Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 100 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Z provozních důvodů bohužel nemůžeme garantovat, že stáčecí linky budou při vaší návštěvě plně v chodu.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině, italštině a španělštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před rokem

S výrobou piva v parném létě pomáhá Prazdroji model Jáchym

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Plzeňský deníkAutor:Pavel Korelus

Pivovar letos dosáhl prodejního maxima o dva měsíce dříve. Díky vedru.
Letošní horké počasí přineslo Plzeňskému Prazdroji rekord. Už na jaře prodal takové množství piva, jakého obvykle dosahuje až touto dobou. Maxima pokořil květen, kdy o prodlouženém prvomájovém víkendu čísla atakovala hranici 45 tisíc hektolitrů, a pivovar čeká, jak se bude situace vyvíjet dál.

Prazdroji při sledování této situace a reagování na ni pomáhá vlastní analytický model Jáchym. Dá se říct, že Jáchym kombinuje meteorologii s logistikou a pomáhá řídit výrobu piva. „Model vychází z dlouhodobých i aktuálních předpovědí počasí a zahrnuje i data o spotřebě jednotlivých typů piv za konkrétních teplot. Dokážeme díky němu dobře plánovat výrobu a vycházet tak vstříc aktuální poptávce a chutím pivařů,“ vysvětluje obchodní ředitel pivovaru Tomáš Mráz a dodává, že chutí piva jeho zvýšená výroba ovšem, neotřese: „Pivo je ušlechtilý nápoj, musíme dodržet veškeré varné procesy a doby kvašení a zrání, na kvalitu nelze spěchat.“

Na jarním rekordu se kromě počasí podepsalo i to, že v České republice rok od roku přibývá restauračních zahrádek i předzahrádek. „Na změny počasí reaguje spotřeba jednotlivých typů piv různě. Nejméně výkyvů a nejvíce věrných konzumentů mají tradičně ležáky jako prémiový Pilsner Urquell. Při teplotách kolem 25 stupňů jde nahoru spotřeba zejména výčepní desítky, v tropických vedrech se zvedá poptávka po nealkoholickém Birellu. Podobně se daří i ciderům,“ dodala mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Plzeňský pivovar

Publikováno:před 11 dnyZdroj:BezPolitickéKotektnosti.czAutor: Libor Čermák

Už jste se byli podívat v plzeňském pivoravu? Pokud ne, zajeďte si tam. Můžete tam přímo navštívit výrobu, a to s komentovanou prohlídkou s průvodcem. A na závěr budete dokonce odměněni čerstvým zde uvařeným mokem.

Bylo to už v roce 1295, kdy král Václav II. udělil Plzni tzv. „právo várečné“.
První pivovar v Plzni vznikl už v roce 1307, který Wolfram Zwinilinger odkázal katedrále svatého Bartoloměje.
Ve 14. století už mohli pivo vařit všichni měšťané.
Městský pivovar je však v Plzni zmiňován až v roce 1501, avšak jeho kvalita však ještě nebyla taková, jaká by měla být.
To se změnilo až na přelomu 30. a 40. let 19. století, kdy se měšťané dohodli na výstavbě pivoraru nového, jenž se otevřel roku 1842 a hlavním sládkem zde byl zaměstnán Josef Groll, jenž sem přijel z Bavorska.
Od té doby je zdejší pivo nejlepší pověsti a zdejší výrobní proces a je světovým unikátem.
Pilsner Urquel je tak dnes jedním z největších tuzemských pivovarů a současně největším českým vývozcem piva do zahraničí.
Avšak kromě výroby piva poskytuje pivovar i komentovanou prohlídku.
Při ní se každý nejen že dozví něco o historii, ale ze zaskleného balkonu nahlédne i do plnírny.
Tady se plní skleněné láhve, plechovky a petláhve.

Prazdroj testuje Čechy rýžovokukuřičným ležákem. Pivo Asahi přichází z Japonska

Publikováno:před 17 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Češi mají poprvé ve větší míře možnost ochutnat atypický japonský ležák, tedy pivo původem z Česka, kombinovaný s rýží a kukuřicí. Největší rozdíl oproti tuzemským pivům je v nízkém stupni hořkosti.

Plzeňský Prazdroj, jenž se před rokem – stejně jako řada dalších pivovarů ve střední Evropě – stal majetkem největšího japonského producenta piv Asahi, začal v červnu prodávat prémiovou značku koncernu Asahi Super Dry. Ležák vařený i z rýže a kukuřice podle distributora evokuje „dokonalost, svěžest, čistotu, optimismus a nové výzvy a příležitosti“.

Jde ale spíš jen o doplněk ke klasické produkci Prazdroje. K mání je zatím ve zhruba 60 prodejnách Makro a postupně i v řadě restaurací. Chutná samozřejmě jinak, než na co jsou tuzemští pivaři zvyklí.

Pro Čechy okrajová záležitost

„Na vůni není ani stopa po chmelu, vůně je sladovo-obilná a ovocná (esterová), na chuti je pak pivo suché a mírně dokysela. Tradiční české pivo se vyznačuje hořkostí od 25 do 40 jednotek hořkosti, Asahi Super Dry má 16 jednotek. To je na úrovni třeba nejrozšířenějšího amerického piva Bud Light,“ vysvětluje pro LN degustátor a vysokoškolský pedagog Tomáš Maier, který přednáší ekonomiku pivovarnictví na České zemědělské univerzitě Praha.

„Ležák Asahi Super Dry je uvařen tak, aby nabídl po napití říznou a osvěžující chuť, která v závěru přechází do velmi čisté chuti bez dlouhého doznívání. Díky tomu si můžete naplno vychutnat jakékoli jídlo,“ popisuje pivo Grant McKenzie, marketingový ředitel skupiny Asahi v oblasti střední a východní Evropy.

Pořízení řízné a osvěžující chuti Made in Japan v třetinkové lahvi vyjde zájemce ve velkoobchodě Makro na 30 korun, v maloobchodě nebo na e-shopu skoro 70 korun a v asijské restauraci a suši baru na víc než sto korun.

Slad z ječmene, chmel, rýže a kukuřice
Jedná se o ležák, takže základ tvoří klasicky slad z ječmene a chmel, kromě toho ale obsahuje také rýži, kukuřici a kukuřičný škrob. Do hořkosti tradičního českého ležáku má však daleko.

Podle mínění redakce LN se nejedná o špatné pivo, ale vzhledem k ceně a odlišným chuťovým zvyklostem Čechů si zřejmě mnoho příznivců nenajde.

Největší databáze hodnocení piv spotřebiteli na serveru Ratebeer.com uvádí u Asahi Super Dry v hodnocení 1800 konzumentů z celého světa průměrné 2,16 bodu z celkem pěti možných (nejméně je nula). Rýžovo-kukuřičný ležák je tak podle pivovarského odborníka Maiera spíš vhodným doplňkem nabídky v asijských restauracích všude po světě. Jeho známost mezi Čechy je ostatně minimální.

Hlavně pro cizince
„U nás ho kupují zatím skoro výhradně cizinci,“ potvrzuje číšník z pražského Hanabi Sushi Housu.

Asahi Super Dry je pivo, které koncern Asahi uvedl na trh poprvé v roce 1987. Dnes je rozšířeno po celém světě. V Česku ho od roku 1999 na základě licence vařily v Praze Pivovary Staropramen, v tuzemsku ho však šlo pořídit jen v několika specializovaných prodejnách. Naprostá většina produkce, asi 40 tisíc hektolitrů ročně, putovala za hranice. Od konce loňska výroba ve Staropramenu skončila, japonský majitel značky ji přesunul do svého pivovaru Peroni v Itálii, odkud se nyní dováží i k nám.

Podobně exotickým pivem, které slouží u nás spíš jen jako doplněk trhu, je mexická Corona (také s kukuřicí). Tuto značku ale vlastní světový pivovarnický lídr koncern AB InBev.

Z dovážených piv si poměrně úspěšně vede irský Guinness nebo nizozemský Heineken. O něco lépe se prodávají piva dovážená z Polska, nejčastěji jako privátní značky pro tuzemské obchodní řetězce. Přesto je ale český pivní trh hodně konzervativní a uzavřený. Na loňské celkové spotřebě 16 milionů hektolitrů se dovážená piva celkem podílela pouhými dvěma procenty.

Díky brzkému létu se dostavily rekordní prodeje Prazdroje o dva měsíce dříve

Publikováno:před 18 dnyZdroj:České nápoje

Poslední dny sice přinesly do Česka mírné ochlazení, jinak ale letošní sezona láme dosavadní pivní rekordy. Prodejům piva pomohlo nebývale teplé a slunečné počasí, které si Češi užívali s malými přestávkami od poloviny letošního dubna. Hlavní pivařská sezona díky tomu začala o šest týdnů dříve, než je obvyklé. V horkých květnových dnech pak největší tuzemský pivovar Plzeňský Prazdroj dosáhl na nebývalý rekord, když poprvé v jarním období pokořil prodejní maxima, která v předchozích létech dosahoval až o prázdninách. .

Na výjimečně teplé počasí okamžitě reagovali zákazníci a prodej piv Plzeňského Prazdroje začal výrazně růst. „Skokově vzrostl v dubnu prodej piv v pivnicích a restauracích a to zejména díky tomu, že hostinští rychle zareagovali a otevřeli zahrádky a předzahrádky. V obchodech se pak začaly prodeje zvyšovat se zhruba čtrnáctidenním zpožděním, protože lidé nejprve dopili své domácí zásoby,“ říká obchodní ředitel Plzeňského prazdroje Tomáš Mráz. Po dalším oteplení na začátku května se pak prodeje vyšplhaly na absolutní maxima. „Denní prodeje v tuzemsku o prodlouženém prvomájovém víkendu atakovaly hranici 45 tisíc hektolitrů. To je rekordní objem, který v jiných rocích dosahujeme pouze v těch nejteplejších dnech vrcholného léta,“ uvádí Tomáš Mráz. Zájem milovníků piv neopadl ani poté – ve výrazném nadprůměru se prodeje pohybovaly po celý květen.

Plzeňský Prazdroj je na dodávky v teplých dnech dobře připraven. „Při řízení výroby nám pomáhá vlastní výpočetní analytický model „Jáchym“. Model vychází z dlouhodobých i aktuálních předpovědí počasí a zahrnuje i data o spotřebě jednotlivých typů piv za konkrétních teplot. Dokážeme díky němu dobře plánovat výrobu a vycházet tak vstříc aktuální poptávce a chutím pivařů,“ doplňuje Tomáš Mráz. „Při takových extrémech počasí, jak jsme zaznamenali letos na jaře, ale nesmíme zapomenout na to, že dobré plánování nestačí. Pivo je ušlechtilý nápoj, musíme dodržet veškeré varné procesy a doby kvašení a zrání, na kvalitu nelze spěchat,“ připomíná Tomáš Mráz.

Kromě samotného počasí napomáhá prodejům piva i skutečnost, že se v České republice každým rokem zvyšuje počet sezónních zahrádek a předzahrádek. „Pozitivní roli ale nehraje jen jejich absolutní počet, Výrazně se zlepšuje i komfort, který návštěvníkům nabízejí. V tomto směru se snažíme hostinským co nejvíce pomoci, pomáháme s vybavením zahrádek a poskytujeme i rady, jak oslovit co nejvíce zákazníků. Zahrádky a další sezónní provozovny se tak stávají oblíbeným cílem nejen tradičních návštěvníků pivnic, ale lákají i nové hosty,“ konstatuje Tomáš Mráz. Celkem Prazdroj rozváží pivo do 2000 sezónních provozoven, ty nejúspěšnější vyčepují až 150 hektolitrů za měsíc.

Na změny počasí reaguje spotřeba jednotlivých typů piv různě. Nejméně výkyvů a nejvíce věrných konzumentů mají tradičně ležáky, zejména prémiový Pilsner Urquell. Při denních teplotách kolem pětadvaceti stupňů jde nejrychleji nahoru spotřeba zejména výčepní desítky. V tropických vedrech se pak několikanásobně zvedá poptávka po nealkoholickém Birellu, a to jak jeho základní verzi, tak ochucených variantách včetně novinky, bezlepkového nealko piva. Podobně se ve vedrech daří i ciderům.

Růst prodejů v letní sezoně je tažen nejvíce čepovaným pivem, v těch nejteplejších pak až o čtvrtinu roste i zájem o plechovky, které jsou velmi skladné a oblíbené při cestách na chaty, dovolené nebo i na odpolední či podvečerní piknik.

Plzeňskému Prazdroji se daří výrazným způsobem snižovat spotřebu vody

Publikováno:před 23 dnyZdroj:Vodárenství.cz

Veřejností v současnosti rezonuje palčivá problematika sucha a s ním související snížené zásoby vody v některých lokalitách. Češi jsou národem pivařů a v zemi se v minulém roce vyrobilo 20 milionů hektolitrů piva. Jeho výroba patří ve spotřebě vody k náročným procesům. Zeptali jsme se proto představitelů pivovarů a zjišťovali jsme, kolik hektolitrů vody ročně na výrobu piva spotřebují, jestli se jich dotýkají problémy s vydatností vodních zdrojů nebo zda plánují investovat do technologií, které spotřebu vody sníží.

Plzeňský Prazdroj jeden z nejvýznamnějších pivovarů v Evropě vůbec a byl založen v roce 1842. Produkuje tradiční plzeňské pivo Pilsner Urquell. Dnes pod něj patří také pivovar Radegast nebo pivovar Velké Popovice. Plzeňský Prazdroj je největším českým pivovarem a zároveň největším tuzemským exportérem piva do zahraničí.

Podle mluvčí podniku, Jitky Němcové, se pivovaru daří výrazným způsobem dlouhodobě snižovat spotřebu vody. Plzeňský Prazdroj také vytváří systémy monitoringu, který optimalizuje odběry. Aktuální problematiku sucha pivovar při vlastní výrobě nikterak nepocítil. „Přemýšlíme hlavně tak, abychom vodu, kterou lze ještě na něco použít, skutečně použili,“ říká Němcová.
Kolik hektolitrů vody ročně na výrobu piva spotřebujete, jakou metodou spotřebu monitorujete? Kolik vody spotřebujete na další procesy související s výrobou (mytí obalů atd.)?

Plzeňskému Prazdroji se daří výrazným způsobem dlouhodobě snižovat spotřebu vody – konkrétně pak už o třetinu méně v porovnání s rokem 2010. Průměrná spotřeba vody v pivovarech Plzeňského Prazdroje činí nyní zhruba 3 litry vody na litr piva, což je celosvětově jedna z nejnižších dosahovaných hodnot.

Zhruba čtvrtina spotřeby vody připadá na čištění, ať již lahví, KEG sudů, zařízení apod. Voda je také nosným médiem při rekuperaci energií. A hnacím médiem v potrubí, kterým se dopravuje pivo např. z ležáckých sklepů na stáčírnu. Vodu se snažíme při výrobě co nejvíce šetřit. Například tím, že horkou vodu, která vzniká jako vedlejší produkt při vaření piva, zachytíme a použijeme k výplachu KEG sudů. Po třetím oplachu různých zařízení zbyde voda znečištěná tak minimálně, že ji použijeme na první omytí v dalším cyklu. Při změkčování pro samotné vaření odpadá malé množství vody, která je tvrdá. To ale nevadí při namáčení ve sladovně, a tak ji použijeme tam. Co se odpaří při rmutování a ve chmelovaru (asi 10 %), slouží opět k výrobě horké vody. Vodu, která slouží jako tlačné médium v potrubí, také vylejeme jen z části (té, která se promíchala s pivem). A z části ji použijeme znova.
Vytváříme systémy monitoringu, který optimalizuje naše odběry. Školíme každého zaměstnance k šetření. Měříme sumu všech spotřebovaných vod ze všech zdrojů (povrchová voda, podzemní voda, dešťová voda a městská voda) pro jakékoliv užití v pivovarech. Výstup je reportován v jednotce [hl/hl]. Systém měření a sběr údajů je zajištěn pomocí automatického nebo ručního odečtu měřidel.

Pocítil nějak pivovar sucho nebo problémy s kapacitou vodních zdrojů, které pro svou výrobu využívá?
Dopady sucha jsme zatím ve vlastní výrobě nepocítili a to i s ohledem na to, že jsme dokázali naši spotřebu v posledních letech snížit a s vodou nakládáme co nejšetrněji. A v tomto našem úsilí budeme i pokračovat. Do roku 2020 máme za cíl opět výrazně snížit spotřebu vody na výrobu jednoho hektolitru piva na 2,82 hektolitru. Hlavním zdrojem vody pro pivovary jsou hluboké vodní vrty, tato voda je používána především pro vlastní vaření piva (varní voda). Tyto zdroje mají dostatek kvalitní vody, což potvrzují naše pravidelná měření.

Investuje nebo plánuje pivovar investovat do technologií, které spotřebu vody sníží?
Podobných opatření jsme v posledních letech implementovali celou řadu. Cílem je šetřit na vstupu, ale také co nejvíce použité tekutiny vrátit zpět do procesu – samozřejmě, pokud je v odpovídající kvalitě. Spíše než o jednotlivých investicích, byť i u nich hledíme nejen na spotřebu vody ale i energií, je to o celkovém přístupu firmy. Přemýšlíme tak hlavně abychom vodu, která lze ještě na něco použít, skutečně použili.

Mluvčí roku 2018 je z Plzeňského Prazdroje

Publikováno:před 27 dnyZdroj:České nápoje

Tisková mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková získala prestižní ocenění v oboru komunikace, stala se Mluvčí roku 2018.

Znovuobnovenou soutěž společně organizuje Asociace public relations agentur (APRA) a PR Klub. V letošním roce bylo na tuto cenu nominováno odborníky na PR a novináři celkem 28 tiskových mluvčích z různých institucí a firem. Do užšího finále byla porotou složenou z dlouholetých expertů v oboru public relations a šéfredaktorů či seniorních redaktorů nominována nejlepší pětice, z níž pak vzešla vítězka.

Jitka Němečková působí v Plzeňském Prazdroji na uvedené pozici od roku 2016. Předtím pracovala jako manažerka komunikace společností Unipetrol a Spolana. Kariéru tato absolventka Vysoké školy ekonomické začínala jako redaktorka v odborném časopisu Marketing & Media.

„Aktivní a efektivní komunikace je důležitou součástí firemní strategie Plzeňského Prazdroje, máme radost a zároveň jsme hrdí, že naše tisková mluvčí obdržela toto ocenění. Což mimo jiné potvrzuje, že propagace naší firmy i portfolia našich značek stojí na skvělé práci zkušených profesionálů,“ říká Grant Liversage, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Výroba nejznámějšího českého piva se zatím stěhovat nebude

Publikováno:před 27 dnyZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Nejznámější české pivo Pilsner Urquell se bude dál vařit jen v Plzeňském Prazdroji v České republice, s licenční výrobou jinde ve světě se nepočítá. V pondělí to řekl ředitel evropských podniků skupiny Asahi Rjoiči Kitagawa při otevření nové části varny, která zvýšila kapacitu výroby piva Pilsner Urquell o třetinu na 3,5 milionu hektolitrů ročně. Asahi Group Holdings plzeňský pivovar převzal loni v dubnu. Lahvové i sudové pivo z Prazdroje už míří do téměř 60 zemí světa.

Prazdroj, který poslední roky využíval varnu na výrobu ležáku na 100 procent, vidí největší potenciál růstu na asijských trzích, kam firma dodává čepovaný i balený ležák.

"Největší potenciál je v Číně. Nejen kvůli tomu, že to je největší populace na světě, ale také kvůli změně trhu s pivem," řekl Kitagawa. Celková spotřeba tam sice klesá, ale rostou, stejně jako na celém světě, prodeje řemeslných piv z minipivovarů a piv dovážených.

"Dokonce i naše Asahi Super Dry (prémiové pivo skupiny Asahi) tam má poslední tři roky 20procentní růst," uvedl Kitagawa. Pilsner Urquell směřoval do Číny už několik let, předchozí vlastník Prazdroje, SABMiller tam ale měl společný podnik s lokálním distributorem. "Takto se ale nedal úplně maximalizovat potenciál Pilsneru Urquell na tomto trhu. A teď je ta situace trochu jiná, protože speciálně mladá generace obdivuje evropské značky, nejen v pivech, ale také v módě i třeba v autech," uvedl.

Letos v dubnu Asahi zahájil prodej Pilsneru Urquell v Japonsku. "Velmi pečlivě vybíráme provozovny, které mohou prodávat sudový Pilsner Urquell. Rozhodně ho nechceme prodávat v lacinějších pubech," řekl Kitagawa. Cena čepovaného plzeňského ležáku je v Japonsku dvakrát vyšší, než kolik stojí Asahi Super Dry. Velmi úspěšný už je český ležák v Jižní Koreji, stejně jako Velkopopovický Kozel, oba stále rostou.

Podle Kitagawy se nedá odhadnout, kolik let vydrží současná zvýšená výrobní kapacita v Plzni. "Pokud značka (Pilsner Urquell) dále poroste, tak nemáme žádné zábrany, abychom dále přemýšleli o správném investování," řekl. Pokud budou ještě vyšší požadavky spotřebitelů, je podle něj "povinností podniku" vyšší výrobu zajistit. "Předpokládáme, že časem bude třeba kapacitu rozšířit, ale kdy to bude přesně, to je těžké říct," uvedl generální ředitel Prazdroje Grant Liversage.

Liversage letos opět očekává vyšší prodej Pilsneru Urquell; loni vzrostl jeho odbyt v Česku o více než sedm procent, v zahraničí ho lidé poprvé vypili více než milion hektolitrů. "Na místním trhu ale letos velký nárůst neočekáváme," uvedl Liversage. Český trh podle něj stagnuje a zřejmě to tak v příštích letech zůstane.

Ani Kitagawa neuvedl, jaký odhaduje plánovaný nárůst exportu Pilsneru Urquell. Podle Liversage chce firma zvyšovat objemy prodeje, ale soustředí se hlavně na kvalitu piva a jeho čepování. "A s tou kvalitou pak přijde i ten nárůst prodeje," řekl ředitel Prazdroje.

Japonci teď vstupují na český trh se svým pivem Asahi Super Dry. Podle Kitagawy má šanci a najde si své konzumenty. "Opět jde o značku, která předpokládá vysokou kvalitu místa kde a jak se čepuje. A pak kvalita může přinést ty objemy," dodal Liversage.

Asahi loni prodal přes 21 milionů hektolitrů piva. Prazdroj přes 11 milionů hektolitrů piva, meziročně o tři procenta více. Odbyt v zahraničí přesáhl čtyři miliony hektolitrů a zvýšil se o osm procent. Prodeje v ČR se meziročně zvýšily o necelé procento.

Vlastník Prazdroje: Už žádné licence, Pilsner Urquell se bude dál vařit jen v Plzni

Publikováno:před 27 dnyZdroj:Euro.czAutor:ČTK

Nejznámější české pivo Pilsner Urquell se bude dál vařit jen v Plzeňském Prazdroji v České republice, s licenční výrobou jinde ve světě se nepočítá. Řekl to ředitel evropských podniků skupiny Asahi Rjoiči Kitagawa při otevření nové části varny, která zvýšila kapacitu výroby piva Pilsner Urquell o třetinu na 3,5 milionu hektolitrů ročně. Asahi Group Holdings plzeňský pivovar převzal loni v dubnu. Lahvové i sudové pivo z Prazdroje už míří do téměř 60 zemí světa



Prazdroj, který poslední roky využíval varnu na výrobu ležáku na 100 procent, vidí největší potenciál růstu na asijských trzích, kam firma dodává čepovaný i balený ležák.

„Největší potenciál je v Číně. Nejen kvůli tomu, že to je největší populace na světě, ale také kvůli změně trhu s pivem,“ řekl Kitagawa. Celková spotřeba tam sice klesá, ale rostou, stejně jako na celém světě, prodeje řemeslných piv z minipivovarů a piv dovážených. „Dokonce i naše Asahi Super Dry (prémiové pivo skupiny Asahi) tam má poslední tři roky 20procentní růst,“ uvedl Kitagawa. Pilsner Urquell směřoval do Číny už několik let, předchozí vlastník Prazdroje, SABMiller tam ale měl společný podnik s lokálním distributorem. „Takto se ale nedal úplně maximalizovat potenciál Pilsneru Urquell na tomto trhu. A teď je ta situace trochu jiná, protože speciálně mladá generace obdivuje evropské značky, nejen v pivech, ale také v módě i třeba v autech,“ uvedl.

Letos v dubnu Asahi zahájil prodej Pilsneru Urquell v Japonsku. „Velmi pečlivě vybíráme provozovny, které mohou prodávat sudový Pilsner Urquell. Rozhodně ho nechceme prodávat v lacinějších pubech,“ řekl Kitagawa. Cena čepovaného plzeňského ležáku je v Japonsku dvakrát vyšší, než kolik stojí Asahi Super Dry. Velmi úspěšný už je český ležák v Jižní Koreji, stejně jako Velkopopovický Kozel, oba stále rostou.

Podle Kitagawy se nedá odhadnout, kolik let vydrží současná zvýšená výrobní kapacita v Plzni. „Pokud značka (Pilsner Urquell) dále poroste, tak nemáme žádné zábrany, abychom dále přemýšleli o správném investování,“ řekl. Pokud budou ještě vyšší požadavky spotřebitelů, je podle něj „povinností podniku“ vyšší výrobu zajistit. „Předpokládáme, že časem bude třeba kapacitu rozšířit, ale kdy to bude přesně, to je těžké říct,“ uvedl generální ředitel Prazdroje Grant Liversage.

Liversage letos opět očekává vyšší prodej Pilsneru Urquell; loni vzrostl jeho odbyt v Česku o více než sedm procent, v zahraničí ho lidé poprvé vypili více než milion hektolitrů. „Na místním trhu ale letos velký nárůst neočekáváme,“ uvedl Liversage. Český trh podle něj stagnuje a zřejmě to tak v příštích letech zůstane.

Ani Kitagawa neuvedl, jaký odhaduje plánovaný nárůst exportu Pilsneru Urquell. Podle Liversage chce firma zvyšovat objemy prodeje, ale soustředí se hlavně na kvalitu piva a jeho čepování. „A s tou kvalitou pak přijde i ten nárůst prodeje,“ řekl ředitel Prazdroje.

Japonci teď vstupují na český trh se svým pivem Asahi Super Dry. Podle Kitagawy má šanci a najde si své konzumenty. „Opět jde o značku, která předpokládá vysokou kvalitu místa kde a jak se čepuje. A pak kvalita může přinést ty objemy,“ dodal Liversage.

Asahi loni prodal přes 21 milionů hektolitrů piva. Prazdroj přes 11 milionů hektolitrů piva, meziročně o tři procenta více. Odbyt v zahraničí přesáhl čtyři miliony hektolitrů a zvýšil se o osm procent. Prodeje v ČR se meziročně zvýšily o necelé procento.

Plzeňský Prazdroj otevřel novou varnu, ležáku vyrobí o třetinu více

Publikováno:před 27 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Jan Vitinger

Plzeňský Prazdroj zvyšuje téměř o třetinu kapacitu výroby prémiového piva Pilsner Urquell. Oblíbeného ležáku zvládne nyní vyrobit 3,5 milionu hektolitrů ročně. Investice do nové technologie, varny a cylindrokonických tanků přišly na 280 milionů korun.

Rostoucí poptávka a navýšení exportu na nové trhy jsou hlavní důvody, proč se Plzeňský Prazdroj rozhodl investovat do rozšíření výroby piva Pilsner Urquell.

Nejvíce prostředků pivovar vložil do rozšíření varny. Její součástí je nová vystírací káď, dva měděné rmutovací kotle, scezovací káď a mladinová pánev. Zbytek peněz firma použila na nákup a instalaci deseti nových cylindrokonických tanků.

„Pilsner Urquell je naší vlajkovou značkou a poptávka po ní stále roste. Práce na rozšíření výroby začaly loni na podzim a byly dokončeny koncem letošního dubna. V současné době začínáme s plnou výrobou,“ říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant Liversage.

Nové možnosti pro export se otevřely především v Asii.

„Největší potenciál je momentálně v Číně. V obchodu s pivem se zde vytvořily dvě kategorie, které významně rostou. Jednou jsou - stejně jako na celém světě - minipivovary a druhou importovaná piva. Především mladá generace obdivuje evropské značky. Pilsner Urquell je už nyní velmi úspěšný například v Jižní Koreji. S exportem do Japonska začal plzeňský pivovar letos v dubnu,“ vysvětluje Ryoichi Kitagaw, zástupce japonské pivovarnické společnosti Asahi, pod jejíž křídla Plzeňský Prazdroj od loňského roku patří.

Instalace nové technologie, díky které podnik zvládne vyrábět 88 tisíc hektolitrů ležáku týdně, nebyla jednoduchá.

Obtížné bylo usazení nové scezovací kádě. Nerezová nádoba má průměr deset metrů, váží přes 45 tun a řadí se tak mezi největší scezovací kádě v celé zemi. Podobně náročná byla i práce s cylindrokonickými tanky.

„Ty cestovaly na lodích po moři, poté po Labi a dále se vezly na specializovaných nákladních vozidlech do Plzně. Když jsme je v pivovaru přesouvali pomocí podvalníků, měli jsme mezi budovami na každé straně jen několik centimetrů místa. Obří jeřáby potom tanky usadily na konstrukci budovy. Vyladění technologie bylo náročné a vyžádalo si několik týdnů testování,“ doplňuje projektový manažer Tomáš Kosmák.

Nové varně dnes při slavnostním otevření požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub.

„Dobré věci se dělají společně. Někdo dělá základy, někdo na nich staví. A já bych si přál, abychom pokračovali v tom, co zde začalo před více než sto lety. Když věci děláme s dobrým úmyslem a vložíme do nich svůj um, posouváme je dál. Věřím, že se zde bude konat dobrá práce, která bude pomáhat lidem, aby se po práci mohli zaslouženě osvěžit a byli otevření setkávání nad mokem, který dává možnost popovídat si, diskutovat a prožít něco hezkého,“ řekl Tomáš Holub.


Prazdroj investuje přes půl miliardy do rozšíření výstavu

Publikováno:před 28 dnyZdroj:E15.czAutor:Michal Nosek

Plzeňský Prazdroj o třetinu zvyšuje kapacitu výroby piva Pilsner Urquell. Rozšíření varny a nové tanky přišly na 280 milionů korun. Pivovar díky tomu zvýšil možný objem výroby na 3,5 milionu hektolitrů ročně. Investice se má pivovaru vrátit do jednoho roku. Příští rok Prazdroj plánuje zprovoznit dalších deset velkých tanků.

S růstem exportu přichází i další investice. „Nyní máme schválený projekt na deset dalších obřích ležáckých tanků, každý o objemu pět tisíc hektolitrů. Tento projekt má být za zhruba čtvrt miliardy dokončen před Vánoci 2019,“ uvedl pro E15 manažer kapitálových projektů Plzeňského Prazdroje Tomáš Kosmák.

Podle generálního ředitele Prazdroje Granta Liversage reaguje pivovar na rostoucí poptávku po pivu Pilsner Urquell. Jen loni vzrostly jeho prodeje v Česku o více než sedm procent, v zahraničí ho lidé poprvé vypili přes milion hektolitrů. Nová investice umožní zároveň zvýšit export na nové trhy, zejména v Asii, doplnil Liversage.

Pivovar v dubnu zahájil pravidelný vývoz do Číny a mateřská společnost Asahi buduje prémiovou značku Plzeňský Prazdroj ve vybraných japonských restauracích, doplnil marketingový ředitel Prazdroje Grant McKenzie. Celkem loni Prazdroj prodal v Česku a v cizině rekordních více než 11 milionů hektolitrů piva, meziročně téměř o tři procenta více.

Celkový výstav českých pivovarů loni po pěti letech růstu meziročně klesl o méně než procento. Export ovšem rostl o čtyři procenta. Uvedl to Český svaz pivovarů a sladoven.




Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.14.07.2018 07:22474