Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Svijany stále oblíbenější i na Slovensku

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Svijany Slovakia, jejímž majoritním vlastníkem je Pivovar Svijany, byla založena v květnu roku 2014 a distribuuje na Slovensku kompletní sortiment svijanských piv. Po necelých třech letech její činnosti jsou Svijany se zhruba dvouprocentním podílem na celkovém dovozu zlatého moku na Slovensko na třetím místě mezi všemi dceřinými společnostmi, které u našich východních sousedů založily české pivovary. Slovensko je přitom jedním z největších importérů piva v Evropě: v roce 2015 bylo s dovozem v celkovém objemu 1,6 milionu hektolitrů sedmým největším odbytištěm zahraničních pivovarů v celé Evropské unii.

„Nárůst podílu na trhu na více než dvě procenta během necelých dvou let svědčí o tom, že svijanské pivo má na Slovensku velmi dobrou pověst. V současné době se točí ve zhruba šesti stech slovenských restaurací, ale už dnes jsme připraveni na další zvyšování odbytu. Pro zajištění nejvyššího možného standardu péče o naše nepasterizované pivo začneme letos prvním slovenským restauracím udělovat certifikát kvality, stejně jako v České republice. Hodnocením procházejí již od března,“ řekl Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany.

Spotřebitelské preference jsou v obou zemích bývalé federace stále víceméně stejné. I na slovenském trhu jde nejvíce na odbyt tradiční svijanská jedenáctka Svijanský Máz, a to jak točená, tak i v lahvích a plechovkách.

The Society: unikátní propojení kávy a piva

Publikováno:před 6 dnyZdroj:Pivovar FalkonAutor:Jakub VeselýFalkon

Pivovar Falkon se spojil s pražskou pražírnou Kávový klub a společně vytvořili unikátní projekt, ve kterém se snoubí velmi podobné světy řemeslného piva a výběrové kávy. Na trh právě přichází The Society: American Brown Ale, polotmavé svrchně kvašené pivo s vysokým podílem naturálně zpracované kávy Etiopie Lalo, které potěší nejen milovníky řemeslného pivovarnictví, ale také výběrové kávy.

„Když jsem poprvé ochutnal espresso z malé lokální pražírny, překvapila mě jeho chuťová diverzita, kterou jsem si ihned asocioval s tím, co potkávám v řemeslném pivovarnictví. Díky své nově objevené vášni pro výběrovou kávu jsem se potkal s kluky z Kávového klubu, kterým se moje tehdy prostá myšlenka – uvaříme super kávový pivo! – překvapivě líbila,“ nastiňuje počátky spolupráce sládek pivovaru Falkon, Jakub Veselý.

The Society je první vlaštovkou z připravované série kávových piv. Typickým znakem tohoto polotmavého svrchně kvašeného piva je výrazné chmelení americkými odrůdami chmele Simcoe a Citra, které pivu dodávají aroma svěžích citrusů, borovice a grepu. Tuto svěžest skvěle doplňuje naturálně zpracovaná káva Etiopie Lalo, která výslednému nápoji dodává jemnou kávovou dochuť s tóny medovicoveho medu, intenzita je přímo úměrná množství zkonzumovaného piva.

Nejedná se ale o první spolupráci mezi pivovarem Falkon a Kávovým klubem. První limitovaná várka kávového piva s názvem 1000 Espresso Porter vznikla již před dvěma lety. Jednalo se o tmavé svrchně kvašené pivo, do kterého baristé přidali celkem 1000 espress. „ A právě díky unikátní chuti, která vzniká spojením výrazného aroma chmele s neméně zajímavými tóny světle pražené výběrové kávy, jsem chtěl naši spolupráci obnovit,“ vysvětluje Jakub Veselý a dodává: „The Society pak vzniklo velmi jednoduše, se Zdeňkem Smrčkou a Adamem Dvořákem z Kávového klubu jsme spojili síly a do výsledného produktu dali to nejlepší z piva i kávy.“
V těchto dnech se The Society: American Brown Ale distribuuje do dobrých kaváren a pivoték. Současně tandem pivovaru Falkon a Kávového klubu pracují na dalších speciálech pod hlavičkou The Society, na které se můžeme těšit během letošního léta a podzimu.
Pivovar Falkon založil sládek Jakub Veselý v roce 2012 jako létající pivovar, tedy pivovar s vlastními recepturami ale bez vlastního technologického zázemí. Během let se svými pivy dokázal ovládnout lokální degustační soutěže, jako Zlatá pivní pečeť nebo Jarní cena českých sládků, dosáhl hodnocení 98/100 na ratebeer.com a dlouhodobě se drží v TOP 3 na českém UNTAPPD. Falkon produkuje řemeslná nefiltrovaná a nepasterizovaná piva svrchně i spodně kvašená, často s inovativním přístupem napříč tradičními i méně tradičními pivními styly.

Kávový klub založili Zdeněk Smrčka a Adam Dvořák před sedmi lety a reagovali tak na stále vzrůstající zájem o kvalitní kávu nejen v kavárnách, ale i v domácích podmínkách. Pro oba se svět kávy stal nejen prací, koníčkem, ale i životním posláním. V současné době provozují espresso bary Kafe Karlín a Kafe Kolej, kde se zaměřují na vlastní výběrovou kávu. Samotné aktivity Kávového klubu zahrnují pravidelné farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad, Náplavce a Kulaťáku, catering, poradenství pro profesionály a pořádání kurzů domácí přípravy kávy pro širokou veřejnost.

Již brzy aktualizace mobilní appky "České pivovary" pro Android a nově také pro Apple

Publikováno:před 7 dnyAutor:České pivo - České zlato

Mobilní aplikace "České pivovary" není určena pouze pro příznivce pivní turistiky, ale i pro běžné konzumenty tradičního nápoje - piva. Prostřednictvím této aplikací můžete objevovat a poznávat nejen funkční pivovary, ale i pivovary připravované nebo naopak již uzavřené a zaniklé. V současné době aplikace zprostředkovává pravidelně aktualizované informace o více než 540 pivovarech a 4700 pivech.

1.května budou publikovány verze této appky s požadovanou možností obnovení navštívených pivovarů při výměně mobilního zařízení nebo synchronizace dat při použití více mobilních zařízení současně.

Specifikace v kostce:
● nejucelenější a pravidelně aktualizovaný seznam funkčních, připravovaných i zaniklých pivovarů (od roku 1970)
● snadná možnost filtrování a třídění výběru pivovarů
● přehledná lokalizace pivovarů na mapě
● jednoduché vyhledávání pivovarů dle jména nebo adresy
● detailní informace o pivovaru - adresa, kontakty, personální obsazení, sortiment
● krátké ohlašování novinek a aktuálních akcí
● naplánování trasy k pivovaru a další funkce
● možnost ohodnotit pivovar, přidat komentář k pivovaru a jeho sortimentu, označit si jeho návštěvu
● funkce obnovy navštívených pivovarů nebo jejich synchronizace při použití více mobilních zařízení

Požadavky:
● mobilní telefon, tablet nebo jiné mobilní zařízení s OS Android nebo Apple
● připojení k internetu, případně zapnutá funkce pro určení polohy







Prazdroj loni podporoval českou pivní kulturu

Publikováno:před 20 hodinamiZdroj:České nápojePrazdroj

V roce 2016 navázal Plzeňský Prazdroj na úspěchy předešlých let. V zahraničí vzrostl prodej jeho značek o 10 %, na domácím trhu o 2,7 %. Celkově se loni v pivních varnách Plzeňského Prazdroje vyrobilo téměř 11 milionů hektolitrů piva, z toho dvě třetiny se prodaly na domácím trhu a 3,8 milionů v zahraničí. K nejoblíbenějším produktům opět patřily tradiční české ležáky, tedy piva plzeňského typu se stupňovitostí 11 a 12, dále pak cider Kingswood a ochucené varianty nealkoholického Birellu.

V roce 2016 Plzeňský Prazdroj opět podněcoval zájem o čepovaná piva a rozvíjel českou pivní kulturu. „Podporujeme hospodské nejen našimi marketingovými aktivitami, ale také proškolováním personálu nebo školou čepování. Stále více s nimi spolupracujeme také na větších projektech, jako jsou konceptové restaurace nebo tankovny. Návštěvníkům tak nabízíme českou pivní kulturu v nejlepší kvalitě. Chceme jim poskytnout nezapomenutelný zážitek z dobře načepovaného piva, díky kterému se k nám budou vracet. Loni jsme otevřeli již 800. tankovnu a prodeje tankového piva se zvýšily o 4 %,“ popisuje Tomáš Mráz, obchodní ředitel segmentu restaurací a hospod Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj se u čepovaného piva nesoustředí jen na rozšiřování nabídky a péči o kvalitu a vzdělávání výčepních, ale podporuje hospodské i v manažerských a strategických oblastech. V minulém roce je organizačně i technicky připravil na legislativní změny při zavádění EET. Vynaložené úsilí se pivovaru vrací v podobě posílení spolupráce s provozovateli hospod i vyšší výtočí piva.

K loňskému domácímu nárůstu prodeje čepovaného i baleného piva o 2,7 % přispěl zejména zájem spotřebitelů o prémiová piva. Ležáku Pilsner Urquell spotřebitelé na českém trhu vypili v meziročním srovnání o 7 % více a velký úspěch zaznamenaly také ležáky Velkopopovického kozla s nárůstem o 14 %. Další dvě značky z portfolia Plzeňského Prazdroje Gambrinus a Radegast podtrhly trend 9% růstem. Důležitou roli při posilování vnímání prémiovosti piva z produkce Prazdroje hrají u spotřebitelů i limitované várky určené pro restaurace a hospody z programu Volba sládků, ve kterém loni Plzeňský Prazdroj vedle netradičních variant ležáků představil poprvé ve své historii také piva typu ALE nebo Stout.

Nealkoholické pivo a cidery Čechy táhnou
Cider Kingswood vytvořil Prazdroj na míru českým chutím a tento tah se vyplatil. Konzumace Kingswoodu, který v roce 2016 uvedl dvě nové varianty Kingswood Rosé a Kingswood Spiced apple, oproti roku 2015 stoupla o 20 %. Čeští spotřebitelé si jej oblíbili jak v létě na ledu, tak v zimě svařený s kořením.

S rostoucím zájmem o aktivní životní styl roste i značka Birell. Na loňském 11% meziročním růstu se významně podílely ochucené varianty, jejichž nabídku loni obohatil oblíbený Birell polotmavý citron.

I následující roky bude Prazdroj podporovat unikátní českou pivní kulturu
„Pro zachování unikátní české pivní kultury bude důležité zejména zvyšovat kvalitu hospod a restaurací, což se týká nejen prostředí, ale i služeb a rozšíření nabídky produktů jako ciderů, nealkoholických piv nebo pivních speciálů. Fungování českých hospod od letošního roku výrazně ovlivní další legislativa v podobě zákazu kouření. I na tyto změny pomáháme hospodským se připravit, aby mohli i nadále rozvíjet své podnikání,“ říká Tomáš Mráz.

I po březnovém odkoupení japonskou společností Asahi chce Plzeňský Prazdroj pokračovat v dosud úspěšné strategii. „V minulém roce se nám podařilo na domácím i zahraničním trhu růst a ještě zvýšit vnímání prémiovosti našich produktů spotřebiteli. V tomto směru chceme pokračovat i nadále. Stále se soustředíme na vysokou kvalitu našich produktů, rozvoj tradiční české pivní kultury a podporujeme zájem o čepovaná piva. Spotřebitelům chceme ale přinášet i nové zážitky v podobě produktových novinek,“ říká generální ředitel pro ČR a Slovensko, Tom Verhaegen.

Po pivu se tloustne, plechovkové je hnusné a další pivní mýty

Publikováno:včeraZdroj:OnaDnes.cz

Až budete na čarodějnice zapíjet opečeného buřta orosenou dvanáctkou, asi nad obsahem svého půllitru moc mudrovat nebudete. Ovšem některé z následujících mýtů o našem národním nápoji možná máte také zalezlé pod kůží. V čem se nad sklenkou piva nejčastěji pleteme?

1.Pivo není tak zdravé jako víno
Odedávna se má za to, že dát si víno je mnohem zdravější než pít pivo. Není to však docela pravda. I zlatavý mok totiž obsahuje tolik vychvalované antioxidanty, ale navíc je zdrojem minerálních látek a proteinů. Pivo bývá dokonce doporučováno jako ideální nápoj po sportovní aktivitě, protože působí podobně jako iontový nápoj.

2.Tmavé pivo je silnější než světlé
To je poměrně rozšířený mýtus, který se však nezakládá na pravdě. Barva piva totiž naprosto nic nevypovídá o tom, kolik obsahuje alkoholu. Některá tmavá piva proto lezou do hlavy významně méně než světlí siláci.

3.Desítka má deset procent alkoholu a dvanáctka dvanáct
Tak to samozřejmě není. Pokud by ve „dvanáctce“ bylo 12 % alkoholu, tak bychom už po jednom kousku měli pěknou opičku. Čísla 10, 11, 12 a podobně označují stupňovitost piva, která je zjednodušeně řečeno dána množstvím sladu použitého k jeho výrobě. Pokud je pivo označeno jako dvanáctka, obsahuje mladina 12 % sladových látek, především cukrů.

A co to vlastně je mladina? Jedná se o meziprodukt při výrobě piva, který neobsahuje žádný alkohol. Ten vzniká až během hlavního kvašení činností pivovarských kvasnic.

„Čím je stupňovitost vyšší, tím je pivo i chuťově plnější, což poslední dobou vyhledává čím dál více lidí,“ vysvětluje sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek. „Obsah alkoholu pak závisí na koncentrací cukru v mladině a míře jeho prokvašení. Například naše desítka má 4,3 % a dvanáctka 5,2 % alkoholu.“

4.Dobré pivo musí být průzračně čiré
To, že je pivo zakalené, ještě neznamená, že je zkažené. Třeba takové nefiltrované pivo je naopak vyhledávanou lahůdkou. Podle Věry Hönigové z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského tkví jeho půvab v tom, že z něj nebyly odděleny pivovarské kvasinky.

„Proto je chuťově bohatší a obsahuje i více vitaminů skupiny B a minerálů. Vyšší obsah minerálních látek závisí na množství přítomných kvasinek,“ dodává odbornice.

5.Po pivu se tloustne
Stalo se už takovým folklórem označovat pivo za viníka zakulacených postav. Jenže sám nápoj za to nemůže. Záleží spíše na tom, kolik ho denně vypijete a jaký je váš denní příjem a výdej kalorií.

Podle Věry Hönigové je pivo koktejl nutričně významných látek. „Je ovšem pravda, že hořké chmelové látky obsažené v pivu podporují trávení a zvyšují apetit,“ připouští. „Takže se vlastně tloustne po jídle, které člověk povzbuzen pitím piva sní“. Pro zajímavost energetická hodnota výčepního piva je pouze asi 130 kJ/100 ml, zatímco červené víno má dokonce 300 kJ/100 ml.

Když to ale vezmete kolem a kolem, je docela jedno, jestli to přeháníte s pivem nebo s čokoládovými dorty – základem zdravého životního stylu je zkrátka umírněnost.

6.Pivo se musí pít jedině dobře vychlazené
Mnoho milovníků piva tvrdí, že jejich oblíbený nápoj je nejlepší hodně studený. Záleží však na tom, jaký typ zlatého moku si dopřáváte.

Například ležák nebo světlé výčepní pivo by se měly podávat při teplotě od 5 do 7 stupňů Celsia, ale třeba takový „ale“ by měl mít ideálně 8 až 10 stupňů a některé speciály se servírují i při vyšších teplotách.

Speciální kategorií je pak pivní svařák – v Polsku mu říkají piwo grzane – připravovaný s medem a kořením. Z toho se doslova kouří.

7.Pivo z plechovky není dobré
Mezi pivaři stále převládá názor, že nejlepší pivo je točené nebo v lahvi, nad tím plechovkovým mnoho z nich opovržlivě mává rukou. Přitom pokud se jedná o způsob balení, je plechovka naprostým ideálem.

Kromě toho, že dovede zdaleka nejlépe uchránit svůj obsah jak před slunečním světlem, tak před přístupem kyslíku, je navíc o polovinu lehčí než „lahváč“ a také zabere méně místa, takže doprava je mnohem efektivnější a ekologičtější.

Ve Znojmě otevírají pivovarské muzeum

Publikováno:včeraZdroj:Týden.czAutor:ČTK



Areál nejbližšího okolí historického znojemského hradu má novou atrakci. Město zde za víc než pět milionů vybudovalo expozici znojemského pivovarnictví. Nachází se ve varně bývalého pivovaru Hostan, který ukončil svou činnost v roce 2009. Pro návštěvníky bude expozice otevřená od soboty.

"Jsem rád, že areál není mrtvý a připomíná se tu historie," řekl poslední sládek znojemského Hostanu Karel Čaněk. Expozice mapuje nejen historii a tradici pivovarnictví ve Znojmě, ale také seznámí návštěvníky s hlavními pivovarskými surovinami - vodou, sladem a chmelem a se způsobem vaření piva od nejstarších dob až po dnešek.

Historická varna
Dominantou expozice je původní technologické zařízení varny z roku 1930, které bylo vyrobeno ve Škodových závodech v Plzni. Sestává z vystírací kádě, rmutového kotle, mladinového kotle, scezovací kádě a zcezovacího korýtka. Do jedné z kádí architekti výstavy vsunuli točité schody, návštěvník si ji tak může celou projít a sledovat film, který historii pivovaru mapuje. Budova varny má také novou fasádu, která odpovídá historické skutečnosti.

Na expozici se podíl i koncern Heineken, který v roce 2009 vaření piva ve Znojmě ukončil a značku Hostan dodnes vaří v Brně. Heineken je dál majitelem pivovarské technologie, která na místě zbyla. "Jsme rádi, že jsme součástí této expozice s tak vzácným exponátem a můžeme návštěvníkům ukázat autentickou varnu, která se v tomto pivovaru používala," uvedl výrobní ředitel společnosti Heineken Milan Schramm.

Znojemský městský pivovar
V areálu Hostanu už sice několik let není průmyslová výroba piva, je zde ale dva roky minipivovar, do kterého se mohou návštěvníci také v rámci exkurze podívat. Loni Znojemský městský pivovar uvařil kolem 2000 hektolitrů piva, letos chce výrobu zdvojnásobit. "Otevření muzea je pro nás skvělá zpráva a rádi jsme projektu pomohli. Pro nás to znamená větší zájem o celý tento historický areál, kdy návštěvníci mohou porovnat minulost se současností a samozřejmě to podpoří silnější znalost naší značky mezi milovníky piva," uvedl ředitel Znojemského městského pivovaru Miroslav Harašta.

Veřejnosti bude nová expozice pivovarnictví přístupná poprvé v rámci akce Brány památek dokořán 29. a 30. dubna, vždy od 9.00 do 17.00 hodin. Vstup je po oba dny zdarma. Od 1. května startuje v expozici standardní provoz, otevřeno bude denně od 9.30 do 17.30 hodin až do konce října.

V posledních letech roste zájem lidí o pivo i jeho historii. Vznikají také nové expozice. Na jihu Moravy byla zatím jediná stálá, a to v bývalé sladovně v Černé Hoře na Blanensku. Navštívit expozici dějin pivovarnictví budou moci lidé od července i na hradě Bítov na Znojemsku.

Pivaři jásají! Centrumka a Spolek se vrátí k bývalému lesku

Publikováno:včeraZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Aleš Uher

Nabídka, kde zajít v centru města na kvalitní jídlo a dobré tankové pivo, se zase rozšíří! Masarykovo náměstí a jeho nejbližší okolí by se mohlo opět stát vyhledávaným místem, kde by se Ostravané chodili o víkendech bavit.

Hledání nového nájemce a plánovaná rozsáhlá rekonstrukci čeká restauraci Astoria (dříve kavárna Centrum) na Masarykově náměstí, ale také pivnici Spolek na Nádražní ulici. Pokud se naplní vize města, které oba objekty vlastní, mohly by v centru být otevřeny další dva nové podniky.

Podle informací Deníku většina silných hráčů na trhu minimálně situaci sonduje. Ve hře tak je opět možnost, že by v Ostravě otevřel podnik třeba Tomáš Karpíšek, který provozuje vyhlášené gastronomické koncepty Lokál a Ambiente, a v minulosti expanzi na sever Moravy zvažoval.

Jsou tu ale i další úspěšné franšízy jako Kolkovna, Potrefená husa, Pizzerie Coloseum atd. Vyloučit se nedá ani možnost, že by v jednom z objektů našel útočiště pivovar Ostravar. Úspěch konceptu Ostravarna v Jubilejní ulici v Hrabůvce dává možnost, že by se síť mohla ještě rozrůst.

V nejbližších týdnech vyhlásí městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz výběrové řízení na pronájem restaurace Astoria, kterou vlastní. Informaci Deníku potvrdila starostka obvodu Petra Bernfeldová.

„Bereme to jako dluh Ostravě a centru města, protože stejný záměr jsme měli před dvěma roky. Tehdy jsme oslovovali prakticky všechny silné hráče z gastronomického prostředí, inzerce se objevila nejen v regionálním, ale také celorepublikovém tisku,“ připomněla Bernfeldová. Nový nájemce se ale nenašel a smlouva tak byla prodloužena stávajícímu majiteli.

Nyní jsou vyhlídky podle místostarosty obvodu Dalibora Mouky mnohem příznivější. „Centrum města má svůj vývoj a my cítíme i věříme, že právě nyní nastal ideální čas pro hledání nového a hlavně silného nájemce. Současnému nájemci končí smlouva v listopadu,“ řekl Dalibor Mouka.

Rozsáhlé rekonstrukci se Astoria určitě nevyhne. „Jsme si vědomi, že budeme muset v nájmu zohlednit současný stav celého objektu, který si vyžaduje nemalé finanční prostředky. Bavíme se o částce v řádech milionu korun. My jsme připraveni novému nájemci investici zohlednit v dlouhodobém nájmu,“ uvedla Bernfeldová. Ani vysoká vstupní částka by ale zájemce nemusela odradit. Ve hře je totiž nejen strategický prostor na největším náměstí ve městě, ale také možnost provozovat největší zahrádku v centru Ostravy.

SPOLEK SI ZASLOUŽÍ REKONSTRUKCI
Podobný osud čeká také restauraci Spolek, kterou vlastní statutární město Ostrava. „Jsme si vědomi nejen historické hodnoty tohoto zařízení, ale také jeho lukrativní polohy. A současný technický stav budovy nás rozhodně netěší. Preferoval bych rekonstrukci objektu,“ uvedl primátor města Tomáš Macura. „V současné době pracujeme s více variantami, o dalším osudu budovy chceme mít jasno do konce prvního pololetí letošního roku,“ dodal Macura s tím, že současný nájemce má smlouvu na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou.

RADEGASTOVNA SE LÍBÍ
To, že lidé v centru na pivo a dobré jídlo chodí, potvrzuje i půlroční provoz Radegastovny, která sídlí v bývalém Domě obuvi (Baťa) na Masarykově náměstí.

„Upřímně vám řeknu, že jsme hodně překvapeni, jak pěkně se nám podnik rozjel. Vůbec jsme s tím nepočítali,“ uvedla manažerka restaurace Jarmila Vavrušová a dodala, že v expandovaných dnech a časech mívají pravidelně plno. Kapacita podniku je 150 míst. „Prakticky každý den se nám stává, že musíme zákazníky bez rezervací odmítnout. Je to určitě dáno i tím, že na náměstí podobný podnik není, jsou tam spíše kavárny a cukrárny,“ myslí si Vavrušová.

Skutečnost, že nové podniky pomohou zatraktivnit centrum města, vítají i současní provozovatelé restaurací poblíž Masarykova náměstí. „Nevnímám to jako konkurenci, jsme zaměřeni přece jen na trošku jinou klientelu než tyto velké lokály. Jsme podnik s více než stoletou historií a osobitou atmosférou,“ říká majitel restaurace U Rady Marián Bavlšík, kde se od nepaměti čepuje tanková plzeň. A snahu města vítá. „Čím více lidí do města přijde, tím vyšší tržby budeme všichni mít. Jako Ostravák jsem rád, že hosté u piva neřeší jen cenu, ale také kvalitu, za kterou si prostě musíte připlatit. Jasně se taky ukazuje, že na trhu se udrží jen podniky s tankovým pivem, které lidé žádají,“ podotkl Bavlšík.

Stejný názor má i manažerka Radegastovny. Ani ona nemá strach, že by po rekonstrukci Astorie šly tržby jejich podniku dolů. „Myslím si, že každý nový moderní podnik přitáhne do centra zase nové lidi. A my se konkurence nebojíme, spíše ji vítáme, v podnikání to je přirozená věc, se kterou se musíme vyrovnat,“ dodala manažerka Radegastovny Jarmila Vavrušová.

Budvar spouští nový koncept svých restaurací, první dvě jsou v Budějovicích

Publikováno:včeraZdroj:Deník.czAutor:Jaroslav KrupkaBudvar

Budějovický Budvar včera představil nový koncept svých značkových restaurací, které ponesou název Original Pivnice Budvarka. První z nich otevřel začátkem března v centru Českých Budějovic, druhá včera zahájila provoz přímo v budově pivovaru. Následovat by měly další.

Nová Budvarka je umístěna přímo v budově pivovaru v prostorách, ve kterých od roku 1996 fungovala pivnice Budvar. „Po víc než dvaceti letech jsme přistoupili k zásadní změně designu i celkového pojetí našich značkových restaurací. Cílem bylo vytvořit moderní koncept a zároveň zachovat prvky tradiční pivnice," říká obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt.

Podle jeho slov připravuje pivovar otevření dalších restaurací tohoto typu. „Během dvou let chceme Budvarky otevřít ve všech krajských městech a později i v dalších vhodných lokalitách," prohlašuje Chrt. Konkrétní počet restaurací závisí na nalezení vhodných míst a obchodních partnerů. Minimálně v Praze Budějovický Budvar počítá s tím, že zde bude mít víc než jednu Budvarku.

Nový koncept má oslovit mladší generaci a současně si udržet zájem u milovníků klasických pivnic. Má proto působit optimisticky s prvky humoru. K sezení slouží dřevěné židle tradiční české značky Ton, vzhled výčepu byl inspirován černým budvarským sudem a centrální osvětlení pivními přepravkami. Kožené opěráky lavic jsou ušity ve tvaru pivních lahví a dlažba je skládaná jako mozaika do tvaru pivních přepravek ze tří barevných odstínů keramiky.

Pivovar nechce řetězec nových resturací provozovat sám, ale nemá jít ani o klasickou franšízu. "Je to speciální obchodní model, kde my investujeme do interiérů a do pivní technologie, ale očekáváme od obchodních partnerů, že se budou finančně podílet na případných stavebních úpravách, trvale spojených s budovou, kde bude restaurace umístěna. Máme zájem o dlouhodobý vztah a očekáváme, že naši partneři se budou celého projektu spoluúčastnit," řekl Deníku mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Velkopopovický pivovar slaví 200. výročí narození zakladatele, chystá speciální prohlídky

Publikováno:včeraZdroj:Novinky.czVelké Popovice

Pivovar ve Velkých Popovicích slaví jubilejní 200. výročí narození svého zakladatele, barona Františka Ringhoffera II. U této příležitosti se v pátek uskuteční dvě večerní prohlídky zaměřené na barona a jeho rodinu, návštěvníky ovšem čeká i ochutnávka speciální várky piva. Narozeninové oslavy pokračují od soboty až do pondělí 1. května.

Na prohlídky pivovaru lze zavítat kdykoli v průběhu roku, ale jen o narozeninovém víkendu uvidí návštěvníci také herce v dobových kostýmech a mohou se těšit na celou řadu soutěžích. Páteční prohlídky se uskuteční v 18:00 a 19:00 hodin, o prodlouženém víkendu pak v 11:00, 13:00 a 15:00 hodin. Mezi stanicí metra Chodov a Velkými Popovicemi bude navíc jezdit také speciální autobus.

František Ringhoffer přišel do Prahy za časů Marie Terezie a později zde vlastnil dílnu na výrobu varných pánví pro pivovary. Řemeslo po něm převzal syn Josef a po něm František Ringhoffer II.

Během průmyslové revoluce zanikly v českých zemích poddanství a robota, této situace Ringhoffer využil a stal se velkoprůmyslníkem. Původní podnik na výrobu kotlů zachoval, ale vybudoval i mnoho dalších továren. Podle historika Milana Hlavačky si Ringhofferovy pracovitosti a šlechetnosti vážil také císař František Josef II., a proto ho vyznamenal rytířským řádem, který mu umožnil užívat šlechtický titul baron.

Dokončení se nedožil
Stavba Velkopopovického pivovaru započala v roce 1871. „Velký vliv na toto rozhodnutí měla především místní kvalitní voda, která je pro vaření piva velmi důležitá. Její přítomnost a dostatečnou zásobu prokázalo několik průzkumných vrtů,“ tvrdí tamní sládek Vojtěch Homolka. Dodává, že pivovar je také jediným podnikem rodiny Ringhofferových, který přetrval do dnešní doby. Většinu ostatních nahradila nákupní centra, prosklené budovy či silniční mosty.

Stavba byla dokončena v roce 1874 a 15. prosince téhož roku zde byla v 60hektolitrovém kotli uvařena první várka. František Ringhoffer se toho ovšem nedožil, neboť zemřel rok před dokončením pivovaru.

Budvar chce mít do dvou let ve všech krajích značkové restaurace

Publikováno:včeraZdroj:Týden.czAutor:ČTKBudvar



Pivovar Budějovický Budvar v Českých Budějovicích představil nově předělanou pivnici Budvarka. Po 20 letech nahrazuje původní pivnici Budvar v pivovarském areálu. Podnik do přestavby investoval přes pět milionů korun. Do dvou let chce pivovar otevřít značkové restaurace Budvarka ve všech krajských městech, v Praze několik. Budvar bude mít od 1. května nového ředitele Petra Dvořáka.

Nová Budvarka je v místech, kde od roku 1996 fungovala pivnice Budvar. "Po více než 20 letech jsme přistoupili k zásadní změně designu i pojetí našich značkových restaurací. Cílem bylo vytvořit moderní koncept pro náročného hosta a zároveň zachovat prvky tradiční pivnice, kde si návštěvník může vychutnat prémiovou značku Budweiser Budvar," řekl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. Pivnici s kapacitou 120 míst podle výrobního ředitele Budvaru Adama Brože loni navštívilo asi 60 tisíc lidí. V budoucnu se restaurace rozšíří o dalších 80 míst.

Zařízení pracuje s pivními prvky. Kónické polosloupy připomínají sklenici s přetékající pivní pěnou, výčep si vzal inspiraci z typického černého budvarského sudu, výplně stěn jsou obložené pivními tácky, kožené opěráky lavic jsou šité ve tvaru pivních lahví, dlažbu tvoří mozaika ve tvaru pivních přepravek. Židle vyrobila česká firma Ton.

Budvarka v areálu je druhou značkovou restaurací nového stylu. "První otevřela počátkem března v centru Českých Budějovic a začaly přípravy několika dalších," řekl mluvčí Budvaru Petr Samec. Točí se zde tankový kroužkovaný ležák. Nové Budvarky nyní podnik chystá v Praze, Litoměřicích, Liberci a Zlíně. V Českých Budějovicích je známá restaurace Masné krámy.

Budějovický Budvar bude mít od 1. května nového ředitele, stane se jím Petr Dvořák, bývalý manažer Plzeňského Prazdroje. Chce posílit pozici pivovaru na mezinárodních trzích. Poté, co loni rezignoval dlouholetý ředitel Jiří Boček, vedl pivovar dočasně Petr Žáček, který by se podle svého vyjádření měl vrátit na pozici ekonomického ředitele. Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, nejvíc v historii podniku. Pivovar, který vlastní stát, letos investuje 750 milionů korun.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.29.04.2017 13:164.892/4.892