Společnost Rodinný pivovar Bernard v Humpolci na Pelhřimovsku, od jejíhož založení (zapsání do obchodního rejstříku) uplyne 26. května 30 let, patří k nejznámějším firmám nejen na Vysočině, ale i v celé ČR. Její zakladatelé dokázali ze skomírajícího pivovaru s tradicí až z roku 1597 vybudovat úspěšnou firmu, která je mimo jiné symbolem neotřelého marketinku.

Historie pivovaru Bernard začala v říjnu 1991, kdy Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal koupili v malé privatizaci chátrající humpolecký pivovar. "Plánovali jsme maximálně do dvaceti milionů, to by bylo schůdné, ale těch dvacet milionů se přehouplo za pět minut a skončilo to na dvaapadesáti milionech," řekl k tomu před časem sládek Josef Vávra.

Vysoká kupní cena znamenala pro nové majitele začátek s velkým úvěrem. Rozjezd navíc komplikoval fakt, že kdysi úspěšný humpolecký pivovar byl komunistickými plánovači odsouzen k likvidaci, proto se do něj řadu let neinvestovalo a chátral. Noví majitelé se také museli vyrovnat se špatnou pověstí tamního piva i s množstvím neprodejných zásob, které museli odkoupit.

"Hned na začátku se nám povedlo dobré pivo. První várka byla uvařena již na Vánoce 1991. Už v roce 1992 jsme získali umístění v Jihočeském kraji na degustační soutěži - druhé místo. V roce 1994 jsme získali ocenění nejlepší ležák od odborné i laické komise na Pivexu," řekl Vávra v roce 2016 Jihlavskému deníku.

Úspěch založili noví vlastníci na kvalitě piva a tradičních výrobních postupech, o což se stará především sládek Vávra, a obchodní strategii založené na masivní reklamě, neotřelém marketinku, budování kultovní značky a dobrých vztazích s obchodními partnery, kterou má na starosti Stanislav Bernard, jehož jméno také pivovar převzal.

Sládek Vávra v Humpolci zahájil éru nepasterizovaného piva, jež zaujalo na trhu: "Dobré pivo je otázka pár měsíců. Všechno jsme vyčistili, nastavili pravidla hry, dobrou recepturu a technologickou kázeň. V roce 2000 jsme kvůli tomu koupili sladovnu. Slad je hlavní surovina, takže jsme chtěli mít vlastní." Sladovnu koupili v Rajhradu u Brna.

Bernard se zase do povědomí veřejnosti výrazně zapsal, když úspěšně lobboval ve Sněmovně za sníženou spotřební daň na pivo pro malé pivovary. V roce 1993 stál za vznikem Českého svazu malých nezávislých pivovarů, jehož byl do roku 1999 prezidentem. Jeho tvář se objevuje v různě stylizovaných podobách na reklamách pivovaru, řadou reklamních kampaní dává jasně najevo, že mu není jedno, co se kolem něj děje. Popularitu mu přinesly i jeho další aktivity, ať již charitativní, podpora kultury či angažmá v politice (je v humpoleckém zastupitelstvu, neúspěšně kandidoval do Senátu).

Rodinný pivovar Bernard časem splatil úvěry a již léta je prosperující firmou, která vyváží pivo do různých koutů světa. Kromě klasického ležáku sortiment obohatily svrchně kvašená piva či různé ochucené speciály, úspěch slaví i se svým pivem nealkoholickým.

V podstatě od svého vzniku pivovar zvyšuje produkci. V roce 2009 výstav poprvé překročil hranici 200.000 hektolitrů alkoholického a nealkoholického piva a vyrostl tak z kategorie malých pivovarů mezi velké výrobce. Loni podle předběžných výsledků stoupl výstav v meziročním porovnání o 11 procent na 398.660 hektolitrů piva. To bylo skoro stejně jako v doposud rekordním roce 2019, tedy před epidemií koronaviru, kdy pivovar Bernard vystavil 400.640 hektolitrů piva. Kromě Česka má pivovar nejvíce zákazníků na Slovensku, ve Slovinsku a Švédsku, pivo z Humpolce ale putuje například i do USA.

Od roku 2000 působí Rodinný pivovar Bernard jako akciová společnost. V červenci 2001 do ní jako strategický partner vstoupil belgický pivovar Duvel Moortgat, který získal 50 procent akcií a jehož investice umožnila další rozvoj. Českými majiteli jsou s 25 procenty akcií Bernard a Vávra.

Pivovar zaměstnává 260 lidí, sladovna v Rajhradě dalších 30. Tato největší funkční humnová sladovna ve střední Evropě loni slavila 150 let. Od loňského června je v pivovaru otevřené nové návštěvnické centrum s rozhlednou okolo pivovarského komína, které dřívějších informací podniku stálo přes 150 milionů korun. Kromě pivnice s restaurací v něm je například kinosál.

Pivovar za 30 let existence získal desítky různých ocenění. Vrchní sládek Josef Vávra v roce 2017 dostal za svůj přínos pivovarnictví Cenu českého sládka F. O. Poupěte, již uděluje Český svaz pivovarů a sladoven vynikajícím profesionálům v oboru. Bernard byl zase za rok 2014 vyhlášen podnikatelem roku na Vysočině a o čtyři roky dříve byl i finalistou celostátního kola této soutěže a získal řadu dalších ocenění.

Mezi plodinami typickými pro kraj Vysočina byste asi chmel hledali jen těžko. V Humpolci se teď ale snaží vyzkoušet, zda je možné založit chmelnici v nadmořské výšce nad 500 metrů. Na louce u vodojemu si desítky sazenic vysázel tamní pivovar a o spolupráci požádal i Českou zemědělskou akademii.

„Chlapi nám vyvrtali díry do země, my jsme si tam dali tady ten černý kompost, hnojivo a začali jsme sázet,“ popisuje výsadbu chmele Petr Janoušek.

Studentům druhého ročníku Zemědělské akademie trvala výsadba více než 140 sazenic zhruba tři hodiny.

Něco podobného ještě neměli šanci zažít. Pěstování chmele v podmínkách Vysočiny není obvyklé.

„To je velký pokus. Já když jsem od nás vyjížděl v pět hodin ráno, tak bylo tepleji, než tady v deset dopoledne. Bude to hodně zajímavá záležitost,“ myslí si Jaroslav Pokorný z Chmelařského institutu v Žatci.

Nejde jenom o teploty a počasí. Zatímco právě na Žatecko pěstují chmel ve výšce 230 metrů nad mořem. Chmelnice v Humpolci je položená mnohem výš. „Jestli jsem dobře hledal v mapách, tak jsme tady ve výšce 575 metrů nad mořem,“ upřesnil mluvčí humpoleckého pivovaru Radek Tulis.

Kdy by mohli z chmele z nové výsadby v Humpolci uvařit první pivo? To si poslechněte v reportáži.

Podle Rodinného pivovaru Bernard ohrozí růst daně z přidané hodnoty (DPH) u čepovaného piva z nynějších deseti na 21 procent především malé venkovské hospody. Pokud zdražení piva povede k tomu, že ho lidé budou kupovat méně, je podle mluvčího pivovaru Radka Tulise otázka, jestli zvýšení daně skutečně přinese vyšší výnos státu.

Pivovar Bernard loni vystavil přes 398 000 hektolitrů piva. V sudech prodává 63 procent produkce, odběratelů na něj má v Česku okolo 3700. Obecně se podle mluvčího na českém trhu prodávají dvě třetiny baleného piva a třetina v sudech.
Zvýšení sazby DPH u čepovaného piva je jedním z opatření chystaného vládního úsporného balíčku, který zástupci vládních stran představili ve čtvrtek.
"Je to úplně jiný způsob přemýšlení než třeba na Slovensku nebo ve Velké Británii, kde naopak daně na čepované pivo snížili, aby obor podpořili," uvedl Tulis. Připomněl to, že se pivovary musely vypořádat s dvouletými opatřeními proti koronaviru a teď s dopady inflace. "Zdražení čepovaného piva logicky vede k tomu, že se nebude prodávat tolik jako doposud," uvedl.
Změny u odběratelů podle pivovaru nastaly už loni, kdy některé restaurace zkrátily provozní dobu, místo obvyklých šesti nebo sedmi dnů v týdnu mají otevřeno například jen od čtvrtka do soboty. Víc zavřených podniků než obvykle ve stejné době zaznamenal pivovar začátkem letoška, podle provozovatelů to souviselo hlavně s výrazným zdražením energií.*

Milovníci hořkého piva se mohou těšit na novinku Rodinného pivovaru Bernard. Na trh uvádí typ piva, který dosud nenabízel – India Pale Lager, označovaný jako IPL. Nový speciál je uvařený v limitovaném množství.

„IPL je typické spodně kvašené pivo, ale k nachmelení se používají aromatické chmele určené pro svrchně kvašené pivo typu IPA, jako jsou Agnus, Amarillo a Citra. Ve vůni i chuti jsou cítit citrusy, charakteristická je ovšem silnější, lahodně doznívající hořkost. V případě našeho IPL Bernard je to 60 jednotek hořkosti, běžný ležák má kolem 35 jednotek,“ představuje novinku vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra. IPL Bernard obsahuje podobné množství alkoholu jako český ležák, v tomto případě pět procent. „Takové pivo se dá dobře pít třeba celý večer.“

Rodinný pivovar Bernard navařil nového speciálu limitované množství 220 hektolitrů. Jen necelá desetina z navařeného množství je na čepu, a to přímo v pivovaru v Návštěvnickém centru Bernard v Humpolci. V lahvích s patentním uzávěrem je Bernard IPL k dostání ve značkových prodejnách pivovaru.

„Novým druhem piva obohacujeme náš sortiment, i větší pivovar může dělat zajímavé speciály, ale není vyloučeno, že se toto pivo dostane do naší běžné produkce,“ dodává vrchní sládek Josef Vávra.

Rodinný pivovar Bernard vystavil vloni 398 660 hektolitrů piva, v meziročním porovnání jeho produkce stoupla o 11 procent.
Piva bylo v minulém roce v Humpolci uvařeno skoro stejně jako v doposud rekordním roce 2019, tedy před epidemií koronaviru, kdy pivovar Bernard vystavil 400.640 hektolitrů piva. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytl mluvčí pivovaru Radek Tulis.

"Výsledek roku 2022 považujeme ze velmi dobrý. Přikládáme jej trvale vysoké kvalitě piva, zvyšujícímu se počtu odběratelů piva a dlouhodobé spolupráci s nimi a vytrvalé komunikaci se zákazníky," uvedl mluvčí.

Produkce humpoleckého pivovaru řadu let pravidelně stoupala, snížila se až v roce 2020, kdy začaly být kvůli epidemii zavírané hospody a restaurace. Menší výstav než v roce 2019 měl pivovar v důsledku protiepidemických opatření také v roce 2021, kdy uvařil okolo 358 700 hektolitrů piva.

Od loňského června je v pivovaru otevřené nové návštěvnické centrum s rozhlednou okolo pivovarského komína, které dřívějších informací podniku stálo přes 150 milionů korun. Kromě pivnice s restaurací v něm je například kinosál. Podle mluvčího se návštěvnické centrum stalo vyhledávaným místem turistů i lidí, kteří přicházejí kvůli pivu a gastronomii. Konají se tam také firemní a soukromé akce. "Našim záměrem je využívat prostory centra i ke společenským a kulturním akcím," uvedl Tulis.

Pivovar zaměstnává 260 lidí. Patří mu také sladovna v Rajhradě u Brna s 30 pracovníky. Tato největší funkční humnová sladovna ve střední Evropě loni slavila 150 let. Rodinný pivovar Bernard ji vlastní od roku 2000. Tržby za minulý rok akciová společnost ještě nezveřejnila.

Poslední den v roce se blíží. A mnozí si jistě dají rádi pivo. My jsme se vydali do pivovaru Bernard v Humpolci, který se před třiceti roky blížil krachu. Dnes je z něj jedna z nejzajímavějších značek v Česku.

Počátek pivovarnictví v Humpolci se datuje do roku 1597. Panství tehdy koupil pán z Herálce a založil tu měšťanský pivovar. Už před tím měli právo várečné jednotliví měšťané. Začátkem 90. let 20. století na tom byl pivovar po technologické stránce velmi špatně a pověst piva byla žalostná. Dnes nejúspěšnější pivo - černý ležák - po světě posbíralo stovky ocenění.

Majitelé s pivem obcházeli hospody
Jak začal novodobý příběh pivovaru, prozradil jeho mluvčí Radek Tulis.
"Tak, jak vypadá pivovar dnes, to je úplně jiná podoba než před těmi 31 lety. Pánové Stanislav Bernard a Josef Vávra tehdy ještě s třetím společníkem koupili pivovar, který byl v krachu. My říkáme, že tento pivovar povstal z popela jako fénix, protože tady bylo všechno už krachující, ať jde o technologie, ať jde o kvalitu piva, což se podařilo za těch 30 let naprosto zásadně změnit. Dnes se pivo vyváží do třech desítek zemí. Patří mezi nejzajímavější značky u nás."

Měli pánové Bernard a Vávra k pivu nějaký vztah už před tím?
"Určitě měli nějaký vztah k pivu. Pan Vávra je sládek, je to jeho profese a vždycky v tomto oboru pracoval. Takže on se dál věnoval svému řemeslu, ale tady mohl naplno rozvinout svůj talent. Podle mého názoru je to jeden z nejlepších sládků. Nemyslím jenom na českém území, myslím v evropském a světovém měřítku, protože naše piva a opravdu už se mohou pyšnit uznáními, a nejvyššími cenami ze světových soutěží."

Když se podívám na ten areál, tak je poměrně rozsáhlý. I když říkáte, že jste malý pivovar a rostete spíš do výšky, než do šířky. Jak je ten areál velký?
"Náš pivovar nemá ani jeden hektar. Je to opravdu malý pivovar, byť tím výstavem, který je dnes už vyšší, tak nepatříme mezi minipivovary, ale opravdu nejsme velkým pivovarem."

S jakým pivem jste začínali? První, co jste uvařili a co bylo dobré pivo?
"To je otázka spíš na pana Vávru. To my jako jiná generace už nepamatujeme. Ta změna byla razantní. Je to vidět ve filmu, který tady našim návštěvníkům promítáme.

Pan Bernard tam vzpomíná na to, když objížděl hospody s novým pivem, které už hovořil pan Vávra. Přijel do hospody, nechal ochutnat hospodské to pivo a oni řekli: To pivo je dobré, to bych mohl prodávat. Ptali se, odkud to je, a pan Bernard řekl, že to přivezl z humpoleckého pivovaru. Oni řekli: No tak tedy z Humpolce ne. Taková byla pověst toho piva. Takže z toho vyplývá, že pan Vávra opravdu od počátku uměl to pivo uvařit dobré."

Kolik piv dneska vaříte?
"Dneska vaříme 16 druhů piva a zatím pokud jde o množství, tak nejúspěšnějším rokem nebo rokem, kdy jsme vystavili největší množství piva, byl rok 2019. To byl poslední rok před covidovým obdobím, kdy jsme vystavili víc než 400.000 hektolitrů."

Sládek si pěstuje chmel i na zahrádce na Vysočině

Jak se podepsal covid na pivovaru?
"Minimálně. My jsme měli to štěstí, že firma vstupovala do toho období v dobré ekonomické kondici, což neznamená, že by to bylo jednoduché období. Management firmy musel přijmout řadu opatření. Podařilo se to, že pivovar po celou dobu udržel plnou zaměstnanost.

A dokonce to byla doba, kdy jsme se dostali k věcem, které majitelé nosili v hlavě, ale nebyl na ně prostor. Začali jsme v tu dobu třeba vyrábět unikátní pivní pálenku. Ve spojení s panem Syrovátkou, mistrem svého řemesla, se podařilo vyrobit nápoj, který už má ocenění ze světových soutěží."

Pro vás jsou typické lahve. Kdo je autorem?
"To byl opět velký risk. Nikdo nevěděl, jak to dopadne, když se s touto lahví přijde na trh. Ale měla velký úspěch. V době, kdy pivovar Bernard začal prodávat pivo v těch retro lahvích s patentním uzávěrem, tak nikdo nevěděl, jak to dopadne. Ale reakce trhu byla úžasná.

Tehdejší německý dodavatel ani nestíhal vyrábět nové lahve a dovážet je do Humpolce. Navíc to přišlo na trh před Vánoci, tak to byl krásný dárek. Dodnes vlastně si třeba lidé pořizují ty dřevěné přepravky, protože jsou krásné domů jako dekorace. No a ta lahev po těch letech je vlastně signifikantní pro nás jako pro pivovar."

Základní atributy dobrého piva jsou voda, slad, chmel, kvasnice. Odkud berete vodu? Každý říká, že voda je základ.
"Voda je samozřejmě základ piva a všechny základní ingredience kromě chmelu, i když i ten už si děláme občas sami, jsou naše. Máme vlastní hlubinné vrty s kvalitní měkkou vodou, která je ideální pro vaření piva. Slad, od roku 2000 vlastníme humnovou sladovnu v Rajhradě u Brna, což je dost důležité pro pivo. Pro typické české pivo je nejvhodnější humnový slad. Jsou sladovny, které vyrábí průmyslovým způsobem, ale ta tradiční, velmi náročná a nákladná cesta k výrobě sladu je pro to naše pivo nejvhodnější.

Chmel nakupujeme většinou žatecký, ale náš pan vrchní sládek Josef Vávra na svém vlastním pozemku pěstuje chmel a jednou ročně vaří sezónní speciál, ležák s chmelem z Vysočiny. Vždycky je to jenom jedna várka. Piva není mnoho, ale je velmi dobré."

Začalo to jako experiment, stala se z něj tradice, na kterou se hodně lidí těší. Rodinný pivovar Bernard již počtvrté uvádí sezónní pivní speciál, pro jehož výrobu si vrchní sládek vypěstoval chmel na vlastní zahradě nedaleko Humpolce. Josef Vávra i letos uvařil řízný a voňavý Ležák s chmelem z Vysočiny. 

Předvánoční speciál Rodinného pivovaru Bernard je světlý ležák jedenáctka s 4,7 % alkoholu. „Má bohatou, stabilní pěnu, voní sladem a chmelem. Po napití je chuť plná, sladová, po polknutí přejde do příjemné hořkosti,“ popisuje vrchní sládek Josef Vávra letošní limitované množství 170 hektolitrů Ležáku s chmelem z Vysočiny. 

„Chmel, který tu roste, je výborný, je takový, jaký má být,“ říká Josef Vávra s tím, že na zahradě pěstuje a při vaření kombinuje několik druhů chmele – Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Agnus, Premiant či Bohemia. Množství a poměr druhů při vaření piva ale neprozrazuje.

Řízný a voňavý Ležák s chmelem z Vysočiny bude k dostání v typických lahvích s patentním uzávěrem ve značkových prodejnách pivovaru. Letos poprvé bude možné si toto pivo dát i čepované a to přímo v Humpolci v pivovarské Pivnici Na Štokách od soboty 10. prosince.

Chmel opět na Vysočině?
„Dnes už na Vysočině chmelnice nejsou, ale v minulosti jich bylo v kraji mnoho. Svědčí o tom dodnes používané názvy různých míst. A protože pro výrobu piva využíváme vlastní slad, vodu i kvasnice, rádi bychom měli pod kontrolou i chmel. Netajíme se myšlenkou pořídit si i vlastní chmelnice, odtud už nebylo daleko k pokusu si vypěstovat chmel doma a použít ho do piva,“ vysvětluje Josef Vávra, co ho inspirovalo k tomu začít doma pěstovat chmel a použít ho při vaření piva.

Už počtvrté chystá Rodinný pivovar Bernard podzimní speciální pivo, ležák uvařený s chmelem, který si vypěstoval vrchní sládek Josef Vávra na vlastní zahradě nedaleko Humpolce.

„Chmel, který u nás roste, je naprosto plnohodnotný, je zralý, s vysokou hořkostí a aromatickými látkami. Jeho kvalita je letos přiměřená a srovnatelná s jinými regiony. Výnosnost je ale nízká, stejně jako v celé České republice a střední Evropě. „Může za to válka na Ukrajině“, která teď může úplně za všechno,“ hodnotí vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra letošní úrodu, ze které uvařil čtyřikrát chmelený ležák.

Řízný a voňavý Ležák s chmelem z Vysočiny se v předchozích letech „chytl“. „Těší nás, že se na tento sezónní speciál lidé už ptají a těší se na něj. I tak ale zůstáváme u toho, že půjde o limitovanou edici, uvařili jsme pouze 110 hektolitrů. K dostání bude počátkem prosince,“ doplňuje Josef Vávra.

Tradiční podzimní speciál Rodinného pivovaru Bernard bude světlý ležák jedenáctka s 4,7 % alkoholu, „Hořkost bude překvapením, které odhalíme až při uvedení piva na trh,“ těší se vrchní sládek.

„Pro výrobu piva využíváme vlastní slad, vodu i kvasnice, rádi bychom měli pod kontrolou i chmel. Netajíme se myšlenkou pořídit si i vlastní chmelnice, odtud už nebylo daleko k pokusu si vypěstovat chmel doma a použít ho do piva,“ vysvětluje Josef Vávra, co ho inspirovalo k tomu zažít doma pěstovat chmel a reálně ho použít na vaření piva. „Dnes už na Vysočině chmelnice nejsou, ale v minulosti jich bylo v kraji mnoho. Svědčí o tom dodnes používané názvy různých míst v obcích nebo v krajině.“

Speciální edici piva vaří Rodinný pivovar Bernard. Chmel pro něj vypěstoval vrchní sládek Josef Vávra na vlastní zahradě nedaleko Humpolce.
Vysočina není typická pěstováním chmele, ale není v tom problém. „Chmel, který u nás roste, je naprosto plnohodnotný, je zralý, s vysokou hořkostí a aromatickými látkami. Jeho kvalita je letos přiměřená a srovnatelná s jinými regiony,“ zhodnotil vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra letošní úrodu, ze které uvařil čtyřikrát chmelený ležák.

Řízný a voňavý Ležák s chmelem z Vysočiny bude letos na trhu již počtvrté. Půjde o jedenáctku s 4,7 procenty alkoholu. „Těší nás, že se na tento sezónní speciál lidé už ptají a těší se na něj. I tak ale zůstáváme u toho, že půjde o limitovanou edici, uvařili jsme pouze 110 hektolitrů. K dostání bude počátkem prosince,“ dodal Vávra.

První Bernard Pub otevřel před deseti lety v Jeseniově ulici v Praze. Síť franšízových podniků se od té doby postupně rozšiřuje, aktuálně jich je otevřeno jedenáct, z toho dva v zahraničí, na Slovensku a ve Španělsku.

„Na rozšiřování sítě netlačíme, děje se tak přirozenou cestou. Stojíme o partnery, kteří mají vztah k řemeslu, ke kvalitnímu pivu, k zákazníkům. Jsme rádi, že podniků s naším jménem přibývá v době, kdy je v oboru větším tématem spíše zavírání hospod a restaurací než otvírání nových,“ říká obchodní ředitel Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Šípek.

Rodinný pivovar Bernard vsadil na “měkkou franšízu”, která dává provozovatelům volnou ruku například v tvorbě menu, ale neurčuje ani dodavatele dalších nápojů nebo surovin do kuchyně. „Franšízové podniky Bernard spojuje značka piva, vzhled a kvalita sortimentu, ale dva stejné provozy nenajdete. Je to model, který přináší originalitu,“ uvádí ke strategii sítě obchodní ředitel.

Bernard Puby nabízí rozšířený sortiment čepovaného piva, součástí je Rotující pípa, na které se průběžně mění nabídka speciálů humpoleckého pivovaru. Širokou nabídku piv doplňuje kvalitní kuchyně. „Je to značková restaurace, kde pivo čepuje a podává zaškolený a zkušený personál. Kvalitu provozovatel pravidelně konzultuje se zástupcem pivovaru. Je možné zde ochutnat pivo nepasterované, nefiltrované i kvasnicové,“ dodává Zdeněk Šípek.

V srpnu se navíc otvírá další nový Bernard Bar ve Vyškově a v září přibude Bernard Bar v Litvínově. Bernard Bary jsou orientované především na nápoje, Bernard Puby mají i plnohodnotnou kuchyni.