Začalo to jako experiment, stala se z něj tradice, na kterou se hodně lidí těší. Rodinný pivovar Bernard již počtvrté uvádí sezónní pivní speciál, pro jehož výrobu si vrchní sládek vypěstoval chmel na vlastní zahradě nedaleko Humpolce. Josef Vávra i letos uvařil řízný a voňavý Ležák s chmelem z Vysočiny. 

Předvánoční speciál Rodinného pivovaru Bernard je světlý ležák jedenáctka s 4,7 % alkoholu. „Má bohatou, stabilní pěnu, voní sladem a chmelem. Po napití je chuť plná, sladová, po polknutí přejde do příjemné hořkosti,“ popisuje vrchní sládek Josef Vávra letošní limitované množství 170 hektolitrů Ležáku s chmelem z Vysočiny. 

„Chmel, který tu roste, je výborný, je takový, jaký má být,“ říká Josef Vávra s tím, že na zahradě pěstuje a při vaření kombinuje několik druhů chmele – Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Agnus, Premiant či Bohemia. Množství a poměr druhů při vaření piva ale neprozrazuje.

Řízný a voňavý Ležák s chmelem z Vysočiny bude k dostání v typických lahvích s patentním uzávěrem ve značkových prodejnách pivovaru. Letos poprvé bude možné si toto pivo dát i čepované a to přímo v Humpolci v pivovarské Pivnici Na Štokách od soboty 10. prosince.

Chmel opět na Vysočině?
„Dnes už na Vysočině chmelnice nejsou, ale v minulosti jich bylo v kraji mnoho. Svědčí o tom dodnes používané názvy různých míst. A protože pro výrobu piva využíváme vlastní slad, vodu i kvasnice, rádi bychom měli pod kontrolou i chmel. Netajíme se myšlenkou pořídit si i vlastní chmelnice, odtud už nebylo daleko k pokusu si vypěstovat chmel doma a použít ho do piva,“ vysvětluje Josef Vávra, co ho inspirovalo k tomu začít doma pěstovat chmel a použít ho při vaření piva.

Už počtvrté chystá Rodinný pivovar Bernard podzimní speciální pivo, ležák uvařený s chmelem, který si vypěstoval vrchní sládek Josef Vávra na vlastní zahradě nedaleko Humpolce.

„Chmel, který u nás roste, je naprosto plnohodnotný, je zralý, s vysokou hořkostí a aromatickými látkami. Jeho kvalita je letos přiměřená a srovnatelná s jinými regiony. Výnosnost je ale nízká, stejně jako v celé České republice a střední Evropě. „Může za to válka na Ukrajině“, která teď může úplně za všechno,“ hodnotí vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra letošní úrodu, ze které uvařil čtyřikrát chmelený ležák.

Řízný a voňavý Ležák s chmelem z Vysočiny se v předchozích letech „chytl“. „Těší nás, že se na tento sezónní speciál lidé už ptají a těší se na něj. I tak ale zůstáváme u toho, že půjde o limitovanou edici, uvařili jsme pouze 110 hektolitrů. K dostání bude počátkem prosince,“ doplňuje Josef Vávra.

Tradiční podzimní speciál Rodinného pivovaru Bernard bude světlý ležák jedenáctka s 4,7 % alkoholu, „Hořkost bude překvapením, které odhalíme až při uvedení piva na trh,“ těší se vrchní sládek.

„Pro výrobu piva využíváme vlastní slad, vodu i kvasnice, rádi bychom měli pod kontrolou i chmel. Netajíme se myšlenkou pořídit si i vlastní chmelnice, odtud už nebylo daleko k pokusu si vypěstovat chmel doma a použít ho do piva,“ vysvětluje Josef Vávra, co ho inspirovalo k tomu zažít doma pěstovat chmel a reálně ho použít na vaření piva. „Dnes už na Vysočině chmelnice nejsou, ale v minulosti jich bylo v kraji mnoho. Svědčí o tom dodnes používané názvy různých míst v obcích nebo v krajině.“

Speciální edici piva vaří Rodinný pivovar Bernard. Chmel pro něj vypěstoval vrchní sládek Josef Vávra na vlastní zahradě nedaleko Humpolce.
Vysočina není typická pěstováním chmele, ale není v tom problém. „Chmel, který u nás roste, je naprosto plnohodnotný, je zralý, s vysokou hořkostí a aromatickými látkami. Jeho kvalita je letos přiměřená a srovnatelná s jinými regiony,“ zhodnotil vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra letošní úrodu, ze které uvařil čtyřikrát chmelený ležák.

Řízný a voňavý Ležák s chmelem z Vysočiny bude letos na trhu již počtvrté. Půjde o jedenáctku s 4,7 procenty alkoholu. „Těší nás, že se na tento sezónní speciál lidé už ptají a těší se na něj. I tak ale zůstáváme u toho, že půjde o limitovanou edici, uvařili jsme pouze 110 hektolitrů. K dostání bude počátkem prosince,“ dodal Vávra.

První Bernard Pub otevřel před deseti lety v Jeseniově ulici v Praze. Síť franšízových podniků se od té doby postupně rozšiřuje, aktuálně jich je otevřeno jedenáct, z toho dva v zahraničí, na Slovensku a ve Španělsku.

„Na rozšiřování sítě netlačíme, děje se tak přirozenou cestou. Stojíme o partnery, kteří mají vztah k řemeslu, ke kvalitnímu pivu, k zákazníkům. Jsme rádi, že podniků s naším jménem přibývá v době, kdy je v oboru větším tématem spíše zavírání hospod a restaurací než otvírání nových,“ říká obchodní ředitel Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Šípek.

Rodinný pivovar Bernard vsadil na “měkkou franšízu”, která dává provozovatelům volnou ruku například v tvorbě menu, ale neurčuje ani dodavatele dalších nápojů nebo surovin do kuchyně. „Franšízové podniky Bernard spojuje značka piva, vzhled a kvalita sortimentu, ale dva stejné provozy nenajdete. Je to model, který přináší originalitu,“ uvádí ke strategii sítě obchodní ředitel.

Bernard Puby nabízí rozšířený sortiment čepovaného piva, součástí je Rotující pípa, na které se průběžně mění nabídka speciálů humpoleckého pivovaru. Širokou nabídku piv doplňuje kvalitní kuchyně. „Je to značková restaurace, kde pivo čepuje a podává zaškolený a zkušený personál. Kvalitu provozovatel pravidelně konzultuje se zástupcem pivovaru. Je možné zde ochutnat pivo nepasterované, nefiltrované i kvasnicové,“ dodává Zdeněk Šípek.

V srpnu se navíc otvírá další nový Bernard Bar ve Vyškově a v září přibude Bernard Bar v Litvínově. Bernard Bary jsou orientované především na nápoje, Bernard Puby mají i plnohodnotnou kuchyni.

Rodinný pivovar Bernard rozšíří svou síť restaurací Bernard Pub. Nové se objeví ve Vyškově a v Litvínově.

Rodinný pivovar Bernard rozšíří svou síť restaurací Bernard Pub. V současnosti čítá jedenáct restaurací, z toho dva v zahraničí, na Slovensku a ve Španělsku. V srpnu se otvírá další nový Bernard Bar ve Vyškově, v září přibude Bernard Bar v Litvínově. Od otevření prvního Bernard Pubu uplynulo deset let, první byl v Jeseniově ulici v Praze, který teď prošel modernizací.

„Na rozšiřování sítě netlačíme, děje se tak přirozenou cestou. Stojíme o partnery, kteří mají vztah k řemeslu, ke kvalitnímu pivu, k zákazníkům. Jsme rádi, že podniků s naším jménem přibývá v době, kdy je v oboru větším tématem spíše zavírání hospod a restaurací než otvírání nových,“ říká obchodní ředitel Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Šípek.

Rodinný pivovar Bernard vsadil na tzv. měkkou franšízu, která dává provozovatelům volnou ruku například v tvorbě menu, ale neurčuje ani dodavatele dalších nápojů nebo surovin do kuchyně. „Franšízové podniky Bernard spojuje značka piva, vzhled a kvalita sortimentu, ale dva stejné provozy nenajdete. Je to model, který přináší originalitu,“ uvádí ke strategii sítě obchodní ředitel.

Bernard Puby nabízí rozšířený sortiment čepovaného piva, součástí je tzv. rotující pípa, na které se průběžně mění nabídka speciálů humpoleckého pivovaru. Nabídku piv doplňuje také nabídka jídel.

Rodinný pivovar Bernard vystavil v letošním prvním pololetí 199 130 hektolitrů piva, o něco víc než v posledním roce před epidemií, kdy měl zatím nejvyšší produkci. V porovnání s prvními šesti měsíci roku 2019 byla letošní výroba humpoleckého pivovaru vyšší o 5029 hektolitrů, tedy o 2,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které poskytl mluvčí pivovaru Radek Tulis. Meziročně výstav pivovaru stoupl o 17,4 procenta. V první polovině roku 2021 uvařil 169 660 hektolitrů piva.

V prvním pololetí roku 2019, kdy pivovar ještě nebyl zasažený opatřeními proti šíření koronaviru, vystavil 194 101 hektolitrů piva. Podle generálního ředitele podniku a vrchního sládka Josefa Vávry je předčasné odhadovat, jestli se pivovaru letos podaří překonat také zatím nejvyšší celoroční výstav z roku 2019, kdy prodal přes 400 000 hektolitrů piva. "Není to ani naším cílem. Naším zájmem je co nejlepší chuť a nejvyšší kvalita piva. Nicméně v historii našeho pivovaru jsme za první polovinu roku dosud nezaznamenali tak vysoký výstav," uvedl k výsledkům za první polovinu letoška. Produkce humpoleckého pivovaru řadu let pravidelně stoupala, snížila se až v roce 2020, kdy začaly být kvůli epidemii zavírané i hospody a restaurace. Pivovar dlouhodobě dodává na trh většinu piva v sudech. V České republice a na Slovensku odebírá pivo z Humpolce 3850 restaurací a hostinců, uvedl mluvčí. Podotkl, že podle Českého svazu pivovaru a sladoven se v ČR v roce 2021 naopak prodalo 75 procent piva v lahvích a plechovkách, zbývající část v sudech. Letos v červnu otevřel pivovar Bernard ve svém areálu v Humpolci nové návštěvnické centrum s rozhlednou kolem funkčního pivovarského komína. Jde o investici za víc než 150 milionů korun. Stavba byla dokončena minulý rok. Zahájení provozu centra společnost odložila kvůli epidemii. Spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard novinářům před otevřením centra řekl, že očekává roční návštěvnost v řádu vyšších desítek tisíc lidí.*

Pracovník vodárenské společnosti Marian Dvořák se při opravě vodovodního řádu v Kamenici nad Lipou stal svědkem kolapsu jednoho z přítomných řemeslníků. Muži zapadl jazyk a nedařilo se nahmatat tep. Pan Dvořák bez váhání poskytl první pomoc a mladému muži zachránil život. Než na místo dorazila záchranná služba, mladík byl opět při vědomí. Rodinný pivovar Bernard záchranu života odmění Bernardovou cenou.

„V Rodinném pivovaru Bernard si vážíme slušného a férového chování. Myslíme si, že pozitivní, příkladné a obdivuhodné činy kolem nás je dobré oceňovat a podporovat. Už několik let proto předáváme Bernardovu cenu, tato bude už šedesátá. Jsme rádi, že tentokrát zůstane v našem městě,“ říká PR manažer humpoleckého pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Kromě diplomu a velkého zlatého srdce ocenění dostávají pivo na rok zdarma, což aktuálně představuje 130 litrů tohoto nápoje. Pivovar cenu v minulosti udělil například za férovou hru ve sportu, za záchranu života nebo jinou nezištnou pomoc druhým, ale také například týmu programátorů, kteří v rekordním čase a zdarma vytvořili informační systém elektronických dálničních známek. Do širšího podvědomí vstoupil příběh oceněného vietnamského obchodníka, který nahlásil nález vysoké částky peněz. Pivo, které od pivovaru dostal za odměnu, prodal, a výtěžek předal organizaci pomáhající rodinám s předčasně narozenými dětmi.

Pro cenu na pódium Bernard Festu
Pan Marian Dvořák Bernardovu cenu převezme 23. června vpodvečer na Horním náměstí v Humpolci na pódiu Bernard Festu. Předání ceny bude součástí čtvrtečního „zahřívacího“ programu festivalu. Na čtvrteční koncerty Bernard Festu se tradičně neplatí vstupné a výtěžek z prodaného piva pivovar vždy poukáže v prospěch některého místního spolku. Tentokrát pivovar podpoří humpolecké středisko organizace sociálních služeb Včelka.

Po 16. hodině vystoupí místní ZUŠ G. Mahlera, následovaná Vysočinkou. Druhá polovina programu je duchu rockové hudby, hrát bude Moby Dick a večer uzavře Beat Brtewski.

Hlavní program festivalu se rozběhne od den později. Do Humpolce mají namířeno např. Lucie Bílá, Tři sestry a MIG 21. V sobotu pak město rozezní Chinaski a Wanastowi Vjecy a další hvězdy. Dobrou festivalovou náladu nepochybně podpoří německá dechová kapela The Heimatdamisch, populární originálními úpravami světových hitů například AC/DC, Guns N' Roses, či Lady Gaga.

Program pamatuje i na mladší návštěvníky, především pro ně v sobotu dopoledne zahraje skupina Pískomil se vrací a klavírista a zpěvák Jaroslav Uhlíř. V parku Stromovka bude pod názvem Family fest připravena odpočinková zóna, divadla, vaření pro děti, tvoření barevných obrázků z písku, ukázky sokolnictví, úniková hra... Family fest ve Stromovce začne v pátek v 15:00, v sobotu v 11:00.

Od začátku června je o jeden dobrý důvod více, proč se vypravit na výlet na Vysočinu. Rodinný pivovar Bernard otevřel v Humpolci atraktivní návštěvnické centrum. Zve tady k prohlídce svého provozu, na ochutnávky piva a na poctivou pivovarskou kuchyni. Návštěvníky láká také nová rozhledna postavená kolem pivovarského komína.

„Od počátku jsem cítil, že náš vztah se zákazníky nekončí tím, že si koupí pivo, ale že má přesah. Toužil jsem po místě, kde si budeme blízko. Myšlenku jsem nosil v hlavě dlouho a velmi mě těší, že jsme k tomuto milníku dorazili,“ říká spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. „Od původní studie, kterou jsme vytvořili před mnoha lety, vzniklo patnáct variant, než jsme došli ke konečné podobě,“ doplňuje Stanislav Bernard s tím, že centrum bude sloužit nejen samotnému pivovaru, ale je také místem pro setkávání, vzdělávání nebo slavnostní příležitosti.

Zážitky pro všechny smysly
Návštěvnické centrum je s pivovarem je bezprostředně spojené a prohlídkové trasy vedou přímo do srdce pivovaru. Návštěvníci se seznámí s výrobními postupy, na vlastní smysly poznají základní ingredience piva a na závěr pak v degustačním Sládkově sále ochutnají i finální výsledek práce humpoleckých pivovarníků.

Součástí centra je špičkově vybavený kinosál, kde můžete zhlédnout zfilmovaný příběh pivovaru. Otevřené výpovědi a vzpomínky Stanislava Bernarda a Josefa Vávry, spolumajitelů pivovaru, jsou protkané archivními i aktuálními materiály. Do mimořádně působivého snímku je sestavil herec, scénárista a režisér Jiří Mádl. Zážitek z návštěvy umocňuje atraktivní expozice, jejímž středobodem je pozoruhodný, do posledního detailu propracovaný 3D model pivovaru.

Místní suroviny v kuchyni, čerstvé pivo přímo z pivovaru
V nejvyšším podlaží centra, s krásnou vyhlídkou na město, je designová Pivnice Na Štokách. „Název získala podle budovy, která zde původně stála. Na štokách se dříve chladila čerstvě navařená mladina,“ vysvětluje název pivnice Stanislav Bernard.

Kromě širokého výběru čerstvých piv přímo z pivovaru si tu dáte i vynikající jídlo. Vaří se tu především z lokálních surovin od pečlivě vybraných dodavatelů a s ohledem na sezónu. Součástí stylového interiéru pivnice je unikátní velká pec, u které se návštěvníci mohou ohřát a okénkem sledovat, jak se připravuje třeba právě jejich porce.

Výhled z pivovarského komína
Lákadlem je nová rozhledna postavená kolem funkčního pivovarského komína. Z ochozu ve výšce 33 metrů je opravdu krásný rozhled. „Naše město a okolí jsou odtud jako na dlani. Vidět je nedaleká zřícenina hradu Orlík, ale i vzdušnou čarou osm kilometrů vzdálený hrad Lipnice, vrch Melechov, Havlův kopec, Trucbába…,“ zve na ochoz rozhledny Stanislav Bernard. Kdo si vyšlápne všech 189 schodů, může se za odměnu osvěžit v pivnici – vstupenka je zároveň poukázkou na malé pivo zdarma.

Provozní doba rozhledny je v pracovních dnech od 9 do 17 hodin a v sobotu od 9 do 13 hodin. S ohledem na soukromí sousedů pivovaru rozhledna není veřejnosti přístupná o nedělích a svátcích.

Na oběd, rodinný výlet nebo firemní akci
Centrum je připraveno jak na individuální návštěvy, tak na skupiny. Má také zázemí pro školení, porady, přednášky a besedy, oslavy, svatby, či menší koncerty a promítání. Ve značkové prodejně v přízemí objektu je možné se zastavit pro suvenýr na památku nebo dárek pro blízké.

Malé pivo a velké výhledy, obojí v ceně vstupenky. Taková je odměna za vyšlápnutí 189 schodů, které se v efektně hadovité spirále obtáčejí kolem funkčního pivovarského komína. Konkrétně kolem komína jednoho z nejúspěšnějších pivovarů porevolučních let – humpoleckého Bernardu.

Rozhledna, z jejíž třiatřicetimetrové výšky je vidět Humpolec, nedaleká zřícenina Orlík, ale i osm kilometrů vzdálený hrad Lipnice, je součástí nového návštěvnického centra. Ve svém sídelním městě na Vysočině ho rodinný pivovar otevře 1. června.

„Od počátku jsem cítil, že náš vztah se zákazníky nekončí tím, že si koupí pivo, ale že má přesah. Toužil jsem po místě, kde si budeme blízko. Myšlenku jsem nosil v hlavě dlouho a velmi mě těší, že jsme k tomuto milníku dorazili,“ říká spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Centrum je s pivovarem bezprostředně spojeno a prohlídkové trasy vedou přímo do jeho srdce. Návštěvníci se seznámí s výrobními postupy, poznají základní ingredience piva a na závěr v degustačním Sládkově sále ochutnají i finální výsledek práce pivovarníků.

V centru je rovněž kinosál, kde může být filmový klub či prostor pro menší koncerty. Nyní je tam ke zhlédnutí zfilmovaný příběh pivovaru, který započal tím, že ruinu se zůstatkovou hodnotou devět milionů korun a oprávněnou pověstí naprosto špatného piva vydražili v roce 1991 Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal za 52,5 milionu.

„Peníze jsme ze sta procent získali z úvěru – na šest let, s desetiprocentním úrokem,“ líčil Stanislav Bernard v otevřené zpovědi pro tištěný Forbes loni v listopadu. „První dekáda byla čistým bojem o přežití. Spláceli jsme privatizační úvěr, do toho další úvěry, protože jsme museli investovat, investovat, investovat. Byl to boj, ale krásný. Plný rizika, ale taky úžasné svobody a záplavy nápadů.“

V roce 2001 byla půlka pivovaru prodána belgickému partnerovi Duvel Moortgat za 140 milionů korun. Dnes je podnik s dosavadním rekordem 400 tisíc hektolitrů vyrobeného piva v předpandemickém roce 2019 bez úvěru a s vlastní finanční rezervou.

O úspěšném příběhu mluví v osmnáctiminutovém filmu herce a režiséra Jiřího Mádla spolumajitelé pivovaru Stanislav Bernard a Josef Vávra, vypovídající jsou také archivní materiály, které demonstrují, z jakých trosek pivovar povstal. Zážitek umocňuje atraktivní expozice, jejímž středobodem je do posledního detailu propracovaný 3D model současné podoby pivovaru.

V nejvyšším podlaží návštěvnického centra se v prostoru s krásnou vyhlídkou nachází designová Pivnice Na Štokách. „Název získala podle budovy, která zde stála. Na štokách se dříve chladila čerstvě navařená mladina,“ vysvětluje Stanislav Bernard.

Na Štokách slibují vynikající jídlo z lokálních surovin od pečlivě vybraných dodavatelů a s ohledem na sezonu. Součástí stylového interiéru pivnice je unikátní velká pec, u které se návštěvníci mohou ohřát a okénkem sledovat, jak se připravuje třeba právě jejich porce.

„Od původní studie centra, kterou jsme vytvořili před mnoha lety, vzniklo patnáct variant, než jsme došli ke konečné podobě,“ doplňuje Stanislav Bernard. Komplex bude sloužit nejen pivovaru, ale bude též místem pro setkávání, vzdělávání nebo slavnostní příležitosti.

Výstavba začala slavnostním poklepáním základního kamene 3. června 2019. Architektem je bratr spolumajitele Petr Bernard, interiér je dílem architektky Barbary Bencové. Generálním dodavatelem stavby je firma Podzimek a synové z nedaleké Třeště, celkové náklady odhaduje pivovar na 160 milionů korun.

Centrem však plány humpoleckých nekončí. „Na střechách pivovarských hal bychom rádi postavili pohádkovou střešní zahradu o rozloze několika tisíců metrů čtverečních. Studii pro nás vymyslel světoznámý architekt Josef Pleskot a architektka Michaela Kosařová z jeho ateliéru,“ prozrazuje Stanislav Bernard.

Stejný muž v dokumentu Jiřího Mádla od volantu do krajiny říká, že tak, jak to dokázal on, by podle něj mělo podnikání vypadat. „Bez švindlů a podvodů,“ prohodí a zní to autenticky a přirozeně.

Těžko s těmi větami polemizovat, zvlášť na vrcholu nové rozhledny se vskutku nádherným výhledem, kde to pod nohama příjemně houpe. Jako když si dáte zhruba dva půllitry načepovaného piva Bernard.

Rodinný pivovar Bernard uvařil pro letošní Velikonoce „bílé“, svrchně kvašené pivo Bernard Pšenice. „Je to světlé pivo s krásnou vůní, ve které jsou cítit tóny hřebíčku a banánu. Nižší hořkost vyvažuje vyšší říz a osvěžující lehká kyselost,“ představuje novinku vrchní sládek pivovaru Josef Vávra. Nový sezónní speciál je dvanáctka o obsahu 5,6 % alkoholu.

Pšeničné pivo je uvařeno v limitovaném množství. Část bude k dostání v lahvích ve značkových prodejnách Bernard, čepované bude v době Velikonoc v hospodách a restauracích především na tzv. Rotující pípě, na které hostinští vedle stálé nabídky představují některé z celkem 16 druhů piv z nabídky Rodinného pivovaru Bernard.

Toto pivo vzniklo ve spolupráci brněnským sládkem Petrem Hauskrechtem, spolumajitelem Parního pivovaru Hauskrecht, který pro výrobu piva dodal kvasnice a recepturu, vrchní sládek Josef Vávra ji dopracoval podle svých představ. S novým pivem se zatím počítá jako se sezónním speciálem. „Pokud bude naše nové pivo chutnat, rádi bychom ho nabízeli také na vánoční trh,“ dodává Josef Vávra.

Bílé pivo, v Německu nazývané weiss, weizen nebo také weiße, je původní název (nejen díky jasně bílé dece, kterou svrchní kvasnice na povrchu kvasné kádě vytvářejí), označující od 16. století piva pšeničná, rozšířená tehdy v Bavorsku, ale i v Čechách.