Pivovar Starobrno pozval letos už podruhé na návštěvu „k sobě domů“. Za skvělou muzikou, zábavou a samozřejmě pivem se lidé mohli vypravit v sobotu 15. července a zpestřit si tak prázdninové odpoledne a večer. Vstupné se neplatilo a milovníci pěnivého moku si užívali pivo po třiceti korunách.

Stejně jako při minulé slavnosti Starobrno připravilo program se stejným cílem: navodit příjemnou sousedskou atmosféru tak, aby se návštěvníci cítili dobře. Sázkou na jistotu tak jsou vždy populární exkurze do pivovaru, u příležitosti této akce je nabídli pořadatelé zdarma. Zájemci si s průvodcem mohli projit všechny hlavní provozy – varnu, prostory, kam ústí cylindrokonické tanky k dokvašování piva a z ochozu si prohlédnou linku k vyfukování, plnění a balení PET lahví. Lidé se na místě dozvěděli vše o výrobě piva i používané technologii.

Další pivní slavnost pivovar naplánoval na 9. září, kdy návštěvníky čeká další akce. Tentokrát se uskuteční na horním nádvoří pivovaru od dvou do osmi hodin. Vstup nebude z ulice Hlinky, ale horní branou pivovaru.

Čtyřikrát chmelený extra hořký ležák Starobrno BITR si skvěle vedl na degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX v Brně. V prestižní kategorii světlých ležáků obsadil výborné třetí místo. Do této kategorie bylo přihlášeno celkem osmnáct světlých ležáků. Ceny se předávaly v úterý večer na slavnostním večeru za účasti pivovarníků, odborné veřejnosti i představitelů Brna.

Světlý extra hořký ležák BITR starobrněnští sládci vaří tradičním způsobem na dva rmuty z nejkvalitnějších surovin. Za příjemné chmelové aroma BITR vděčí kombinaci tří typicky českých odrůd chmele včetně Žateckého poloraného červeňáku. Pivo dozrává v tancích ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století v historickém sklepě z roku 1872, který zaručuje optimální teplotu. Ve sklepě se BITR také ručně dochmeluje. „Pro naše pivaře jsme uvařili hořký, středně prokvašený a velmi dobře pitelný ležák s jemnou chmelovou vůní. Vyznačuje se plností v chuti, příjemným řízem a lahodným dozvukem hořkosti. Ležák má hořkost 35 jednotek IBU,“ řekl vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Prestižní degustační soutěž PIVEX 2023 se konala už po jedenatřicáté, přičemž letos do ní bylo přihlášeno celkem 44 vzorků. Piva soutěží v celkem pěti kategoriích: světlý ležák, světlé výčepní pivo, tmavé pivo, nealkoholické pivo a míchané pivo. Odborní degustátoři piva hodnotili ve dvou kolech, v listopadu a únoru.

Zabodoval v populární televizní soutěži, vypracoval se na respektovaného kuchaře a nyní se pouští do vlastního podnikání. Talentovaný profesionál Jan Vorel spojil většinu profesní dráhy s Brnem, kam chodí rád na fotbal i pivo. Jedno si dal i k rozhovoru ve starobrněnském sklepě, kde si poručil extra hořký ležák BITR.

Život šestadvacetiletého rodáka z Ivančic se točí kolem vaření, které je jeho hlavní vášní. Talentovaný mladík sbírá intenzivně kulinářské zkušenosti od patnácti let. Od domácího kuchtění a přes brigády po restauracích se dostal až do televizní soutěže MasterChef, v níž soupeří nejlepší amatérští kuchaři. V klání postoupil až do finále, díky čemuž zaznamenal první výrazný průlom. Navíc si vysloužil pozvánku do prestižní olomoucké restaurace Entrée, jíž šéfuje známý kuchařský mistr Přemek Forejt.

„Mezi televizí a skutečným gastrem je velký rozdíl. Obojí je ale velký stres. V televizi na vás míří kamery a odpovídáte na mnohdy nepříjemné otázky štábu. V kuchyni je to jiné. Tam musíte třeba připravit jídlo do dvou minut. Jste pod velkým tlakem zákazníků i personálu. Pokud chcete uspět, musíte se s tím vyrovnat,“ popisuje milovník jídla při upíjení ležáku, který se v pivovaru Starobrno vaří tradičním způsobem na dva rmuty a dozrává v historickém sklepě z roku 1872.

Brno je plné skvělých podniků
Po zkušenosti u Forejta zamířil do dobře známého prostředí. Vrátil se do Brna, kde už jako student pracoval v restauracích nebo jezdil fandit fotbalové Zbrojovce. „Do Brna jsem z Ivančic jezdil pravidelně na fotbal, kam mě brával děda. Později jsem tu vystudoval univerzitu, našel si práci i spoustu kamarádů. Mám to tady rád. Nejvíce se mi na městě líbí, jak tady v posledních letech vzniklo několik kvalitních barových a gastronomických podniků, kam chodím rád i čerpat inspiraci. Na ty může být město hrdé,“ říká milovník rybaření, jehož to do Brna táhne i na „škopek“.

„Nejraději chodím do centra na jedno s přáteli. Ideální je, když se setkání spojí s dobrým jídlem. To je pro mě dokonalá forma odpočinku. Na pivo zajdu ale rád i k nám na hřiště do Ivančic,“ říká kuchař, který nepohrdne ani posezením nad BITRem.

„Poprvé jsem ho pil právě ve starobrněnském sklepě při prohlídce pivovaru a zachutnal mi. Líbí se mi hlavně, jak je BITR hořký. Přesně taková piva mám rád,“ popisuje svou zkušenost s ležákem, který nejen s oblibou pije, ale také ho rád využívá v kuchyni zejména k párování s vhodnými pokrmy.

Vaření s BITRem a start
Blbých vařeček Mladý profesionál nedávno vytvořil speciální recepty, v nichž figuruje starobrněnské pivo. Mezi zákazníky byl třeba velký zájem o pivní zmrzlinu, která šla doslova na dračku. „Ve zmrzlině výborně vynikne hořkost BITRu. V restauraci, kde jsem naposledy vařil, byla pravidelnou součástí menu. Obecně je pivo v kuchyni můj oblíbený parťák,“ popisuje kuchař, jehož nyní čeká doposud největší výzva, rozjet vlastní podnikání.

Honza, jak mladíkovi říká většina známých, si pořídil takzvaný foodtruck. V kuchyni na kolečkách hodlá jezdit po celé České republice a nabízet na různých gastronomických akcích čerstvé pokrmy. Projekt nazval Blbý vařečky.

„Jednou se v podniku číšník s nadsázkou vyjádřil, že kuchaři jsou blbý vařečky. Chytlo se to. Zalíbilo se mi to i jako název vlastního projektu. Jde o trošku nekorektní pojmenování, což mám ale rád,“ dodává hrdý ambasador Starobrna, který čas od času navštěvuje rovněž Pivovarskou restauraci. Podnik považuje společně s pivovarem za hrdý symbol Mendlova náměstí.

Adam Mendrek patří ve svých sedmadvaceti letech k nejúspěšnějším českým badmintonistům historie. V raketové hře, která stále bojuje o pozornost tuzemské veřejnosti, čelí nejlepším světovým hráčům. Ani přes náročný program nezapomíná na domovské Brno, kam se vrací za rodinou i přáteli, s nimiž rád posedí na pivu. Jeden starobrněnský BITR si poručil i k rozhovoru v pivovarském sklepě.

Rodák z Českého Těšína pochází ze sportovní rodiny. Otec byl profesionální hráč badmintonu, maminka se závodně věnovala atletice. Právě ona byla z moravské metropole, kam se rodina ze severu Moravy brzy přesunula.

„Můj domov je od čtyř let v Brně. Mám tady rodinu, nejbližší kamarády i přítelkyni. Na město mám silnou vazbu. Chodil jsem tady na vysokou a střední školu, kde byla skvělá parta. I když během sezony hraji po turnajích na celém světě, domů se, pokud to jde, alespoň na víkend vždy vracím,“ popisuje hráč, který díky svému povolání procestoval takřka celý svět.

V Brně je nejlíp
Brněnský profesionál díky badmintonu žil ve Španělsku, Dánsku nebo Německu, kde dodnes hraje tamější Bundesligu. Tréninky či turnaje si zahrál nejen na starém kontinentu, ale také v Africe, Jižní Americe nebo Asii, odkud se rekrutuje badmintonová elita.

„Lidé nejen v Brně, ale obecně Česku, si ani neuvědomují, jak se mají dobře. Stále na něco nadáváme, ale ve skutečnosti nám nic nechybí. Máme perfektní zdravotní péči, kvalitní školství a žijeme v bezpečné zemi. To rozhodně není ve světě samozřejmost. Čím jsem starší, tím více mě to táhne do Brna, kde se chci usadit. Na malém prostoru je téměř vše, co potřebuji – perfektní podniky, skvělá gastronomie i pestrá příroda, kde můžu vypnout,“ vypráví reprezentant při upíjení starobrněnského piva, který by rád po konci kariéry v Brně založil i vlastní akademii pro mladé hráče.

Na jedno po tréninku
Svěřenec španělského trenéra Oscara Martíneze si i při nabitém programu najde prostor na odpočinek. Například si zajde na jedno, když má zrovna volno. „Alkohol a profesionální sport samozřejmě nejdou dohromady. Nemůžu v sezoně vypít pět půllitrů, ale jeden po tréninku funguje jako výborný iontový nápoj. Pivo pro mě představuje oddych, mentální odpočinek ve spojení lidí, které mám rád,“ uvádí hrdý ambasador Starobrna, kterému se zamlouvá podobně jako štamgastům hořký BITR.

„Byl jsem překvapený, jak mi BITR chutná. Je správně hořký a dobře pitelný. Slyšel jsem, že pivo si chválí i lidé, kteří brněnské pivo běžně nepijí. Myslím si, že je to ukázka toho, že starobrněnské pivo jde stejně jako město nahoru,“ uvádí Brňan svou zkušenost s ležákem, který se vaří tradičním způsobem na dva rmuty a dozrává v historickém sklepě z roku 1872.

Pivovarská je jednoznačný symbol Mendláku
Mendrek chodí v Brně jako milovník kávy nejčastěji do kaváren či do gastronomických podniků. Na "škopek" zajde nejčastěji do centra města a občas také na Mendlovo náměstí, které je domovem chmelového moku. „Pivovar v čele s Pivovarskou restaurací je jednoznačný symbol Mendláku. Jde o největší budovu a společně s nemocnicí je hlavní dominantou lokality. Rád se tam zastavím, když jdu okolo,“ tvrdí Mendrek, který aktuálně bojuje společně s deblovým parťákem Ondřejem Králem o účast na nadcházejících olympijských hrách v Paříži.

Už tento čtvrtek 6. dubna se v celé České republice začne čepovat Zelené pivo, nejdéle vařený speciál 13 z pivovaru Starobrno. Zeleným pivem se tak Velikonoce slaví už osmnáct let. Letos budou mít pivaři k dispozici 4520 hektolitrů tohoto svátečního piva, které budou nabízet gastronomické provozovny na Moravě i v Čechách. Jejich aktualizovaný seznam všichni zájemci najdou před Velikonocemi na webových stránkách www.zelenepivo.cz. Část produkce zamíří i na Slovensko, kde si Zelené pivo v posledních letech také získává své fanoušky.

Zelené pivo se připravuje osmnáct let bez přerušení včetně dvou covidových let. Letos ho starobrněnští sládci uvařili v posledních lednových dnech. „Osmnácté narozeniny jsou krásné výročí – a platí to samozřejmě také u piva. Zelené pivo je nejdéle vařeným speciálem v historii pivovaru Starobrno. A troufám si říct, že o něm v souvislosti s Velikonocemi slyšel snad každý pivař,“ konstatoval výrobní ředitel HEINEKENU Milan Schramm.

Při výrobě Zeleného piva se používá stále stejná receptura. Vaří se z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Uvedený slad se vyrábí výhradně pro Zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů běžně používaných u ostatních starobrněnských piv. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává bylinný výluh, připravovaný přímo v pivovaru. Jeho receptura je po celých osmnáct let tajná. „Při přípravě výluhu musíme dosáhnout patřičnou kvalitu a koncentraci a při vaření piva pak výluh přesně dávkovat. Řádově potřebujeme několik litrů výluhu,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Jiří Brňovják.

Po uvaření Zelené pivo získává svou sílu spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje a chuťově se zakulacuje. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Pití Zeleného piva je každoroční zábava – a skalní příznivci se na ně opravdu velmi těší. V centru dění tak bývá Pivovarská restaurace a především její terasa na Mendlově náměstí v Brně. Letos tam všechny hosty čekají dva atraktivní koncerty, od 19:00 Malalata a od 21:00 Abraxas. Přímo v pivovaru se zájemci mohou těšit na exkurze zdarma s malou ochutnávkou Zeleného piva přímo ve sklepě.

Psal se 7. únor 1873, když soud do rejstříku zapsal novou brněnskou pivovarskou společnost, u jejíhož zrodu stáli židovští podnikatelé Josef Mandl a Hermann Hayek. Právě oni nechali v Brně na úpatí Žlutého kopce hned vedle cisterciáckého kláštera postavit pivovar – dnešní Starobrno, kolem něhož tak lidé v ulici Hlinky chodí už 150 let.

„Nový podnik se původně stavěl s vidinou roční produkce až 50 tisíc hektolitrů piva, realita však nakonec překonala očekávání. Vždyť už na počátku 20. století se tu ročně uvařil více než pětinásobek, tedy nejvíc na Moravě,“ říká Ludmila Čechová, mluvčí Starobrna, jež je od roku 2013 součástí skupiny Heineken.

Další zajímavostí je, že se při výrobě piva nepočítalo s vodou ze studní, jak tomu bývalo zvykem. Používal se vodovod z právě dokončené moderní úpravny vody z řeky Svratky v nedalekých Pisárkách.

Zdejší pivo se vozilo až do Ostravy, své klienty ale našlo i v polské části Rakouska-Uherska, a dokonce ve Vídni, kam se každý den dopravovalo vlakem. Dochovaly se také zprávy o tom, že alkoholický nápoj z Brna si oblíbil i císař František Josef I.

Kromě vlaků pivovar využíval k dopravě svého produktu také vlečku, ovšem netradičně tramvajovou, která začala fungovat v září 1896. Jinak dlouho závisel zejména na koňské síle, první auto si pořídil teprve v roce 1909.

Dohromady měl pivovar na čtyřicet povozů a vagonů. Kočí v té době zapřahali čtyřiadvacet párů koní. Někteří z nich byli ustájeni přímo v pivovaru. Rozvoz piva začínal už ve čtyři hodiny ráno a některé z vozů se vracely až pozdě večer. Nejexponovanějším dnem pro zásobování byla sobota, protože v neděli si řada Brňanů užívala výlety.

A jak pracovali předchůdci dnešních pivovarníků před více než sto lety? „Tvrdě a velmi namáhavě. Například ve sladovně jen ručně s lopatou a ve špatně větratelném prostředí. Na sobě měli pouze spodky a pot si utírali ručníkem. Denně museli do pytlů nasypat až 150 metráků sladu,“ popisuje Čechová.

Dřinu zažívali také dělníci u sudů, které se vymývaly, vypařovaly a vyplachovaly. Mimořádná byla rovněž pracovní doba – začínala denně ve čtyři hodiny ráno a trvala do osmi do večera.

Historie dnešního Pivovaru Starobrno se začala psát ještě předtím, než soud 7. února 1873 zapsal do rejstříku novou brněnskou pivovarskou společnost, u jejíhož zrodu stáli židovští podnikatelé Josef Mandl a Hermann Hayek.

Stavba nového pivovaru v ulici V hlinkách byla dokončena už během předchozího roku, z podniku se brzy stal největší brněnský výrobce piva. A je jím na stejném místě dodnes, poslední dvě dekády patří koncernu Heineken.

Mandel a Hayek původně provozovali starý klášterní pivovar, doba průmyslového rozvoje i otevírání společnosti pro židovské podnikatele je ale přivedla k rozhodnutí vyrábět pivo nově. Od šlechtice Eduarda Schönburga-Hartensteina koupili v roce 1871 v Pisárkách pozemek, kde se dříve těžila hlína, a rychle se pustili do stavby. Zvolená lokalita byla výhodná nejen tím, že ležela v těsném sousedství centra města, ale díky vytěženým jámám se zrychlila a zlevnila stavba sklepů.

Nový podnik se původně stavěl s vidinou roční produkce až 50.000 hektolitrů piva, realita ale nakonec překonala očekávání. Bylo to i díky spojení s pivovarem v Ivanovicích, pod který se podnik Mandela a Hayeka koncem 80. let 19. století přesunul (výroba se přesunula do Starého Brna, v Ivanovicích zůstala sladovna). Erste Brünner Actien-Brauerei und Malzfabrik - tedy První brněnský akciový pivovar a sladovna - na počátku 20. století už ročně uvařila přes čtvrt milionu hektolitrů, nejvíc na Moravě.

Starobrněnské pivo se vozilo až do Ostravy, své klienty ale našlo i v polské části Rakouska-Uherska a dokonce ve Vídni, kam se každý den vozilo vlakem. Dochovaly se také zprávy o tom, že si ho oblíbil i císař František Josef I. Kromě vlaků pivovar využíval k dopravě svého produktu také vlečku, ovšem netradičně tramvajovou, která začala fungovat v září 1896. Jinak dlouho závisel zejména na koňské síle, první auto si pořídil teprve v roce 1909.

Podobně jako značná část brněnských podniků patřil i pivovar německy mluvícím podnikatelům, což někdy vyvolávalo národnostní třenice mezi vedením a zaměstnanci. Na veřejnosti se objevily i výzvy k bojkotu "německého piva". A třeba první etikety v češtině se začaly používat až v roce 1904, a to až po tlaku českých zákazníků. Na druhou stranu propojení s místní elitou umožňovalo jednodušší získání povolení k provozování výčepu, když tedy hostinský souhlasil s čepováním Starobrna.

Situace se změnila po vzniku Československa, kdy starobrněnský pivovar ovládla pozdější Moravská banka, která mimo jiné skupovala malé pivovary v okolí Brna a vytvořila tak podmínky pro rozšíření výroby na Starém Brně. V důsledku hospodářské krize na začátku 30. let pivovar dokonce převzal oslabený podniku Moravia, v té době druhý největší pivovar na jižní Moravě. Za války pivovar ovládli Němci, hned na podzim 1945 byl znárodněn.

V roce 1960 se stalo Starobrno na tři dekády součástí národního podniku Jihomoravské pivovary, do kterého se sloučily Horácké, Slovácké a Středomoravské pivovary. Už krátce po listopadu 1989 se brněnský výrobce osamostatnil a v roce 1992 se ze státního podniku stala akciová společnost, zařazená do kupónové privatizace. V polovině 90. let se majoritním vlastníkem Starobrna stala rakouská skupina BBAG, kterou v roce 2003 pohltil Heineken.

Objem výroby starobrněnského zeleného piva se opět přibližuje k předpandemickým hodnotám. Sládci v těchto dnech připravují 4520 hektolitrů, což je o 735 hektolitrů více než loni. Třináctistupňový velikonoční speciál slaví 18 let a v Česku a na Slovensku se začne čepovat na Zelený čtvrtek, který letos připadá na 6. dubna. Novinářům to dnes řekla ředitelka pivovaru Klára Konupčíková. Velikonoční speciály vaří i desítky dalších pivovarů v ČR včetně největších průmyslových.

"Pro zelené pivo máme speciálně vyrobený extrémně světlý slad, způsob vaření na dva rmuty zůstává stejný. Na chmelení se používá pouze žatecký poloraný červeňák," popsala Konupčíková.

Důležitou složkou speciálu je také bylinný výluh. Připravuje se z několika druhů bylin. Jedinou odtajněnou surovinou směsi je kopřiva. "Přesné složení a dávkování je od začátku výrobním tajemstvím. Řádově potřebujeme litry výluhu," uvedl v tiskové zprávě sládek a manažer kvality Jiří Brňovják.

Zelená barva piva je výsledkem kombinace více faktorů - technologie, surovin, výluhu i likéru. Recepturu, jejíž autorem je bývalý starobrněnský sládek Petr Hauskrecht, pivovar měnit neplánuje.

Podle výrobního ředitele Heinekenu, pod nějž Starobrno spadá, jde o nejslavnější speciál v historii pivovaru. Na Slovensko letos opět míří 350 hektolitrů, tedy asi dvanáctina objemu celkového. "Pokud by byl zájem, budeme rádi zelené pivo vyvážet i do dalších zemí," uvedla Konupčíková.

Kam přesně si na Zelený čtvrtek mohou zájemci na speciál zajít, uvede pivovar před Velikonoci na stránky zelenepivo.cz. "Vyčepovat by se mělo do konce týdne, chceme aby bylo pro zákazníky co nejčerstvější," dodala Konupčíková.

Heineken je po Plzeňském prazdroji a Pivovarech Staropramen třetí největší českou pivovarnickou skupinou. Patří mu pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. V Česku v roce 2021 meziročně zvýšil zisk o 113 procent na 244,4 milionu korun. Samotné Starobrno údaje o prodejích neuvádí.

Velký den nastal v pivovarském areálu na brněnském Mendlově náměstí, kde se pivovarníci pustili do vaření zeleného piva. Bylinný speciál, který si lidé vychutnávají o Velikonocích, slaví letos plnoletost a vůbec poprvé v historii se připravuje pod vedením ženy.

Zelený čtvrtek, který letos připadá na 6. dubna, ani letos nebude bez zeleného piva z Brna. Postarali se o to brněnští sládci, kteří se s předstihem vrhli do příprav alkoholického nápoje. Letos uvaří pivovarníci hektolitry piva, jež poputuje do českých i slovenských restaurací. Na celý proces dohlíží nově ředitelka Starobrna Klára Konupčíková.

„Pivo vaříme stále podle stejné původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty,“ řekla Konupčíková, jež funkci zastává od loňského listopadu a v pivovaru pracuje už bezmála patnáct let.

Podle Konupčíkové je o speciálně zbarvené pivo mezi zákazníky stále zájem. Složení třináctistupňového speciálu zůstává tajné, zná ho jen několik několik málo lidí. Před několika lety sládci nicméně prozradili, že do speciálu přidávají kopřivy. Autorem receptury je bývalý starobrněnský sládek Petr Hauskrecht.

Důležitou výrobní složkou je takzvaný bylinný výluh, který zahrnuje hned několik druhů bylin. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do nápoje přidává likér.

„Musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, abychom dosáhli patřičné kvality a koncentrace. Přesné dávkování koncentrovaného a silného výluhu je od začátku výrobním tajemstvím. Řádově potřebujeme litry výluhu,“ uvedl sládek a manažer kvality Jiří Brňovják.

Letošní předvánoční čas zpříjemní všem pivařům Adventní speciál z pivovaru Starobrno. Speciál s nezvyklou rubínovou barvou starobrněnští sládci uvařili v září a poté týdny dozrával v proslulých sklepech se stabilní teplotou. Celkem bude letos k dispozici 1200 hektolitrů svátečního piva. Do hospod se začalo rozvážet právě dnes, aby se všude začalo čepovat o prvním adventním víkendu.

Vůbec poprvé mohli pivaři tento speciál ochutnat v předvánočním čase už vloni. „Zkušební“ ročník se povedl, proto se adventní pivo vařilo znova – ovšem po doladění chuti. V tomto procesu pomáhali nejen zaměstnanci pivovaru, ale i hospodští, kteří starobrněnským sládkům poskytli cennou zpětnou vazbu.

Důvodů, proč se Adventní speciál připravoval, je přitom několik. Zaprvé v Brně existuje dlouholetá tradice Zeleného piva, vařeného pro velikonoční svátky, které se mimochodem v roce 2023 dočká „plnoletosti“. Nyní ve Starobrně přišli s nápadem založit i tradici piva vánočního. Další motivací je i vzkaz všem štamgastům i spotřebitelům: zastavte se v předvánočním shonu a dejte si sváteční pivo. Prodávat se bude pouze v hospodách.

Adventní speciál se vařil ze sladu z Prostějova, který se připravuje speciálně pro tento typ piva (stejně tak tomu je u zmíněného Zeleného piva). Speciál se poté chmelil mimo jiné Žateckým poloraným červeňákem. Při chmelovaru na varně se přidávaly tři exotické byliny – jednou z nich je ibišek. Nakonec přišel na řadu australský chmel Galaxy kvůli svému unikátnímu výraznému aroma po maracuji, citrusech a broskvích.

„Silné ochucené adventní pivo má oproti loňsku vyšší plnost. Extrakt původní mladiny (dříve stupňovitosti) je 13,5 % hm., hořkost činí 28 jednotek IBU. Za rubínovou barvu Adventní speciál vděčí kombinaci technologie a použitých surovin,“ uvedl jeden z autorů receptury a vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják. „Doufám, že si pivaři tento výjimečný speciál patřičně užijí a oblíbí si ho,“ dodal Jiří Brňovják.

Adventní speciál mohou milovníci piva ochutnat v celé České republice, nejvíce ale bude k dispozici v Brně a okolí. Provozovny, kde se čepuje, lidé poznají podle plakátů a stojánků na stolech.

Vydejte se na Adventní speciál i vy!