Historie a současnost pivovaru Starobrno

V současnosti má výsadní postavení na jižní Moravě a přestože opravdové začátky pivovaru je těžké určit, pivovarsahají zřejmě až do 14. století. V té době začal ženský gotický klášter vyrábět a prodávat vlastní pivo.
Významný mezník v historii pivovaru představuje také konec 18. století. Konkurs na sládka tenkrát vyhrál proslulý průkopník a zakladatel moderní výroby piva v Čechách a na Moravě – František Ondřej Poupě. Strávil zde poté celých 7 let, během nichž se dále věnoval rozvoji pivovarnictví, zavedl v brněnském pivovaru teploměr, pivní váhu a otevřel 1. pivovarnickou školu.
Posledními majiteli starého klášterního pivovaru byli Josef Mandel a Hermann Hayek, kteří v roce 1872 vystavěli v ulici V hlinkách zcela nový pivovar. Budovy starého pivovaru využívali při stavbě sladovny; od počátku existence nového pivovaru se mluvilo o „Starobrněnském pivu“.
pivovarV roce 1943 vzniká nová společnost – První brněnský akciový pivovar a moravská sladovna, která však byla již za dva roky znárodněna dekretem prezidenta Beneše a transformována na Starobrněnský pivovar a sladovnu, národní společnost. Po roce 1948 byl pivovar začleněn do podniku Středomoravské pivovary, n. p. a začalo usilovné období s plánovaným řízením. V následujících 45 letech se do pivovaru téměř neinvestovalo, což se velmi výrazně projevilo na kvalitě piva.
Rok 1992 je počátkem moderní historie pivovaru. Starobrno bylo transformováno ze státního podniku na akciovou společnost a rovněž získalo významnou cenu jakosti – 1. místo na pivním veletrhu PIVEX, jenž patří mezi nejprestižnější soutěže, kdy kvalitu piva hodnotí sládci a profesionální degustátoři.
Privatizací v roce 1994 se společnost stala součástí rakouské pivovarnické skupiny BBAG. pivovarZa několik let se ze zastaralého státního podniku stal s přílivem nového kapitálu a kvalitního know-how moderní pivovar, který od té doby získal na českém trhu více ocenění, než kterýkoliv z jeho konkurentů. Jednou ze stěžejních událostí v budování podnikové identity a podnikového designu společnosti STAROBRNO, a.s. byla změna loga, ke které došlo v roce 1995. Nový typ byl později doplněn o slogan značky Starobrno – „Tajemství dobré nálady“. Společnost se tak stala prvním pivovarem v České republice, který začal důsledně používat slogan jako marketingový nástroj.
Fúze v roce 2003 mezi Heineken Group a většinovým akcionářem STAROBRNA, a. s. představuje nejdůležitější mezník v novodobé historii společnosti. BRAU UNION AG, nová společnost založená na základě smlouvy mezi BBAG a skupinou Heineken, se stala nejvýznačnější středoevropskou pivovarnickou skupinou, jejímž členem je i STAROBRNO, a. s.
Zdroj:Stránky pivovaru 'Starobrno'


Více na stránkách pivovaru

Starobrno zpřístupní lidem svoje staré sklepy

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Průmyslová automatizace

Pivovar Starobrno chce v budoucnu zpřístupnit exkurzím část svých historických sklepů z roku 1872. Dodnes v nich kvasí část produkce piva. Lidé se na místo podívají nejdříve letos na podzim, řekl ČTK Ondřej Koucký, ředitel a vrchní sládek pivovaru Starobrno.

Pivovar za pět let oslaví 150. výročí svého založení. Sklepy jsou jednou z mála dodnes používaných místností. Kvasné tanky jsou ale už jen v šesti odděleních. "Pivovar Starobrno je dnes poměrně moderní. Lidé většinou vidí nerezové nádoby, také proto chceme ukázat na prohlídkách část klasiky, kam patří i sklepy," uvedl Koucký.

Podle něj budou sklepy přístupné nejdříve na podzim. "Musíme trasu udělat bezpečnou i pro návštěvníky i pro provoz pivovaru," uvedl ředitel. Kapacita ležáckého sklepa je nyní podle něj kolem 28.000 hektolitrů, sklepy jsou využívány pro dokvašení piva, například speciálů. Většina ale projde modernější technologií zvanou CKT. O exkurze do pivovaru je v posledních letech zájem. Ročně přijde na prohlídku kolem 5000 lidí, část z nich na Den otevřených dveří Starobrna, který je letos začátkem září.

Pivovar Starobrno patří k nejmodernějším pivovarských provozům na Moravě. Jeho výstav je ročně přes jeden milion hektolitrů piva různých značek. Pivovar je součástí skupiny Heineken, která v ČR provozuje ještě pivovary v Krušovicích a Velkém Březně.

K fanouškům Komety míří 12 000 piv od Starobrna

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Kometa se dočkala! Ve finálové jízdě fantastickým způsobem a skóre série 4:0 přehrála obhájce loňského titulu Liberec a slaví po jedenapadesáti letech mistrovský titul. Generální partner tohoto hokejového klubu, pivovar Starobrno, posílá fanouškům slíbený dárek: 12 000 piv! Velké oslavy titulu se uskuteční tuto sobotu 22. dubna na Zelném trhu v Brně.

Hokejem žilo Brno celé jaro – a stejně tomu bylo i v pivovaru Starobrno, který je už řadu let generálním partnerem Komety. Po celou dobu také platí závazek, že v případě vítězství Starobrno věnuje fanouškům 12 000 piv, protože jde historicky v pořadí o dvanáctý titul v řadě. A letos může svému slibu dostát, proto na oslavách poteče pivo proudem!

„Starobrno Kometu samozřejmě provází a fandí jí již několikátou hokejovou sezonu. Postup do semifinále s Hradcem Králové a především úžasné finále s Libercem vedlo ke splnění snu, který jsme si všichni v Brně dlouho přáli, a na který jsem tak dlouho čekali. Jsme velmi rádi, že jako generální partner HC Kometa Brno jsme u toho mohli být. Kromě gratulací k vítězství chceme poděkovat také všem fanouškům, kteří jsou podle nás rozhodně ti nejlepší v republice. Také proto od nás dostanou 12 000 piv zdarma na oslavu tohoto 12. titulu. Vzhůru Brno!“ konstatovala manažerka značky Starobrno Zdeňka Mindlová.

Na cestě k titulu určitě Kometě pomohlo hromadné fandění a podpora Brňanů vůbec. Jako vzpruha mohl posloužit třeba modře nasvícený Špilberk v den prvního finálového zápasu, který se hrál v Liberci. Akci pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Bohumila Šimka, primátora Brna Petra Vokřála a městské části Brno-střed realizovalo právě Starobrno, takže se Špilberk všem mohl představit v komeťácké modré barvě.

Zelené pivo je brněnským unikátem, ale především nápojem svátečním

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Jaroslav Štěpaník

Zelené pivo, vařené podle originální receptury a podávané jedenkrát v roce na Zelený čtvrtek, je v Brně, i na jiných místech, již tradicí. Poprvé se čepovalo v roce 2006

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky. Na Zelený čtvrtek si věřící připomínají Poslední večeři Páně, zradu Jidáše a zajetí Ježíše při modlitbě na Getsemanské hoře. Příchod spasitele, ukřižování a následné zmrtvýchvstání, patří nejen k základům víry, jsou i neodmyslitelnou součástí evropské kultury. I ten, kdo nenavštěvoval náboženství, vyrůstal však v daném kulturním prostředí, má v sobě povědomí o tomto smyslu Velikonoc. Že Kristus vstal z mrtvých, možno vnímat i jako obecný symbol vítězství života nad smrtí.

Nejstarším původem jsou Velikonoce svátky jara, které symbolizuje zelená barva. Dává znát, že zima pominula, do přírody se navrací život. Tak jsou sváteční jarní dny pojímány všemi bez rozdílu. Stávají se radostnou oslavou jara a života.

V Brně je pro mnohé již tradicí přivítat jaro přípitkem zeleným pivem. Zvyk se ujal, rozšířil i za hradby města. Zelené pivo je brněnským primátem, současně nejen pivem běžným, ani pouze zajímavým speciálem. Je nápojem pro výjimečný den, pivem svátečním.

Zelený čtvrtek se bude opět v restauračních prostorách pivovaru Starobrno, ale i na dalších místech, čepovat originální zelené pivo podle speciální receptury. Uvnitř restauračních provozů, na terase i volném prostranství v blízkosti, se setká množství, zejména mladých lidí. Jako vždy je přichystán atraktivní program.

Letošní novinkou jsou „zelené“ exkurze do pivovaru. Provádět budou nejlepší pivovarníci, včetně sládka pivovaru. Ve svátečně vyzdobené restauraci budou v pohotovosti fotohostesky. Mnohý z návštěvníků si odnese snímek z polaroidu, připraveno je pamětní razítko či tvarovací balonky.

Na okružní jízdu se vydá populární šalina pub, se zeleným výčepem na palubě. Centrem Brna od smyčky na Mendlově náměstí v 17, 18, 19 a 20 hod. Mladí jistě nevynechají „after party“ v šesti známých brněnských klubech. Předtím si užijí bohatý hudební i doprovodný program v pivovaru. Uvidí a uslyší např. Lauru a její tygry v 19 hod. či Michala Hrůzu (21:00 hodin).

Bez rozdílu věku se nabízí procházka večerním jarním městem s pohledem na zelení osvícené památky a dominanty. Už loni zaujaly. Jarně se rozsvítí Špilberk, jezdecká socha Jošta na Moravském náměstí, orloj na náměstí Svobody, a premiérově průčelí Mahenova divadla na Malinovského náměstí.

Nové sklo pro Starobrno Škopek je tu

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápoje

Už brzy začne v těch brněnských a moravských hospodách, kde se čepuje pivo Starobrno, postupná obměna části pivního skla. Půjde o skleněný půllitr s uchem zvaný Škopek, který na základě zpětné vazby štamgastů i hostinských prošel úpravou vzhledu. Sklo se bude vyměňovat postupně tak, jak bude to stávající dosluhovat.

Skleněný půllitr s uchem (džbánek) známého českého designéra Ronyho Plesla značka Starobrno slavnostně představila v červnu 2013. Od té doby se podařilo „vychytat“ detaily, takže v současnosti do hospod míří Škopek v trochu jiné podobě, bez dvou horizontálních obručí.

Kompletní „starobrněnská rodina“ tak nyní disponuje čtyřmi kusy pivního skla. Vedle nejzásadnějšího skleněného půllitru zahrnuje i vysokou půllitrovou sklenici s fazetami, které se říká „paní Škopková“. Na trh byla uvedena v červnu 2014. Jako třetí v řadě přibyla „malá Škopková“, sklenice 0,3 litru, a to v květnu 2015. Jako poslední se koncem roku 2016 představil „malý Škopek“ s uchem, rovněž 0,3 litru. Autorem celého souboru je uvedený renomovaný designér Rony Plesl. Zajímavostí skla jsou nejen fazety, ale i starobrněnské logo přímo ve skle.

Změnu vzhledu velkého Škopku komentovala i manažerka značky Zdeňka Mindlová. „Změny jsme vyzkoušeli na malé verzi 0,3 litru a podle toho „odladili“ i Škopek velký. S trochou nadsázky tak můžeme konstatovat: syn bývá po otci, ale někdy to může být i jinak – naopak otec se může učit od syna. To je i náš případ. Proto představujeme velký Škopek v nové podobě, která reflektuje požadované změny z trhu.“

O tom, jak se nové pivní sklo povedlo, se mohou příznivci chmelového moku přesvědčit od druhé půlky března ve své oblíbené hospůdce.

Velikonoční Zelené pivo je brněnským unikátem. Letos se vařilo již po dvanácté

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Jaroslav Štěpaník

Dvanáct let. Tak dlouho se v Pivovaru Starobrno v lednu či únoru vaří Zelené pivo. Letos se odehrálo 2. února. Na ochutnávku si počkáme samozřejmě na Zelený čtvrtek.

Brno, pro někoho možná i překvapivě, má více pivovarnických prvenství. Patří k nim i zdejší Zelené pivo, fenomén, který překročil hranice města, Moravy i republiky. Zelené má domovskou adresu na Starém Brně. Má i své epigony a napodobitele, priorita však náleží starobrněnským sládkům.

Po celou dobu existence se vaří dle receptury, která se za uplynulých dvanáct let nezměnila. Klíčovou roli hraje světlý ječný slad, speciálně a tradičně připravovaný ve sladovně v Hodonicích. Jeho výroba i parametry se totiž poněkud liší od běžně používaných.

Zelené pivo se vaří z kvalitní vody, uvedeného sladu a jakostního žateckého chmele, tradičním způsobem na dva rmuty. Spolu s chmelem se do mladinového kotle přidává bylinný výluh. Jeho přesné složení zná jen několik lidí. Připravuje se z několika bylin (jednou z nich je kopřiva dvoudomá).

Přesné dávkování je výrobním tajemstvím. Čas kontaktu bylin s vroucí vodou se pečlivě hlídá. Sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Pak při teplotě okolo jednoho stupně Celsia dozrává, chuťově se zakulacuje a nabývá typický buket a říz. Posledním krokem je přidání likéru. Nezaměnitelné zelené zbarvení je kombinací unikátní technologie, užitých surovin, bylinného výluhu a likéru.

Zelené pivo o Zeleném čtvrtku se objeví jako vždy ve všech koutech republiky. Nejvíce skla se zeleným obsahem bude přirozeně k vidění na pivovarské terase, v tamější restauraci a na blízkých zelených plochách. Loňský rok, příchod jara zelení ohlašující i symbolizující, přinesl i překvapení. Navečer se do zeleného nasvícením oděly některé z brněnských památek a soch. Čím starobrněnský Zelený čtvrtek překvapí letos?

Na Starém Brně už začali s vařením zeleného velikonočního piva

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Miroslav Homola

Únor ještě sice není ani v polovině, ale v pivovaru na Starém Brně už myslí na Velikonoce. Už po dvanácté tam ve středu dopoledne založili na várku speciálního Zeleného piva, které se začne čepovat a pít právě na velikonoční Zelený čtvrtek.

V České republice to byl před dvanácti lety první pivní speciál, který se na trhu objevil. V současnosti se v pivovarech již připravuje celá řada podobných piv v souvislosti i s jinými svátky v roce, a také zelených piv je už více.

Chuť piva brněnské limitované várky, která je pro letošní rok 4650 hektolitrů, však dává nejen pro tuto příležitost speciálně vybraný chmel, ale především macerát z desítek kilogramů různých bylin a také likér, který se do várky přidává nakonec, za studena, pár dnů před stáčením.

„Naší snahou už není zvyšovat výrobu tohoto piva, jak tomu bylo zpočátku, když jsme s ním přišli poprvé na trh. Proto je produkce již několik let v podstatě stejná. Jde nám spíše o to, aby toto pivo bylo pro konzumenty symbolem určitého vzácného okamžiku, jako je to i po celou dobu vzácným okamžikem i pro nás, pivovarské. I když my si ho užíváme dvakrát. Poprvé, když várku založíme a vlijeme do ní výluh z bylin a podruhé, když je pivo uvařené. Po loňské malé ochutnávce však o zelené pivo mají zájem i na Slovensku, kam poprvé exportujeme zhruba 450 hektolitrů,“ řekl Právu výrobní ředitel Milan Schramm.

Přihlíží i celní správa
A i když složení velikonočního speciálu z Brna je výrobním tajemstvím, jeho chuť, jak alespoň částečně prozradil vrchní sládek Ondřej Koucký, je dána především složením výluhu z desítek kilogramů různých bylin.

„Výluh je velmi silně koncentrovaný a jednou ze základních bylin je i kopřiva dvoudomá. Pečlivě hlídaný je i čas kontaktu výluhu s vroucí vodou. Klíčovou roli v receptuře hraje i světlý ječný slad, který speciálně pro Zelené pivo připravují ve sladovně v Hodonicích. Výroba a parametry tohoto sladu se totiž poněkud liší od těch běžně používaných pro ostatní druhy piv,“ dodal sládek s tím, že se receptura striktně dodržuje stejná.

Vlévání desítek litrů likéru, který pivu nakonec dodává jeho typickou zelenou barvu, je rovněž momentem, kterému jsou přítomni pouze tři lidé z pivovaru, kteří znají recepturu. Zajímavé je, že aktu navíc bude jako vždy přihlížet i pracovník celní správy, neboť jde o použití alkoholu pro další výrobu.

Ve Starobrnu začali vařit zelené pivo na Velikonoce

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Brněnský deníkAutor:Michal Rapco

Na Zelený čtvrtek kromě zeleného jídla i zelené pivo. Brněnský pivovar Starobrno pokračuje v tradici přípravy velikonočního piva, ve středu ho začali v pivovaru připravovat už podvanácté. Pro zabarvení piva používají bylinný výluh, mimo jiné z kopřiv. „Výluh je koncentrovaný a silný. Přesné dávkování je tajemství," vysvětlil manažer kvality Jiří Brňovják. V pivovaru uvaří téměř pět tisíc hektolitrů zeleného piva. Na vše je podle Brňovjáka potřeba jen několik litrů výluhu. Na pivní speciál si lidé budou muset počkat na Zelený čtvrtek, který letos připadá na třináctého dubna.

Starobrno uvařilo přes milion hektolitrů piva. Spotřebu zachránil teplý podzim

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Starobrněnský pivovar v loňském roce uvařil znovu víc než milion hektolitrů piva. Poprvé překonalo Starobrno milionovou hranici výstavu v roce 2010. Důvodem byla instalace linky na plnění piva do plastových lahví, která v té době byla jediná v České republice.

"Začátek loňského léta byl oproti roku 2015 deštivější a chladnější, což bývá na spotřebě piva znát. Teplejší a přívětivější konec léta i podzim nám ale zase naopak přál. Výsledkem je uvedený výstav, který se tak drží na úrovni předešlých let," uvedla k loňskému roku mluvčí skupiny Heineken Jana Pikardová.

Linka na pet lahve dodnes pomáhá brněnskému provozu k výrobě nad zmíněnou hranici. Heineken do ní stáčí v Brně i piva jiných svých značek, například Březňáku.

Starobrno je dnes spíše regionální značkou, která se prosazuje na Moravě a zejména v okolí Brna. Její marketing je často spojován s hokejovou Kometou Brno. Pivovar kromě tradičních piv vyrábí i speciály, například zelené pivo. Kromě značek Starobrna se v brněnském pivovaru vyrábějí i piva jiných značek, například Hostanu, jehož pivovar ve Znojmě Heineken v minulosti zavřel.

Do skupiny Heineken v České republice ještě patří pivovar v Krušovicích a Velké Březno u Ústí nad Labem. Ostatní provozy, které Heineken v České republice měl, už skončily.

Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen. Heineken v roce 2015 vyrobil v Česku 2,167 milionu hektolitrů piv. Čísla za loňský rok ještě nezveřejnil. Stejně tak skupina nezveřejňuje přesné výstavy jednotlivých pivovarů.

Pivovar Starobrno loni uvařil znovu přes milion hektolitrů piva

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Starobrněnský pivovar v loňském roce uvařil znovu více než milion hektolitrů piva. ČTK to řekla mluvčí skupiny Heineken Jana Pikardová. Poprvé překonalo Starobrno milionovou hranici výstavu v roce 2010. Důvodem byla instalace linky na plnění piva do plastových lahví, která v té době byla jediná v České republice. "Začátek loňského léta byl oproti roku 2015 deštivější a chladnější, což bývá na spotřebě piva znát. Teplejší a přívětivější konec léta i podzim nám ale zase naopak přál. Výsledkem je uvedený výstav, který se tak drží na úrovni předešlých let," uvedla k loňskému roku Pikardová. Linka na pet lahve dodnes pomáhá brněnskému provozu k výrobě nad zmíněnou hranici. Heineken do ní stáčí v Brně i piva jiných svých značek, například Březňáku.

Starobrno je dnes spíše regionální značkou, která se prosazuje na Moravě a zejména v okolí Brna. Její marketing je často spojován s hokejovou Kometou Brno. Pivovar kromě tradičních piv vyrábí i speciály, například zelené pivo. Kromě značek Starobrna se v brněnském pivovaru vyrábějí i piva jiných značek, například Hostanu, jehož pivovar ve Znojmě Heineken v minulosti zavřel.
Do skupiny Heineken v České republice ještě patří pivovar v Krušovicích a Velké Březno u Ústí nad Labem. Ostatní provozy, které Heineken v České republice měl, už skončily.

Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen. Heineken v roce 2015 vyrobil v Česku 2,167 milionu hektolitrů piv. Čísla za loňský rok ještě nezveřejnil. Stejně tak skupina nezveřejňuje přesné výstavy jednotlivých pivovarů.

Špatná pověst Starobrna? Lidé ho často dlouho nepili, oponuje ředitel

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Dominika Hromková

K pivu by se měl člověk správně dostat nejdříve v osmnácti letech, nový ředitel Starobrna Ondřej Koucký ale už ve čtrnácti věděl, že chce život zasvětit pivovarnictví. Přivedla jej k tomu jediná školní návštěva na střední škole potravinářských technologií, kam hned poté nastoupil.

„Jednou jsem se tam byl podívat na den otevřených dveří. Viděl jsem, že si tam studenti jako součást výuky vaří vlastní pivo. Řekl jsem si, že tohle chci dělat. A už jsem u toho zůstal,“ vzpomíná na svoje začátky Koucký, který pochází z Prahy.

Jaké je vaše nejoblíbenější pivo?
Ležák českého typu. A v tuhle chvíli samozřejmě Starobrno.

Starobrno přitom má stále v očích spousty lidí spíše negativní pověst.
Podle mě je důležité pochopit, proč si ho lidé nedávají. Často je to pro špatnou zkušenost z minula. Když se s takovými lidmi potkám, ptám se jich, kdy jej pili naposledy. A oni mi řeknou, že to bylo před deseti lety a od té doby ho nepili. Za ty roky se ale pivo hodně změnilo. Snažím se ty lidi navést, aby ho znovu ochutnali. U piva je pověst strašně důležitá, jenže snadno se dá pošramotit a je hodně náročné si zase získat důvěru lidí zpátky. Kdyby se znovu zklamali, pravděpodobně už se k tomu produktu nikdy nevrátí. My navazujeme na fantastickou tradici, která sahá nějakých 700 let zpátky. Působili tady reformátoři jako František Ondřej Poupě, což je v pivovarství známé jméno. Takže máme tady na co navazovat a budu dělat všechno pro to, aby se nám to povedlo. Aby bylo pivo dobré a ještě lepší.

Chystáte v pivovaru nějaké změny?
Abych řekl pravdu, určitě teď nic měnit nebudu, protože jsem tady krátce a chci poznat, jak pivovar funguje, a lidi, kteří tady jsou. Pak teprve bude mít smysl přemýšlet o změnách.

Do Brna jste se přestěhoval až teď kvůli práci. Byla to pro vás výzva, převzít něco tak typicky brněnského, jako je Starobrno?
Výzva to byla. Ale ne z toho pohledu, že je to v Brně. Do Brna jsem jezdil už dříve a měl jsem ho rád. Výzva byla převzít takhle velký pivovar. Ale jsem rád, že pracuji v Brně. Jsem teď totiž jen 200 kilometrů od své rodiny. Ve srovnání s osmi tisíci kilometry, když jsem byl v Indii, je to vlastně skvělé. Bydlím doma. V zemi, kterou znám.

V Indii jste působil předtím, než jste se stal ředitelem Starobrna, jako zástupce společnosti Heineken. Je něco z indického trhu, co vás inspirovalo a chtěl byste to přinést i sem?
Co se týče piva, určitě ne. Pivní kultura... tam se o pivní kultuře vlastně vůbec nedá mluvit. Pivo je pro ně dost luxusní nápoj. Je hodně drahé a moc lidí ho nepije, protože alkohol tam patří k jednomu z největších tabu, takže i cílová skupina našich konzumentů je poměrně úzká. Navíc v Indii lidé preferují výrazně méně hořká piva. Takže kdybych přinesl styl indického piva sem, moc lidem by to nechutnalo. Ale určitě mi práce v Indii hodně dala. Pivovary tam nejsou na takové úrovni jako u nás. Člověka to naučí určitým způsobům, toleranci a respektu k lidem, kteří jsou hodně odlišní, kteří často neumí ani číst a psát.

Starobrno je součástí Heinekenu a o něm se posměšně říká, že vaří „europivo“. Co si o tom myslíte vy?
Nemám rád ten název. Je to ležák evropského typu, má svoji charakteristiku. Jsou piva, která jsou světlejší, více prokvašená, s nižší hořkostí, řada lidí v Česku je nemá ráda, protože to chutná jinak. Je to stejné, jako kdyby si někdo dal guláš a řekl, že s ním není spokojený, protože nechutná jako svíčková. Ale guláš nemá chutnat jako svíčková a Heineken nemá chutnat jako české pivo. Je to jiný pivní styl a po celém světě má spoustu konzumentů. V Česku Heineken není moc dobře vnímaný, protože naší dominantní chutí je hořkost a tu nemá. Třeba v Indii jsem dostával reklamace, že pivo je moc hořké a že takhle pivo chutnat nemá. Takže to, co je pro nás málo hořké, pro někoho je moc.

Jaké postavení má Starobrno ve společnosti Heineken?
Je to regionální značka. S hodně silnou vazbou na Brno, už podle názvu. Chceme být proto silní na našem regionálním trhu. V pivovarnictví se říká okolo komína. Tedy v regionu jižní Moravy.

Chcete se zaměřit i na zahraniční vývoz?
Řadu let vyvážíme do Bulharska, především přes léto. Co jsem pochopil, když jsem se tam byl podívat, pije ho tam hodně českých turistů. Dlouho také vyvážíme do Skandinávie. Exporty jsou ale poměrně v malém objemu. Není to pro nás zásadní strategie. Opravdu se chceme držet v regionu.

Starobrno úzce spolupracuje s hokejovou Kometou a podporuje řadu volnočasových aktivit a akcí. Budete v tom i nadále pokračovat?
Není to v mé kompetenci. Letos jsme se po dlouhé době dostali na majáles, takže určitě na těchto velkých akcích být chceme. Ale je to otázka na náš marketing.

Také je Starobrno známé svými pivními speciály a barevnými pivy. Na Zelený čtvrtek dělá zelené pivo, bylo tu modré...
Já mám tato piva rád, protože pivo je především zábava. Je pěkné to občas zpestřit nějakým speciálem, klidně i barevným. Lidem se to líbí. Do budoucna mám i spoustu svých nápadů, zatím si je však nechám pro sebe. Ale v podstatě zůstaneme u našeho typického stylu. V pivovaru můžeme dělat experimenty, pokud by však nechutnalo našim spotřebitelům, je to k ničemu. Nyní můžu prozradit, že letos opět připravujeme vánoční Reservu. Od minulého týdne je uvařená a do podzimu bude ležet ve sklepích.

V kurzu jsou v poslední době ovocná piva. Proč Starobrno žádné nenabízí?
Naše společnost má ovocné pivo pod značkou Zlatopramen. O žádných plánech, že by se mělo rozšiřovat portfolio pod Starobrnem, nevím. Ovocná piva zažívala boom v posledních letech, teď jejich spotřeba klesá. Takže asi nemá úplně smysl rozšiřovat tímhle směrem.

Boom taky zažívají malé pivovary. Vnímáte je jako konkurenci?
Z pohledu českého sládka jsem rád za každý otevřený pivovar a jsem smutný za každý zavřený pivovar. Když to vezmu z pohledu mé funkce ve společnosti Heineken, samozřejmě každý otevřený pivovar, který není náš, je konkurentem. Nicméně já tenhle trend vnímám pozitivně z toho důvodu, že pestrost pivního trhu stále roste, zvyšuje reputaci toho nápoje, zvyšuje povědomí o pivu a celkově pivní kulturu u nás. I když kolegové z obchodního oddělení z toho asi mají těžší hlavu než já.

V Česku patříte mezi průkopníky pivního sommeliérství. Na podzim u vás v pivovaru povedete i kurz. To u nás asi není moc typické, že?
Přesně tak. Většina lidí si mylně myslí, že na rozdíl od vína pivo nemá takovou variabilitu chutí. Pivní sommeliérství je poměrně široký obor, který se zabývá historií piva, chutí, vůní, servírováním, do jakého skla jej čepovat. Pokud se tohle všechno správně zkombinuje, je finální efekt mnohem lepší.

Jaké jídlo jde nejlépe zkombinovat s vaším oblíbeným ležákem?
Tohle pivo je poměrně hořké, takže potřebuje k sobě něco, co má výraznější chuť. Já třeba rád český ležák kombinuju s aromatickým sýrem. Například romadurem nebo pomazánkou z něj. Ležáky se taky často kombinují s vepřovým masem. Mě vždycky bavilo cestovat a ochutnávat pivo i jídlo. Ani v zahraničí to zase tolik typické není, ale v některých zemích, když si dáte jídlo, přinesou vám k tomu rovnou správné pivo. Nebo naopak za vámi přijde barman a řekne, ať si k tomuhle pivu zobnete tohle jídlo. Rád bych spolupracoval na směřování Pivovarské restaurace tímto směrem.

Stihl jste si už v Brně najít oblíbenou hospodu?
Tu Pivovarskou, samozřejmě. Když člověk vyjde z kanceláře, může si dát pivo na zahrádce. Mám teď hospodu nejblíže, co jsem kdy měl.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.06.2017 14:3138