Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Prazdroj v Nošovicích postaví novou plnící linku za více než půl miliardy

Publikováno:včeraZdroj:E15.czAutor:ČTKRadegast

Plzeňský Prazdroj investuje 580 milionů korun do stavby linky na plnění plechovek v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. V areálu pivovaru Radegast vzniknou i nové sklady. Uvedl to generální ředitel pivovarnické společnosti Plzeňský Prazdroj Grant Liversage. Vše by podle něj mělo být dokončeno v roce 2020, kdy bude značka Radegast slavit 50 let na trhu.

Linka s kapacitou plnění 60 tisíc plechovek za hodinu se bude stavět v centru současného pivovaru. Ustoupí jí sklady, které se budou stavět nové na volných pozemcích, kde se dosud konaly firemní oslavy Radegast den. "Nyní se připravuje projekt," řekl Liversage. Podle něj se dosud plechovky s logem značek Radegast a Birell plnily v Plzni a na Slovensku v Šariši.

Nová linka a sklady umožní podle generálního ředitele zvýšení výrobní kapacity v Radegastu až o 60 procent. Linka bude plně automatizovaná. Pivovar její stavbou reaguje na rostoucí poptávku po plechovkovém pivě.

Slezský Radegast je součástí pivovarnické společnosti Plzeňský Prazdroj. Ročně v Nošovicích vyrábí téměř dva miliony hektolitrů piva. Jde převážně o značky Radegast a Birell, ale vaří se tam také Gambrinus. Značku Radegast se Prazdroj chystá dále posilovat. Chce expandovat do Brna a Čech, ale například také na Slovensko.

Pivovar vznikl v roce 1970. První várku piva uvařil tehdejší sládek 3. prosince. Nahradil pivovar v Karviné, který se vinou poddolování zřítil. Pro stavbu nového se hledalo dostupné místo v čisté krajině, s kvalitní vodou. Vybrány byly Nošovice v Beskydech.

Dobrá zpráva pro celiaky. Český pivovar začal vařit bezlepkové pivo

Publikováno:včeraZdroj:ČtiDoma.czFerdinand

Benešovský Pivovar Ferdinand začal vařit bezlepkové nealkoholické pivo. Pochutnat si na něm tedy mohou nejen řidiči, ale i celiaci. K dostání bude zatím ve skleněných půllitrových lahvích, později by podle poptávky mohlo být stáčeno i do sudů.

Už loni v Benešově začali s výrobou bezlepkového ležáku, který získal několik ocenění včetně prestižní ceny Regionální potravina.

"Postup výroby je stejný jako u klasického nealkoholického piva, jen je vložen proces, kde je lepek odbouráván," uvedl výrobní ředitel a sládek Jaroslav Lebeda. Základní surovinami jsou podle něj, stejně jako v případě standardního piva, voda, chmel a slad. Obsah lepku v pivu je ale nižší, méně než deset miligramů na litr.

Reakce na přání zákazníků
Pivovar podle Lebedy zareagoval na přání zákazníků, kteří se na nealkoholickou variantu bezlepkového piva ptali. Ferdinand ji nabízí jako jeden z prvních tuzemských pivovarů. "Na českém trhu jsme teprve druhý pivovar, který toto pivo vyrábí. První byl před několika měsíci nealkoholický Birell," dodal Lebeda.

Celiakie je vrozená celoživotní nesnášenlivost lepku, který se vyskytuje v zrnech pšenice, žita a ječmene. Lepek postiženým lidem způsobuje chronický zánět sliznice tenkého střeva. Po požití potravin s lepkem se objevují hlavně u dětí průjmy a hubnutí, ale i nesoustředěnost či opožděný růst. Dospělé trápí stálá únava, poruchy imunitního systému, neplodnost, kožní i psychické problémy či nemoci kostí. Potíže mohou vést až ke vzniku nádorů.

V Nošovicích bude linka na plnění plechovek za 580 milionů korun

Publikováno:včeraZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKRadegast

Plzeňský Prazdroj investuje 580 milionů korun do stavby linky na plnění plechovek v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. V areálu pivovaru Radegast vzniknou i nové sklady. ČTK to řekl generální ředitel pivovarnické společnosti Plzeňský Prazdroj Grant Liversage. Vše by podle něj mělo být dokončeno v roce 2020, kdy bude značka Radegast slavit 50 let na trhu.

Linka s kapacitou plnění 60.000 plechovek za hodinu se bude stavět v centru současného pivovaru. Ustoupí jí sklady, které se budou stavět nové na volných pozemcích, kde se dosud konaly firemní oslavy Radegast den. "Nyní se připravuje projekt," řekl Liversage. Podle něj se dosud plechovky s logem značek Radegast a Birell plnily v Plzni a na Slovensku v Šariši. Nová linka a sklady umožní podle generálního ředitele zvýšení výrobní kapacity v Radegastu až o 60 procent. Linka bude plně automatizovaná. Pivovar její stavbou reaguje na rostoucí poptávku po plechovkovém pivě.

Slezský Radegast je součástí pivovarnické společnosti Plzeňský Prazdroj. Ročně v Nošovicích vyrábí téměř dva miliony hektolitrů piva. Jde převážně o značky Radegast a Birell, ale vaří se tam také Gambrinus. Značku Radegast se Prazdroj chystá dále posilovat. Chce expandovat do Brna a Čech, ale například také na Slovensko.

Pivovar vznikl v roce 1970. První várku piva uvařil tehdejší sládek 3. prosince. Nahradil pivovar v Karviné, který se vinou poddolování zřítil. Pro stavbu nového se hledalo dostupné místo v čisté krajině, s kvalitní vodou. Vybrány byly Nošovice v Beskydech.

Pivovar Hostivař

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Stavbaweb.czHostivar

Objekt pivovaru reflektuje tvar pozemku, na kterém se nachází. Lichoběžníková hmota ve své nejužší části odkrývá srdce celé technologie výroby piva (varnu) směrem do ulice Hornoměcholupská. Technologická část tvoří zhruba třetinu plochy pivovaru.
S rozšiřující se hmotou se dostáváme z prostorů výroby piva, přes zázemí restaurace, kde je kuchyně a přidružené provozy, do prostoru distribuce piva-restaurační části. Ta se od zbylých provozů (zděná část) liší dřevěnou nosnou konstrukcí propsanou do celého interiéru, obehnaného ze dvou stran prosklenou fasádou. Ta otvírá prostor restaurace do ulice Lochotínská a do zahrady v jihovýchodní části pozemku, kde je možnost fasádu zcela otevřít a propojit s terasou a zahradou. Vstup do restaurace a ostatních provozů je z ulice.

Interiér je postaven na jednoduchém materiálovém řešení, které podtrhuje jednotlivé prvky procesu výroby piva a charakter budovy vůbec.
Jedním z nejvýraznějších prvků restaurace jsou pivní tanky, ze kterých jde pivo rovnou do protějšího výčepu. Na ose vstupu jsou v zadní části industriální kamna a mozaika z pivních zátek popisující technologii výroby zdejšího piva. Rozhraní zděné a dřevěné části objektu je patrné na přizdívce z neomítnutých keramických tvárnic natřených černou barvou, kde jsou niky s lavicemi a „záda“ výčepu. Tento prvek se propisuje i na chodbě k sociálnímu zázemí pro hosty, odkud je průhled do ležáckého sklepa pivovaru. K restauraci přiléhá venkovní terasa krytá dřevěnou střechou.

Autorská zpráva
Investor: Pivo Hostivar a.s.
Zastavěná plocha: 701,62 m2
Celková užitná plocha: 511,15 m2

Bývalý pivovar přestane hyzdit Vary, nový majitel plánuje bytový komplex

Publikováno:před 2 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Petr KozohorskýKarlovy Vary

Areál bývalého pivovaru v Rybářích je jednou z lokalit, které ne neprávem figurují na seznamu ostudných míst Karlových Varů. Skutečně není místem, kterým by se lázeňská metropole mohla pyšnit. Od začátku letošního roku má budoucnost pivovaru v rukou podnikatel Alisher Kasymov. A plány s ním má velkolepé.

„Náš optimistický názor je, že by za pět let mohlo být hotovo,“ tvrdí sebevědomě podnikatel.

Uvědomujete si, že jste koupil třetí největší ostudu v Karlových Varech?
Ano. Bohužel, na tento areál pivovaru, který se v minulosti proslavil výrobou piva Karlsbader, byl dlouhá léta smutný pohled.

A přesto jste šel do koupi absolutně vybydleného objektu?
Ano. Šli jsme do toho, protože jsme viděli potenciál toho místa. Jednali jsme o tom už dlouho, zvažovali jsme, co nám projekt přinese a co to bude stát. Ve finále jsme dospěli k názoru, že bychom z areálu pivovaru mohli v budoucnu udělat velice krásné místo.

Jak vzdálená ta budoucnost je?
Když jsme objekt koupili, začali jsme výběrovým řízením na architekta. Přihlásilo se nám pět studií. Nakonec s námi zůstala architektonická kancelář z Brna. Mladá společnost, jejíž zaměstnanci dlouhá léta působili ve Vídni a teď se osamostatnili. Mají obrovské zkušenosti s moderními urbanistickými projekty, protože ve Vídni dělali zakázky pro město. Právě kvůli těmto zkušenostem jsme brněnskou kancelář vybrali.

Kdy myslíte, že by se na projektu mohlo začít pracovat?
Již jsme se pustili do příprav. Začali jsme projektovat a připravujeme podklady pro územní řízení. Předpokládáme, že do konce roku bychom je předali úřadům. Jednáme s potencionálními subjekty, které by tam chtěly umístit své provozovny. Zájem projevil jeden z obchodních řetězců působících v České republice. I tento fakt nás přesvědčuje o tom, že tento projekt má smysl. Jednáme ještě s dalšími pěti či šesti firmami, které by mohly malé obchodní centrum zaplnit. Celý náš projekt je ale bytovým komplexem, obchodně chceme využít jen přízemní prostory některých objektů. Myslím si, že podoba, kterou jsme zvolili, se nejlépe hodí ke stávající zástavbě v okolí pivovaru.

Znamená to tedy, že původní objekty pivovaru čeká demolice?
Tam nic nezbylo. A to, co zbylo, je v katastrofálním stavu.

Nemáte problémy s památkáři?
Ještě předtím, než jsme areál koupili, byla vydána stanoviska, podle kterých nikdo nemá s demolicí stávajících objektů problém. Samozřejmě budeme nadále spolupracovat i s památkáři, jejichž názor a stanoviska jsou pro nás vždy důležitá, ať pracujeme na jakémkoli projektu. Chceme ale brát v úvahu i názor samotných lidí, kteří v dané lokalitě žijí, aby se podařilo projekt do daného území opravdu dobře zasadit.

Není trochu riskantní v současné době, kdy je v Karlových Varech spousta nevyužitých bytů, budovat bytový komplex?
Od doby panelové výstavby nikdo tak velký projekt v Karlových Varech nerealizoval. Proto předpokládáme, že se najde dost lidí, kteří budou mít zájem byty koupit. Počítáme s cenou na místním bytovém trhu zcela obvyklou, která by měla být dosažitelná pro široký okruh veřejnosti. S ohledem na současný vývoj hypotečních úvěrů chceme myslet i na ty, jejichž finanční možnosti by jim dovolily zajímat se jen o nájemní byty. Rádi bychom například mladým rodinám nabízeli takzvané startovací nájmy s delší dobou trvání. Chceme ale postavit nejen samotné bytové objekty, ale i zázemí pro ně. Vedle malého obchodního centra to bude například i školka. A samotné byty budou energeticky méně náročné, což znamená, že jejich provoz nebude stát tolik. Chceme, uvidíme, jestli se nám povede vybudovat samostatný areál.

Takže taková čtvrť ve čtvrti?
Přesně tak. Lákadlem má být právě dostupnost veškerého zázemí.

Kolik bytů by mělo vzniknout?
Podle současné varianty 250. To ale neznamená, že budeme stavět všechny najednou. Projekt je rozdělený na několik etap. Nejdřív je ale zapotřebí zbourat chátrající objekty a vše připravit pro budoucí výstavbu. To bude krok číslo jedna. Pak přijdou na řadu dva objekty s komerčním využitím. A nad nimi vzniknou první byty, které budeme prodávat.

Máte představu, kdy by mohl projekt definitivně skončit?
Zatím jsme nerealizovali stavbu tak mohutného rozsahu. Bude samozřejmě záležet na poptávce. Náš optimistický předpoklad je, že do pěti let by celý areál mohl stát. Záleží ale také i na postupu úřadů. Doufáme i v maximálně možnou podporu města.

Nebojíte se trochu toho, že zájem lidí nebude takový, jaký předpokládáte, a pozemek nakonec zůstane ležet ladem?
Myslím si, že nic takového se nestane. Část bytů je už dokonce nyní zamluvena dopředu.

Jsou potencionálními kupci Rusové, nebo i Češi?
My jsme nikdy nedělali byznys pro určitou klientelu. To v dnešní době není produktivní a s tím musíte počítat při všech projektech. Každý náš dosavadní projekt byl určen obyvatelům Karlových Varů nebo jim vždy nějak prospíval, například vytvořením pracovních míst. Projekt obnovy areálu pivovaru do této filozofie také zapadá. Například byt o přibližné výměře 60 metrů čtverečních by měl vycházet na nějaké dva miliony korun, což je dnes na Karlovy Vary normální cena. A za kvalitu služeb, které chceme nabídnout, je tato cena odpovídající.

Projektů máte v Karlových Varech více. Jak do nich zapadá pivovar?
Jsme manažerská firma, která se nezaměřuje jen na jeden sektor ekonomiky. Organizujeme a realizujeme rozmanité projekty podle obchodních příležitostí a aktuální poptávky na trhu. To znamená, že připravíme projekt, který nabídneme investorům, a pak pro ně zajišťujeme veškerý servis.

A kdo bude investorem?
Jednáme s několika bankami, které o něj projevily zájem. Věříme, že vložené investice se určitě vrátí, a to i ve spokojenosti lidí.

Pivovarská skupina Asahi rozšiřuje svou středoevropskou centrálu v Myslbeku

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Bydlet.czAutor:Jana Brožková

Na 5 000 čtverečných metrů se v kancelářské budově Myslbek ještě tento rok rozšíří pivovarská skupina Asahi Breweries Europe (ABE Group). Do reprezentativních prostor uprostřed pražské high street Na Příkopě soustředí svou centrálu pro střední Evropu. Děje se tak rok poté, co Asahi koupila Plzeňský Prazdroj společně s dalšími pivovary na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Rumunsku v přepočtu za 200 miliard korun.

"Aktuálně v Myslbeku pracuje přes 80 zaměstnanců regionální centrály ABE Group. Myslbek je pro nás vynikající adresou v centru Prahy. Architekturu, služby i dostupnost si pochvaluje náš tým i řada obchodních partnerů, kteří za námi do české metropole jezdí," komentuje rozhodnutí skupiny Asahi Breweries Europe její ředitelka pro komunikaci a institucionální vztahy Drahomíra Mandíková.

V Myslbeku sídlí regionální oddělení marketingu, lidských zdrojů, financí, nákupu, firemní komunikace a IT, týmy právníků, auditorů, kontroly kvality a inovací i zázemí nejvyššího managementu společnosti. „Velmi si vážím projevené důvěry přestěhovat do Myslbeku středoevropskou centrálu Asahi. Takto významný nájemce zvyšuje prestiž každého projektu a pro nás je to skvělé vysvědčení za každodenní práci celého týmu, který se o Myslbek a jeho nájemce stará," dodává Zdeněk Hausvater, ředitel Myslbeku.

Pod ABE Group spadá jedenáct pivovarů v pěti středo- a východoevropských zemích. Vedle Plzeňského Prazdroje mezi ně patří například Plzeňský Prazdroj Slovensko, maďarský Dreher, rumunský Ursus nebo polský pivovar Kompania Piwowarska. ABE Group ve střední Evropě zaměstnává přibližně 7 400 lidí. Pivovary této skupiny ročně prodají na 33 milionů hektolitrů piva, jež exportují do 60 zemí celého světa. Mezi nejznámější značky skupiny patří Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel, Lech, Tyskie, Ursus, Timisoreana, Dreher nebo Šariš.

Nájemci a jejich zaměstnanci v Myslbeku těží z perfektní nabídky služeb, restaurací, kaváren nebo značkových obchodů několik kroků od kanceláře. Právě dostupnost všech linek metra a kvalitu pracovního prostředí vyzdvihují firmy sídlící v Myslbeku nejčastěji. Jako ohromný benefit vnímají i vlastní čtyřpodlažní podzemní garáže s 324 parkovacími místy.

Nájemcům 17 000 m2 moderních kanceláří nabízí také špičkový servis. I proto „příběh“ této ikonické stavby píší vedle Asahi Breweries Europe Group i ústředí Plzeňského Prazdroje a další renomovaní nájemci jako Kinstellar, JLL, American Express, BNP Paribas, Giese, nebo evropská centrála PrimeRevenue.

Asset manažerem Budovy Myslbek je francouzská společnost AEW, o property management objektu se stará tým BNP Paribas Real Estate Czech Republic.

Dobré pivo z Rakovníka: jaká je jeho historie?

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Ep[ochálníSvět.czBakalář

Dobré pivo se v Rakovníku vařilo zcela určitě několik staletí před rokem 1454, který je dnes uváděn jako počátek rakovnického pivovarnictví. Tehdy rakovničtí získali od krále Ladislava důležitý dokument – právo mílové, tedy právo ochrany a záruka odbytu „na míli od městských bran“. Obraz o tradici rakovnického pivovarnictví dává i nahlédnutí do berních registrů pro léta 1436–1450. Na náměstí bylo podle záznamů pět pivovarů, ve městě 17 sladoven a 19 sladovníků. V druhé polovině 16. století už stoupal v Rakovníku k nebi dým z devíti pivovarů. Zájem o pivo z Rakovníka byl v 15. a 16. století takový, že se ve všech pivovarech vařilo prakticky nepřetržitě. Historické prameny v roce 1574 zaznamenaly, že ze 74 várečníků jich 57 dodávalo pivo do Prahy.

Vzdělanec, který měl rád rakovnické pivo
V roce 1587 přišlo město Rakovník o správce školy. Na dobré škole si Rakovničtí zakládali nejméně tolik jako na dobrém pivu, takže se vypravili na pražskou univerzitu shánět učitele. Byl jim doporučen Jan Pička Písecký, „dobrý, vlídný a nehrdý pedagog“. Jan Pička Písecký byl „urostlý, ramen obdélných, tváře bradkou červenou obrostlé a oka chytrého, ovšem nebyl již z junáků mladých…“

„Dobré pivo vaříte, páni milí rakovničtí…“ pochválil poslům jejich mok, když si vyslechl, s jakou nabídkou za ním přicházejí. Bakalář byl opravdovým znalcem piva a hned se nechal slyšet, kolik zná v Praze hospod, kde se čepuje pivo z Rakovníka. „Nejlepší rakovnické šenkují na Oujezdě u Bílého koně a tamže u Jeřábů a u Dudků na Starém Městě. Radní neskromně přidávali, že chutná i císaři na Pražském hradě a mnoha urozeným pánům měšťanům. Na jaře roku 1588 dorazil bakalář Pička Písecký do Rakovníka, který měl v té době jen 190 domů. Rakovnické pivo ho nezklamalo. Přímo u pramene bylo ještě chutnější, neplundrované vodou vltavskou, jak se svěřoval novým kamarádům, které nacházel hlavně v četných hospodách. Školu také nezanedbával. „Když neměl pan bakalář Pička hlavu pitím obtíženou, byl správcem školy výborným,“ píše ve svém pojednání Zikmund Winter. Vzdělaný muž Jan Pička Písecký nepobyl v Rakovníku dlouho (odešel v roce 1589), ale zanechal tu význačnou stopu. Kromě jiného dal pivu vařenému v Rakovníku jméno Bakalář, které do dnešní doby v sobě nese kromě letité tradice také závazek vysoké kvality.

Pivní válka s Prahou
Mnohé zápisy v městských knihách dosvědčují, že rakovnické pivo přispělo k záchraně města za třicetileté války. Ať přátelé či nepřátelé, vojáci měli rádi dobrý truňk a tak jim záleželo na tom, aby bylo zachováno město i pivovar. Po válce, po roce 1648, se pomalu začalo vaření piva v Rakovníku obnovovat, ale roku 1667 se pražští staroměstští nákladníci znovu vzbouřili proti jeho dovozu do Prahy. Dvorní kancelář se rakovnických pivovarníků dvakrát zastala, ale protesty z Prahy neustávaly. Za Marie Terezie v roce 1763 bylo už povoleno dovážet rakovnické pivo do Prahy jen v zimním období – od Havla (16. října) do Jiří (24. dubna).

Vznik dnešního pivovaru
‚Rozvoj průmyslové výroby ale přivedl Rakovnické k myšlence na zřízení velkého pivovaru. Ve městě zbyla po válečných dobách opuštěná budova kasáren. Vhodnější objekt nebyl k dispozici, a tak bylo rozhodnuto umístit pivovar právě v tomto objektu, kde je pivovar dodnes.

Pivovar přinášel zisk, obliba rakovnického piva začala stoupat a bylo výhodné investovat do jeho rozvoje. Již roku 1871 bylo třeba přestavět sladovnu. Významným byl rok 1892, kdy byla postavena spilka, lednice a instalován parní stroj. V roce 1896 začala výstavba nových sklepů a umělého chlazení. Roku 1900 bylo zavedeno stáčení ležáku do lahví s etiketou, kterou zdobil červený rak s chmelovou révou a latinské úsloví, jehož vznik se datuje do 16. století a které ilustruje jedinečnost rakovnického piva – Unus papa Romae, unus portus Anconae, una turris Cremonae, una ceres Rakonae – Jeden papež v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku.

Důležitá nezávislost
Dnešní Tradiční pivovar v Rakovníku je jedním z mála samostatných nezávislých průmyslových pivovarů v České republice. Vaří svá piva klasickou technologií dvourmutovým způsobem, kdy pivo kvasí v otevřených kádích a leží 40-60 dnů v horizontálních ležáckých tancích. Základem pro všechna piva jsou české a výhradně ty nejkvalitnější suroviny, tedy české slady, žatecký chmel a voda z vlastních hlubinných studní. Má právo označovat svá piva chráněným zeměpisným označením České pivo.

Pivovar Carlsberg používá AI k vývoji nových piv

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Svět hardwareAutor:Milan Šurkala

Dánský pivovar Carlsberg nám už přinesl škálu pH a tím jeho průlomovost zdaleka nekončí. Ve spolupráci s Microsoftem a tamějšími univerzitami vyvíjí systém umělé inteligence pro vývoj nových chutí piv.

V dánské Kodani sídlí pivovar Carlsberg, který patří v mnoha oblastech k průkopníkům. V jeho laboratořích vznikla počátkem 20. století škála kyselosti pH a nyní do vývoje zlatavého moku zapojuje dosud nepoužívané pokročilé technologie, konkrétně umělou inteligenci. Doktor Pivo, Jochen Förster z Carlsberg Laboratory, každý den zkouší obrovské množství pivních vzorků, což sice pro Čecha může znít jako práce snů, ve skutečnosti to ale zdaleka není tak jednoduché. Do procesu vyhodnocování chuti se tak rozhodli zapojit počítač a AI systémy.

Tento systém sice nebude všemocný, pomůže ale vyhodnotit a předpovědět typ chuti výsledného piva. Chuťové pohárky pana Förstera tak nyní částečně nahradí senzory a servery. Projekt začal na konci loňského roku a nyní je po více než půl roce systém schopen od sebe rozeznat některé typy ležáků. Celkové trvání je naplánováno na tři roky, takže času je ještě dost a na systému je ještě hodně co ladit.

Cílem je vyvinout jakýsi chuťový "otisk" každého z testovaných piv, což by mělo vývoj urychlit až o třetinu. Díky tomu by mělo být snazší rychleji uvádět na trh piva s požadovanou chutí dle aktuálních požadavků. Podle Förstera už nyní Carlsberg díky pokročilým technologiím produkuje lepší piva než v minulosti.

Pivovar Carlsberg na projektu spolupracuje s Universitou v Aarhusu, Technickou univerzitou v Dánsku a především společností Microsoft. Přešel totiž ze svých 500 serverů na cloud Microsoft Azure, Office 365 a Windows 10.

Na minipivovar se složilo 17 kamarádů, první várku vyprodali za den

Publikováno:před 3 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Jiří BártaHejkal

Po 111 letech se v Novém Městě na Moravě opět začíná vařit pivo. Parta kamarádů se rozhodla splnit si sen a chodit do místní proslavené hospody Na Sporťáku na svoje pivo. I když stavba pivovaru teprve finišuje, první várku svého piva už si nechali vyrobit. A zájemci jim za ni málem utrhli ruce.

Podle postav z jedné z místních pověstí se bude nové pivo jmenovat Hejkal. „Název byl jasný hned,“ říká s úsměvem jeden ze společníků Pivovaru Hejkal Tomáš Petr. „Původně se uvažovalo o názvu Bočkanovský Hejkal,“ zmiňuje jeho kolega Josef Krška.

„To byl ulítlý název. Nové Město se jmenovalo původně Bočkanov, což polovina z nás ani nevěděla. Název jsme zjednodušili, ale Hejkal v tom byl od začátku,“ uzavírá debatu Petr.

Sedmnáct společníků založilo firmu v loňském roce. „A to ještě není naše parta celá, ne všichni do toho šli, nebo si to nakonec rozmysleli. Není to jen o radosti, je to byznys jako každý jiný, a mnozí se toho lekli,“ vysvětluje Petr.

Na investici se složila novoměstská parta kamarádů přes sport. „S většinou se známe z basketbalu, pak se na to nabalují příbuzní. Tahle parta už funguje přes třicet let,“ vypráví Krška.

Prý se dobře doplňují. Ten umí to a ten zas tohle, jak se zpívá v jedné známé písničce. „Tady Pepa to postavil, máme mezi sebou právníka, ajťáka, ekonoma, já jsem chemik… Není to o jednom člověku,“ odmítá Tomáš Petr.

Začínal doma v hrncích s třiceti litry piva z koncentrátu
Právě on totiž začal před čtyřmi lety podomácku vařit pivo. Nejdřív z koncentrátu, což prý není žádné velké umění. „A tady v hospodě na Sporťáku jsme ho pak s kamarády narazili. Většinou to bylo super a začalo se to líbit i klukům. A pak jsme si řekli, že si uděláme pivovar,“ vrací se k začátkům.

Teď už jim hrnce stačit nebudou. „Tehdy jsem uvařil naráz třicet litrů, tady budeme mít varnu na tisíc litrů. Ale náročnost je stejná, musíte dodržet všechny podmínky,“ líčí pivař.

Dodávka technologií se však zdržela, termín spuštění pivovaru se pořád prodlužuje. „Mysleli jsme si, že budeme vařit už v dubnu. Nestíhali jsme my a dodavatel technologie už vůbec ne. Jelikož jsme si nechtěli nechat utéct v půlce června slavnosti Nova Civitas, domluvil jsem se s kamarádem, který má minipivovar ve Znojmě, aby nás nechal tři várky uvařit,“ prozradil.

A tak se v Novém Městě po 111 letech přece jen čepovala „domácí“ světlá dvanáctka a také speciální tmavá třináctka. „To byla bomba. Vytočilo se 2 140 piv, prakticky všechno, co jsme měli, druhý den už jsme nemohli točit,“ počítají pivovarníci.

Teď už netrpělivě čekají, až budou technologie na místě. „Dodavatel se nám zavázal, že nejpozději 28. srpna bude pivovar funkční,“ prozradil Petr. Stavebně už je všechno na dvoře restaurace Sport ve Žďárské ulici připraveno.

Týdně vznikne jeden minipivovar. Trh přesto není nasycený
Jaká bude kapacita pivovaru? „Tu bude limitovat počet ležáckých tanků. Samotná varna bude mít 1 000 litrů, v ní se dají teoreticky stihnout dvě dávky denně. Jeden tank nám obsáhne dvě várky z varny. Budeme mít dvě dvoukubíkové spilky plus jednu kubíkovou na speciální piva. Při plném vytížení by pivovar mohl uvařit až na 1 500 hektolitrů za rok,“ počítá spoluvlastník Tomáš Petr.

Minipivovarů v Česku stále přibývá. V sousedním Žďáře se vaří Revolta, svůj pivovar má dokonce i vesnička Radešín a její Balonový hotel. Zdá se ale, že trh pořád ještě není nasycený.

„Podle statistik vzniká každý týden jeden minipivovar, už je jich asi čtyři sta. Podle odborných odhadů by se jich mělo u nás uživit sedm set. Ne všechny jsou takové, jako budujeme my. V tom počtu jsou zahrnutí i srdcaři, co to dělají po garážích, ale nemají další prostředky,“ poukazuje Tomáš Petr.

Podle něj se větší konkurence pozitivně projevuje na kvalitě piva. „Přestože je podíl minipivovarů na trhu pouze do dvou procent, lidé mění svoje nároky na kvalitu. V poslední době se proto snaží i velké pivovary dělat něco zajímavého, ne jen ta ,nalívací‘ piva vařená po obřích šaržích,“ poukazuje.

Jeho společník poukazuje na fenomén pivní turistiky, který už se na mnoha místech projevuje. „Předpokládáme, že bude zájem o pivní turistiku a zavítají sem dovolenkáři a kolaři,“ věří Josef Krška. Příležitostně plánují také exkurze, aby lidé mohli nahlédnout Hejkalovi pod pěnu.


Češi poprvé vypili více piva z plechovek než z PET lahví

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Česká poziceAutor:Miroslav Petr

Loni poprvé vyrobily pivovary v České republice, hlavně díky Plzeňskému Prazdroji, víc piva v plechovkách než v PET lahvích. Vlivem zájmu o oba druhy alternativních obalů vytrvale klesá prodej čepovaných piv ze sudů. Češi si stále víc a raději nosí piva domů, než aby je popíjeli v hospodách a restauracích.

Je dražší než v lahvi a na trhu viditelně roste teprve třetím rokem. Přesto už pivo v plechovkách – především zásluhou produkce Plzeňského Prazdroje – zvítězilo nad balením do plastových lahví, které se postupně prosazují skoro deset let.

Na domácím trhu mají sice piva v plastu podíl 12 procent z celkové tuzemské spotřeby 16 milionů hektolitrů a piva v hliníku devět procent, ale při porovnání celkové produkce všech pivovarů u nás, včetně jejich rostoucího exportu, už plech zvítězil. Loni poprvé v historii.

Ve světě chce totiž česká PET piva málokdo, vyvážejí se téměř výhradně v sudech, tancích, lahvích a v poslední době stále víc i plechovkách. Podle informací z Českého svazu pivovarů a sladoven tak vyrostl podíl piva stáčeného do plechu v Česku na 12,7 procenta z celkové produkce. Piva v plastu dosáhla na deset procent. Ještě rok předtím bylo pořadí obrácené.

Za vše může Prazdroj
Plechovky na rekordní úroveň vytáhl podle informací LN právě Prazdroj, který ovládá 45 procent produkce v Česku. Konkrétní čísla tají, ale evidentně jako jediný z velkých výrobců, kteří uvádějí na trh současně plech i PET obal, dodal loni výrazně víc piva v plechu než v plastu.

„Celkově jsme v loňském roce prodali na tuzemském trhu téměř dva a půl krát více piva v plechovkách než v PET lahvích, které spotřebitel vnímá jako ekonomické balení. Pokud jde o export, tam hrají PET lahve, konkrétně značky Kozel, naprosto marginální roli, méně než jedno promile prodejů,“ uvedl pro LN obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.

Podle ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven Martiny Ferencové je plech světový trend, který roste u nás zejména po nedávných velkých investicích pivovarů do stáčecích linek. „Výhodou plechovek je jejich lehkost, která umožňuje pivovarům úspory při dopravě. Jde o praktický obal, pivo se v něm rychle vychladí, prim hraje také skladnost a fakt, že konzument ho nemusí vracet zpět do obchodu. Navíc je vhodnější i pro marketingové účely,“ říká Ferencová.

Plech není dražší, ale stojí víc
Plechovková piva jsou přitom v obchodech většinou o něco dražší než identický nápoj v lahvi. Například u značek Pilsner Urquell nebo Budweiser Budvar zhruba o tři koruny, u Heinekenu je půllitr v plechu dražší oproti lahvové verzi o dvě koruny. Pivních značek v plechu jsou už ale desítky.

Důvodem vyšší ceny je jednoduchá ekonomika – výrobní cena lahve a plechovky je sice podobná, ale lahev vyjde ve výsledku výrobce mnohem levněji. Každá z nich se díky vratnému systému „otočí“ při výrobě zhruba desetkrát. A pivovarům se vrací k opakovanému stáčení přes 90 procent ze všech na trh uvedených lahví.

Z plastu masová záležitost
Pro Čechy byly roky plechovky na okraji zájmu – ještě v roce 2009 tvořily necelá tři procenta z celkové produkce. A k pohoršení pravověrných pivařů a na druhé straně spokojenosti řadových zákazníků přišel v tom samém roce Heineken s první PET lahví (pro začátek u značky Zlatopramen), speciálně tvrzenou pro uchování piva. Až pak se přidali další.

Z opovrhovaného obalu se stala tak trochu masová záležitost, pivům v lehkém plastu dnes vládnou značky jako Braník z produkce Staropramene nebo Březňák či Zlatopramen od Heinekenu. Přitom vyznavači tradice stále připomínají, že ani speciální tvrzený plast zdaleka není neprostupný a neochrání pivo před oxidací tak jako třeba skleněná lahev nebo i právě hliníkový obal.

Ještě v roce 2015 psaly LN: „Evropa pije pivo z plechovek. Češi preferují PET lahve. Pomalu už vytlačují ty skleněné“. Dnes stále platí, že alternativní obaly pomalu vytlačují lahve, ale preference Čechů se už stále víc přesouvají z plastu k plechovkám.

Vlivem zájmu o oba druhy obalů pak vytrvale klesá prodej čepovaných piv ze sudů. Lidé si zkrátka stále víc a raději nosí piva domů, než aby je popíjeli v hospodách a restauracích.



Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.07.2018 11:486.463/6.463