Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 100 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Z provozních důvodů bohužel nemůžeme garantovat, že stáčecí linky budou při vaší návštěvě plně v chodu.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině, italštině a španělštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před rokem

Prazdroj mění ředitele. Liversage řídil pivovary v Ghaně či Svazijsku

Publikováno:včeraZdroj:iDNES.cz

Novým generálním ředitelem Plzeňského Prazdroje je od čtvrtka Grant Liversage. V pivovarnictví začal sbírat zkušenosti v roce 1997 v Jižní Africe. V nejvyšší funkci nahradí Toma Verhaegena, který byl prozatímním ředitelem pivovarského lídra od loňského října.

Kormidlo největšího tuzemského pivovaru Plzeňský prazdroj převzal od čtvrtka Grant Liversage. Padesátiletý manažer působil v top managementu pivovarů skupiny SABMiller v zemích Jižní Afriky - například v Jihoafrické republice, Svazijsku, Mosambiku či Ghaně.

Jak uvedl, do České republiky přichází s pokorou, která respektuje místní dlouholetou tradici vaření piva. „Těším se, že se o pivu a výjimečné místní pivní kultuře dozvím ještě více,“ řekl a dodal, že jeho cílem je posílit export pivních značek nejsilnější tuzemské skupiny.

Na nejvyšším postu v Prazdroji Liversage nahradil prozatímního ředitele Toma Verhaegena. Ten pivovar řídil od října, poté, co byl Paolo Lanzarotti povolán k tomu, aby řídil evropské aktivity Asahi Breweries Europe. Japonská Asahi letos v březnu ovládla pět pivovarů ve střední Evropě včetně Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský prazdroj zdražuje. Následovat ho mohou i další pivovary

Publikováno:před 19 dnyZdroj:E15.czAutor:ČTK

Plzeňský Prazdroj od 1. října zvýší ceny lahvového a plechovkového piva v průměru o 3,1 procenta. Zdražení se týká všech značek - Pilsner Urquellu, Gambrinusu, Radegastu i Velkopopovického Kozla. Čepovaná piva pro hospody a restaurace nezdraží. Zdražení Prazdroje v minulých letech kopírovala většina českých pivovarů.

Plzeňský Prazdroj zvýšil ceny naposledy loni v říjnu o 3,2 procenta. Letošní zdražení zdůvodňuje růstem nákladů na výrobu, balení a distribuci. Z poslední doby je to například zdražení hliníku, které se dotýká stále populárnějšího balení do plechovek.

Ceny piva pro restaurace, tedy v tancích a sudech, letos Prazdroj nechává beze změn. "Věříme, že tím podpoříme českou pivní kulturu a provozovatele hospod a restaurací, kteří se v posledních měsících museli vyrovnat s významnými změnami kvůli řadě nových regulatorních opatření," uvedla mluvčí největšího českého pivovaru Jitka Němečková.

Prazdroj podle ní silně vnímá, nakolik letos na restaurace a hospody dopadají opatření typu EET a zákaz kouření.

Prazdroj loni prodal v České republice a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, o necelý milion hektolitrů víc než v roce 2015. Vývoz Pilsneru Urquell vzrostl meziročně o deset procent na 970 tisíc hektolitrů.

Plzeňský prazdroj proškolil tisíce výčepních

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Andrea Pánková

U piva nezáleží pouze na tom, jak je uvařené, ale také na jeho uskladnění a následném načepování obsluhou.

I na tom si plzeňský pivovar už řadu let zakládá a snaží se proto výčepním ukázat, jak by se zlatavým mokem měli správně zacházet, aby host dostal na stůl nápoj v té nejvyšší kvalitě.

„Během školení výčepním předvedeme, jak pivo správně načepovat. Poté je sledujeme při práci a opravujeme chyby, kterých se dopouštějí,“ popisuje mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. Ovšem školení není jen o samotném čepování, zaměřuje se také na skladování piva, čištění trubek i mytí skla. To vše totiž ovlivňuje chuť zlatavého moku v orosené sklenici.

Výčepní mohou navštívit tréninkové centrum v plzeňském pivovaru. „Jsme ale připraveni vyrazit za výčepními osobně přímo do jejich provozoven, kde mají k dispozici zázemí, na které jsou zvyklí. V takovém případě školí naši lektoři i celý personál restaurace,“ sděluje mluvčí Němečková, která doplňuje, že školením prošlo již několik tisíc výčepních.

Trénink trvá minimálně dvě hodiny. „Každý výčepní ale 'dozraje' až během praxe. Proto s ním spolupracujeme dlouhodobě,“ doplňuje Němečková.

Kromě toho se mohou výčepní každý rok přihlásit do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, která je motivuje k dalšímu rozvoji svých zkušeností. Letos se koná už 12. ročník a jeho vítěze vybere porota ve čtvrtek. Západočeskou metropoli reprezentuje ve finále jednatřicetiletý Miroslav Štych.

Český pivní klenot vlastní Japonci: Zisk pivovaru stoupl o třetinu na 14 miliard

Publikováno:před měsícemZdroj:Blesk.cz

Koupili Plzeňský Prazdroj a prosperují. Japonskému pivovaru Asahi Group Holdings, vzrostl v pololetí provozní zisk o 34 procent na 70,7 miliardy jenů. Tedy v přepočtu na 14,1 miliardy korun. Japonci přitom investovali i do dalších pivovarů. Centrálu pro Evropu si však zřídili v Praze, zastřešuje 11 pivovarů z pěti zemí. Prazdroj je pro Japonce z hlediska postavení an trhu nejúspěšnější značkou.

Společnost současně v dnešním prohlášení zlepšila výhled zisku na celý letošní rok díky koupi pivních značek ve střední a východní Evropě od pivovaru Anheuser-Busch InBev.

Asahi nyní očekává za celý letošní rok zvýšení provozního zisku o 22,2 procenta na 167,3 miliardy JPY. Doposud prognóza firmy počítala se ziskem 146 miliard JPY.

Dividenda za letošní rok by pak mohla být o devět jenů vyšší, činit by měla 69 JPY na akcii, napsala agentura Reuters. Japonská skupina Asahi převzala Plzeňský Prazdroj letos na konci března.

Největšího výrobce piva v ČR koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary za skoro 200 miliard korun. Převzetí bylo největší akvizicí japonského výrobce piva v zahraničí. Kromě piva společnost vyrábí i další alkoholických a nealkoholických nápoje a některé druhy potravin.

Právě v Praze v budově Myslbek na Příkopě přitom v červenci začala fungovat evropská centrála japonské pivovarské skupiny Asahi Breweries Europe Limited (ABEL).

Spadá pod ní 11 pivovarů z pěti evropských zemí a korejská distribuční a exportní jednotka, uvedla mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. „Centrála ma nyní přes 50 lidí, kapacita kanceláře 70 lidí by se měla naplnit do podzimu, v současné chvíli probíhají výběrová řízení,“ podotkla Němečková.

Centrálu v Tokiu navštívil i Sobotka
Pod pražské vedení spadají pivovary v Maďarsku, Polsku, Slovensku, Rumunsku a v České republice.

„Z pohledu postavení na trhu je Prazdroj nejúspěšnější společností ABEL. Co se týká velikosti a objemu prodeje největší společností je Kompania Piwowarska v Polsku s 2800 zaměstnanci,“ dodala Němečková.

Evropská organizace těchto firem je podřízená centrále v Tokiu, kterou anvštívil nedávno Bohuslav Sobotka (ČSSD). Český premiér byl v Japonsku po dlouhých 12 letech.

V Prazdroji umí předpovědět, kolik půllitrů uhasí aktuální žízeň pivařů

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Petra Petříková

Kolik piva uvařit, aby ho bylo dost, ale zase ne příliš? Na tuto otázku v Plzeňském Prazdroji odpovídá unikátní analytický model, který po vyhodnocení různých dat dokáže předpovědět, jak silná bude poptávka v určitém období.

Model, který pivovarníci používají, je klíčový zejména v létě, kdy poptávka po tekutém osvěžení výrazně roste. Tahounem spotřeby jsou důležité svátky a značný vliv má také počasí.

„Pro vyhodnocování těchto vlivů používáme data od Českého hydrometeorologického ústavu. K tomu máme historické údaje o teplotách, srážkách a dalších ukazatelích za posledních deset let. Víme také, jaká byla za daného počasí spotřeba piva. Počítačový systém všechny tyto vstupní údaje zanalyzuje a ve výsledku dostaneme model, který nám pomáhá odhadnout spotřebu jednotlivých piv,“ vysvětluje Pavel Svoboda, manažer plánování poptávky Plzeňského Prazdroje.

Podle pivovarských odborníků nelze v procentech vyjádřit spolehlivost předpovědi. „V porovnání s jinými nápojovými společnostmi, které si také tvoří svoje analytické modely, je však náš model velmi dobrý a nadprůměrně spolehlivý,“ uvedla mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Spotřebě piva nejvíce přeje teplé a slunečné počasí s teplotami od 18 stupňů Celsia výše. Jednotlivé typy piv jsou ale na změny počasí různě citlivé. Nejméně výkyvů a nejvíce věrných konzumentů mají ležáky, zejména Pilsner Urquell. Když nastane teplé počasí, stoupá spotřeba výčepních piv, zejména oblíbené desítky.

„Pokud ale přijdou tropická vedra, spotřeba alkoholických piv již neroste a naopak dramaticky se zvedá poptávka po těch bez alkoholu. Nejpopulárnějším z kategorie nealkoholických piv je Birell,“ uvádí obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Připomíná, že nealkoholické pivo je v podstatě přírodní iontový nápoj. Obsahuje sacharidy, bílkoviny, vitamíny především skupiny B a minerální látky jako draslík, sodík, vápník, hořčík. Celkově se Birellu prodá v létě třikrát více než v zimním období.

Pivo v plechovkách si vozí lidé na dovolenou
Negativně se na spotřebě piva v létě podepisují déletrvající deště, protože lidé tolik nechodí do restaurací a hospod.

„Na nákupy v obchodech ale počasí nemá až tak výrazný vliv. Lidé nejdříve vypijí vlastní zásoby z lednic, špajzů a pak teprve jdou do obchodu. Jestli se mezitím nějak změní počasí, nehraje takovou roli,“ dodává Tomáš Mráz. Toto platí zejména pro pivo lahvové, které si zákazníci často nakupují do zásoby.

O pivo v plechovkách je v létě velký zájem, protože si ho lidé vozí s sebou na dovolené do zahraničí.

V Prazdroji mají analytický model, jak uhasit žízeň všech pivařů

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápoje

Jak vyrobit optimální množství piva pro hlavní sezonu, aby ho vždy a na všech místech byl dostatek a na své si přišli jak milovníci ležáků, tak i méněstupňových piv nebo Birellu? A kdy je nejlepší počasí na pivo? V Plzeňském Prazdroji mají na plánování poptávky speciální analytický model. Ten je klíčový zejména v letních měsících, kdy poptávka po zlatavém moku výrazně roste. Tahounem spotřeby jsou totiž v průběhu roku důležité svátky a pak zejména vliv počasí.

„Pro vyhodnocování těchto vlivů používáme detailní data od Českého hydrometeorologického ústavu. K tomu máme detailní historické údaje o teplotách, srážkách a dalších ukazatelích za posledních deset let. Víme také, jaká byla za daného počasí spotřeba piva. Náš počítačový systém všechny tyto vstupní údaje zanalyzuje a ve výsledku dostaneme model, který nám pomáhá odhadnout spotřebu jednotlivých piv,“ vysvětluje Pavel Svoboda, manažer plánování poptávky Plzeňského Prazdroje.

Proč jsou tak detailní údaje zapotřebí? Pomáhají totiž dostat pivo v nejlepší kondici ke spotřebiteli přesně ve chvíli, kdy má žízeň. V létě navíc k tradičním prodejním místům přibývají nová – zahradní restaurace, kiosky, kempy poblíž vodních ploch, navíc se koná mnoho kulturních festivalů. „Plzeňský Prazdroj dodává pivo každoročně do téměř 2 000 sezónních prodejních míst. Nejvýkonnější provozovny tohoto typu prodají až 150 hektolitrů piva za měsíc,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. „V nejteplejších dnech opouští brány pivovarů Plzeňského Prazdroje až 45 000 hektolitrů piva denně, což by zaplnilo 9 miliónů půllitrů,” dodává Tomáš Mráz. V centrálním dispečinku se v létě denně vyřizuje více než 7 000 objednávek. Brány pivovarů opouštějí denně stovky vozidel: z pivovaru Radegast 140, z pivovaru Velké Popovice až 160 aut, a z největšího českého pivovaru v Plzni dokonce 230 aut denně.

Čím tepleji, tím více se vypije piva, platí jen omezeně
Spotřebě piva nejvíce přeje teplé a slunečné počasí s teplotami od 18 stupňů Celsia výše. Jednotlivé typy piv jsou ale na změny počasí různě citlivé. Nejméně výkyvů a nejvíce věrných konzumentů mají tradičně ležáky, zejména Pilsner Urquell. Když nastane teplé počasí, pak vždy jde nahoru spotřeba výčepních piv, zejména oblíbené desítky. „Pokud ale přijdou tropická vedra, spotřeba alkoholických piv již neroste a naopak dramaticky se zvedá poptávka po těch bez alkoholu. Nejpopulárnějším z kategorie nealkoholických piv v České republice je Birell. Oblíbený je jak Birel světlý a polotmavý, tak i jeho ovocné verze,“ uvádí ředitel obchodu Tomáš Mráz. Vzhledem k tomu, že v letních měsících a při zvýšené námaze by měli lidé vypít až 4 litry za den a to především tekutin obsahujících dostatečné množství iontů, minerálních látek a vitamínů, je nealkoholické pivo jakožto ve své podstatě přírodní iontový nápoj – obsahující sacharidy, bílkoviny, vitamíny – především skupiny B – a minerální látky jako draslík, sodík, vápník, hořčík atd. velmi dobrou volbou. Celkově se Birellu prodá v letních měsících trojnásobek v porovnání se zimními měsíci.

Negativně se na spotřebě piva v létě obecně podepisují déletrvající deště, protože lidé tolik nechodí do restaurací a hospod. „Na nákupy v obchodech ale počasí nemá až tak výrazný vliv. Je to dáno s tím, že lidé nejdříve vypijí vlastní zásoby z lednic, špajzů a pak teprve jdou do obchodu. Jestli se mezitím nějak změní počasí, nehraje takovou roli,“ dodává Tomáš Mráz. Toto konstatování platí zejména pro pivo lahvové, které si zákazníci často nakupují do zásoby. Jiným příběhem je pivo v plechovkách. O to roste v létě zájem proto, že si ho lidé vozí s sebou na dovolené do zahraničí.

Dubové dřevo a šikovné ruce. Plzeňští bednáři chtějí na seznam UNESCO

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Barbora Němcová

Tradici bednářského řemesla drží Plzeňský Prazdroj jako jediný na světě a usiluje o jeho zapsání na seznam nehmotných památek UNESCO. První krok už má za sebou, ale celý proces potrvá ještě nejméně tři roky.

Osmičlenná parta plzeňských bednářů, která je poslední pokračovatelkou tohoto slavného řemesla spadající pod některý z pivovarů, byla zapsána do krajského seznamu kulturních a historických dědictví.

„Následující rok budeme pracovat na tom, abychom získali zápis do národního seznamu. Díky tomu bychom se mohli snažit o finální a zřejmě nejnáročnější, krok,“ uvedl vedoucí úseku historických řemesel Plzeňského Prazdroje Petr Tůma.

Kdy by se plzeňští bednáři mohli dostat na seznam UNESCO, nechtěl Tůma předjímat. Určitě to však podle něj nebude doba kratší tří let.

Nehmotné památky UNESCO
Plzeňský pivovar se začal nápadem zabývat zhruba před rokem a půl. „Vnímáme bednářství jako součást české historie,“ osvětluje Tůma.

Bednářství má v Plzni dlouhou tradici, v dobách největšího rozkvětu na začátku minulého století pracovalo v Plzeňském Prazdroji zhruba 150 bednářů.

Tradici tohoto řemesla drží plzeňský pivovar jako jediný na světě. Bednáři vyrábějí malé sudy o objemech od 17 do 25 litrů pro různé slavnostní příležitosti, zároveň se starají o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo.

K tomu, aby se plzeňští bednáři do elitní společnosti dostali, by měly přispět i zkušenosti jejich kolegů z Francie.

V Plzni nyní končí svou výměnnou stáž bednářští učni nejstarší učňovské školy tovaryšského společenství Compagnons du Devoir.

Její tradice sahá do středověku a díky své dlouhé historii už v seznamu UNESCO figuruje. S vedením tovaryšské školy chtějí odborníci z Plzně konzultovat své další kroky.

Na stáži v Plzni bylo šest bednářských učňů a jeden učitel. Od českých kolegů dostali mimo jiné takzvané vandrovní knížky.

„Přijeli se k nám naučit, jak se vyrábějí pivní sudy. Sami ve své rodné zemi vyrábějí sudy na víno, a byť princip práce zůstává shodný, přece jsou v obou postupech rozdíly. Oni více používají stroje, naši bednáři pracují ručně,“ vysvětlil mistr bednář Josef Hrůza. Plzeňské sudy se vyrábí ze dřeva pomalu rostoucích českých dubů z křivoklátských lesů.

Bednáři Prazdroje chtějí své řemeslo na seznam UNESCO

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Osmičlenná parta bednářů Plzeňského Prazdroje, která je údajně poslední pokračovatelkou slavného řemesla spadající pod některý světový pivovar, usiluje o zapsání této tradiční dovednosti na seznam kulturního dědictví UNESCO. Zkušenosti jim předali kolegové z Francie, kteří dlouhodobě vyrábějí stovky sudů na víno a jsou v Plzni na stáži do 14. července. ČTK to řekl Petr Tůma z Prazdroje, od něhož dostali Francouzi vandrovní knížky.

První krok na cestě do prestižního společenství má Prazdroj za sebou. Bednáři byli zapsáni do krajského seznamu kulturních a historických dědictví a nyní usilují o zápis do seznamu celonárodního. Poradí jim dlouhodobě spolupracující francouzské bednářské tovaryšstvo, nejstarší učňovská škola, která už v UNESCO je. Její tradice sahá až do středověku. Pivovar s nimi bude kroky konzultovat.

Celkem je v Prazdroji na stáži šest bednářských učňů z Francie. "V rodné zemi vyrábějí sudy na víno, a byť princip práce zůstává shodný, přeci jsou v obou postupech rozdíly. Oni více používají stroje, naši bednáři pracují ručně," řekl Tůma. Učni dvouletého oboru jsou v prvním ročníku. Na rozdíl od Čechů jsou vždy dva týdny ve škole a šest týdnů na praxi ve firmách, které je od prvního ročníku vychovávají.

Plzeňští bednáři jsou pokračovateli slavné tradice. V dobách největšího rozkvětu na začátku 20. století jich pracovalo v Prazdroji kolem 150. "Tradici řemesla drží Prazdroj jako jediný pivovar na světě," řekl Tůma. Bednáři vyrábějí malé pivní sudy o objemech od 17 do 25 litrů, zároveň se starají o stovku ležáckých sudů a o stejný počet dubových kádí, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo. S francouzskými kolegy teď vyráběli 25litrové soudky ke 175 letům pivovaru.

"Pivní sud musí vydržet tlak a je o hodně silnější. Ve vinném sudu (také dubovém, asi o dva centimetry silnějším než pivním) nápoj jenom leží a dozrává, kdežto pivo je živý organizmus a pracuje," uvedl vedoucí plzeňských bednářů Josef Hrůza. Bednáři vyrobí za měsíc 20 nebo 30 sudů, Francouzi z oblasti Dijonu dva kamiony za den. Vinné sudy se použijí jen třikrát, pivní sudy se po každé várce smolí a mohou vydržet, pokud se o ně výrobci nápojů dobře starají, i 200 let.

„Koupili za balík český klenot.“ Plzeňské pivo zaplaví žíznivé Japonsko

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Blesk.czAutor:Jaroslav Šimáček

České pivo se znovu chystá do světa. Tentokrát „zaplavit“ daleké Japonsko. Piva lační Japonci jsou druzí největší investoři v Česku. Letos na jaře pak dokončili jeden z velkých obchodů v poslední době - a za pořádný balík si koupili plzeňský pivovar. Dlouhodobě mají zájem o český chmel, nyní chtějí do Japonska exportovat přímo i české pivo. To japonské pro změnu ochutnal při své návštěvě země vycházejícího slunce premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Plzeňský pivovar koupila japonská společnost Asahi, která již dnes ve své zemi vaří prémiové pivo z českého chmele. Nyní by chtěla do Japonska dovážet přímo vyhlášený produkt z plzeňského pivovaru, který Češi pijí po hektolitrech.

„Jsem rád, že Plzeňský Prazdroj nekoupil nějaký finanční investor, ale že ho koupila jedna z klíčových japonských potravinářských firem,“ uvedl na dotaz Blesk.cz ohledně téhle velké japonské investice premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) během návštěvy japonského Kjóta.

Japonci koupili český klenot
Český premiér upozornil, že Asahi má padesátiprocentní podíl na japonském trhu s pivem. „Chystají se uvést plzeňské pivo na japonský trh, kde se téměř vůbec neprodává,“ podotkl Sobotka na adresu jednoho z největších světových producentů piva, který atakuje s novou akvizicí v podobě plzeňského pivovaru TOP 10 pivovarských společností.

Skupina Asahi zaplatila za Plzeňský Prazdroj a další východoevropské pivovary 7,3 miliardy eur (191,7 miliardy korun). Na „plzeň“ z toho padlo zhruba 60 procent. „Pro ně to mělo obrovskou hodnotu a význam. Berou to tak, že si koupili klenot v rámci světového pivovarnictví,“ řekl Blesk.cz generální ředitel CzechInvestu Karel Kučera.

Během státní návštěvy Japonska zavítal Sobotka právě i do centrály společnosti Asahi. A ochutnal jejich prémiové pivo Asahi Super Dry. Chutnalo mu, prozradil na něj Kučera.

Novinky? Plechovky na 0,75 i 0,25 litru
Japonci převzali plzeňský pivovar 31. března. Dlouhých 17 let jej předtím vlastnila pivovarnická skupina SABMiller. Asahi již začalo i s investicemi - pořídilo novou linku na pivní plechovky, která umožní stáčet pivo nejen do klasických půllitrových a třetinkových obalů.

V plánu jsou nové plechovky na 0,25 litru a 0,75 litru zlatavého moku. Trh si to prý žádá. „Prazdroj a Asahi spojuje nejen hluboká úcta k tradici, ale i ohromná vášeň pro inovace. Budeme tak jistě i nadále rozvíjet tradiční českou pivní kulturu a podporovat zájem o čepovaná piva i reagovat včas na změny v chování spotřebitelů a nabízet jim inovace našich produktů,“ uvedl při převzetí pivovar Tom Verhaegen, generální ředitel pro ČR.

S novinkami je spjato i plánované rozšíření varny piva. „Japonci říkali, že je velký zájem od jejich sládků, aby se přijeli podívat teď už do jejich firmy, jak se to vlastně vaří, co to znamená. Mají na to obrovskou pozitivní vazbu i zevnitř země,“ podotýká Kučera.

Asahi má regionální centrálu v Praze. Spotřeba piva v Japonsku je přitom oproti Česku třetinová. Ale českému pivu mohou Japonci přijít na chuť, věří investoři. „Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel jsou pro Asahi velmi důležité a vidí velkou budoucnost v Asii i v Evropě. Potenciál je obrovský,“ řekl ČTK Grant McKenzie, marketingový ředitel Asahi Breweries Europe.

Šéf CzechInvestu Kučera souhlasí. „Jakmile je tam (v pivu) český chmel, tak to Japonci berou, že je to nejvyšší možná kvalita. Velice také chválili žatecký chmel,“ říkal během návštěvy Japonska.

Jak se na designérské soutěže dívají v Pilsner Urquell?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:CzechDesign.czAutor:Veronika Pařízková

Jaké zkušenosti má s designérskými a uměleckými soutěžemi tradiční český pivovar Pislner Urquell? Povídali jsme si s manažerem zančky Pilsner Urquell Stanislavem Pekárkem o tom, jak taková spolupráce funguje a na úspěšné realizace.

V rámci oslav k 175. výročí jste se rozhodli oslovit umělce, designéry a návrháře, aby ztvárnili své vlastní pojetí české pivní kultury. Proč jste se rozhodli oslovit tak široké spektrum tvůrců a nesoustředili jste se jen na konkrétní obor?
Přišlo nám škoda stavět limity formátem umění. Každý vidí a vnímá českou pivní kulturu jinak a nemusí být vždy jen namalovaná na papíře nebo vymodelovaná z určitého materiálu. Limity jsou v podstatě bariéry, které nás omezují, proč je tedy nastavovat. Kdyby se před 175 lety limity řídil sládek Josef Groll, nikdy by nevzniklo plzeňské pivo, takové, jak ho známe dnes, které se svou chutí proslavilo po celém světě a stalo se inspirací celé jedné pivní kategorie.

Značka už v minulosti s mladými designéry pracovala. Jaké s nimi máte zkušenosti? Jaké výhody a nevýhody pro Vás z této spolupráce plynou?
Mně osobně se líbí synergie, která vzniká při takovéto spolupráci. Skvělé je, když obě strany předají to nejlepší ze sebe a najdou společnou cestu. To se nám krásně podařilo například v roce 2015, když jsme spolupracovali na návrhu designové charitativní aukční lahve Pilsner Urquell s vítězkou soutěže mladých absolventů vysokých uměleckých škol - Libenský Award. Tehdy lahev navrhla mladá designérka Lenka Husárková a spolupracovala na jejím zhmotnění s Bořkem Šípkem, kdy se nádherně protnuly vize a nápady různých generací. Důležité také je, že v kontextu naší značky si ty nejcennější zkušenosti navzájem předáváme - mezi generacemi, což je může uchovat na desítky i stovky let. Právě to dělá ty nejlepší věci ještě cennějšími. Ať už mluvíme o receptuře piva nebo šikovnosti umělců.

Plánujete do budoucna častěji pořádat tento typ otevřených soutěží?
Plzeňské pivo k české společnosti, umění a kultuře patří, je celospolečenským tématem i výraznou celospolečenskou a artovou inspirací. Rádi podporujeme rozvoj mladých talentů a věci, které mají smysl. Proto věřím, když se naskytne vhodná příležitost, určitě podobný projekt zopakujeme.

Plánujete s designéry do budoucna i spolupráci na redesignu etiket, obalů nebo loga?
Zajímavé spolupráci s designéry se do budoucna určitě nebráníme ani v tomto ohledu.

Vaše spolupráce s Maximem Velčovským sklízí samé pochvalné reakce. Je šance, že z podobné soutěže vzejde někdo, s kým budete pracovat dlouhodobě?
Ano, existuje taková možnost. Pokud se vzájemně nadchneme pro stejnou věc a ten dotyčný bude senzitivně vnímat hodnoty naší značky, pak může být určitě řeč i o dlouhodobé spolupráci. Dokonce před pár lety se něco podobného už stalo. Iniciovali jsme malou soutěž v rámci ateliéru Vysoké školy uměleckoprůmyslové o návrh keramického podtácku. Tehdy student Tomáš Cikán přišel s tak skvělým návrhem, že se s ním Plzeňský Prazdroj rozhodl spolupracovat na celé olympijské kolekci.

Chystáte k 175. letům nějakou speciální edici pivních lahví nebo skla?
K letošnímu výročí jsme redesignovali vzhled všech pivních etiket, které odehrávají celý příběh originálu Pilsner Urquell. Jedenáct nejdůležitějších milníků v historii plzeňského piva se zrcadlí na plechovkách i etiketách skleněných lahví. Chceme tak všem přiblížit nejdůležitější historické okamžiky, které měly na život plzeňského originálu vliv, ale chceme také ukázat, že právě plzeňské pivo je to, co se prolíná českou i světovou historií, ať už v těch pozitivních, nebo i smutnějších dobách. Právě to dělá z našeho ležáku hlavního představitele a vlastně i tvůrce tradiční české pivní kultury. K příležitosti Vánoc potom plánujeme jednu velmi speciální edici, ale více zatím neprozradím.

Jak moc je Váš běžný zákazník konzervativní? Máte konkrétní zpětnou vazbu například právě na sklenice Velčovského nebo je obecně pivní kultura velmi tradiční a mladému designu uzavřená?
Náš zákazník je konzervativní především v tom, co se obsahu obalu týče. To si dobře uvědomujeme, a proto už po 175 let naši sládci přesně dodržují varní postupy a pečlivě se starají o kvalitu výrobních surovin plzeňského piva. Určitě bych ale neřekl, že je mladému designu naše pivní kultura uzavřena. Vždy je to o dobrém nápadu, který dokáže správně a zajímavě odrážet charakter značky. Podíváme-li se do historie, plzeňské pivo vždy inspirovalo mnohé umělce, ať už se jednalo o zralé autory nebo ty začínající. Stálo třeba u vzniku pivního fejetonu Karla Čapka nebo některých děl Jana Nerudy.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.09.2017 21:13381