Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

12. ročník oslav založení Pivovaru Koníček

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Pivovar KoníčekAutor:Stanislav CieslarU Koníčka

Na čepu více než deset piv - toho nejlepšího, co pivovar vaří. Hudba, zajímavý doprovodný program, pivní soutěže, atrakce pro děti, večerní taneční zábava. Občerstvení zajištěno (burgery, steaky a další výrobky řeznictví a uzenářství Koníček) + překvapení - Prezentace nového minipivovárku KOŇOVÁRKU, ve kterém si zájemci budou moci uvařit své vlastní a originální pivo.
Místo: Vojkovice (Frýdek-Místek), Moravskoslezský kraj
Datum: 2. 6. 2018

Stručná rekapitulace po 5leté činnosti pivního portálu „České pivo - České zlato“

Publikováno:před 8 dnyZdroj:České pivo - České zlato

Během těchto 5 let se pivní portál rozšířil o další nedílné součásti - webovou interaktivní mapu českých pivovarů, mobilní aplikaci „České pivovary do kapsy“ pro Android i iOS a aplikací „Pivobook“ na sociální síti Facebook.

● Databáze českých pivovarů obsahuje celkem 641 funkčních (průmyslových, létajících, školních, minipivovarů), připravovaných i zaniklých pivovarů (od roku 1970).

● Databáze českého zlata čítá přes 6500 českých piv, a to vařených jak celoročně, tak i sezónně, svátečně nebo jinak příležitostně.

● V přehledu pivních informací a novinek najdete na pivním portálu přes 6200 zpráv.

● „Pivobook“ získal přes 1800 lajků a obdobným počtem je i sledován.

● Na pivním portálu můžete v různých sekcích shlédnout přes 7700 fotografií pivovarů a jejich zařízení. Vedle pivovarů se na jejich pořízení a poskytnutí podílelo i několik dalších pivních nadšenců, s jejichž souhlasem jsou fotografie publikovány. Poděkování za jejich vstřícnost je vyjádřeno v sekci 'Poděkování'.

● Prezentaci svého pivovaru ověřilo a následně schválilo již 225 vlastníků nebo zástupců pivovarů. Seznam těchto pivovarů s poděkováním za jejich ochotu je uvedeno v sekci 'Poděkování'.

● Každý den navštíví pivní portál přes 500 návštěvníků z jedinečné IP. Mobilní aplikace zaznamená každý den skoro 1000 relací.

Děkujeme všem návštěvníkům za jejich přízeň a doufáme, že Vám budou součástí našeho pivního projektu i nadále pomáhat při poznávání českých pivovarů a při Vašich cestách za českým zlatem.

České pivo - České zlato  Ѵ©2013-2018,  Zdeněk Vokoun

V plzeňském pivovaru rozkvetla mandala Birellu: stavělo ji 400 lidí pět hodin

Publikováno:před 14 hodinamiZdroj:Region Plzeň

Mnohým z nich přišla vhod také ochutnávka novinky z řady příchutí Birell Botanicals – Jablko se zázvorem a heřmánkem. Volba květinové mandaly je symbolická: vzniká totiž postupným skládáním květin, podobně jako Birell Botanicals, jehož chuť se rodí postupným přidáváním surovin.

„Naše mandala má rozměr přibližně dva krát dva metry a jejím základem je mech, k němuž lidé přidávají květiny, půlená jablka a další ingredience potřebné k výrobě nápojů Birell Botanicals. Tentokrát jsme využili i typickou pivovarskou surovinu, kterou je chmel. Jelikož pivovar je poslední zastávka z míst, kde v posledních týdnech vyrostly naše mandaly, rozhodli jsme se vytvořit také speciální mandalu ze sázených květin, která bude ozdobou areálu po celou sezónu,“ řekla Veronika Hořáková, manažerka značky Birell.

Kromě barvami hýřící květinové mandaly a chlazeného přírodního osvěžení se návštěvníci nechali zlákat také „laboratoří smyslů“, kde se s pomocí zraku, čichu a hmatu snažili správně určit vstupní ingredience nápojů Birell Botanicals. Lidé, kteří na Instagramu sdíleli fotografii s velkou mandalou, byli zařazení do soutěže o ceny v podobě ochutnávaných nápojů.

Velký zájem měli návštěvníci také o ochutnávku Birell Botanicals. Kromě letošní novinky Jablko se zázvorem a heřmánkem byly k dispozici i varianty Bezový květ s tymiánem a citronem a Zelený čaj s jasmínem a bergamotem. „Lidé se k nám vraceli, protože chtěli ochutnat všechny příchuti. Nezbyla tak ani jediná plechovka, takže neoficiální soutěž o nejoblíbenější chuť zůstala bez vítěze,“ dodala s úsměvem Veronika Hořáková.

Nápoje Birell Botanicals vynikají kombinací chuti ovoce s jemnou hořkostí a aromatem vybraných ingrediencí. Připravují se tradičním pivovarnickým postupem, svou nezaměnitelnou chuť však získávají díky postupnému přidávání surovin během devatenáctidenního vaření a zrání. Potřebné ingredience se navíc dodávají v různých skupenstvích – od sušených, přes extrakty až po přírodní aromata.

Květinové mandaly Birellu rozkvetly v posledních týdnech v Adršpašsko-teplických skalách, pod vrcholem Ještědu, u Stezky v korunách stromů na Lipně a u známé propasti Macocha.

Velká cena v soutěži Marketér roku 2017 pro pro Granta McKenzieho

Publikováno:před 15 hodinamiZdroj:České nápojePrazdroj

Další významné ocenění přinesla Plzeňskému Prazdroji jeho marketingová strategie. Prestižní cenu v soutěži Marketér roku 2017 získal jeho marketingový ředitel Grant McKenzie. Hodnotitelská komise jej ocenila především za vynikající dlouhodobou strategickou koncepci řízení širokého portfolia značek společnosti Plzeňský Prazdroj.

„Český trh na tom nebyl nikdy z pohledu spotřebitele lépe. V Prazdroji máme velkou radost z toho, že se nám daří podporovat zvyšující se kvalitu a šíři výběru od ležáků přes cidery až po stále důležitější a rychle rostoucí segment nealko nápojů. Prazdroj se rozhodl zaměřit na kvalitu ve všech směrech a to se mu vyplácí. S potěšením přijímám tuto cenu za celý marketingový tým, který tvrdě pracoval na nejrůznějších projektech,“ říká Grant McKenzie.

Cenu Marketér roku uděluje Česká marketingová společnost. Grant McKenzie působí v Plzeňském Prazdroji od roku 2012. Stojí v čele marketingu, strategie a inovací Plzeňského Prazdroje šest let, za tu dobu prokázal, že dokáže úspěšně a strategicky řídit celé široké portfolio značek Plzeňského Prazdroje – od prémiových ležáků v čele s legendárním originálem Pilsner Urquell, přes výčepní piva masové spotřeby jako je Gambrinus a Kozel, cidery až po nealkoholické osvěžení pod značkou Birell. Za jeho působení v Prazdroji došlo k obrovskému vzestupu prodejů nealkoholických piv Birell, který loni vynesl pivovarské skupině jinou marketingovou cenu, a sice Grant Prix. Od roku 2017 je Grant McKenzie také regionálním marketingovým ředitelem skupiny Asahi v oblasti střední a východní Evropy.

Nová Radegastovna v Ostravě: Aura

Publikováno:včeraZdroj:České nápojeRadegast

Původní hospoda Aura na Opavské ulici ožila. Radikální změnou prošel nejen interiér, který je nově zařízen dle konceptu značky Radegast, ale především celkový servis pro zákazníky. V nově otevřené Radegastovně Aura si teď mohou hosté dopřát špičkově načepované tankové pivo v kombinaci s kvalitní gastronomií v originálním prostředí.

„Záměrem nové Radegastovny Aura, nesoucí stejný název jako původní hospoda, byla snaha majitelů vytvořit místo, kde je zážitek ze správně načepovaného piva a kvalitního jídla ještě navíc umocněn příjemným prostředím,“ říká manažer značky Radegast Marek Grabovský.

„Původně jsme zamýšleli Radegastovnu nastěhovat na jiné místo, ale nakonec jsme zůstali na staré adrese a radikální změnu vzali jako velkou výzvu. Přece jen lidé sem byli zvyklí chodit za poctivou domácí kuchyní,“ vysvětluje Zdenka Schulzová, provozovatelka restaurace od roku 2010 a zakladatelka rodinné tradice v pohostinství.

Ze starého prostoru zůstaly prakticky jen obvodové zdi, jinak se změnilo takřka vše. Nejviditelnější změnou je přestěhování výčepu. Oproti minulosti je nyní výčep přímo naproti vstupu a stal se tak centrem celé hospody.

„Výčep býval vždy v českých hospodách srdcem, host měl výčepního stále na očích a mohl ho pozorovat při práci,“ říká sládek Pavel Zítek a doplňuje, že právě tato sounáležitost s děním u výčepu umožňuje hostům vnímat kvalitu načepovaného piva.

„Hlavním pivem u nás je Radegast Ryze Hořká 12, kterou čepujeme ze čtyř interiérových tanků. Nejčastěji čepujeme na hladinku, ale umíme i pro Radegast tradiční čepování na dva razy. U všech stylů hostům přidáváme i vysvětlení, v čem spočívá jedinečnost každého způsobu čepování,“ vysvětluje individuální přístup personálu k zákazníkům výčepní Michal Langer.

Aby pivo hostům chutnalo, je slavnostní otevření provázeno tradičním křtem výčepu. V Radegastovně Aura se tohoto „pivního rituálu“ ujali, kromě pivovarských odborníků, také vítkovický hokejový obránce Jan Výtisk a náčelník Horské služby Beskydy Radim Pavlica.

Adresa Radegastovny Aura:
Opavská 962/39, 708 00 Ostrava, Tel: 734 722 444, www.radegastovna.cz/aura

Rána pro všechny Čechy! Jsou národem opilců a jejich pivo není nejlepší na světě!

Publikováno:včeraZdroj:Stars24.cz

Česká republika je zemí zlatavého moku. Mnoho průzkumů už ukázalo, že Češi jsou národem pivařů a nehodlají na tom nic měnit. Výzkumníci se ale rozhodli podívat se na celou věc z trochu jiné stránky, a sice z hlediska opilectví jako takového. A v žebříčku Česko nedopadlo moc dobře.

Na planetě Zemi je zhruba 206 států, tedy alespoň podle OSN. Prakticky v každém znají pivo, v menším počtu států se pije a ještě méně jich tento nápoj vyrábí.

Japonští výzkumníci z nápojové společnosti Kirin se ale rozhodli všechny státy porovnat a zjistit, kde se piva vypije nejvíce. A nikoho nepřekvapí, že vyhrála Česká republika.

Na výzkum upozornil britský server The Telegraph, který uvádí, že například za rok 2015 se v Česku vypilo 142,4 litrů piva na osobu. Podle odborníků je ale skutečné číslo mnohem vyšší.

"Vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že i nezletilí se podílejí na konzumaci piva, lze předpokládat, že se jej ve skutečnosti vypije víc, než kolik statistika uvádí," doplňuje server s tím, že v podobných žebříčcích bývají Češi matadoři.

Na druhém místě se překvapivě umístily Seychely, kde se ročně vypije 114,6 litrů piva na osobu. To ale odborníci přisuzují spíše vysoké turistice.

Rakousko a Německo se se svými 104,7 litry umístily na třetím a čtvrtém místě a v těsném závěsu se nachází Namibie se 102,7 vypitými litry. Následuje Polsko, Irsko, Litva, Belize a Rumunsko.

Po pro někoho příznivém žebříčku ale přichází další, méně lichotiví. Odborníci se totiž zaměřili také na to, které země jsou nejvíce opilecké. Této statistice vévodí Bělorusko, kde se vypije 1750 panáků vodky na osobu za rok. Každý Bělorus tak v přepočtu denně vypije pět panáků tvrdého alkoholu

V těsném závěsu za Běloruskem se umístila Moldávie, Litva, Rusko, Rumunsko, Ukrajina, Andorra, Maďarsko a na devátém místě Česko spolu se Slovenskem. U nás podle odborníků vypije ročně každý občan 1300 panáků tvrdého alkoholu, tedy zhruba tři až čtyři denně.

Ačkoliv jsme se dobře umístili v pivním žebříčku a bohužel poměrně dobře i v tom opileckém, Česko zcela vypadlo z přehledu zemí, v nichž se vypije nejvíce vína. Tomu vévodí takové země, jako Andorra, Vatikán, Chorvatko, Portugalsko, Francie nebo Itálie.

Nejlepší pivo? Překvapivě (není) z Čech
Na druhém místě se umístila Česká "plzeň, tedy pivo značky Pilsner. Server upozorňuje, že jeho výroba probíhá už od 15. století a Češi jím ukazují, že pivo dělat umí.

"V zásadě není český Pilsner nic pozoruhodného, ale funguje díky své chuti. Má výrazný bylinný nádech, v němž se mísí citrusová chuť se sofistikovanou karamelovou. Je to velmi dobře vyráběné pivo," doplňuje server.

Jiný český zástupce se v žebříčku neumístil, překvapivě ale Guardian upřednostňuje právě české pivo nad všemi ostatními. Ačkoliv první místo nezaujal, server podotýká, že pokud si lidé chtějí užít, měli by sáhnout po klasice z Čech.

Proč je české pivo nejlepší na světě? I díky chmelu ze Žatce

Publikováno:před 3 dnyZdroj:iRozhlas.czAutor:Filip Nerad

Češi mají pocit, že jsou národem pivařů. Váženou národní specialitou je ale zlatavý mok i pro každého Belgičana. Češi ale pomalu přestávají pivo konzumovat. Přesto je podle jednoho z nejuznávanějších belgických odborníků na pivo - Denise De Keukeleireho - to české nejlepší na světě.

V loňském roce vypil každý Čech o pět litrů piva méně. Alespoň to vyplývá ze statistik Českého svazu pivovarů a sladoven. Po pěti letech neustálého růstu klesla meziroční spotřeba piva o 0,7 % (na 20,32 milionu hektolitrů).

Za poklesem konzumace piva může podle svazu i protikuřácký zákon, který vyhnal pijáky piva z hospod. Jediné, co podle pivovarníků roste (o 37 %), je zájem o pěnivý mok v plechovkách.

Svět jde ještě dál, protože pivní produkci ovládají větší pivovarnické skupiny.

Zajímavé ale je, že pivní trendy neurčují. Ty mají „v rukou“ minipivovary, které rostou doslova jako houby po dešti.

Češi mají pocit, že jsou národem pivařů. Váženou národní specialitou je ale i pro každého Belgičana. Zlatého moku se tam vaří 750 druhů, najdete tam největší pivovarnickou skupinu na světě a stovky malých, řemeslných pivovarů, které aby na trhu obstály, musejí být něčím výjimečné.

To české je pořád nej...
„Češi jsou velcí milovníci s největší konzumací piva na hlavu. My jsme bývávali druzí za Německem, ale teď v této statistice prudce klesáme,“ říká Radiožurnálu jeden z nejuznávanějších belgických odborníků na pivo a chmel Denis De Keukeleire.

I on ale musí přiznat, že česká piva jsou opravdu skvělá. „Piva plzeňského typu jsou nejlepší na světě. Je to tím, že používáte jen vlastní, hlavně žatecký chmel. Je to aromatický chmel, jednička na světovém trhu. Právě proto jsou česká piva tak výborná a současně zdravá,“ je přesvědčen.

„Žatecký chmel má nižší hořkost a pivovarníci ho proto musí používat hodně. Tím se do piva taky dostává mnoho zdraví prospěšných látek.“

Boom minipivovarů
Denis De Keukeleire z Gentské univerzity tipuje, že boom malých pivovarů může klidně trvat stejně dlouho jako v USA.

„V 80. letech tam měli 83 pivovarů. Teď je jich tam víc než 7300, a dalších 2600, hlavně minipivovarů, už oznámilo vstup na trh. Jejich obliba za mořem už trvá přes 30 let,“ říká Belgičan.

Americký trh je ale velký, malé pivovary v menších zemích, jako je Belgie nebo Česko mají jen dvě možnosti: přitáhnout patrioty, nebo exportovat.

„Pokud světu ukážete, že máte něco nového nebo výjimečného, fajnšmekři si to objednají přes internet. Druhá možnost je vařit tak tři piva stabilně, a pak mít speciály. Řekněme každý měsíc jedno nové pivo a tak přitáhnout zájem pivařů. Vyžaduje to ale velkou kreativitu,“ dodává De Keukeleire.

Benjamin Lee Guinness vynesl pivovar založený dědečkem mezi elitu

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Svět potravinAutor:ČTK

Slavný pivovar Guinness založil v roce 1759 odvážný pivovarník a filantrol Arthur Guinness.

Po jeho smrti otěže rodinného byznysu převzali jeho potomci a mezi světovou elitu dostal pivovar vyrábějící slavné tmavé pivo jeho vnuk sir Benjamin Lee Guinness, od jehož úmrtí uplyne 19. května 150 let.

Historie slavného piva se začala psát v zanedbaném dublinském pivovaru v St. James's Gate, který si 31. prosince 1759 Guinness pronajal. Zpočátku vařil svrchně kvašené pivo, posléze přešel k výrobě tmavého porteru, v té době oblíbeného u vrátných v Covent Garden v Londýně (v angličtině porter = vrátný). Protože se jednalo o velmi silné, tuhé pivo, vžil se pro něj název stout (v angličtině podsaditý).

Arthur Guinness (1725 až 1803) zemřel jako bohatý muž. Se svojí ženou měli 21 dětí, jen deset z nich se ale dožilo dospělosti. O rozkvět firmy se zasloužil vnuk Benjamin Lee, který se narodil 1. listopadu 1798. Nešel ani na studia a již jako mladíček začal pracovat v rodinném pivovaru, který následně ovládl. Jeho podnikatelská vize přesáhla břehy ostrova a pivovar Guinness se v roce 1838 stal největším v zemi a v roce 1914 dosáhl na světové prvenství. V roce 1851 byl Benjamin Lee Guinness zvolen starostou Dublinu a stal se i nejbohatším Irem. Velkou část peněz věnoval na charitu.

Značka Guinness, která má v logu harfu - jeden z irských národních symbolů, byla v držení rodiny 227 let. Poté ji převzal producent skotské whisky Distillers a v roce 1997 britská skupina Diageo.

Tohle je nejstarší známá fotografie, na které muži pijí pivo. Pochází z roku 1844

Publikováno:před 4 dnyZdroj:extraStory.cz

Pivu holdovali lidé od nepaměti. Nejstarší záznamy nás vrací až do 7. století př. n. l., konkrétně do starověké Mezopotámie. Nejstarší známá fotografie, dokumentující pití kvašeného nápoje, je ale podstatně mladší.

Snímek pořízený ranou fotografickou metodou kalotypií pochází ze skotského Edinburghu. Jeho autorem je Robert Adamson a David Octavius Hill, kterého si můžete povšimnout úplně napravo. Vedle něj uprostřed sedí doktor George Bell, jeden ze členů komise takzvaného Zákona chudých z roku 1845, a nalevo spisovatel a tvůrce vitráží James Ballantine.

Za povšimnutí stojí netradiční pivní sklenice, v originále nazývané jako "ale flutes" (doslova pivní flétny). Nachází se v nich kvašený nápoj pivovaru Younger's, který byl v tehdejší době ve skotské metropoli velmi populární. Některé zdroje ho popsali jako "mocnou tekutinu, která rty pijáků takřka slepuje k sobě, takže jen málo z nich dokáže vypít víc než jednu láhev".

Nový majitel pivovaru v Polné, kde žil i Hrabal, začne opět vařit pivo

Publikováno:před 4 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Radek Laudin

V někdejším pivovaru v Polné, kde trávil dětství spisovatel Bohumil Hrabal, se po 68 letech opět začne vařit pivo. Areál poblíž náměstí má totiž nového majitele. Stal se jím obchodní manažer Ladislav Pártl. Po mnoha letech otevře už v létě jeho bránu návštěvníkům.

Ještě před necelými dvaceti lety hrozila polenskému pivovaru demolice. Měl propadlé střechy. Tehdy areál zachránil podnikatel Ivan Vlach, který budovy opravil do současné podoby.

A teď někdejší pivovar prodal Ladislavu Pártlovi, obchodnímu manažerovi společnosti M&T, která se zabývá výrobou dveřních klik. Pártl tam chce po 68 letech opět vařit pivo.

V Polné žije už od svých čtyř let. A třicet roků hrál fotbal za místní Slavoj.

„Jsem patriot. Když jsem se dozvěděl o prodeji pivovaru, šel jsem se tam jen tak mrknout. A poté ještě několikrát, až byla jednoho dne ruka v rukávě. Cítili jsme s mojí ženou Marií v té budově neuvěřitelnou energii a vůni historie,“ popisuje Pártl.

V první řadě tam chce znovu začít dělat polenský ležák, což je jeho vysněná vize. Hodlá otevřít i restauraci a pořádat akce pro celé rodiny. Už letos v létě zpřístupní veřejnosti pivovarský dvůr.

První veřejnou akcí bude letní výstava o historii Polné
„Uspořádáme pár akcí. Například při městském Mrkvancobraní bude výstava o polenské historii,“ pozval. Na spolupráci se domluvil s Janem Prchalem, jednatelem Klubu Za historickou Polnou.

Ladislav Pártl má rád knihy Bohumila Hrabala, který v pivovaru před sto lety trávil dětství.

„Určitě mu tam věnujeme dosti prostoru, ale zatím je vše v plenkách. Nyní řešíme projekt restaurace a pivovaru. Uvidíme, jak dlouho vše bude trvat,“ dodal majitel, který ve volném čase rád s rodinou cestuje.

A oceňuje, že základ jeho plánům dal bývalý majitel Ivan Vlach, který pivovar zachránil před zbouráním. „Z větší části ho obnovil a oblékl do útulného kabátu. A za to musí slyšet velké díky. Klobouk dolů,“ uznal Pártl.

Cenu, za jakou areál koupil, prozradit nechtěl. Realitní kanceláře ho nabízely za 19,5 milionu. Součástí obchodu ale byla i směna nemovitostí.

První Hrabalova vzpomínka? Rozbil lahev a pořezal se
Pivovar byl postaven v roce 1865. Stát ho zrušil v roce 1950, pak už se tam dělaly jen limonády. Jejich výroba skončila v 70. letech, kdy měl v areálu blízko náměstí sklady podnik Ovoce a zelenina.

Spisovatel Bohumil Hrabal tam žil do roku 1919. Připomíná to dodnes pamětní deska ve tvaru dřevěného sudu na stěně pivovaru. Slavný autor později na Polnou vzpomínal.

„Říkají, že od tří let jsem bydlel v pivovaře v Polné, kam se má matka odstěhovala za mým nevlastním otcem. Moje první vzpomínka na ten pivovar byla pivní láhev s patentním uzávěrem, kterou jsem tak šikovně rozbil, že jsem si pořezal ruku. Sešíval ji pan doktor Michálek, ten, který ohledal zavražděnou Anežku Hrůzovou...“ popisoval.

Hrabalovi s malým Bohumilem se nastěhovali do místnůstky v domě místního pekaře a varhaníka Antonína Marase v Poděbradově ulici 80. Koncem roku 1917 získali služební byt v prostorách pivovaru proti škole v Komenského ulici s okny do dvora. K tomuto bytu se spisovatel později často vracel. Prý v něm bylo stále přítmí. A Hrabal přitom tolik miloval slunce.

Urny s ostatky rodičů a ženy leží v bedně od piva
Popisoval také, že byl v okolí pivovaru něco jako obecní dítě. Chodil na svatby i pohřby. A na Polnou nezapomínal. „Dokonce pamatuji, že jako obchodní cestující jsem se tam i ubytoval. Asi v roce 1947 na náměstí U Culků,“ vybavil si.

Zřejmě naposledy zavítal do míst svého dětství, k pivovaru, v roce 1976. Občané, které znal, v té době již nežili. Jednou také líčil, jak si kdysi v hospodě koupil hrob. I to mělo spojitost s Polnou.

„Dnes jsou v něm pohřbeni moji rodiče, moje žena Pipsi. Až umřu já, taky mě tam pohřbíte. Odhrnete horní hlínu a pak narazíte na těžkou dubovou bednu. Na horním víku té bedny je nápis PIVOVAR POLNÁ. To víko otevřete a tam jsou poskládány urny. V obyčejné bedně, kam se kdysi dávala láhvová piva. No řekněte, není to krásné, když vaše tělesné ostatky skončí v bedně od láhvového piva? Nemůžete si přát nic hezčího. Pak zase tu bednu zasypete hlínou. Tak to má být. Pivovar Polná. Nezapomeňte,“ vzkázal




Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.05.2018 21:526.244/6.244