a středních tuzemských pivovarů, pod které spadá přes 30 značek, čímž si navzájem dokážeme pomoci a lahve tak umíme opravdu maximálně využít. I díky tomu funguje zálohový systém opravdu dobře,“ doplňuje Petr Kofroň.

Systém zálohování skleněných pivních lahví se v Česku používá již od druhé poloviny 20. století. Jen Plzeňský Prazdroj má aktuálně v oběhu kolem 160 milionů lahví, celkově je pak v trhu zhruba 400 milionů skleněných vratných lahví. „Reálná životnost naší vratné lahve je 6 až 7 let a během jejího života ji naplníme v průměru dvaadvacetkrát. Po dosloužení jsou lahve vytříděny a jsou z nich opět vyrobeny lahve nové,“ dodává Petr Kofroň.

Zvýšení sazby DPH u čepovaného piva o 11 %, které je součástí vládního konsolidačního balíčku, by představovalo zásadní ránu pro tuzemské hospody a pro řadu z nich zřejmě i ránu poslední. Ukázal to aktuální průzkum Plzeňského Prazdroje, podle kterého kvůli růstu daně desetina hospod zvažuje ukončení provozu a 5 % je rozhodnuto, že po zavedení vyšší sazby definitivně stáhne roletu. Celý gastrosektor napříč republikou se obává krizového scénáře: zdražování, úbytku hostů a nižších útrat.

Aktuálního průzkumu Prazdroje k dopadům zvýšení sazby DPH u čepovaného piva z nynějších 10 % na 21 % se účastnilo 1044 restaurací a hospod z celého Česka. Velmi podobné obavy přitom vyjádřili hospodští ve velkých městech i v menších obcích a na vesnicích. 84 % respondentů považuje růst DPH o 11 % za zásadní zásah do podnikání.

Drtivá většina hostinských (87 %) se shoduje na tom, že bude muset kvůli růstu sazby zásadně zdražit čepované pivo, protože jim situace s ohledem na inflaci, rostoucí náklady a následky covidu neumožňuje jiné řešení. Více než polovina oslovených (53 %) přitom soudí, že se to navíc projeví na nižších útratách hostů a polovina hostinských se obává dalšího odlivu zákazníků.

Růst sazby by nejvíce zasáhl podniky, které nevaří vůbec nebo nabízejí jen studenou kuchyni. Ty tvoří podle Českého svazu pivovarů a sladoven zhruba 50 % ze všech restauračních podniků v Česku. A na prodejích čepovaného piva jsou nejvíce závislé. Ovšem i restaurace s nabídkou teplých jídel musí pečlivě zvažovat, jak na vyšší DPH zareagují. „Bude nás to bolet, protože není možné, abychom zdražili pivo o celých 11 %. To bychom určitě přišli o hosty. Hodně lidí si s pivem dává jídlo. Kdybychom je odradili drahým pivem, tratili bychom i na kuchyni. Takže si budeme muset ukousnout velkou část vlastní marže a místo restartu po třech opravdu těžkých letech budeme zase bojovat o přežití,“ uvádí majitel restaurace U Pechtů v Plzni Martin Pejchar.

Jeho slova potvrzuje i Jiří Petrželka, spolumajitel další plzeňské restaurace U Gigantu. „Zvýšení sazeb u čepovaného piva a navíc i dvouprocentní růst u stravovacích služeb bude jen u nás dělat v nákladech v součtu 50 až 60 tisíc korun měsíčně navíc. Určitě si ale nemůžeme dovolit zdražit pivo naráz třeba o pět korun, protože bychom tím odradili hosty. Takže se to výrazně dotkne nás samotných,“ soudí Jiří Petrželka.

Vyšší sazba DPH se přitom nejvíce projeví v podnikání restaurací na vesnicích, které mají svůj provoz postaven především na čepovaném pivu. „Aktuální nižší sazba DPH na čepované pivo je spojená se službou, kterou hospodští poskytují svým zákazníkům v hospodě. Byla zavedená proto, aby hospodám pomohla v těžkých časech a ty stále trvají. Po dvou letech covidu, kdy byl 260 dní omezený provoz hospod, nyní čelí rostoucím nákladům a rekordní inflaci. Pivo je navíc pro velkou část podniků zásadním ekonomických hybatelem, především pak pro ty malé vesnické,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Prazdroj sám do podpory hospody a restaurací každoročně investuje stovky milionů korun, ať už jde o výčepní vybavení, spolufinancování fasád, zahrádek či úprav interiérů, nebo školení výčepních a dalšího personálu. „Máme několik úspěšných rozvojových programů, které hospodským pomáhají zlepšovat jejich podnikání. Když na sobě zapracují, zvyšuje se jim návštěvnost i tržby a oni tak dokážou zvládat i krizová období, jako byla ta v uplynulých letech. Sami ale na záchranu gastra nestačíme. A ránu po zavedení skokového nárůstu DPH nebudeme spolu s hospodskými schopní zacelit,“ dodává Tomáš Mráz.

Vyšší zdanění čepovaného piva by bylo další ze série restrikcí, jimž gastronomie v posledních letech čelí. „Nejde jen o covid. Před tím došlo třeba k zákazu kouření, což také způsobilo odliv části hostů z hospod na vlastní zahrádky a do garáží. Zvláště to bylo vidět na venkově. Právě tam jsou hospody důležitým a často jediným společenským centrem. Současný vládní záměr tak dopadne silně nejen na vesnické hospody, ale ovlivní i komunitní život v mnohých obcích,“ komentuje ekonom Petr Havel.

Gastronomie zatím marně vyhlíží lepší časy a vůbec nejhorší je situace hospod na vesnicích a v menších městech. Po dvou covidových letech loni do jejich podnikání výrazně zasáhl růst cen prakticky všech vstupů, který vesničtí restauratéři nemohou plně přenášet na své hosty. Mnoho provozovatelů se tak potýká s tíživou ekonomickou situací a snaží se ze všech sil zachovat hospodu jako tradiční místo setkávání lidí na venkově. Celkem se podle dat Plzeňského Prazdroje za poslední 4 roky počet vesnických hospod snížil o 15 %. To je o polovinu více, než kolik ubylo provozoven ve městech nad 100 tisíc obyvatel.

Nejohroženějším druhem současné gastronomie jsou jednoznačně vesnické hospody, které jsou ale tradičně důležitou součástí společenského života na venkově. Podle dat obchodního týmu Plzeňského Prazdroje je právě v sídlech s méně než 5 000 obyvateli situace nejhorší a úbytek hospod nejmarkantnější. Za poslední 4 roky z gastronomické mapy českého venkova zmizelo více než 1300 zařízení, tedy 15 % vesnických hospod. Z toho jen v minulém roce skončilo přes 250 venkovských pohostinství.

Kromě propadu absolutního počtu podniků svědčí o zhoršující se situaci tohoto segmentu i další data. Tak například v roce 2019 navštívilo vesnickou hospodu alespoň jednou za 14 dní 67 % lidí, loni už to bylo jen 62 %. A snižuje se také jejich frekvence, návštěvy hospod nejvíce ze všech omezili právě lidé v obcích do 5 000 obyvatel.

„Na celou gastronomii dopadá razantní růst cen vstupů. Ale zvláště hospodští na vesnicích musí velmi citlivě zvažovat koncové ceny pro spotřebitele, protože ti jsou na jakékoliv navýšení výrazně senzitivní. Zároveň mnoho lidí na vsích a v menších městech přešlo na pití piva v domácím prostředí – v garážích nebo na zahrádkách. A nové hosty shánějí hospodští na vesnicích velmi těžko,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Podle průzkumu Prazdroje mezi 856 hospodami více než sedmnáct procent restauratérů zvažuje, zda bude v provozování svého podniku pokračovat. Nejpesimističtější jsou právě hospodští z vesnic. „Zatímco ve větších městech často končící hospodu převezme nový nájemce a její provoz třeba s nějakou obměnou znovu rozjede, na vesnicích je to mnohem problematičtější. Uzavření hospody většinou znamená její definitivní konec,“ uvádí agrární analytik a ekonom Petr Havel.

Plzeňský Prazdroj se snaží hospodským na vsích maximálně pomáhat „Naším cílem je udržet hospody v co největším počtu obcí. Jsou totiž jedním z mála míst, kde se místní mohou scházet k debatám a kde se konají i společenské a další akce. Spolu s kostelem a vesnickým fotbalem, který také podporujeme, jsou to tradiční body, kde se vždy vytvářela místní pospolitost,“ dodává Tomáš Mráz.

S tím, že má hospoda na venkově rozměr nejen ekonomický, ale i sociální, souhlasí i ekonom Petr Havel. „Vesnická hospoda je často jediným místem, kde najdete skutečně pestrou směsici lidí nejrůznějších povolání a názorů. Hospodští tak často drží hospodu, aby zachovali místo setkávání pro místní i přespolní,“ doplňuje Petr Havel.

Proto Prazdroj už šest let provozuje program pro podporu venkovských hospod s názvem Vesnice. Investoval do něj již téměř 28 milionů korun, nejvíc přitom loni, přes devět milionů. Do projektu může vstoupit jakákoli místní hospoda, která odebírá piva z Prazdroje a zároveň je situovaná v obci do 5 000 obyvatel. Celkem se již zapojila tisícovka hospod a pivnic, což je více než 13 % všech vesnických hospod v Česku. „Pomáháme hospodám rozvíjet jejich podnikání. Spolufinancujeme třeba nové fasády nebo venkovní zahrádku. Zároveň spolu s nimi pořádáme speciální akce, třeba oslavu dožínek, aby měli lidi další důvod k návštěvě. Když totiž hospody udělají něco navíc, je velká šance, že hosté přijdou, a jim se zvýší tržby. To se děje vlastně všem, kteří jsou zapojení do našeho programu. Ale i tak je to pro ně náročné v současných ekonomických podmínkách, kdy často balancují na hranici profitability,“ dodává Tomáš Mráz.

Že hostinští aktivní přístup Prazdroje oceňují, potvrzuje například Marie Valentová, která provozuje hospůdku v západočeské Neuměři: „Bez podpory ze strany plzeňského pivovaru a také obce, která nám mimo jiné odpouští nájemné, by naše situace byla určitě ještě obtížnější.“

Místo, které turista prakticky nemůže minout. A produkt, který při cestě do Česka prakticky nelze neochutnat. I proto má nová interaktivní atrakce Prahy za cíl nalákat do spodní části Václavského náměstí až 400 tisíc lidí ročně.

Hymnus, který hraje do sluchátek, je starý na čtyři tisíce let, na stěně se rozzáří profil sumerské bohyně Ninkasi. Jiná doba, jiné kraje, ale stejný nápoj. Stejné základní ingredience, tedy voda a obilí, čemuž spokojeně přihlíží další božstva různých zemí v čele s požitkářem Dionýsem.

Pivo, nápoj bohů!

A také nápoj Čechů a jedna z největších atrakcí země. S čímž se pojí velké peníze i velké ambice nového projektu.

„Je pro nás splněný sen,“ říká – stylově s malým pivem v ruce – Nick Penny, generální ředitel společnosti The Original Experience Company. „Těšíme se, až místní i zahraniční návštěvníky přivítáme na moderní, edukační a zábavné cestě příběhem českého národního pokladu.“

V sobotu Praha dostává novou atrakci. V ulici 28. října, tedy „na úpatí“ Václaváku, místo někdejšího obchodního domu Julius Meinl otevírá novinka pojmenovaná Pilsner Urquell: The Original Beer Experience. Óda na pivo z Plzně.

Angličtina v názvu není náhodná. Skupina soukromých investorů totiž založila The Original Experience Company a vložila do ní dvacet milionů eur, v přepočtu přes čtyři sta šedesát milionů korun. Primárně do stavebních úprav historické budovy a především do špičkových technologií, které mají z domu udělat nový šlágr.

Proto je hned u pokladny výrazná instalace, ideální místo na selfie v instagramové době. Proto Ninkasi slyším v bezdrátových sluchátkách s detektorem pohybu, díky nimž se audio spouští přesně tam, kde má.

Obraz Ninkasi je ztvárněn pomocí videomappingu, ve virtuální pivní varně bude horko jako v pivovaru, ve virtuálním pivním sklepě zase teploty spadnou – tak, aby se útočilo na všechny smysly.

Prezentují se zde dějiny i klíčové suroviny od vody přes ječmen po chmel, ale nechybí ani herní místnost (s hokejem, který patří k Česku podobně jako pivo) nebo škola čepování. V plánu je i zážitkový bar s výhledem na Václavské náměstí, v němž budou pod originálními secesními stropy různé druhy piv při degustaci spárovány s typickými českými pivními chuťovkami.

Celý koncept reflektuje to, jak vypadají například špičková interaktivní muzea současnosti. Jde ovšem o projekt soukromý, Pennym vedená společnost získala licenci od Pilsner Urquell a byť se rozhodně nevzdává našinců, bude cílit primárně na turisty. I díky dokonalé poloze. Neprojít při návštěvě Prahy touto její částí je téměř nemožné.

„Jsme přesvědčení, že to úspěšné bude a počítáme s tím, že se postupně dostaneme na zhruba čtyři sta tisíc lidí za rok. Můžeme si to přeložit jako čtyři sta tisíc nových nadšenců, kteří budou znát příběh Pilsner Urquell a budou s ním dál chodit po světě,“ dodává Ondřej Veselý, který v The Original Experience Company vede obchodní a marketingový tým.

Podstatou zážitků je zhruba hodinu a půl trvající prohlídka, která se od prapočátků piva – včetně zmíněných Sumerů – a jeho rozvoje v klášterech brzy stáčí k českým zemím. Vyzdvihuje panovníky pečující o pivo, respektive o suroviny nutné k jeho produkci, vysvětluje i baví. A pak příběh graduje. Logicky směrem ke značce, jejíž dějiny vypráví.

Návštěvník tak zamíří do roku 1842, kdy plzeňští měšťané po protestech, jež zde v šikovně zapamatovatelné zkratce nazývají „pivní revolucí“, uvaří 5. října první várku piva Pilsner Urquell.

Proto současný projekt vyžadoval nejen peníze, ale především know how. O ztvárnění se postarala kalifornská společnost BRC Imagination Arts, která se tomuto stylu věnuje už čtyřicet let. A tak je vše dotažené. Měděné trubky nad hlavami vedou návštěvníky od vchodu až do expozice. Výzvou k posunu do další místnosti je vždy zvuk zvonu, a vedle už souběžně vznikla nová plzeňská pivnice U Zvonu.

„Sami bychom tohle nedokázali,“ uznává Kovář. „Troufám si tvrdit, že umíme vařit pivo a děláme to dobře, že umíme dobrou prohlídkovou trasu u nás v pivovaru, kde je silný genius loci a lidé jsou nadšení. Ale přenést to někam jinam neumíme. Nick a Ondřej to umí. Teď tady v Praze.“

Na zvyšující se počty turistů v ulicích hlavního města jsou tu připraveni celkem osmi jazyky prohlídkové tour. Kromě češtiny jde o angličtinu, němčinu, francouzštinu, italštinu, španělštinu, japonštinu a mandarínskou čínštinu.

„Předpokládáme, že návštěvnost bude úplně kopírovat skladbu zemí, z nichž lidé přijíždí do Prahy,“ říká Veselý. „Dokážeme je do příběhu ponořit skrz jejich mateřský jazyk nadabovaným profiherci z daného státu. Chceme co nejvíce lidem otevřít oči a ukázat jim, čím Česko přispělo světovému pivnímu bohatství.“

Pivo je součástí českého turistického byznysu po celou moderní dobu. Zároveň není cílem, aby nový „pivní dům“ kanibalizoval ty návštěvníky, kteří se vydávali na exkurze přímo do Plzeňského Prazdroje.

„Obě dvě věci naopak mohou krásně fungovat vedle sebe, lidi se tu můžou nadchnout a podívat se pak do Plzně, čímž zjistí, že tu máme i další krásná města, nejen Telč nebo Český Krumlov. Do budoucna by tu mohla být možnost koupit si dvoustupenku,“ dodává Kovář.

Což by jistě ocenila i virtuálně oživená postava Josefa Grolla, vyhlášeného morouse a ještě vyhlášenějšího prvního sládka plzeňského pivovaru z roku 1842. Tehdy předurčil budoucnost všech piv zvaných pilsner či pils. Jeho avatar se nad výčepem spokojeně usmívá.

„Dává nám velký smysl tohle všechno ukázat a posouvat to za hranice Česka,“ říká Kovář. „Každý z návštěvníků ze států, které sem přijíždějí, má možnost potkat se na svém trhu s plzeňským pivem, ale málokdy i s příběhem, který touhle formou do sebe nasaje.“

A to doslova, neboť součástí je i ochutnávka. Nápoj bohů žije i po tisíciletích a v zemi Josefa Grolla se mu daří rozhodně dobře.

Vypořádat se s významnými změnami klimatu bude muset podle generálních ředitelů necelá čtvrtina evropských firem, píše portál ekonews.cz. Změny budou navíc doprovázet vysoké náklady. Každoročně roste počet podniků, které se snaží o snižování uhlíkové stopy. Výsledky reflektují zprávy o udržitelnosti.

Oblasti ESG se věnuje například Plzeňský prazdroj, který uvádí, že v roce 2021 snížil množství vody použité na výrobu litru piva na tři litry. Pivovaru se za posledních let podařilo snížit spotřebu vody o půl litru, před šesti lety se dostal pod hranici tří litrů. Pivovar má také ambiciózní cíl v oblasti snižování množství odpadů, do roku 2025 si vytyčil metu, že žádný jeho odpad neskončí na skládce – buď se recykluje, nebo energeticky využije. Nejpozději do roku 2030 chce přestat využívat jednorázové plasty z prvotního materiálu.

Ocenění za rovné odměňování žen a mužů
Plzeňský Prazdroj také nově získal jako teprve druhá společnost v České republice mezinárodní ocenění Equal Salary Certification za stejné mzdové ohodnocení mužů a žen. Certifikaci uděluje švýcarská organizace EQUAL-SALARY Foundation na základě auditu, který provádí poradenská společnost PwC.

„Podpora rovných šancí pro ženy a muže je pro nás v Prazdroji i pro mě osobně velmi důležitá. Usilujeme o to, aby ženy měly ty nejlepší šance k dosažení svých kariérních cílů a naplňování svých ambicí. A rovné odměňování by mělo být naprosto přirozenou součástí přístupu moderních zaměstnavatelů ke svým zaměstnanců. Mám velkou radost, že prestižní certifikát potvrdil, že naše firemní kultura, procesy a skutečná mzdová praxe odpovídají našim závazkům v oblasti diverzity a rovnosti,“ říká generální ředitel Dragos Constantinescu.

Plzeňský Prazdroj a Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha společně opět po roce uvařily speciál Popeleční Benedict. Kromě chmele z klášterní chmelnice použili i slad sušený kouřem z dubového dřeva. Ten dodává polotmavému ležáku lehce uzenou chuť. Historický způsob přípravy připomíná, že tradice vaření piva na Břevnově sahá až do dob raného středověku. Slavnostní naražení sudu proběhne 9. dubna na Velikonočních trzích v Praze.

Pocta české pivovarské historii bude i tento rok hlavním tématem velikonočního speciálu Plzeňského Prazdroje. Na trh znovu míří speciál Popeleční Benedict,
který patřil v loňském roce mezi nejúspěšnější piva programu Volba sládků.

„Loňský Popeleční Benedict byl skutečně úspěšný. A tím nemyslím pouze samotné pivo, které návštěvníci restaurací náležitě ocenili svou přízní, ale vše kolem jeho přípravy, vaření i prezentace v hospodách. Byla to velmi dobrá ukázka spolupráce dvou pivovarů, které patří k pilířům české pivovarské historie. Proto jsme se dohodli, že si společné vaření zopakujeme.“ vysvětluje manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

„Měli jsme na Popeleční Benedict velmi pozitivní ohlasy po celou dobu, kdy byl v prodeji. I během roku se nás lidé ptali, zda ho ještě budeme vařit. Proto jsme ani chvíli neváhali, když nás kolegové sládci z Prazdroje opět oslovili.“ říká Aleš Potěšil, sládek Břevnovského pivovaru a s úsměvem dodává: „Letos ho uvaříme raději o 20 % více než vloni, aby se dostalo na všechny.“

Břevnovský klášter, nejstarší mužský klášter v Čechách, je už od svého vzniku v roce 993 úzce spjatý s výrobou piva. Název velikonočního speciálu Popeleční Benedict odkazuje ke svatému Benedictu z Nursie, zakladateli Benediktinského řádu, ke kterému patří i Břevnovský klášter. Přívlastek „Popeleční“ pak připomíná začátek postního období před Velikonočními svátky. V dávné minulosti vařili mniši v klášterech právě v předvelikonočním období silná piva, která byla součástí jejich postního „jídelníčku“. Pivo bylo spolu s chlebem také zásadním zdrojem živin a kalorií během čtyřicetidenního půstu, a proto se o něm někdy říkalo, „že se jí, nikoli pije“.

Popeleční Benedict je polotmavá třináctka s lehkým zákalem a krémovou pěnou. Je uvařen ze čtyř druhů sladu. Slad Abbey se podílí na krásné barvě piva a zároveň do chuti přináší příjemné sladové a sušenkové tóny. Speciál je ozvláštněn použitím nakuřovaného sladu, který museli sládci dávkovat velmi opatrně, tak aby uzené aroma kouře bylo příjemně znát, ale nerušilo ve vůni, ani v chuti. „Kolegové z Břevnova přišli letos s nápadem na zvýraznění této originální chuti, a proto jsme množství nakuřovaného sladu pro letošek mírně zvýšili,“ komentuje tvorbu receptury sládek Volby sládků Tomáš Pokorný. „Popeleční Benedict je ale i letos velmi pitelný a jeho chuti to jen prospělo,“ dodává. Pro chmelení byla použita kombinace jemných českých chmelových odrůd, typická pro český ležák – Žatecký poloraný červeňák z benediktinské chmelnice a Sládek. Hořkost tohoto piva je 32 jednotek IBU, obsah alkoholu 5,4 %.

Pivo Popeleční Benedict uvařili sládci Břevnovského pivovaru i Plzeňského Prazdroje souběžně ve svých pivovarech podle stejné receptury. Obě verze piva najednou pak mohou zájemci porovnat například v restauraci Klášterní šenk přímo v areálu Břevnovského kláštera, nebo v pivovarském klubu Benedict v pražském Karlíně.

Slavnostní naražení dřevěného sudu s pivem Popeleční Benedict letos proběhne v rámci Velikonočních trhů, 9. dubna od 16 hodin na Staroměstském náměstí.

Speciály z Plzeňského Prazdroje mohou milovníci piva ochutnat pouze na místech, kde pivu věnují perfektní péči, a tím zajišťují špičkovou kvalitu – těch je aktuálně přibližně tisícovka v celé zemi, jejich přehled je na webu www.volbasladku.cz.

Půl roku poté, co nový plzeňský sládek vykouzlil Pilsner Urquell, mohli žhavou novinku ochutnat také žízniví Pražané. Dnes již legendární pivo jim nabídnul bývalý krejčí Jakub Pinkas, jehož hospoda na Jungmannově náměstí se rychle stala jakýmsi pivním chrámem, který jako magnet přitahuje Pražany i návštěvníky metropole.

Od samotného začátku 180 let dlouhé historie podniku se jako červená niť line absolutní důraz na kvalitu piva. Ten odstartoval sám Jakub Pinkas, když začal pivo servírovat revolučním způsobem – místo čepování do džbánu, z něhož se pivo u stolu přelévalo do sklenic, začal pivo čepovat rovnou do sklenic, čímž se neskutečným způsobem zvýšila jeho kvalita a chuť.

Pověst jednoho z absolutně nejlepších plzeňských lokálů si pivnice U Pinkasů drží i dnes. V první lize plzeňských restaurací, kterou zpracovává pivní společnost Ať nám to pije, patří restauraci U Pinkasů za posledních deset let hned pětkrát první místo, přičemž loni i předloni byla nejlepší.

A jak se bude slavit letošní výročí? Vybraný personál restaurace už s předstihem uvařil v Plzni pod odborným dohledem sládků vlastní speciál, který bude o trochu silnější než tradiční Pilsner Urquell, plzeňští sládkové vedení Václavem Berkou zase připraví slavné Pinkasovy párečky. Ty budou na rozdíl od speciálu, který se otevře a vypije během slavnostního dne 8. dubna, k dispozici po celé léto.

Od 4. dubna do konce června bude U Pinkasů vystaveno historické pivní sklo, které se tu používalo od konce druhé světové války do současnosti. Jubilejní rok uzavře na podzim již 13. ročník prestižní soutěže Pinkasova noční můra, při níž ti nejlepší výčepní z republiky i zahraničí musejí na čas načepovat deset piv a s nimi vyběhnout ze sklepních prostor restaurace do prvního patra, přičemž musejí zdolat 41 schodů. Ti nejlepší zvládají tento úkol za minutu a půl.

Součástí oslavy bude také představení speciálního pivního půllitru z prestižní sklárny Rückl, který je připraven jako unikátní dárek pro nejvěrnější štamgasty podniku. Každý z hostů, který předloží účty z Restaurace U Pinkasů dokládající vypití 180 piv získá tento nádherný půllitr. Mimořádná štamgastská výzva startuje 4. dubna. Každý půllitr má své číslo a je jich pouze 180, takže bude záležet i na rychlosti, s jakou hosté své výroční množství piv vypijí. Jenom dodejme, že i sklářské impérium Rückl má téměř stejně dlouhou historii jako Pinkasovi, neboť bylo založeno v roce 1846.

Prostory restaurace U Pinkasů jsou umístěné na třech patrech, v létě navíc funguje předzahrádka a zahrada u paty chrámu Panny Marie Sněžné. Pravá část přízemí, tzv. dolní sněmovna, zachovává svůj původní ráz a kromě 35 míst k sezení se hosté občerstvují místními specialitami i vestoje. Vedle dolní a horní sněmovny je hlavně v horkém létě oblíbená zadní zahrádka s „gotickou klimatizací“, umístěná v prostoru mezi restaurací a chrámem Panny Marie Sněžné.

Plzeňský Prazdroj a Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha společně opět po roce uvařily speciál Popeleční Benedict. Kromě chmele z klášterní chmelnice použili i slad sušený kouřem z dubového dřeva. Ten dodává polotmavému ležáku lehce uzenou chuť. Historický způsob přípravy připomíná, že tradice vaření piva na Břevnově sahá až do dob raného středověku. Slavnostní naražení sudu proběhne 9. dubna na Velikonočních trzích v Praze.

Pocta české pivovarské historii bude i tento rok hlavním tématem velikonočního speciálu Plzeňského Prazdroje. Na trh znovu míří speciál Popeleční Benedict,
který patřil v loňském roce mezi nejúspěšnější piva programu Volba sládků.

„Loňský Popeleční Benedict byl skutečně úspěšný. A tím nemyslím pouze samotné pivo, které návštěvníci restaurací náležitě ocenili svou přízní, ale vše kolem jeho přípravy, vaření i prezentace v hospodách. Byla to velmi dobrá ukázka spolupráce dvou pivovarů, které patří k pilířům české pivovarské historie. Proto jsme se dohodli, že si společné vaření zopakujeme.“ vysvětluje manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

„Měli jsme na Popeleční Benedict velmi pozitivní ohlasy po celou dobu, kdy byl v prodeji. I během roku se nás lidé ptali, zda ho ještě budeme vařit. Proto jsme ani chvíli neváhali, když nás kolegové sládci z Prazdroje opět oslovili.“ říká Aleš Potěšil, sládek Břevnovského pivovaru a s úsměvem dodává: „Letos ho uvaříme raději o 20 % více než vloni, aby se dostalo na všechny.“

Břevnovský klášter, nejstarší mužský klášter v Čechách, je už od svého vzniku v roce 993 úzce spjatý s výrobou piva. Název velikonočního speciálu Popeleční Benedict odkazuje ke svatému Benedictu z Nursie, zakladateli Benediktinského řádu, ke kterému patří i Břevnovský klášter. Přívlastek „Popeleční“ pak připomíná začátek postního období před Velikonočními svátky. V dávné minulosti vařili mniši v klášterech právě v předvelikonočním období silná piva, která byla součástí jejich postního „jídelníčku“. Pivo bylo spolu s chlebem také zásadním zdrojem živin a kalorií během čtyřicetidenního půstu, a proto se o něm někdy říkalo, „že se jí, nikoli pije“.

Popeleční Benedict je polotmavá třináctka s lehkým zákalem a krémovou pěnou. Je uvařen ze čtyř druhů sladu. Slad Abbey se podílí na krásné barvě piva a zároveň do chuti přináší příjemné sladové a sušenkové tóny. Speciál je ozvláštněn použitím nakuřovaného sladu, který museli sládci dávkovat velmi opatrně, tak aby uzené aroma kouře bylo příjemně znát, ale nerušilo ve vůni, ani v chuti. „Kolegové z Břevnova přišli letos s nápadem na zvýraznění této originální chuti, a proto jsme množství nakuřovaného sladu pro letošek mírně zvýšili,“ komentuje tvorbu receptury sládek Volby sládků Tomáš Pokorný. „Popeleční Benedict je ale i letos velmi pitelný a jeho chuti to jen prospělo,“ dodává. Pro chmelení byla použita kombinace jemných českých chmelových odrůd, typická pro český ležák – Žatecký poloraný červeňák z benediktinské chmelnice a Sládek. Hořkost tohoto piva je 32 jednotek IBU, obsah alkoholu 5,4 %.

Pivo Popeleční Benedict uvařili sládci Břevnovského pivovaru i Plzeňského Prazdroje souběžně ve svých pivovarech podle stejné receptury. Obě dvě verze piva najednou pak mohou zájemci porovnat například v restauraci Klášterní šenk přímo v areálu Břevnovského kláštera, nebo v pivovarském klubu Benedict v pražském Karlíně.

Slavnostní naražení dřevěného sudu s pivem Popeleční Benedict letos proběhne v rámci Velikonočních trhů, 9. dubna od 16 hodin na Staroměstském náměstí.
Speciály z Plzeňského Prazdroje mohou milovníci piva ochutnat pouze na místech, kde pivu věnují perfektní péči, a tím zajišťují špičkovou kvalitu – těch je aktuálně přibližně tisícovka v celé zemi, jejich přehled je na webu www.volbasladku.cz.

Velikonoční várka s celkem 2023 lahvemi ležáku Pilsner Urquell ve čtvrtek odjela z plzeňského pivovaru do Vatikánu. Pivu tradičně požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub a unikátní náklad vyprovodili spolu s ním i zástupci Prazdroje. Pivo při generální audienci převezme osobně papež František.

Tradiční velikonoční požehnanou várku piva posílá Plzeňský Prazdroj do Vatikánu letos již podvanácté. Jde o navázání na historickou tradici, u jejíhož zrodu stál papež Lev XIII., který si na přelomu 19. a 20. století nechal zasílat plzeňský ležák na doporučení svých lékařů.

„Pilsner Urquell je každoročně součástí Velikonoc nejen u nás, ale i v dějišti největších a nejvýznamnějších velikonočních oslav na světě – ve Vatikánu. Velmi si vážíme toho, že můžeme osobně předat Svatému otci náš zlatý ležák. Každoročně posíláme do Vatikánu symbolický počet lahví, který odpovídá danému roku,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Na téměř 1300 km dlouhou cestu z Plzně do Vatikánu tak zamířilo 2023 lahví ležáku Pilsner Urquell, kterému požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub.

Spolu s pivem zástupci pivovaru posílají papeži již tradičně i speciální dar. „Letos jsme se rozhodli papeži věnovat jedinečné hodinky výrobce ELTON hodinářská, který v Novém Městě nad Metují vyrábí hodinky PRIM s historií od roku 1949. Hodinky připomínají 180 let existence piva Pilsner Urquell a zároveň symbolizují čas, který uběhl od založení pivovaru do dnešní doby,“ dodává Václav Berka.

Generální audience u papeže proběhne 12. dubna na Svatopetrském náměstí a za Plzeňský Prazdroj se jí zúčastní generální ředitel Dragos Constantinescu, ředitelka firemních vztahů a komunikace Pavlína Kalousová a emeritní vrchní sládek Václav Berka. Součástí návštěvy ve Vatikánu bude také naražení dřevěného sudu, daru plzeňských pivovarských bednářů, na slavnostním setkání velvyslanců z jiných zemí a nejvyšších pracovníků Vatikánu, které pořádá velvyslanec České republiky při Svatém stolci Václav Kolaja.