Novinky a zajímavosti ze světa piva

Trvalo dlouho, než si Bechyňští mohli zase začít pochutnávat na vlastním pivu. Na tradici, která v Bechyni zanikla před více než sto lety, navázal před pěti lety Erik Machart. Už od začátku v malém pivovaru vaří pivo sládek Jan Hobza, který jej také v současnosti provozuje.

V objektu někdejší keramické továrny Keras jeho majitel Erik Machart před šesti lety postavil pivovar s plánovaným výstavem 1200 hektolitrů ročně. Pivařům v březnu před pěti lety přichystal spodně kvašený klasický ležák: desítku, dvanáctku a polotmavou dvanáctku. O kvalitu piva se po celou dobu stará Jan Hobza. K profesi sládka se dostal zajímavou oklikou.

"Původně jsem totiž vystudovaný elektromechanik. Velkou část života jsem ale strávil v pivovarech," vysvětluje. Jako elektromechanik v nich totiž instaloval automatizační techniku. Jak jezdil po pivovarech, začal se seznamovat se sládky i technologií výroby piva. Nakonec si jej začal před zhruba patnácti lety doma i sám vařit.

"Postavil jsem si zkrátka doma na dvorku takový malý pivovar, v boudičce o pětadvaceti metrech," říká se smíchem. Pivo v něm vařil pro sebe a pro blízké přátele. Tím to ale neskončilo. S Erikem Machartem se zná od dětství, a tak jednou slovo dalo slovo, a když se rozhodl postavit v Kerasu malý pivovar, jeho volba padla právě na Jana Hobzu.

Připravovat ho začali na podzim roku 2016. Jan Hobza navrhl projekt, vybral dodavatele, a na jaře roku 2018 se v Bechyni opět začalo vařit pivo. "Držíme se tradičních postupů, děláme klasické spodně kvašené pivo. Výčepní desítku a světlý a polotmavý ležák. Pivo nijak nepasterizujeme, chceme, aby zůstalo živé. V létě pak občas přidáváme i nějaké speciály, uvařili jsme například pomerančový a grepový radler. Udělali jsme také kyselé pivo, takzvaný sour. Ten se také dochucuje. Na léto uděláme pro lidi zkrátka takové lehčí pivo," vysvětluje. Na zimu pak pro lidi vaří ležák třináctku. Mezi Bechyňskými mají úspěch. A nejen mezi nimi.

"Jezdí si k nám pro pivo i lidé třeba z Týna nad Vltavou. Často přicházejí také lázeňští hosté," upřesňuje Jan Hobza.

Pivo vaří většinou dvakrát do týdne, v sezoně i třikrát. V tisícilitrové varně vzniká 800 litrů na jednu várku. "Momentálně jsme na zhruba polovině plánovaného ročního výstavu, na přibližně 80 várkách za rok," vysvětluje. Jedna várka mu trvá zhruba dvanáct hodin.

Pivo vaří klasickým dvourmutovým způsobem a nepomáhá si žádnými extrakty. Nepouští se ani do žádných větších experimentů. "Chceme zkrátka dělat tradiční české pivo plzeňského typu," vysvětluje. A mezi hosty má úspěch. "Desítka je nejoblíbenější v létě pro osvěžení. Často si u nás lidé dávají řezné pivo. Dvanáctka se pak v oblibě drží po celý rok," dodává.

Kromě restaurace v objektu pivovaru provozovali také další dvě v Českých Budějovicích. "Jednu jsme ale museli zrušit a prodat, v dnešní době je totiž v gastronomii problém s personálem. V současnosti tak máme v Českých Budějovicích už jen jednu: restauraci Baarovka poblíž polikliniky Sever. Té se naštěstí daří dobře," říká. S vařením piva mu poslední rok pomáhá Marek Kořánek. "Ze začátku to s ním nebylo úplně jednoduché, ale je to zaplaťpámbu šikovný kluk, který se snaží," dodává se smíchem.

Do provozu pivovaru neblaze zasáhla epidemie covidu, která uzavřela hospody v celé republice. "Nejdřív lidé chodili aspoň na zahrádku, když už se pak mohlo. Lidé chodili a podporovali nás, měli jsme také rozvoz piva. Vozili jsme ho dokonce až do Českého Krumlova. Když pak došlo na druhou, podzimní uzávěru, už to bylo mnohem horší. To nás bolelo hodně."

Když už to začalo vypadat lépe, přišla další rána: válka na Ukrajině a s tím související razantní nárůst cen. "Zdražilo všechno: chmel, slad… je to šílené. Náklady na várku se zvedly skoro o třetinu," upřesňuje. Na zákazníka je ale pivovar v plné míře přenést nemůže. "Snažíme se držet cenu tak, aby byla konkurenceschopná a pro zákazníka přijatelná. Aby si to lidé vůbec mohli dovolit, chodit na pivo."

Nejvíc by pivovarům podle jeho názoru pomohlo, kdyby začal trh fungovat normálně a předvídatelně, bez velkých výkyvů. "Myslím, že všechny pivovary bojují o to, aby se udržely. Kupní síla lidí se zmenšila a lidé šetří, kde se dá. A restaurace jsou bohužel na jednom z prvních míst. Věřím ale, že lidé si nakonec cestu k dobrému pivu vždycky najdou," uzavírá Jan Hobza.

Právo várečné dostala Plzeň od krále Václava II. hned při svém založení roku 1295. Vařit pivo tak mohli na území města všichni tehdejší měšťané. Ve druhé polovině 15. století byl založen pivovarnický a sladovnický cech, který byl vedle cechu řeznického nevýznamnější ve městě a sdružoval všechny bohatší měšťany.

Jak připomíná Jana Slámová v publikaci Jak se nakupovalo, vařilo a jedlo ve staré Plzni, bohatí měšťané své sladovny a pivovary provozovali obvykle na předměstích. V roce 1501 upravili radní způsob vaření piva nařízením, které mělo zlepšit jeho kvalitu. Předepsali totiž, jakému množství sladu odpovídá konkrétní objem piva.

Bílé a červené
Na počátku 16. století měšťané v Plzni vařili dva druhy piva: bílé pšeničné a červené ječné, zvané též staré, nejvýše však dvacet várek ročně. Závazné bylo také pořadí vaření a čepování: město sestávalo z osmi houfů, totiž částí města o 30 až 40 domech. Každý houf čepoval jeden týden, v rámci něho se střídaly tři až čtyři domy. Nepřehlédnutelným signálem pro konzumenty byl kovaný vínek vyvěšený na konkrétním domě. Jedině tam se toho dne v dané čtvrti legálně čepovalo.

Vzhledem k tomu, že ve středověku v Plzni neexistovaly stálé výčepy, měšťané se scházeli ke společnému popíjení piva často v průjezdech měšťanských domů, kde byly k dispozici stůl a lavice. Improvizované nálevny však nenabízely stálou kuchyni. Tento způsob čepování, při kterém se střídali všichni právováreční měšťané, vzal definitivně za své až v 19. století. V roce 1842 měšťané privilegovaní právem vařit pivo založili a společnými silami postavili dnes světoznámý plzeňský Měšťanský pivovar. První várka ležáku, který později pod jménem Pilsner Urquell dobyl celý svět, spatřila světlo světa 5. října 1842 zásluhou sládka Josefa Grolla.

Preclíky a viřtly
V 19. století již byla v Plzni řada stálých hospod, které kromě piva z měšťanského pivovaru nabízely i něco dobrého k snědku. K nejoblíbenějším pivním pochutinám patřily preclíky, které – zavěšené na tyčkách – po městě roznášeli preclíkáři. Příprava preclíků nebyla úplně jednoduchá: nejdříve se totiž těsto vařilo a pak peklo. Hotový výrobek totiž měl chroupat, ale pak se doslova rozplynout na jazyku. Další lahůdku k pivu prodávali prodejci párků, viřtláři. Tehdejší párky se však více podobaly našim klobásám nebo vuřtům. Strávník si musel dávat dobrý pozor, aby si mastnotou nepokapal šaty.

Zatímco Plzeňané chodili do starých hospůdek především společně vychutnávat místní pivo, lidé na cestách, kteří ve městě hodlali přenocovat, mířili do hostinských domů. Tam měli kromě noclehu i stravu, a navíc nezbytnou píci pro koně. Zájezdní hostince vítaly především formany už před Plzní, při všech hlavních silnicích. Samozřejmostí byly při nich tzv. formanky, přístřešky, kam se pohodlně vešel naložený vůz. Vozka odtud časně ráno vyrazil se svým nákladem k branám Plzně. Obvykle zamířil přímo na městský trh.

Pivo v Mlékojedech vařili i v uplynulých dnech. „Začínám kolem šesté hodiny šrotovat, končím tak ve tři hodiny,“ popsala Deníku uprostřed práce paní Olga, tamní sládková. Následně budou stovky litrů čerstvě uvařené jedenáctky šest týdnů kvasit a ležet ve velkém tanku. Pak pivo stočí do sudů a část nalahvují.

Uvařit pivo se ziskem je pro zpracovatele českého zlata těžší a těžší. Kromě vysokých cen za energie sládky trápí i odliv lidí z hospod. Více než na množství proto sází na pivní speciály a rozšíření portfolia i na nealko segment. Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba má za to, že tankovému pivu se nic nevyrovná, a právě to přitáhne pivaře zpět do restaurací.

Pivovary tíží drahé energie a vstupy. Jak to zvládáte?
Doba je těžká, ale jsem přesvědčen, že kvalitně fungující pivovar se silnou základnou zákazníků je schopen ji zvládnout. Zvládli jsme covid, musíme zvládnout i růst nákladů. A jako v každé ekonomicky složitější době i dnes platí, že musíme jít zákazníkovi více naproti. Mezi zákazníky například stoupá poptávka po tankovém pivu, tento trend samozřejmě vnímáme a pracujeme na rozšiřování sítě podniků s tankovým pivem. Meziroční nárůst piva z tanku je v desítkách procenta.

Takže zákazníci jsou více po kvalitě než množství? Vypije se méně desítek a více nefiltrovaného a tankového piva?
Ano, bezpochyby je kvalita piva rozhodující. Naším nejprodávanějším pivem je Holba Šerák, což je jedenáctka, která má plnější chuť než desítka a zároveň menší množství alkoholu než dvanáctka: a to vcelku vystihuje to, co chce současný zákazník, resp. jejich většina. Šerák je také přesně tím pivem, které nejvíce čepujeme přes pivní tanky

Vnímáme i rostoucí zájem o prémiové řady, speciály, nefiltrovaná piva, máme velký úspěch s polotmavým pivem. Vidíme, že lidé rádi zkouší, ale základ je v klasickém spodně kvašeném ležáku vařeným tradičním způsobem. To vše potvrzuje, že klíčová je kvalita, samotná cena je až druhým hlediskem, ač pochopitelně také důležitým.

Mladá generace řeší kromě chuti i ekologii. Nadto prý alkohol už tolik netáhne...
Je to tak a platí to nejen u mladých. Změny na straně zákazníků pozorujeme i v obalech. Skončili jsme zcela s PET lahvemi a roste popularita plechovek jakožto praktického a zároveň šetrného obalu. Opravdu důležitou roli přebírá i segment nealkoholického piva, vidíme to u výrazného růstu prodejů naší Holba Nealko. Tyto trendy odráží i naše letošní plány: uvedeme novinky v segmentu nealko piv.

Plánujete expanze či investice pro letošní rok?
Připravujeme instalace tanků do dalších restaurací. My pivovarníci a provozovatelé děláme vše proto, abychom společně dostali zpátky lidi do hospod, a právě investice do tankového hospodářství, interiéru či výčepní techniky jsou tím správným směrem.

V hanušovické Holbě pracujete bez tří let téměř tři dekády. Jak moc se toho za tu dobu změnilo?
Začnu opačně, tedy co se nezměnilo - nezměnil se způsob vaření piva, ten je v Holbě stále stejný: tedy kvašení v otevřených spilkách, dlouhé zrání v ležáckých sklepích, vlastní voda z jesenických hor a ten nejlepší žatecký chmel. Naopak se zásadně změnilo technické vybavení, většina částí pivovaru prošla zásadní modernizací, například varna, stáčecí linka či filtrace jsou úplně nové a moderní.

Já si za těch téměř 30 let v pivovaru postupně prošel všechna výrobní oddělení než jsem se stal sládkem, takže ty změny v technickém vybavení vidím velmi dobře a třeba o distribuci či obchodu a marketingu je zbytečné mluvit, ty jsou úplně jinde. Ale způsob vaření piva a základní receptury zůstávají. V tomto je pivovarnictví konzervativní obor v tom nejlepším smyslu slova.

Jak moc dnes vůbec ovlivňují výrobu piva technologie?
Procesy na varně se kontrolují přes počítač, každou odchylku hned vidíme a řešíme, například teplotu při vaření mladiny a mnoho dalšího. To pomáhá, nemusíme to dělat ručně jako ještě před pár desítkami let. Nicméně stále platí, že pro skvělé pivo potřebujete hlavně kvalitní suroviny jako je chmel, slad či pramenitá vodu a základní „technologie“ jakými jsou již po staletí varna, otevřená spilka a ležácké sklepy. Takže technologie práci usnadňují, ale klíčovou roli má a vždy budou mít suroviny a tradiční způsob vaření a zrání.

V posledních letech klesá spotřeba piva v restauracích současně rostou prodeje v supermarketech. Jak hodnotíte tyto trendy?
Jestliže si chcete vychutnat pivo v jeho nejlepší kvalitě, čepované pivo nic nepřekoná. Takže se snažíme, aby se lidé do restaurací vraceli, vaříme speciály, které jsou primárně určeny na čep, investujeme do moderních výčepních zařízení a tanků, organizujeme školení správného čepování. Já doufám, že se trend poklesu prodeje sudového piva zastaví a jeho prodej začne zase stoupat.

Holba ještě v roce 2019 prodávala 51 procent v sudech, nyní jsme na 41. I když tyto čísla je třeba vidět nejdříve v souvislosti s covidem a nyní i s obtížnou ekonomickou situací, trend je to zřejmý a týká se celého pivovarnického segmentu. Přesto věřím, že se to postupně obrátí a prodej sudového a tankového piva opět poroste.

Jak speciály vznikají? Inspirujete se recepturami třeba v zahraničí?
Hledáme speciální receptury, i když spíše v naší historii a regionu než v zahraničí. Zkoušíme různé ingredience, nové slady, speciální chmely, receptury, sílu či pitelnost. Speciály většinou korespondují s různými ročními obdobími a událostmi, například na Vánoce a zimní sezonu vaříme hutný a silný sváteční ležák, přes léto svěžejší a lehčí typy piv.

S kolegy sládky z pivovaru Zubr Natašou Rouskovou a pivovaru Litovel Petrem Kosteleckým navíc od tohoto roku uvádíme projekt Sládkův Tip, jehož součástí je sedm speciálních piv. Začínáme nyní v březnu se Zeleným Patrikem, který bude v restauracích k dispozici až do Velikonoc. Obecně platí, že speciály, které jsou primárně určeny na čep, posilují a zatraktivňují nabídku piv v restauracích, a tak napomáhají vrátit do nich více návštěvníků.

Velkopopovický Kozel přichází na trh s nealkoholickou novinkou Kozel Nealko, která si zachovává výraznou sladovou chuť, jemnou hořkost i skvělou pitelnost stejně jako jeho tradiční varianty. Nabízí ji jako poctivou odměnu, kterou si lidé mohou dopřát i při práci.

Kategorie nealkoholického piva v Česku je dlouhodobě nejrychleji rostoucí pivní kategorii. Její podíl (včetně nealko radlerů) už činí více než 7 %. Obohatit nabídku v tomto segmentu se nyní rozhodla i tradiční česká pivní značka Velkopopovický Kozel.

„Trh nealko piva je dnes již plnohodnotnou samostatnou nápojovou kategorií,
ve které spotřebitelé očekávají bohatou nabídku. Proto jsme se rozhodli lidem, kteří mají rádi chuť Kozla, nabídnout i jeho nealkoholickou variantu.“ vysvětluje Jana Vainerová, Senior Brand manažer značky Velkopopovický Kozel.

Receptura nového nealkoholického piva vznikla ve spolupráci sládků Jana Engeho, vrchního sládka Plzeňského Prazdroje, a inovačního sládka Tomáše Pokorného. Kozel Nealko se vaří podobně jako klasická piva z Velkých Popovic z plzeňského, karamelového a praženého sladu, díky kterým má nejen plnou sladovou chuť, ale taky medovou až polotmavou barvu. Jemnou hořkost pivo získává z českého chmele Premiant. Aroma je typicky pivní s jemnými ovocnými, esterovými tóny.

„Nového nealkoholického Kozla vyrábíme podobnou technologií jako klasický ležák, jen na konci procesu šetrně odstraníme alkohol. Při vývoji jsme se snažili, aby pivo bylo chuťově plné a co nejvíce se přiblížilo celkovým chuťovým projevem alkoholickému pivu. Jsme přesvědčeni, že díky tomu uspokojí i ty největší pivní fajnšmekry,“ uvádí Vojtěch Homolka, vrchní obchodní sládek Velkopopovického Kozla.

Kozel v nealko provedení je k dostání v obchodech postupně od letošního února,
a to výhradně v půllitrových plechovkách.

„Kozel Nealko je určen nejen pro řemeslníky a kutily, ale pro všechny, kteří se rádi odmění poctivou chutí piva v nealkoholickém provedení. A to nejen během práce, ale i při dalších aktivitách. Rádi bychom ho nabídli i hasičům, se kterými dlouhodobě spolupracujeme,
a které Velkopopovický pivovar podporuje. Věříme, že poctivé nealkoholické pivo Kozel si najde, stejně tak jako jeho alkoholické varianty, celou řadu příznivců,“ dodává Jana Vainerová.

Milovníci hořkého piva se mohou těšit na novinku Rodinného pivovaru Bernard. Na trh uvádí typ piva, který dosud nenabízel – India Pale Lager, označovaný jako IPL. Nový speciál je uvařený v limitovaném množství.

„IPL je typické spodně kvašené pivo, ale k nachmelení se používají aromatické chmele určené pro svrchně kvašené pivo typu IPA, jako jsou Agnus, Amarillo a Citra. Ve vůni i chuti jsou cítit citrusy, charakteristická je ovšem silnější, lahodně doznívající hořkost. V případě našeho IPL Bernard je to 60 jednotek hořkosti, běžný ležák má kolem 35 jednotek,“ představuje novinku vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra. IPL Bernard obsahuje podobné množství alkoholu jako český ležák, v tomto případě pět procent. „Takové pivo se dá dobře pít třeba celý večer.“

Rodinný pivovar Bernard navařil nového speciálu limitované množství 220 hektolitrů. Jen necelá desetina z navařeného množství je na čepu, a to přímo v pivovaru v Návštěvnickém centru Bernard v Humpolci. V lahvích s patentním uzávěrem je Bernard IPL k dostání ve značkových prodejnách pivovaru.

„Novým druhem piva obohacujeme náš sortiment, i větší pivovar může dělat zajímavé speciály, ale není vyloučeno, že se toto pivo dostane do naší běžné produkce,“ dodává vrchní sládek Josef Vávra.

Pivovary Litovel, Holba a Zubr ze skupiny Pivovary CZ Group, letos uvařily na počest svatého Patrika a příchodu jara unikátní zelený ležák Patrik 11%. Na čepu se tento ležák se světle smaragdovými odstíny začíná objevovat právě v těchto dnech a k dostání bude také v ručně stáčených pětilitrových soudcích.

„Vařit pivo pro výjimečné příležitosti je pro mne vždy výzva a zároveň i potěšení. Jsem rád, že obliba našeho čistě přírodního, nefiltrovaného zeleného ležáku rok od roku stále více roste a tomu se úměrně zvyšuje i počet míst, kde si jej mohou štamgasti vychutnat. Tento výjimečný ležák doporučuji všem těm, kteří mají rádi netradiční pivní zážitky,“ říká litovelský sládek Petr Kostelecký. „Zelený, jedenáctistupňový ležák bude k dispozici od začátku března na oslavu Dne svatého Patrika a podruhé se bude stáčet před Velikonocemi, aby si jej lidé mohli vychutnat i na Zelený čtvrtek,“ doplňuje Petr Kostelecký.

Ochucené zelené pivo, míchané z nefiltrovaného světlého ležáku, vyniká aroma sedmi pečlivě vybraných bylin, jejichž kombinace a přesný poměr je střeženým tajemstvím sládka. Výjimečný ležák zjemňují také exotické podtóny v čele s citrusy a skořicí, které se dokonale hodí například k jarním specialitám z telecího, jehněčího nebo kuřecího masa. K dostání bude v čepované podobě ve vybraných pivnicích a restauracích především na střední Moravě. Ručně stáčené pětilitrové soudky budou v prodeji regionálně v maloobchodních a velkoobchodních sítích či v některých hospodách.
Zelený Patrik je součástí nového projektu Sládkův Tip společnosti Pivovary CZ Group, ve kterém budou zákazníkům v průběhu celého roku představována výjimečná a netradiční piva.

Sládkův Tip je nový projekt pivovarů Holba, Litovel a Zubr
Tři pivovary - Zubr, Holba a Litovel budou v průběhu roku svým zákazníkům nabízet 7 limitovaných edic piva, uvařených k různým příležitostem podle unikátních receptur jejich sládků. „Cílem je zákazníkům a štamgastům zpestřit běžnou nabídku našimi pivními specialitami pod značkou Sládkův Tip. Věříme, že si tato piva na čepu vychutnají nejen znalci, ale i ti, kteří rádi objevují nové chutě a vůně piva,“ říká Tomáš Pluháček, výrobně technický ředitel společnosti Pivovary CZ Group.

Plzeňský Prazdroj loni zaznamenal po dvou covidových letech, kdy jeho prodeje klesaly, růst. V Česku prodal celkem 7,3 milionu hektolitrů piv, tedy o téměř 12 procent víc než v roce 2021. Dařilo se všem jeho hlavním značkám. Díky cílené a dlouhodobé podpoře gastronomie se pivovaru podařilo také nastartovat prodeje v hospodách a restauracích, které odebírají jeho pivo.

„Předchozí dva roky naše domácí prodeje klesaly. Přesto jsme se snažili investovat do podpory hospod a restaurací, aby dokázaly nesnadné covidové období překonat. Většině z těch, kterým dodáváme pivo, se to podařilo a rok 2022 pro ně opět znamenal oživení. Bohužel přišla energetická krize a vysoká inflace, takže restart gastra a návrat k období před pandemií je zatím tak na půli cesty, takže výzvy jsou stále velké,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

V hospodách a restauracích loni Prazdroj zvýšil prodeje o téměř 13 procent, přesto nedosáhl rekordního roku 2019. „Růstu pomáhá obliba našich čepovaných piv. Spotřebitelé si často vybírají podnik právě podle toho, jestli má naše značky, a to má pozitivní dopad i na prosperitu samotných podniků. Trend výrazně souvisí s rostoucí kvalitou, kdy se nám dlouhodobě daří zvyšovat počet hospod, které se špičkově starají o pivo a zlepšují celkovou péči o své hosty. Hospodští už prostě vědí, že když se dokážou postarat o pivo i o servis, tak se k nim hosté vrátí,“ doplňuje Tomáš Mráz. Jen v loňském roce experti Prazdroje proškolili v oblasti péče o pivo a čepování personál 1700 tuzemských hospod a restaurací.

Péče Prazdroje o hospody se netýká jen čepování, ale je komplexní. Pivovar jim bezplatně poskytuje vybavení, jako výčep, sklo nebo vybavení zahrádek. Nabízí jim také vlastní rozvojové a školicí programy, které majitelé a provozovatelé podniků i jejich personál využívají a zlepšují tím své dovednosti. „Česko je jedinečné svou rozsáhlou sítí hospod a restaurací. Je to vlastně tradiční sociální síť sloužící k setkávání, diskuzím, oslavám nebo seznamování. My do těchto míst dodáváme tradiční český nápoj. Ale zároveň chceme toto prostředí kultivovat a rozvíjet, a proto do něj systematicky investujeme. Jen loni to bylo téměř půl miliardy korun a pro letošek máme na podporu hospod a restaurací připravenou obdobnou částku,“ říká Tomáš Mráz.

V podpoře bude Prazdroj pokračovat přesto, že ani pro něj nebyly poslední měsíce jednoduché. „Prudce rostly ceny vstupů, především energií, obalů a pohonných hmot. Těmto okolnostem jsme museli přizpůsobit mnoho našich aktivit a činností. Náš meziroční růst ale dokazuje, že se nám podařilo se s tím úspěšně vypořádat,“ konstatuje Tomáš Mráz.

K meziročnímu navýšení tuzemských prodejů pomohly Prazdroji i jeho produktové inovace, především pak loňské novinky nealkoholického Birellu. Jeho čtyři nové ochucené varianty se umístily na prvních místech v žebříčku prodejů loňských pivních inovací podle měření společnosti Nielsen. „Birell je tahoun, loni rostl nejvíce ze všech našich značek, a to o 21 procent. Dávno to už není jen nealko pití pro řidiče. Dospělí spotřebitelé si ho dopřávají při aktivním životě, na kole, na lyžích, ale čím dál víc taky jako čepovanou alternativu v hospodě při posezení s přáteli,“ dodává Tomáš Mráz. To potvrzují i prodeje čepovaného Birellu, které byly loni o 40 procent větší než v roce 2021.

V obou prodejních kanálech, tedy jak v hospodách, tak i v obchodech, loni pivovaru rostly také prodeje ležáckých piv, a to o 13 procent. „Zájem vidíme o ležáky všech našich značek v čele se zakladatelem této kategorie, tedy pivem Pilsner Urquell. Lidé se stále více přiklánějí k plné chuti piv, oceňují také výraznou hořkost. A rádi si je vychutnávají právě čepované v hospodě,“ komentuje Tomáš Mráz.

Růst v loňském roce zaznamenaly všechny hlavní značky Prazdroje – Gambrinus, Kozel, Pilsner Urquell i Radegast. Dařilo se i Friscu, jehož prodeje vzrostly meziročně o 20 procent.

Trendem posledních let je také rostoucí zájem lidí o plechovky. Zatímco v roce 2017 tvořily necelých 14 procent všech obalů Prazdroje, loni to už bylo 26 procent a staly se tak třetím nejprodávanějším obalem pivovaru. Dlouhodobě nejžádanější jsou vratné lahve, které tvoří bezmála 40 procent prodejů, na druhém místě jsou sudy. Plzeňský Prazdroj se dlouhodobě snaží o maximální cirkularitu obalů, aby byly v co největší míře vratné nebo znovu použitelné. I proto spoluzaložil v roce 2021 s dalšími nápojovým firmami v Česku Iniciativu pro zálohování, která otevřela dialog o zavedení plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky.

Na pivo nebo na víno? Jakou odpověď zvolí čeští muži, je celkem jasné. Velká většina z nich – 86 procent – dává přednost tomu zajít si s přáteli na oblíbený čepovaný ležák, nebo výčepní desítku. Pivo ale jako první volbu před vínem označila v aktuálním průzkumu Plzeňského Prazdroje překvapivě i nadpoloviční část žen – konkrétně 52 procent. Co za tímto výsledkem stojí? Podle expertů Prazdroje to je zejména výrazně se rozšiřující nabídka piv na trhu – od těch nealkoholických až po pivní speciály. Ženy totiž rády experimentují a zkoušejí stále nové chutě a k tomu jim pivovary nabízejí stále více příležitostí. K zájmu žen o pivo ale pomáhá i to, že české restaurace a hospody jsou útulnější než dříve, nabízejí služby i čepovaná piva ve stále vyšší kvalitě.

Za výrazným zájmem o čepované pivo, a to i u žen, stojí z velké části rostoucí kvalita nabízených služeb v hospodách a restauracích. Sedm z deseti lidí oceňuje, že tuzemské hospody jsou v porovnání s minulostí útulnější. A přes 72 procent dotazovaných pozitivně hodnotí, že se v hospodách zlepšila čistota. Právě útulnost a čistota podniků jsou pro ženy zásadními důvody, podle čeho si vybírají restauraci či hospodu – umístily se na druhém a třetím místě. Nejdůležitější při volbě provozovny je pak pro ženy nabídka kvalitních jídel. U mužů dominuje kvalita čepovaných piv, následují kvalita jídel a útulnost podniku.

K zlepšování pivní kultury výrazně přispívá i Plzeňský Prazdroj, který se trvale stará o to, aby hosté měli důvod se do hospod vracet. Majitelům a provozovatelům podniků pomáhá zlepšovat služby, radí jim s úpravou exteriéru i zlepšením vybavení interiéru. A především školí personál v oblasti péče o pivo a čepování „Jen loni jsme proškolili 1 700 tuzemských hospod a restaurací, ve kterých jsme posunuli kvalitu čepování na skvělou úroveň. Dnes už pro téměř polovinu podniků, kterým napřímo dodáváme pivo, je samozřejmostí čistá, mokrá a studená sklenice a pivo s krémovou pěnou, které po napití kroužkuje,“ říká Vojtěch Homolka, vrchní obchodní sládek z Prazdroje.

Rostoucí atraktivitu podniků potvrzuje i průzkum pivovaru, přes 60 procent dotázaných dnes vnímá hospody jako přátelštější prostředí pro ženy a 65 procent pak uvedlo, že hospody jsou mnohem více otevřené návštěvám celé rodiny.

Rozdíly mezi pohlavími ale přece jen u piv jsou: zatímco muži dávají přednost ležákům a v pivu oceňují výraznou hořkost, ženám hořkost tolik neimponuje a raději si dají desítku. Oblíbenější u žen jsou i piva s příchutěmi – před těmi klasickými je preferují čtyři z deseti respondentek, to je dvakrát více než u mužů. Více žen než mužů také pije piva nealkoholická. Obě pohlaví se ale na jednom jasně shodnou – pivo má být řádně vychlazené.

A rostoucí obliba piva mezi ženami se přelévá i do jejich zvýšeného zájmu o tradičně mužské obory spojené s výrobou piva. „Z vysokých škol dnes přijímáme polovinu mužů a polovinu žen. Zastoupeny jsou i v dříve typických mužských odvětvích, jako jsou logistika, výroba nebo obchod. Dávno už neplatí, že je pivovarnictví výsadou můžu,“ dodává Ivana Pavlíčková, manažerka pro řízení talentů Plzeňského Prazdroje.

Pět nových druhů piv, včetně představení zbrusu nového jedenáctistupňového ležáku, přichystal pro první polovinu letošního roku Andělský pivovar. Kromě speciálů, které už tradičně vaří kompletně podle vlastních receptur a ve vlastní režii, bude nově stejným způsobem pro zákazníky připravovat také svoje nejprodávanější pivo – jedenáctistupňový světlý ležák. Cenu piva, které ponese název Andělský ležák, chce pivovar i přes nárůsty cen surovin a energií ponechat stejnou.

Zásadní novinku hostům ve svojí restauraci představil Andělský pivovar už v pátek 3. 3. 2023. Andělský ležák tak na čepu zcela nahradí dosavadní světlou jedenáctku.



“Naše nová jedenáctka je tradiční český světlý ležák se všemi parametry. Nefiltrovaný, nepasterovaný, vařený z nejlepších humnových sladů. Má plnou chuť a krémovou pěnu, s hořkostí a vůní dodávanou chmely z žatecké oblasti”, popisuje nové pivo Adam Roudnický, sládek, který za jeho receptem stojí.

Od tohoto kroku si pivovar slibuje především vyšší a stabilnější kvalitu svojí pivní nabídky.

“Čtyři roky zkušeností s našimi speciály nám ukázaly, že pro maximální péči a kontrolu nad pivem je nutné se vaření a přípravě na něj věnovat s maximální pozorností, což vyžaduje také pečlivou kontrolu receptury a používaných surovin. S Andělským ležákem jsme ji teď získali nad všemi našimi produkty, pro naše zákazníky je to tedy skvělá zpráva. A pro nás dlouho vysněný cíl”, dodává ještě jeden z majitelů pivovaru Milan Rejholec.

Už v únoru pivovar představil speciální Ležák 15% s vyšším objemem alkoholu. Silnějším pivem bude také dubnový Single hop – Single malt vařený z jednoho druhu sladu a chucený unikátním experimentálním chmelem. Naopak chuťově jemnější bude Levandulový speciál – ten pivovar připravuje na přelom dubna a května. Pětici uzavře Světlá devítka, tu hosté ochutnají poprvé s příchodem letních měsíců.