Světová výstava EXPO 2025 v Ósace přivítala od dubna do října přes 28 milionů návštěvníků, kteří objevovali kulturu, umění, gastronomii a nápoje z celého světa. Český pavilon se stal magnetem i díky Pilsner Urquell Pub, kde tisíce milovníků českého piva denně zažívaly autentickou atmosféru jako v nejlepší české hospodě. Kromě plzeňského piva se region v Asii prezentoval například vystoupením Divadla Alfa a Plzeňské filharmonie nebo prezentací dronů.

O dokonalé načepování plzeňského ležáku se během výstavy staral tým japonských tapsterů, kteří prošli důkladným školením přímo v Plzni. Během tréninku si osvojili nejen správnou techniku čepování, ale také hlubší znalosti o historii pivovaru, výrobním procesu a péči o kvalitu piva. Díky tomu mohli návštěvníkům v Ósace nabídnout autentický zážitek, který věrně odpovídal atmosféře nejlepších hospod v Česku.

„EXPO je o prezentaci a sdílení toho nejlepšího, co může každá země nabídnout. Česká republika je po světě proslulá i díky pivu. Proto pro nás bylo velkou ctí představit českou pivovarnickou tradici a ukázat, co dělá Pilsner Urquell jedinečným – originální zlatý ležák, vařený pouze v Plzni a čepovaný s maximální péčí již 183 let. Vidět návštěvníky z celého světa, jak si v Ósace vychutnávají správně načepovanou hladinku, byl pro nás okamžik obrovské hrdosti,“ říká Jan Odložil, globální brand manažer Pilsner Urquell. „Zájem o naše pivo byl mimořádný. Český pavilon zaznamenal přes 1,5 milionu návštěv a Pilsner Urquell Pub s několika tisíci načepovanými pivy denně patřil mezi nejoblíbenější místa světové výstavy,“ dodává.

Plzeň se v sobotu stala dějištěm oslav 183. narozenin ležáku Pilsner Urquell. Tisíce návštěvníků přilákal Pilsner Fest, společně se sládky pivovaru si užili jedinečnou kombinaci hudby, dobrého jídla a té nejlepší pivní tradice v kulisách historického města.

Když v roce 1842 uvařil sládek Josef Groll první várku piva v nově založeném Měšťanském pivovaru, málokdo tušil, že se právě zrodila legenda. Festival Pilsner Fest tuto pivní legendu, která proslavila západočeskou metropoli po celém světě, v sobotu 4. října oslavil mimo jiné tradičním společným přípitkem symbolicky v 18.42. Na náměstí Republiky emeritní vrchní sládek Václav Berka slavnostně narazil dubový sud s plzeňským ležákem, jehož recepturu střeží sládci už téměř dvě staletí. Atmosféru podtrhl laserový odpočet promítnutý na průčelí katedrály sv. Bartoloměje.

Motem letošního Pilsner Festu byla neměnná chuť plzně kdekoliv na světě. Návštěvníci se v šesti tematických stanech dozvěděli, kam se plzeň vyvážela v minulosti, kde je k dostání nyní a odhalili i zajímavosti z exportu do různých koutů světa. „Už v roce 1856 se plzeň čepovala ve Vídni, v roce 1873 putoval první export do Spojených států a už v roce 1932 plzeňský pivovar vyvážel pivo v ocelových sudech do vzdálených destinací jako je Indie, Indonésie nebo Srí Lanka. Dnes se těší oblibě ve zhruba 50 zemích světa. A my jsme si letos chtěli připít na oslavu neměnné chuti piva, které se do celého světa vyváží pouze z Plzně a propojuje kontinenty i národy,“ uvedl Václav Berka.

V mezinárodní zóně Pilsner Festu předvedli své umění výčepní ze zahraničí, od Slovenska přes Švédsko až po Japonsko. Spolu s nimi se o perfektní hladinky postaraly desítky českých mistrů výčepních obsluhujících přes devadesát píp. Kromě Pilsner Urquell mohli návštěvníci ochutnat pivní speciály jako Pacifik IPA Sehraný, uvařený ve spolupráci Prazdroje s minipivovarem The Barn Beer Co., či piva z pivovaru Elektrárna.

Během dne a večera pak nabídl Pilsner Fest pestrý program na Náměstí Republiky i v přilehlých Šafaříkových sadech. Na hlavní stage vystoupily kapely Jelen, We Are Domi, Emma Smetana & Jordan Haj, Dukla či Branko’s Bridge, nechyběl ani DJ N’zym. Akcí provázela moderátorská dvojice Endru a Nasty, kteří na pódiu mimo jiné vyzpovídali emeritního vrchního sládka Václava Berku, mistry výčepní z celého světa a letošního vítěze soutěže Pilsner Urquell Master Bartender Martina Tuška.

Spíše u Kozla, Radegastu nebo Birellu se projeví změny cen, které od 1. října ohlásil Plzeňský Prazdroj pro produkci své skupiny. Průměrně má jít o 68 haléřů za půllitr. Budějovický Budvar změnu ceny nechystá.

O desítky haléřů nebo o jednu či dvě koruny mohou zdražit v příštích dnech některá čepovaná pivo v hospodách, kde se točí pěnivý mok z produkce skupiny Plzeňského Prazdroje. Patří sem i Velkopopovický kozel nebo Radegast. Právě Kozla nebo Radegast by mělo postihnout zdražení více.

Největší český pivovar bude od října zdražovat některá čepovaná i balená piva. Plzeňský Prazdroj k navýšení cen přistupuje po dvou letech, důvodů uvádí hned několik. Kterých značek se zdražení dotkne? A o kolik si za ně budeme muset v hospodách i obchodech připlácet?

Která piva zvedají ceny?
Plzeňský Prazdroj nedávno představil nový ceník platný od října 2025, čímž některé majitele menších hospod nebo obchodní řetězce zaskočil. ČTK pak na základě jejich podnětů o novince informovala, zdražení kanceláři potvrdil i samotný pivovar, který také na svých stránkách uveřejnil aktualizovaný ceník.

Podle nových cen by mělo dojít k navýšení u části sudových i balených produktů značek Velkopopovický Kozel, Radegast, Master a Primus, a to v průměru o necelá 3 %. V reálu to pak znamená, že u některých piv zaplatí odběratelé za půllitr o pár desítek haléřů více, u jiných to může být i o více než korunu (s DPH), například u tmavého točeného Kozla nebo oblíbeného nealka Birell Pomelo & Grep.

Sudový Gambrinus by měl podražit o 50 haléřů, a to jak jedenáctka, tak i dvanáctka. U desítky se ceny nezmění, stejně tak se nebude vůbec zdražovat plzeňský ležák Pilsner Urquell.

Nejvíce zdraží Radegast
Na největší cenový skok se pak hostinští i jejich zákazníci musí připravit u výčepního piva Radegast. Rázná desítka i Ryze hořká dvanáctka od podzimu zdraží o 2 koruny. Nemusí se to zdát jako mnoho, jak jsme ale již zmínili, jedná se o částku pro odběratele, která může být ještě navýšena o marži. Spotřebitelé si tak mohou připlatit i mnohem více.

„Konečná cena je vždy na rozhodnutí toho, kdo pivo prodává či čepuje. Za restaurace ani obchody mluvit nemůžeme,“ uvedl pro iDNES.cz mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář.

Důvodem plošného zdražování části portfolia jsou pak podle pivovaru zejména zvyšující se náklady na dopravu a logistiku, inflační vlivy i rostoucí poplatky za výrobu a likvidaci obalů.

U konkurence zůstávají ceny stejné
Ostatní velké české pivovary zatím zdražení svých produktů neoznámily a ceny pro odběratele ponechávají stejné, mezi nimi například i Budějovický Budvar. I ten nicméně pociťuje neustále rostoucí náklady na obalové materiály.


Vadí vám, že se pivo bude zdražovat?
A co si o očekávaném zvyšování cen za piva v českých hospodách myslí sami zákazníci? Zde jsou odpovědi některých, které redakce náhodně oslovila v nákupních centrech.
„Zdražování piva mě nijak nepohoršuje. Když na něj mám občas chuť, tak prostě musím akceptovat nabídku podniků, zdražuje se dneska všechno. Zas tolik jich nevypiju, aby mě pár korun navíc zruinovalo.“ (Patrik, 28 let)
„Co na to říct? Vždycky když je nejhůř, ještě nám zdraží pivo. Dobré točené pod pade, aby dnes člověk pohledal, hlavně ve větších městech. Zvýšení třeba o dalších 5 korun by se mi nelíbilo.“ (Ladislav, 43 let)
„Pak se lidi diví, že se do hospod už nechodí jako kdysi. I my radši domů kupujeme levnější lahvové, když je tam rozdíl v ceně i čtyřicet nebo víc korun. Za jeden večer s přáteli je to pak už hodně znát.“ (Mirka, 55 let)
„O případné změně cen jsme zatím nerozhodli. Situaci na trhu pečlivě sledujeme. Zaměřujeme se hlavně na ceny surovin a obalových materiálů. V poslední době rostou zejména náklady na plechovky, a právě tyto vlivy při rozhodování zohledňujeme. Pokud bychom k úpravě cen přistoupili, budeme o tom včas a otevřeně informovat,“ uvedla na dotaz redakce Kupi Barbora Povišerová, manažerka komunikace Budějovického Budvaru.

Kolik teď stojí lahvové pivo?
Podle dat Českého statistického úřadu vycházela v květnu letošního roku průměrná cena výčepního (lahvového) světlého piva v Česku na 13,1 Kč, což je dokonce o pár haléřů méně než loni touto dobou v září.

S letákovými akcemi se ale snadno můžete dostat i pod tuto hranici. Jak například vyplývá z databáze srovnávače Kupi, pokud narazíte na slevy, světlá výčepní piva koupíte v supermarketech obvykle o 20–35 % výhodněji – k nejlevnějším desítkám v akci patří například Budvar nebo Svijany za 9,90 Kč či Staropramen za 10,90 Kč. Gambrinus aktuálně ve slevách vychází i na necelých dvanáct korun, Radegast v akci najdete už od 13,90 Kč.

Pivo je náš národní nápoj. Jeho konzumaci ale během roku zásadně ovlivňuje jedna věc. Překvapivě to nejsou hromadná sledování sportovních utkání v hospodách nebo letní grilovačky. Je to počasí. Průzkum Plzeňského Prazdroje z konce letošního léta ukazuje, jak se s rostoucí teplotou mění chuť na pivo. Zatímco při teplotách okolo 20 stupňů nebo při dešti Češi preferují ležáky, s vyššími teplotami přecházejí na desítky. Při tropických dnech, jejichž počet v posledních letech roste, pak lidé volí především nealkoholická piva. Počasí přitom ovlivňuje nejen domácí spotřebu, ale i vývoz piva do zahraničí.

Podle průzkumu Ipsos Instant Research pro Plzeňský Prazdroj má 71 % Čechů v teplém letním počasí větší chuť na pivo. Chladnější a deštivější klima způsobuje opak. Letošní léto výsledky průzkumu potvrzuje. Červenec byl výrazně chladnější a deštivější než ten loňský. Průměrná teplota dosáhla v Česku 17,9 stupně, což je mírně pod dlouhodobým normálem a o 1,9 stupně méně než loni. Současně pršelo více, než je v posledních letech obvyklé. „Ještě větší rozdíl byl letos v srpnu, který s průměrnou teplotou 17,7 stupně zaostal za tím loňským o 2,5 stupně. To zásadním způsobem ovlivňuje pivovarnictví a celou gastronomii. V červenci a srpnu jsme tak v Česku prodali o téměř 10 % piva méně než ve stejném období loni. Zcela opačnou situaci jsme ale letos viděli například ve Skandinávii, kde bylo mimořádně teplé léto. Třeba Finsko zaznamenalo v červenci 15 dní s teplotou nad 30 °C a náš červencový export do Finska, Švédska a Norska tak byl skoro o 60 procent vyšší než loni,“ říká Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Počasí ovlivňuje, jaké pivo pijeme
Téměř polovina respondentů v průzkumu uvádí, že počasí ovlivňuje jejich pivní preference. Čím je v létě tepleji, tím více se přiklánějí ke slabším, a především k nealkoholickým pivům. Zatímco při teplotě do 19 stupňů sahá po nealko pivu 30 % spotřebitelů, při teplotě do 29 stupňů je jich už polovina, a jakmile se teploty přehoupnou přes tropickou třicítku, volí nealkoholické pivo včetně ochucených variant téměř 77 % dospělých. „Spotřeba nealkoholických piv se s rostoucí teplotou v létě rapidně zvyšuje, navíc nealko piva reagují na výkyvy počasí mnohem silněji než ležáky, svrchně kvašená piva nebo desítky. S trochou nadsázky lze říct, že popularitě nealko piv v posledních dekádách nahrává nejen změna životního stylu, ale také klimatická změna. Vidíme to i na prodejích, před 20 lety tvořil tento segment 1 % našich tuzemských prodejů, loni to bylo už 12 %,“ uvádí Roman Trzaskalik.

Tropických dní s teplotou nad 30 stupňů, kdy lidé po nealko pivu sahají nejčastěji, přitom v Česku dlouhodobě přibývá. Zatímco do roku 1990 jich podle Českého hydrometeorologického ústavu nebývalo průměrně víc jak 10 za rok, letos v létě jich bylo už 35 a loni dokonce 48. Rekordmanem je z tohoto pohledu rok 2018 s 60 tropickými dny během léta. I samotní konzumenti přitom v průzkumu přidělili nealko pivu roli nejlepšího společníka právě v parném počasí. Na otázku, proč v létě dávají přednost nealkoholickému pivu před tím alkoholickým, jich téměř sedmdesát procent odpovědělo, že kvůli osvěžení při horku.

Naopak v Česku tradiční ležáky se nejvíce pijí v chladnějším počasí, s rostoucími teplotami jejich spotřeba klesá. Když v létě teplota nepřesahuje 19 stupňů, pak je preferuje 55 % dotázaných. Pokud se ale vyčasí a teplota stoupne k 29 stupňům, po ležáku sáhne 33 % konzumentů, ve dnech, kdy je přes třicet stupňů, pak jen 18,5 %. Podobný pokles zájmu v závislosti na rostoucí teplotě zaznamenávají i svrchně kvašená piva stylu IPA, APA či ALE. Téměř 15 % lidí si je vychutnává, když je venku do 19 stupňů, jen 9,5 %, když teplota vzroste o dalších 10 stupňů, a v tropických dnech se objevuje na stole pouze u necelých 5 % lidí. „Svrchně kvašená piva mají často vyšší hořkost a také větší obsah alkoholu. To způsobuje, že v letních horkých dnech nejsou pro spotřebitele první volbou. Naopak s teplejším počasím roste zájem o výčepní piva. Pro 32 % dotázaných jsou jasnou volbou, když je maximálně 19 stupňů. Když teploměr stoupá ke třicítce, vzroste obliba desítek na 48 %. Jakmile se se ale ještě víc oteplí, poklesne zájem i o desítky (39 % respondentů) a lidi sahají po nealko pivu,“ vysvětluje Roman Trzaskalik. Malá, ale poměrně stabilní je pak kategorie tzv. kyseláčů, jejich obliba mezi respondenty se bez ohledu na počasí a teplotu pohybuje okolo 3 %.

Teplo má vliv na plánování a logistiku
Počasí neovlivňuje jen chutě spotřebitelů, ale i plánování a logistiku pivovarů. Proto Prazdroj využívá speciální analytický model, který pomáhá z dat z minulosti plánovat výrobu a distribuci piva v budoucnu. K historickým údajům o teplotách, srážkách a dalších ukazatelích za posledních deset let, které čerpá od Českého hydrometeorologického ústavu, přidává data o spotřebě piva v daném počasí. „Model nám ukazuje, jakou roli hraje oteplení nebo naopak ochlazení. Každý teplotní posun o jeden stupeň nahoru nebo dolů od dlouhodobého průměru znamená obvykle změnu o 1,5 % až 3 % v prodejích piv, především těch čepovaných. Díky tomu dokážeme lépe plánovat logistiku v následujícím roce, aby piva vždy a na všech místech bylo dostatek,“ dodává Jakub Štaif, manažer plánování poptávky Plzeňského Prazdroje.

Pivo u táboráku nebo na festivalu
Dobře vychlazené pivo si účastníci průzkumu v létě nejčastěji spojují s posezením u táboráku (53 % respondentů), hudebním festivalem (42 %), ale také s prací na zahradě (40 %), kempováním (31 %) nebo výletem do přírody (28 %). Právě význam hudebních festivalů z hlediska prodejů piva trvale roste. „Za posledních deset let – s výjimkou útlumu v covidovém období – se prodeje piva na festivalech, koncertech a dalších letních eventech neustále zvyšují. Jen letos pozorujeme oproti loňsku zhruba 10% nárůst. Lidé se chtějí setkávat a bavit, užít si svou oblíbenou hudbu a zároveň si přitom vychutnat dobře vychlazené pivo. Tomu odpovídá i náš servis. Na festivalech stále častěji nabízíme kromě sudového i tankové pivo nebo zóny, kde se čepuje do skla,“ dodává Roman Trzaskalik.

Osm výčepních z Polska, Švédska, Maďarska či Španělska úspěšně dokončilo intenzivní čtyřdenní školení v plzeňském pivovaru. V rámci programu Brewery Tapster prošli náročným maratonem, který je zaměřen na zvládnutí všech aspektů správné péče o pivo.

Absolvovali i tři ostré směny ve vyhlášených plzeňských pivnicích, kde čelili náročným českým štamgastům. Pravidelné školení pro výčepní z ciziny pořádá Plzeňský Prazdroj zhruba osmkrát za rok. Díky němu pak výčepní dokážou ve svých domovských restauracích nabízet skvěle ošetřený plzeňský ležák. „Špičkoví výčepní, kteří každoročně projdou naším školením, nám pomáhají šířit českou pivní kulturu ve světě a ukazují, jak má chutnat a vypadat skvěle ošetřené pivo. Kromě toho jejich zkušenosti přináší i významný ekonomický efekt pro podniky, kde pracují. Naše data ukazují, že proškolení zahraniční výčepní díky získaným znalostem dokážou přilákat další hosty a zvýšit prodeje klidně o 15 až 20 procent, v některých případech dokonce o polovinu,“ uvádí Kamil Růžek, obchodní sládek Prazdroje pro exportní trhy.

Letos v září se čtyřdenního tréninku v Plzni zúčastnilo celkem osm výčepních z Budapešti, Krakova, Stockholmu nebo Valencie. Absolvovali kurzy zaměřené na historii plzeňského ležáku, suroviny i výrobu. Součástí byly i slepé degustace různých vzorků piv. „Chceme jim ukázat, že i kategorie světlých ležáků nabízí široký repertoár chutí, proto kromě piva Pilsner Urquell ochutnávají i další ležáky z mezinárodní scény. Úkolem výčepních je naučit se popsat různé chutě, které v pivu cítí, což je vždycky to nejtěžší,“ dodává Kamil Růžek. Zároveň se učí poznat i případné chyby v pivu, proto degustují nejen pivo čerstvě načepované, ale i pivo, jehož chuť byla ovlivněna světlem či nevhodnou teplotou skladování. „Pivo je živý produkt a může měnit svoji chuť v čase vlivem nesprávné přepravy či skladování. A výčepní by to měl po ochutnání poznat,“ doplňuje Kamil Růžek.

V praktické části školení se zahraniční výčepní učí, jaký vliv na kvalitu piva má správné skladování sudů, vhodně zvolený tlačný plyn nebo nastavení teploty piva. Důležitou dovedností je také umět rozebrat, vyčistit a znovu sestavit otočný výčepní kohout i správné mytí pivního skla. „Stěžejní je samozřejmě samotné čepování. Výčepní musejí bezchybně zvládnout načepovat hladinku, šnyt nebo mlíko,“ říká Kamil Růžek.

„Pivo Pilsner Urquell čepuji už víc než pět let a jsem moc rád, že jsem teď mohl do jeho výroby, čepování a péče o něj proniknout ještě hlouběji. Asi vůbec nejtěžší během celého školení v Plzni pro mě bylo naučit se načepovat perfektní šnyt. Protože u nás v Budapešti hostům obvykle servírujeme hladinku, kterou po nás chtějí nejčastěji. Ale načepovat skvělý šnyt chce trochu cviku. Jsem proto moc rád, že jsem se ho tady mohl pořádně naučit a určitě ho budu nabízet i našim hostům,“ říká Peter Pilló z podniku Meat Heaven v Budapešti.

Svoje znalosti ze školení prokazují zahraniční výčepní přímo v plzeňských hospodách, kde zažijí celkem tři ostré směny. Teď v září tak mohli plzeňské pivo ze zahraničních rukou ochutnat hosté například v hospodách a restauracích Švejk, U Salzmannů, Na Parkánu, v Lékárně, Plzeňce nebo Restaurantu 12. „Asi nejvíc mě zaujala ta rychlost, s jakou místní výčepní pracují, a přitom servírují dokonalé pivo. Načepovat hladinku nebo šnyt – to pro ně byla záležitost pár sekund. Byla to velká škola vidět jejich práci naživo a zároveň si uvědomit, v čem se ještě musím zlepšit,“ říká Raul Ruiz Caňaz z baru Valhalla z Valencie, který si vyzkoušel čepování v plzeňské Lékárně.

Součástí kurzu výčepních je v posledních dvou letech i školení práce se sociálními sítěmi. „Výčepní je už z podstaty své práce influencer. To, jak se svými hosty mluví, jak se k nim chová a jak jim naservíruje pivo, ovlivňuje návštěvnost jeho podniku. Žijeme ale v době sociálních sítí, takže pro ně je dnes důležité umět svou práci, podnik i zkušenosti prodat nejen v hospodě, ale i v digitálním prostředí. Zároveň nám výčepní díky tomu pomáhají zábavnou formou propagovat plzeňský ležák a správnou péči o pivo i na místních trzích,“ dodává Kamil Růžek.

Tým zahraničních výčepních buduje Plzeňský Prazdroj již od roku 2016. Celkem jich proškolil už více než 500 z 20 zemí a do programu investoval 35 milionů korun. Každoročně kurz absolvuje kolem 60 až 70 nových výčepních z ciziny. Ti nejlepší pak ve své zemi školí další výčepní. Nejvíce proškolených výčepních nyní působí v Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Švédsku, Velké Británii. Českou pivní kulturu ale šíří i v Koreji nebo Japonsku. Skvěle ošetřené pivo tak nabízí v metropolích jako Berlín, Vídeň, Řím či Tokio, ale třeba také ve dvoutisícovém maďarském městečku Sajószöged a dokonce v mongolském Ulánbátaru.

Do party bednářů Plzeňského Prazdroje, který jedno z nejstarších řemesel stále zachovává, přibyl po třech letech osmý člen. Sedmatřicetiletý Jan Fencl, bývalý truhlář, dostal po třech letech výuční list s vandrovní knížkou a pohlavkem od mistra byl pasován na bednáře. Při smolení 23 obřích dubových ležáckých sudů to dnes ČTK řekl šéf party bednářů Karel Hofman. V opravených a vysmolených sudech bude opět zrát ležák Pilsner Urquell, stejně jako před 183 lety.

Prazdroj má dodnes ve sklepích deset metrů pod povrchem 110 ležáckých dubových sudů, které bednáři udržují a opravují. Na jaře a na podzim část sudů vyvalí, opraví a jejich vnitřky ošetří smolou uvařenou podle vlastní receptury. "Je to tradiční a prakticky neměnný postup údržby a jde v podstatě o dezinfekci před opětovným naplněním pivem. Velký ležácký sud má objem až 40 hektolitrů a prázdný váží kolem 900 kilogramů, proto práce vyžaduje přítomnost všech členů party. V menším počtu by to nešlo zvládnout," uvedl Hofman. Řemeslo se už podle něj nikde na světě nevyučuje.

Pivovar, kde jeho výuka v roce 1974 po zavedení ocelových nádob skončila, nabídl práci truhlářům. "Je to moje práce snů. Už od vyučení truhlářem, když jsem si přečetl článek v novinách, jsem chtěl dělat bednařinu. Lákala mě ta historie řemesla a s ním spojené pivovarnictví," řekl ČTK Fencl. Podle něj je to daleko zajímavější než výroba nábytku. Adepti, jichž bylo podle Fencla hodně, musí mít zkušenosti se dřevem a musí být šikovní. Řemeslo ho museli naučit starší bednáři, protože ho nikdo jiný neumí.

"Do sudů dnes nalili bednáři smolu rozehřátou na 200 až 210 stupňů Celsia. Potom sudy uzavřou a štorcují je, tedy převalují, aby se rozprostřela po celém vnitřním prostoru jako glazura v hrnku," uvedl manažer tradičních řemesel Petr Tůma. Vytvoří jeden až dva milimetry tenkou vrstvu, která zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě. Směs čínské, kanadské a americké pryskyřice je hlavně z borovic a přidávají k ní parafín a medicinální olej, aby se smola neoprýskala. Po smolení se ze sudu přebytečná smola vylije a znovu použije. Po přesmolení a odvětrání se do sklepů vracejí čtvrtý den. Vyvalení, smolení a návrat všech 23 sudů do sklepů zabere dva týdny.

Prazdroj nechává v dubových kádích kvasit a následně v dřevěných sudech zrát ležák Pilsner Urquell, který pak sládci porovnávají s tím, který zraje a kvasí v současných nerezových tancích. Pivovar tvrdí, že mezi pivem ze sudů a tanků není rozdíl. Podle emeritního vrchního sládka Václava Berky se sice technologie postupně modernizují, ale klíčové prvky výroby zůstávají stejné. "Třeba trojité rmutování, přímé ohřívání měděných kotlů ohněm a pomalé studené kvašení a dokvašování. Chuť piva tím zůstává stejná. Srovnání můžeme dělat právě díky bednářské partě," dodal.

Fencl při mistrovské zkoušce musel sám vyrobit dřevěný soudek, naplnit ho pivem a představit šéfovi party. Pivo z něj neteklo, a tak se stal stálým členem party. Podle mluvčího pivovaru Zdeňka Kováře je parta bednářů poslední pokračovatelkou tohoto kdysi tradičního pivovarnického řemesla, která pracuje přímo v pivovaru. "Vandrovní knížka byla nejen výučním listem, ale byly v ní uvedeny i osobní údaje včetně výšky a barvy očí i reference od mistra bednáře. Díky tomu mohli být najímáni na práci po celém Rakousku-Uhersku. Byla to kombinace životopisu a cestovního pasu, jen detailnější. My jsme tuto tradici obnovili," dodal Hofman.

Současní bednáři kromě péče o velké sudy vyrábějí desítky transportních soudků do 50 litrů. Jejich výroba trvá tři dny; 40hektolitrový sud zabere dvěma bednářům asi měsíc, spotřebují 2,5 metru krychlového dřeva, které před použitím schne přirozenou cestou až deset let.

Velkovýroba sudů skončila v Prazdroji v roce 1992, odkdy pivovar používá výhradně nerezové tanky. "Práce plzeňských bednářů je natolik unikátní, že byli v roce 2018 zapsáni na národní Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury. Nyní usilují o zápis na seznam UNESCO," dodal mluvčí Kovář. Původní bednárna byla v Prazdroji zřízena hned při otevření pivovaru v roce 1842. Na přelomu 19. a 20. století se ve sklepích používalo až 7000 velkých dřevěných ležáckých sudů a další tisíce menších soudků v oběhu - za první republiky jich bylo až půl milionu. Každoročně se ve strojní bednárně vyrobilo na 40.000 nových sudů. Tehdy zaměstnávala až 150 bednářů.

Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, od 1. října zvýší ceny části svých čepovaných i balených piv. Podle firmy půjde v průměru o 68 haléřů na půllitr, tedy o necelá tři procenta. Jenže v nových cenících se objevují i skoky, které jsou mnohem vyšší. Například u Radegastu vychází navýšení na celé dvě koruny. To zvedá vlnu nevole mezi malými hospodskými, kteří se obávají reakce hostů.

„Z médií jsem se dozvěděl, že Prazdroj zdraží v průměru o 68 haléřů. Bral jsem to tak, že to není až tak strašné, a navíc že je to oficiální informace, takže ji lidé uvidí a pochopí, proč zdražujeme,“ popisuje hostinský z Moravskoslezského kraje.

Podle něj šlo o férový základ, a pokud by skutečně šlo jen o haléřové navýšení, dalo by se s tím pracovat. „Čekali jsme, že to zákazníci přijmou. Ale realita je jiná,“ říká.

Nový ceník, který dorazil o pár dní později, hostinského zaskočil. „Například pivo Radegast zdražilo o dvě koruny s DPH. To mi přišlo nefér, protože na vesnici těžko vysvětlujeme lidem, proč jsme zdražili o dvě koruny, když všude psali o 68 haléřích. Opět se ukážeme jako zloději, co si chtějí jen přilepšit,“ vysvětluje.

Podle něj zdražilo i ochucené pivo Pomelo grep, a to o jednu korunu. „To je opět víc, než se psalo v novinách. A pro malé hospody je těžké si k tomu ještě něco přihodit pro sebe, když je to navýšení tak vysoké,“ dodává.

Vesnické hospody balancují na hraně

Zatímco velké městské restaurace zvládnou navýšení cen snadněji, menší hospody na vesnicích bojují o každého hosta. „Lidé u nás nejsou zvyklí platit tolik. Už když se měnila DPH z 10 na 21 procent, byl to velký skok. Tehdy jsme zdražili jen o tu daň. Teď budeme muset zdražit minimálně o to, o kolik zdražil Prazdroj. Možná přidáme ještě jednu korunu navíc, ale to musíme promyslet, co lidé u nás akceptují,“ říká hostinský.

Navýšení o dvě koruny za půllitr přitom může působit nenápadně, ale v hospodách se rychle nasčítá u štamgastů, kteří si dají více piv.
Podle nových ceníků, které jsou veřejné na stránkách Plzeňského Prazdroje, zdraží sudový Gambrinus jedenáctka i dvanáctka o 50 haléřů, desítka zůstává beze změny. Celé portfolio sudového Radegastu ale podražilo rovnou o dvě koruny. U Velkopopovického Kozla jde většinou o padesátihaléřové navýšení, tmavý ležák pak zdražil o jednu korunu. Stejné zdražení o jednu korunu čeká i sudový Birell, a to jak nealkoholický, tak ochucený. Podle pivovaru jde jen o dílčí úpravy ceníku.

Hodnoty jsou průměrné, brání se pivovar
„Co se týče informací o zdražování, vždy uvádíme průměrnou cenu. Takto jsme postupovali i v minulosti – snažíme se být konzistentní a nikdy jsme nezveřejňovali ceny jednotlivých produktů ani přesně neuváděli, o kolik se konkrétně zvyšují,“ vysvětluje mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Podle něj pivovar vždy hovoří o průměrných hodnotách, protože jeho portfolio je velmi široké a není reálné pokrýt všechny produkty v jedné konkrétní odpovědi.

Průměrné zdražení podle něj činí 68 haléřů, tedy 2,8 procenta. „Část zvýšených nákladů pivovar absorbuje a nepromítne do cen,“ doplnil s tím, že Prazdroj naposledy měnil ceny piv v roce 2023.

„Některé položky nezdražují, některé o padesátník až dvě koruny. Milovníci piva Pilsner Urquell ale mohou být klidní, plzeňského ležáku se zvýšení cen nedotkne. Stejně tak se nemění ceny ležáku Proud, čepovaného Gambrinusu 10 nebo nealkoholického Birellu,“ dodal mluvčí.

„Jak se cena případně promítne v konečných cenách pro spotřebitele, je vždy na rozhodnutí toho, kdo pivo prodává. Za hospody ani obchody mluvit nemůžeme,“ upřesnil.

Logistika, obaly i daně
Kovář vysvětluje, že k úpravě cen vedly zejména rostoucí náklady na dopravu, logistiku a obaly. „Nejvíce vzrostla cena plechovek, kde se navíc výrazně zvýšily i poplatky za likvidaci. V Česku dosud neexistuje zálohový systém, který by zajistil efektivní sběr a znovuvyužití,“ uvedl.

Svoji roli sehrály i daně. „Navýšila se sazba daně z příjmu právnických osob, daně z nemovitostí a vzrostla i sazba DPH u nealkoholického piva. Jen v roce 2024 odvedl Prazdroj do státního rozpočtu 6,6 miliardy korun a nejvíce v historii firmy,“ dodal.

Pivovar zároveň zdůrazňuje, že dlouhodobě investuje do kvality i podpory české pivní kultury. „Jen za loňský rok jsme investovali 1,65 miliardy korun. Největší položkou byla nová stáčecí linka na vratné lahve v plzeňském pivovaru za 700 milionů korun. Více než 420 milionů jsme pak směřovali do podpory českých hospod a restaurací,“ připomněl mluvčí.

Hostinský ale i přes tyto argumenty zůstává skeptický. „Obchodní zástupce byl překvapený, že jsem první, kdo na to poukázal. Nevím, jestli mluvil pravdu, nebo hájil zájmy své firmy. Není fér, když říkají, jak nás podporují, a pak přijde taková informace,“ říká majitel hospody v Moravskoslezském kraji.

Podle něj si tak malí hospodští musí vybrat mezi dvěma možnostmi, a to buď zdražit o celé dvě koruny a riskovat, že část štamgastů odejde, nebo zdražit méně a doplácet rozdíl z vlastní kapsy.

Pivo je příběh. Někdy vypráví o přátelství dvou pivovarů, které v jediném speciálu rozehrají společnou melodii. Jindy připomíná oslavu pěti let, kdy se z nápadu stala tradice a z tradice radost. A někdy míří ještě dál – až ke hvězdám a na Měsíc.

Nejprve se zastavme u příběhu, kde se potkaly dvě západočeské srdcovky. Plzeňský Prazdroj totiž pravidelně spolupracuje s minipivovary. Tentokrát si potykal s rodinným pivovarem The Barn Beer co. z Druztové u Plzně a vzniklo pivo Pacifik IPA s názvem Sehraný.

„Spojení s Plzeňským Prazdrojem není náhodné. Můj táta, Vladimír Vili Ilgner, v Plzni začínal svou pivovarnickou dráhu. Pracoval na různých pozicích, nasbíral zkušenosti, které pak přenesl do vlastního pivovaru. Já jsem jako kluk trávil čas ve sklepích Prazdroje, když jsem tátu navštěvoval v#práci,“ vzpomíná sládek Honza Ilgner, zakladatel a hlavní tvář rodinného pivovaru The Barn Beer co.

V hospodách po celé republice bude speciál Sehraný k dostání od září v rámci programu Speciály z Prazdroje. Slavnostní naražení proběhne třeba také 10. září v pražském Pultu.

Experimenty z elektrárny
Plzeň dala vzniknout i dalšímu příběhu. Ten své první řádky začal psát v budově bývalé elektrocentrály. Letos pivovar Elektrárna slaví půlkulatiny. „Během pěti let existence jsme uvařili více než padesát druhů piv a s radostí jsme experimentovali – od použití nejrůznějších druhů koření či ovoce až po zrání v sudech po víně a whisky,“ rekapituluje ředitel pivovaru Michal Škoda.

Elektrárna slaví pětiletku stylově. Na počest „jubilea“ vznikl výroční speciál Cheers2Five APA. Ten bude k dostání v plechovkách v Dárkové prodejně Plzeňského Prazdroje a v Pivotéce v Pivovarském muzeu. Na čepu pak speciál nabídnou vybrané podniky v Plzni, v Praze a na Moravě.

Z Nelahozevsi až na Měsíc
Elektrárna je velmi aktivní pivovar. Což zřejmě tuší i fanoušci vážné hudby. Právě dnes je slavnostně otevřen Rodný dům Antonína Dvořáka. Interaktivní muzeum v Nelahozevsi je navíc také místem, kde je možné zakoupit pivo Dvořákova 9. Speciál vznikl i díky Lence Strakové, tedy vrchní sládkové zmiňovaného pivovaru. Název piva odkazuje na 9. symfonii „Z Nového světa“, která se díky Neilu Armstrongovi dostala až na Měsíc.

Dvě nová piva si na září připravily pivovary z Plzně a Plzeňska. Plzeňský Prazdroj pokračuje v dlouhodobé spolupráci s minipivovary. Společně s rodinným pivovarem The Barn Beer co. z Druztové u Plzně uvařili pivo Pacifik IPA s názvem Sehraný. Tým experimentálního pivovaru Elektrárna zase na počest pátého výročí od jeho vzniku stvořil výroční pivo Cheers2Five APA, které bude mít premiéru 5. září na pivně-kulturním festivalu Brústok na nádvoří Plzeňského Prazdroje.

Speciál Pacific IPA Sehraný vznikl na základě společné receptury sládků Tomáše Pokorného z Prazdroje a Honzy Ilgnera z rodinného pivovaru The Barn Beer co. Oba spojili své zkušenosti a nápady při tvorbě receptury, která se opírá o moderní chmely z Austrálie (Galaxy, Eclipse) a Nového Zélandu (Riwaka, Motueka), doplněné o českou odrůdu Agnus. Má 6,1 % alkoholu, 14 % EPM, hořkost 45 IBU a zlatavou barvu. Základ tvoří plzeňský, pšeničný a Carahell slad, které pivu dodávají jemnost i strukturu. Každý z pivovarů vaří svou vlastní várku, aby si zachoval rukopis a styl, ale zároveň ctí společný základ.

Za vznikem minipivovaru The Barn Beer co. stojí rodina Ilgnerových, která v Plzeňském kraji provozuje i známý Pivovar Radouš. „Spojení s Plzeňským Prazdrojem není náhodné a pro nás není jen o pivu, ale i o návratu ke kořenům. Můj táta, Vladimír ‘Vili’ Ilgner, v Plzni začínal svou pivovarnickou dráhu. Pracoval na různých pozicích, nasbíral zkušenosti, které pak přenesl do vlastního pivovaru. Ve Velkých Popovicích se dokonce seznámil s mojí maminkou. Já jsem jako kluk trávil čas ve sklepích Prazdroje, když jsem tátu navštěvoval v práci. Dnes tu s Prazdrojem stojíme jako partneři. A to je pro mě osobně silný moment,“ uvádí sládek Honza Ilgner, zakladatel a hlavní tvář rodinného pivovaru The Barn Beer co.

Cheers2Five APA je od receptu přes vaření až po název a etiketu společným dílem celého týmu pivovaru Elektrárna. Etiketu, jejíž autorkou je Johana Houbová, tak symbolicky zdobí nejen kresba budovy pivovaru, ale také podpisy všech tvůrců. Ti se zúčastní i slavnostního naražení prvního soudku výročního speciálu, které je na programu během sobotního festivalu Brústok v 17 hodin.

„Výroční pivo Cheers2Five APA uvařené podle receptu Honzy Kozlíka je naše oslava týmové práce, přátelství a chmelové vášně. Každý doušek je jako plácnutí na oslavu – svěží, šťavnatý a nezapomenutelný. Pět let experimentů, pět let radosti, pět let s vámi. Cheers2Five APA je náš přípitek všem, kdo s námi sdílejí vášeň pro pivo,“ vzkazuje všem příznivcům ředitel pivovaru Elektrárna Michal Škoda.

Kromě festivalu Brústok bude možné výroční pivo zakoupit také v plechovkách v Dárkové prodejně Plzeňského Prazdroje a v Pivotéce v Pivovarském muzeu. Na čepu pak speciál Cheers2Five APA nabídnou vybrané podniky v Plzni, v Praze a na Moravě.

„Během pěti let existence pivovaru Elektrárna jsme uvařili více než padesát druhů piv a s radostí jsme experimentovali – od použití nejrůznějších druhů koření či ovoce až po zrání v sudech po víně a whisky. Podpořili jsme akce a iniciativy jako Movember, Prague Pride či Pink Boots. Naše speciály vznikly také pro festivaly Obscene Extreme, Brutal Assault, pro kapely Tři sestry a Iron Maiden i pro České dráhy nebo Slavnosti svobody v Plzni. Zúčastnili jsme se stovek akcí – nejen velkých festivalů typu Colours of Ostrava a Rock for People, ale i menších lokálních pivních slavností, kde jsme mohli naše piva lidem osobně představit,“ rekapituluje Michal Škoda.