Loňské propady produkce Pardubického pivovaru kvůli zavřeným restauracím nenahradilo ani nad očekávání dobré léto, kdy byly podniky bez omezení otevřené. Pivovar ale posílil prodeje do obchodních řetězců, zavedl i například novinku dovážky piva domů. Uvedla to ředitelka pivovaru Petra Chovancová. Pivovar si teď připomíná 150 let od založení společnosti.

Pro pivovarnictví obecně je koronavirová pandemie devastující. Obzvlášť pro regionální pivovary, které jsou závislé na prodejích do pohostinství, řekla ředitelka. „I když jsme v loňském roce zaznamenali velké úspěchy na poli celonárodní distribuce v řetězcích, bohužel to nepokrývá ztrátu z prodeje čepovaného piva. A zahájení velmi operativního rozvozu piva až domů, které si spotřebitelé docela oblíbili, nám bylo jen malou náplastí,“ řekla Chovancová.
Podrobné výsledky pivovar zatím nezveřejnil. Největší meziroční ztráty ale vykáže v sudovém pivu, protože restaurace jsou jeho stěžejní zákazníci. Novinky částečně pomohly reagovat na vládní opatření. „Bohužel ještě nejsme v situaci, kdy by se dalo finálně bilancovat. Zatím jsem ráda, že se společně s provozovateli hospod a restaurací snažíme všemi silami podporovat prodeje z okének, například distribucí PET lahví zdarma na čepované pivo,“ řekla Chovancová.

Před 150 lety, v roce 1871, byl založen pivovar v Pardubicích, první pivo se zde začalo vařit 8. dubna 1872. Majoritním akcionářem Pardubického pivovaru, který vyrábí řadu značky Pernštejn, čtrnáctistupňový Taxis nebo Porter, tmavé devatenáctistupňové pivo, se v roce 2019 staly Pivovary Staropramen.

Vaření piva má v Pardubicích sahá až do počátku 14. století, dlouhá desetiletí ve městě existoval Zámecký pivovar. Ten byl založen před rokem 1749 s produkcí až 12 300 hektolitrů ročně, v roce 1900 ale vyhořel a v roce 1909 v něm byla výroba piva zastavena.

V druhé polovině 19. století se pardubičtí podnikatelé v oboru pivovarnictví rozhodli založit novou společnost - Akciový pivovar Pardubice. Komité společnosti se sešlo 29. ledna 1871 a rozhodlo, že bude postaven nový, parostrojní pivovar. Prvním sládkem byl vybrán František Chodounský z Protivína, stavitelem pivovaru byl pan Štěpánek z Mladé Boleslavi. Výstavba byla dokončena 1. dubna 1872, 8. dubna 1872 se začalo vařit pivo.
Prvních 100 000 hektolitrů

Roční produkce byla zprvu 15 000 hektolitrů, v roce 1928 vyprodukoval pivovar poprvé více než 100 000 hektolitrů piva. Od roku 1890 se zde vaří vlastní 19° pivo Porter dle vlastní receptury. V roce 1945 byl pivovar převeden do národní správy a roku 1949 znárodněn do firmy: Východočeské pivovary, národní podnik v Pardubicích. Výroba piva v Pardubickém pivovaru se neustále rozšiřovala, v roce 1900 byl výstav 49.219 hektolitrů. Pivovar se osamostatnil 1. ledna 1993, kdy se stal znovu akciovou společností, v červnu 2006 se přejmenoval na Pivovar Pernštejn a.s. a posléze v červenci 2010 na Pardubický pivovar a.s.

Pivo i domů
Loňské propady produkce Pardubického pivovaru kvůli zavřeným restauracím nenahradilo ani nad očekávání dobré léto, kdy byly podniky bez omezení otevřené. Pivovar ale posílil prodeje do obchodních řetězců, zavedl i například novinku dovážky piva domů. ČTK to řekla ředitelka pivovaru Petra Chovancová.

Pro pivovarnictví obecně je koronavirová pandemie devastující. Obzvlášť pro regionální pivovary, které jsou závislé na prodejích do pohostinství, řekla ředitelka. "I když jsme v loňském roce zaznamenali velké úspěchy na poli celonárodní distribuce v řetězcích, bohužel to nepokrývá ztrátu z prodeje čepovaného piva. A zahájení velmi operativního rozvozu piva až domů, které si spotřebitelé docela oblíbili, nám bylo jen malou náplastí," řekla Chovancová.

Podrobné výsledky pivovar zatím nezveřejnil. Největší meziroční ztráty ale vykáže v sudovém pivu, protože restaurace jsou jeho stěžejní zákazníci. Novinky částečně pomohly reagovat na vládní opatření. "Bohužel ještě nejsme v situaci, kdy by se dalo finálně bilancovat. Zatím jsem ráda, že se společně s provozovateli hospod a restaurací snažíme všemi silami podporovat prodeje z okének, například distribucí PET lahví zdarma na čepované pivo," řekla Chovancová.

Od poloviny předloňského roku jsou majoritním vlastníkem Pivovary Staropramen. Předtím pivovar vyráběl kolem 80 000 hektolitrů piva ročně, plány majitele byly do deseti let produkci zdvojnásobit. Ambice podle Chovancové zůstává stále stejná, jen se trochu zkrátil čas na její splnění. "Plán růstu pivovaru se musel upravit, především trajektorii náběhu těchto hektolitrů," řekla Chovancová.

Díky změně vlastníka pivovar loni také začal stáčet nově pivo Vilém do plechovek. Lahvovou novinkou pak byla Hořká dvanáctka. Pivovar měl před akvizicí dobrou pozici v Rusku, na Ukrajině a v Polsku. Teď už využívá i další obchodní síť Staropramenu. Letos se pivovar ještě víc zaměří na propagaci, uvedla Chovancová.

"Pořád máme v regionu nízkou znalost našich speciálů, jako je Taxis nebo Kvasňák či Čerstvá desítka ze sklepa. Jedná se o piva nefiltrovaná a nepasterovaná, která mají krátkou trvanlivost," řekla Chovancová.

V pivovaru pracuje 70 lidí. Pandemie jim zpřísnila hygienická opatření na pracovištích. "Rozdávali jsme ve dvou vlnách látkové roušky se speciálními nanofiltry, samozřejmě při vstupu do pivovaru měříme tělesnou teplotu, na samotném pracovišti věnujeme pozornost pravidelné dezinfekci a úklidu a osobní setkání se snažíme eliminovat na nezbytné minimum," řekla Chovancová.

Pardubický pivovar, který nedávno převzala dvojka tuzemského pivního trhu Pivovary Staropramen, prohloubil loni ztrátu. Zvýšila se na 3,7 milionu z předloňského 1,2 milionu korun. Zisku společnost dosáhla naposledy v roce 2016, a to ve výši 44 tisíc korun.

Tržby Pardubickému pivovaru loni vzrostly meziročně o pouhé necelé procento na 135 milionů korun. Společnost ve výroční zprávě připouští nesplnění plánu, co se týče prodejů. “Důvodem je pokles exportu našeho piva především do Ruska. Bylo to způsobeno neodebráním plánovaného množství piva několika zákazníky,” vysvětluje ve výroční zprávě někdejší předseda představenstva společnosti Leoš Kvapil, kterého v červnu nahradil Zdeněk Havlena z Pivovarů Staropramen.

“Prodeje Pardubického pivovaru v posledních dvou letech vykazují stagnaci, což se společně s nárůstem ceny surovin a energií a lidské práce projevilo na poklesu hospodářského výsledku,” doplnil Havlena pro server E15.

Havlena dále mluví o investicích v loňském roce. “Firma dokončila významnou investici do zkvalitnění technologie výroby jako instalace filtrace a přetlačných tanků a výměna dopravníků na lahvárenské lince. Současně pracuje na investiční strategii na následující roky,” uvedl Havlena bez upřesnění částky.

Na ztrátové hospodaření společnosti poukázali auditoři Josef Kalenský a Josef Chmatil ve výroční zprávě. “Finanční situace účetní jednotky je nadále v důsledku ztrátového hospodaření nestabilní a další fungování této společnosti je závislé na zvýšení odbytu a zároveň promítnutí relevantních úspor nákladů,” uvedli.

“Upozorňujeme na skutečnost, že v souladu s požadavkem auditorů nebyly vytvořeny opravné položky na pohledávky ve výši 5694 tisíc korun, ale pouze 3694 tisíc, rozdíl nevytvořených opravných položek neobsahuje hranici námi určené materiality,” dodali.

Letos počítá Pardubický pivovar s podobnými výsledky jako loni. “Podle posledního vývoje a harmonogramu dokončení akvizice bude hospodářský výsledek kopírovat předchozí rok, zlepšení očekáváme v roce 2020,” řekl Havlena.

Převzetí Pardubického pivovaru, který má více než staletou tradici a patří pod něj značky Pernštejn, Taxis nebo Porter, oznámily Pivovary Staropramen letos v červnu. Drží 89 procent jeho akcií. Kromě Pardubického pivovaru provozuje Staropramen stejnojmenný pivovar na pražském Smíchově a ostravský pivovar Ostravar.

Pivovarům Staropramen, patřícím do severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors, patří na tuzemském pivním trhu druhá příčka. Předloni dosáhly konsolidovaných tržeb ve výši 9 miliard korun, konsolidovaný výsledek hospodaření po zdanění byl ve ztrátě 82 milionů korun. Jedničkou je Plzeňský Prazdroj, který v březnu 2017 převzala skupina Asahi. Heineken Česká republike ze stejnojmenné nizozemské skupiny je třetí největší. K předním výrobcům piva patří také národní podnik Budějovický Budvar, který je ve vlastnictví státu.

Pivovary Staropramen se staly majoritním akcionářem Pardubického pivovaru. Drží 89 procent akcií. Staropramen chce posílit vlastní sortiment regionálních značek, uvedli dnes zástupci pivovarů na tiskové konferenci v Pardubicích. Zbytek vlastní drobní akcionáři.

„Spotřebitel žádá pestrost nabídky, my jim ji chceme dát. Naprostý standard je v restauracích pět šest piv,“ řekl generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen Petr Kovařík. „Jde o významný krok v historii naší firmy, díky kterému rozšíříme naši nabídku o výborná, velmi kvalitní a zajímavá piva. Jsem velice rád, že do naší pivovarské rodiny přivítáme zkušené kolegy z východních Čech,“ uvedl Kovařík.

Majoritními akcionáři Pardubického pivovaru byli od roku 2010 dva podnikatelé. Michal Pátek držel 41 procent akcí, Leoš Kvapil vlastnil 40,5 procenta akcií. Jednání o prodeji začala asi před rokem a půl.

„Naše zdroje byly omezené. Pro nás je důležité, že budou zachovaná místa, budou zajištěné potřebné investice,“ řekl Kvapil. Kdyby Pardubický pivovar chtěl docílit celostátní distribuce, potřeboval by investici 100 milionů korun.

Cílem akvizice je do deseti let zdvojnásobit produkci na 160 tisíc hektolitrů. V posledních letech pivovar uvařil kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně. Pivo stáčí do sudů nebo lahví, pivo v plastových lahvích nebo plechovkách nenabízí. V prodejích loni převažovalo z 60 procent lahvové pivo. Podnik víc produkce uplatní na domácím trhu, okolo 25 tisíc hektolitrů vyváží do dvacítky zemí.

Pardubický pivovar si zachová vlastní autonomii, zůstane samostatnou akciovou společností s dosavadními zaměstnanci a hospodařením. „Zaměstnanců ani chodu pivovaru se změna nijak nedotkne,“ řekl Kovařík.

Novou ředitelkou Pardubického pivovaru bude Petra Chovancová a finanční ředitel a jednatel bude Zdeněk Havlena z firmy Pivovary Staropramen, zasedne také v představenstvu. Leoš Kvapil v představenstvu zůstane. Volba představenstva je na programu valné hromady příští týden.

Ztrátu pivovar vykazoval v letech 2009 až 2012 zhruba od dvou milionů korun do 7,5 milionu korun. Ztrátový byl také v roce 2014, ztráta byla 1,7 milionu korun. Loni a předloni měl rovněž ztrátové hospodaření, 1,7 milionu korun a loňských přibližně tři miliony korun. Předloňské výnosy podniku byly téměř 134 milionů korun.

Pivovar vznikl v roce 1871. V roce 2016 oslavil 145 let existence. Vyrábí piva značky Pernštejn, čtrnáctistupňový Taxis nebo Porter, což je tmavé devatenáctistupňové pivo. V roce 2016 založil minipivovar, který vaří speciální druhy piva. Uvaří desítky hektolitrů piva ročně.

Pivovary Staropramen v ČR provozují smíchovský Staropramen (hlavní značky Staropramen a Braník) a ostravský pivovar Ostravar. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. V roce 2017 měla firma 1436 zaměstnanců.

Staropramen se vyváží do 33 zemí. Mezi nejvýznamnější exportní trhy Staropramenu patří Slovensko, Švédsko, Velká Británie a Německo.

Pivovary Staropramen se staly majoritním akcionářem Pardubického pivovaru. Drží 89 procent akcií. Staropramen chce posílit vlastní sortiment regionálních značek, uvedli ve středu zástupci pivovarů na tiskové konferenci v Pardubicích. S původními většinovými majiteli Pardubického pivovaru už představitelé Staropramenu, jemuž patří na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem, podepsali smlouvu o koupi. Zbytek pivovaru vlastní drobní akcionáři.

„Spotřebitel žádá pestrost nabídky, my jim ji chceme dát. Naprostý standard je v restauracích pět šest piv,“ řekl generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen Petr Kovařík. „Jde o významný krok v historii naší firmy, díky kterému rozšíříme naši nabídku o výborná, velmi kvalitní a zajímavá piva. Jsem velice rád, že do naší pivovarské rodiny přivítáme zkušené kolegy z východních Čech,“ uvedl Kovařík.

Majoritními akcionáři Pardubického pivovaru byli od roku 2010 dva podnikatelé. Michal Pátek držel 41 procent akcí, Leoš Kvapil vlastnil 40,5 procenta akcií. Jednání o prodeji začala asi před rokem a půl.

„Naše zdroje byly omezené. Pro nás je důležité, že budou zachovaná místa, budou zajištěné potřebné investice,“ řekl Kvapil. Kdyby Pardubický pivovar chtěl docílit celostátní distribuce, potřeboval by investici 100 milionů korun.

Produkce se má zdvojnásobit
Cílem akvizice je do deseti let zdvojnásobit produkci na 160 000 hektolitrů. V posledních letech pivovar uvařil kolem 80 000 hektolitrů piva ročně. Pivo stáčí do sudů nebo lahví, pivo v plastových lahvích nebo plechovkách nenabízí. V prodejích loni převažovalo z 60 procent lahvové pivo. Podnik víc produkce uplatní na domácím trhu, okolo 25 000 hektolitrů vyváží do dvacítky zemí.

Pardubický pivovar si zachová vlastní autonomii, zůstane samostatnou akciovou společností s dosavadními zaměstnanci a hospodařením. „Zaměstnanců ani chodu pivovaru se změna nijak nedotkne,“ řekl Kovařík.

Novou ředitelkou Pardubického pivovaru bude Petra Chovancová a finanční ředitel a jednatel bude Zdeněk Havlena z firmy Pivovary Staropramen, zasedne také v představenstvu. Leoš Kvapil v představenstvu zůstane. Volba představenstva je na programu valné hromady příští týden.

Ztrátu pivovar vykazoval v letech 2009 až 2012 zhruba od dvou milionů korun do 7,5 milionu korun. Ztrátový byl také v roce 2014, ztráta byla 1,7 milionu korun. Stejnou ztrátu měl v roce 2017 a loni ztráta dosáhla zhruba tří milionů korun. Předloňské výnosy podniku byly téměř 134 milionů korun.

Staropramen patří Američanům
Pivovar vznikl v roce 1871. V roce 2016 oslavil 145 let existence. Vyrábí řadu značky Pernštejn, čtrnáctistupňový Taxis nebo Porter, což je tmavé devatenáctistupňové pivo. V roce 2016 založil minipivovar, který vaří speciální druhy piva. Uvaří desítky hektolitrů piva ročně.

Pivovary Staropramen v ČR provozují smíchovský Staropramen (hlavní značky Staropramen a Braník) a ostravský pivovar Ostravar. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. V roce 2017 měla firma 1436 zaměstnanců.

Staropramen se vyváží do 33 zemí. Mezi nejvýznamnější exportní trhy Staropramenu patří Slovensko, Švédsko, Velká Británie a Německo.

Spalující letní slunce na hlavou nás jasně vede k osvěžení, které nás udrží na nohou. Silná piva většinou nevyhledáváme a dáváme přednost pivům s menším obsahem alkoholu. To nás letos vedlo k uvaření lehkého piva tradičním spodně kvašeným stylem, které se výborně pije a zažene žízeň.

Tím to ale nekončí, pivo jsme přichmelili za studena (tzv. Dry hop) americkou odrůdou chmele s názvem "Citra". Populární způsob chmelení hlavně pro piva typu IPA či APA dodává pivu minimum dodatečné hořkosti, ale chmelové aroma je krásně uvolněno do piva. Výsledkem je pivo které pojí dva světy typických českých ležáků a amerických stylů vyzdvihovaných pro svoje citrusové aroma. Konečný vzhled piva je mírně zakalený, jelikož pivo neprochází filtraci a tím pádem zůstane v pivu více kvasnic.

Pivo bude v prodeji v 30l sudech od června do září.

Na udílení výročních cen odborného časopisu Pivo, Bier & Ale, které se uskutečnilo ve čtvrtek 30.listopadu ve Strahovském Klášterním pivovaru, byl Pardubický Porter vyhlášen Nejlepším exportním pivem roku 2017 v kategorii speciální pivo. Před zraky více než stovky svých kolegů v oboru, majitelů a ředitelů pivovarů všech velikostí z celé České republiky, toto prestižní uznání převzal sládek Pardubického pivovaru Martin Gruntorád.

„Pardubický Porter potvrzuje své jedinečné postavení nejen na domácím trhu, ale daří se mu s úspěchem pronikat stále více i do zahraničí. Po ocenění za jeho dlouhodobou kvalitu, jež mu bylo uděleno před dvěma lety, muselo logicky přijít i to dnešní,“ uvedl při předávání diplomu na slavnostním večeru Pavel Borowiec, vydavatel a šéfredaktor časopisu Pivo, Bier & Ale a velký znalec všeho, co souvisí s pivovarnictvím. „Pardubický Porter patří k těm pivům, která nám svět může závidět,“ dodal.

„Sluší se při této příležitosti poděkovat všem mým předchůdcům počínaje tvůrcem Porteru Aloisem Šimonkem i současným pracovníkům a partnerům Pardubického pivovaru, kteří se na jeho trvalé kvalitě a úspěšné distribuci doma i ve světě podílejí,“ řekl Týdeníku Pernštejn sládek Martin Gruntorád.

Devatenáctistupňový Porter patří k nejúspěšnějším exportním artiklům Pardubického pivovaru. Vedle Slovenska trvale stoupá jeho obliba nejvíce v Rusku, Itálii a Maďarsku, vyváží se i do řady dalších zemí.

Dny českého piva tradičně probíhají v čase, kdy si připomínáme svatého Václava, kterého Karel IV. prohlásil za patrona českého piva. O tomto knížeti a patronovi českého státu se napovídalo mnoho legend. Na čem se historici shodují, je snad pouze den, kdy jej jeho bratr Boleslav sprovodil ze světa. Tento den je právem státním svátkem a je dobré si v tomto čase připomenout české tradice a přiťuknout si zlatavým mokem, jehož věhlas již dávno překročil hranice naší země!

27. září proto slavnostně zahajujeme letošní Dny českého piva. Pozvedněme tedy půllitr a připijme si na nápoj, který je pro Českou republiku charakteristický a kterým se můžeme pyšnit po celém světě. Až do 1. října se pak můžete těšit na příjemnou společnost, speciální jídlo a samozřejmě především na výborné pivo.

Dny českého piva pořádá už popáté Český svaz pivovarů a sladoven. Zatímco minulý ročník kladl důraz na spojení piva s gastronomií, letos se bude cílit právě na pivo jako takové.

Pardubický pivovar si připravil na oslavu patrona českého piva limitovanou edicí nefiltrovaného a nepasterovaného Pardubického Taxisu s názvem Jubilejní čtrnáctka.

Pivo výjimečné chuti s výraznou hořkostí, přičemž celkový dojem je korunován vyšším obsahem kvasinek. Díky nim vznikl skutečně řemeslný speciál, který se skvěle hodí ke všem těžším jídlům české i mezinárodní kuchyně včetně těch, jež jsou připravována ze zvěřiny.

Významný sládek Alois Šimonek uvařil v roce 1890 první várku 19stupňového pardubického Portera. Toto pivo bývalo už v minulém století doporučováno jako lék pro tělo i duši. Díky vysokému podílu alkoholu vydrželo i transport přes moře, a tak se už před první světovou válkou dováželo do Egypta.

V Pardubicích byly v polovině 19. století čtyři pivovary. Přesto nestačily uvařit dost piva, aby pokryly poptávku rychle se rozrůstajícího města. A tak se měšťané dohodli na stavbě nového moderního pivovaru. Vyrostl nedaleko tehdejšího vlakového nádraží ani ne rok po dohodě akcionářů, 1. dubna 1872. A první výstav piva byl o tři měsíce později.

Sládek Alois Šimonek se inspiroval v anglických docích
Sládek Alois Šimonek putoval po pivovarech a sbíral zkušenosti, a to nejen v rámci rakousko-uherského mocnářství, navštívil i Anglii a Rusko. A tak když se objevil v téměř novém velkokapacitním moderním pivovaru v Pardubicích, dal dohromady všechny své znalosti a v roce 1890 uvařil 19° Porter. Podobný pivní životabudič popíjeli nosiči v anglických docích stejně jako jeho baltickou variantu námořníci v Petrohradě.

Vysokoalkoholové pivo Porter, které je na rozdíl od severských příbuzných spodně kvašené, se stalo v Pardubicích velkým hitem. Bylo považováno za sváteční pití, doporučováno jako lék na chudokrevnost a životabudič pro ženy po porodu. Receptura sládka Šimonka se v pivovaru předává ze sládka na sládka, už 127 let.

Historie měšťanského pivovaru
V pardubickém pivovaru se vaří od jeho založení do dnešních dnů bez přestávky. Vařilo se i během války, tehdy především nízkostupňová piva a v menším množství. Po válce byl pivovar znárodněn, ale vařilo se dál, po roce 1989 zprivatizován, a stále se vaří. Během své existence prošel několika rekonstrukcemi, původně byl postaven do tvaru L, měl bednářství na výrobu sudů a také například stáje pro koně.

Velkou modernizací prošel v roce 1989. Kdy byly vybudovány nové varny a velkou část výroby řídil už počítač. V tomto má pardubický pivovar jedno z prvenství, měl první počítačem řízenou varnu v tehdejším Československu.

Pivovar je otevřen návštěvníkům, a to i těm, kteří pivo nepijí. Pokud je ale zajímá historie výroby piva a samotného pardubického pivovaru, pak si během prohlídky pivovarských expozic přijdou na své.

Minipivovar Arnošt
Součástí návštěvnického okruhu je i zastávka v minipivovaru, aby zájemci získali srovnání, jak se pivo vaří v menších objemech. Pardubický pivovar využívá malý pivovar jako laboratoř, kde zkouší nové druhy a nové chutě. Vaří se zde také sezónní druhy, které by se ve velkém vařit nevyplatilo.

Návštěvníci prochází pivovarem za běžného provozu. V minipivovaru potkají Milana Rambouska, který ví o pivu a zvlášť tom typicky českém, tedy spodně kvašeném ležáku, úplně všechno. A pokud budou mít štěstí, setkají se i se sládkem Martinem Gruntorádem, který je v tomto pivovaru už třicet let, deset let na pozici sládka. To, že mají pivo rádi, nepoznáte podle kulatých břich, ale podle toho, jak krásně o pivu mluví.

Obrovský úspěch zaznamenal Pardubický pivovar, a. s. na 27. ročníku Mezinárodního pivního festivalu v Českých Budějovicích. Zabodovala totiž hned dvě piva z jeho produkce: světlý ležák Pernštejn Premium a 13ti stupňový tmavý speciál Granát. Historický úspěch pivovaru je o to významnější, že pardubická piva porazila konkurenty z více než dvou desítek zemí celého světa ve dvou kategoriích – z jedné přivezla zlatou a z druhé stříbrnou pečeť!

International Beer Festival Budweis neboli Mezinárodní pivní festival
International Beer Festival Budweis neboli Mezinárodní pivní festival v Českých Budějovicích je soutěžní přehlídka s obrovskou tradicí a významem – letos od 13. do 18. února se konal už 27. ročník a celý festival zaštiťuje stát prostřednictvím ministerstva zemědělství a ministerstva průmyslu a obchodu, navíc i Hospodářská i Agrární komora ČR, hejtman jihočeského kraje a rektoři několika tuzemských univerzit.

Desítky pivovarů z více než dvaceti zemí světa
Letos zaslalo přihlášku několik desítek pivovarů z více než dvaceti zemí světa a v soutěži o Zlatou pivní pečeť bylo představeno 883 vzorků. Toto klání patří k nejprestižnějším a největším degustačním soutěžím vůbec – v porotě zasedají reprezentanti cechovních pivovarnických organizací, pedagogové z odborných škol, potravinářských fakult či chemicko-technologických univerzit a vybraní reprezentanti tuzemských i zahraničních pivovarů, především respektovaní sládkové.

V hodnotící komisi zasedlo 50 profesionálů
A jaká kritéria jsou rozhodující? Hodnotící komisi tvoří na 50 profesionálů, kteří přísně anonymně posuzují vůni, chuť, plnost, hořkost a říz všech přihlášených soutěžních vzorků piva. Množství erudovaných hodnotitelů, jejich rotace a vícekolový systém znemožňují jakékoli subjektivní ovlivnění výsledku, takže volba vítězů jednotlivých kategorií je naprosto spravedlivá.

Královská disciplína světlých prémiových ležáků
S o to větší radostí přijali představitelé Pardubického pivovaru zprávu, že absolutním vítězem mezi světlými prémiovými ležáky se stal právě pardubický Pernštejn Premium. „Soutěž světlých prémiových ležáků je na Mezinárodním pivním festivalu považována za královskou disciplínu a pokud bych měl najít nějaký adekvátní sportovní příměr, je to něco jako sjezd na mistrovství světa v alpském lyžování,“ říká předseda představenstva společnosti Pardubický pivovar, a. s. Leoš Kvapil. „Byli jsme vítězstvím nadšeni a trochu zaskočeni zároveň, i když ne tak docela, protože jsme Pernštejnu Premium věřili. Před třemi lety získal bronz, a protože je opravdu chuťově skvělý, říkali jsme si, že na stupních vítězů musí brzy postoupit. Ale že přeskočí stříbro a bude v tak silné konkurenci rovnou zlatý, to bylo velmi milé překvapení,“ dodává s úsměvem Kvapil.
\
Stříbrná pečeť mezi tmavými speciály
Stejně milé překvapení přinesl představitelům Pardubického pivovaru i 13stupňový Pernštejn Granát, který si z celosvětového utkání mezi tmavými speciály přivezl stříbrnou pečeť. „O pivní speciály je stále větší zájem, a to nejen u turistů, ale i u českých pivařů, kteří jsou jinak konzervativnější. Polotmavá, tmavá a černá piva zažívají velký boom, a proto je začala vyrábět i řada minipivovarů, takže nabídka je opravdu široká a konkurence velká. Stříbro našeho Granátu dokazuje, že tmavé silné speciály umíme v Pardubicích uvařit velmi dobře, a platí to nejen pro náš historický rodinný klenot, 19stupňový černý Pardubický Porter, ale i pro jeho 13ti stupňového karmínového sourozence. Obecně je to velké ocenění pro Pardubický pivovar jako celek. V minulosti prožil nelehké časy, prošel řadou turbulencí, které se negativně odrazily v kvalitě a pak se musel dlouho potýkat s hlubokou nedůvěrou domácích milovníků piva. To se nám ale v posledních letech podařilo změnit a jsem přesvědčen, že dnes už by pro pardubické pivo nikdo nepoužil hanlivé označení Labák, kdysi odkazující na podobnost s řekou, protékající městem. Pivo z Pardubic dnes vyvážíme do více než 20ti zemí celého světa, dokázali jsme, že ho umíme vařit na špičkové úrovni a můžeme bez uzardění konkurovat těm nejrenomovanějším a nejsilnějším značkám,“ shrnuje Leoš Kvapil. A na závěr dodává: „V pardubickém pivu je ukryt obrovský potenciál. Jsem přesvědčen, že v budoucnu se může stát stejně proslulým a tradičním symbolem města, jako je perník nebo Velká Pardubická.“