Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovar Zubr představí na červnovém Zubrfestu nový ležák Zubr Gradus

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Pivovar ZubrAutor:Jana DobrovskáZubr

Návštěvníci hudebního festivalu ZUBRFEST 2017, který proběhne v soboru 24. června v areálu pivovaru Zubr, budou moci jako první ochutnat novinku v sortimentu přerovského pivovaru. Jedná se o dvanáctistupňový ležák Zubr Gradus, který bude během léta zařazen do stálé nabídky pivovaru.

„Na Zubrfest každoročně zavítají tisíce návštěvníků a my jsme rádi, že jsme jim kromě nabitého hudebního programu mohli přichystat ještě jeden dárek v podobě pivní novinky, která bude mít právě na této sobotní akci svoji premiéru,“ zve do areálu přerovského pivovaru jeho ředitel Tomáš Pluháček.

Stejně jako další piva z portfolia pivovaru Zubr je Zubr Gradus vyráběn tradičním postupem kvašení v otevřených kvasných kádích a dlouhým zráním v ležáckém sklepě. „Zubr Gradus je uvařen z několika odrůd českého chmele, zejména z aromatického tršického Žateckého poloraného červeňáku, a z kombinace klasického a speciálního sladu zvaného karapils. Ten pivu dodává vyšší plnost a příjemnou zlatou barvu s jantarovo-medovými odstíny. Vyniká příjemnou hořkostí a sílou chuti, která je typická pro naše piva,“ popisuje ležák Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr. Novinka byla inspirována recepturou loňského speciálu Zubr Jarní ležák, který zaznamenal mezi příznivci zlatého moku velmi kladné ohlasy.

S 5,2 % alkoholu se Zubr Gradus řadí mezi silnější piva z produkce a jeho název odráží hlavní charakteristiky piva, tedy jeho sílu a plnost. K dostání bude zatím výhradně v čepované podobě a na čepu vybraných restaurací pivovaru Zubr se objeví již v průběhu letních prázdnin.
První možností, kdy bude možné novinku ochutnat, je ZUBRFEST 2017 v areálu pivovaru Zubr. Tradiční hudební festival startuje v sobotu 24. června 2017 v 10 hodin a nabídne celodenní program plný hudby, piva a dobré zábavy. Na dvou pódiích se celkem vystřídá 14 interpretů, mezi kterými nebude chybět Michal Hrůza, Anna K nebo kapely Wohnout a Support Lesbiens. Program zpestří i autogramiáda hokejistů HC ZUBR Přerov, kteří budou v modrožlutých barvách nastupovat v sezóně 2017/2018. Ta bude probíhat mezi 16.00 a 17.00 hodinou. Návštěvníci mohou také využít nabídky exkurzí do pivovaru. Předprodej vstupenek trvá až do 23. června. Vstupenky za 100 Kč je možné zakoupit v podnikové prodejně pivovaru Zubr a KIS Přerov. Na místě pak budou k dostání za 150 Kč.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí holdingu PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand, který je vítězem v degustačních soutěžích Zlatý pohár PIVEX 2017 v kategorii ležáků a České pivo 2016 v kategorii jedenáctistupňových piv. Ocenění v soutěži PIVEX 2017 si odnesla také piva Zubr Classic a Zubr Gold (1. a 3. místo v kategorii výčepních piv). Pivovar Zubr byl zároveň zvolen na letošním jubilejním ročníku pivovarem čtvrtstoletí. Pivovar tak navázal na loňský úspěch, kdy si absolutní vítězství v degustační soutěži PIVEX 2016 odnesl ležák Zubr Premium.

Jdeme na Smíchov! To nyní řeknou všichni milovníci piva Staropramen světlý

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ŽENA-IN.czStaropramen

Staropramenu světlý zná nejen v Praze, ale i ve zbytku republiky snad každý. Není divu, vždyť je vlajkovou lodí pivovaru již 140 let. Málokdo už ale ví, že právě Smíchovský pivovar je místem, kde se na konci 19. století utvářel standard klasické české desítky. Dílo sládka Michaela Trnky se stalo vzorem pro celou kategorii a nyní přichází na trh v novém hávu a s lidovým názvem Smíchov. Spojení „zajít si na Smíchov” tak už napříště nemusí znamenat jen pouhý výlet na Prahu 5.

„Jedno Smíchovské!” Tak si již tradičně objednávají štamgasti Staropramen světlý. A právě pod názvem Smíchov se nyní vlajková loď pivovaru objevuje i v restauracích a na pultech obchodů. Etiketám lahví a plechovkám s inovovaným designem dominuje secesní logo pivovaru, silueta pražského hradu a tradiční tmavě zelená barva.

V minulých měsících už Staropramen představil novou podobu etiket a plechovek u Granátu a Jedenáctky. Návrat k tradičnímu logu - a v případě světlého výčepního piva i příklon k lidovému názvu - jsou součástí nové marketingové kampaně pivovaru, která probíhá v jarních a letních měsících letošního roku.

Spor desítkářů a dvanáctkářů odstartoval na Smíchově
„Receptura světlé smíchovské desítky letos slaví 140 let. Jejím autorem je Michael Trnka, který se stal vrchním sládkem v roce 1877 a který musel pivovar provést tehdejší hospodářskou krizí. Rozhodl se proto zdokonalit právě smíchovskou desítku. Tu sice pivovar vařil od svého založení, Trnka ale dokázal pivo zjemnit, vyprecizovat jeho hořkost a především nastavit takový proces, díky němuž dokázali na Smíchově uvařit za jakýchkoli podmínek vždy stejně kvalitní pivo,” říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Smíchov se stal dobře prokvašeným pivem s poctivou pivní chutí, vysokou kvalitou a širokou dostupností. Šlo navíc o pivo ryze české, vařené dvourmutovým postupem. V Českých zemích bylo do té doby zvykem vařit spíše těžké nefiltrované ležáky, především bavorského typu, a piva s vyšší stupňovitostí.

Sládek Trnka svými počiny na poli technologie definoval a standardizoval celou kategorii piva. Možná nevědomky rozdělil pivaře už na konci 19. století na „dvanáctkáře“ holdující ležáku a „desítkáře“ věrné Smíchovu. Jeho desítka se stala nejoblíbenějším pivem své doby. Zatímco ve svých počátcích byl Smíchovský pivovar koncipován na výstav 22 tisíc hl. piva ročně, v roce 1901 už uvařil více než půl milionu hektolitrů. Za 24 let svého působení tedy sládek Trnka výstav pivovaru více než zdesetinásobil, což byl jev do té doby nevídaný.

Staropramen v dnešní době nabízí širokou škálu piv, tzv. desítka se však stále významně podílí na celkovém výstavu pivovaru. Tvoří více než polovinu jeho celkové produkce. A i když neustále narůstá obliba ležáků a speciálních piv, desítka si stále mezi českými pivaři drží silnou pozici.

Příznivci Smíchova se navíc v červenci mohou těšit na limitovanou edici Smíchov Nefiltrovaný, kterou pivovar uvařil k oslavě 140. výročí receptury desítky a bude k dostání v 600 vybraných hospodách.

Pacovské strojírny: výrobce oceňovaných českých minipivovarů

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Technický týdeník

Společnost PACOVSKÉ STROJÍRNY, výrobce komplexních technologických a procesních celků z ušlechtilých nerezových materiálů a mědi s vedoucím postavením na českém strojírenském trhu, je dodavatelem vítězných minipivovarů, které získávají ocenění v prestižních pivovarských soutěžích. Obchodní partneři strojíren obdrželi za rok 2016 významná ocenění v rámci kategorie Nejlepší nově otevřený pivovar roku podle Pivo, Bier & Ale, časopisu pro milovníky českého i zahraničního piva. První místo v kategorii Nejlepší nově otevřený pivovar roku 2016 s výstavem nad 5000 hl získal Rodinný pivovar Zichovec, který otevřel svůj nový pivovar v bývalém areálu cvičné tankové střelnice ve městě Louny. PACOVSKÉ STROJÍRNY dodaly technologii pivovaru v březnu 2016 a plánovaný výstav je až 20 000 hl. Srdcem pivovaru je dvounádobová plně automatická varna s vířivou kádí o objemu 30 hl. Vítězem v kategorii Nejlepší nově otevřený pivovar roku 2016 s výstavem do 5000 hl se stal také Pivovar Uhříněves na okraji Prahy. Ten dodaly PACOVSKÉ STROJÍRNY loni v dubnu. Tento pivovar byl vybudován na místě bývalého pivovaru a sladovny, kde se vařilo pivo již roku 1705. Ludvík Ješátko, generální ředitel společnosti PACOVSKÉ STROJÍRNY, řekl: „V roce 2016 dodala naše společnost klientům na českém trhu 9 minipivovarů, rok před tím dokonce rekordních 10, a v tomto trendu plánujeme pokračovat i v dalších letech. Máme radost, že jsou naši partneři při výrobě piva natolik úspěšní, že sbírají prestižní ocenění, což je pro nás nejen další motivací, ale také důkazem skvěle odvedené práce našich lidí.“ PACOVSKÉ STROJÍRNY jsou velmi aktivní i v oblasti exportu, což dokazuje každoroční ocenění v soutěži EXPORTÉR ROKU. Za rok 2016 převzal generální ředitel cenu za 3. místo v kategorii Za rozvoj nových exportních příležitostí. V roce 2016 dodala společnost tři pivovary na polský trh. První do města Zwoleń, kde se ve dvounádobové 11hl varně vaří především svrchně kvašená piva. Od začátku působení na polském trhu je o pivo značky MARYENSZTADT z tohoto pivovaru velký zájem. Druhý pivovar jménem Zapanbrat s kapacitou varny 30 hl putoval do polského města Zywiec. V červenci 2016 byl nedaleko Katovic otevřen pivovar Piekarnia Piwa s 22hl varnou a ročním výstavem 2000 hl. Mezi další expor tní trhy patří také Rusko, Slovensko, Německo, Japonsko a Gruzie. Významnou exportní zakázkou loňského roku byl první pivovar dodaný do Jižní Koreje do města Busan. Má kapacitu 125 000 l a vaří se zde pivo typu českého světlého ležáku. Byl dodán v rekordním čase – od uzavření kupní smlouvy do doby zahájení provozu neuplynuly ani tři měsíce. „Pivovar v Koreji byl pro nás velkou výzvou, kterou jsme zvládli,“ dodal Ludvík Ješátko, „nyní se soustředíme na další trhy směrem na východ, ale neopomíjíme ani velké pivní trhy v Evropě, například Německo, kde je samozřejmě situace pro nás obtížnější v tom, že mají vlastní vyspělé technologie a dlouholetou praxi. Při realizaci dodávek do těchto zemí musíme čelit jiným situacím než při dodávkách např. do Gruzie či Ruska.“

Rohozecké pivní slavnosti – mraky a skvělá nálada

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Boleslavský deníkAutor:Jiří MacekRohozec

Jubilejní 20. ročník Slavností piva Rohozec provázely v sobotním dni chmurné předpovědi počasí. Velký vítr, mraky a tu a tam pár kapek. To ale bylo vše, co počasí nakonec dovolilo.

I když ředitel pivovaru František Jungmann byl už dopoledne optimistou, obloha byla zlověstná. „Pršet nebude, lidé přijdou," tvrdil optimisticky dvě hodiny před začátkem Jungmann. Nepršelo. A lidé přišli. Odhadem jich prošlo pivovarskou branou snad na pět tisíc – vstupné se totiž neplatilo.

S úderem 13. hodiny začal na nádvoří hudební program, který byl trochu ve znamení nostalgie. Vše odstartovala českorajko-mladoboleslavská kapela Soumrak band, který hraje výhradně vlastní skladby.

Mezi všemi vystupujícími měla jediná tato kapela ve svých řadách dvě ženy – zpěvačku Kristínu Holcovou a kytaristku a zpěvačku Adélu Šimákovou – bývalou redaktorku Boleslavského deníku, známou pod dívčím jménem Adéla Šťástková.

Pak nastoupil turnovský Jan Bartoš hrající písně Michala Davida. A pod pódiem to začalo vřít. Když zazněly romantické písně skupiny Keks z Benešova u Prahy, stovky lidí už se tlačily pod podiem.

Frontman skupiny Štěpán Kojan dal vzpomenout na hity, které mnozí znají desítky let – kapela působí na scéně od roku 1981.

Stejně tak dlouho hraje brněnský Kern, který svoji hodně tvrdou rockovou muzikou pak přivítal večer. Mezitím ještě zahrála skupina Lucie revival.

Závěr obstarala parta kluků z Lomnice nad Popelkou Realita rock. Tu přerušil těsně před půlnocí jen ohňostroj, který předznamenal závěr jubilejních slavností. „Jsem spokojen, lidí přišlo hodně, naše pivo jim chutnalo. Pokřtili jsme novinku naší produkce – pivo Prometheus. Počasí vydrželo, hudba parádní. Vážně se jsme spokojen. Díky všem účinkujícím a divákům a také obrovský dík všem pořadatelům a lidem z pivovaru, kteří se podíleli na organizaci," dodal ředitel František Jungmann.

Pivovarský den přilákal tisíce návštěvníků

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Ivana ŠmejdováPostřižinský

Pivovarský den je událostí číslo jedna na nymburské scéně. Letos přilákal několik tisíc návštěvníků po dvaadvacáté.

Celý den se v zahradě Pivovaru Nymburk hrálo, soutěžilo o super ceny, a hlavně ochutnávalo Postřižinské pivo. Lidé si užívali lahodný mok, občerstvení i atraktivní program. Odpoledne rozjel na plné pecky Děda Mládek Ilegal Band a krom dalších muzikantů nadchla publikum Ewa Farna. „Atmosféra je skvělá! Nedá se popsat, musí se zažít," shodovali se Nymburáci, Hradečáci a všichni, koho se Nymburský deník zeptal.

Pavol Kravec se stal nejlepším výčepním severní Moravy

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápoje

Nejlepší výčepní ze severní Moravy se 13. června setkali v ostravské restauraci PUOR Slezská, aby ukázali, že mají na postup do finále soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2017. Mezi 26 soutěžícími bylo letos hned 8 zástupkyň něžného pohlaví, které tak dokazují, že řemeslo výčepního a znalosti historie a výroby světoznámého ležáku nejsou jen doménou mužů. Odborná porota vybrala tři nejšikovnější soutěžící v čele s Pavolem Kravcem. Ten se stal absolutním vítězem ostravského kola a společně s dalšími postupujícími zabojuje o vítězství v celonárodním finále 16. a 17.srpna v Plzni.

Pavol Kravecz pivnice Assen v Ostravě je vítězem severomoravského kola 12. ročníku soutěže o nejlepšího výčepního plzeňského piva. V ostravské restauraci PUOR Slezská totiž prokázal nejen veškeré technologické znalosti týkající se čepování a servírování piva, ale i charisma a osobnost, které nesmí žádnému výčepnímu chybět. Společně s ním do národního finále v Plzni postupuje Venetta Fancová z ostravské Original Baseball restaurant, která se umístila na druhé příčce a trojlístek nejlepších výčepních doplňuje bronzový Boris Milev z restaurace Olympia. Vysoká úroveň znalostí a dovedností všech soutěžících opět potvrdila stoupající prestiž soutěže a inspirovala porotu k udělení „divoké karty“ pro Michaelu Schmidtovou z ostravské Pivnice srub. Ta se přidá k vítězné trojici v cestě do plzeňského finále, kde se porotu pokusí přesvědčit o tom, že titul Master Bartender patří právě jí.

Podle slov poroty, ve které zasedl I plzeňský sládek Václav Berka byli letošní soutěžící perfektně připravení na všechny soutěžní disciplíny a podali skvělé výkony. To potvrdil i vítěz ostravského kola Pavol Kravec: „Na soutěž jsem se připravoval kontinuálně od roku 2011 a dnes mě tu podpořili kolegové i má přítelkyně, jsem rád, že se teď společně můžeme radovat z vítězství a moc se těším na plzeňské finále.“

Postupující do plzeňského finále:
Pavol Kravec, pivnice Assen, Ostrava
Venetta Fancová, Original Baseball restaurant, Ostrava
Boris Milev, Restaurace Olympia, Ostrava
4. „divoká karta“ Michaela Schmidtová, Pivnice Srub, Ostrava

Celonárodní finále se uskuteční 16. a 17. srpna v Plzni. Václav Berka obchodní sládek Plzeňského Prazdroje prozrazuje, co získá nejlepší výčepní plzeňského ležáku. „Tím největším oceněním pro nového Mastera Bartendera je samozřejmě prestiž, kterou vítězství přinese jemu a “jeho“ restauraci. Jako symbol toho, že hosté u něj dostanou ten nejlepší pivní servis od skutečného profesionála a plzeňské pivo ve špičkové kvalitě, dostane vítěz památeční trofej.Tradičně také ty nejlepší čeká cesta po evropských provozovnách, které čepují Pilsner Urquell, první zlaté pivo na světě, které dalo jméno celé jedné pivní kategorii -Pils.“

Vývoz českého piva do Číny vázne. Velmoc odebírá jen mizivý zlomek naší produkce

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Lidovky-cz

Přes 34 tisíc hektolitrů piva vyvezly loni české pivovary do Číny. Meziročně o necelých 6000 hektolitrů méně. Je to sotva viditelný zlomek celkového exportu. A první měsíce letoška naznačují další propad.

Přitom když před dvěma lety ovládla čínská společnost CEFC pátého největšího producenta u nás Pivovary Lobkowicz, měla se právě tato akvizice stát příležitostí k oživení prodeje českého piva na čínském trhu.

Zatímco předloni a loni za období od ledna do dubna vypravily zdejší pivovary podle údajů celní správy do Číny přes 12,5 tisíce hektolitrů, letos ve stejném období to bylo jen 8,3 tisíce. Takže na velké oživení exportu směrem do asijské velmoci to nevypadá ani v tomto roce.

Nenaplněné ambice
V létě 2015 měl přitom čínský investor smělé plány. „Vstup do skupiny Pivovary Lobkowicz je pro nás zajímavou investiční příležitostí a také symbolickým vyjádřením našeho zájmu v České republice dlouhodobě úspěšně působit. Netajíme se také ambicí tímto krokem významně posílit export českého piva do Číny,“ citovaly tehdy agentury prezidenta CEFC Čchan Čchao-tua.

„Zapojením investiční skupiny CEFC se nám otevírají nové možnosti výrazného posílení na asijských trzích,“ přizvukoval menšinový vlastník a v té době generální ředitel této skupiny sedmi regionálních pivovarů Zdeněk Radil, který už dnes ve firmě nepůsobí.

Žádné výrazné posílení exportu do Číny se však nekoná, společnosti se podle některých informací loni spíš výrazně propadl celkový objem prodeje. Zda je to pravda, kolik a zda vůbec Lobkowicz vyváží do Číny nebo jaké má další plány, se nikdo nedoví. Mluvčí společnosti Josef Novák nebere telefon a nereagoval ani na opakované dotazy e-mailem.

Pivovary Lobkowicz určitě nejsou jediným vývozcem českého piva do Číny. Nemalý podíl má například Budějovický Budvar, ale konkrétní čísla a vývoj nezveřejňuje. Mnohem větší objemy než do Číny exportují české pivovary například do Jižní Koreje.

Dopravovat pivo do takových dálek ale má hodně úskalí.

Dlouhé cesty pivu nesvědčí
„Ono obecně vozit pivo na velké vzdálenosti není moc ekonomické. Kilogramová cena piva je dost nízká, a tak se transakční náklady špatně do výsledné ceny rozmělňují,“ vysvětluje Tomáš Maier, který na České zemědělské univerzitě přednáší o ekonomice pivovarnictví.

„Pivo obsahuje přes 90 procent vody, a tu převážet na velké vzdálenosti je nesmysl. Pak jsou tady ještě různé bariéry zahraničního obchodu, zejména pak cla, a v neposlední řadě pivo jako poživatina dlouhotrvajícím transportem ztrácí na kvalitě,“ popisuje Maier nevýhody vývozu piv přes půl světa.

„Dovážet pivo od nás do Číny příliš nedává smysl. Každý velký světový výrobce jak může, tam spíš vaří pivo na základě licenční výroby. Pivovary musejí mít k přímému exportu hodně vážný důvod. Jako je v případě Budvaru ochranná známka a důraz na originalitu,“ souhlasí nezávislý pivovarnický expert Jan Veselý.

Velká země, málo českého piva
Vývoz do Číny představuje zhruba jen něco přes půl procenta celkového českého pivního vývozu. Ten přitom každým rokem láme rekordy a posilující export pomáhá výrobcům v situaci stagnujícího domácího trhu.

Produkce tuzemských pivovarů díky tomu převýšila loni sumu 20 milionů hektolitrů, z toho 4,4 milionu putovalo za hranice. Nejvíc – 1,1 milionu hektolitrů – skončilo na Slovensku. Na dalších příčkách jsou Německo, Polsko, Švédsko a Velká Británie. Zmíněná vzdálená Korea je přitom v porovnání loni exportovaných 130 tisíc hektolitrů českých piv na osmém místě z celkem 98 zemí, do nichž české pivovary vyvážejí.

O tom, jak rozdrobený je exportní trh, svědčí i rozdělení podle kontinentů. Česko dodalo loni 84 procent svého pivního exportu do 25 zemí Evropské unie. O zbylých 16 procent vyvezených piv se dělí 73 zemí mimo EU. A to včetně takových jako Benin, Kamerun, Katar nebo Kambodža. Nejvíc piva u nás vyvážejí Plzeňský Prazdroj (přes milion hektolitrů) a Budějovický Budvar.

Staropramen světlý přidal ke svému názvu slovo Smíchov. Desítka slaví 140 let

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Zboží&ProdejStaropramen

Průměrný Čech za rok vypije 143 litrů piva, z toho většina, téměř 68,5 litru, připadá na desítku. Ta letos slaví 140 let, Staropramen světlý u této příležitosti přidal ke svému názvu slovo Smíchov a vrátil se k tradičnímu logu.

Podle výzkumu agentury GfK pod názvem Brand Health Tracking až polovina tuzemských pivařů uvádí, že si desítku dají minimálně jednou týdně, zatímco u jedenáctky a dvanáctky je četnost nižší. Alespoň jednou týdně si je podle průzkumu dopřeje zhruba 35 % českých pijáků piva.

Pivo, které se stalo vzorem pro celou kategorii, uvařil ve Smíchovském pivovaru v roce 1877 sládek Michael Trnka. U příležitosti 140. výročí najdou pivaři desítku Staropramen světlý pod tradičním lidovým pojmenováním Smíchov.

Návrat k tradičnímu logu i příklon k lidovému názvu jsou součástí nové marketingové kampaně pivovaru, která probíhá v jarních a letních měsících letošního roku. „Desítka letos slaví významné výročí a nás napadlo, že jí nadělíme staronový název i design,” říká o marketingové kampani Petra Chovancová, Senior Brand manažerka značky Staropramen. Etiketám lahví a plechovkám s inovovaným designem dominuje secesní logo pivovaru, silueta pražského hradu a tradiční tmavě zelená barva.

Desítka tvoří polovinu produkce Staropramenu
„Desítku sice Smíchovský pivovat vařil už od svého založení, Michael Trnka ale dokázal pivo zjemnit, vyprecizovat jeho hořkost a především nastavit takový proces, díky němuž dokázali na Smíchově uvařit za jakýchkoli podmínek vždy stejně kvalitní pivo,” říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. Desítka se stala nejoblíbenějším pivem své doby. Dnes se stále významně podílí na celkovém výstavu Staropramenu. Tvoří více než polovinu jeho celkové produkce.

Máte rádi citronové pivo? Vyrobte si ho sami doma!

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:inStory.czAutor:Marie Popelková

Pivo ochucené ovocnou šťávou, takzvaný radler, zná svět už téměř 120 let. Jeho obliba stoupá i v Česku. Jde vlastně o pivo s nízkým obsahem alkoholu, který vzniká smícháním piva a ovocné limonády nebo šťávy. Ta ale bývá obvykle plná nezdravých éček. Pokud si na radleru chcete pochutnat a ještě něco udělat pro své zdraví, vyrobte si ochucené pivo doma a bez chemie!

Poměr piva a ovocné šťávy je u radleru obvykle 50 %. Obsah alkoholu většinou nepřesahuje 2,5 %, existují však i výrobky s vyšším obsahem alkoholu.

Domácí citronový radler
Ingredience:
500 ml perlivé vody
500 ml světlého ležáku
citron
třtinový cukr
Postup:

Do džbánku nalijte trochu perlivé vody, vymačkejte půl malého citronu (případně méně, či více dle chuti) a doslaďte třtinovým cukrem dle chuti. Vše důkladně promíchejte, aby se krystalky cukru ve vodě dobře rozpustily. Vody nalijte opravdu pouze trochu, aby vám při zuřivém míchání nevyprchaly bublinky.

Po rozmíchání doplňte zbytkem perlivé vody a dobrým světlým ležákem. Vše promíchejte, ale velmi opatrně, abyste nezničili říz. Na závěr můžete přihodit do džbánku kolečko citronu.

Tip: Pozor na dužinu z citrusů, v radleru patří mezi rušivé ingredience. Podle chuti můžete vyzkoušet i variantu s grepový džusem, bezinkovou šťávou či pomerančem.

Historie ovocného piva
Radler pochází z Bavorska. Rozšířená legenda, že radlera vynalezl v roce 1922 Franz Xaver Kugler, se ukázala jako smyšlená. Kugler v té době vedl výletní restauraci Kugler Alm v obci Oberhaching na jih od Mnichova, kterou vyhledávali především cyklisté. Jedné soboty v červnu 1922 mu prý kvůli velké poptávce hrozilo, že dojde pivo. V nastalé nouzi smíchal pivo napůl s citrónovou limonádou a hostům pak nápoj servíroval jako "cyklistický máz" (Radlermaß). V literatuře ale najdeme důkazy, že Radlermaß byl znám pravděpodobně už kolem roku 1900: o jeho čepování se zmiňuje například bavorská spisovatelka Lena Christová ve své knize Erinnerungen einer Überfüsssigen z roku 1912. A protože se vyprávění vztahuje k roku 1900, musel radler existovat již v oné době. Proto se u této legendy nejedná o nic jiného než dobře vymyšlenou historku, která má do Kugler Alm přilákat více hostů. Momentálně se má za to, že Radlermaß vymysleli na konci 19. století v jednom ze sociálnědemokratických cyklistických klubů. Dopátrat se ale pravého vynálezce radlera, je zřejmě už nemožné.
Radler v Česku

Jako první začali v Česku vyrábět pivo pod označením Radler v roce 2002 v pivovaru Krušovice. Vzhledem k nezájmu ale byla produkce po třech letech zastavena. Aktuálně jsou na trhu k dostání radlery nejrůznějších příchutí, od klasické citronové přes limetkové, grapefruitové, bezinkové až po švestkové nebo višňové.

Češi dobývají svět kombinací piva a vláčků. Nápad uhranul pivaře v USA

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Jan Kaliba

České pivo už věhlas v cizině získalo, teď si ale razí cestu do světa ve zvláštní kombinaci s železničním modelářstvím. Titulek agentury AP hlásá, že do Spojených států a do Číny přichází český koncept pivních vláčků.

Dost možná už jste se s konceptem sami setkali v některé z restaurací v Brně nebo v Praze. Sednete si ke stolu, objednáte si pivo nebo jiné pití a místo číšníka vám ho automaticky doručí po kolejích vláček, který v restauraci propojuje výčep se všemi stoly.

Američané jsou nápadem uhranutí. Podle agentury AP je to rychlé, účinné, zábavné a hlavně léta úspěšně testované na skutečných milovnících piva, na Češích. Za osm let existence vláčkových hospod bylo rozvezeno přibližně šest milionů nápojů.

Autor tohoto hospodského konceptu Petr Fridrich teď chce otevřít první pobočky v USA a v Číně. První zastávka českého pivního vláčku má být v Chicagu, kde je silná česká a německá komunita pivařů.

Pobočku chce český podnikatel otevřít ještě letos, s vlastním minipivovarem s výrobou českého piva plzeňského typu a nově vyvinutým modelem vláčků i propracovanějším kontrolním systémem.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819