Starobrněnští sládci vyšli vstříc chuťovým preferencím svých štamgastů a na jejich přání uvařili ležák Bitr s hořkostí 35 IBU. Na velmi hořkou novinku se v hospodách v Brně a na jižní Moravě všichni těšili už od začátku listopadu, díky přísným opatřením se její start přesouvá do letošního roku a čepovat se začne hned po znovuotevření provozoven. Naopak podle původního plánu se Bitr začíná objevovat i v obchodní síti. Novinka se prodává v lahvích i v plechovkách.

Světlý extra chmelený hořký ležák Bitr se vaří tradičním způsobem na dva rmuty z nejkvalitnějších surovin. Za příjemné pravé chmelové aroma Bitr vděčí kombinaci tří prvotřídních typicky českých odrůd včetně nejznámějšího Žateckého poloraného červeňáku. Ten se pro svou jemnost a příjemné aroma používá i při závěrečném studeném chmelení v ležáckých tancích. Správné složení použitých chmelů zajistilo Bitru vyváženou chuť a skvělou pitelnost. Pivo je dále charakteristické jiskrně zlatavou barvou, středním řízem, vyšší hořkostí od prvního loku a lahodným chmelovým dozvukem, nabádajícím k dalšímu napití. Extrakt původní mladiny (dříve stupňovitosti) spodně kvašeného ležáku Bitr činí 11,5 % hmotnosti a hořkost 35 jednotek IBU.

„Pro naše spotřebitele jsme uvařili hořký, středně prokvašený a současně dobře pitelný ležák s jemnou chmelovou vůní. Vyznačuje se plností v chuti, příjemným řízem a lahodným dozvukem hořkosti,“ představil nový ležák sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

O Bitr je dobře postaráno i při jeho ležení, kdy dozrává v tancích ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století v historickém pivovarském sklepě z roku 1872. Ten je vytesán do skály Žlutého kopce, což umožňuje udržovat optimální teplotu při zrání piva. Starobrněnští sládci se při vaření Starobrna Bitr vrátili ke kořenům pivovaru. Díky kombinaci klasických metod a vysokého podílu ruční práce připravili poctivý hořký ležák.

Receptura nového ležáku se v roce 2020 ladila několik měsíců. Bitr degustovali odborníci z pivovaru, provozovatelé a majitelé restaurací, známé brněnské osobnosti a samozřejmě samotní štamgasti.

Brněnský pivovar Starobrno pandemie nezastaví. A tak se i letos můžeme těšit na proslulé Zelené pivo. V českých restauracích se na Zelený čtvrtek, který letos připadá na 1. dubna, plánuje narážet sudy o celkovém objemu 2 810 hektolitrů. Českým pivařům nezbývá než doufat, že si svůj tradiční, velikonoční speciál budou moci vychutnat už pohodlně v hospodách a restauracích.

Šestnáctiletá tradice
Starobrno svůj nejznámější speciál vaří letos již šestnáctým rokem. Jeho obliby mezi spotřebiteli si ovšem všimly i další pivovary a nezahálely – vařily ho například také v Litovli, Jihlavě nebo ve Třebíči.

Výrobní ředitel Heinekenu, pod který pivovar Starobrno spadá, Milan Schramm se na Zelené pivo těší a zároveň doufá, že situace nebude stejná jako loni. „Hospody byly na Velikonoce zavřené, proto jsme pivo nabídli k jejich znovuotevření koncem května. Opravdu pevně doufám, že letos podobná situace nenastane a pivem si na svátky jara připijeme tradičně na Zelený čtvrtek,“ vysvětluje Schramm.

Výroba Zeleného piva
Když se Starobrno před šestnácti lety rozhodlo vařit Zelené pivo, zřejmě by ho ani nenapadlo, jakou tradicí se to v České republice stane. Díky této oblibě nebylo potřeba zasahovat do receptury, takže se vyrábí stále stejně.

Základními surovinami jsou:
kvalitní voda,
speciální světlý ječný slad, který se vyrábí výhradně na Zelené pivo,
jakostní žatecký chmel.

S chmelem se do mladinové pánve dává bylinný výluh, který pivu dodává zelenou barvu. Receptura výluhu je tajná. Víme pouze to, že sestává z několika druhů bylin, z nichž jednou je kopřiva dvoudomá. „Musí se hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli patřičné kvality a koncentrace. Potřebujeme řádově litry výluhu,“ popisuje postup sládek a manažer kvality Jiří Brňovják.

Spodně kvašené pivo kvasí po dobu osmi dnů, následně dokvašuje při teplotě 1 °C. Na závěr se do něj přidává likér.

Na viděnou snad 1. dubna
I když zatím není jasné, jestli budou na Velikonoce hospody a restaurace otevřené, v brněnském pivovaru to předem rozhodně nevzdávají. „Opravdu všichni pevně doufáme, že se do té doby epidemiologická situace uklidní a naši pivaři si budou moci Zelené pivo vychutnat tak, jak byli zvyklí dříve. Myslíme si, že jeho obliba pomůže hospodám a provozovnám po jejich znovuotevření, protože lidé na Zelené pivo chodí rádi v celé České republice," popisuje pro Kupi.cz Dita Vašíčková.

A dodává, že sice v tuto chvíli netuší, jak se bude celá situace kolem koronaviru vyvíjet, nicméně ať to bude jakkoli, jsou připraveni pružně reagovat a případně hledat alternativní cesty, jakými Zelené pivo k zákazníkům dostat.

I letos se v pivovaru Starobrno v druhém únorovém týdnu vaří Zelené pivo, kterým lidé v celé České republice slaví začátek Velikonoc. Majitelé a provozovatelé restaurací sudy narážejí ve stejný den – na Zelený čtvrtek, ten letošní připadá na 1. dubna. Milovníci piva s nezvyklou zelenou barvou budou mít k dispozici 2 810 hektolitrů. Dalších 290 hektolitrů poputuje k našim slovenským sousedům.

Starobrněnští sládci pivo vaří už pošestnácté, nevynechali ani jediný rok. „Je to pro nás prostě svátek, těšíme se. Když jsme Zelené pivo připravovali vloni, nikoho nenapadlo, jak nás potrápí epidemie a její přísná opatření. Hospody byly na Velikonoce zavřené, proto jsme pivo nabídli k jejich znovuotevření koncem května. Opravdu pevně doufám, že letos podobná situace nenastane a pivem si na svátky jara připijeme tradičně na Zelený čtvrtek,“ konstatoval výrobní ředitel HEINEKENU Milan Schramm.

Zelené pivo se od začátku své existence vaří podle stále stejné původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele, a to tradičním způsobem na dva rmuty. Zmíněný slad se vyrábí výhradně pro Zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů běžně používaných u ostatních starobrněnských piv. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává bylinný výluh. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Nedílnou součástí Zeleného piva je bylinný výluh. Připravuje se přímo v pivovaru a jeho složení je tajné. Vaří se z několika druhů bylin, jednou z nich je kopřiva dvoudomá. „Přesné dávkování koncentrovaného a silného výluhu je výrobním tajemstvím. Musí se hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli patřičné kvality a koncentrace. Potřebujeme řádově litry výluhu,“ uvedl sládek a manažer kvality Jiří Brňovják.

Zelené pivo budou nabízet gastronomické provozovny na Moravě i v Čechách. Jejich aktualizovaný seznam zájemci před Velikonocemi najdou na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Značka Starobrno spadající do portfolia společnosti HEINEKEN ČR slaví úspěch v soutěži Effie. Zabodovala rovnou ve dvou kategoriích, ze kterých si odnáší zlato a zvláštní ocenění SIMAR. Kampaň
s názvem „O dobré věci se stojí za to podělit“, jíž vévodil televizní spot v režii Jana Prušinovského, byla spuštěna letos na jaře na podporu ležáku Starobrno Medium.

Reklamní spot, jehož cílem bylo ukázat hodnoty moravské pohostinnosti a sdílení toho dobrého, zvítězil v kategorii nápojů. V kreativní dílně agentury VCCP vsadili
na koncept zakládající se na návratu k jednoduššímu a přátelštějšímu způsobu života, kdy dochází ke spontánní komunikaci mezi lidmi. Režie se ujal Jan Prušinovský, jenž patří mezi nejúspěšnější televizní tvůrce posledního desetiletí. „Toto ocenění je výsledkem tvrdé práce mnoha lidí, kteří vložili své nadšení a úsilí do toho, aby byla značka vidět. Ten úspěch zároveň vidíme také ve dvouciferném nárůstu v off trade
a obranou naší silné pozice v on trade,“ říká manažer značky Starobrno Pavel Geschmay.

Zvláštní ocenění, cenu SIMAR za nejlepší práci s daty, získala kampaň Starobrna díky své úpravě v kontextu doby a pandemie koronaviru. Reklamní spot, založený na setkávání lidí nad soudkem piva, běžel pozpátku včetně jeho voice overu. „Moc si tohoto ocenění vážíme. Nejen pro nás, ale i pro ostatní, byla tato nelehká doba velkou zkouškou, o to větší radost máme, když vidíme, že naše počínání mělo smysl,“ dodává Pavel Geschmay.

Režie spotu: Jan Prušinovský
Kreativní ředitel: Dejan Štajnberger
Account: Ondřej Fiala, Aneta Záhoříková
Copywriter: Adam Rovný
Art Director: Šárka Fléglová

Kreativní agentura: VCCP
Mediální agentura: Dentsu Aegis Network
PR agentura: Havas PR
Produkční agentura: Up&Up production

Vánoce se nezadržitelně blíží a s nimi i jedna z jejich nejvíce stresujících součástí – vymýšlení dárků pro muže. Nevěšte letos hlavu a dejte na nejosvědčenější tip v podobě zlatavého moku. Určitě nic nezkazíte s limitovanou edicí sixpacku Starobrno Medium, kterou máte šanci koupit do konce roku.

Starobrno Medium světlý ležák 11 je chloubou starobrněnského pivovaru díky své skvělé receptuře a vysoké kvalitě. Vyrábí se z nejjemnějšího žateckého chmele
a nejlepšího moravského sladu, který je získán z dvouřadého ječmene. Pro tento nepasterizovaný světlý ležák je typická bohatá pěna a stejně tak neobyčejně lahodná, jemně chmelová chuť s dokonalým řízem.

Cena: 175 Kč / balení 6 kusů

Pivovar Starobrno vždy pečlivě sleduje, jaká piva chutnají jeho štamgastům a pivařům. S cílem vyhovět jejich vysokým nárokům proto realizoval průzkum, který jasně ukázal na rostoucí oblibu velmi hořkých piv. Starobrněnští sládci tak připravují ležák, který bude v novodobé historii pivovaru vůbec nejvíc hořkým pivem.

Momentálně se dolaďuje receptura nového ležáku. Už týdny ho degustují odborníci přímo z pivovaru. Nově nyní k ochutnávkám přizvali vybrané majitele a provozovatele restaurací i známé brněnské osobnosti. Minulý týden se právě pro ně uskutečnily odborné degustace, které vedl sládek pivovaru Starobrno Svatopluk Vrzala. Nový ležák tak ochutnala například Zdenka Lukášková, loňská vítězka soutěže o nejlepší doma vařený ležák. Přišli i hokejisté z týmu Masarykovy univerzity, spolumajitel restaurace Zlatá loď Zdeněk Sklenář a další pozvaní hosté. Degustace se uskutečnila za přísných bezpečnostních opatření a v souladu s nařízeními vlády ohledně epidemiologické situace.

„Pro naše spotřebitele jsme uvařili hořký, středně prokvašený a současně dobře pitelný ležák s jemnou chmelovou vůní. Vyznačuje se plností v chuti, příjemným řízem a lahodným dozvukem hořkosti,“ představil nový ležák sládek pivovaru Starobrno Svatopluk Vrzala.

Na novinku, která se nejprve objeví v hospodách, se mohou lidé těšit v listopadu, kdy pivovar odtajní jeho název, vizuální podobu a další detaily. Po novém roce se počítá s uvedením ležáku i do obchodní sítě.

Ve světě používanému označení „craft beer“ chybí v Česku jasná definice. Jako tzv. řemeslná piva teď označuje své novinky třeba pivovar Starobrno, jenž je však součástí nadnárodního koncernu Heineken.

S pozdravem „Zdarec“ přináší v nové televizní reklamě pivovaru Starobrno netrpělivě očekávaný pošťák na domácí stůl tři plechovky s pivními novinkami, které výrobce na etiketách i v marketingové kampani označuje jako „craft“. Neboli řemeslná.

S americkým chmelem uvařené Starobrno American Pale Ale, spodně kvašený India Pale Lager a v Belgii inspirovaný višňový Red. Zástupci tuzemských minipivovarů i mnozí zdejší odborníci z branže mají jasno – jde o marketingový trik využívající obliby řemeslných piv, často velebených pivními fajnšmekry.

Craft je původem americký a v poslední době také u nás používaný výraz pro nezávislé řemeslné pivovary a jejich piva. U nás se často ztotožňují s minipivovary nebo menšími průmyslovými pivovary. A v tom je problém. Starobrno jako součást koncernu Heineken, trojky světového i českého pivovarnického trhu, lze těžko řadit mezi nezávislé řemeslné pivovary.

Mluvčí Heinekenu v Česku Dita Vašíčková ale připomíná, že definice řemeslného piva se u nás různí a žádná přesná aktuálně neexistuje. „V něčem se ale ty definice shodují a prolínají, a to je rozhodně používání kvalitních surovin, unikátní chuťový zážitek, nejvyšší technická a technologická úroveň, kombinace tradičních a inovativních způsobů výroby, obsah alkoholu nad 3,5 procenta a malé a omezené velikosti várek. Naše crafty tato kritéria splňují,“ uvedla pro Lidovky.cz mluvčí.

Zájem konzumentů o řemeslná piva vychází podle ní z jejich touhy objevovat a poznávat nové pivní styly a nové chuťové zážitky.

Jako „rodinná Škodovka“
I když Starobrno samo sebe vyloženě neprezentuje jako řemeslný pivovar, své pivní novinky z u nás poměrně žádané anglosaské kategorie ejlů (ale) a speciálních piv tak označuje. Na rozdíl od největších konkurentů Plzeňského Prazdroje a Pivovarů Staropramen, kteří podobná piva už delší dobu v omezeném množství také vaří nebo distribuují, ale výrazu craft se vyhýbají.

„Řemeslné pivo znamená, že bylo vyrobeno postaru řemeslným způsobem v řemeslném pivovaru. Starobrno chce asi výrazem říci, že to dělají poctivě. Ale craft to určitě není,“ komentuje situaci Jan Veselý, nezávislý pivovarnický expert a někdejší šéf českého i evropského svazu pivovarů.

„Co je na Heinekenu a Starobrnu craftového? Využívají jen toho, že u nás neexistuje přesná definice řemeslného piva a řemeslného pivovaru,“ přidává se šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

A podle Tomáše Maiera, který přednáší na České zemědělské univerzitě Praha obor ekonomika pivovarnictví, zní výraz craft pivovar Starobrno stejně paradoxně, jako kdybychom používali výraz rodinná automobilka Škoda nebo nezávislá farma Agrofert.

Maier oceňuje každé zpestření trhu. I když, jak tvrdí, musí velké průmyslové pivovary – na rozdíl od těch řemeslných – vynakládat obrovské peníze do propagace každého a zejména nového produktu. A takováto menšinová produkce se koncernům pak nemusí ekonomicky vyplatit.

„Je to ale evidentní snaha se přiživit na něčem, co je zrovna v módě. Na Starobrnu není nic řemeslného, to je normální komerční průmyslový pivovar, který je navíc vlastněn nadnárodním kapitálem a akcionáře Heinekenu, sedící v Amsterdamu, nejvíc zajímá ziskovost společnosti,“ říká Maier.

Situace ale není jednoznačná. Nejenže v Česku nemáme žádnou definici řemeslného, tedy craft pivovaru, ale shoda nepanuje ani ve světě. Vlivná americká asociace Brewers Association, která sdružuje tisíce tamních craft pivovarů, požaduje, aby byly malé, nezávislé a s tradiční výrobou.

Pojmem „malý“ se však myslí s výstavem do sedmi milionů hektolitrů ročně. Což by například milionové Starobrno splňovalo – pokud by ale nebyl součástí amerických pravidel i požadavek, aby většinu ovládal přímo sládek nebo někdo, kdo v pivovaru pracuje. Maximálně 25 procent může vlastnit cizí kapitál.

Módní nálepka pro každého
Z tohoto důvodu by u nás nešlo označit za craft pivovar například humpolecký Bernard, kde má poloviční podíl belgická společnost Duvel Moortgat. Ale ani třeba Svijany nebo náchodský Primátor, protože další z parametrů říká, že pivovar nemá být součástí větší skupiny. A oba tyto pivovary jsou (společně s Rohozcem) součástí skupiny LIF. Zkrátka by ale přišly i některé minipivovary, pokud je vybudoval podnikatel čistě jako investici.

Pravidla mají i Italové. Tamní legislativa stanovuje pro craft pivovar nejen maximální velikost, ale požaduje třeba i to, aby vyráběná piva byla nefiltrovaná a nepasterovaná. „Můžeme snadno říci, že Starobrno nebo lecjaký jiný pivovar u nás nespadá do pojmu craft. Ale na základě čeho? U nás si může takovou nálepku dát skoro každý, protože neexistuje žádná definice. Pokud hájíte jednu nebo druhou stranu, vždycky někoho naštvete,“ reaguje renomovaný znalec české a světové pivní scény Pavel Borowiec, vydavatel časopisu Pivo, Bier & Ale a degustátor předních světových pivních soutěží.

Populární česká přírodní místa a památky letos v létě očekávají pořádný nával turistů. Chystáte se také na dovolenou po Česku a současně vás láká představa zažít něco světového a přitom se podívat někam, kde už jste nebyli třikrát? Nemusíte do cizokrajných dálek, abyste objevili něco nového. Máme pro vás tipy, jak můžete navštívit světová místa, aniž vytáhnete paty za hranice.

Letní dovolená v Česku je stále více skloňovaným tématem. Cesta kolem světa za pár dní, světová místa pár hodin od domu – to jsou titulky, které momentálně zaplňují média. Jasně, všichni najednou mluví o tom, že máme v Česku i Švýcarsko. Ale slyšeli jste někdy o jihočeském Stonehenge nebo šumavském Everestu? Víte, kde leží moravská Amazonie a česká Sahara? Další tipy na světová místa v Česku také najdete na craft.starobrno.cz.

Americký Pale Ale nebo belgický speciál
Stejně tak si lze užít exotiku přímo z domova. Například s řemeslnými pivy inspirovanými světovými styly. Tak se můžete s přáteli na zahradě přenést třeba do Ameriky s příjemně hořkým American Pale Ale, nebo si zaskočit do Belgie se speciálem ochuceným višňovou šťávou.

Autorem recepturv všech tří řemeslných piv je vrchní sládek Jiří Brňovják: „Jedná se o nové receptury připravované pomocí tradičních technologií z těch nejlepších surovin. Při výrobě používáme i zahraniční suroviny, aromatické chmele, které jsou chuťově zajímavé a nejsou běžnou součástí ležáků prodávaných v Česku,“ uvedl Jiří Brňovják, pro něhož je Starobrno domovským pivovarem už 20 let.

Starobrno IPL (India Pale Lager) 500 ml – 21,90 Kč
Spodně kvašené pivo, které kombinuje dobrou pitelnost ležáku (obsah alkoholu 5 % obj.) a výraznější hořkost aromatických chmelů. Ty se používají během studeného chmelení a dávají pivu lehce citrusovo-kořenitou chuť.

Starobrno APA (American Pale Ale) 500 ml – 21,90 Kč
Svrchně kvašené nefiltrované pivo s vyšší hořkostí a kořenitě-chmelovou chutí, kterou dodávají hořké americké chmele. Aroma je chmelové až borovicové a obsah alkoholu 5 % obj., což zaručuje jeho výbornou pitelnost.

Starobrno RED (ochucené višňové pivo) 500 ml – 21,90 Kč
Kombinace piva s višňovou šťávou překvapí vyváženou chutí, jemnou hořkostí a příjemným osvěžením. Jde o lehčí pivo, protože má 3,6 % alkoholu obj. Při jeho výrobě se kladl důraz na vyváženost sladké, hořké a kyselé chuti tak, aby vzniklo vyrovnané a pitelné pivo.

Dlouho očekávaný den se přiblížil! Už v pondělí 25. května si štamgasti v celé České republice dopřejí „odložené“ Zelené pivo z pivovaru Starobrno. Zelené půllitry se tak stanou oslavou nového začátku a vyhlídkou na lepší časy. Proto také jejich čepování a konzumaci provází nový pozdrav: ZELENÁ ŽIVOTU.

V předcházejících čtrnácti letech majitelé a provozovatelé hospod a restaurací zelené sudy naráželi na velikonoční Zelený čtvrtek. Populární třináctka tak neodmyslitelně patřila k oslavám svátků jara. Letos ale bylo všechno jinak, protože kvůli nouzovému stavu musely všechny gastronomické provozy zavřít. „Naši pivaři Zelené pivo ze Starobrna milují, epidemiologická situace ale neumožňovala jeho konzumaci tak, jak byli v minulosti zvyklí, tedy společně v hospodách nebo na zahrádkách. V tomto ohledu jsme nechtěli nic uspěchat a případně riskovat zdraví našich příznivců. Také jsme chtěli být solidární s našimi provozovnami. Nyní zákazníky podpoříme právě při otevření jejich podniků 25. května. A Zelené pivo dá sezoně zelenou,“ konstatoval obchodní ředitel pro gastronomii Pavel Slavík.

Zelené pivo si ve své oblíbené hospodě mohou všichni vychutnat do 29. května. Aktuální seznam všech provozoven, kde se čepuje, najdou na stránkách www.zelenepivo.cz.

Zelený speciál letos slaví patnácté narozeniny. Starobrněnští sládci ho od začátku vaří podle stejné původní receptury z kvalitní vody, speciálního sladu a jakostního žateckého chmele, a to tradičním způsobem na dva rmuty. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává bylinný výluh, jehož složení zná jen několik lidí. Připravuje se přímo v pivovaru Starobrno. Svou sílu speciální třináctka získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, pak při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a dostává tak typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Na Zelený čtvrtek se Jihomoravané tradičního zeleného piva od pivovaru Starobrno nedočkali, o populární třináctku však ani letos nepřijdou.

Štamgasti si ho dopřejí v pondělí 25. května, kdy otevírají hospody a restaurace znovu po více než dvouměsíční pauze způsobené pandemií nového koronaviru.

„Naši pivaři Zelené pivo ze Starobrna milují, epidemiologická situace ale neumožňovala jeho konzumaci tak, jak byli v minulosti zvyklí, tedy společně v hospodách nebo na zahrádkách. V tomto ohledu jsme nechtěli nic uspěchat a případně riskovat zdraví našich příznivců,“ uvedl obchodní ředitel pro gastronomii Pavel Slavík.

Zelené pivo si ve své oblíbené hospodě mohou milovníci tohoto nápoje vychutnat do 29. května. Zelený speciál letos slaví patnácté narozeniny.