Vystudoval hotelnictví, vždy pracoval v gastronomii a během pandemie koronaviru začal doma v době zavřených hospod a barů vařit pro známé pivo. Díky dobrému ohlasu měl Radim Zvánovec stále více práce, aby uspokojil poptávku. Dokonce začal pivovarnictví studovat a jeho láska k pivu ho přivedla k současnému zaměstnání.

Stal se globálním ambasadorem národního pivovaru Budějovický Budvar a představil trojici speciálů, které sládci z Českých Budějovic uvařili společně s kolegy z Dánska, Německa a Velké Británie. V rozhovoru mluví nejen o dánském ležáku s netradičním názvem #YearOfTheLager (rok ležáku), německém Ok, Czech! a britském Czech Mates. Vysvětluje též, jaký má projekt přínos pro Budvar a zda přijdou i další speciály z jiných zemí.

Od koho vzešla myšlenka pustit se do spolupráce se zahraničními pivovary?
Vzniklo to tak, že jsme pozorovali trh, jak se vyvíjí, a zjistili jsme, že zahraniční řemeslné pivovary nebo minipivovary začaly produkovat ležák. Chtěli jsme toho být součástí, protože hodně z nich nazývá ležák Pilsner nebo Czech inspire či Czech lager. A tím, že už máme pár let zkušeností (smích), tak jsme s nimi chtěli sdílet naši myšlenku i know-how, jak by ten český ležák měl vypadat. Máme pár standardů, ze kterých nepolevujeme, ale zároveň se chceme dozvědět, jak to dělají jinde. Je to taková zdravá symbióza našich a zahraničních sládků.

Jak jste je vybírali a proč právě Dánsko, Německo a Velká Británie?
První spolupráci jsme začali ve Velké Británii, protože to je jeden z našich silných trhů. Nicméně jsme nevybírali podle zemí, ale podle pivovarů. Hledali jsme takové, které sdílejí podobné hodnoty, důraz na kvalitu, postupy a nadšení. A to jsme všude našli. Nehledali jsme přitom jen komerčně úspěšné pivovary, ale celé nám to muselo dávat smysl.

Co tento projekt Budvaru přinese? Otevření nových trhů?
To nebylo hlavní motivací. Navíc ve všech těchto zemích už jsme nějak zastoupení, ví se o nás, prodávají se tam naše piva. Spíš šlo o rozšíření povědomí o českém národním pivovaru.

Očekáváte i ekonomický přínos? Nebo jde pouze o image?
Samozřejmě jako u každého byznysu i tady musí být ekonomické pozadí. Hraje roli, ale ne tak klíčovou jako to povědomí o českém ležáku. Uvědomujeme si totiž, že ve finále to funguje tak, že když víc konzumentů zná český ležák, tak se to potom v následujících krocích rozvine i do ekonomického rozsahu. Je to investice do budoucna a děláme to s tím, že povědomí o českém ležáku pomůže i naší distribuci.

Učili se zahraniční odborníci spíše od těch vašich? Nebo jste u kolegů objevili nějaké nové přístupy?
Nechci, aby to znělo jako klišé, ale bylo to vzájemné. I my jsme se naučili dost nového, protože jsme se v zahraničních pivovarech setkali s technickými podmínkami, které vlastně nejsou určené pro vaření českého ležáku. Bylo tam hodně překážek, ale protože máme tak zkušený a zodpovědný tým sládků, tak vše klaplo. Pomohli jsme tomu právě i tím předvýběrem pivovarů. Znaly naše parametry, čímž se vše zjednodušilo. A naši sládci se zase obohatili o zkušenosti s novými ingrediencemi, navíc jsme vařili i z tamních surovin, jako je voda či slad.

Budou podobné akce pokračovat i v dalších zemích? Pokud ano, kam míří Budvar dále?
Plány samozřejmě máme, ale ještě nemohu prozrazovat přesná místa. Míříme na etablované trhy, kde už nějakou dobu fungujeme, a proto chceme podpořit naši distribuci. Naznačím, že to bude zámořská destinace a také lokalita kolem Středozemního moře.

Na světě jsou tři nové a netradiční ležáky. Ve spolupráci se zahraničními pivovary zvučných jmen Thornbridge, BRLO a Mikkeler je uvařil národní pivovar Budějovický Budvar. Každé ze tří nových piv kombinuje lokální suroviny se zkušenostmi českých, ale i tamních sládků. Jedno z piv Czech Mates se v Británii dokonce rychle stalo hitem a jeho první várky se vyprodaly už krátce po uvedení na trh.

Za jedinečnou spoluprací stojí myšlenka představit světu chuť tradičního českého ležáku. Ta se zrodila v Českých Budějovicích. Budvar proto začal hledat pro takovou spolupráci vhodné partnery a nakonec našel hned tři menší a také o poznání mladší, ale rychle se rozvíjející řemeslné pivovary.

Jeden nedaleko britského Manchesteru – Thornbridge, kde se pivo vaří od roku 2005. Druhým pivovarem, kam se budějovičtí sládci vydali uvařit český ležák, ale z lokálních surovin, byl berlínský pivovar BRLO. Značka odkazuje na staroslovanský název pro hlavní město Německa a pivo se tam vaří teprve od roku 2014. A třetí kodaňský pivovar Mikkeler, u nějž stojí za zmínku, že ho v roce 2006 zakládal dánský učitel matematiky a fyziky, který začal doma v kuchyni experimentovat s chmelem, sladem a kvasnicemi a dopracoval to tak daleko, že dnes vyváží své „craftové“ pivo do 40 zemí světa.

Budvar spolupracuje s českými minipivovary při vaření pivních speciálů už řadu let, ale letos to bylo historicky vůbec poprvé, kdy tento pivovar vlastněný státem uvařil ležák jinde než v České republice, což vyvolalo zájem nejen v komunitě pivařů.

Ačkoli se piva uvařená podle českých pravidel postupně v Británii, Dánsku a Německu už na tamním trhu prodávají, v Česku je Budvar slavnostně představil až na konci září ve známé pražské pivnici s vlastním pivovarem Dva kohouti. Akce se zúčastnily kromě zástupců Budvaru i zahraniční delegace včetně sládků, kteří navzájem svá piva ochutnali a spolupráci s „legendárním“ Budvarem, což několikrát zaznělo, si pochvalovali.

Český ležák trochu jinak
Tři nová piva byla uvařena vždy z jiných (lokálních) surovin a v jiném pivovaru, což znamená že jejich chuť je diametrálně jiná. Spojují je ale některé postupy tradičně využívané při výrobě českého ležáku Budweiser Budvar, jako je rmutování a dlouhá doba zrání, a také rukopis hlavního sládku Budvaru Adama Brože. „Sdílením informací a pokusy o nová piva se naše radost z pivovarství násobí a byla by škoda to dál neposouvat. Je to také cesta, jak ukázat světu, že český ležák je velmi zábavná kategorie. Musí sice v něčem zůstat konzervativní, ale rozhodně není nudný,“ komentoval takzvaný „partnership brewing“ budějovický sládek Adam Brož.

Britský „bestseller“ Czech Mates
Aromatický, řízný a chuťově vyvážený ležák českého typu s obsahem alkoholu 4,8 %. Tak charakterizuje Budvar svou první z řady spoluprací, která nese název Czech Mates. Nový česko-britský ležák zrál přes 60 dní. „Čas je velmi důležitým prvkem při výrobě ležáku. Dlouhé zrání přináší vybalancovanou, říznou chuť a dobrou pitelnost,“ vysvětluje Blož.

Ležák byl uvařen podle tradičních českých metod, ovšem za pomoci britského sladu Maris Otter a tamního chmele East Goldings a také z tamní měkké vody z oblasti Peak District, která je podle pivovarníků pro vaření ležáku ideální.

Ležák lze koupit ve Velké Británii už od 16. května a krátce po uvedení na trh byl dokonce vyprodaný. Aktuálně je k dostání v 30l sudech a 440ml plechovkách.

Berlínský OK, CZECH!
Po první cestě do Anglie zamířil tým sládků Budvaru i do sousedního Německa, kde si pro spolupráci vyhlédl berlínský pivovar BRLO a výsledkem je ležák českého typu s obsahem alkoholu 4,6 %, který nese název OK, CZECH!

Stejně jako u anglického speciálu byly i u tohoto piva dodrženy tradiční postupy vaření českého ležáku, jako je rmutování a dlouhá doba zrání. Sládci z obou pivovarů vyvinuli recepturu, která obsahuje kombinaci německých sladů Röhn Malz, Ireks Münchner, Spitz, Sauermalz a chmely Perle z Německa a Žatecký poloraný červeňák z Čech.

„Tato spolupráce byla dlouhou dobu na našem check listu, nebo spíše Czech Listu. Jsme nadšeni, že jsme našli nezávislý pivovar jako Budějovický Budvar, který sdílí naše vysoké standardy kvality, vaří pivo s vášní a je otevřen novým nápadům, a to i navzdory dlouhé tradici,“ říká Katharina Kurz, zakladatelka BRLO.

Jeho nový ležák si můžete v Německu koupit od července 2023, a to v láhvích o objemu 0,33 litru nebo ve 30litrových sudech. Najdete ho samozřejmě také v berlínských restauracích, které pivovar BRLO provozuje.

Kodaňský #Yearofthelager
Třetí, ale podle Budvaru rozhodně ne poslední spolupráci připravili budějovičtí sládci s dánským pivovarem Mikkeller. Nese název #Yearofthelager. „Tato spolupráce s Budvarem znamená, že rok ležáku je konečně tady,“ vysvětloval název ležáku zakladatel Mikkellera Mikkel Bjergsø.

„Budvar je možná nejikoničtějším pivovarem ležáků na světě. Být pozván jedním z posledních národních pivovarů ze země, kde ležák má svůj původ, je uznáním toho, co Mikkeller udělal pro pivo za posledních 17–18 let, zejména tedy za poslední čtyři až pět let s naším zaměřením na kvalitní ležák,“ dodal pivovarník, který začínal jako učitel matematiky a fyziky.

Ležák vznikl stejně jako předchozí dvě piva metodou rmutování a pomalého zrání. Sládci při výrobě použili německý slad, žatecký chmel a původní kmen kvasinek z Budvaru. Pivo tak má podle tvůrců charakteristicky čistý a vyvážený český profil.

Tento ležák s obsahem alkoholu 4,6 % je k dostání od 27. září v 440ml plechovkách a 30l sudech na vybraných trzích, zejména v Dánsku, Švédsku, Velké Británii, Německu, ale třeba i v Japonsku.

Čeští kámoši nebo OK, Čech – tak se mimo jiné jmenují ležáky, které tři nezávislé zahraniční pivovary, britský, německý a dánský, vařily ve spolupráci s českým Budvarem. Ačkoli všechny vznikly v 21. století, daly se do spojenectví s pivovarem, jehož kořeny se táhnou až do 19. století.

Hipsterská pivnice Dva kohouti v obecně hipsterské pražské čtvrti Karlín. Je odpoledne, poslední zářijové úterý, ale venku je stále teplo. Několik desítek lidí, kteří sedí na dřevěných lavicích nebo stojí a mají v ruce pivo, poslouchá globálního ambasadora českého Budvaru Radima Zvánovce. Vysoký muž s upraveným plnovousem oblečený v kraťasech a světlém tričku s čepicí stejné barvy a kšiltem otočeným dozadu hovoří o třech nezávislých „craftových“ pivovarech – jednom anglickém, jednom německém a jednom dánském.

Všechny tři pivovary jsou populární, rozrůstají se – a všechny vznikly až v 21. století. Přece se zapojily do akce „Na zdraví českému ležáku“ pořádané českým Budvarem, ačkoli kořeny této značky se naopak táhnou až do konce století devatenáctého. Zahraniční pivovary uvařily český ležák, a to ne nějakou malou dávku, ale pivo, která se normálně prodává. A jejich názvy ve dvou ze třech případů odkazují k českým kořenům.

Například pivovar Thornbridge sídlící v národním parku jihozápadně od anglického Manchesteru uvařil pivo Czech Mates: volně se dá přeložit jako čeští kámoši.

Pivovar BRLO založený v Berlíně – zakladatelé říkají, že název pochází ze staroslovanského jména města – nabízí ležák OK, Czech, tedy řekněme, OK, Čech.

A pivovar Mikkeller – který vybudoval učitel matematiky a fyziky, jenž kdysi začal vařit ve svém bytě v Kodaní – uvařil pivo s názvem #Yearofthelager, tedy Rok ležáku.

Pokud by se někdo domníval, že zástupci Budvaru, podniku stoprocentně vlastněného českým státem, musí být suchaři a na jakoukoli jejich akci chodí pouze v oblecích, mýlil by se. U Dvou kohoutů mají mnozí muži krátké kalhoty a trička, ženy jsou oblečené v lehkých letních šatech, zakladatel zmíněného dánského pivovaru Mikkel Bjergsø má například šortky.

Ještě než se ale dostaneme k tomu, proč tyto nové pivovary uvařily ležák českého stylu s Budvarem starým více než sto let, podívejme se na příběhy jednotlivých pivovarů a ukázky některých jejich piv, které se onoho úterního zářijového odpoledne u Dvou kohoutů také nabízely.

Řádná IPA
Jaipur je hlavním městem jednoho z indických států – a tak se též jmenuje IPA vařená britským Thornbridge. Jde o jedno z oblíbených piv této značky, není nikterak hořké, ale je silnější, má 5,9 procenta alkoholu (dvanáctistupňový ležák Budvar má 5 procent alkoholu).

Když globální ambasador Budvaru Radim Zvánovec představuje zástupce britského pivovaru, jejich severoanglický původ se viditelně nezapře. Hodně nakrátko střižené vlasy, typy, jaké byste mohli potkat na nějakém fotbalovém zápase Premier League. Samozřejmě však nejde o žádné hooligans, vlastníci podniku jsou i majitelé Thornbridge, starého sídla panství přebudovaného viktoriánskými podnikateli. Manželé Harrisonovi ho koupili v roce 2002, bydlí v něm, ale také ho nabízejí pro pořádání svateb – a v roce 2005 najal Jim Harrison a Simon Webster dva mladé sládky, čímž začala historie pivovaru Thornbridge.

Thornbridge patří mezi, přinejmenším v Británii. známé a populární pivovary, a vaří celou škálu piv, svrchně kvašené, ale také ležáky.

Maso jako příloha
Zatímco IPA Jaipur, kterou jsem ochutnal, je pivo, jehož bych asi vypil docela dost, berlínský pivovar představil u Dvou kohoutů tmavé a sladké Baltic Porter, s krásnými 7 procenty alkoholu; v Česku by to byla zhruba osmnáctka. Vzpomínám si, že podobné pivo jsem kdysi ochutnal v Polsku, měl jsem jich několik, bylo to super, ale bylo jich tak akorát.

Berlínský BRLO je ještě mladší než anglický Thornbridge. Založili ho dva kamarádi ze studií Katharina Kurz a Christian Laase v roce 2014. Od té doby se výrazně rozrostl, má několik poboček, věnují se i gastronomií a to v relativně svérázném pojetí. Označuje se za první „na zeleninu zaměřenou pivní gastronomii, s regionálním a vysoce kvalitním masem jako přílohou“.

Do Prahy přicestoval i master brewer Michael Lembke, vyznačující se mimo jiné zrzavými vlasy a zrzavými vousy. I v BRLO se vaří různá piva, včetně ležáků.

Pivo s třešněmi
Ovšem skutečně nejvíce hipsterské pivo – alespoň na české poměry, a to rozhodně nepatřím mezi české pivní nacionalisty – nabízel v Praze dánský pivovar Mikkeller. Šlo o sour ale Spontancherry, nápoj červené barvy, v němž, jak název napovídá, jsou třešně. Je ještě silnější, má 7,2 procenta, takže kdybyste ho pili jako normální český ležák, nejspíše byste zakusili solidní zabiják.

Název Mikkeller pochází od svého zakladatele Mikkela Bjergsø, který začal – jak se píše na webu pivovaru – v roce 2003 „experimentovat s chmelem, sladem a kvasnicemi ve své malé kodaňské kuchyni“. Časy domácí výroby jsou už dávno pryč, Mikkeller nyní vyváží svá piva do padesáti zemí a po světě má bary a restaurace.

Česká legenda
Co vedlo tyto nezávislé pivovary, aby vařily ležák českého stylu spolu s Budvarem? Aby přišly s pivem s názvy Čeští kámoši, OK Čech a Rok ležáku?

Když mluvíte s jejich zástupci, všichni shodně říkají, že historická značka Budvar má v jejich zemích zvuk. Angličané z Thornbridge o něm například mluví jako „o králi ležáku“. Dán Mikkel Bjergsø hovoří o „reputaci“. Ozývá se také termín „legenda“.

Jedním z důvodů určitě je, že Budvar je nezávislý národní pivovar, nikoli součást globálního řetězce. S malými pivovary se přitom firma setkává už dlouho. „Na tuzemském trhu spolupracujeme s malými craftovými pivovary několik let,“ říká Gabriela Kudrnáčová z marketingu Budvaru. Proč se vydali do zahraničí? Budvar tím mimo jiné vyváží své know-how, podle ní je to třeba i ekologičtější než vyvážet pivo ve skle.

Globální ambasador Budvaru Radim Zvánovec dodává, že iniciativa vařit s jinými ležák českého stylu vyšla z Budvaru, chtěli tím posilovat dobré jméno českého ležáku v zahraničí; úvodní jednání vedli zástupci značky v jednotlivých zemích. Důležité je i to, že craftové pivovary v posledních letech začaly věnovat více pozornosti ležákům. Na výrobě ležáků českého stylu ve všech třech zahraničních pivovarech spolupracoval tým Budvaru, včetně sládka Adama Brože. „Musela tam být také korelace přístupů,“ říká Radim Zvánovec.

Pivovar Budějovický Budvar zdraží pivo v listopadu či prosinci od pěti do osmi procent. Čepované pivo podraží o korunu, balené pivo o korunu až dvě koruny. Průměrné zdražení u baleného piva bude okolo 1,50 Kč. „Příčinou jsou inflační tlaky, pivovaru také stále rostou náklady,“ sdělila manažerka komunikace Budvaru Ivana Chlumáková. Krok přichází nedlouho poté, co zdražil i Plzeňský Prazdroj.

„Ceny vstupů monitorujeme celý rok, protože situace je v posledních letech (od začátku covidové pandemie) méně stabilní. Inflační tlaky i přes pokles inflace přetrvávají, a proto jsme nuceni přistoupit k úpravě cen,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Zdenek Havlena.

Budějovický Budvar naposledy zdražil před rokem, o osm až 11 procent. Situace na trhu mu loni neumožnila plně promítnout dražší vstupy do cen, což mělo dopad na ziskovost výrobků, uvedl Havlena.

„Celkový inflační dopad v roce 2022 dosáhl přibližně 20 procent, přičemž jsme promítli do cen zhruba polovinu tohoto negativního dopadu,“ uvedl. Ačkoli inflace v porovnání s předchozím rokem postupně zpomaluje, pořád se pohybuje v násobcích hodnot předchozích let, podotkl Havlena. Za hlavní tahouny nárůstu cen vstupů označil ceny obalů, surovin a mzdové náklady.

Zdražují i další pivovary. Plzeňský Prazdroj na konci srpna oznámil, že od 1. října zdraží většinu výrobků téměř o šest procent. Více se zvedly ceny balených piv, a to v průměru o 1,50 koruny na půllitr, méně ceny čepovaných – o korunu. Důvodem kroku jsou stále rostoucí náklady na energie, obaly a dopravu.

Také pivovar Bernard zvýší v polovině října cenu piva dodávaného do restaurací a hospod o 5,5 procenta, to představuje nárůst o korunu na jedno pivo. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí pivovaru Radek Tulis. „Naposledy jsme ceny piva pro gastro upravovali před rokem. Důvodem změny cen je růst výrobních nákladů, zejména energií a obalového materiálu,“ uvedl. Dodávek piva této značky do prodejen se toto zdražení týkat nebude. Pivovar loni vystavil přes 398 000 hektolitrů piva.

Pivovaru Budějovický Budvar loni klesly tržby z prodeje výrobků a služeb o necelá tři procenta na 3,03 miliardy. Zisk před zdaněním klesl o 39,5 procenta na 255,8 milionu Kč, zisk po zdanění klesl o 40 procent na 200,8 milionu. Vyplývá to z informací na webu firmy a z výroční zprávy. Národní podnik se musel loni vyrovnat se zastavením dodávek do Ruska i dopady inflace.

Výstav Budvaru klesl loni meziročně o 1,2 procenta na 1,788 milionu hektolitrů. Budvar letos odvede do státního rozpočtu 250 milionů korun, řekl začátkem června bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Budvar loni vyvezl 1,27 milionu hektolitrů, 71,5 procenta produkce. Budvar vyváží do více než 70 zemí. Letos Budvar investuje kolem 300 milionů korun, řekl již dříve ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Minimalistické logo s náznakem půllitru kreativci obklopili barevnými samolepkami, jejichž využitím vznikají nekonečně variabilní a přitom graficky konzistentní formáty.

Po několikaleté pauze se Budějovický Budvar rozhodl opět otevřít své brány návštěvníkům a uspořádat nový pivně-gastronomický festival. Akce, která proběhla poslední červencový víkend, získala výstižné jméno Sláva pivu!, za kterým, stejně jako za vizuální identitou, stojí designéři ze studia Semibold. Návštěvníkům představili moderní tvář pivovarského světa a společně oslavili nápoj, který má po generace schopnost spojovat lidi.

„Jako hrdě Budějovický pivovar chceme být součástí místního dění. Klasický formát pivních slavností, které jsme i my v minulosti pořádali, ale už modernímu světu piva neodpovídá. Hledali jsme proto nové způsoby, jak oslavit pivo, jídlo a zábavu, které k sobě neodmyslitelně patří, a to se nám díky Semiboldu povedlo,“ říká CZ marketing manager Budějovického Budvaru Gabriela Kudrnáčová.

Venkovní prostory Budějovického Budvaru se koncem července zaplnily stánky minipivovarů, food trucky a příjemnou atmosféru dotvořili místní umělci a doprovodný program. V sobotu návštěvníky festivalem provedl food blogger a ambasador Budějovického Budvaru Lukáš Hejlík.

Festival dostal nejen zcela nový a neotřelý vizuál, ale také nový koncept, který posunul tradiční pivní slavnost do současné podoby. O úspěchu této festivalové evoluce svědčí i zájem a reakce návštěvníků. „Nad identitou i celým festivalem jsme přemýšleli jako nad oslavou piva. My Češi ho máme nejraději na světě a měli bychom ho kultivovat a oslavovat,“ popisuje kreativní ředitel Semiboldu Kuba Novák.

„Značka Sláva pivu! stojí na křižovatce tradice a moderního přístupu. Minimalistické logo s náznakem půllitru jsme obklopili barevnými samolepkami, jejichž využitím vznikají nekonečně variabilní a přitom graficky konzistentní formáty. Je to hravé a jednoduché řešení, kterým dokážeme říct všechno, co potřebujeme, všude, kde potřebujeme,“ dodává.

Vizuální identita pokrývala celou komunikaci festivalu: od sociálních sítí, přes festivalový merch až po degustační sklenice nebo dočasná tetování. Variabilita celého konceptu a propojení s hláškami na samolepkách umožnila individuální přístup ke každému výstupu.

S tichým přihlížením státu se v národním podniku Budějovický Budvar odehrává možná světově ojedinělý experiment. Současný ředitel pivovaru Petr Dvořák se evidentně rozhodl potlačit na domácím trhu světoznámou značku Budweiser Budvar Original a vyměnit její pozici hlavního prémiového ležáku značkou zcela jiné chuti. Otázkou ovšem zůstává, zda Dvořákova urputná snaha naučit Čechy pít místo „sladkého“ Budvaru ten „hořký“ nemůže ohrozit pozici jedné z nejúspěšnějších exportních značek, kterou dnes Česko disponuje.

Hned na začátku je třeba říci, že autor tohoto komentáře žije v Českých Budějovicích, považuje se za budějovického patriota a není tedy v otázce vývoje v Budějovickém Budvaru úplně nestranným pozorovatelem. Na druhou stranu existují určitá fakta, která nelze v případě tohoto národního podniku, vlastněného státem, nijak zpochybnit ani při jakémkoliv „zaujetí“. Pojďme si je tedy představit.

Tím prvním faktem je pozice Budějovického Budvaru na českém i světovém pivním trhu. Pivovar, který mezi lety 1990 až 2017 vedl dlouholetý ředitel Jiří Boček, zvýšil výstav ze 491 000 hektolitrů v roce 1990 až na 1,6 milionu hektolitrů v době jeho odchodu.

Prémiová (hlavní) značka pivovaru, ležák Budweiser Budvar Original, se zároveň stala jednou z nejdůležitějších exportních značek v Česku vůbec. Budvar přes polovinu své produkce vyváží a jeho prémiovou značku proslavil i spor s nadnárodním gigantem AB InBEV (dříve Budweiser) o užívání této značky (Budweiser). Díky tomuto sporu se značka, spojená s německým pojmenováním Budějovic, objevuje na nejprestižnějších světových sportovních akcích, jako je třeba mistrovství světa ve fotbale nebo americký superbowl. Psali jsme o tom ZDE.

Pozice Budvaru byla za třicetiletého „ředitelování“ Jiřího Bočka specifická i v tom, že přes vysoký objem exportu a navyšování výstavu i zisku se v určitém slova smyslu stále jednalo o regionální pivovar. Boček v pivovaru začínal doslova od píky, prošel všemi provozy, také celé užší vedení (tehdy čtyřčlenné) pocházelo z Budějovic. Mnozí ze 600 zaměstnanců strávili v Budvaru celý život.

Nový typ manažera
Jenže Jiří Boček vážně onemocněl, musel ze zdravotních důvodů odstoupit a tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka ve výběrovém řízení vybral v roce 2017 do čela národního podniku manažera zcela jiného typu.

Rozhodl se pro ekonoma a libereckého rodáka Petra Dvořáka, který není vystudovaným pivovarníkem a dosud s Budějovicemi neměl nic společného. Před nástupem do Budvaru pracoval jako manažer pro pivovary Staropramen a Plzeňský Prazdroj, což vzhledem ke známé rivalitě mezi „Budvarem a Plzní“ bylo mezi budějovickými patrioty obecně přijato s velkými rozpaky.

Co ale vzbudilo mezi některými zaměstnanci pivovaru doslova bouři nevole (psali jsme o tom ZDE), byl Dvořákův radikální odklon od dosavadní Bočkovy filozofie, pojmenované heslem „Ne z nás dělá to čím jsme“ (Dvořák tuto kampaň zastavil).

Bývalé vedení pivovaru si zakládalo nejen na tom, že se pivo v Budvaru vyrábí z tradičních surovin a tradičním způsobem, ale také na tom, že Budvar otrocky nekopíruje globální pivní trendy a (s nadsázkou řečeno) nepotřebuje ke svému úspěšnému rozvoji „žádné rady z Prahy“. Všechno se řídí samotnými „Budějčáky“ (jak obyvatelé města sami sebe nazývají) přímo z Budějovic.

Petr Dvořák ale sáhl k bezprecedentnímu kroku, když celé marketingové oddělení pivovaru poprvé v historii přenesl do Prahy. A novým šéfem marketingu Budějovického Budvaru udělal Marka Tovaryše, který předtím jako on působil v pivovarech Staropramen. I někteří další lidé v širším vedení přišli ze Staropramenu, zatímco někteří „Budějčáci“ byli buď přesunuti na jiné pozice, nebo odešli. Ani někteří z těch, kteří v pivovaru zůstali, však nejsou z nové firemní strategie nadšení. Říkají si „Bočkovci“, pravidelně se scházejí a kritizují kroky nového managementu.

Z budějovického pražským pivovarem
Ať už si o změnách v Budvaru myslí kdokoliv cokoli, jedna věc je jistá. Budějovický Budvar už není zdaleka takovým „budějckým pivovarem“ jako za Bočka, stal se z něj tak trochu pražský podnik. Tomu odpovídá i ta nejdůležitěji věc, tedy změna obchodní a výrobní strategie. A k té je tady třeba udělat malou odbočku k historii Budvaru.

I když je ležák Budějovický Budvar dnes pověstný tím, že se jedná o sladší, jemnější druh ležáku než značka Pilsner Urquell Plzeňského Prazdroje, zpočátku se i v Českém akciovém pivovaru (předchůdci Budvaru), založeném v roce 1895, vařilo hořké pivo „plzeňského typu“.

Jak upozorňuje bývalý archivář Budějovického Budvaru Ivoš Hajn, sladší ležák začal vařit budvarský sládek Kořán až na přelomu let 1929/30 právě proto, aby se pivovar odlišil od svých hlavních konkurentů.

Tato značka pojmenovaná Budvar (Budweiser) se setkala s tak fenomenálním úspěchem, že se nejen začala vyvážet do sousedních i vzdálených zemí, ale dala nakonec nové jméno i celému pivovaru.

A k tomu datu se také váže začátek rivality mezi příznivci dvou světově neznámějších značek českého piva, tedy Plzeňského Prazdroje a Budějovického Budvaru. Budvar totiž (pro někoho možná překvapivě) získal kromě jižních Čech větší popularitu v zahraničí, a to zejména v Rakousku a Německu (tam je dnes nejdražším importovaným ležákem). Naopak v Praze a na jiných místech republiky tak populární není.

Na Budvar do Vídně
Zatímco například ve Vídni je dnes budvarský tradiční ležák díky jedné z nejznámějších evropských pivnic Schweizerhaus v Pratru nezpochybnitelným králem vídeňské pivní gastronomie, v českém hlavním městě se ani zdaleka s takovým úspěch nesetkal. A podobné je to například i v západních Čechách, natož v samotné Plzni.

Proto se i minulé vedení Budějovického Budvaru pokoušelo tyto rezervy na domácím trhu dohnat tím, že vytvořilo značku piva s větší hořkostí (tehdy to byla značka Pardál), která měla konkurovat zejména některým značkám Plzeňského Prazdroje.

Bývalí budvarští manažeři ale nikdy nepovýšili „hořký ležák Pardál“ na prémiovou značku pivovaru. Mluvilo se o ní jako o „pivu na chalupu“, tedy o něčem, co může s úspěchem zahnat žízeň, ale nikoliv naplnit duši skutečných pivních „fajnšmekrů“. Cílem bylo, aby po Pardálu sahali lidé třeba místo po Gambrinusu.

Nový ředitel Petr Dvořák ale udělal něco, co popravdě v Budějovicích nikdo příliš nečekal. Rozhodl se také vytvořit novou „hořkou“ značku Budvar 33 (na tom by nebylo nic divného), jenže z ní zároveň marketingově vytvořil něco, co má být místo klasického ležáku Budweiser Budvar novou vlajkovou lodí pivovaru na českém trhu.

Existuje ještě Budweiser Budvar?
Takzvaný „hořký Budvar“ vedení pivovaru masivně tlačí prostřednictvím televizní i internetové reklamy, zatímco „sladký“ Budweiser Budvar z televizních obrazovek a billboardů zcela zmizel. Pokud se dnes někdo dostane k Budvaru prostřednictvím reklamy, nutně musí získat dojem, že ten klasický budvarský ležák, který dosud živil celý pivovar a velkou část českého pivního exportu, přestal existovat. A byl nahrazen něčím jiným, hořkým.

O tom, jakou pozici dává Petr Dvořák své nové, hořké značce, svědčí i to, že na stránkách Budějovického Budvaru už není prvním v řadě Budweiser Budvar Original, ale právě Budvar 33. Na téhle kampani by možná nebylo až tak tolik divného, kdyby byla zaměřena na ty české regiony (jako Praha či západní Čechy), kde se Budvaru tolik nedaří.

Jenže nové vedení pivovaru začalo učit pít hořké pivo i samotné Budějčáky. Pivovar minimálně rok a půl nabízel do budějovických hospod takzvanou „třiatřicítku“ výrazně levněji než klasickou dvanáctku či kroužek. Tím pochopitelně řadu hospodských nalákal na vyšší marži i na to, aby Budvar 33 propagovali víc než klasický ležák.

Zároveň prakticky všude, na všech hlavních billboardech, dnes visí v Budějovicích reklama na třiatřicítku. A i většinu pivních tácků, distribuovaných do hospod, včetně slavných Masných krámů, zdobí číslo 33 a nikoli nápis Budweiser. Cizinci, kteří přijedou do Budějovic za pivem Budweiser Budvar, v tom musí mít nutně zmatek. Proč se pivovar navenek nejvíc chlubí jinou značkou, než tou, která ho proslavila?

Hořké Budějovice
Při tak masivní kampani by byl zázrak, kdyby tato cílená kampaň neovlivnila také samotné Budějčáky. A skutečně se to děje. Třiatřicítka dnes v některých hospodách podle informací INFO.CZ dosahuje až třetinu obratu, byť to rozhodně není pivo pro příznivce klasického budvarského ležáku. Jeho skalní příznivci si na třiatřicítce kvůli zcela rozdílné chuti nepochutnají.

I to se ale může změnit. Petr Dvořák totiž došel se svou, pro někoho možná až umanutou snahou naučit Budějčáky pít hořské pivo opravdu daleko. Uzavřel novou smlouvu o sponzoringu s místním prvoligovým hokejovým klubem, takže na stadionu pro 6000 diváků se bude znovu po letech točit Budvar. Ovšem nikoliv ten, který proslavil Budějovice po celém světě.

Uvnitř haly se bude točit „hořská desítka Redix“, další nová značka, zavedená Petrem Dvořákem, a před halou hořká „třiatřicítka“. Kdo přijede do Českých Budějovic na hokej a dá si pivo, ochutná úplně jiný Budvar, než na jaký byl donedávna zvyklý. A to znamená jediné. To, co původně vzniklo jako „budvarské pivo druhé kategorie“, které má konkurovat stejně postaveným hořkým značkám konkurence, se v současné době stává konkurencí klasického budvarského ležáku Budweiser Budvar. Jinak by ho nemělo smysl dávat Budějčákům na hokejový stadion.

Sladká Plzeň
Pro srovnání je to podobné, jako kdyby ze všech billboardů, stadionů a hal v Plzni zmizela značka Pilsner Urquell a byla nahrazena něčím jako „sladkou Plzní“. A v hospodách by dostávala přednost sladká Plzeň před tou klasickou hořkou. Přijali by Plzeňáci takovou změnu?

K tomu je třeba dodat, že ředitel Dvořák přejmenoval názvy budvarských piv z Budweiseru znovu na Budvar, nápis Budweiser zůstal pouze na klasické dvanáctce, která tvoří naprostou většinu exportu pivovaru.

Řada lidí v Budějovicích i v pivovaru samotném vyčítá Dvořákovi, že slavnou značku rozdrobil, sebral jí jasnou tvář. Naprostá většina výrobců piva na světě, včetně Plzeňského Prazdroje, má totiž svůj marketing založený na takzvané pyramidě značek, tedy na tom, že jedna hlavní značka (ta na vrcholu) táhne za sebou ty ostatní méně významné.

A Petr Dvořák postavil na vrchol pyramidy značku, která chutná úplně jinak než pivo, které je zdaleka největším zdrojem příjmů i slávy. Samo vedení pivovaru přitom v poslední výroční zprávě za rok 2022 označuje za klíčový produkt pivovaru, tvořícího naprostou většinu prodejů, Budweiser Budvar Original a nikoliv třiatřicítku.

Na druhou stranu je třeba říci, že úspěšnost či neúspěšnost nové koncepce Budějovického Budvaru se může prokázat až za několik dalších let. Ještě nedávno třeba nikdo nepředpokládal, že Budějčáci budou pít hořký Budvar, na řadu z nich masivní kampaň evidentně zabrala. Někteří ji vzali jako variantu „lehčího piva“, než je klasický budvarský ležák či kvasnicový „kroužek“. Poměrně časté jsou i spory v hospodách o to, zda třiatřicítka představuje degradaci místní budvarské tradice, nebo je jejím vhodným doplněním.

Pokles výstavu
Otázkou ale zůstává, jak cílená snaha, aby Budějčákům „zhořklo pivo“, vedená bývalými manažery Staropramenu, může ovlivnit pozici dosud dominantní značky Budweiser Budvar. Ta totiž není jen jednou z hlavních exportních značek českého piva, ale také předmětem celosvětově známého sporu mezi Budějovickým Budvarem a největším světovým výrobcem piva AB InBEV. Jak už bylo řečeno, i v samotných Budějovicích tato značka prakticky zmizela z očí. Dokud na ni nenarazíte přímo v hospodě, jako by neexistovala.

INFO.CZ se pochopitelně pokusilo získat k důvodům nové firemní strategie i vyjádření vedení Budějovického Budvaru. Na dotaz, zaslaný oddělení komunikace pivovaru už minulý čtvrtek, však ani po týdnu nepřišla žádná odpověď. A není to poprvé, kdy vedení Budvaru na podobné dotazy vůbec nereaguje.

Ve výroční zprávě za loňský rok Budějovický Budvar uvádí meziroční pokles výstavu své klíčové (z hlediska celkových prodejů) značky Budweiser Budvar Original o necelých 5 %. Loni ale poklesly pivovaru tržby, výstav i zisk celkově, pivovar to (zřejmě právem) zdůvodňuje ztrátou důležitého ruského trhu, kam přestal vyvážet a nárůstem ceny některých komodit. Zisk před zdaněním tak poklesl meziročně o takřka 40 % na 256 milionů korun. A je třeba zároveň dodat, že až do loňského roku i pod ředitelem Dvořákem pivovar každý rok vyráběl stále více piva a navyšoval zisk, loňský rok je zatím ojedinělou výjimkou.

Jedna věc jsou ale ekonomické propočty a druhá tradice výroby piva v Českých Budějovicích. Jestliže sládek Kořán na přelomu let 1929 a 1930 vyvinul nové pivo, které proslavilo České Budějovice po celém světě, pak je otázkou, zda podobný úspěch bude mít po takřka 100 letech i snaha naučit Budějčáky pít znovu „hořký Budvar“. A přitom neohrozit značku, která v Česku i Budějovicích (zatím) živí tisíce lidí.

Už od jara hledá Budějovický Budvar nového provozovatele slavné restaurace Masné krámy, která patří mezi hlavní turistické cíle v Českých Budějovicích. Zástupce národního pivovaru MF DNES potvrdil, že je aktuálně šest vážných zájemců.

Protože celý proces není u konce, mluvčí Budějovického Budvaru František Linduška neuvedl, kdo se o Masné krámy uchází.

Budvar věří, že na podzim by mělo být o všem jasno a uzavře s vítězem řízení dlouhodobou pachtovní smlouvu.

„Ta má podmínky dané zákonem. Součástí je například převzetí zaměstnanců. Mezi hlavní kritéria pak patří dlouhodobá koncepce a rozvoj provozu a také splnění finančních parametrů spolupráce,“ upřesnil Linduška.

Vedení pivovaru už dříve zdůraznilo, že tvrzení, že Budvar opouští Masné krámy, je mylné. Mimo jiné tím utišilo spekulace z jarních měsíců letošního roku. Pivovar ujistil, že se v hospodě stále bude čepovat právě jeho pivo.

Budvar i nadále zůstane nájemcem vůči majitelům budovy, což má garantovat rozvoj známé pivnice. Pro zákazníka se v tomto směru nic nezmění.

Podle vedení je navrhovaná změna cestou, jak zlepšit fungování Masných krámů, které nedávno slavily 15 let od svého znovuotevření. Restaurace stojící kousek od hlavního náměstí má zhruba dvě stovky míst.

Národní podnik po 20 letech změnil agenturu. Limitku Budvar 33 chce propagovat s TMBK.
Agentura Ogilvy vzešla jako vítěz z dvoukolového výběrového řízení na novou kreativní agenturu pro Budějovický Budvar. Spolupráce oficiálně odstartovala na začátku srpna a zaměřuje se především na budování značky Budějovický Budvar na domácím trhu skrze produktové portfolio a na rozvoj positioningu Budvaru jako národního pivovaru, tedy hledání nových cest, jak edukovat spotřebitele, rozvíjet českou minipivovarskou scénu či podporovat poctivou gastronomii.

Jak připomíná Marketing & Media, posledních 20 let se o Budvar kreativně starala agentura Kaspen/Jung von Matt. „Změna kreativní agentury je pro nás po tolika letech skokem do neznáma. Agentura nás ale v procesu výběru přesvědčila jak šíří prezentovaných konceptů a přístupů, tak schopností reagovat na náš feedback,“ uvedla Gabriela Kudrnáčová, marketingová manažerka Budějovického Budvaru pro Česko.

Ogilvy má pro Budvar zajišťovat integrované marketingové služby, od přípravy komunikačních konceptů přes kreativní řešení značky až po realizaci netradičních reklamních formátů. „Důležitou roli v komunikaci bude hrát profilace značky v kontextu přímé zkušenosti zákazníků. Hlavním cílem spolupráce je dostat Budějovický Budvar více do hledáčku českých spotřebitelů a posunout ho v jejich vnímání od tradiční pivní značky k moderní značce, která jde s dobou a dokáže uspokojit rozličné chutě pivních konzumentů díky rozrůstající se produktové nabídce, navíc pravidelně doplňované o limitované edice,“ oznámila agentura.

Jedním z prvních společných projektů je příprava komunikace pro jeden z mladších produktů v portfoliu – ležák Budvar 33, který je známý svou odvážnou komunikací. Pivovar plánuje letos na podzim pod touto značkou uvést limitovanou edici plechovek s designem vytvořeným ve spolupráci se satirikem Tomášem Břínkem alias TMBK. Kreativa má cílit především na mladší generaci.

V novém studiu iDNES.cz se v první epizodě podcastu Industrial sešli hned dva sládci: Petr Košin z budějovického Budvaru jako zástupce velkého hráče a sládek řemeslného pivovaru Clock Jakub Sychra. Tito dva muži mají totiž na svědomí první Juicy Pale Ale v budvarské historii.

České Budějovice a Potštejn dělí více než dvě stovky kilometrů. Potštejnský pivovar sídlí v bývalé továrně na okna a vyrobí ročně devět tisíc hektolitrů piva. Budějovický Budvar loni vyprodukoval 1,788 milionů hektolitrů piva, přičemž utržil přes tři miliardy korun. V Potštejně ze sdílené kanceláře, kde sedí i sládek Jakub Sychra, je to k varně doslova pár kroků.

Budvar zabírá rozlehlý areál na předměstí a navíc v posledních letech prochází významným modernizačním programem. Zdálo by se, že tyhle dva podniky dělí celá pivovarská galaxie. Ale není tomu tak. Spojily totiž síly, aby vytvořily letní speciál. Pivo pojmenovaly Summer Affair. Jak „letní aférka“ vznikala?

„Cílem bylo lehké letní pivo, osvěžení do horkých dní s menším obsahem alkoholu. Kombinace snadné pitelnosti s ovocně-chmelovou výraznou chutí a vůní. Jako základ receptury byla NEIPA, kterou mají v Clocku jednu z nejlepších,“ popisuje sládek Budvaru Petr Košin.

A Jakub Sychra dodává: „Věděli jsme, že chceme uvařit lehký Juicy Pale Ale. Tedy něco, co je recepturou zcela odlišné od klasického českého ležáku. Začali jsme úpravou vody – přidávali jsme minerály tak, aby dobře vynikl chmelový charakter piva a podpořili jsme hebký pocit v ústech. Sypání sladu jsme obohatili o ovesné vločky, pšeničný a žitný slad. Vybrali jsme dva nejaromatičtější chmely, které v Clocku pravidelně používáme – Nelson Sauvin z Nového Zélandu a Strata z USA. No a na závěr mladinu odkvasili norským kmenem kvasinek Kveik. V každé fázi výroby tedy zcela jiné než klasický ležák.“

Profesní výzvou bylo recepturu naroubovat na technologie „velké fabriky“, kterou národní pivovar v Českých Budějovicích je. Několik testovacích várek vzniklo na půdě Jihočeské univerzity, kde se nachází malá zkušební varna.

„Když už vaříte ve velké budvarské varně, která snadno pojme suroviny za stovky tisíc, nemůžete riskovat pokus-omyl. Proto jsme nejprve testovali,“ vysvětluje Košin. Součástí receptury bylo i chmelení za studena. Zjednodušeně řečeno šlo o to dopravit zhruba čtvrt tuny chmele na strop cylindro-konického tanku.

„Museli jsme tam prostě vyšplhat, protože naše tanky nejsou na to zařízené a jediné místo, kudy jsme ten chmel mohli dostat dovnitř, bylo nahoře. Ale žádné pravidla bezpečnosti práce jsme neporušili,“ dušuje se Petr Košin v prvním díle podcastu Industrial.

Co v Industrialu dále zaznělo? Jak se v posledních letech změnil trh s chmely a jak je těžké se dostat k této klíčové surovině pocházející z třeba z Nového Zélandu. Jak se mění české chmelnice, které jsou klíčovým dodavatelem pro Budvar. Proč je pro sládka signature pivo desítka a jak je těžké oslovit mladou generaci zákazníků.

Klasik říká, že v Českých Budějovicích by chtěl žít každý. A milovníci piva mu dají určitě za pravdu. Už pět generací má možnost radovat se ze zlatavého moku, který vzniká v centru jihočeské metropole. Jestli vás také zajímá, jak se vaří slavný Budějovický Budvar, pojďte na prohlídku pivovaru.

Exkurze, které trvají hodinu, začínají v návštěvnickém centru. „Lidé projdou celým pivovarem a s průvodcem mohou být u celého procesu vaření piva,“ říká na uvítanou Ivana Chlumáková, manažerka komunikace v Budějovickém Budvaru. Za rok projde areálem šedesát tisíc lidí, což odpovídá vytíženosti hradů či zámků. „Součástí našeho návštěvnického centra je i malý obchod, kde mají lidé možnost zakoupit si suvenýry na cestu,“ dodává.

Vzpomínky na samý začátek
První zastávkou je altánek, který kdysi býval centrem společenských akcí celého města. „Altánek a některé budovy jsou původní z roku 1895, kdy byl pivovar založen,“ uvedl v pořadu Prima Česko Jan Krátký, místní průvodce.

Budějovický Budvar si jako jediný z velkých pivovarů drží stále statut národního podniku. Chuť zdejšího piva znají i široko daleko za hranicemi. „Roční výstav piva činí zhruba 1,8 milionu hektolitrů. Ale okolo sedmdesáti procent se exportuje do sedmdesáti zemí celého světa,“ říká Jan Krátký.

Ryze české pivo
Důvodem, proč českobudějovický pivovar stojí právě tam, kde stojí, je zdroj vody. Ta teče z Novohradských hor a je čerpána z vlastních studní. „Pivovar má dvě artézské studně a jedna je přímo pod námi, tři sta metrů hluboká studně,“ vykládá Petr Košin, podsládek.

Další nepostradatelnou surovinou je pochopitelně chmel, k výrobě zdejšího věhlasného ležáku Budweiser Budvar používají žatecký poloraný červeňák. Zeměpisné označení původu dokazuje, že se Budvar vaří výhradně v Českých Budějovicích. „Technologie má tři fáze. Nejprve rmutování, pak je to scezování a nakonec chmelovar,“ říká průvodce.

V srdci pivovaru se vyrábí pivo až v sedmi kotlích současně. Každá várka trvá deset hodin. Do jednoho kotle se vejde sto dvacet tisíc piv. A celkem se tu vyprodukuje jeden a půl milionu piv denně. „Náš pivovar je výjimečný tím, že chmelí sušeným hlávkovým chmelem. Návštěvníci můžou mít štěstí vidět chmelení do várky. Přibližně jednou za půl hodiny se hází chmel do kotle,“ slibuje zajímavé zážitky Petr Košin.

Atraktivní podívanou nabízí i stáčírna. Aby bylo možné vyexpedovat takové množství lahví, musí být pivovar podle sládka vnitřně uspořádaný do spirály. „Přestože ročně vyrobíme přibližně čtyři sta milionů piv, tak se nám nikde nekříží žádné proudy a je tady krásný dopravní klid.“

Jedna z nejvyšších budov celého pivovarského areálu je překvapivě moderní sklep. A v tom původním návštěvníci narazí i na historické sudy, na nichž je na první pohled zaujmou titěrná dvířka. Sloužila sudomyčům k čištění zevnitř. Teplota ve sklepě se drží stabilně okolo dvou stupňů. Pro návštěvníky zima, ale pro nápoj to nejlepší. Jak se říká, pivo je tekutý chléb. „Stejně jako chleba nejlépe chutná čerstvě po vytažení z pekařské pece, tak pivo nejlépe chutná v pivovarském sklepě,“ říká Petr Košin.

Takže na zdraví a na viděnou v Budějcích!