Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Největší výrobce pivních speciálů pro český trh si připsal další dvě ocenění

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

● Svijanský Kníže i Svijanská Kněžna na stupních vítězů v letošním ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS
● Pivovar Svijany drží se svými pěti speciály 27,6 procenta českého trhu

Dva svijanské speciály zabodovaly v letošním osmém ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv z domácí české produkce CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017 a připsaly si tak do dlouhého seznamu ocenění další dvě položky. V kategorii světlá speciální piva obsadil Svijanský Kníže 13 % druhé místo z třinácti přihlášených vzorků piv, v kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály přiřkla dvacetičlenná hodnotitelská komise třetí cenu tmavé třináctce Svijanská Kněžna. V obou případech se jedná o klasické české spodně kvašené pivo, které od ležáků odlišuje především vyšší obsah extraktu.

Zástupce společnosti PORT spol s r. o., která soutěž ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským organizuje, předala ocenění CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017 představitelům vítězných pivovarů na slavnostním setkání pivovarníků, pivovarských odborníků, médií a laických degustátorů v říjnu v Praze. Zástupci Pivovaru Svijany si jej převzali dnes přímo ve Svijanech. „Zájem o pivní speciály mezi českými ctiteli piva stále roste. Tomu odpovídá i jejich stále se rozšiřující nabídka od pivovarů. A pivovar ve Svijanech patří k úspěšným účastníkům soutěže již po několik let a letos získaná ocenění to jen potvrzují,“ řekl při předávání ceny sládkovi Pivovaru Svijany Petrovi Menšíkovi ředitel společnosti PORT Ing. Josef Vacl, CSc.

Největší výrobce speciálních piv pro český trh
Pivovar Svijany je s odstupem největším výrobcem speciálních piv pro český trh: podle statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven loni pokrýval celkovou domácí spotřebu českých speciálů z 27,6 procenta (19,6 z celkových 70,9 tisíce hektolitrů). Aktuální předpis č. 335/1997 Sb. Ministerstva zemědělství definuje speciál jako pivo, které obsahuje 13,00 až 17,99 hmotnostních procent extraktu původní mladiny. Této definici vyhovuje pět z celkem třinácti svijanských piv, která se loni na celkové produkci pivovaru dohromady podílela z 3,45 procenta (vedle Svijanského Knížete a Kněžny ještě nefiltrovaný Kvasničák 13 %, nejsilnější Baron 15 % a letošní novinka Dux 13 %, který se bude vařit jednou ročně v rámci Dnů českého piva). Letos do konce října jich Pivovar Svijany uvařil zhruba 16 tisíc hektolitrů; vrchol odbytu očekává tradičně před vánočními svátky, protože speciály jsou především piva sváteční. Jejich vyzrálejší chutě nacházejí uplatnění zvláště v zimě a v kombinaci s dobrým jídlem.

Obě oceněná piva se v posledních letech pravidelně umisťují na stupních vítězů soutěží Pivo České republiky, Česká pivní pečeť nebo Česká chuťovka i nejrůznějších příležitostných degustačních soutěžích. „Obou cen, stejně jako všech předchozích ocenění, která naše speciály za léta, co je vyrábíme, nasbírala, si velice vážíme. Svědčí o tom, že je ve Svijanech skutečně dělat umíme. Za vyznamenání považujeme také to, že jsou mezi lidmi stále stejně oblíbené a že se k nim vždy znovu vracejí, a to nejen o svátcích. Vyrábět silná piva tak, aby byla dobře pitelná, totiž není vůbec jednoduché,“ řekl sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík.

Svijany jsou hlavním „městem“ českých pivních speciálů

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Více než čtvrtina českých pivních speciálů pro domácí trh se vyrábí ve Svijanech. Tradičního spodně kvašeného piva, které od ležáků odlišuje především vyšší obsah extraktu i alkoholu, loni samostatný pivovar s celkovým ročním výstavem 625 tisíc hektolitrů českým konzumentům dodal několikanásobně více než velké pivovarské společnosti. „Vyrábět silné pivo tak, aby lidem chutnalo a rádi se k němu vraceli, je vrcholem pivovarského řemesla. V tomto případě se pivovary na žádné úsporné moderní technologie příliš spoléhat nemohou,“ komentuje výjimečnou pozici Pivovaru Svijany jeho sládek Petr Menšík.

Aktuální předpis č. 335/1997 Sb. Ministerstva zemědělství definuje speciál jako pivo, které obsahuje 13,00 až 17,99 hmotnostních procent extraktu původní mladiny. Podle statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven loni takto silného piva Pivovar Svijany dodal 19,6 z celkových 70,9 tisíce hektolitrů a obsadil tak v tomto segmentu 27,6 procenta českého trhu. Potvrdil tím svou dlouhodobou pozici s odstupem největšího výrobce speciálních piv pro český trh.

Definici speciálu vyhovuje pět z celkem třinácti svijanských piv - Svijanský Kníže, Svijanská Kněžna, nefiltrovaný Kvasničák 13 %, nejsilnější sváteční Baron 15 % a letošní novinka Dux 13 %, který se bude vařit pouze jednou ročně v rámci Dnů českého piva. Na celkové produkci pivovaru se loni dohromady podílely z 3,45 procenta. Letos jich do konce října uvařil zhruba 16 tisíc hektolitrů; vrchol odbytu ovšem očekává tradičně až před vánočními svátky, protože speciály jsou především piva sváteční. Jejich vyzrálejší chutě totiž nacházejí uplatnění zvláště v zimě a v kombinaci s dobrým jídlem.

„Naše speciály za léta, co je vyrábíme, nasbíraly celou řadu nejrůznějších ocenění, naposledy v soutěži CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017. Všech si nesmírně vážíme. Svědčí o tom, že ve Svijanech speciály skutečně dělat umíme. Za vyznamenání považujeme také to, že jsou mezi lidmi stále stejně oblíbené a že se k nim vždy znovu vracejí, a to nejen o svátcích. Vyrábět silné pivo tak, aby bylo dobře pitelné, totiž není vůbec jednoduché,“ říká sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík. „Alkohol je inhibitor kvašení, proto je velmi obtížné prokvasit pivo třeba s patnácti procenty extraktu tak, aby v něm nedominovala sladká chuť, mělo vyvážený charakter a dobře se pilo. Chuť všech speciálů je navíc daleko koncentrovanější a měla by být také co nejvyváženější, takže jakékoli případné technologické pochybení by se u nich projevilo daleko více než u standardních ležáků,“ vysvětluje.

Kněžna + Kníže: ideální řezaná kombinace
Svijanský Kníže 13 % je silnější sváteční pivo, vyráběné tak, aby ještě více vynikly chutě a vůně typické pro ležáky. Pivovar jej vyrábí nejdéle ze všech speciálů – již od poloviny devadesátých let – a je také nejoblíbenější: tvoří téměř polovinu celkového výstavu speciálních piv ve Svijanech. Vyznačuje se příjemně hořkou a plnou chutí. Jeho tmavý protějšek - Svijanská Kněžna 13 % - se vyrábí z vybraných speciálních sladů, které mu dodávají specifickou kávově-karamelovou chuť. Ve Svijanech se vaří od roku 1999. Výborně se hodí k dobrému jídlu a mimořádnou oblibu si získal jako součást řezaného piva s kterýmkoli jiným pivem ze Svijan – různými kombinacemi lze dosáhnout různé chutě, vůně a stupňovitosti. Výborně si v tomto směru Kněžna rozumí právě třeba se Svijanským Knížetem.

Vedle Svijanského Knížete a Kněžny Pivovar Svijany nabízí ještě dva novější speciály - nefiltrovaný Kvasničák a skutečně sváteční pivo Baron, které se začaly vyrábět až v tomto století. Kvasničák 13 % při výrobě neprochází filtrací, takže je v něm zachován plný obsah kulturních pivovarských kvasinek. Jemně zakalené pivo se vyznačuje příjemně hořkou chutí a lze je servírovat přímo ze svátečních dvoulitrových skleněných džbánů nebo litrových designových lahví. Nejsilnější svijanský speciál Baron 15 % se vyrábí jako ležák, který si všem ve sklepě poleží až tři měsíce. S 6,5 % alkoholu je velmi silný, ale při prvním napití tak vůbec nepůsobí: nemá ani nadměrně sladkou nebo dominantní alkoholovou notu. Stejně jako všechny ostatní svijanské speciály není pasterovaný.

Během letošních zářijových Dnů českého piva Pivovar Svijany k těmto čtyřem speciálním pivům přidal i jedinou várku hutného speciálu s výraznou jantarovou barvou a 5,5 procenty alkoholu – Dux 13 %. Odborníci a hosté vybraných restaurací, kteří jej měli možnost ochutnat, jej přijali s nadšením, na jeho další várku si ale musejí počkat. „Přestože byl Dux velmi dobře přijat a zákazníci se nás na něj stále ptají, tak počítáme nadále s tím, že to bude výroční pivo, které budeme vařit pouze jednou ročně a to při příležitosti Dnů českého piva,“ řekl Petr Menšík.

„V širším slova smyslu jsou ovšem dnes vlastně všechna svijanská piva speciální - už tím, že se vyrábějí z ručně vyrobených humnových sladů dnes bohužel pomalu vymírající klasickou technologií výroby českého piva spočívající v dvourmutovém způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobém zrání v ležáckých sklepích, která si vyžaduje více péče a pozornosti než moderní technologie hromadné produkce,“ uzavřel Petr Menšík.

Kniha o pivu

Publikováno:před 2 hodinamiZdroj:České nápoje

S Knihou o pivu poznáte nové a často nečekané tváře tradičního nápoje. Naučíte se vybírat a poznávat piva různých stylů a z různých zemí, nacházet ta nejlepší z nich a vychutnávat si je. Seznámíte se s původními i novými pivními styly, proniknete do základů párování piva a jídla. Součástí knihy jsou také praktické rady, jak vybrat správné pivní sklo či jak uspořádat ochutnávku

Více než dvacet receptů dále ukáže široké možnosti piva při úpravě masa, pečení chleba, grilování a přípravě jak rychlých párty jídel, tak polévek nebo sladkých dezertů. Užijte si pestrost pivní kultury od českého ležáku přes bavorský weizen, francký rauchbier, belgický gueuze, anglický bitter nebo stout až po IPA z amerických craft pivovarů.

Díly knihy:
Vlastnosti piva • Zrození piva
Pivní styly • Kde poznáte české pivo
Ochutnáváme pivo • Párování piva a jídla
Vaříme s pivem: 22 receptů

O autorech:
Mgr. Pavel Borowiec, publicista, zakladatel a šéfredaktor časopisu Pivo, Bier & Ale, porotce tří nejvýznamnějších evropských degustačních soutěží European Beer Star, World Beer Awards a Brussels Beer Challenge, člen British Guild of Beer Writers.

PhDr. Marcela Titzlová, novinářka a knižní autorka věnující se především životnímu stylu (MF Dnes, Bydlení) a historii, editorka časopisu Pivo, Bier & Ale, autorka receptů.

Obchodní informace:
Kniha je k dostání u všech dobrých knihkupců a na www.smartpress.cz.

ISBN: 978-80-87049-96-9, Formát 172 x 240 mm, Vazba: pevná, Provedení: barevné fotografie, počet stran: 240, cena: 399 Kč

Pití piva pomáhá? Jedna nebo dvě skleničky nám podle expertů prospívají

Publikováno:před 13 hodinamiZdroj:Globe24.cz

Výzkum americké Univerzity v Illinois dokázal, že vypití jedné až dvou skleniček piva pomáhá mozku při řešení problémů.
Experimentu se účastnilo 40 můžu mezi 21 a 30 lety. Dvacet z nich vypilo před pokusem dvě skleničky malého piva a dvacet se pustilo do řešení úkolů bez alkoholu v krvi.

Obě skupiny musely řešit cvičení, při kterých dostávaly skupinu slov. Do této skupiny poté měly správně přiřadit další slova, která tam patřila. Výsledek testu byl překvapivý.

Skupina, která před pokusem pila pivo, vyřešila správně o 40% úkolů více než "střízlivá" skupina. Navíc jim řešení úloh zabralo podstatně méně času.

Na druhou stranu byla skupina bez vypitého piva úspěšnější v paměťovém testu.

Pivovar Ostravar má druhou generaci speciálů ze spilky

Publikováno:před 14 hodinamiZdroj:Týden.czAutor:ČTKOstravar

Pivovar Ostravar uvedl druhou generaci pivních speciálů ze spilky určených výhradně pro restaurace. Podíl speciálů v produkci Ostravaru stále roste, už se blíží třem procentům. Pivovar chce speciály v limitovaných várkách podpořit provozovatele restaurací a přilákat do restaurací hosty, kterých podnikům ubylo po zavedení zákazu kouření. Uvedli zástupci pivovaru, který letos oslavil 120 let existence.

Pivovar Ostravar založený v roce 1897 je jedním z deseti největších v Česku a nyní patří do společnosti Pivovary Staropramen. Jeho roční výstav je kolem 500 tisíc hektolitrů. Za celou dobu své existence už pivovar vyprodukoval více než sedm miliard piv (půllitrů).

"Chtěli bychom, aby speciály tvořily zhruba tři procenta z naší celkové roční produkce," řekla manažerka značky Ostravar Zuzana Cieciotková. Pivovar chce piva distribuovat nejen v Moravskoslezském kraji, ale po celém Česku i na Slovensku. Podíl speciálů na celém pivním trhu v Česku je podle zástupců Ostravaru tři až čtyři procenta.

Projekt Speciálů ze spilky zahájil Ostravar v roce 2014. Uvařil zhruba jeden speciál ročně a s úspěchem se setkal zejména tmavý ležák Černá Barbora. Nyní bude s novými speciály přicházet zhruba každého čtvrt roku. "Při přípravě nové řady budeme opět používat nové receptury s netradiční kombinací chmelů a sladů," řekl vrchní sládek Roman Richter.

Prvním speciálem v nové řadě je čtrnáctistupňový ležák Grifel, v němž jsou zkombinovány tři druhy chmelu (jeden hořký a dva výrazně aromatické) a který je podle sládka ideální pro zimní období. Speciály podle Richtera pomáhají návratu lidí do hospod. "Jsou ale silnější, takže lidi si dají jedno dvě a pak pokračují klasickou dvanáctkou," řekla Cieciotková.

Situace Ostravaru, který letos zahájil prodej piva i v plechovkách, je podle zástupců pivovaru specifická. Zatímco na celém pivním trhu v Česku tvoří podíl čepovaných piv 40 procent, Ostravaru prodej piv v restauracích roste a nyní představuje asi 60 procent jeho produkce.

Nové pivo od Tambora: Zlenická sousedská jedenáctka

Publikováno:včeraZdroj:České nápojeTambor

Dalším speciálním pivem Královédvorského pivovaru Tambor, které připomene významné výročí vzniku obce, je světlý ležák Zlenická sousedská 11%. Uvařit si ji nechali zástupci obce Zlenice, která je známá především díky stejnojmennému hradu. A také tím, že tu leží střed Čech i Evropy.

Poprvé ho ochutnali Zleničtí při jubilejním 10. sousedském plese. Nové pivo se setkalo s úspěchem, konzumenti ho hodnotili více než kladně.

„Pokud jde o naše tvrzení, že právě Zlenice jsou středem Čech i Evropy, tak je jasné, že jediný střed definitivně určit nejde. O polohu geografického středu Evropy se vedou učené spory na univerzitní úrovni. My se do nich ale nepouštíme, protože máme definitivně jasno. Ať si mají svůj střed Evropy třeba v Polsku, na Slovensku, ba dokonce i na Havlíčkobrodsku. Podstatné je to, že pro nás tento střed leží tady, ve Zlenicích. Ostatně, jak už řekl Ladislav Smoljak, střed Evropy je tam, kde o to nejsilněji usilují. No, a v místní restauraci, když jsme o to v pozdních hodinách usilovali, tak nebyl proti vůbec nikdo,“ vysvětlují Zleničtí, jak to vlastně s tím středem Evropy je. Přikládají logický argument, že pokud Zlenice leží ve středu Čech a Čechy ve středu Evropy, potom je jejich obec právě tím středem „starého“ kontinentu.

„I když je zlenický hrad starší, v písemných pramenech se poprvé objevuje roku 1318. Příští rok proto můžeme slavit sedmisté výročí jeho vzniku,“ vysvětlili zástupci obce.

Historie obce se váže především ke hradu, ze kterého se zachovaly už jen zříceniny. Proslavil ho svými kresbami Josef Lada a románem Zločin na Zlenicích hradě Radomír Šimáček. Malebná zřícenina se nachází na protějším břehu Sázavy. Zlenický hrad byl sídlem pánů z Dubé a Zlenic a jeho nejvýznamnějším majitelem byl Ondřej z Dubé, nejvyšší sudí Království českého v době vlády Karla IV. a Václava IV.

Zlenice jsou malou vesničkou, která tvoří jednu obec se Lštěním, to se pyšní hradištěm z 11. století. Dnešní obec má rušný společenský život. Pořádají svůj vlastní ples, masopustní akce či prvomájové oslavy. Mají také svoje vlastní „Prostřeno“, mají svoje sportovní akce a turnaje a jsou centrem vodácké i cyklistické turistiky. Ve Zlenicích vyvíjí své aktivity i výlučně dámský spolek Zlenická kulturní fronta, tzv. „Zlenický kufr“, zaměřený hlavně na keramiku. Navíc, protože Zlenice leží v kraji s tradicemi trampingu, fungují zde hned dvě trampské a country kapely a zdejší hospůdky jsou vyhledávané vyznavači této muziky.

K většině těchto aktivit neodmyslitelně patří konzumace českého národního nápoje, piva. „Poté, co majitelé pivovaru Tambor okusili zlenickou noční atmosféru a zjistili, že místní dovedou ocenit jejich opravdu dobré a kvalitní pivo navrhli, abychom významné sedmisté výročí existence Zlenického hradu, oslavili speciálně pro tuto akci připravenou Zlenickou sousedskou jedenáctkou,“ doplnili představitelé obce.

„Nové pivo je světlý ležák s EPM asi 11,6 %, alkoholu obsahuje 4,5 procent. Konzumentům nabízí sytou zlatou barvu, silný říz, je plné chuti se znatelnou chmelovou stopou a mírně ulpívající hořkostí v doznívání. Jednotka hořkosti IBU je kolem 35 jednotek,“ vysvětlil sládek Jan Pavlík.

"Nová „jedenáctka“ byla uvařena jednormutovým způsobem ze tří druhů sladů (plzeňský, bavorský, karamelový), chmelena třemi odrůdami chmele, Agnus, Harmonie a žatecký poloraný červeňák,“ doplnil charakter nového piva Jan Pavlík.

Pivo je stejně jako ostatní piva Tambor nepasterované, k dispozici bude jak nefiltrované, tak filtrované. Rozdíl od běžného ležáku 11% Tambor je především ve výraznější barvě s podzimními tóny a v intenzivnější hořkosti, kde je dominantní chmelové aroma. Všichni znalci klasických českých ležáků tyto vlastnosti jistě po napití ocení. Každý doušek nové Sousedské jedenáctky pobízí k dalšími napití.

Kromě Zlenic se nové pivo Tambor objeví i v restauracích zaměřených na pivní speciály, které královédvorský pivovar zásobuje.

Na gulášek, na pivo. V minipivovaru Husar slavili výročí

Publikováno:včeraZdroj:Prostějovský deníkAutor:Michal SobeckýHusar

Už druhé výročí v pátek oslavil řemeslný Minipivovar Husar z Kovalovic-Osíčan. A jak ho slavil? Samozřejmě pivem.
K příležitosti oslav připravili majitelé, manželé Schrotterovi, medový speciál, nabízeli pak i další piva.
Přibyla také pípa, hlavně ale lidé, kteří si přišli posedět. Nejen však k pivu, také ke guláši.

Kdo pak měl zájem o vědomosti, byl na tom správném místě. Majitelé totiž také návštěvníky provázeli po pivovaru a seznámili je s tím, jak náročným procesem vaření piva je. Vyvraceli přitom i některé pověry.

"Pivo z pet lahve je stejně dobré jako ze skla. Navíc naše živé pivo má díky pružnosti plastu ještě možnost nabýt na objemu," uvedl třeba Ondřej Schrotter při provádění podnikem, který dříve byl obchodem a předtím nádražní hospodou.

Mnozí lidé se v pátek dostali do minipivovaru vůbec poprvé. Třeba Jitka Janečková.

"Jsme tu poprvé, přitom bydlíme nedaleko. A líbí se mi tu, i prohlídka," uvedla žena k pivovaru Husar.

Nyní dodává do dvou prostějovských obchodů, hostinců v okolí, existují i plány na zvětšení.

"Na příští rok plánujeme rozšíření, už bychom totiž nedokázali uspokojit poptávku u nově domluvených podniků během léta," prozradila Kateřina Schroterová.

Do hospod přichází koňská síla, Ostravar uvařil nový speciál Grifel

Publikováno:včeraZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaOstravar

Při letošním 120. výročí rozdává pivovar Ostravar opravdu originální dárky. Od druhé poloviny listopadu dodává do hospod další nový speciál ze spilky. Jedná se o silný polotmavý ležák, který dostal jméno Grifel podle slavného závodního hřebce.

Nové pivo, které lze charakterizovat jako polotmavou čtrnáctku, ve které se mísí tradiční hořkost s aromaty a divokostí speciálních chmelových odrůd, je prvním ze speciálů tzv. druhé generace.

Ostravar tím chce navázat na předchozí řadu, ve které miliovníci piva mohli ochutnat například tmavý ležák Černá Barbora, Letní 11 nebo svrchně kvašený Ale zvaný Ruby.

„Vidíme, že trend nejrůznějších speciálů k nám přichází z mnoha jiných zemí. Netradiční piva už mají své místo i u nás. Jsou důvodem, proč se lidé vracejí zpět do hospod a proč se celkově rozvíjí pivní kultura,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Roman Richter.

Speciál Grifel by měl být v českých, ale i ve slovenských hospodách, na čepu až do začátku příštího roku. Pak jej Ostravar nahradí další novinkou. Do budoucna by se nová piva měla na trhu objevovat co tři měsíce. „Pivaři tak budou mít možnost ochutnávat naše speciály mnohem častěji než dosud,“ doplnil sládek.

Podle něj se podíl hospod, kterým dodávají speciály ze spilky, v posledních letech meziročně zvyšuje až o více než 40 %.

Nový silný ležák Grifel, který se hodí do zimního období a který evokuje pro Ostravu i samotný pivovar typický symbol vzpínajícího se koně, by měl zaujmout vyváženými chuťovými vlastnostmi.

„Správně vyvážit chuťovou plnost, aroma, sladkost a hořkost není úplně jednoduché, protože u každého nového piva vždy musíte dosáhnout velmi dobré pitelnosti. Věřím, že se nám povedlo navázat na tradici našich silných speciálů,“ dodal Roman Richter.

Pivovaru Ostravar, který ročně vyprodukuje zhruba 500 tisíc hektolitrů piva, se i díky speciálům nadále daří držet vysokou spotřebu čepovaného piva v hospodách. Na trhu je přitom trend zcela opačný. Oficiálně se uvádí, že pouze 39 % spotřeby připadá na pivo čepované v hospodách, dalších 61 % představuje tzv. balené pivo.

Pivovarům klesl odbyt čepovaného piva. Lidé kvůli protikuřáckému zákonu raději pijí doma

Publikováno:včeraZdroj:info.czAutor:ČTK

Půl roku po zákazu kouření v restauracích hlásí pivovary úbytek prodejů čepovaného piva. V září mělo jít oproti loňsku o pokles o 24 procent, spotřeba se tak podle Českého svazu pivovarů a sladoven přesouvá do domácností. Říjnové údaje nemá svaz zatím k dispozici. Podle české pobočky distributora cigaret Japan Tobacco International je na hodnocení prodejů cigaret ještě brzy. Svaz pivovarů hovoří o dopadech nejen protikuřáckého zákona, ale i zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a kontrolního hlášení DPH. Některé restaurace podle něj zavírají, přesné údaje o zavřených restauracích nebo naopak nově otevřených však nemá. Restauratéři čekají na novelu zákona.

„Chtěli bychom upozornit na negativní dopady přehnané regulace, která má dopad nejen na živnostníky v restauračních zařízeních, ale i na výsledky českého pivovarnictví. Řada z nich, zejména tě malých, kterých je v Čechách více než 40 000, prožívá velmi náročné období. Zavedení nových zákonných povinností se jich týká existenčně,„ řekl ČTK předseda pivovarského svazu František Šámal. Místo setkávání se s přáteli nad čepovaným pivem se tak spotřeba podle něj přesouvá do domácností.

„Očekáváme, že spotřeba piva v pohostinských zařízeních bude koncem roku negativně ovlivněna panujícím špatným počasím, se kterým dojde k dalšímu dramatickému odlivu lidí z hospod a restaurací a tím i k meziročnímu poklesu celkového výstavu piva," dodal Šámal. Loni stoupla pivovarská výroba na rekordních 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka.

Podobně se k problematice staví i obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz, podle kterého teplé léto dopady zákazu kouření oddálilo. „Rozhodně se ukazuje, že lépe situaci zvládají provozovny s venkovním posezením, které se nachází ve městech a ty, které nabízejí teplé jídlo. Prazdroj samozřejmě hospodským nabízel pomoc ještě před vstupem nových zákonů v platnost a pomáhal jim se zařízením zahrádek nebo instalací teplometů,“ řekl ČTK Mráz. Podle něj ale například o teplomety nebyl tak velký zájem, jak pivovar očekával.

Samotné zavedení EET například podle majitelky rodinné restaurace Králík v rádiu Ivan Karhanové trochu zkomplikovalo placení. „U nás ale hosté platí výhradně u kasy, všichni si již zvykli a přijali to bez problémů. Ukazuje se, že klíčové bylo vybrat si správného dodavatele pokladního systému, protože jeho správná funkčnost a poskytovaný servis je pro dostání povinnosti vůči státu ze strany podnikatele naprosto zásadní,“ řekla ČTK Karhanová.

Pravou zkouškou restaurací bude až zimní období, myslí si zakladatel společnosti ASW Systems dodávající pokladní systémy do restaurací Zbyněk Švec. Zásadní negativní dopad na návštěvnost restaurací zatím podle něj pozorovat nelze. Kvůli trvajícímu teplému počasí bylo dlouhodobě možné provozovat venkovní kuřácké zahrádky. „Z komunikace s více než tisícovkou zákazníků nicméně víme, že v prvních týdnech po zavedení došlo k určitému úbytku hostů, a to zejména na vesnicích a také v pivnicích. Současně úbytek hostů zaznamenaly i již dříve nekuřácké restaurace, jejichž hlavním benefitem bylo právě prostředí bez kouře, o který v podstatě ze dne na den přišly,“ dodal Švec.

Restauratéři nicméně očekávají, že protikuřácký zákon brzy zmírní novela, kterou by mohla vytvořit nová Poslanecká sněmovna, řekl ČTK prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Ta by měla minimálně upravit paradoxní situace, které jsou v zákoně obsažené. Například podle něj není rozumné, aby v hotelu mohly být kuřárny, kdežto v restauracích ne.

Většina problémů se zákonem, na které asociace poukazuje, ale nesouvisí s kouřením, nýbrž s podmínkami rozlévání alkoholických nápojů. Předně restauratéři nechápou, jak mají poznat osobu, která by po požití podaného alkoholu mohla ublížit sobě, nebo někomu jinému. Ještě nesmyslnější je povinnost vykázat nezletilého podnapilého hosta. Tato povinnost totiž platí i pro hoteliéry, kde je vykazování ubytovaných hostů naprostý nesmysl, dodal Stárek.

Zákaz kouření ve vnitřních prostorách restaurací, divadel či kin platí od června. Norma také zavedla zákaz kouření na nekrytých částech zastávek hromadné dopravy, užívání elektronických cigaret v nemocnicích, školách či nákupních centrech. Zakazuje rovněž prodej cigaret v automatech, kde si je mohou bez překážek kupovat děti mladší 18 let.

S hlavou zubra ve znaku. Přerovský pivovar za dobu své existence zvýšil výrobu třicetkrát

Publikováno:včeraZdroj:E15.czAutor:Michal NosekZubr

V prvním roce existence, konkrétně roku 1873 uvařili v Přerovském akciovém pivovaru sedm tisíc hektolitrů piva. To v současnosti představuje nasycení poptávky na deset dní. Při startu se o vaření piva staralo osmnáct lidí, dnes jich pivovar zaměstnává 160.

„Pivovar hraje od svého založení důležitou roli, jak ve společenském, tak v hospodářském životě na Přerovsku. Nepřímo podporuje i zaměstnanost v okolním zemědělství. Od místních farmářů odebírál suroviny,“ říká ředitel přerovského Zubra Tomáš Pluháček.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 22:415.761/5.761