Novinky a zajímavosti ze světa piva

Plzeňský Prazdroj v loňském roce mírně zvýšil prodeje na domácím trhu, a to jak v obchodech, tak i v hospodách a restauracích. Loňský rok největšímu pivovaru v Česku potvrdil dlouhodobý trend růstu obliby ležáků a nealkoholických piv. Celkem pivovar loni prodal 7,36 milionu hektolitrů piv, o 1,2 procenta více než v roce 2022.

Prodeje čepovaných piv z Prazdroje v loňském roce vzrostly o 1,1 procenta. Více než 35 procent z jeho celkové produkce si tak Češi dopřáli v oblíbených hospůdkách a restauracích.

„Mám radost, že se nám daří objem sudového a tankového piva po covidu mírně zvyšovat. Je to především proto, že každoročně investujeme do podpory hospod. Letos jsme na to vyčlenili téměř půl miliardy korun. I díky tomu se nám daří udržovat a rozvíjet unikátní hospodskou kulturu, kterou v Česku máme,“ říká Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Nealko pivo roste každoročně
Loňský rok také potvrdil dlouhodobý příklon spotřebitelů k ležákům. Celá kategorie těchto piv v Prazdroji vzrostla meziročně o tři procenta. Oblibu ležáků dokladuje loňský růst Pilsner Urquell, ale také Radegast 12.

Podle obchodního ředitele Prazdroje jsou piva s vyšší hořkostí oblíbená u generace X a tradičních milovníků piv. „Výrazné navýšení zájmu a tedy i prodejů pak loni zaznamenal ležák Gambrinus 12, a to o víc než jedenáct procent,“ dodává Roman Trzaskalik.

Čím dál více si Češi dopřávají také nealkoholické pivo. K etablovanému Birellu loni Prazdroj přidal dvě novinky – Kozel Nealko a Peroni 0.0. „Výrazný růst jsme v roce 2023 zaznamenali především u čepovaného Birellu, a to o neuvěřitelných 17 procent. Tahounem je zejména čepovaná ochucená varianta Pomelo&Grep,“ říká Trzaskalik.

V obchodech loni prodeje Prazdroje vzrostly v meziročním srovnání o 1,3 procenta. Nejprodávanějším obalem byly tradičně skleněné vratné lahve. Nejvýraznější růst pak zaznamenaly plechovky, které loni tvořily už 28 procent domácích prodejů celého portfolia pivovaru. Zájem o ně se za posledních osm let zvýšil téměř třikrát.

„Růst popularity plechovek a jejich stále větší zastoupení na trhu jsou dalším z argumentů pro zavedení zálohového systému, který nám pomůže zajistit jejich 90 procentní návratnost. V současné době totiž až tři čtvrtiny těchto obalů končí na skládkách kvůli neexistenci sytému sběru a recyklace. A to bychom chtěli změnit,“ vysvětluje Roman Trzaskalik.

Podpora hospod a restaurací
Za úspěchem a výsledky stojí také trvalá podpora, kterou pivovar věnuje hospodským, péči o pivo i čepování. Pivovar hospodám dodává na vlastní náklady výčepy a další vybavení, spolufinancuje úpravu interiérů nebo nové fasády a poskytuje jim i vybavení zahrádek.

„V posledních letech roste počet sezonních podniků, které jsou otevřené od jara do podzimu. Jen loni přibylo 250 letních výčepů, stánků a občerstvení, kterým dodáváme pivo. Aby se tam lidé cítili dobře, zintenzivnili jsme naši podporu v podobě investic do zahradního nábytku, slunečníků nebo budování pergol,“ doplňuje Roman Trzaskalik.

Prazdroj také pořádá školení personálu – výčepních, kuchařů i provozovatelů – aby jim pomohl zlepšit jejich podnikání a zvýšil prosperitu podniků. Jen loni proškolil personál čtyři tisíce tuzemských hospod, tedy celkem 12 tisíc lidí pracujících v gastronomii.

Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne. Nebo také den, kdy mnoho pivařů míří do restaurací, hospod, barů, pivnic a bister. Důvodem je zelené pivo. Mok, který není klasicky zlatavý, ale je zelený. Někde se čepuje jenom tento den v roce, jinde i několik dní, než dojdou sudy.

Zelená barva
Když se řekne zelené pivo, každý celkem jasně ví, co si pod ním má představit. Ve většině případů je to klasický ležák plzeňského typu, který ale nemá svou typicky zlatavou, žlutou barvu. Jeho barva je více či méně zelená. Podle toho, jakým způsobem pivovar pivo uvaří a hlavně, co do něho přidá.

Dosáhnout zelené barvy totiž není jen tak. Ani z chmele, ani ze sladu se prostě získat nedá. A tak je třeba trochu zaexperimentovat. Pochopitelně něčím, co dané pivo „vylepší“ s ohledem na správnost jeho barvy. Případné ovlivnění chutí piva může být u některých pivovarů záměr, u jiných to může být nežádoucí krok. Každý prostě vaří dle svých receptur a postupů.

Zelená? Ne, modrá
Takže se dostáváme k tomu, že některé pivovary prostě vsadí na různé bylinky nebo výluhy z rostlin, které pomohou ke správnému, tematickému odstínu. Nutno ale říci, že tady už bude ovlivnění chuti znatelné a množství rostlin, vzhledem k objemu uvařeného piva, by muselo být enormní.

Dá se proto očekávat, že pivovary a sládci budou hledat trochu jednodušší cesty. A taky je našli. V přírodních barvivech. Jedním z takových je určitě chlorofyl. Už ze základní školy víme, že se jedná o zelený pigment obsažený v rostlinách. No jo, ale takto obarvené pivo často připomíná spíše brčálovou barvu, což nemusí být vždycky žádoucí.

No, a když už jsme nakousli tu základní školu, stačí si vzpomenout, jaká kombinace barev vytvoří zelenou? Jednou z nich je barva žlutá – tady není třeba vymýšlet nic složitého, tohle je barva typického českého ležáku, takže základ každý sládek má. No a druhá barva? Ano, je to modrá. A tou nejjednodušší cestou je použít barvivo E133, známé jako brilantní modř. Kombinace žluté a modré vytvoří požadovanou zelenou a voilà, tematické zelené pivo na Zelený čtvrtek je na světě.

Tak dobrou chuť
Než při popíjení zeleného piva začnete velebit sládky a jejich zkušenosti v tom, že dokážou uvařit dokonalý zelený ležák, vzpomeňte si na tento článek. Na to, že zelená barva pro klasický ležák plzeňského typu není přirozená a je třeba jí nějak dosáhnout.

A taky neskočte každému pivovaru na lep. V minulosti byli za nos taháni konzumenti zeleného Starobrna. Pivovar tvrdil, že pro chuť a barvu piva byla nejdůležitější tajná bylinná složka. Realita ukázala, že to byla právě brilantní modř, tedy chemicky vyrobené barvivo. A pivovar za to dostal pokutu. Takže jako první raději pročtěte etiketu, či se přímo spojte s daným pivovarem, ohledně složení jejich zeleného skvostu. A možná si potom raději dáte typický, zrzavý český ležák.

Řemeslným pivovarům a pivním speciálům, které v posledních letech nabraly na popularitě, jsme se už několikrát věnovali. Zdá se, že ani konzervativce už nic nepřekvapí. Nebo ano?
Hodně netradičním pivem se v minulém týdnu prezentoval pivovar Chroust na takzvaném tap takover, což je tradiční akce, kdy se v podniku čepují piva pouze od jednoho dodavatele.
V Sandwich Rodeu na Letné Chroust mimo jiné představil kombinaci německého piva Helles vlastní výroby, kečupu a Tabasca. Informoval o tom na svém Instagramu.
PrahaIN.cz zjišťovala víc přímo od zakladatele pivovaru Jiřího Chroustovského.

Co to je?
„Je to infuze. To znamená přídavek do už hotového piva. Jedná se o Helles, což je německý styl ležáku. Je stabilně na čepu v tomto podniku a současně mají vždy pro zákazníky na stole kečup a Tabasco. Nám to přišlo jako zábavná kombinace, spojení našich podniků. A když jsme to doma zkoušeli, tak to vůbec nebylo špatné. Rozhodli jsme se, že uděláme jednorázovku a nabídneme to tam jako zábavnou tekutinu,“ sdělil nám Chroustovský.

Nicméně dodává, že podobné chutě nemusí lidé zažít naposledy. Pokud by toto chuťové spojení mělo úspěch, možná vznikne i nové pivo.

„Přemýšleli jsme nad tím. Stabilní pivo se z toho myslím nestane. Ale je možné, že když to lidem bude chutnat, tak bychom to pak mohli uvařit v naší velké varně, což znamená tři tisíce litrů,“ říká.

Pivní styl Helles pochází z Německa a extrémně populární je především v Mnichově a jeho okolí. Chroust má svoje vlastní pivo, které je podle slov majitele Jiřího velmi populární.

„Do podniků, kam to proniklo, aktuálně máme dva, kde je pravidelně na čepu, se pivo stalo velmi populárním. Lidé si pochvalují, jak je osvěžující a lehce pitelné,“ komentuje.

Pivovary jako Chroust a další ušly velkou cestu. Před lety bylo tolik pivních stylů a druhů piv v našich končinách trochu tabu. O českých konzumentech se obecně říká, že jsou konzervativní a nedají dopustit na klasické ležáky.

Že změna přišla, potvrzuje i Chroustovský, projevuje se i na odvaze nabídnout lidem pivo společně s kečupem a Tabascem.

„Pokrok samozřejmě vnímám. Lidé už nejsou překvapení slovy jako IPA a další. Proniklo to i do mainstreamového pivovarnictví. Řekl bych, že je to tak za těch posledních sedm let, co se tomu věnujeme. Například Bernard vařil svůj 'Bohemian ale' a tuším, že vznikla i nějaká IPA. Radegast zase dělal Session IPA. Lidé o tom ví a nebojí se toho jako před lety,“ uzavírá.

Je libo samici hrabáče?
Pivovar Chroust ale není jediný, kdo vysílá do světa neobvyklé příchutě. Mnohem kontroverznější je létající pivovar Crazy Clown Brewery, který sice původem pochází z Brna, ale velkou oblibu má už také v Praze.

Každé jejich pivo má neobvyklý název, který ovšem kopíruje přesně to, co čekat v jeho chuti. Třeba takový Gummiberry Potion. Pro anglicky nehovořící: lektvar z gumových medvídků. Ano, zástupci pivovaru jsou přesvědčení, že gumoví medvídci do piva patří.

Nicméně u šestnáctistupňového piva Samice Hrabáče už budete z názvu o poznání složitěji luštit, jak má vlastně chutnat. Může pomoct alespoň oficiální popis od pivovaru: „Ať už nazveš banán hrabáčem kapským, nebo pomocníkem tasmánského policisty mimo službu, věř tomu, že je to naprosto geniální. Vždyť hrabáč kapský ani není ovoce! Ty úžasné schopnosti! Ta fantazie!“

A pokud ani tohle nepomohlo, tak posledním pokusem může být jednoduchá informace od pivovaru Antoš, se kterým Crazy Clown v kooperaci toto pivko uvařil: chutná jako banány v čokoládě.

Jestli se ptáte, jak přichází nápady na podobná piva, je to jednoduché. Autoři zkrátka vaří to, na co mají chuť a rádi by to pili. Redakci to sdělil zakladatel Pivovaru Jakub Rendl, který byl mimochodem v minulosti účastníkem soutěže Masterchef Česko .

„Vzpomínám, že velkou popularitu mělo pivo se sušeným tuňákem, což jsme nečekali, protože to bylo dost šílené a byl to náš první kyseláč, který jsme dělali ve spolupráci s pivovarem Clock. K tuňákovi jsme přidali uzenou sůl a bylinky. Mysleli jsme si, že tuňák hodně lidí odradí. Naopak. Dost jich to pivo chtělo a několikrát jsme ho zopakovali,“ vzpomíná.

Podle něj je v Česku mnoho lidí, kteří mají vědomosti o pivních speciálech, a ještě víc lidí, kteří chtějí vyloženě ochutnávat co nejvíc zajímavých piv. Přiznává, že dřív to bylo mnohem těžší.

„My jsme sice byli jedni z prvních, kteří tady dělali takové věci, ale spousta hospodských na nás koukala skrz prsty a s předsudky. Teď je to naopak. Šílené věci dělá spousta pivovarů,“ říká.

Pro někoho šílené, pro další zase běžná věc. Například jedním z nejpopulárnějších piv od pivovaru Zichovec ve spolupráci s Ravenem je Mango Sticky Rice. Tato vysokostupňová New England IPA obsahuje mango, kokos a rýži a má připomínat asijský dezert.

„Přesvědčovat klasické pivaře o kvalitách netradičních speciálů v zemi ležáku i tak zůstává hodně pracné. Zájem o ně ale nadále roste a už i velké pivovary zakládají svoje divize, které se tomuto fenoménu věnují. Ať už vlastní produkcí, nebo spolupracemi s minipivovary. Budoucnost českého piva je tak speciálnější než kdy dřív,“ popsal nám už vloni Adam Huml ze Zichovce.

V pátek 22. března a v sobotu 23. března proběhl 16. ročník největší soutěže piv z minipivovarů v Evropě. Akce se tradičně uskutečnila v Pivovarském dvoře Zvíkov, pod patronátem Českomoravského svazu minipivovarů a do 15 kategorií se přihlásilo 156 pivovarů se 748 vzorky piv. Nejprestižnější cenu, tedy první místo v kategorii světlý český ležák, získal pivovar Horymír.

„Aby bylo na Jarní ceně českých sládků možné všechny vzorky zhodnotit, je akce od roku 2018 dvoudenní a o její rychlý a kvalitní průběh se v zákulisí stará více než 20 lidí. V letošním roce hodnotilo piva 86 degustátorů v deseti základních degustačních komisích a 4 finálových komisích,“ říká Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Českomoravský svaz minipivovarů všechny degustátory vybírá velmi pečlivě a degustují konsensuálním způsobem. Musí se tedy dohodnout, které pivo je natolik dobré a kvalitní, aby postoupilo do dalšího kola. Stejně tak se musí na závěr dohodnout, které pivo zvítězí.

„I když bylo o 39 vzorků a 7 pivovarů více než v loňském roce, vše se zvládlo výborně, a to především díky disciplíně degustátorů a již profesionálnímu zázemí. To nám umožňuje další růst do příštích ročníků,“ říká Jan Šuráň, vedoucí degustátorů.

Jarní cena českých sládků je pro minipivovary vysoce prestižní záležitostí, protože zvítězit v takové konkurenci již něco znamená. Nejprestižnější kategorii českého ležáku vyhrál pivovar Horymír se svým pivem Horymír 11.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary a jejich pivní vzorky jsou zařazeny do 15 kategorií – světlé pivo výčepní, český světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo světlé i tmavé, světlá spodně kvašená piva silná, polotmavá spodně kvašená piva silná, tmavá spodně kvašená piva silná, New England IPA – NEIPA, super silná spodně kvašená piva, piva Pale Ale, piva India Pale Ale, kyselá piva, super silná svrchně kvašená piva a piva typu Stout.

„Překvapila mě velká profesionalita v degustačních komisích. Organizace byla skvělá, vše na sebe navazovalo. Jsem nadšený z přátelského prostředí mezi minipivovarníky, mohu se s nimi poradit a konzultovat co potřebuji. Velmi oceňuji i složení a pestrost pátečních přednášek, kdy se dalo za krátký čas načerpat spoustu praktických znalostí,“ říká Matouš Gášek, loňský absolvent nejstarší české odborné školy pro sládky v Podskalské v Praze, který nyní pracuje v Karlovském pivovaru a poprvé zasedl v degustační komisi.

Součástí akce jsou i tradiční technické, technologické a legislativní vzdělávací semináře, o které je pravidelně obrovský zájem. „Pivovarníci mají stále snahu zvyšovat si své vzdělání a kvalifikaci, a to se poté také projevuje na kvalitě jejich piv. I proto bylo pro degustátory obtížné určit vítěze, jelikož vzorky byly velmi vyrovnané a jen minimum z nich neodpovídalo standardům,“ komentuje Michal Voldřich.

Jelikož v posledních letech došlo k výraznému poklesu konzumace v restauracích, které jednoznačně tvoří hlavní trh minipivovarů, nejsou minipivovary v jednoduché situaci. I přesto ale každým rokem přibývají. Jedná se sice o malý nárůst, ale i tak je to pro pivovarnictví skvělá zpráva.

„Náš obor se posledních několik let potýká s různými problémy, které jsou způsobené covidem, zdražováním vstupů či změnou sazeb DPH. Přesto přihlásily pivovary do soutěže rekordní počet vzorků, což jen dokazuje, že pivovary žily a žijí dál. Máme totiž jednu obrovskou výhodu. Celonárodní pivní kultura je zakořeněná hluboce v celé naší společnosti a pivo je naše společenské pojivo, které je po staletí u každé naší důležité události. Važme si každého, kdo vaří dobré pivo a každého dobrého hospodského, ať se i v budoucnu máme kde setkávat,“ dodává závěrem Michal Voldřich.

Po desetiletích chátrání začala oprava historické budovy bývalého pivovaru poblíž centra Bíliny na Teplicku. V havarijním stavu už byla štítová stěna prostřední budovy a krov nad varnou. Na práce dohlíží památkáři. Součástí oprav je navrácení erbu Lobkowiczů do středu štítu. Připravuje se také projekt na opravy střech. ČTK to řekl místostarosta města Karel Matuška (ANO).

Památkově chráněný zámecký pivovar se zavřel v roce 1977. "Za 50 let areál pivovaru nikdo neřešil, nejprve jsme ho vyčistili a teď ho musíme zabezpečit tak, aby na někoho něco nespadlo," uvedl Matuška. Štítová stěna do ulice se už začala rozpadat. Do její podoby se v minulosti několikrát zasahovalo. Na přání památkářů se vrátí do stavu, jak vypadala v 19. století. "Nějaké okno se bude posouvat, jiné zazdívat. Z opačné strany není napojena na krov, což se teď bude také dělat," uvedl místostarosta. Náklady jsou zhruba 4,5 milionu korun.

Odborníci zároveň připravují projekt opravy střech dvou budov. "Řešíme, co s objekty, které nejsou památkově chráněné a jsou v dezolátním stavu. Zvažujeme demolici a krajinářskou úpravu terénu pod zámkem," řekl Matuška. Vedení města hledá také náplň pro rozsáhlý areál a samotné stavby, kde by třeba jednou mohl být minipivovar. "Vše bude určitě několik let trvat, ale věříme, že jednou se život do pivovaru vrátí," dodal místostarosta.

Nemovitost koupilo město v roce 1997 od Wiliama Lobkowicze, který pivovar založený v roce 1615 společně s místními lázněmi získal na začátku 90. let v restituci. Město za stavby, kde se pivo značky Perla severu přestalo vařit kolem roku 1976, dalo 1,6 milionu korun. O 19 let později pivovar město prodalo společnosti Lesy Sever za 2,4 milionu korun. Majitel ale nedokázal pro pivovar najít využití a nesehnal peníze na jeho záchranu. S vykoupením zpět do majetku města za stejnou částku souhlasili v roce 2022 zastupitelé.

Plzeňský Prazdroj reaguje na měnící se preference mladé dospělé generace a uvádí na trh moderní český ležák s lehkou chutí, nižší hořkostí i obsahem alkoholu. Nový ležák Proud si mohou spotřebitelé vychutnat ze stylových průhledných třetinkových lahví nebo také čepovaný ve vybraných podnicích.

Ležák plzeňského typu je u nás stále nejoblíbenějším alkoholickým nápojem. Výzkumy od agentury Kantar ukázaly, že ho v Česku preferuje 61 % dospělých spotřebitelů. Zároveň ale naznačil, že roste skupina především mladých dospělých,kteří tradiční pivo pijí méně než dřív. Zatímco v roce 2015 si ho alespoň jednou měsíčně dalo 56 % spotřebitelů ve věku 18–30 let, v loňském roce to bylo již jen 44 %.

Důvodů pro změny v konzumaci je několik. Kvalitativní studie Crystal ball provedená společností Simply5, ukázala, že pro mnohé mladé dospělé je překážkou vysoká hořkost piva nebo pocit plnosti po napití. Pivo tak pro ně přestává být samozřejmou volbou a začínají konzumovat i jiné nápoje, například sladší koktejly a další ochucený alkohol. „Zatímco u starších spotřebitelů vidíme, že stále více preferují hořká piva a speciály, u mladší generace dospělých sledujeme pravý opak. Tito spotřebitelé vyhledávají lehčí, méně hořké nápoje s nižším obsahem alkoholu. Zároveň si ale s konzumací spojují zážitky a očekávají, že to, co pijí, a s čím se navenek ukazují, bude dobře vypadat. Ať už se jedná o lahvičku, kterou si vezmou do ruky, nebo způsob, jakým jim bude pivo naservírováno v jejich oblíbeném podniku. To všechno jsou aspekty, které jsme při plánování a uvádění nového ležáku zohledňovali,“ vysvětluje Jakub Marek, marketingový manažer prémiových piv Plzeňského Prazdroje.

Nový ležák Proud se vyznačuje nízkou hořkostí, konkrétně 18 IBU, přičemž obvykle mívají české ležáky hořkost vyšší než 30 IBU. Díky nižšímu stupni prokvašení nabízí pouze 3,9 % alkoholu. I proto je pro něj charakteristická chuťová plnost a dobrá pitelnost typická pro český ležák.

Proud bude k dostání převážně ve vratných třetinkových lahvích, které jsou vyrobeny z čirého skla. „Při vaření nového ležáku jsme použili moderní chmelový produkt, díky němuž chuť pivo nepodléhá negativním vlivům světla a můžeme ho nabízet v krásné průhledné lahvi,” dodává Jakub Marek.

Nový ležák Proud vznikal ve spolupráci s vrchní sládkovou stejnojmenného experimentálního pivovaru, který v areálu plzeňského pivovaru sídlí od roku 2020. „Po společném ladění receptury a spotřebitelských testech přicházíme na trh s pivem, které by se mělo stát symbolem pivního trhu pro mladé dospělé. Novým proudem českého pivovarnictví. V blízké budoucnosti navážeme na tento nový ležák dalšími zajímavými stylovými pivy pod značkou Proud Experiment, jejichž chuťový profil bude stejně jako u nového ležáku lehký a dobře pitelný. Tato piva budou dostupná v čepované variantě ve vybraných podnicích a na festivalech,“ naznačuje plány značky Jakub Marek.

Experimentální pivovar Proud, který od svého vzniku v roce 2020 nabídl více než 50 druhů piva z řad stálých a sezónních limitovaných edic, bude nyní sloužit jako místo, kde se experimentuje s pivem v celé jeho šíři. Od lehkých pitelných piv se zajímavými prvky v chuti pro novou generaci spotřebitelů, pod značkou Proud, až po pivní speciály pro pivaře,
pod novou značkou Elektrárna.

Nový ležák Proud bude postupně k dostání v řetězcích Tesco, Albert, Billa nebo Globus a v internetových obchodech Rohlík a Košík. V akčních týdnech se objeví také v nabídkách řetězce Lidl. Proud si lidé od března vychutnají také v čepované variantě ve vybraných restauracích a dalších podnicích.

Ani letos nebudou pivní nadšenci ochuzeni o velikonoční speciály. Ve spilce již nyní vedle klasických totiž dozrávají i sváteční piva. Na čepu i v lahvích budou zelená i polotmavá či jantarová.

K Velikonocům patří jarní zelená barva. Na ni již dlouhá léta sází i někteří sládci, kteří připravují pivní speciály. Nepreferují ji ale všichni. Někteří nechávají na spilce vedle klasických piv dozrávat i velikonoční speciály s jinými specifickými barvami a chutěmi.

Mezi ty, kteří na zelené pivo nedají při oslavě zmrtvýchvstání Ježíše Krista dopustit, patří pivovar Starobrno. Letos jej brněnští sládci připravovali již po devatenácté. „Zájem o pivo skutečně s přibývajícími lety neklesá a my jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. Zeleného piva vaříme tak akorát, aby se vypilo přes Velikonoce. Přesně k tomu je od začátku určeno,“ řekla k pivu, ke kterému sládci spolu s chmelem do mladinové pánve přidávají přesně dávkovaný bylinný výluh, ředitelka pivovaru Klára Konupčíková.

Na odstín předsvátečního čtvrtka odkazuje svým speciálem i pivovar Lobkowitz, který na čep připravil Velikonoční Krasličák. „Pivo nezvyklé zelené barvy, která symbolizuje svátky jara, se vyznačuje výraznou plností podpořenou mírně nasládlou chutí zakončenou jemnou hořkostí,“ sdělila ke speciální „čtrnáctce“ mluvčí pivovaru Martina Husková.

Sázka na zelenou barvu
Na zelenou barvu letos opět vsadili i ve východočeském pivovaru Primátor v Náchodě, kde připravili pro pivaře mok s jménem Jarní pivo. „Jde o český ležák, charakteristický svou zelenou barvou, vařený pro tuto příležitost. V balené formě během svátku zdobí přední etiketu motiv velikonočního Zajíce,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Martin Ardelt, Dodal, že do svátečního se oblékne i náchodská nefiltrovaná jedenáctka. Ta má etiketu s velikonočním beránkem.

Další pivovary se rozhodly na zelenou vlnu nenaskočit. Například severočeské Svijany již roky svátky jara oslavují várkou sezónního kroužkového ležáku Svátek. „Výjimečný charakter zlatožlutému pivu dává kroužkování, které v chuti a vůni mírně prozrazuje kvasnice a ve vzhledu pivu dává slabý zákal. Hotový Svijanský Svátek se totiž po filtraci znovu zakvašuje rozkvašenou mladinou. Po opětovném zakvašení se plní do sudů, v nichž dokváší potřetí,“ popsal pivo svijanský sládek Petr Menšík.

Pivovary Staropramen pro letošní rok v rámci edice Speciály ze spilky připravili pivo Rufus. „Je to limitovaná várka speciálu připravovaná v otevřených kádích spilky. Jantarově zbarvená třináctka s chmelovým aroma a plnou chutí, kterou získává po karamelovém sladu, je chmelená Žateckým poloraným červeňákem a dochmelovaná za studena divokým Kazbekem,“ informovala mluvčí společnosti Denisa Mylbachrová.

Ze čtyř druhů sladu
Rodinný pivovar Bernard letošní jaro vítá lehkým, voňavým ležákem. „Uvařili jsme ho ze čtyř druhů sladu, českého, bavorského, karamelového a pšeničného. A použili jsme několik druhů tuzemských i zahraničních chmelů,“ představil speciál s jantarovou barvou určený na jarní a velikonoční trh vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.

Na půllitr vychlazeného zeleného piva si v Česku můžeme zajít v období od oslav svátku sv. Patrika do Zeleného čtvrtka, který letos připadá na 28. března. A jako každý rok svá zelená piva představí velké i menší pivovary. Mnohdy ale v hospodách narazíte také na podomácku přibarvená piva, která pověst sezónního nápoje kazí. Jaký je rozdíl v chuti a složení, čím se piva typicky barví a jaká bude letos jejich nabídka?

Jak se zelené pivo barví přírodně?
Ve většině pivovarů u nás se zelené pivo vaří tak, aby si zachovalo své kvality světlého piva, kromě výrazné barvy ale nabídlo také o kapku zajímavější chuť. Přírodně barvená piva získávají svou barvu díky přídavku bylinného výluhu či sirupu. Ten obvykle obsahuje kombinaci kopřivy, máty či zeleného ječmene, pokud se vaří podle irské receptury, může být obohacen také o výtažky z meduňky a mařinky. Díky tomu obvykle mívá výsledný mok o něco více hořkou chuť s bylinnými tóny, stejně tak vyšší obsah alkoholu než mají „obyčejné“ desítky či jedenáctky.

„Nepostradatelnou ingrediencí Zeleného piva je bylinný výluh, ten se připravuje z několika druhů bylin přímo v pivovaru. Jeho receptura je po celých devatenáct let stejná, neměnná – a tajná,“ poodhaluje například pivovar Starobrno, který má u nás ve vaření piva dlouholetou tradici, a dále dodává, že pivo se vyrábí ze speciálního sladu a svou sílu získává díky spodnímu kvašení po dobu osmi dnů, přičemž nakonec se do něho přidává ještě bylinný likér. Zelená barva je tak výsledkem kombinace technologie, surovin, výluhu i likéru.

V Prazdroji jsou naopak přesvědčeni, že zelená barva a pivo k sobě rozhodně nepatří. Argumentují tím, že i přes neobvyklý vizuální dojem tato barva milovníkům piva nepřináší žádnou přidanou hodnotu. „V Prazdroji zastáváme názor, že zelená barva k pivu nepatří. Kromě nezvyklé podívané totiž nepřináší milovníkům piva nic navíc,“ řekl manažer z Plzeňského Prazdroje Tomáš Drahoňovský pro web Prozeny.cz.

Jak poznat (a vyrobit) levně dobarvené pivo?
Není ale tajemstvím, že mnozí majitelé podniků, kteří se snaží své hosty potěšit „tradičním“ zeleným pivem, jej podomácku vyrábí umělým přibarvováním. Nejčastěji se k tomu používá zelené potravinářské barvivo nebo brilantní modř známá jako E133, která v kombinaci se žlutým nápojem vytváří neonově zelenou barvu. Takto si můžete pro zábavu přibarvit pivo i doma, počítejte ovšem spíše s umělejší pachutí.

Nenechte se ovšem zmást, umělou modř přidávají i některé pivovary. Pokud zakoupíte zelené pivo lahvové, můžete si tuto skutečnost ověřit ve složení na etiketě.

Na druhou stranu, mnozí (spíše menší) výrobci se pouští v poslední době také do vaření kvalitních zelených nefiltrů, u kterých může být vlivem použití přírodního barviva a vyšší hutnosti piva výsledná barva spíše brčálová nebo mírně zakalená. Oproti „brilantní“ zelené takové obsahy sklenic svým vzhledem spíše odpuzují, nabízí ale mnohem lepší chuť a složení.

Velikonoční zelené pivo – recept
Na dno půllitrové sklenice nakapejte 3 až 5 kapek tekutého zeleného potravinářského barviva (nedoporučuje se používat gelové nebo práškové, které by se tak dobře nepromíchalo).
Do sklenice pomalu přilévejte 500 ml co nejsvětlejšího piva. Čím světlejší, tím hezčí zelené barvy dosáhnete.
Pivo nemíchejte – obě složky se promíchají při nalévání a nebudete riskovat spadnutí pěny.
Hotovo. Obarvit si doma můžete alkoholické pivo i nealko, které se v zelené variantě prakticky vůbec neprodává.

Které značky zelené pivo nabízí?
A kdybyste si chtěli někam na velikonoční točené skočit, na českém trhu je tradiční stálicí již zmíněné zelené Starobrno, které se na Zelený čtvrtek čepuje ve vybraných hospodách na Moravě, v Čechách i na Slovensku. Pokud plánujete velké velikonoční oslavy doma, je nyní také možné v některých pivních e-shopech a velkoobchodech zakoupit sudy Starobrno se zeleným pivem (30 l za cenu kolem 1500 Kč).

Zelené pivo k objednání v restauracích a hospodách nebo nákupu přímo v podnikových prodejnách obvykle nabízí také značky Bernard, Heineken nebo Litovel, které stejně jako Starobrno přidávají bylinný výluh. Pivovar Lobkowicz každoročně láká na svůj Velikonoční Krasličák, pivovar Hradec Králové na zelený Klenot, který barví chlorofylem, a Primátor svým zákazníkům nabízí své jarní pivo obarvené zeleným ječmenem.

V supermarketech můžete v těchto dnech narazit také na zelené velikonoční pivo Zámecký pivovar Břeclav, aktuálně vás v akci vyjde na 59,90 Kč / 1,5 l.

Velikonoce se blíží a Biskupský pivovar v Litoměřicích připravil pro sváteční chvíle něco zvláštního. Vypiplaný 14stupňový speciál Deníku představil sám zdejší sládek Robert Kříž.

Barva jako uhel a chuť dospělého piva. Tak sládek Robert Kříž charakterizuje letošní velikonoční speciál z Biskupského pivovaru Litoměřice. „Barvu pivu dodává čokoládový chmel a další přísady. Ty dají speciálu nejenom tu správnou barvu, ale i chuť. Na letošní velikonoční svátky jsme uvařili tisíc litrů,“ prozradil sládek.

Zajímavostí jsou i letošní pivní etikety. „Mají tvar vajíčka a ještě než se začalo prodávat pivo, již se o ně začali zajímat sběratelé,“ říká provozní vedoucí Richard Kirbs.

Aby byl vymazlený speciál do čeho načepovat, nechal pivovar vyrobit nové půllitry a třetinky. Pivo si mohou zákazníci odnést domů jak ve skleněných lahvích, tak si ho nechat načepovat v pivovarské restauraci.

Biskupský pivovar se v dubnu zúčastní mezinárodního festivalu na výstavišti Zahrada Čech, kde by rád zabodoval.

Již potřinácté poslal plzeňský pivovar tradiční velikonoční dar papeži. Celkem 2024 lahví ležáku Pilsner Urquell dnes požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub a spolu s ručně vyrobeným dřevěným soudkem je zástupci Prazdroje odeslali do Vatikánu. Tam ho osobně předají papeži Františkovi při generální audienci.

Posílání plzeňského ležáku do Vatikánu má svůj původ na přelomu 19. a 20. století, kdy si ho nechal dovážet na doporučení svých lékařů papež Lev XIII. Plzeňský Prazdroj na tuto tradici před lety navázal a letos už potřinácté věnuje papeži u příležitosti Velikonoc část várky plzeňského ležáku. Konkrétně jde o symbolických 2024 lahví Pilsner Urquell, které připomínají aktuální letopočet. Spolu s nimi pak zástupci pivovaru odeslali do Vatikánu také speciální dřevěný soudek s gravírovaným věnováním, který vyráběli prazdrojští bednáři. Ti jsou pravděpodobně poslední bednářskou partou pracující přímo v pivovaru na světě.

„Pilsner Urquell vaříme v Plzni už více než 181 let. Během této doby ho měli možnost ochutnat lidé po celém světě a to prakticky na všech kontinentech. Je symbolem pivovarnické tradice, která se zrodila v Česku a která šíří dobré jméno českého piva ve světě. Máme radost, že můžeme kousek této tradice představit i Svatému otci ve Vatikánu u příležitosti nadcházejících velikonočních svátků. A to nejen v podobě našeho zlatého ležáku, ale i formou umění našich bednářů,“ říká Václav Berka, vrchní emeritní sládek Plzeňského Prazdroje. Na cestu do Vatikánu dlouhou téměř 1300 km vyrazil velikonoční dar dnes před polednem.

Generální audience u papeže proběhne začátkem dubna na Svatopetrském náměstí a za Plzeňský Prazdroj se jí zúčastní sládek Václav Berka, marketingová ředitelka Francesca Bandelli a obchodní ředitel pro Slovensko Martin Grygařík. Součástí návštěvy ve Vatikánu bude také slavnostní setkání s velvyslanci z jiných zemí a nejvyššími pracovníky Vatikánu, které pořádá velvyslanec České republiky při Svatém stolci Václav Kolaja.