Historie a současnost pivovaru Starobrno

V současnosti má výsadní postavení na jižní Moravě a přestože opravdové začátky pivovaru je těžké určit, pivovarsahají zřejmě až do 14. století. V té době začal ženský gotický klášter vyrábět a prodávat vlastní pivo.
Významný mezník v historii pivovaru představuje také konec 18. století. Konkurs na sládka tenkrát vyhrál proslulý průkopník a zakladatel moderní výroby piva v Čechách a na Moravě – František Ondřej Poupě. Strávil zde poté celých 7 let, během nichž se dále věnoval rozvoji pivovarnictví, zavedl v brněnském pivovaru teploměr, pivní váhu a otevřel 1. pivovarnickou školu.
Posledními majiteli starého klášterního pivovaru byli Josef Mandel a Hermann Hayek, kteří v roce 1872 vystavěli v ulici V hlinkách zcela nový pivovar. Budovy starého pivovaru využívali při stavbě sladovny; od počátku existence nového pivovaru se mluvilo o „Starobrněnském pivu“.
pivovarV roce 1943 vzniká nová společnost – První brněnský akciový pivovar a moravská sladovna, která však byla již za dva roky znárodněna dekretem prezidenta Beneše a transformována na Starobrněnský pivovar a sladovnu, národní společnost. Po roce 1948 byl pivovar začleněn do podniku Středomoravské pivovary, n. p. a začalo usilovné období s plánovaným řízením. V následujících 45 letech se do pivovaru téměř neinvestovalo, což se velmi výrazně projevilo na kvalitě piva.
Rok 1992 je počátkem moderní historie pivovaru. Starobrno bylo transformováno ze státního podniku na akciovou společnost a rovněž získalo významnou cenu jakosti – 1. místo na pivním veletrhu PIVEX, jenž patří mezi nejprestižnější soutěže, kdy kvalitu piva hodnotí sládci a profesionální degustátoři.
Privatizací v roce 1994 se společnost stala součástí rakouské pivovarnické skupiny BBAG. pivovarZa několik let se ze zastaralého státního podniku stal s přílivem nového kapitálu a kvalitního know-how moderní pivovar, který od té doby získal na českém trhu více ocenění, než kterýkoliv z jeho konkurentů. Jednou ze stěžejních událostí v budování podnikové identity a podnikového designu společnosti STAROBRNO, a.s. byla změna loga, ke které došlo v roce 1995. Nový typ byl později doplněn o slogan značky Starobrno – „Tajemství dobré nálady“. Společnost se tak stala prvním pivovarem v České republice, který začal důsledně používat slogan jako marketingový nástroj.
Fúze v roce 2003 mezi Heineken Group a většinovým akcionářem STAROBRNA, a. s. představuje nejdůležitější mezník v novodobé historii společnosti. BRAU UNION AG, nová společnost založená na základě smlouvy mezi BBAG a skupinou Heineken, se stala nejvýznačnější středoevropskou pivovarnickou skupinou, jejímž členem je i STAROBRNO, a. s.
Zdroj:Stránky pivovaru 'Starobrno'


Více na stránkách pivovaru

Limitovaná edice plechovek Starobrno pod názvem Mistři

Publikováno:před 27 dnyZdroj:České nápoje

Právě v těchto dnech jde do prodeje v celé obchodní síti limitovaná edice plechovek s názvem MISTŘI. Na plechovkách je vyobrazeno sedm nejdůležitějších strůjců letošního úspěchu, kdy hokejová Kometa na jaře po 51 letech získala extraligový titul. Plechovky obsahují dlouhodobě nejoblíbenější produkt starobrněnského pivovaru – jedenáctku Medium.

I letos spotřebitele potěší jednotliví hráči samozřejmě s podpisem a výstižnou charakteristikou jejich sportovního umu. A jakým hokejistům letos Starobrno vyčlenilo prostor? Marek Čiliak představuje jistotu v brance. Tento fantom totiž dokáže přivést soupeřovy střelce k šílenství. Hokejový rytíř Martin Erat se na Moravu vrátil ze slavné NHL, aby pozvedl prapor komeťácké družiny. Ondřej Němec je režisérem hry s geniální rozehrávkou. Tomáš Vincour se jako specialista na nájezdy s pukem na hokejce mýlí jen málokdy. Srdcař Jozef Kováčik v brněnském dresu odkroutil nespočet bitev. Zkušený harcovník Martin Zaťovič je útočník s omračujícím instinktem sypat do soupeřovy sítě důležité branky. A kapitán Leoš Čermák – tedy vůdce, osobnost, pan Nepostradatelný. Nezničitelný tahoun je synonymem brněnského hokejového srdce.

Starobrno je hrdým generálním partnerem hokejového klubu HC Kometa Brno – a také z tohoto důvodu připravuje ke startu každé hokejové sezony limitované edice plechovek s vyobrazenými hráči. V roce 2013 to bylo pět hráčských legend, v roce 2014 pět hrdinů stříbrné sezony, v roce 2015 dalších pět hráčů tentokrát sezony bronzové s bonusovou plechovkou věnovanou legendárnímu sportovnímu místu Za Lužánkami. Vloni se představila série věnovaná pěti legendám brněnského sportu a sportovním klubům, které reprezentují. Jedinečnost a zajímavý design plechovek se každoročně společně zasloužily o to, že limitované edice byly prodejně i komunikačně velmi úspěšné.

„Starobrno fandí Kometě - a proto titul oslavujeme společně a pevně doufáme, že letošní sezona bude neméně úspěšná,“ uvedla manažerka značky Starobrno Petra Havlišová. Fanoušky Starobrno potěšilo například na Dni Starobrna, kde se uskutečnila autogramiáda celého A-týmu. Mistrovský pohár si hokejisté přinesli s sebou, takže se s ním všichni zájemci mohli vyfotit. „Lidé tak dostali příležitost vidět hráče i pohár na vlastní oči a zblízka,“ dodala Petra Havlišová.

Letošní limitovaná edice plechovek MISTŘI se v celé obchodní síti začíná prodávat právě v těchto dnech. V průběhu října a listopadu Starobrno plánuje i autogramiády s hráči HC Kometa ve vybraných obchodních řetězcích.

České minipivovary donutily ke změnám velké výrobce, podobně jako dřív v USA

Publikováno:před měsícemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal Šenk

● Starobrno se profiluje jako regionální značka. Do Prahy nebo i dál na export se netlačí
● "Lidé Starobrno často kritizují, ale když se jich zeptám, kdy ho pili naposled, odpovědí, že před několika lety," říká sládek a ředitel pivovaru Ondřej Koucký.
● Koucký v rozhovoru pro HN komentuje trendy pivního trhu i nové módy, které se na něm objevují.

Pivovar Starobrno ze skupiny Heineken utěšeně roste. Zůstává ale svým zaměřením regionálním pivem. Podle Ondřeje Kouckého, sládka a ředitele v jedné osobě, značka větší ambice, jako třeba "export" do Prahy nebo do světa, nemá. Dál chce prodávat hlavně, jak se říká, kolem komína.

Koucký dříve ve skupině Heineken pracoval například i v Indii, aktuálně se sám hodně věnuje párování piva s jídlem nebo takzvanému blendingu piv. V rozhovoru pro HN Koucký český pivní trh a některé jeho trendy připodobňuje k USA. A upozorňuje také na to, že pivo a svíčková příliš dohromady nejdou.

HN: Proč Brňané nadávají na Starobrno, tak jako třeba Pražané na Staropramen?
Podle mého názoru je to dáno tím, že pivovar byl v oblasti vždy dominantní a vždy se najde skupina lidí, která začne rebelovat proti takové dominanci už z principu. Ne všichni nadávají na Starobrno, protože ho pije stále víc lidí. Kolem komína docela prodáváme. Zároveň je také třeba říct, že je v Brně silná kultura malých pivovarů a méně známých pivovarů i z jiných regionů, které tu mají svou pozici. Zatímco my patříme pod nadnárodní společnost, což také ne úplně všem může konvenovat.

HN: Jaká je aktuální pověst značky Starobrno v Brně i jinde? Co znamená, když někomu řeknete: Jsem sládek Starobrna.
Snažím se, aby pověst byla co nejlepší. Často lidé kritizují, ale když se jich zeptám, kdy ho dotyčný pil naposledy, odpoví, že před několika lety. Tak se takového člověka snažím pozvat do pivovaru nebo aspoň do naší pivovarské restaurace, aby ochutnal třeba náš nefiltr, což je něco, co nabízejí minipivovary a co je vysoce konkurenceschopné.

HN: Jak dnes vypadá pivovar Starobrno?
Vyrábíme už přes milion hektolitrů piva ročně – v cisternách, v sudech, ve skle, v PET lahvích, v plechovkách. I když ty jsou naším pivem plněny v Krušovicích, kde je speciální plechovková linka. Co se značek týče, nejprodávanější pivo je Starobrno Medium, pak děláme tradiční výčepní, Draka dvanáctku a nefiltrovanou dvanáctku. Letos čekáme vyšší výstav než loni, z pohledu objemu se nám daří. Ale mění se celý trh. Méně se pije v hospodách a víc lidí kupuje plechovkové a petkové pivo. Na to reagujeme i ve výrobě.

HN: Jak je značka Starobrno zařazena a vnímána v celé skupině Heineken?
Z pivovarů ve skupině Heineken Česká republika jsme z hlediska tržeb největší. Je to silná regionální značka určená pro zákazníky na jižní Moravě. Nemáme ambice vozit ji někam do Prahy a podobně. Chuť Starobrna je uzpůsobená zvyklostem jihu Moravy. Místní piva byla vždy spíše sladší než hořčejší. I když toto vnímání chuťových profilů v jednotlivých regionech už není tak zřejmé, jako to bylo dřív. I malé pivovary dnes vozí pivo napříč republikou a do dříve zavedených pořádků se vnáší jakási pestrost. To bylo dřív mimo jiné zvykově zakázané, pivovary si nechodily vzájemně do svých rajonů. Spousta dřívějších zvyklostí už neplatí. Třeba že horníci pili silnější piva, protože měli dost peněz. Nebo že se ve slévárnách či sklárnách, zkrátka v horkých provozech, pilo méněstupňové pivo.

HN: Do čeho nyní ve Starobrnu nejvíc investujete?
Do toho, abychom neztráceli v našem regionu. Značka je poměrně konzervativní. Občas se pustíme do něčeho netradičního jako je zelené pivo. Chceme se držet klasických surovin, výroby poctivého piva a nejít do ničeho velkého překvapivého. Co se investic do technologií týče, v tom jsme poměrně daleko. Už před vstupem a posléze i po vstupu Heinekenu se pivovar hodně zmodernizoval. Výrobní zařízení, která máme, dalších dvacet, třicet let vydrží. Pracujeme na vyšší automatizaci výroby a nižší spotřebě energií.

HN: Když se jako jedna z mála značek v portfoliu Heinekenu věnujete všem segmentům pivního trhu, ve kterém z nich se vám daří nejvíce?
Spotřeba v hospodách představuje asi 60 procent našeho byznysu, 40 procent je pak realizováno v maloobchodě. Co se Brna a okolí týče, jsme zhruba v každé druhé hospodě, což je slušné číslo.

HN: Jaké trendy na českém pivním trhu vidíte?
Čím dál víc se pijí vícestupňová piva a klesá zájem o výčepní piva. S nárůstem minipivovarů je vidět to, že i větší pivovary se snaží o větší variabilitu. Lidé nechtějí jen světlou dvanáctku. Do toho lidé cestují, ochutnávají různá piva v cizině, tam to ochutnají a chtějí si dát takové pivo i doma. Tedy vidíme rozmach Stoutů, IPA, American Pale Ale. To je pro český trh nové. Minipivovary si mohou dovolit víc experimentovat, protože, když se jim s malou várkou něco nepovede, tak to není takový problém jako ve velkém pivovaru.

HN: Dělo se to, co zažíváme nyní my, před pár lety někde jinde? Že třeba mohou pivovary někde brát inspiraci?
Určitě v USA. Tam ale podobná vlna prošla už asi před třiceti lety. Fungovalo tam do té doby jen několik značek, které chutnali dost podobně. Proto se tam rozmohlo domácí vaření piva a z těchto takzvaných home brewerů se stali garážové pivovary, minipivovary a ty měly vliv na fungování i zavedených velkých pivovarů. V menší míře tím, co těď prožíváme my, žijí i další země jako Slovensko, Polsko, Itálie. Zěmě, které se to relativně vyhlo je Německo a především Bavorsko. Pivovarnictví se tam vyvíjelo dlouhé stovky let, neměli tam komunismus, který náš pivovarský průmysl dost pokřivil. V Německu naopak přežila řada malých pivovarů, každé městečko má svůj pivovar, svůj tradiční pivní styl charakteristický pro tu oblast.

HN: Co říkáte na módu radlerů, ciderů...
S každou módou, která se objěví je dobré se podívat, jak se daná věc vyvíjela v zahraničí. Před pěti, sedmi lety sem přišli radlery a vyskočily z nuly na 500 tisíc hektolitrů za rok. V Rakousku a Německu mají dlouhodobě kolem pěti procent trhu. U nás zájem o radlery a další pivní mixy rychle vyskočil, pak spadl a nyní znovu malinko stoupá. Viděl bych to tedy tak, že se bude udržovat na podobné hladině. A stejné to bude i s minipivovary. Nyní prochází hlavní vlna jejich nástupu a brzy přijde pokles s tím, jak malí výrobci začnou narážet na ekonomické limity. Ustálí se to.

HN: Vy jste dřívě působil profesně i v Indii v licenčním pivovaru Heinekenu v Bombaji. Tam se to má s pivem jak?
V Indii se o českém pivu neví skoro nic. Zajímalo mě proč. A pochopil jsem, že naše piva jsou pro ně moc hořké. Tamní piva jsou vyráběna zhruba se třetinovou hořkostí. Ale víc než, že bych se naučil vařit pivo, mi to dalo zkušenosti s tím, jak vycházet s lidmi. Pochopit kulturu, respektovat ji. Pracovat v nadnárodní společnosti a mít možnost pracovat sice v jedné firmě, ale v různých zemích, v různých pivovarech této společnosti, je jeden z největších benefitů. Předpokládám, že budu mít v dalších letech znovu podobnou příležitost někam na čas vycestovat.

HN: Jako pivního experta, zaujalo vás při vašich cestách ať už v rámci Heinekenu nebo vašch osobních něco co se týče piva a vztahu lidí k němu ve světě?
Pít pivo a mít lahev v ruce je někde symbol společenského statusu, tak to platí třeba v Africe. Mnohde je pivo relativně velice drahé. To je konečně i případ Indie.

HN: Věnujete se i párování piva s jídlem a dokonce blendování různých piv. K čemu se hodí české pivo?
Paradoxně, jak si všichni myslíme, tak ne ke guláši a už vůbec ne ke svíčkové. Český ležák a v guláši cibulový, karamelový nasládlý základ k sobě nepasují. Naopak bych náš ležák doporučil k tlačence nebo k vepřovému steaku. Určitě se dá také si zajímavě hrát s mícháním piv. Já osobně s tím začal teprve před pár měsíci. Viděl jsem to na pivních festivalech v Belgii. Vznikají zajímavé chutě. Podobně se dá s pivem pracovat i v mixologii s drinky.

Starobrno zpřístupní lidem svoje staré sklepy

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Průmyslová automatizace

Pivovar Starobrno chce v budoucnu zpřístupnit exkurzím část svých historických sklepů z roku 1872. Dodnes v nich kvasí část produkce piva. Lidé se na místo podívají nejdříve letos na podzim, řekl ČTK Ondřej Koucký, ředitel a vrchní sládek pivovaru Starobrno.

Pivovar za pět let oslaví 150. výročí svého založení. Sklepy jsou jednou z mála dodnes používaných místností. Kvasné tanky jsou ale už jen v šesti odděleních. "Pivovar Starobrno je dnes poměrně moderní. Lidé většinou vidí nerezové nádoby, také proto chceme ukázat na prohlídkách část klasiky, kam patří i sklepy," uvedl Koucký.

Podle něj budou sklepy přístupné nejdříve na podzim. "Musíme trasu udělat bezpečnou i pro návštěvníky i pro provoz pivovaru," uvedl ředitel. Kapacita ležáckého sklepa je nyní podle něj kolem 28.000 hektolitrů, sklepy jsou využívány pro dokvašení piva, například speciálů. Většina ale projde modernější technologií zvanou CKT. O exkurze do pivovaru je v posledních letech zájem. Ročně přijde na prohlídku kolem 5000 lidí, část z nich na Den otevřených dveří Starobrna, který je letos začátkem září.

Pivovar Starobrno patří k nejmodernějším pivovarských provozům na Moravě. Jeho výstav je ročně přes jeden milion hektolitrů piva různých značek. Pivovar je součástí skupiny Heineken, která v ČR provozuje ještě pivovary v Krušovicích a Velkém Březně.

K fanouškům Komety míří 12 000 piv od Starobrna

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České nápoje

Kometa se dočkala! Ve finálové jízdě fantastickým způsobem a skóre série 4:0 přehrála obhájce loňského titulu Liberec a slaví po jedenapadesáti letech mistrovský titul. Generální partner tohoto hokejového klubu, pivovar Starobrno, posílá fanouškům slíbený dárek: 12 000 piv! Velké oslavy titulu se uskuteční tuto sobotu 22. dubna na Zelném trhu v Brně.

Hokejem žilo Brno celé jaro – a stejně tomu bylo i v pivovaru Starobrno, který je už řadu let generálním partnerem Komety. Po celou dobu také platí závazek, že v případě vítězství Starobrno věnuje fanouškům 12 000 piv, protože jde historicky v pořadí o dvanáctý titul v řadě. A letos může svému slibu dostát, proto na oslavách poteče pivo proudem!

„Starobrno Kometu samozřejmě provází a fandí jí již několikátou hokejovou sezonu. Postup do semifinále s Hradcem Králové a především úžasné finále s Libercem vedlo ke splnění snu, který jsme si všichni v Brně dlouho přáli, a na který jsem tak dlouho čekali. Jsme velmi rádi, že jako generální partner HC Kometa Brno jsme u toho mohli být. Kromě gratulací k vítězství chceme poděkovat také všem fanouškům, kteří jsou podle nás rozhodně ti nejlepší v republice. Také proto od nás dostanou 12 000 piv zdarma na oslavu tohoto 12. titulu. Vzhůru Brno!“ konstatovala manažerka značky Starobrno Zdeňka Mindlová.

Na cestě k titulu určitě Kometě pomohlo hromadné fandění a podpora Brňanů vůbec. Jako vzpruha mohl posloužit třeba modře nasvícený Špilberk v den prvního finálového zápasu, který se hrál v Liberci. Akci pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Bohumila Šimka, primátora Brna Petra Vokřála a městské části Brno-střed realizovalo právě Starobrno, takže se Špilberk všem mohl představit v komeťácké modré barvě.

Zelené pivo je brněnským unikátem, ale především nápojem svátečním

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Jaroslav Štěpaník

Zelené pivo, vařené podle originální receptury a podávané jedenkrát v roce na Zelený čtvrtek, je v Brně, i na jiných místech, již tradicí. Poprvé se čepovalo v roce 2006

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky. Na Zelený čtvrtek si věřící připomínají Poslední večeři Páně, zradu Jidáše a zajetí Ježíše při modlitbě na Getsemanské hoře. Příchod spasitele, ukřižování a následné zmrtvýchvstání, patří nejen k základům víry, jsou i neodmyslitelnou součástí evropské kultury. I ten, kdo nenavštěvoval náboženství, vyrůstal však v daném kulturním prostředí, má v sobě povědomí o tomto smyslu Velikonoc. Že Kristus vstal z mrtvých, možno vnímat i jako obecný symbol vítězství života nad smrtí.

Nejstarším původem jsou Velikonoce svátky jara, které symbolizuje zelená barva. Dává znát, že zima pominula, do přírody se navrací život. Tak jsou sváteční jarní dny pojímány všemi bez rozdílu. Stávají se radostnou oslavou jara a života.

V Brně je pro mnohé již tradicí přivítat jaro přípitkem zeleným pivem. Zvyk se ujal, rozšířil i za hradby města. Zelené pivo je brněnským primátem, současně nejen pivem běžným, ani pouze zajímavým speciálem. Je nápojem pro výjimečný den, pivem svátečním.

Zelený čtvrtek se bude opět v restauračních prostorách pivovaru Starobrno, ale i na dalších místech, čepovat originální zelené pivo podle speciální receptury. Uvnitř restauračních provozů, na terase i volném prostranství v blízkosti, se setká množství, zejména mladých lidí. Jako vždy je přichystán atraktivní program.

Letošní novinkou jsou „zelené“ exkurze do pivovaru. Provádět budou nejlepší pivovarníci, včetně sládka pivovaru. Ve svátečně vyzdobené restauraci budou v pohotovosti fotohostesky. Mnohý z návštěvníků si odnese snímek z polaroidu, připraveno je pamětní razítko či tvarovací balonky.

Na okružní jízdu se vydá populární šalina pub, se zeleným výčepem na palubě. Centrem Brna od smyčky na Mendlově náměstí v 17, 18, 19 a 20 hod. Mladí jistě nevynechají „after party“ v šesti známých brněnských klubech. Předtím si užijí bohatý hudební i doprovodný program v pivovaru. Uvidí a uslyší např. Lauru a její tygry v 19 hod. či Michala Hrůzu (21:00 hodin).

Bez rozdílu věku se nabízí procházka večerním jarním městem s pohledem na zelení osvícené památky a dominanty. Už loni zaujaly. Jarně se rozsvítí Špilberk, jezdecká socha Jošta na Moravském náměstí, orloj na náměstí Svobody, a premiérově průčelí Mahenova divadla na Malinovského náměstí.

Nové sklo pro Starobrno Škopek je tu

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:České nápoje

Už brzy začne v těch brněnských a moravských hospodách, kde se čepuje pivo Starobrno, postupná obměna části pivního skla. Půjde o skleněný půllitr s uchem zvaný Škopek, který na základě zpětné vazby štamgastů i hostinských prošel úpravou vzhledu. Sklo se bude vyměňovat postupně tak, jak bude to stávající dosluhovat.

Skleněný půllitr s uchem (džbánek) známého českého designéra Ronyho Plesla značka Starobrno slavnostně představila v červnu 2013. Od té doby se podařilo „vychytat“ detaily, takže v současnosti do hospod míří Škopek v trochu jiné podobě, bez dvou horizontálních obručí.

Kompletní „starobrněnská rodina“ tak nyní disponuje čtyřmi kusy pivního skla. Vedle nejzásadnějšího skleněného půllitru zahrnuje i vysokou půllitrovou sklenici s fazetami, které se říká „paní Škopková“. Na trh byla uvedena v červnu 2014. Jako třetí v řadě přibyla „malá Škopková“, sklenice 0,3 litru, a to v květnu 2015. Jako poslední se koncem roku 2016 představil „malý Škopek“ s uchem, rovněž 0,3 litru. Autorem celého souboru je uvedený renomovaný designér Rony Plesl. Zajímavostí skla jsou nejen fazety, ale i starobrněnské logo přímo ve skle.

Změnu vzhledu velkého Škopku komentovala i manažerka značky Zdeňka Mindlová. „Změny jsme vyzkoušeli na malé verzi 0,3 litru a podle toho „odladili“ i Škopek velký. S trochou nadsázky tak můžeme konstatovat: syn bývá po otci, ale někdy to může být i jinak – naopak otec se může učit od syna. To je i náš případ. Proto představujeme velký Škopek v nové podobě, která reflektuje požadované změny z trhu.“

O tom, jak se nové pivní sklo povedlo, se mohou příznivci chmelového moku přesvědčit od druhé půlky března ve své oblíbené hospůdce.

Velikonoční Zelené pivo je brněnským unikátem. Letos se vařilo již po dvanácté

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Jaroslav Štěpaník

Dvanáct let. Tak dlouho se v Pivovaru Starobrno v lednu či únoru vaří Zelené pivo. Letos se odehrálo 2. února. Na ochutnávku si počkáme samozřejmě na Zelený čtvrtek.

Brno, pro někoho možná i překvapivě, má více pivovarnických prvenství. Patří k nim i zdejší Zelené pivo, fenomén, který překročil hranice města, Moravy i republiky. Zelené má domovskou adresu na Starém Brně. Má i své epigony a napodobitele, priorita však náleží starobrněnským sládkům.

Po celou dobu existence se vaří dle receptury, která se za uplynulých dvanáct let nezměnila. Klíčovou roli hraje světlý ječný slad, speciálně a tradičně připravovaný ve sladovně v Hodonicích. Jeho výroba i parametry se totiž poněkud liší od běžně používaných.

Zelené pivo se vaří z kvalitní vody, uvedeného sladu a jakostního žateckého chmele, tradičním způsobem na dva rmuty. Spolu s chmelem se do mladinového kotle přidává bylinný výluh. Jeho přesné složení zná jen několik lidí. Připravuje se z několika bylin (jednou z nich je kopřiva dvoudomá).

Přesné dávkování je výrobním tajemstvím. Čas kontaktu bylin s vroucí vodou se pečlivě hlídá. Sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Pak při teplotě okolo jednoho stupně Celsia dozrává, chuťově se zakulacuje a nabývá typický buket a říz. Posledním krokem je přidání likéru. Nezaměnitelné zelené zbarvení je kombinací unikátní technologie, užitých surovin, bylinného výluhu a likéru.

Zelené pivo o Zeleném čtvrtku se objeví jako vždy ve všech koutech republiky. Nejvíce skla se zeleným obsahem bude přirozeně k vidění na pivovarské terase, v tamější restauraci a na blízkých zelených plochách. Loňský rok, příchod jara zelení ohlašující i symbolizující, přinesl i překvapení. Navečer se do zeleného nasvícením oděly některé z brněnských památek a soch. Čím starobrněnský Zelený čtvrtek překvapí letos?

Na Starém Brně už začali s vařením zeleného velikonočního piva

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Miroslav Homola

Únor ještě sice není ani v polovině, ale v pivovaru na Starém Brně už myslí na Velikonoce. Už po dvanácté tam ve středu dopoledne založili na várku speciálního Zeleného piva, které se začne čepovat a pít právě na velikonoční Zelený čtvrtek.

V České republice to byl před dvanácti lety první pivní speciál, který se na trhu objevil. V současnosti se v pivovarech již připravuje celá řada podobných piv v souvislosti i s jinými svátky v roce, a také zelených piv je už více.

Chuť piva brněnské limitované várky, která je pro letošní rok 4650 hektolitrů, však dává nejen pro tuto příležitost speciálně vybraný chmel, ale především macerát z desítek kilogramů různých bylin a také likér, který se do várky přidává nakonec, za studena, pár dnů před stáčením.

„Naší snahou už není zvyšovat výrobu tohoto piva, jak tomu bylo zpočátku, když jsme s ním přišli poprvé na trh. Proto je produkce již několik let v podstatě stejná. Jde nám spíše o to, aby toto pivo bylo pro konzumenty symbolem určitého vzácného okamžiku, jako je to i po celou dobu vzácným okamžikem i pro nás, pivovarské. I když my si ho užíváme dvakrát. Poprvé, když várku založíme a vlijeme do ní výluh z bylin a podruhé, když je pivo uvařené. Po loňské malé ochutnávce však o zelené pivo mají zájem i na Slovensku, kam poprvé exportujeme zhruba 450 hektolitrů,“ řekl Právu výrobní ředitel Milan Schramm.

Přihlíží i celní správa
A i když složení velikonočního speciálu z Brna je výrobním tajemstvím, jeho chuť, jak alespoň částečně prozradil vrchní sládek Ondřej Koucký, je dána především složením výluhu z desítek kilogramů různých bylin.

„Výluh je velmi silně koncentrovaný a jednou ze základních bylin je i kopřiva dvoudomá. Pečlivě hlídaný je i čas kontaktu výluhu s vroucí vodou. Klíčovou roli v receptuře hraje i světlý ječný slad, který speciálně pro Zelené pivo připravují ve sladovně v Hodonicích. Výroba a parametry tohoto sladu se totiž poněkud liší od těch běžně používaných pro ostatní druhy piv,“ dodal sládek s tím, že se receptura striktně dodržuje stejná.

Vlévání desítek litrů likéru, který pivu nakonec dodává jeho typickou zelenou barvu, je rovněž momentem, kterému jsou přítomni pouze tři lidé z pivovaru, kteří znají recepturu. Zajímavé je, že aktu navíc bude jako vždy přihlížet i pracovník celní správy, neboť jde o použití alkoholu pro další výrobu.

Ve Starobrnu začali vařit zelené pivo na Velikonoce

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Brněnský deníkAutor:Michal Rapco

Na Zelený čtvrtek kromě zeleného jídla i zelené pivo. Brněnský pivovar Starobrno pokračuje v tradici přípravy velikonočního piva, ve středu ho začali v pivovaru připravovat už podvanácté. Pro zabarvení piva používají bylinný výluh, mimo jiné z kopřiv. „Výluh je koncentrovaný a silný. Přesné dávkování je tajemství," vysvětlil manažer kvality Jiří Brňovják. V pivovaru uvaří téměř pět tisíc hektolitrů zeleného piva. Na vše je podle Brňovjáka potřeba jen několik litrů výluhu. Na pivní speciál si lidé budou muset počkat na Zelený čtvrtek, který letos připadá na třináctého dubna.

Starobrno uvařilo přes milion hektolitrů piva. Spotřebu zachránil teplý podzim

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Starobrněnský pivovar v loňském roce uvařil znovu víc než milion hektolitrů piva. Poprvé překonalo Starobrno milionovou hranici výstavu v roce 2010. Důvodem byla instalace linky na plnění piva do plastových lahví, která v té době byla jediná v České republice.

"Začátek loňského léta byl oproti roku 2015 deštivější a chladnější, což bývá na spotřebě piva znát. Teplejší a přívětivější konec léta i podzim nám ale zase naopak přál. Výsledkem je uvedený výstav, který se tak drží na úrovni předešlých let," uvedla k loňskému roku mluvčí skupiny Heineken Jana Pikardová.

Linka na pet lahve dodnes pomáhá brněnskému provozu k výrobě nad zmíněnou hranici. Heineken do ní stáčí v Brně i piva jiných svých značek, například Březňáku.

Starobrno je dnes spíše regionální značkou, která se prosazuje na Moravě a zejména v okolí Brna. Její marketing je často spojován s hokejovou Kometou Brno. Pivovar kromě tradičních piv vyrábí i speciály, například zelené pivo. Kromě značek Starobrna se v brněnském pivovaru vyrábějí i piva jiných značek, například Hostanu, jehož pivovar ve Znojmě Heineken v minulosti zavřel.

Do skupiny Heineken v České republice ještě patří pivovar v Krušovicích a Velké Březno u Ústí nad Labem. Ostatní provozy, které Heineken v České republice měl, už skončily.

Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen. Heineken v roce 2015 vyrobil v Česku 2,167 milionu hektolitrů piv. Čísla za loňský rok ještě nezveřejnil. Stejně tak skupina nezveřejňuje přesné výstavy jednotlivých pivovarů.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.10.2017 17:0440