Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Krušovice otevírají Šalandu v Mělníku, návštěvníci mohou vyzkoušet i pivní lázně

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:MělníkDnes.czAutor:Jana Austová PikardováKrušovice

Místo, kde se lidé rádi a opakovaně potkávají, i úcta k pivu a tradiční technologii. Tato slova výstižně charakterizují krušovické Šalandy. Jistě budou platit i pro tu nejnovější - Šalandu U Císaře, která 19. ledna otevře v ulici Palackého 135 v Mělníku. Hosté sem mohou přijít na tankové i čepované pivo a skvělou kuchyni, speciální bonus pak představuje možnost navštívit krušovické pivní lázně U Císaře, které lákají na originální proceduru v původním sklepení města ze 13. století v podzemí hlubokém jedenáct metrů.

Šalanda U Císaře vznikla podle nového konceptu krušovických Šaland. Zatímco ty dříve otevřené se inspirovaly obdobím první republiky (Hradec Králové, Rakovník, Louny, Příbram), poslední Šalandy se primárně zaměřují na moderní design a informace o krušovickém pivu se vším všudy. Chtějí co nejvíce zprostředkovat výrobní proces přímo v pivovaru, různé způsoby čepování, pivní rituály i konzumaci. Velkou zajímavostí nového konceptu a raritou, která nemá v českých hospodách obdoby, je přehledná, a přitom podrobná ruční kresba procesu výroby krušovického piva od ječmene k výrobě sladu až po orosený půllitr na stole od předního ilustrátora Michala Bačáka.

Ve všech Šalandách se sází na nabídku toho nejlepšího a nečerstvějšího piva. "Tankové pivo je nejspolehlivější způsob, jak ho hostům nabídnout co nejlahodnější. Nepasterizované, čerstvé, bez přístupu vzduchu, uchovávané v chladicím boxu při teplotě 8 stupňů Celsia," uvedl Petr Nagy z HEINEKENu, který se novým konceptem Šaland zabývá. V Šalandě U Císaře budou z tanku nabízet krušovickou Desítku i Dvanáctku.

Do mělnické Šalandy se ale vyplatí jet nejen za gastronomií a skvělým pivem, návštěvníkům zde zprostředkují další skvělý zážitek - krušovické pivní lázně. Nenechte si ujít originální šedesátiminutovou lázeňskou proceduru v unikátních komnatách původního sklepení města ze 13. století, které jsou umístěny jedenáct metrů pod zemí. Hosté nejprve absolvují koupel v pivní lázni o teplotě 36 stupňů Celsia v ručně vyrobené dubové kádi s masážními tryskami. Poté je lázeň obohacená o živé kultury pivovarských kvasnic, chmel i slad. Procedura působí blahodárně na imunitní systém, cévní soustavu i pokožku. Po koupeli následuje odpočinek na lůžku z pšeničné slámy. Po celou dobu mohou návštěvníci neomezeně konzumovat krušovické pivo, které do podzemí vede přímo z pivních tanků restaurace.

Nový koncept krušovických Šaland se poprvé představil začátkem května loňského roku, kdy byla otevřena Šalanda na Hlavním nádraží v Praze. V únoru 2017 bude otevřena už pátá provozovna tohoto typu. Autory jejich inovativního designu jsou Roman Vrtiška a Vladimír Žák, kteří při návrhu interiéru vycházeli z co největšího propojení přímo s pivovarem, aby zdůraznili čerstvost a kvalitu královského piva a upozornili i na samotný pivovar. Šalandu v Mělníku navrhla architektonická kancelář DL Studio. Další Šalanda v jejich podání bude otevřena na jaře 2017 v Hradci Králové. V obou typech konceptů je největší pozornost věnována pivnímu hospodářství, především pivním tankům. V některých Šalandách se dále hosté setkají i se zajímavým rituálem - čepováním piva do nerezového korbelu (mázu). Co se týče interiéru provozovny, používají se tradiční materiály jako dubové stoly nebo lavice či nerez coby zástupce čistých jednoduchých linií. Na monumentálním výčepu nechybí královská korunka. Stěny zdobí už zmíněný nákres výroby piva.

Veškeré informace o konceptu Šaland, vyobrazení výroby i informace o všech stávajících Šalandách najdou zájemci na webových stránkách www.krusovickasalanda.cz. Dnes je v provozu celkem osm Šaland, k nimž se nyní přidává Šalanda U Císaře v Mělníku. Jubilejní desátá Šalanda v únoru otevře v Thámově ulici v Praze-Karlíně.

Zakážou nám časem i pivo?

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:FANDA.tvAutor:maldor.blog.cz

Vážení, tentokrát se zaměřím na něco, co byste u abstinenta asi nečekali: obhajobu piva a hospod.

Jak jistě víte, zákonodárci, kteří se při své práci na zákonech obč/žerstvují v dobře zásobeném a cenově výhodném baru, se jali táhnout proti nezdravému způsobu života českého národa.

Pryč s kouřením!
Pryč s opilectvím!
Hřmí z poslaneckých lavic.

Zkrátka, těm dobrákům jde jen a jen o to, abychom byli zdraví na těle a dbají o to, seč mohou.

Dospělý člověk sotva může posoudit, kolik cigaret a piva je ještě pro jeho organismus snesitelné. Zákonodárci se tedy rozhodli věc zjednodušit. Nejprve se zakáže kouření. A basta.
A potom pivo. Je to totiž metla lidstva. U pivního národa by člověk skoro čekal, že lidi vyjdou do ulic, ba že možná z Blaníku vyrazí i dosud chrupající rytíři. Ale stále nic.

Hospodští nebudou pod vidinou zákau činnosti nakonec nalévat vůbec nikomu, protože kdo si vezme na triko, že se nějaký indián opije z jednoho piva a pak sedne za volant a vyvraždí půku obce, že ano.

Zdá se, že hospodské řemeslo a vůbec sláva českého přebornictví v pití piva nadobro vezme za své. Aneb co by si ani komunisti netroufli, to si troufne fašisticko-kapitalistická sebranka.

Ehm, a teď trochu (ne)vážněji. Proč mi to vlastně vůbec vadí, když se mě pivo a hospody netýkají?

To máte tak. Obhajuji svobodu se opít a obhajuji existenci hospod jako míst setkávání. Kde mohou lidé debatovat, seznamovat se, ano, občas jim k tomu dopomůže právě i ten alkohol. A občas je z toho nějaká polízanice. Ale to už patří k věci. Svoboda s sebou nese práva i odpovědnost. Právo se opít a odpovědnost za činy v opilosti spáchané. (Není bez zajímavosti, že v antice kdo šel v doprovodu Bacchově, byl považován za bohem požehnaného - a na jeho projevy se pohlíželo shovívavě.)

Vláda se nás snaží zbavit odpovědnosti tím, že nám sebere práva. Vězeň s klepety na rukou a s bachařem za prdelí je v bezpečí.

Bezpečnost a zdraví především!

Přirovnání k výchovnému táboru tu vůbec není od věci. Poslanci coby bachaři mají neustálou potřebu nás vychovávat.

Semiprohibice, která se chystá, je příprava na islamizaci. Machometáni, jak víme, jsou zásadně proti pití alkoholu. A v zemi plné hospod by se jim asi příliš nelíbilo.

Sociální stránka věci je z mého pohledu nejzávažnější. Hospoda je jedna z těch institucí, kde se můžete ohřát i v nejzapadlejší vísce, sehnat řemeslníka, dozvědět se místní klepy, zjistit, která nevěsta je ještě volná atd. atd. Vedle kostela patřila hospoda odjakživa k centrům dění (obyčejně se do ní šlo hned po mši).

Nepovolte prodej Prazdroje, žádají Brusel plzeňští právovárečníci.

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Právovárečné měšťanstvo v Plzni, které se trvale hlásí o vlastnická práva k bývalému Měšťanskému pivovaru, rozporuje prodej Plzeňského Prazdroje japonské skupině Asahi. Obrátilo se na eurokomisařku pro hospodářskou soutěž, kterou požádalo o pozastavení udělení souhlasu s prodejem. Upozornilo ji, že vede s Prazdrojem soudní spor o určení vlastnictví k rozhodující části jeho majetku.

"Prodejní proces, organizovaný současným majitelem, Anheuser-Busch InBev sledujeme se značným znepokojením," řekl předseda měšťanstva Karel Svoboda.

Měšťanstvo, které v roce 1842 vybudovalo bývalý Měšťanský pivovar, dnes součást Prazdroje, vede spory hlavně o ochranné známky Pilsner Urquell, Plzeňský Prazdroj a Pilsner Bier a také o významnou část nemovitostí, které pivovar užívá. Hodnota nárokovaného majetku se pohybuje kolem jedné miliardy eur. Prazdroj s nároky dlouhodobě nesouhlasí. Tvrdí, že byly v minulosti uspokojeny, a aktivitu považuje za spekulativní.

Kvůli soudům jsou zapsány v katastru nemovitostí a rejstříku ochranných známek poznámky spornosti zápisu. "Kvůli poznámkám spornosti ve veřejných rejstřících a s ohledem na probíhající soudy tedy žádný z potenciálních kupců Prazdroje nemůže nabýt jeho majetek 'v dobré víře'," řekl Svoboda. Pokud by právovárečníci uspěli, nemohl by kupec požadovat po státu ochranu investic, protože dopředu věděl, že je akvizice ohrožená.

Prodej Prazdroje je součástí závazků stanovených Evropskou komisí, které na sebe loni vzal AB InBev kvůli převzetí pivovarnické skupiny SABMiller. AB InBev dokončil transakci za 2,5 bilionu Kč v říjnu. Evropská komise ale podmínila převzetí tím, že AB InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku. Jejich kupec Asahi Group Holdings by měl zaplatit téměř 200 miliard Kč; koupě podléhá souhlasu Evropské komise.

Měšťanstvo je přesvědčeno, že Prazdroj neměl být do závazků zahrnut. Obrátilo se proto na eurokomisařku Margrethe Vestagerovou se žádostí o pozastavení udělení souhlasu s prodejem Prazdroje, a to do rozhodnutí českých soudů, uvedl Svoboda. Komise odpověděla, že je argumenty zajímají a že se bude podnětem zabývat.

Právovárečné měšťanstvo v Plzni je nejstarší stavovskou korporací v Čechách a tvoří ho vlastníci 250 právovárečných domů v Plzni, mezi nimiž jsou i město a univerzita. "Podnikalo pod firmou Měšťanský pivovar v Plzni a do doby jeho údajného znárodnění (proces podle měšťanstva v roce 1945 započal, ale nebyl dokončen) pivovar úspěšně expandoval. Kvůli popularitě piva chránil své výrobky řadou ochranných známek včetně Pilsner Urquell a Pilsner Bier," uvedl Svoboda.

Po roce 1989 nenenastalo podle něj žádné majetkové vyrovnání. Stát pouze umožnil právovárečníkům koupit si 12 procent akcií Prazdroje za nominální hodnotu, tedy za stejnou cenu jako privatizační fondy. Snahy měšťanstva byly dosud odmítány pro jeho údajnou neexistenci. V roce 2013 ale Nejvyšší soud rozhodl, že je kontinuálně existujícím subjektem práva. Krajský soud pak zapsal Měšťanstvo do obchodního rejstříku s datem vzniku 25. února 1842. Umožnil mu tak hájit své nároky a práva soudní cestou.

Právovárečníci rozporují prodej Prazdroje Japoncům. S pivovarem vedou soud

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTKPrazdroj

Právovárečné měšťanstvo v Plzni, které se trvale hlásí o vlastnická práva k bývalému Měšťanskému pivovaru, rozporuje prodej Plzeňského Prazdroje japonské skupině Asahi. Obrátilo se na eurokomisařku pro hospodářskou soutěž, kterou požádalo o pozastavení udělení souhlasu s prodejem.

Právovárečníci eurokomisařku Margrethe Vestagerovou upozornili, že měšťanstvo vede s Prazdrojem soudní spor o určení vlastnictví k rozhodující části jeho majetku. „Řízení běží u Okresního soudu Plzeň-město a u Městského soudu v Praze,“ řekl ve středu předseda měšťanstva Karel Svoboda. „Prodejní proces, organizovaný současným majitelem, Anheuser-Busch InBev sledujeme se značným znepokojením,“ dodal.

Měšťanstvo, které v roce 1842 vybudovalo bývalý Měšťanský pivovar, dnes součást Prazdroje, vede spory hlavně o ochranné známky Pilsner Urquell, Plzeňský Prazdroj a Pilsner Bier a také o významnou část nemovitostí, které pivovar užívá. Hodnota nárokovaného majetku se pohybuje kolem jedné miliardy eur. Prazdroj s nároky dlouhodobě nesouhlasí. Tvrdí, že byly v minulosti uspokojeny, a aktivitu považuje za spekulativní.

Kvůli soudům jsou zapsány v katastru nemovitostí a rejstříku ochranných známek poznámky spornosti zápisu. „Kvůli poznámkám spornosti ve veřejných rejstřících a s ohledem na probíhající soudy tedy žádný z potenciálních kupců Prazdroje nemůže nabýt jeho majetek ‚v dobré víře‘,“ řekl Svoboda. Pokud by právovárečníci uspěli, nemohl by kupec požadovat po státu ochranu investic, protože dopředu věděl, že je akvizice ohrožená.

Megatransakce bez prodeje neprojde
Prodej Prazdroje je součástí závazků stanovených Evropskou komisí, které na sebe loni vzal AB InBev kvůli převzetí pivovarnické skupiny SABMiller. AB InBev dokončil transakci za 2,5 bilionu korun v říjnu. Evropská komise ale podmínila převzetí tím, že AB InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku. Jejich kupec Asahi Group Holdings by měl zaplatit téměř 200 miliard korun; koupě podléhá souhlasu Evropské komise.

„Měšťanstvo je přesvědčeno, že Prazdroj neměl být do závazků zahrnut. Obrátilo se proto na eurokomisařku Margrethe Vestagerovou se žádostí o pozastavení udělení souhlasu s prodejem Prazdroje, a to do rozhodnutí českých soudů,“ uvedl Svoboda. Komise odpověděla, že je argumenty zajímají a že se bude podnětem zabývat.

Stavovci s tradicí
Právovárečné měšťanstvo v Plzni je nejstarší stavovskou korporací v Čechách a tvoří ho vlastníci 250 právovárečných domů v Plzni, mezi nimiž jsou i město a univerzita.

„Podnikalo pod firmou Měšťanský pivovar v Plzni a do doby jeho údajného znárodnění (proces podle měšťanstva v roce 1945 započal, ale nebyl dokončen) pivovar úspěšně expandoval. Kvůli popularitě piva chránil své výrobky řadou ochranných známek včetně Pilsner Urquell a Pilsner Bier,“ uvedl Svoboda.

Po roce 1989 nenenastalo podle něj žádné majetkové vyrovnání. Stát pouze umožnil právovárečníkům koupit si 12 procent akcií Prazdroje za nominální hodnotu, tedy za stejnou cenu jako privatizační fondy. Snahy měšťanstva byly dosud odmítány pro jeho údajnou neexistenci. V roce 2013 ale Nejvyšší soud rozhodl, že je kontinuálně existujícím subjektem práva. Krajský soud pak zapsal Měšťanstvo do obchodního rejstříku s datem vzniku 25. února 1842. Umožnil mu tak hájit své nároky a práva soudní cestou.

Plzeňští právovárečníci se snaží zastavit prodej Prazdroje Japoncům

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKPrazdroj

Právovárečné měšťanstvo v Plzni, které se trvale hlásí o vlastnická práva k bývalému Měšťanskému pivovaru, rozporuje prodej Plzeňského Prazdroje japonské skupině Asahi. Obrátilo se na eurokomisařku pro hospodářskou soutěž, kterou požádalo o pozastavení udělení souhlasu s prodejem. Upozornilo ji, že vede s Prazdrojem soudní spor o určení vlastnictví k rozhodující části jeho majetku.

Řízení běží u Okresního soudu Plzeň-město a u Městského soudu v Praze, řekl ve středz předseda měšťanstva Karel Svoboda. „Prodejní proces, organizovaný současným majitelem, Anheuser-Busch InBev sledujeme se značným znepokojením,“ řekl.

Měšťanstvo, které v roce 1842 vybudovalo bývalý Měšťanský pivovar, dnes součást Prazdroje, vede spory hlavně o ochranné známky Pilsner Urquell, Plzeňský Prazdroj a Pilsner Bier a také o významnou část nemovitostí, které pivovar užívá.

Hodnota nárokovaného majetku se pohybuje kolem jedné miliardy eur. Prazdroj s nároky dlouhodobě nesouhlasí. Tvrdí, že byly v minulosti uspokojeny, a aktivitu považuje za spekulativní.

Kvůli soudům jsou zapsány v katastru nemovitostí a rejstříku ochranných známek poznámky spornosti zápisu. „Kvůli poznámkám spornosti ve veřejných rejstřících a s ohledem na probíhající soudy tedy žádný z potenciálních kupců Prazdroje nemůže nabýt jeho majetek ‚v dobré víře‘,“ řekl Svoboda. Pokud by právovárečníci uspěli, nemohl by kupec požadovat po státu ochranu investic, protože dopředu věděl, že je akvizice ohrožená.

Prodej Prazdroje je součástí závazků stanovených Evropskou komisí, které na sebe loni vzal AB InBev kvůli převzetí pivovarnické skupiny SABMiller. AB InBev dokončil transakci za 2,5 bilionu Kč v říjnu. Evropská komise ale podmínila převzetí tím, že AB InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku. Jejich kupec Asahi Group Holdings by měl zaplatit téměř 200 miliard korun. Koupě podléhá souhlasu Evropské komise.

Měšťanstvo je přesvědčeno, že Prazdroj neměl být do závazků zahrnut. Obrátilo se proto na eurokomisařku Margrethe Vestagerovou se žádostí o pozastavení udělení souhlasu s prodejem Prazdroje, a to do rozhodnutí českých soudů, uvedl Svoboda. Komise odpověděla, že je argumenty zajímají a že se bude podnětem zabývat.

Právovárečné měšťanstvo v Plzni je nejstarší stavovskou korporací v Čechách a tvoří ho vlastníci 250 právovárečných domů v Plzni, mezi nimiž jsou i město a univerzita. „Podnikalo pod firmou Měšťanský pivovar v Plzni a do doby jeho údajného znárodnění (proces podle měšťanstva v roce 1945 započal, ale nebyl dokončen) pivovar úspěšně expandoval.

Kvůli popularitě piva chránil své výrobky řadou ochranných známek včetně Pilsner Urquell a Pilsner Bier,“ uvedl Svoboda. Po roce 1989 nenenastalo podle něj žádné majetkové vyrovnání. Stát pouze umožnil právovárečníkům koupit si 12 procent akcií Prazdroje za nominální hodnotu, tedy za stejnou cenu jako privatizační fondy.

Snahy měšťanstva byly dosud odmítány pro jeho údajnou neexistenci. V roce 2013 ale Nejvyšší soud rozhodl, že je kontinuálně existujícím subjektem práva. Krajský soud pak zapsal Měšťanstvo do obchodního rejstříku s datem vzniku 25. února 1842. Umožnil mu tak hájit své nároky a práva soudní cestou.

Očima sládka: kroužkování piva je především důkazem dokonale čisté sklenice

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Eva Bucharová

„Kroužky nemusí vypovídat nic o kvalitě piva,“ vysvětluje vrchní sládek z Velkého Března Michal Rouč a dodává: „Nicméně pokud se hostinský o pivo dobře stará, tak pivo přirozeně kroužkuje. A mytí sklenic je velká věda. Nejlepší je ruční myčka.“

Na mytí pivních sklenic existuje speciální chemie. Některé běžné prostředky na mytí nádobí totiž pivní pěnu ničí. Může se totiž stát, že i potom, co se sklenice opláchne, na ní zůstat zbytky mycího prostředku a to pak způsobí, že pivo nekroužkuje. I voda s octem se může použít, ale sklenice se pak musí opravdu velmi dobře propláchnout.

Oxid uhličitý souvisí přímo s principem výroby piva
Kvasinky dělají z cukru alkohol a při tom se tvoří oxid uhličitý, pivu to dává říz. „Neumím si představit, že by se pivo dalo vyrobit bez oxidu uhličitého“, říká Michal Rouč a pokračuje: „ Aby ho v pivu nebylo příliš, to musíme samozřejmě hlídat. Ale pokud by v pivu oxid uhličitý nebyl, nebylo by možné vytvořit hezkou čepici v půllitru.“

Jaký je rozdíl mezi pasterovaným a nepasterovaným pivem?
Standardně se pivo pasteruje, to znamená, že před tím, než se stočí do obalu anebo přímo v obalu se zahřeje na vyšší teplotu, následně se zchladí a tím se zvyšuje jeho trvanlivost. Nepasterované pivo neprojde zahřátím a následným zchlazením. V současné době se místo pasterizace používá i to, že se pivo přefiltruje přes jemné síto a tím se veškeré mikroorganismy odfiltrují.

Má pivo příznivé účinky na trávení?
„V kombinaci knedlo vepřo-zelo-pivo bych ho rozhodně doporučil,“ říká s úsměvem sládek Rouč a ještě dodává: „Dvě piva denně jsou ku prospěchu.“

S rozhovoru Evy Bucharové se sládkem Michalem Roučem se také dozvíte, že výroba piva začíná ve varně, co je to vystírací káď, rmutovací pánev, sladina, mladina apod. Také třeba to, že ve Velkém Březně uvaří každé 4 hodiny 20 tisíc litrů piva. Varna velkobřezenského pivovaru je stará přes 80 let a měděné nádoby jsou přes to, že vlastně patří do muzea, plně funkční.

Poslechněte si celý rozhovor z přiloženého audiozáznamu. Pohodu u poslechu vám přeje Český rozhlas Sever!

Plzeňský Prazdroj zprávu o udržitelném rozvoji vydává již 10 let

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Plzeňské novinkyAutor:Jitka NěmečkováPrazdroj

Firmy musí začít informovat o dopadu svých aktivit na životní prostředí a společnost. Plzeňský Prazdroj zprávu o udržitelném rozvoji vydává již 10 let.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě investuje do okolí, ve kterém podniká, a již deset let vydává zprávu o trvale udržitelném rozvoji. Informovat o dopadu svých aktivit na společnost a životní prostředí budou muset od roku 2017 ale i další větší tuzemské firmy. Za nefinanční reporting byl Plzeňský Prazdroj oceněn v rámci soutěže Top Odpovědná firma a získal i mezinárodní ocenění Green Frog Award.

„Naší dlouholetou snahou je otevřeně informovat o důležitých aspektech našeho podnikání. Jsme totiž přesvědčení, že opravdových obchodních úspěchů můžeme dosahovat jenom díky respektu k našemu okolí, v němž pracujeme a žijeme s ním v rovnováze. Proto Plzeňský Prazdroj vydává zprávy o trvale udržitelném rozvoji kontinuálně již od roku 2006,“ vysvětluje Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace pro Plzeňský Prazdroj.

Klíčová fakta Zprávy o trvale udržitelném rozvoji Plzeňského Prazdroje:
● Ječmen, který nakupujeme, pochází ze 100 % od tuzemských dodavatelů.
● Pravidelně vyhodnocujeme v okolí našich pivovarů rizika spojená s dostupností a s kvalitou vody. Díky úsporným technologiím a úsilí našich zaměstnanců se nám daří neustále snižovat spotřebu vody, od roku 2010 je to o celých 33 %. 33 %
● Pro podporu kvality života obyvatel v oblastech, kde Plzeňský Prazdroj podniká, darovala společnost ve fiskálním roce 2016 na podporu komunit necelých 20 milionů korun.
● Plzeňský Prazdroj usiluje o to, aby se pivo stalo přirozenou volbou pro umírněné a odpovědné konzumenty. V rámci našich aktivit, kde se snažíme vysvětlit, že „naším cílem není to, aby lidé pili více, ale aby pili lépe“, jsme oslovili téměř 2,5 milionu dospělých.
● Počet žen ve vedení Plzeňského Prazdroje se od roku 2010 zvýšil ze 17 na 30 %.

Za nefinanční reporting byl Plzeňský Prazdroj v uplynulém roce oceněn v rámci soutěže Top Odpovědná Firma a uspěl jako nejlepší CSR zpráva ve středoevropském regionu v ocenění Green Frog Award.

Do programu trvale udržitelného rozvoje Plzeňského Prazdroje patří tyto priority:
1 Ekonomický růst a sociální rozvoj našeho dodavatelsko-odběratelského řetězce
2 Pivo jako přirozená volba pro odpovědné konzumenty
3 Zajištění zdrojů vody pro společné užívání našimi podniky a místním obyvatelstvem
4 Snižování uhlíkové stopy
5 Udržitelné využívání půdy k pěstování pivovarnických surovin

Zatímco Plzeňský Prazdroj zveřejňuje zprávu o trvale udržitelném rozvoji již deset let, od nového roku budou muset povinně poskytovat nefinanční reporting i některé větší tuzemské firmy. Od roku 2017 jim to ukládá český zákon o účetnictví v souladu s evropským právem. V nefinančních zprávách budou společnosti informovat o korporátních strategiích, výsledcích a rizicích ve společenské, environmentální a ekonomické oblasti. Společnosti budou informace uvádět samostatně, například ve formě zprávy o udržitelnosti či o společenské odpovědnosti, nebo je zahrnou do výroční zprávy.

Za evropské peníze lze pomoci znevýhodněným a zároveň vařit pivo

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:EurActiv.czAutor:Aneta Zachová1.selský

Sociální podniky znamenají šanci pro dlouhodobě nezaměstnané, postižené či jinak znevýhodněné osoby. Dotace z EU jejich aktivity podporují, a z evropských peněz tak může vzniknout i zlatavý mok.

Evropské fondy podporují podnikatelské projekty, které dávají práci dlouhodobě nezaměstnaným či postiženým lidem. Do skupiny sociálně znevýhodněných lidí patří také azylanti a osoby propuštěné z vězení a ústavních zařízení.

Hlavním smyslem sociálního podnikání není výdělek, ale především pomoc znevýhodněným lidem. Sociální firmy proto většinu zisku investují do svého rozvoje, aby mohly vytvořit nová pracovní místa či poskytnout lepší podmínky stávajícím zaměstnancům.

Sociální podniky dosud čerpaly dotace z programovacího období 2007 – 2013 skrze Integrovaný operační program či OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Pražští sociální podnikatelé se mohli obrátit na OP Praha – pól růstu.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) získalo za toto období podporu až 120 nových sociálních podniků, které si rozdělily přes 600 milionů korun. Adresář sociálních podniků nyní čítá až 233 členů.

Úspěšná byla jen hrstka žadatelů
V novém programovacím období 2014 – 2020 nastala pouze drobná změna v názvu programů. Sociální podniky mohou pořizovat technologie či rekonstruovat budovy s příspěvkem z Integrovaného regionálního operačního programu. Provoz podniků podporuje OP Zaměstnanost.

První výzva zaměřená na nové podnikatelské aktivity byla vyhlášena v srpnu 2015 a žadatelům mohlo být přiděleno až 100 milionů korun. Ačkoli o dotaci mělo zájem až 283 projektů, úspěšných bylo pouze 16, mezi které se postupně rozdělí 75

Podle Ministerstva práce a sociálních věci (MPSV) lze důvody neúspěchu spatřit hned v několika oblastech. „Žadatelé předložili záměry, které nezohledňovaly všechny aspekty sociálního podnikání. Buď byly zaměřeny pouze sociálně, nebo měly primárně ekonomickou motivaci,“ vysvětlila EurActivu Adéla Pobořilová z MPSV. Dotace proto nesměřovaly všem sociálním podnikům, které o ně požádaly, ale pouze takovým, které přesvědčily o své konkurenceschopnosti a udržitelnosti.

Z evropských fondů se v Kroměříži vaří pivo
Příkladem úspěšného projektu je 1. Selský pivovárek. „Začínali jsme od nuly. Teď vaříme 700 hektolitrů piva ročně a máme tři zaměstnance,“ říká jednatel pivovaru Tomáš Váňa. Nynější zaměstnanci byli předtím dlouhodobě nezaměstnaní, a to je jeden z důvodů, proč mohl Váňa o dotaci zažádat.

Finanční podporu ve výši zhruba 2,5 milionu korun získal podnik nejen na pracovní síly, ale také na nákup nových technologií.

Firma proto mohla pořídit kompletní zařízení pivovaru.
„S čerpáním z evropských fondů jsme velmi spokojeni,“ hodnotí Váňa. Rozšíření podniku však zatím neplánuje. „O naše pivo je zájem v Kroměříži, kde se náš malý pivovar nachází. Mimo to dovážíme pivo do Brna, Zlína a Olomouce,“ dodává.
Firmy mohou o evropské fondy žádat do konce ledna, další výzva se otevře v srpnu

V srpnu 2016 otevřelo MPSV další dvě výzvy, které mají uzávěrku 31. ledna 2017. V polovině prosince však bylo podáno pouze 13 žádostí. „Byl očekáván zájem zejména ze strany žadatelů, kteří v předchozí výzvě neuspěli. Negativní úspěšnost měla ale zřejmě vliv na zájem o daný program,“ říkají analytici z Erste Grantika Advisory.

Odborníci na dotace radí, že žadatelé se nejprve musejí seznámit s principem sociálního podnikání a uvědomit si jeho dopady na společnost. Pouze tak mají šanci v současné výzvě uspět. Další výzvy v oblasti sociálního podnikání MPSV vyhlásí v srpnu 2017 a v únoru 2019.

Přeštice budou mít od léta na náměstí svůj pivovar s restaurací

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKPřeštický pivovar

Sedmitisícové Přeštice staví městský pivovar. Vznikne do letních prázdnin za více než 18 milionů korun v bývalé restauraci a hotelu přímo na náměstí. Nabídne pět druhů vlastních piv, jejichž ochranné známky stejně jako výroba piva zůstanou dlouhodobě v majetku města. Součástí bude restaurace se 150 místy. Výroba piva ve městě bude obnovena po 112 letech, řekl ČTK starosta Karel Naxera. V Plzeňském kraji jde o 36. pivovar, dva z nich jsou velké průmyslové, a to Plzeňský Prazdroj a Chodovar na Tachovsku.

"Stavíme od konce prosince. V objektu nazývaném místními Peklo, kde byl předtím hotel. Původně šlo o zájezdní hostinec, který měl strategickou polohu mezi Plzní a Klatovy," uvedl Naxera. Provoz restaurace tam ukončil poslední nájemce v roce 2013. Přes 11 milionů korun budou stát stavební práce. Hostinec a varny budou v přízemí, větší část technologie ve sklepě. Pivovar bude mít kapacitu 1400 hektolitrů ročně. "Nabídneme minimálně pět druhů piv. Dnes už nestačí čepovat jen desítku a dvanáctku. Technologie umožní vařit také speciální piva typu ALE a IPA. Naším hlavním záměrem je, aby se chuťová nabídka výrazně rozšířila," uvedl Naxera.

Město už podepsalo smlouvu na desetiletý pronájem s firmou PCP Brewery, která má zkušenosti z oboru a vyhrála v soutěži. Radnici bude platit měsíční nájem 31.000 korun a složí přes tři miliony korun zálohu, z níž se bude upisovat městu každý měsíc jedna stodvacetina. Radnice nechce pivovar a restauraci provozovat sama, protože to podle Naxery není jednoduché a jsou s tím spojená velká rizika.
Přeštice si podle starosty pivovar s kvalitní restaurací zaslouží. "Na náměstí jsme i z tohoto důvodu udělali úpravu parkování, kde jsou pro hosty tři hodiny zdarma," uvedl.

"Zájemců o provoz pivovaru bylo dost, ale vyhrála firma od Domažlic," řekl plzeňský pivovarník Josef Krýsl, který se v Česku i po světě podílel na stavbě téměř 70. pivovarů. Do Přeštic dodává technologii, která bude namontována do konce března. "Takovýto pivovar by si zasloužily také blízké Blovice i Nepomuk. Například do nedaleké Letiny se na výborné pivo i kuchyni sjíždějí lidé ze širokého okolí," uvedl.

Název nového minipivovaru bude teprve město vybírat, zatím se projekt jmenuje Restaurace a minipivovar města Přeštice. Původní přeštický pivovar Schönborn se jmenoval po rakouském šlechtickém rodu; ten vlastnil pivovar a zámek v sousední Dolní Lukavici. Zbyla po něm sladovna na konci Přeštic ve směru na Klatovy, dodal Krýsl.

Znojemský městský pivovar uvařil v prvním roce dva tisíce hektolitrů piva

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Znojemský deníkAutor:Ilona PergrováZnojemský

Znojemský městský pivovar uvařil v prvním roce své existence 2143 hektolitrů piva. Letos chce produkci zdvojnásobit, sdělil v úterý podnik. Nová firma slavnostně otevřela svůj pivovar v areálu někdejšího Hostanu v listopadu 2015. Loňský rok pro ni byl první, kdy podnik vařil celoročně. „Šedesát procent našeho výstavu tvořila jedenáctka, 21 procent dvanáctka a zbytek speciály. Potvrzuje se, že nejoblíbenějším produktem je pivo plzeňského typu, které se na objemu naší produkce podílelo 82 procenty," uvedl ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Znojmo mělo své sládky a pivovar několik staletí, avšak Heineken, který v minulosti koupil znojemský Hostan, výrobu v roce 2009 ukončil. Harašta tak navázal na dlouholetou tradici. „Naší snahou je vyrábět pivo pro Znojmo a okolí. Nabízíme ho i v jednom podniku v brněnské Anenské ulici," řekl už dříve Harašta.

Paradoxem však je to, že pivovar nemůže pivo propagovat a prodávat přímo v pivovarském areálu. Možné to bude až od roku 2021 kvůli ustanovením smlouvy mezi městem a Heinekenem, který zastavil výrobu v Hostanu v roce 2009.

Kvůli tomu padl také plán otevřít společně s pivovarem i pivovarskou restauraci. Proto Harašta otevřel restauraci sousedící se Znojemskou besedou.

Jeho firma si pronajala areál od města předloni, a to na třicet let za sedm milionů korun. Dlouhodobý pronájem kritizovala znojemská opozice kvůli tomu, že k němu údajně došlo narychlo a těsně před komunálními volbami.

Využití pro další části rozlehlého areálu radnice hledá. Na obnovu sítí má Znojmo v rozpočtu vyčleněno dvanáct milionů korun. „Zvýšíme tím přitažlivost areálu pro další investory. Úspěšná je již spolupráce s Městským pivovarem, přibude také expozice pivovarnictví a doufáme, že ke zdaru povedou i jednání s dalšími investory," uvedl již dříve starosta Znojma Vlastimil Gabrhel.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 11:195.119/5.119