Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Pivovar Svijany uvádí na trh nové multipacky

Publikováno:před 10 hodinamiZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Pivovar Svijany uvádí na trh nová balení lahvového piva. Zatímco „sedmipack“ je v nabídce pivovaru úplnou novinkou, v případě šestipacku se jedná o změnu složení a designu již oblíbeného balení. Nabídku aktuálně doplňuje velikonoční multipack Svijanského Mázu.

Nové sedmipacky obsahují výběr sedmi tradičních nepasterizovaných svijanských piv. Od oblíbených šestipacků, které jsou v prodeji již více než deset let, se liší tím, že v balení chybí originální pivní sklenice, která byla nahrazena vlajkovou lodí pivovaru, prémiovým ležákem "450". Sedmipack dále obsahuje půllitrové lahve Svijanské Desítky, nejprodávanějšího svijanského piva Svijanský Máz 11 %, za studena dochmelovaného ležáku Svijanský Rytíř 12 %, tmavého speciálu Svijanská Kněžna 13 % a svátečního ležáku Svijanský Kníže 13 %. Jako sedmé pivo ochutnávkový set doplňuje nejsilnější speciál z produkce pivovaru - Baron 15 %. Praktický kartonový obal chrání lahve před poškozením a usnadňuje přepravu a přenášení.

Ručně balené šestipacky v různorodé grafické úpravě si v minulosti oblíbili milovníci značky Svijany, kteří chtějí mít v zásobě pivo pro různé příležitosti, nebo kteří chtějí sadou oblíbených svijanských piv někoho obdarovat. Kupují je také znalci, kteří rádi ochutnávají nová piva a porovnávají je jak mezi sebou, tak s kolekcemi piv z jiných pivovarů. V neposlední řadě jsou populární také u sběratelů pivních sklenic a těch, kdo rádi pijí pivo z originální sklenice. Pro letošní rok připravil pivovar Svijany nový design jejich obalu a novou variantu pivní sklenice – třetinku s erbem pivovaru, která je součástí balení. Zároveň se také změnilo složení multipacku: Svijanskou Desítku v něm nahradil prémiový ležák "450". Šestipacky jsou k dostání například v prodejní síti řetězců Tesco nebo Globus. „Poptávka po balení tohoto typu se průběžně zvyšuje. Loni jsme prodali téměř 16,5 tisíce kusů šestipacků a očekáváme další růst i v letošním roce. Pevně věříme, že podobnou oblibu získají i nové sedmipacky,“ řekl k tomu Petr Menšík, sládek Pivovaru Svijany.

Právě teď: Speciální velikonoční multipacky a nálepky na vajíčka

Aktuální sezónní multipack s velikonočním designem obsahuje nejen 8 x 0,5 l světlého ležáku Svijanský Máz, ale i velikonoční nálepky na vajíčka. Velikonoční multipacky budou k dostání například v řetězcích Ahold, Billa, Globus, Tesco a Makro. Speciální velikonoční nálepky dostanou zákazníci před Velikonocemi zdarma také ke každé objednávce na e-shopu pivovaru. Aktuální sezonní nabídku svijanského pivovaru uzavírá speciální velikonoční edice oblíbeného dvoulitrového balení piva - Plechovek pro chlapy, která bude k dostání nejen na e-shopu pivovaru, ale například i v akční nabídce prodejen Billa.

Nataša Rousková: Chtěla vyrábět parfémy, místo toho vaří pivo!

Publikováno:před 14 hodinamiZdroj:Blesk.cz

V českém pivovarnictví se pohybuje jen málo žen. Mezi nimi je i šestapadesátiletá Nataša Rousková, sládková přerovského pivovaru Zubr. O tom, že pivo není pouze odvětvím mužů, přesvědčuje všechny kolem už přes třicet let.

Proč myslíte, že si většinou spojujeme pivo s muži? Přitom statistiky říkají, že ženy pijí pivo stejně aktivně, a možná víc než kdysi.
Historicky bylo pivo spíše mužskou doménou, jak ve spotřebě, tak i ve výrobě, ale to se za posledních několik desetiletí značně změnilo. A já jsem za to ráda. Znám spoustu žen, které na pivo nedají dopustit a svými znalostmi o něm předčí lecjakého pivaře. Změny jsou dané nejen tím, že vznikají nové typy piv, které některým ženám lépe sedí, ale i tím, že se kultivuje prostředí, kde se pivo převážně konzumuje, tedy hospody a pivnice.

Jak jste se dostala k pivu vy? Studovala jste chemii a bioinženýrství, chtěla jste se věnovat kosmetice a konkrétně parfémům – to je celkem skok od voňavek k pivu, ne?
V rámci studia jsme měli možnost přičichnout k mnoha oborům, a když došlo na praxi na katedře kvasné chemie a bioinženýrství, bylo o mé budoucnosti rozhodnuto. Objevila jsem, co se skrývá za skutečným pivovarnictvím, a nebylo co řešit.

Jaké další ženy uspěly v ryze mužském světě?
Třeba Taťána Le Moigne.

Čím vás pivovarnictví tak nadchlo? A je pravda, že když mu podlehnete, je to láska na celý život?
U mě to rozhodně platí, protože pivo je pro mě opravdu láskou na celý život. Díky úžasným lidem na katedře jsem měla možnost nahlédnout pod pokličku tohoto tradičního českého řemesla a poznala jsem, jakou má dlouhou tradici i profesionalitu.

Jak moc vás v rozhodnutí ovlivnila vaše profesorka Basařová, která je dodnes považována za mezinárodní kapacitu v pivovarnictví?
Ona byla určitě jedním z těch lidí, díky kterým jsem si zvolila tuto profesi. Je úžasným člověkem, který dokáže své zkušenosti i vášeň pro pivo předávat ostatním. Do pivovarské profese vstupovala v 60. letech, kdy u nás byl tento obor čistě mužskou záležitostí, ale dokázala překonat poměrně nelehké začátky a dnes je jednou z osobností, které za sebou v tomto oboru zanechaly opravdu nesmazatelnou stopu, a to i na mezinárodní úrovni.

Po studiu jste zamířila do pivovaru Zubr, kde jste dodnes. Nikdy jste nelitovala, že neděláte právě ty vaše vysněné parfémy?
Jsem původem z Přerova a vždy mě to táhlo zpět domů, takže pivovar Zubr, nebo přesněji tehdy Severomoravské pivovary k.p. v Přerově, byl jasnou volbou. A za těch více než třicet let, která jsem v pivovaru prožila, jsem nezalitovala ani jednou.

Jaká byla cesta k tomu, abyste se stala sládkovou? Nebyly nějaké protesty ze strany mužů? Přece jen – kolem vás jsou v pivovaru spíše muži.
Je to jako v každém jiném oboru – když dokončíte studium, máte spíše teoretické znalosti a musíte sbírat zkušenosti. Začínala jsem proto jako elév v technicko-hospodářském oddělení, poté jsem pracovala jako mikrobiolog v laboratoři, technolog a nakonec jsem se přes pozici podsládka propracovala až ke sládkovi. Protesty jsem mezi mužskými kolegy nikdy nezaznamenala, přece jen jsme se znali dlouhá léta osobně a dovolím si tvrdit, že valná většina mých kolegů člověka hodnotí převážně podle pracovních kritérií. A navíc ve „výrobáckém“ kolektivu jsem rozhodně nebyla jedinou ženou. Především v laboratořích nejsou ženy v pivovaru žádnou výjimkou.

Co musí umět dobrý sládek? Respektive jaké vlastnosti musí mít, aby se v jeho pivovaru vařilo dobré pivo?
Určitě musí mít hodně odborných znalostí na vysoké úrovni a musí to být technicky zaměřený člověk s dobrými degustačními schopnostmi. Zároveň musí mít také řádnou dávku trpělivosti, nesmí se dívat na hodinky a v neposlední řadě musí milovat pivo.

Patří do náplně práce sládka i „vymýšlení“ nových druhů piva, nebo jste spíše manažer, který se stará o chod? Mimochodem – jako sládek musíte umět pivo uvařit. Umíte?
V našem pivovaru to k práci sládka patří – nejen vymyslet novou recepturu, ale také ji samozřejmě umět vyrobit. Protože sládek je zodpovědný za celou výrobu piva, musí umět poznat, pokud by bylo něco špatně, a musí vědět, jak to řešit, a to bez odborných a praktických znalostí nelze. Zároveň jsem ale i manažerem, který plánuje a realizuje investice vedoucí k modernizaci technologie výroby piva a zvýšení jeho kvality – včetně ekonomiky výroby.

Mluvíme o pivu a lásce k němu. Jaké pivo chutná nejvíc vám? A máte nějaké povědomí o tom, jaká piva chutnají ženám?
Já osobně preferuji tradiční české pivo vyrobené klasickým výrobním postupem. Druh piva volím podle příležitosti. Když potřebuji „spláchnout“ dobrý oběd nebo si posedím s přáteli, zvolím nejčastěji naši jedenáctku Grand, při sportu si ráda dám i náš pivní mix Zubr – Yuzu a limeta. Znám ženy, které milují a jednoznačně preferují hořké tradiční pivo, i ty, které si raději dají sladší tmavá piva nebo pivní mixy. Chutě jsou velmi individuální.

Řekla jste, že preferujete česká piva a tradiční výrobu. Inspiraci jinde tedy nehledáte? Experimenty vás nelákají?
Ano, tradičním českým pivům dávám přednost nejen při konzumaci, ale i při výrobě. Samozřejmě že sleduji, jaká piva se pijí i v zahraničí, ale česká klasika je podle mě česká klasika. I když teď připravujeme na jaro jednu novinku – speciál, který takovým malým experimentem bude. Ale nebude to nic divokého. Jak v životě, tak i při výrobě piva vždy zůstávám oběma nohama na zemi.

V České republice jsou tři ženy sládkové. Když se sejdete, o čem si povídáte? O rodině, dětech nebo o pivu?
Ono není mnoho příležitostí, kdy bychom se potkaly jenom my ženy. Většinou se setkáváme i s našimi mužskými kolegy na odborných soutěžích nebo konferencích a žádný „dámský klub“ mezi sebou nedržíme. Ráda vidím všechny kolegy z branže a samozřejmě vzhledem k tomu, že se s mnohými z nich znám už několik desítek let, povídáme si nejen o pivu, ale i o životě.

Vím, že mi to neprozradíte, ale zkusím to. V čem tkví tajemství výborného piva? V technologii, použitých surovinách? Mimochodem – kolik lidí zná recept na vaše pivo?
Já bych řekla, že jedna věc jde ruku v ruce s tou druhou. V pivovaru Zubr si proto zakládáme nejen na tradičních výrobních postupech, jako jsou otevřené kvašení na spilce a dlouhé zrání piva v ležáckém sklepě, ale i na výběru kvalitních regionálních surovin. Jedno z nejdůležitějších tajemství alchymie ale podle mě spočívá ve chmelení piva, tedy nejen v tom, kolik a jakého chmele do piva dát, ale také v tom, v jaký okamžik. To je to, čím se liší pivovar od pivovaru, a každý sládek si toto tajemství střeží. Samotnou recepturu zná vždy jen úzký okruh lidí.

Tajemství piva: Proč se nikdy nechodí jen na jedno? A varování pro dámy

Publikováno:před 14 hodinamiZdroj:EuroZprávy.cz

Dávat Čechům přednášky o pivu se může jevit jako nošení dříví do lesa, nicméně je možná několik věcí, které jste o zlatavém moku dosud nevěděli.

Vědci z americké Indianské univerzity prokázali, že chuť piva vede k uvolňování hormonu štěstí. Ve své studii podali 49 mužům pohárek jejich oblíbeného piva a sklenku nápoje pro sportovce Gatorade.

S pomocí skenování mozku účastníků studie, a to jak po vypití piva, tak po vypití nápoje pro sportovce, se ukázalo, že úroveň dopaminu byla výrazně vyšší po doušku piva než po doušku Gatorade. Muži rovněž po prvním loku pociťovali potřebu vypít více piva, zatímco po vzorku energetického nápoje žádnou takovou potřebu necítili, ačkoli jeho chuť považovali za lepší.

Vzhledem ke skutečnosti, že sledovaní muži vypili piva jen velmi malé množství, dospěli vědci k závěru, že to je chuť, nikoli alkohol v tomto nápoji, co vyvolává pocit štěstí. Takto uvolněný dopamin rovněž vyvolává touhu pít ještě.

Zároveň vědci konstatovali, že ti muži, kteří měli v rodině nějakého alkoholika, produkovali více tohoto neuropřenašeče, který působí na systém potěšení a "odměn" v mozku.

Američtí vědci rovněž ukázali, že muži a ženy prožívají alkoholové opojení rozdílně. Ženy popisovaly značně podnapilé osoby svého pohlaví jako "trošku opilé" nebo se "špičkou", zatímco muži se naopak označovali za "opilé na mol" nebo "do němoty".

Podle Ashe Levitta, psychosociologa z Newyorské státní univerzity, mají vliv na takové popisy opilosti sociální tlaky a systémy norem a víry. Ženy předpokládají, že nemohou pít tolik jako muži.

Psycholog ale varuje, snahy žen zlehčovat stav opilosti mohou totiž být nebezpečné. "Jestliže ženy hovoří o 'špičce', zatímco dotyčná je na mol, může to vést k nebezpečným situacím, jako je řízení auta v opilosti či k tomu, že se podnapilá žena stane obětí fyzické či sexuální agrese," uvádí Ash Levitt.

Hokejisté s fanoušky vařili v Plzni pivo pro nadcházející mistrovství světa

Publikováno:před 14 hodinamiZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Speciální hokejovou várku dali vařit v plzeňském pivovaru brankář hokejové reprezentace Jakub Kovář a bývalý vynikající útočník Martin Procházka spolu s několika vybranými fanoušky národního týmu.

Várkou vyhlášeného ležáku si fanoušci každý rok připíjejí na úspěchy českých hokejistů. „Letošní vaření bylo unikátní, protože tentokrát jsme přizvali tým lidí, které spojuje nejen touha po vítězství, ale především společná víra v něj. Uvědomili jsme si, že kompletní varní tým se musí skládat nejen z hokejistů, ale i jejich fanoušků, protože ti svou podporou a fanděním pomáhají národnímu týmu bojovat o medaile,“ uvedl starší obchodní sládek Václav Berka.

Že bez fanoušků by hokej nebyl opravdovým hokejem, potvrzuje i bývalý reprezentant Martin Procházka, který společně s členem národního týmu Jakubem Kovářem pomáhal fanouškům várku uvařit. „Sám dobře vím, jak fanoušci dokáží hráče vyhecovat a pomoci jim k lepším výkonům, jsou prostě důležitým hráčem týmu,“ řekl Martin Procházka.

Brankář Jakub Kovář pak přiznal, že pivo vaří vůbec poprvé. Ačkoli chytal v Českých Budějovicích, které jsou známy svým Budvarem, má prý raději plzeňské pivo. „A rozhodně pivo, než vodku,“ narážel na své působení v Rusku.

Právě Martina Procházku už od dětství obdivuje fanoušek Ondřej Šimek, který se vaření účastnil. „Setkat se osobně s takovou ikonou českého hokeje jako je Martin, to je pro mě velký sen, který se mi díky plzeňskému pivovaru splnil. Přeji národnímu týmu hodně štěstí, už se moc těším, až si s přáteli budeme připíjet na hokejové výkony našich kluků pivem, které jsme dnes tady uvařili,“ dodal.

Pivo teď musí podle své původní 175 let staré receptury po dobu 5 týdnů kvasit a dozrávat. „Fanoušci se nemusí bát, protože už na první zápas české reprezentace 5. května proti Kanadě bude náš zlatý ležák pro fanoušky připraven, aby mohli ve svých oblíbených hospodách fandit společně pro české hokejové zlato,“ dodal Václav Berka. Právě fanoušci ze tří hospod, které během šampionátu nahrají nejvíce fandících fotek s hastagem #spolecneprozlato, se pak po skončení květnových utkání mohou těšit na osobní návštěvu hráčů národního týmu.

Mistr výčepní je z Karviné

Publikováno:včeraZdroj:Karvinský deníkAutor:Petr Jiříček

Osmnáct výčepních, jeden cíl: být nejlepší. S tím do finále soutěže Radegast Mistr výčepní postoupili vítězové regionálních kol.

V Ostravě před nimi stály úkoly prokázat znalosti o pivu v testu a následně načepovat pivo na hladinku a „na dva razy".

Pod dohledem diváků i poroty to nejlépe zvládl Dalibor Charvát. „Přijel jsem sice z brněnské restaurace Tusto, ale pocházím z Karviné, takže jsem odkojený Radegastem," řekl vítěz, který uznal i své chyby.

Druhý skončil Michal Březina z Olomouce, třetí byl Adam Odnoha z Žimrovic.

„Do hospod všech finalistů bych se nebál zajít na pivo," poklonil se ředitel pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Statistika: Myslíte, že pijete desítku? Ve skutečnosti jsou to devítky

Publikováno:včeraZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Podrobná statistika celní správy o prodeji piv v členění podle stupňovitosti ukazuje, že ze všeho nejvíc se v Česku kupují jedenáctky. Hned na druhém místě jsou devítistupňová piva, kterých se prodá skoro dvakrát víc než desítek. Ale cožpak si někdo objednáváme v hospodě „devítku“?

Pohled do statistik je leckdy poučné čtení. Třeba do té, kterou vydává celní správa, a ve které dopodrobna rozpitvává prodeje piva v rozdělení podle stupňovitosti.

Celníci podle stupňovitosti vybírají od průmyslových i minipivovarů spotřební daň, a tak mají přesný přehled, kolik a jakého piva se v Česku prodá (uvede na trh).

Celní správa uvádí čísla za celý trh i podle měsíců. Z údajů je například vidět, že nejvíc piva se loni prodalo v červnu (1,69 milionu hektolitrů), což není až tak překvapivé.

O něco překvapivější je, že nejméně piva z celého roku prodají pivovary v prosinci, tedy včetně vánočních svátků hojnosti - loni to bylo 664 tisíc hektolitrů.

Všechny zde uváděné údaje se týkají produkce domácích pivovarů (včetně minipivovarů) pro český trh plus dovoz ze zemí Evropské unie. Dovoz z další části světa tvoří jen mizivý zlomek české spotřeby.

Ale pokud se vrátíme k rozdělení prodeje podle stupňů, jednoznačně vedou jedenáctky (loni se jich prodalo v Česku 6,8 milionu hektolitrů). Pivaři je považují za zlatou střední cestu mezi desítkou a dvanáctkou - je hutnější než výčepní piva a stojí méně než dvanáctka.

Pane vrchní, devítku!
Na druhém místě jsou však už řadu let devítky, kterých se loni prodalo 4,1 milionu hektolitrů a které patří do skupiny výčepních piv. Ale cožpak si někdo objednáváme v hospodě nebo žádáme v obchodu devítku?

Kouzlo vysokého prodeje piv, uvařených v rozmezí 9 až 9,99 stupňů (EPM) tkví v nižší spotřební dani. Pojem výčepní pivo se od doby zavedení těchto kategorií často zjednodušuje a zaměňuje s bývalými „desítkami“.

„Dal bych si jednu desítku,“ slyší většinou hospodští. Vyhláška ministerstva zemědělství však kategorii „desítka“ nezná, místo ní je „výčepní pivo“. A v kategorii výčepní pivo jsou podle vyhlášky piva sedmi až desetistupňová.

Pivovaru (většinou se jedná o ty největší) stačí, když pomocí technologie HGB naředí várku na 9,99 stupně. Nebo třeba i na 9,5 nebo v horším případě na 9 stupňů. Rozdíl několika setin (možná i desetin) stupně běžný pivař nepozná.

A pivovar, který platí spotřební daň 32 korun za každý uvařený hektolitr a každý celý dosažený stupeň, ušetří ročně miliony. Takže proto kralují ty devítky. Všechno je to přitom výčepní pivo.

Je třeba však upozornit, že jakmile výrobce uvede kromě kategorie (nejčastěji právě třeba výčepní pivo nebo ležák nebo speciál) i konkrétní stupňovitost, nesmí mít pivo podle vyhlášky ani o setinu stupně méně. Pokud se na výčepu nebo na etiketě lahve objeví třeba 10°, měl by mít pivař jistotu, že pije skutečnou desítku.

Takových konkrétních označení přibývá, ale převažují stále obecné a širší pojmy typu „výčepní pivo“. Takže nezbývá než číst důsledně text na etiketách.

Stupňovitost piv podle kategorií na etiketách:
stolní pivo: do 6,99°
výčepní pivo: 7° až 10,99°
ležák: 11° až 12,99°
speciální pivo: 13° a více
porter: tmavé pivo nad 18°

Nové sklo pro Starobrno Škopek je tu

Publikováno:včeraZdroj:České nápojeStarobrno

Už brzy začne v těch brněnských a moravských hospodách, kde se čepuje pivo Starobrno, postupná obměna části pivního skla. Půjde o skleněný půllitr s uchem zvaný Škopek, který na základě zpětné vazby štamgastů i hostinských prošel úpravou vzhledu. Sklo se bude vyměňovat postupně tak, jak bude to stávající dosluhovat.

Skleněný půllitr s uchem (džbánek) známého českého designéra Ronyho Plesla značka Starobrno slavnostně představila v červnu 2013. Od té doby se podařilo „vychytat“ detaily, takže v současnosti do hospod míří Škopek v trochu jiné podobě, bez dvou horizontálních obručí.

Kompletní „starobrněnská rodina“ tak nyní disponuje čtyřmi kusy pivního skla. Vedle nejzásadnějšího skleněného půllitru zahrnuje i vysokou půllitrovou sklenici s fazetami, které se říká „paní Škopková“. Na trh byla uvedena v červnu 2014. Jako třetí v řadě přibyla „malá Škopková“, sklenice 0,3 litru, a to v květnu 2015. Jako poslední se koncem roku 2016 představil „malý Škopek“ s uchem, rovněž 0,3 litru. Autorem celého souboru je uvedený renomovaný designér Rony Plesl. Zajímavostí skla jsou nejen fazety, ale i starobrněnské logo přímo ve skle.

Změnu vzhledu velkého Škopku komentovala i manažerka značky Zdeňka Mindlová. „Změny jsme vyzkoušeli na malé verzi 0,3 litru a podle toho „odladili“ i Škopek velký. S trochou nadsázky tak můžeme konstatovat: syn bývá po otci, ale někdy to může být i jinak – naopak otec se může učit od syna. To je i náš případ. Proto představujeme velký Škopek v nové podobě, která reflektuje požadované změny z trhu.“

O tom, jak se nové pivní sklo povedlo, se mohou příznivci chmelového moku přesvědčit od druhé půlky března ve své oblíbené hospůdce.

Budvar z čerstvého chmele už popáté

Publikováno:včeraZdroj:České nápojeBudvar

V ležáckém sklepě Budějovického Budvaru dozrál již pátý ročník speciálního piva z čerstvého chmele. Pivní speciál byl uvařen loni 29. srpna z čerstvě sklizených chmelových hlávek Žateckého poloraného červeňáku. Limitovaná edice piva BUD obsahuje živé kvasnice, má stupňovitost 16 a obsah alkoholu 7,6%. V těchto dnech začínají toto výjimečné pivo čepovat vybrané restaurace v České republice a v dalších šesti zemích.

V ležáckém sklepě Budějovického Budvaru dozrála v historii již pátá várka speciálního piva uvařená z čerstvých hlávek chmele. Pod názvem „BUD B:STRONG“ nyní toto výjimečné pivo míří do několika stovek restaurací v České republice a i dalších šesti zemích. Limitovaná edice z čerstvého chmele se v Budějovickém Budvaru vaří pouze jedenkrát ročně – vždy v období vrcholící sklizně chmele – již od roku 2012. Čerstvé chmelové hlávky patří mezi nejvzácnější pivovarské suroviny, neboť se musejí zpracovat bezprostředně po sklizni, tedy ve stejný den, kdy byly očesány. Z tohoto důvodu se v pivovarské praxi používají jen zřídka.

„Pivo, které je ze 100 % chmeleno výhradně čerstvým chmelem, může navíc uvařit jen pivovar, který má varnu vybavenu tzv. „chmelovým cízem“. Ten odstraňuje chmelového mláto z mladiny na konci chmelovaru. My takové zařízení, jako jeden z mála českých pivovarů, máme, neboť vaříme celoročně ze sušených hlávek,“ říká Ing. Adam Brož, Ph.D., MBA, sládek Budějovického Budvaru. Pokud pivovar nemá instalovaný „chmelový cíz“, může chmelové hlávky používat jen jako malý přídavek a většinu chmele musí dodat ve formě granulí nebo extraktů.

Várka, kterou si lidé nyní mohou vychutnat, byla uvařena 29. srpna 2016 z čerstvě sklizených hlávek Žateckého poloraného červeňáku. Chmel vyrostl na chmelnici „U Splavu“, která patří do slavné lokality „Údolí Zlatého potoka“ v katastru chmelařské obce Blšany. „Loňský průběh počasí byl pro chmel velice příznivý, srážky i slunce přicházely ve správný čas. Oproti sklizni 2015 obsahoval chmel z chmelnice „U Splavu“ přibližně o 30 % více hořkých látek. Letošní ročník má proto vyšší hořkost než tomu bylo loni. Opět úžasně vyniká její jemnost a bohaté aroma žateckého červeňáku. Protože BUD obsahuje živé kvasinky, je senzorický dojem při napití obohacen o jemnou kvasnicovou příchuť, typickou vůni a také charakteristický zákal,“ vysvětluje Adam Brož.

Limitovaná edice piva BUD B:STRONG má stupňovitost 16 a obsah alkoholu 7,6%. Pije se ze sklenic na nožce o objemu 0,3 litru. Kvůli obsahu živých kvasnic se BUD z čerstvého chmele dodává pouze do vybraných restaurací, které dokážou pivo dobře skladovat, ošetřovat, čepovat a také provádějí správnou sanitaci výčepů. Pivo z čerstvého chmele se již dnes čepuje v Masných krámech, značkových pivnicích Budvarka a řadě dalších restaurací po celé zemi. Kromě České republiky se bude limitovaná edice prodávat také v Itálii, Německu, Rusku, Slovensku, Švédsku a ve Velké Británii.

Sladovna se mimořádně otevřela pro veřejnost

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Bruntálský deníkAutor:Dalibor Otáhal

V Bruntále to zná snad každý, ale málokdo tam byl. Ve středu města je rozsáhlý areál sladovny.

Nahlédnout dovnitř sladovny mohla veřejnost u příležitosti akce na připomínku 167. výročí narození prvního prezidenta T. G. Masaryka.

Bruntálská sladovna, to je především dlouhý kus historie. „Je ojedinělá tím, že je tu po tři staletí stále stejný výrobní program," řekl předseda Klubu Za starý Bruntál Pavel Rapušák. V závodě dělají slad pro vaření piva i slad nakuřovaný pro výrobu whisky.

To také dělá reklamu městu, na etiketách je česky a anglicky psáno, že slad pochází z Bruntálu. Před sto lety se tu ale také vyrábělo droždí a pražila káva. V prostorách nynějšího objektu existoval měšťanský pivovar již v roce 1557.

Po sladovně provedl zájemce Jan Vaněk, jehož rodině podnik patří. Lidé se dozvěděli, co jsou ve sladovně humna a hvozd, prohlédli si výrobní místa od sklepa až po půdu. Překvapením bylo, jaká neskutečná místa se zde nacházejí, kolik spletitých cest a zákoutí zde je.

„Trvalo mi zhruba dvacet let, než jsem mohl říct, že jsem byl všude," popsal složitost objektu Jan Vaněk.

K výjimečnostem bruntálského závodu patří, že je zde zachována a používána spousta vybavení staršího i než sto let.

Když je prací pití piva

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Novinky.czAutor:Lenka Hloušková

Když začne Lenka Straková (37) vyprávět, co ji živí, okolí zbystří. Ať je kdekoli. Její prací je totiž pití a vaření piva. První lok si dává už v devět hodin ráno. Další následují během dne. Je totiž sládkovou největšího českého pivovaru.

Součástí mé denní práce je skutečně ochutnávání piva. Občas mě někteří lidé popichují, že by za pití piva také chtěli brát peníze. Jenže už nevidí to hlavní, co ve firmě dělám. Starám se například o vývoj nových produktů či o vysokou kvalitu těch současných,“ vypráví v malé pivní laboratoři v Plzni.

V průměru v ní tráví až polovinu doby v zaměstnání. „Dáváme tady dohromady recepty, podle nichž se vaří v přilehlém pokusném minipivovaru. Určujeme, kolik se do varných kádí dá například sladu, jaký konkrétní to bude, stejné je to i s chmelem, volbou technologického postupu. Na nás stojí také kontrola toho, aby chuť plzeňského zůstala pořád stejná, jako když ho vařili naši předchůdci před 175 lety,“ pokračuje.

Laikovi připomíná proces, na jehož konci je jedno z nejlepších piv na světě, domácí experimentování v kuchyni. I Lence Strakové stojí na stole váha, na kterou do mističek sype suroviny. „Ale navíc zapojuji při přípravě produktu intenzivně chuť,“ říká. O výsledku připravovaného moku totiž rozhodují skutečně drobnosti: „Pro to, aby se dala výroba zopakovat ve větším, vše během procesu podrobně zapisuji a ukládám do počítače.“

Loky k snídani
Jelikož konzumuje na pracovišti alkohol, ve všední dny jezdí většinou městskou dopravou nebo chodí pěšky. „Řídí mě i další limit. Pro pohyb v závodě bezprostředně po degustaci je určen na 0,3 promile, což odpovídá jedné sklence piva nebo vína. Tedy množství, které některé evropské země ještě schvalují pro řízení automobilu. Vše si mohu kdykoli změřit alkoholtesterem, který mám v kanceláři,“ popisuje.

Přístroj sledující hladinu alkoholu je, jak tvrdí, v podobném provozu nezbytností. Svůj první pivní lok si totiž dává krátce po nástupu do práce, neboť v devět hodin ráno probíhá kontrolní ochutnávka vyrobeného zboží před expedicí. „Odpovídám za standard. A jak jinak to mám zjistit?“ vysvětluje.

A jak se do, pro ženy nepříliš tradičního, oboru vůbec dostala, ptám se na oplátku já. Na střední škole ji bavila chemie, biologie a matematika: „Když jsem zjistila, že v Praze existuje vysoká škola zaměřená na potraviny, bylo rozhodnuto. No a jaké zaměření může napadnout rodačku z Plzně, že? Specializace na pivovarnictví a sladařství!“

Po promoci získala práci v odvětví vonícím chmelem poměrně snadno. „V ročníku nás končilo deset. Asi sedm zamířilo rovnou do pivovarů,“ ohlíží se. Pivovarnictví podle ní zástupkyně něžného pohlaví láká rok od roku více.

„Holky na vysoké v mém zaměření skoro převažovaly. Mají často vytříbenější jazyk na různá aromata než chlapi. Záleží ale na jednotlivcích. Chutě musíte trénovat neustále,“ prozrazuje.
Chmel není hrozen

Na dotaz, zda své práci nějak přizpůsobuje jídelníček, odpoví se smíchem: „Jím i piju, co chci, ale ne hned před nebo během ochutnávek. Když mám pocit, že už je jazyk unavený, opláchnu jej neutralizátory, konkrétně čistou vodou nebo nevyzrálými sýry.“

Na mou prosbu, zda může srovnat pivní degustaci s tou vinnou, reaguje: „Pivní je z mého pohledu větší dobrodružství. Na rozdíl od vína se pivo totiž musí polykat, protože centrum hořkosti je až na kořeni jazyka, tedy vzadu v puse. A vy musíte zapojit všechny chuťové pohárky, abyste zjistili jeho kvalitu.“

Ostatně právě na množství alkoholu, které při směně vypije, se jí lidé ptávají nejčastěji. Odpovídá: „Pivo ochutnávám, ale jenom pár doušků. Opilá v zaměstnání rozhodně nejsem. A můj žaludek si na pivo vážně nestěžuje. Je přece zdravé! Klidně si ještě večer jedno dám, když přijde návštěva.“

Při vyprávění Lenky Strakové ani na chvíli nezapochybujete, že to, co dělá, ji hodně baví. Svědčí o tom třeba její nákupy (nejen) ve specializovaných obchodech, takzvaných pivotékách. Plechovky a lahve s chmelovým mokem si vozí také z dovolených. „Rádi s rodinou vybíráme ty nejlepší, co daná země nabízí. Na letištích je pak odbavujeme v kufrech a modlíme se, aby se nerozbily. Zatím to vychází,“ zavzpomíná máma dvou dětí.

A jak ony vyprávějí o tom, co ji živí? „Dcera a syn jsou ještě malí - rok a tři roky. Nicméně větší Matýsek občas o pivu zasvěceně mluví.“

Jazyk plný chutí
Po výletu do soukromí mi prozradí aspoň kousek ze svého vytříbeného umění profesionálky: „Špička jazyka je slaná. Chuť ovšem lze najít spíš v některých zahraničních pivech, takže ji při degustaci na domácí půdě nezapojuji. Pak hned následuje sladká. Tam byste se měla už chytit, zvláště v případě radlerů a černých piv. Následuje umami, taková masitost spojovaná mimo jiné s maggi. Po stranách jazyka, v jeho centru, je pak kyselost a až opravdu vzadu je již zmíněná hořkost. Právě po spolknutí získáte celkový dojem z piva. Hodně důležitá je ovšem i jeho vizuální stránka, bublinky, barva či perlení ve sklenici…“

A jak má tedy chutnat pravá plzeň? „Složky musí být především vyvážené. V ležáku je víc chmelu, hořkosti, ale aroma je jemné, mírně sladové. Nicméně zapomeňte na tvrzení lékařů: ,pijte plzeň, je zásaditá‘. Blbost! Každé pivo je přirozeně kyselé… Má pH 4,5, neutrální hodnota je sedm. Ale pravdou je, že naše pivo má díky nízkému stupni prokvašení a měkké vodě vysokou schopnost v kyselém prostředí žaludku pH žaludečních šťáv zvyšovat, což je na trávení ideální,“ líčí.

Když mě zajímají věčné výtky štamgastů, že chmelový mok už není, co býval, začne obor bránit: „Záleží na tom, co kdo u hospodského stolu řekne jako první. Nicméně kvalita piva u nás je opravdu vysoká, věřte mi.“

Detailně vyladěné produkty opouštějící brány pivovarů mohou však podle ní nenávratně poškodit jiné věci. Zejména jejich špatný transport, skladování v konkrétních restauracích, pak špinavé trubky, neumyté sklenice nebo „jen“ nešikovný výčepní. „A lidi to svedou na nás, sládky,“ posteskne si.

Po čem skutečně tloustneme?
A dá se ještě obor se staletou tradicí z jejího pohledu někam posunout? „Ano! V posledních letech se snažíme naše zboží slaďovat s jídlem, aby pokrmy vynikly. Pivo má obecně větší spektrum chutí než víno. Zkuste si někdy dát k černému pivu moučník. Nebojte se. Je to jako s kávou, která je taky hořká, se sladkým jde skvěle dohromady,“ vybízí mě.

Jenže po kávě nepřiberu, nenaroste mi pivní pupek, namítnu poučena kalorickými tabulkami. „Ty znám také. Ale vy nepřibíráte po pivu, nýbrž po křupkách, brambůrkách, nakládaných hermelínech, které k němu následně sníte. Je to taková smrtelná smyčka. Dám si pivo, najím se, dostanu žízeň, dám si pivo… I já se v tomhle musím hlídat,“ přiznává.

Oblíbené povídání o nabírání kilogramů při pití alkoholu utnu otázkou, zda by se Lenka Straková se svým umem a vytříbeným jazykem uživila jinde než v pivovaru. „Ano, ve všech provozech, kde se vyžaduje degustace zboží. My, sládci, se školíme totiž nejen na pět chutí, ale ještě na desítky aromat a vůní. Kvasnice jsou čarodějky, s pivem často doslova kouzlí.“

A jak se podle ní tedy pozná dobrý sládek či dobrá sládková? „Asi za ně mluví výsledky. No a stejně jako u piva pravděpodobně rovněž dobrý celkový dojem,“ směje se.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.03.2017 16:374.684/4.684