Historie a současnost Budějovického Budvaru

Přímým předchůdcem pivovaru Budějovický Budvar, n. p. byl Český akciový pivovar. Ten byl založen v roce 1895 a přímo navazoval na historickou tradici vaření piva v Českých Budějovicích, která sahá až do 13. století, do doby založení města a udělení práva várečného.
V 19. století byly České Budějovice národnostně smíšeným městem. Ekonomiku však ovládaly podniky vlastněné německou částí obyvatel. Protože tehdejší volební řád rozlišoval voliče podle majetku a výše odváděných daní, pivovarneměli zdejší Češi, přes svou početní převahu, žádné zastoupení na českobudějovické radnici.
Aby se Češi mohli prosadit v rovině politické, museli posílit své ekonomické pozice. Proto zde v poslední třetině 19. století vznikaly „české“ podniky. Jedním z nich se stal i Český akciový pivovar – přímý předchůdce Budějovického Budvaru. Iniciativa k jeho založení vzešla především z řad českých právovárečníků (August Zátka a řada jiných). Český akciový pivovar uvařil první várku 7. října 1895. Do konce roku 1896 činil výstav 51 100 hl piva. Dnes překračuje roční výstav milion hektolitrů. I přes obrovský nárůst objemu výroby však zůstává tradiční kvalita a typická chuť piva Budweiser Budvar zachována dodnes. V konkurenci s německým Měšťanským pivovarem a dvěma schwarzenbergskými pivovary v Třeboni a Protivíně vždy vítězil Český akciový pivovar především díky vysoké kvalitě a výjimečné chuti svého piva, která byla poprvé oceněna již v roce 1896 na Průmyslově výstavě v Praze.

Světová proslulost
Již v roce 1913 byl ležák z Českého akciového pivovaru znám v zahraničí. A právě díky rozvinutému exportu byla jeho obnova po 1. světové válce dokončena velmi rychle. V meziválečném období pivovar prošel rozsáhlou modernizací a elektrizací. V roce 1922 byla vyvrtána první artéská studně, ke které přibyla během času další. Pivovar tak získal zdroj vysoce kvalitní vody, která spoluvytváří vynikající chuťové vlastnosti originálního budějovického ležáku dodnes. Od 20. let pivovar dobýval trhy všech kontinentů, proto si také nechal registrovat ochranné známky pivovar„Český budějovický granát“, „Budweiser bier“, „Budbräu“ a v roce 1930 ochrannou známku „Budvar“, která se stala synonymem vysoké kvality a podle, které se pivovar v roce 1936 přejmenoval na Budvar – Český akciový pivovar České Budějovice.

Poválečné roky
Během druhé světové války byl pivovar pod nacistickou správou a po jejím skončení byl znárodněn. V roce 1967 byla vyčleněna část majetku Jihočeských pivovarů, národního podniku a založen samostatný právní subjekt Budějovický Budvar, n. p. orientovaný díky tradici, cenným ochranným známkám a kvalitě piva na export. K dalšímu rozvoji jak na domácím, tak na zahraničních trzích došlo především po roce 1989, kdy se současnému managementu podařilo výstav pivovaru téměř ztrojnásobit.

Pivovar dnes
Národní podnik Budějovický Budvar je dnes moderní a akční firmou, která je postavena na pevných základech. Pivovar obstál v tvrdém boji s konkurencí, za níž stojí obří nadnárodní koncerny. V současné době je posledním z velkých pivovarů, které mají výhradně český kapitál. V roce 2015 vystavil Budějovický Budvar 1,6 mil. hektolitrů piva. Díky vynikajícím hospodářským výsledkům mohl podnik investovat značné prostředky do svého rozvoje. Část zisku je každoročně věnována na podporu kultury, školství a zdravotnictví především v Jihočeském kraji. Důkazem dynamičnosti a osobního vztahu k milovníkům budějovického piva jsou novinky, s nimiž Budvar pravidelně přichází na trh.
V roce 2004 to byl tmavý ležák Budweiser Budvar, v roce 2005 pak moderní a praktické balení výčepního piva v plechu. Na podzim 2005 byla provedena výměna láhví 0,5 litru u celého sortimentu. pivovarPůvodní hnědé láhve NRW byly nahrazeny moderními a špičkovými obaly - elegantními zelenými láhvemi typu ALE. V létě 2006 byl zahájen prodej tmavého ležáku Budweiser Budvar v láhvích.
Dne 1. března 2007 bylo na trh v jižních Čechách uvedeno nově vyvinuté světlé výčepní pivo značky Pardál. Velký ohlas, který nové pivo vyvolalo u zákazníků v tomto regionu, vedl k rozhodnutí o rozšíření prodeje na celé území České republiky. Od začátku roku 2008 je proto pivo Pardál k dostání v obchodech i restauracích po celé republice.
Na výrazný prodejní úspěch výčepního piva Pardál navázal v červnu 2009 jedenáctistupňový ležák Pardál Echt. Na vývoji Pardál Echt se opět podíleli pivaři, kteří pomáhali na svět výčepnímu Pardálu, a jejich kamarádi. Pardál Echt je alternativou pro ty, kterým se výčepní pivo zdá slabé a ležák silný a kteří zároveň preferují vyšší hořkost a plnost chuti.
Od 1. června 2007 je Budějovický Budvar výhradním dovozcem světlého prémiového ležáku dánské značky Carlsberg pro Českou republiku.
Pivovar každoročně navštíví více než 50 000 turistů, kteří si mohou prohlédnout výrobu piva a také ho ochutnat přímo v ležáckém sklepě. Multimediální expozice "Příběh budějovického piva" přibližuje historii i současnost budějovického piva prostřednictvím velkoplošných obrazovek, filmů, čtených komentářů i dobových artefaktů.
Zdroj:Stránky Budějovického Budvaru, 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Budějovického Budvaru

Kdy:celoročně dle rozpisuObec:České BudějoviceZdroj:Budějovický Budvar

Přijďte a uvidíte, jak se snoubí dlouholetá tradice s moderní technologií a rodí ona lahodná chuť světoznámého a originálního prémiového ležáku Budweiser Budvar. Obklopeni vůní moravského sladu a žateckého hlávkového chmele nahlédnete do tejemství výroby světoznámého ležáku Budweiser Budvar. Uvidíte, jak se za použití nejkvalitnějsích domácích surovin, vlastní vody čerpané z více než 300 metrů hlubokých studní a prvotřídních pivovarských kvasnic rodí pivo vyznačující se lahodnou chutí s příjemnou chmelovou vůní a jemnou hořkostí, jehož kvalitu oceňují zákazníci téměř na celém světě. Poctivě uvařené pivo pak ochutnáte načepované jen pro vás z pivovarských tanků v rozlehlých chladných ležáckých sklepích, kde Budweiser Budvar zraje před svou cestou k zákazníkům.

●Pravidelné prohlídky bez objednávky v českém, anglickém a německém jazyce probíhají každý pracovní den ve 14 hodin
●Prohlídka je též možná v ruském, francouzském, španělském a italském jazyce na základě předchozí objednávky

Doba trvání exkurze je cca 60 minut, maximálně 50 osob a minimálně 5 osob
Sleva 50% pro děti do 18 let, studenti po předložení průkazu ISIC

V sezóně - od 1. 3. do 31. 12. - Pondělí až neděle 9:00-17:00
Mimo sezónu - od 1. 1. do 28. 2. - Pondělí a neděle ZAVŘENO, Úterý až sobota 9:00-17:00

Aktualizováno: před rokem

Budvar montuje nové tanky do ležáckého sklepa

Publikováno:před 7 dnyZdroj:České nápoje

V Budějovickém Budvaru zahájili montáž technologie do nového ležáckého sklepa. Obří jeřáb o nosnosti 350 tun přemístil z transportních vozidel do objektu sklepa první dva nerezové tanky o objemu 2100 hektolitrů. Tanky jsou přes 14 metrů dlouhé a jejich průměr je téměř 5 metrů. Výrobcem tanků je společnost ZVU Strojírny Hradec Králové. Z místa výroby probíhá doprava do Českých Budějovic vždy v nočních hodinách. Silniční soupravy s nadměrným nákladem jsou 31 metrů dlouhé a 5,3 metru vysoké.

„Tato technicky náročná operace je vyvrcholením téměř ročního úsilí stavbařů, kteří postavili novou chlazenou halu ležáckého sklepa přímo uprostřed komplexu dalších výrobních budov,“ říká Mgr. Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru. Kvůli tomu bylo mimo jiné nutno zcela vybourat původní spilku, která nebyla od roku 1993 využívána. Demolice i výstavba nového sklepa probíhaly za plného provozu v okolních budovách.

Do 24. května bude instalováno celkem 24 těchto tanků a navíc i 10 menších tanků s objemem 244 hektolitrů. „Výrobní kapacita pro dozrávání piva se nám tak zvýší o 20 procent. Zároveň získáváme nejmodernější zařízení, které zvýší efektivitu výroby a zajistí nejvyšší úroveň kvality,“ dodává Petr Dvořák. Do zkušebního provozu bude nový sklep uveden v září.

Hodnota investice do budovy a technologie nového sklepa je 250 mil. Kč. Rozšíření ležáckého sklepa je součástí rozvojového plánu pivovaru, který byl zahájen v roce 2016. Několik důležitých projektů již bylo ukončeno. Od letošního dubna je ve zkušebním provozu automatizované logistické centrum v hodnotě 750 mil. Kč. Letos budou zahájeny stavby budovy pro novou stáčírnu lahví a výrobních kapacit pro hlavní kvašení. Poslední etapou rozvojového plánu bude nová varna. Po dokončení všech naplánovaných investic v hodnotě asi 2 mld. Kč se roční výstav pivovaru zvýší o čtvrtinu na 2 mil. hektolitrů.

Jedeme za hranicí kapacit, říká ředitel Budvaru Petr Dvořák. Firma uvažuje o expanzi

Publikováno:před 8 dnyZdroj:E15.czAutor:Barbora Pánková

Po roce řízení jediného státního pivovaru vidí jeho ředitel potenciál Budvaru na mimoevropských trzích. „Musíme vytvořit strategii, jestli do Asie a kudy,“ říká Petr Dvořák. Na britském trhu se podle něj bude situace nadále zhoršovat kvůli přepálené expanzi řetězců hospod.

Do Budvaru jste přišel z Plzeňského Prazdroje. Které pivo je lepší?
Pohyboval jsem se dlouhou dobu na zahraničních trzích a tam má člověk radost, když narazí na jakékoliv české pivo. Je tam obrovský potenciál jak pro Budvar, tak pro Prazdroj.

Proč myslíte?
Český ležák je podle mě nejlepší pivo na světě. Je jedinečný plností chuti, zajímavostí a zároveň pitelností. Není až takový problém uvařit pivo, které je výrazně hořké, ale ta krásná vyváženost je specifikum českého ležáku. Na druhou stranu podíl na světovém trhu piva je zanedbatelných 0,2 procenta. To je výrazná disproporce mezi tím, jaké české pivo je a jaké má postavení. V minulosti existovaly tlaky na privatizaci Budvaru.

Máte takové signály od současné vlády v demisi?
Nemám. Když jsem se setkal s ministrem, tahle věc nebyla na pořadu dne. Aktuální je investiční rozvoj pivovaru.

Neposkytla by privatizace Budvaru výhodu v konkurenceschopnosti?
Dnes je zhruba osmdesát procent objemu českého trhu s pivem v rukou zahraničních vlastníků, což má výhody a nevýhody. Ale osmdesát procent je hodně. Budvar jako takový může a měl by hrát zásadnější roli jako strategický hráč, aby to pomáhalo celému českému pivovarnictví.

Není vhodná doba k privatizaci vzhledem k tomu, jaké ceny se teď platí za pivovary?
Ceny pivovarů kontinuálně rostou, takže je otázka, která doba je vhodná.

Na základě zákona o registru smluv musejí státní a polostátní společnosti zveřejnit některé smlouvy. Piráti usilují o to, abyste přišli o výjimku z registru. Co tomu říkáte?
Nemáme problém s transparentností. Když si ministerstvo zemědělství jako vlastník řekne o naše smlouvy nebo účetnictví, dostane je v řádu jednotek hodin stejně jako v jakékoliv soukromé firmě. Problém je vystavovat smlouvy na internetu a dávat návod konkurenci, co se v Budvaru děje. Bojujeme na trhu stejně jako Prazdroj, Staropramen, Starobrno a další značky a tyhle firmy nemají povinnost zveřejňovat smlouvy.

Citlivé údaje ale můžete začernit…
Fungujeme podle výjimky, která nám umožňuje nezveřejňovat smlouvy průmyslově-obchodní povahy. Když to zjednoduším, je to, jako byste hráli poker a jako jediní jste museli hrát s otevřenými kartami. Pak vám řeknou, že si nějaké věci můžete začernit. Ale kdo umí hrát poker, ty karty pozná.

Mohla by konkurence smlouvy analyzovat?
Už informace, od koho a co kupujete, jestli se to týká inovací nebo nového dodavatele obalu, mohou být zajímavé. Pak je zde oblast ochrany známek. Informace, že v nějaké zemi vybíráme právníka, může znamenat, že se chceme pustit do známkoprávního sporu. Existuje také spousta věcí, které nejsou správně podchycené v rámci běžného obchodního vztahu. Kdybychom přišli o výjimku, nemohli bychom například uzavřít obchodní vztah po telefonu.

Vy uzavíráte smlouvy po telefonu?
Po telefonu uzavíráme objednávky. Například když zavolá hospodský, že potřebuje na víkend pivo. Bez výjimky bychom museli nejdřív zveřejnit objednávku v registru a až potom bychom správně měli dodat pivo. To znamená, že bychom ho dodali ne v sobotu, ale až tak dva dny po víkendu. Problém je také s mezinárodním právem.

S vedením podniku jste „zdědil“ i známkoprávní spory. Který je v tuto chvíli nejpalčivější?
Komentujeme především ukončené spory. Většina už proběhla, vyhráli jsme sedmdesát procent případů a zbývají jich už „jen“ desítky. V tuto chvíli nemáme žádný spor, který by nás nenechával v noci spát.

Nedávno jste mluvil o tom, že v některých oblastech je možné nad známkoprávními spory mávnout rukou, ale za tři roky až pět let by to mohl být problém. Které země jste tím myslel?
Myslel jsem tím, že během první republiky došlo k dohodě, že Budvar nebude vyvážet pod značkou Budweiser do Spojených států, protože se tenkrát jevily kvůli své vzdálenosti jako méně významný trh. Teď může být z hlediska budoucnosti důležité každé teritorium a my chceme mít možnost prodávat Budvar pod značkou Budweiser všude na světě.

Export jste jmenoval po nástupu do funkce jako jednu z priorit. Do kterých zemí byste chtěli více prorazit?
Máme dobrý základ v Evropě. Když vidím, jak se vyvíjí celá Amerika a asijské trhy, tak Budvar může mít zajímavý potenciál právě na mimoevropských trzích.

Chcete se soustředit na Čínu, nebo i na nějaké jiné asijské trhy?
Zájem o pivo jde v Asii obecně nahoru. Je tam spousta zajímavých trhů, ale je hodně roztříštěná. Čína je obrovská a marže na pivo tam nejsou velké. Japonsko je konzervativní a preferuje domácí značky. V Jižní Koreji docházelo v posledních letech k boomu importovaných značek a Hongkong patří dokonce do desítky největších importérů piva na světě.

Které trhy jsou tedy pro vás perspektivní?
Nedokážu říct konkrétní trhy. Musíme vytvořit strategii, jestli jít do Asie a kudy, na tom už pracujeme.

Dlouho se mluví o tom, že Budvar je na hranici svých výrobních kapacit. Jak je budete navyšovat?
Jedeme spíš za hranicí výrobních kapacit. Investice do rozvoje pivovaru je potřebná a už probíhá. Problém je, že musíme pivovar rozšiřovat odzadu. Právě rozjíždíme nové logistické centrum. Pak si můžeme uvolnit kus dvorku, abychom udělali novou balicí linku. Když budeme mít novou balicí linku, přestane nám stačit kapacita sklepa, který v tuto chvíli také rozšiřujeme. Nebude stačit ani kapacita varny.

Kolik vás budou investice stát?
Celkem proinvestujeme dvě miliardy a ke konci tohoto roku budeme mít utracených zhruba 1,5 miliardy korun. Loni jsme utratili kolem sedmi set milionů korun a letos se budeme pohybovat kolem šesti set milionů korun.

Kolik piva byste chtěli vyrábět?
Do roku 2022 chceme dosáhnout kapacity dvou milionů hektolitrů. Spekulovalo se, že se výroba Pardálu přesune mimo České Budějovice, dokonce do zahraničí.

Je to stále ve hře?
Na tom v tuto chvíli nepracujeme.

V roce 2016 na vás nepříjemně dopadlo oslabení libry. Ovlivňuje vás posilující koruna?
Na našich výsledcích je to samozřejmě velmi znát. Od loňského dubna se totiž kurz koruny k euru dostal z 27 na téměř 25 korun za euro. Nepříznivý vliv na naše příjmy ze zahraničí je patrný.

Zajišťujete se proti tomu?
Standardně děláme zajišťovací transakce, hlavně co se týká eura. Už vás ovlivnilo oslabení libry.

Může vás nějak ovlivnit brexit?
Oslabení libry nás ovlivňuje podstatným způsobem. Snižuje nám jednak příjmy z Anglie a jednak nám prodražuje vývoz piva na anglický trh. Kvůli přepálené expanzi anglických řetězců hospod se bude situace na tomto trhu ještě zhoršovat. Pocítí to všechny pivovary, které působí v Anglii. V minulosti jste uvedl, že pivo vyráběné Budvarem je až příliš levné. Není vhodná doba pro zdražení, když ekonomika roste? Mluvil jsem hlavně o akčních cenách v řetězcích a tam se to již stalo, protože promoční ceny vzrostly. Cena Budvaru by už neměla jít tak nízko jako v minulosti.

O kolik jste zdražili?
Je to individuální. Standardní cena se dnes pohybuje kolem jednadvaceti korun a promoční je pak 14,90 koruny. V minulosti se dal koupit Budvar v akcích i za 11,90 koruny.

Budete ještě zdražovat?
V tuto chvíli nemáme v plánu hýbat ceníkem.

Kdyby cenu zvýšil Prazdroj, tak to uděláte také?
Trh piva v řetězcích se vůbec cenově neposunul za posledních deset let. Ceny byly dokonce před deseti lety vyšší než dnes, přestože došlo k růstu cen energií, mezd apod. Cenová pozice piva v řetězcích proto není dlouhodobě udržitelná.

Vláda chce snížit daň z přidané hodnoty u čepovaného piva na deset procent. Souhlasíte s tím?
Ano, vnímám tuto snahu, jak pivu dát zase šanci po letech, kdy mu bylo hodně přitahováno. V hospodách je pivo na ústupu, což je dané dlouhodobými spotřebitelskými trendy. Krátkodobě pak trh klesl i kvůli zákazu kouření v hospodách a EET.

Vás se zavedení EET a zákaz kouření dotkly?
Prodej sudového piva klesá dost podstatně. My budeme o něco lepší než trh, ale nijak dramaticky.

Co je důvodem?
Je zde dlouhodobý trend, že lidé netráví tolik času v hospodách, což chápu. Zákaz kouření a EET tento trend ještě prohloubily. První data ukazují, že rok 2017 nebyl pro pivo v hospodách dobrý. Zákaz kouření ale ještě neplatí ani jeden rok, takže uvidíme, jak si to nakonec sedne.

Jdete s trendem, kdy rostou prodeje v plechovkách a lahvích?
Ano. Nejrychleji nám rostou prodeje piva v plechovkách, pak lahve. Prodáváme ovšem přes všechny platformy, dokonce máme i mírný růst tankového piva a mírně roste i prodej sudového piva na mezinárodním trhu. Nás a všechny pivovarníky trápí zejména trh piva v restauracích.

Tam je ovšem vyšší marže…
Je tam samozřejmě o něco vyšší marže než u klasického lahvového piva. Zároveň platí, že když nemáte značku, tak nejste v hospodách. A když nejste v hospodách, tak nemáte značku. Marketing piva se hodně točí kolem hospod, málokdo si popovídá o lahvovém pivu. Jak vnímáme pivo jako spotřebitelé, je dáno naší zkušeností z hospody. Poklesem prodeje v hospodách proto ztrácíme kulturní zázemí piva.

Připravuje Budvar nějaký nový produkt? Například nový ležák s nižším obsahem alkoholu?
Máme celkem pestrou inovační agendu, ale ještě nejsme schopní potvrdit, co z našeho inovačního trychtýře nakonec opravdu vyleze.

Nechcete nové pivo uvést při příležitosti sto let republiky?
Nemám konkrétní odpověď, co se stane.

Chtěli jste otevřít v každém krajském městě restauraci Budvarka do konce příštího roku. Jak jste daleko?
Jsou v jednáních. Marketing piva se dělá z větší části v restauracích. Chceme proto dobře porozumět tomu, jak Budvarky fungují, co pro nás dělají a jak je lidé vnímají ve spojení se značkou Budvar. Koncept značkových restaurací je správný, nicméně přístup musíme ještě zrevidovat.

Která města ještě zbývají?
Nepotřebujeme chvátat tak, abychom byli do dvou let v každém krajském městě. Chci si být především jistý, že celý koncept je správně.

Nejste o tom přesvědčen?
Nejsem si tím ještě zcela jistý. Budvarky, které máme, jsou z větší části v pořádku. Musíme si ale říct, jestli mají v současnosti potenciál přitáhnout spotřebitele a být jedny z nejzajímavějších hospod v kterémkoliv městě.






První viditelná stopa Japonců v Prazdroji. Pivovar uvede rýžové pivo Asahi

Publikováno:před 13 dnyZdroj:iDNES.cz

Ve vybraných českých restauracích bude od června možné ochutnat pivo Asahi Super Dry, vlajkovou loď japonské pivovarnické společnosti Asahi. Na český trh jej uvádí Plzeňský Prazdroj, jehož vlastníkem se koncern Asahi stal před rokem. Ležák s recepturou, která obsahuje rýži, donedávna vyráběl konkurenční Staropramen.

V Japonsku se pivo Asahi Super Dry prodává od roku 1987 a v současnosti je dostupné také v mnoha světových zemích. Ležák, jehož výroba podléhá japonským standardům vaření piva, proslavila chuť, kterou výrobci označují termínem „karakuchi“.

Ta vzniká díky technologii kvašení, která využívá ječný slad, nízkou teplotu, úplné prokvašení, dlouhodobé zrání a vynechává proces pasterizace. „Ležák Asahi Super Dry je uvařen tak, aby nabídl po napití říznou a osvěžující chuť, která v závěru přechází do velmi čisté chuti bez dlouhého doznívání,“ popisuje marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie. „Věřím, že jej ocení i čeští milovníci piva, byť chutná výrazně jinak než tradiční český ležák,“ dodává.

Pivo s recepturou, jejíž součástí je i rýže, poprvé uvedla na trh japonská pivovarnická společnost Asahi. Firma v březnu 2017 převzala Plzeňský Prazdroj, který koupila společně s dalšími čtyřmi evropskými pivovary.

Prazdroj teď bude v tuzemsku distribuovat její značku Super Dry, která je jedním z jejich nejúspěšnějších produktů. V současnosti se tento ležák vyrábí v italském pivovaru Peroni, který je také součástí skupiny Asahi. Až do konce minulého roku jej na základě licenční smlouvy vařil pražský Staropramen.

Do nového ležáckého tanku ve sklepě Budvaru se vejde skoro půl milionu piv

Publikováno:před 13 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Jakub Bartoš

První tank o objemu 2 100 hektolitrů, tedy 420 tisíc piv, ve čtvrtek ráno zamířil do objektu nového ležáckého sklepa v Budějovickém Budvaru. Umístil ho tam jeřáb o nosnosti 350 tun. V průběhu nadcházejících týdnů jich v pivovaru nainstalují celkem 24. Výrobní kapacity pro dozrávání piva se tím zvýší o 20 procent.

Jen několik desítek centimetrů dělilo 12tunový tank od okolních zdí, když ho jeřábník střechou umisťoval do nového sklepa. Po několika minutách zmizel v objektu, kam během května zamíří přesně 24 tanků o objemu 2 100 hektolitrů a 10 tanků o objemu 244 hektolitrů.

„Tato technicky náročná operace je vyvrcholením téměř ročního úsilí stavbařů, kteří postavili novou chlazenou halu ležáckého sklepa přímo uprostřed komplexu dalších výrobních budov,“ uvedl ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Výrobní kapacity pro dozrávání piva se tím v národním podniku zvýší o 20 procent. Hodnota investice do nového sklepa a technologie je 250 milionů korun.

„Rozšíření ležáckého sklepa je součástí rozvojového plánu pivovaru, který byl zahájen v roce 2016. Několik důležitých projektů již bylo ukončeno. Od letošního dubna je ve zkušebním provozu automatizované logistické centrum v hodnotě 750 milionů korun,“ řekl Petr Samec, mluvčí pivovaru.

Nerezové tanky vyrobila společnost ZVU Strojírny Hradec Králové. Jsou přes 14 metrů dlouhé a jejich průměr je téměř pět metrů. „Cesta trvala 12 hodin a obešla se bez komplikací. Řidiči se nesetkají s žádným dopravním omezením,“ sdělil Martin Kovář, ředitel obchodní skupiny Potravinářské technologie.

Letos pivovar zahájí stavbu budovy pro novou stáčírnu lahví a výrobních kapacit pro hlavní kvašení. Poslední etapou rozvojového plánu je nová varna. Po dokončení všech naplánovaných investic za dvě miliardy se roční výstav pivovaru zvýší na dva miliony hektolitrů.


Tři čtvrtě miliardy. Budvar má ve zkušebním provozu logistické centrum

Publikováno:před 22 dnyZdroj:Týden.czAutor:Budvar.cz

Budějovický Budvar se víc zaměřuje na výrobu z prémiového segmentu, tedy dvanáctistupňového piva. Marketingově chce posílit postavení na domácím trhu. Od dubna je ve zkušebním provozu nové logistické centrum za více než 750 milionů Kč, odbaví dvakrát víc kamionů než dříve. Od druhého čtvrtletí změnil Budvar se 670 zaměstnanci odměňování. Informoval o tom ředitel pivovaru Petr Dvořák, který je rok ve funkci. Loni nahradil Jiřího Bočka, jenž pivovar vedl přes 20 let. Výsledky za loňský rok zveřejní Budvar v nejbližších měsících.

Budvar nyní vaří více dvanáctky a méně levnějších piv. "To neznamená, že jakékoli pivo zastavujeme, ale hektolitry jsou jenom jeden parametr, důležitější je, co je na konci dne firma schopná vydělat. Je to správná dlouhodobá strategie, ale byli jsme k tomu i krátkodobě přinuceni situací s výrobou: jak se dlouhodobě pohybujeme na hraně kapacit, nejsme s to zopakovat rekordy minulých let, co se hektolitrů týká," řekl Dvořák.

Zatím zkušebně na 70 procent funguje od dubna nové logistické centrum za 750 milionů Kč. Podle Dvořáka dokáže při plném provozu odbavit najednou dvakrát víc kamionů než dříve. "Místo hodiny a půl vybavíme auta za půlhodiny, je to výrazně rychlejší, klidnější i bezpečnější. Budvar to extrémně potřeboval, nebyli jsme schopni využívat plnou kapacitu výroby, v sezoně jsme vyráběli na okamžitou poptávku, protože jsme měli malé skladové zásoby, což vedlo k neefektivitám," řekl ředitel.

Dvořák mění i marketing. S výsledky předchozího marketingového oddělení nebyl spokojen. "Marketing by měl být výrazně jednodušší, výrazně víc zaměřený na prémium, dělat méně věcí, ale pořádně a zaměřovat se na výsledky," řekl ředitel.

Podle něj jsou v ČR dvě prémiové pivní značky a Budvar v posledních letech pozici ztrácí. Chce, aby ji posílil, hodlá také zlepšit vztah se zákazníky. "Když se v hlavních centrech - mimo Budějovice - ptám lidí, kdy byli naposledy na Budvaru, musí dlouho lovit v paměti. Chceme polidštit Budvar, dostat se tam, kam lidé chodí na pivo," řekl Dvořák. Do dvou měsíců zmizí z ulic i billboardy se sloganem NE z nás dělá to, čím jsme.

Nový systém odměňování, jejž zavedl Budvar od dubna, více hodnotí nadstandardní výkony. Platy v podniku jsou mírně nad krajským průměrem, který byl loni ve 4. čtvrtletí 28 780 Kč.

V březnu zprovoznil Budvar modernizovanou linku na stáčení piva do plechovek, investoval 40 milionů. Kapacita stoupla o 55 procent ze 16 tisíc na 25 tisíc plechovek za hodinu. Jde o součást rozvojového plánu, který začal v roce 2015, do roku 2020 investuje Budvar dvě miliardy. Poté bude roční výstav dva miliony hektolitrů. Pak chce Budvar modernizovat starší provozy, investovat do automatizace, zvažuje i novou linku na plechovky.

Letos podnik dokončí dvě další stavby, kromě logistického centra také rozšíření ležáckého sklepa a zahájí stavbu haly pro instalaci další linky na plnění lahví. V dalších letech rozšíří varnu. "Kvůli investicím nám dramaticky najedou odpisy, opticky nebudou možná naše zisky vypadat tak, jak vypadaly historicky, ale cash flow bude v pořádku," řekl Dvořák, který žije v Českém Krumlově.

V roce 2016 prodal Budvar 1,61 milionu hektolitrů piva a měl rekordní tržby 2,54 miliardy korun. Loni stejně jako předloni vyvezl pivo do 77 zemí; v roce 2016 to bylo 975 tisíc hektolitrů, 60,4 procenta produkce.

Podívejte se, jak v Budvaru přepravují pivo. Unikátní most s automatickou dráhou

Publikováno:před měsícemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Radek Novotný

● Měsíčník Logistika společně s vydavatelstvím Economia vyhlásil ceny Impuls Logistika.
● Ta mediálně podporuje nástup inovativních projektů a produktů v oboru.
● Letošním vítězem se stala společnost Budějovický Budvar za vybudování jednokolejnicových dopravních drah. Jako druhá se umístila firma Marlenka a třetí je kurýrní služba DoDo.

Strochou nadsázky lze říct, že ve výsledcích soutěže Impuls Logistika se odrazily dvě velké vášně Čechů – jídlo a pivo. První cenu za nejinovativnější projekt si odnesl Budějovický Budvar a druhou příčku obsadil výrobce arménských medových dortů Marlenka, oba za automatické skladovací technologie, které vyřešily ve firmách podobné problémy – nedostačující kapacitu provozu a omezený prostor pro rozšíření výroby. Třetí pak skončil osobní asistenční a kurýrní start-up DoDo.

Lahve a plechovky mění logistickou strategii
Budvar získal ocenění za nový automatický sklad, který je propojený s vedlejším výrobním provozem pomocí unikátního technologického mostu a dopravníkové dráhy. K tomuto projektu ho vedl jednak nedostatek prostor pro rozšíření výroby, ale také změny v poptávce. Češi si totiž pivo stále více kupují v obchodech místo restaurací. Balení plechovek a lahví ale zabírají více místa ve skladech než sudy, navíc se zvyšuje různorodost sortimentu, což komplikuje manipulaci se zbožím.

Budvar se proto rozhodl, že logistiku přesune z hlavního výrobního areálu na vedlejší pozemek. Ten ale odděluje ulice, po níž projíždějí i vozidla do sousedních průmyslových závodů, a silný dopravní provoz způsoboval každodenní komplikace. Firma to vyřešila pomocí speciálního mostu, v jehož útrobách jsou jednokolejnicové dopravníkové dráhy, po nichž se automaticky pohybují zavěšené vozíky s nákladem mezi pivovarem a skladem.

I nové distribuční centrum přes ulici funguje téměř bez lidské ruky – jeřábové zakladače zaskladňují palety do regálů, které jsou vysoké 34 metrů. Tato bílá budova s červenými a modrými pruhy nyní spolu s futuristicky laděným tunelem dominuje celému pivovaru.

Jednokolejnicová dopravníková dráha pak dál přepravuje náklad z automatického skladu k expedici, kde probíhá automatická kontrola palet při nakládání. "Tento systém jsme zvolili pro jeho ekonomičnost a velkou flexibilitu výkonu, který lze regulovat jednoduše zaparkováním, či naopak připnutím vozíků podle požadavků výroby," říká šéf logistiky Budvaru Pavel Pánek.

V současnosti končí pilotní provoz a nový logistický systém má kompletně naběhnout ve dvou fázích během příštích měsíců. Prostory, které logistika v prvním areálu opouští, jsou tak nyní připravené pro nutné rozšíření stáčecí linky lahví a plechovek. "Přistavíme zde další budovu s prostorem pro novou stáčecí linku. Staré linky budou zachovány a čeká je postupná rekonstrukce. Jejich nejstarší části pocházejí ještě z roku 2005 a po nepřetržitém provozu si zaslouží obnovu," říká Adam Brož, výrobně-technický ředitel Budějovického Budvaru.

Porota ocenila projekt Budvaru nejen za unikátní technologickou část. "Představa, kolik a jakých všech předpisů, norem a povolení museli autoři projektu při jeho implementaci zdolat, zejména při překonávání veřejné komunikace, ve mně vzbuzuje nebývalou úctu," uvedl vedoucí katedry logistiky na pražské VŠE Radek Novák.

Automatické dorty
Také společnost Marlenka se rozhodla řešit nedostatek prostoru, narůstající výrobu a s tím související potřebu dalších skladovacích prostor pomocí automatizace. Nový chlazený sklad s teplotou od čtyř do osmi stupňů a výškou přes tři desítky metrů je součástí třetí etapy investic firmy do výrobního areálu Marlenky ve Frýdku-Místku.

"Při zahájení provozu na nové hale v roce 2009 se vyráběly tři druhy výrobků při výrobní kapacitě maximálně 1,3 milionu kusů za rok. V současné době se vyrábí 25 druhů výrobků při celkovém výrobním množství cca 7,5 milionu výrobků za rok," říká mluvčí firmy Jaromír Prokop.

Nová skladovací technologie je kompletně automatická. Výrobky odcházející z výrobní linky se ukládají na palety, které putují po dopravnících do skladu, kde si je přebírají zakladačové výtahy a ukládají je do skladovacích regálů. Před odvozem stroje dorty vyjmou a přepraví po další dopravníkové lince ke konečné přípravě zásilek.

Na linkách jsou vstupní brány, které snímají kódy s informacemi o zboží a také kontrolují palety s nákladem, aby odpovídaly parametrům úložných míst. Vše řídí specializovaný skladovací software, jehož nasazení bylo součástí celého projektu proměny logistiky Marlenky.

Automatické skladovací technologie, jaké použil Budvar a Marlenka, mají několik výhod. Zejména se díky nim prostor využije mnohem efektivněji než ve skladech s klasickými regály. Automatické systémy také zrychlují provoz a nahrazují lidskou práci. Dalším efektem je snížení chybovosti, která je v automatických provozech oproti manuálním mnohem nižší. V neposlední řadě pak má firma lepší přehled o zásobách a obrátkovosti zboží.

Vzhledem k nedostatku pracovníků a zvyšování cen práce i nemovitostí firmy v Česku nasazují automatizaci v posledních letech ve svých skladech stále častěji. K tomu přispívá i snižující se cena techniky, která se dříve vyplatila spíše v zemích západní Evropy, kde byla návratnost takových projektů díky vyšším mzdám pracovníků mnohem rychlejší. To se ale nyní v Česku mění, jak ilustrují výsledky soutěže o nejinovativnější logistické projekty.

Kurýr na cokoliv
Firmu, která obsadila v soutěži Impuls Logistika třetí místo, lze na rozdíl od Budvaru a Marlenky zařadit spíše mezi start-upy. DoDo je specifická kurýrní služba, která má v popisu práce mnohem více než dovoz zboží z e-shopů. Podle jejího šéfa Michala Menšíka vznikla podle amerického start-upu Get Magic. "To je vlastně concierge služba. U nás se propojuje concierge a kurýrní svět, snažíme se plnit přání ve stylu 'nic není problém'. Už jsme vezli třeba letecké palivo k menšímu letadlu nebo karamelový popcorn pro psa. Také hodně doručujeme věci, které se lidé stydí vyzvednout, jako erotické pomůcky, postinory a další rychlé postkoitální antikoncepční přípravky. Pobavil mě také případ, kdy si paní přivolala kurýra, aby jí odebral pavouka z koupelny," popisuje Menšík.

Firma si vyvíjí i vlastní software, například kurýrní systém, na který jsou napojeny mobilní aplikace, do nichž chodí kurýrům zpracované objednávky. I díky tomu řeší problémy svých zákazníků většinou do několika desítek minut. Jádrem aktivit firmy Dodo jsou ale dodávky zboží z e-shopů. Loni začala spolupracovat například s Mall.cz, Datartem nebo spustila rozvoz jídel z KFC.

Budvar neumí vařit levné pivo, tvrdí jeho ředitel

Publikováno:před měsícemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Česká pivní kultura není ve světě tak známá, jak by si zasloužila. A to se musí změnit, říká Petr Dvořák, ředitel budějovického Budvaru. Šéf jediného českého pivovaru, který je v majetku státu, se proto chce zaměřit na propagaci českého pivo na zahraničních trzích a na prezentaci Budvaru jako prémiové značky.

Předtím, než jste se stal ředitelem Budějovického Budvaru, jste měl na starosti zahraniční marketing Plzeňského Prazdroje. To je, jako kdyby trenér Slavie najednou přestoupil do Sparty. Nedávají vám tenhle přestup budějovičtí patrioti takzvaně sežrat?

Spíše v Budějovicích slýchám, že jsem nastrčený agent firmy Anheuser-Busch. Ještě před Plzeňským Prazdrojem jsem totiž pracoval pro společnost InBev, která se s Anheuser-Busch spojila. Já jsem však krátce po této fúzi odcházel. Američané mě, s nadsázkou řečeno, pak připravili o práci ještě jednou. Koupili totiž i společnost SABMiller, tehdejšího vlastníka Prazdroje, což opět předcházelo mému odchodu z firmy. Takže já mám společnosti Anheuser-Busch spíše co vracet, než jí být vděčný (smích).

Neobáváte se, že vás Anheuser-Busch dožene i v Budvaru?
Snad ne. Rozhodně to tak nevypadá. Stát chce pivovar naopak dlouhodobě rozvíjet. Proto tolik investujeme do navýšení výrobních a logistických kapacit.

Prazdroj se donedávna vyráběl i v Rusku a Polsku, zatímco propagace Budvaru je založena na tvrzení o nepřenositelnosti výroby piva. Jak se jako manažer vyrovnáváte s tím, že dnes musíte hájit zcela opačnou strategii, než jakou razil váš předchozí zaměstnavatel?
Já samozřejmě nemohu komentovat dřívější kroky Prazdroje. Ale je pravda, že své licenční výroby už uzavřel. A asi pro to tedy nějaké důvody má. Podle mne jde o celkové nastavení obchodní strategie konkrétního pivovaru. Budvar tradičně vychází z toho, že jeho zákazníci nechtějí pozlátko, ale jen pravý produkt. A jsou přesvědčeni, že pravý Budweiser Budvar musí pocházet jen z Budějovic. Mimochodem, nebudějovický Budweiser už ve světě existuje, takže i z tohoto pohledu je smysluplnější vyvážet do světa více toho budějovického.

Pivovar jste převzal po dlouholetém řediteli Jiřím Bočkovi v dobré kondici -má rekordní výstav i zisk. Kam dál by se měl podle vás posunout?
Kdybych měl svou dosavadní zkušenost z Budvaru shrnout do jedné věty, pak jsem se utvrdil v tom, že nemůže vyrábět levné pivo. A z toho plyne všechno ostatní. Investice, marketingová strategie, věci, na kterých potřebujeme pracovat.

Speciální várka Budvaru je oslavou nejlepšího chmele na světě

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Českobudějovický deníkAutor:Martin Tröster

Sudy s limitovanou várkou speciálního piva Bud Strong začínají v těchto dnech narážet ve vybraných restauracích v Česku i v dalších osmi zemích.

Pivní lahůdku uvařili v Budějovickém Budvaru loni 28. srpna z čerstvě sklizených chmelových hlávek Žateckého poloraného červeňáku. Limitovaná edice piva dozrávala ve sklepě 180 dní. Má stupňovitost 16 a obsah alkoholu 7,5 % obj.

Speciální várka je v historii již šestá. Chmel, ze které pivo v Budvaru uvařili, vyrostl na chmelnici „U Splavu“, která patří do slavné lokality „Údolí Zlatého potoka“ v katastru chmelařské obce Blšany. Čerstvé chmelové hlávky patří podle mluvčího pivovaru Petra Samce mezi nejvzácnější pivovarské suroviny, neboť se musejí zpracovat bezprostředně po sklizni, tedy ve stejný den, kdy byly očesány. "Z tohoto důvodu se v pivovarské praxi používají jen výjimečně," poznamenal Petr Samec.

Čerstvý chmel dodává pivu větší množství aromatických látek a poněkud výraznější, ale stále jemnou hořkost ve srovnání s chmelem sušeným. Budějovický Budvar patří mezi pouhé tři české pivovary, které mají technologii k vaření piva chmeleného ze 100 procent čerstvými hlávkami. Varna totiž musí být vybavena „chmelovým cízem“, který dokáže z mladiny na konci chmelovaru odstranit chmelové mláto. Pivovary, které vaří pivo z chmelových granulí nebo extraktů, tento „chmelový cíz“ nemají.

Sládek Budějovického Budvaru Adam Brož poznamenal, že tato výjimečná várka piva je oslavou toho nejlepšího chmele na světě.

Do zralého nefiltrovaného piva BUD STRONG se těsně před stáčením přidávají kvasinky v nejlepší kondici. „Pivovarské kvasnice podtrhují zážitek z limitovaného speciálu svou velmi jemnou kvasnicovou chutí, typickou vůní a také charakteristickým zákalem. Limitovanou edici budeme dodávat pouze do vybraných restaurací, u nichž máme jistotu, že budou pivo dobře skladovat, ošetřovat, čepovat a zajistí tak, že se dostane ve skvělé kondici na stůl,“ vysvětluje Adam Brož.

Nefiltrované pivo je totiž velmi náchylné ke kontaminacím. Protože se kvasinky usazují ve výčepním systému, je nutné výčep denně proplachovat vodou a jednou týdně důkladně vyčistit alkalickým prostředkem. Kvasinky mají také tendenci usazovat se na dně sudu, což může způsobit rozdílný zákal v průběhu čepování. Proto se sud má skladovat hrdlem dolů a obrací se až těsně před naražením. Také vyšší teplota skladování může výrazně poškodit chuť. Pivo BUD STRONG je proto nutné skladovat při teplotě 8 až 12 °C.

Limitovaný speciál Budějovického Budvaru z čerstvého chmele se již čepuje

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Regionální noviny

Ve vybraných restauracích v České republice i v dalších osmi zemích v těchto dnech začínají narážet sudy s limitovanou várkou speciálního piva BUD STRONG. Pivní lahůdka byla uvařena loni 28. srpna z čerstvě sklizených chmelových hlávek Žateckého poloraného červeňáku. Limitovaná edice piva BUD STRONG dozrávala ve sklepě 180 dní. Má stupňovitost 16 a obsah alkoholu 7,5% obj.

Ve sklepě Budějovického Budvaru po 180 dnech ležení dozrála v historii již šestá várka speciálního piva BUD STRONG. Pivní lahůdka byla uvařena loni 28. srpna z čerstvě sklizených chmelových hlávek Žateckého poloraného červeňáku. Chmel vyrostl na chmelnici "U Splavu", která patří do slavné lokality "Údolí Zlatého potoka" v katastru chmelařské obce Blšany. Čerstvé chmelové hlávky patří mezi nejvzácnější pivovarské suroviny, neboť se musejí zpracovat bezprostředně po sklizni, tedy ve stejný den, kdy byly očesány. Z tohoto důvodu se v pivovarské praxi používají jen výjimečně. Čerstvý chmel dodává pivu větší množství aromatických látek a poněkud výraznější, ale stále jemnou hořkost ve srovnání s chmelem sušeným. Budějovický Budvar patří mezi pouhé tři české pivovary, které mají technologii k vaření piva chmeleného se 100% čerstvými hlávkami. Varna totiž musí být vybavena "chmelovým cízem", který dokáže z mladiny na konci chmelovaru odstranit chmelové mláto. Pivovary, které vaří pivo z chmelových granulí nebo extraktů, tento "chmelový cíz" nemají.

"Šest let používáme chmel ze stejné chmelnice, i letos je tato výjimečná várka oslavou toho nejlepšího chmele na světě," říká Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru.

Do zralého nefiltrovaného piva BUD STRONG se těsně před stáčením přidávají kvasinky v nejlepší kondici. "Pivovarské kvasnice podtrhují zážitek z limitovaného speciálu svou velmi jemnou kvasnicovou chutí, typickou vůní a také charakteristickým zákalem. Limitovanou edici budeme dodávat pouze do vybraných restaurací, u nichž máme jistotu, že budou pivo dobře skladovat, ošetřovat, čepovat a zajistí tak, že se dostane ve skvělé kondici na stůl," vysvětluje Adam Brož.

Nefiltrované pivo je totiž velmi náchylné ke kontaminacím. Protože se kvasinky usazují ve výčepním systému, je nutné výčep denně proplachovat vodou a jednou týdně důkladně vyčistit alkalickým prostředkem. Kvasinky mají také tendenci usazovat se na dně sudu, což může způsobit rozdílný zákal v průběhu čepování. Proto se sud má skladovat hrdlem dolů a obrací se až těsně před naražením. Také vyšší teplota skladování může výrazně poškodit chuť. Pivo BUD STRONG je proto nutné skladovat při teplotě 8-12 °C.

Limitovaná edice piva BUD STRONG má stupňovitost 16 a obsah alkoholu 7,5% obj. Pije se ze sklenic na nožce o objemu 0,3 litru. Na trh se dodává pouze v sudech o objemu 20 litrů. Pivo se bude čepovat ve vybraných restauracích v České republice a v dalších osmi zemích (Itálie, Irsko, Německo, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie).

Budějovický Budvar instaloval nový plnič plechovek

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Regionální noviny

Pivovar Budějovický Budvar dnes uvedl do zkušebního provozu nový plnič plechovek. Kapacita stáčírny plechovek se tím zvýšila o 55% ze 16 000 plechovek na 25 000 plechovek za hodinu. Součástí nového plniče je automatický systém pro odběr vzorků, které průběžně vyhodnocuje oddělení řízení jakosti. Kromě plniče plechovek bylo na lince nutné vyměnit také průtokový pastér, mycí zařízení a uzavíračku za zařízení s vyšším výkonem. Nově bude instalován také automatický zásobník víček, což výrazně ulehčí fyzickou práci obsluze linky. Veškeré práce včetně demontáže původních strojů byly provedeny za tři týdny. Hodnota investice je asi 40 mil. Kč a dodavatelem německá firma KHS Dortmund.

"K výměně plniče jsme přistoupili kvůli dynamickému růstu poptávky po našem pivu v plechu. V roce 2013 jsme v plechovkách prodali 147 000 hektolitrů a loni to bylo téměř 300 000 hektolitrů," říká Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru. V současné době stáčí Budějovický Budvar do plechovek pět druhů piva. Asi 1/3 objemu se prodává v tuzemsku.

Zvýšení kapacity stáčírny plechovek je součástí rozvojového plánu podniku, který byl zahájen v roce 2015. Poptávka po budvarském pivu stále převyšuje hranici výrobní kapacity. V roce 2018 uvede pivovar do provozu plně automatizované logistické centrum a dokončí stavbu ležáckých sklepů. Navíc letos začnou další dvě velké stavby - jednak budova cylindrokonických tanků (nádob určených pro hlavní kvašení piva), jednak objekt pro instalaci další linky na plnění lahví. V dalších letech bude rozšiřování výroby završeno výstavbou nové varny. Po dokončení všech investic bude mít pivovar roční výstav dva miliony hektolitrů. Celková hodnota investic budou asi dvě miliardy Kč.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.16.05.2018 08:54308