Novinky a zajímavosti ze světa piva

V sobotu 16. března 2024 představil nově zrekonstruovaný Pivovar Rožmberk ve městě Rožmberk nad Vltavou své nejnovější pivo – SPORT BEER. Toto speciální nízkoalkoholické pivo, obohacené o živé kultury a enzymy, je věnováno nejen cyklistům a vodákům, ale všem, kteří vedou aktivní životní styl a chtějí si přitom vychutnat skvělé pivo. Informoval o tom Pavel Pechoušek z Turistického spolku Lipenska.

Rožmberk nad Vltavou 20.3. 2024 – V Rožmberku byl tento víkend slavnostně představený nový přírůstek do jihočeské pivovarnické rodiny s názvem SPORT BEER. Ten byl uvařený v nově zrekonstruovaném Pivovaru Rožmberk. SPORT BEER je svrchně kvašená osmička, která má 2,5 promile alkoholu. Je uvařená z českého chmele Kazbek a amerických chmelů Sterling a Amarillo a díky tomu má velký říz.

Oprava pivovaru vybudovaného Vilémem z Rožmberka v roce 1590 a přestavěného hrabaty z rodu Buquoy v 70. letech 19. století vyšla na více než 140 milionů korun. Rekonstrukce začala na jaře roku 2022. Ještě předtím museli budovu, která sloužila jako hotel, vyklidit.

„SPORT BEER není jen obyčejné pivo. Je to vyjádření naší vášně pro zdravý životní styl, symbolizuje lásku k pivovarnictví a sportu. Jsme hrdí, že můžeme nabídnout produkt, který nejen skvěle chutná, ale je i prospěšný pro vaše zdraví,“ uvedl majitel Pivovaru Rožmberk Martin Neudörfl.

Křestu nového piva se zúčastnili významní hosté, mezi nimiž nechyběl ani senátor Tomáš Jirsa: „Je úžasné vidět, jak Rožmberk nad Vltavou ožívá novými inovacemi, které ctí místní tradice. SPORT BEER je příkladem, jak může být pivovarnictví propojeno s aktivním způsobem života, který je pro tento region tak typický,“ uvedl Jirsa.

Jiří Mánek, předseda Turistického spolku Lipenska, který se slavnostního otevření rovněž zúčastnil, k tomu dodává: „Martin Neudörfl se svým hotelem U Martina je zakládajícím členem Turistického spolku Lipenska, a již tehdy projevoval ambice obnovit pivovar v Rožmberku. Jeho cílevědomost a neúnavná práce jsou důkazem, že bychom se neměli bát mít velké sny, které se snažíme uskutečnit. Věřím, že tento pivovar a jeho piva se stanou magnetem pro návštěvníky celých jižních Čech a toto pivo tak dostane další rozměr, kterým je spojování regionu.“

Hrdost nad novým pivovarem vyjádřil starosta Rožmberka nad Vltavou, Bohuslav Čtveráček: „Jsme nesmírně pyšní, že Rožmberk nad Vltavou se může pochlubit pivovarem, který je vzorem moderního podnikání s ohledem na zdraví a tradice. Jsem moc rád, že máme ve městě šikovné podnikatele a také se s nimi snažíme spolupracovat a podporovat je v jejich aktivitách. SPORT BEER jistě přiláká do našeho města nové návštěvníky a posílí jeho postavení na mapě turistických výletů.“

Památku přednosty stanice Viktora Cibicha, jehož podobizna zdobí etikety a pivní sklo velkobřezenských piv, se i letos chystají uctít členové Sdružení přátel piva a zaměstnanci pivovaru Velké Březno. Pietní setkání se uskuteční v sobotu 23. března na hřbitově ve Valtířově, kde je Viktor Cibich pochován.

Účastníci se sejdou po příjezdu autobusu po půl jedenácté dopoledne. Na místo dorazí i vojenští veteráni z Babin. Po položení květin pak všichni společně navštíví pivovar Velké Březno.

Akci s názvem „v březnu na Březňáka“ organizuje Sdružení přátel piva. Spolu s nimi se scházejí i pivovarníci z Velkého Března a mnohdy i štamgasti, kteří mají pivo značky Březňák v oblibě. Jde o dlouholetou tradici, letos se všichni potkají celkem po šestnácté (s výjimkou covidových let, kdy se setkání neuskutečnila).

Celého plánovaného programu se zúčastní i manažer pivovaru Velké Březno Jaroslav Horáček. „Tvář Viktora Cibicha neodmyslitelně patří k pivu, které se v našem malebném pivovaru vaří opravdu velmi dlouho. Ze hřbitova se pak vydáme k nám do pivovaru, kde posedíme nad naším skvělým Březňákem a společně zavzpomínáme. Pokud někdo bude mít zájem, provedeme ho i našim pivovarem,“ uvedl Jaroslav Horáček.

Na březnové setkání se každoročně těší i dlouholetý člen Sdružení přátel piva Zdeněk Šťastný. „Na hrob vždy pokládáme věneček z chmele a ječmene s doutníčkem, který k panu Cibichovi patří stejně neodmyslitelně jako pivo. Březňák měl rád jako my,“ řekl Zdeněk Šťastný.

Mezi sudy piva a tanky pobíhal už jako dítě a kvašený nápoj ze sladu a chmele ho nepřestal fascinovat ani v dospělosti. Učarovalo mu hlavně prostředí a filozofie, která je s ním spojená. A lidi.

„S tátou jsem jezdíval do těch velkých pivovarů a pamatuji si na tu bezproblémovou atmosféru. Sládci i ti ostatní, kteří tam pracovali, byli pohodáři. Bylo mi tam dobře,“ vzpomíná na svá dětská léta Miroslav Kraus, letošní člen výběru 30 pod 30, který každoročně sestavuje časopis Forbes.

V rodinné firmě 3+K Kraus, která se zabývá velkými montážemi a komplexním řešením pivovarů, je již přes deset let. Dal jí přednost před studiem architektury a už od počátku, kdy do ní vstoupil, ji začal transformovat a výrazně rozšiřovat její, do té doby značně omezenou, nabídku.

„Já už dříve ve firmě vypomáhal, čistil jsem sváry, nosil trubky, prostě klasická prázdninová brigáda. Firma dřív fungovala jako montovna, bylo to hlavně o strojařině, ale já cítil její větší potenciál. Pivovarnictví je přece tak krásné a zajímavé odvětví,“ říká Kraus.

Teď se specializuje na kompletní projekční práce a design, vlastní výrobu na míru, montáže, komplexní tvorbu nové značky, marketingové poradenství nebo třeba služby sládků.

Do výběru 30 pod 30 patří výjimečné mladé osobnosti, které jsou úspěšné ve svém oboru. A to devětadvacetiletý Miroslav Kraus je. Firma, ve které kromě tatínka figuruje také strýc, nemá s aktuálním rozsahem nabídky konkurenci u nás ani ve světě.

Kromě pivovarů totiž nabízí i řešení pivovarských interiérů, vybudování pivnic nebo pivních lázní a to vše s velkým důrazem na ekologii a šetrnost k životnímu prostředí. Často si také hraje s moderními technologiemi, jako je 3D mapping, VR projekce či umělá inteligence.

„Já chtěl být vždy architekt, bavilo mě kreslit, vymýšlet. Po studiu střední stavební školy jsem chtěl jít na vysokou, ale tehdy se mi naskytla možnost odjet na tři měsíce do Austrálie. Studoval jsem tam angličtinu a cestoval, a když jsem se vrátil domů, tak už byl studijní rok v polovině,“ přibližuje.

Aby se zaměstnal, než si bude moci podat přihlášku na vysokou školu znovu, nastoupil do rodinné firmy. A uviděl možnosti, jak ji posunout dál. Na architekturu už nešel, místo toho se plně vrhnul do podnikání a světa piva.

„Abychom se odlišili od konkurence, museli jsme nabídnout něco úplně jiného. Zaměřit se na design, inovace. Proto si nás často vybírají i movitější klienti, kteří chtějí mít něco originálního, něco, čím jejich provoz předčí ty ostatní,“ říká Kraus.

Často tedy řeší různé unikátní nápady. „Třeba výčepní tanky v podobě vláčku, pivovar stojící na pontonech na vodě, zarámované varní nádoby stojící v galerii umění či zajímavě prosklené varny, kde zákazníci přímo vidí aktuální proces výroby piva,“ přibližuje.

Typický zákazník je většinou ten, který už má nějaký ten odbyt piva a rozhodne se vařit i vlastní. „Projdeme si s ním uvažované prostory, případně pozemek, kde chce pivovar mít, a celé to navrhneme na míru. Pokud je spokojený, pokračujeme s výrobou, montáží a pak i uvedením do provozu,“ vysvětluje.

A pomohou i s tvorbou receptur. Zjistí, jaké má zákazník myšlenky či chuťové preference, a podle toho sestaví vhodnou škálu v budoucnu vyráběných piv. Součástí celé zakázky pak často bývá i brand, kdy řeší název a logo nového provozu, ale třeba i design pivních tácků, nebo dokonce podobu jednotlivých obalů.

Asi šedesát procent však ve firmě ještě stále tvoří montážní práce. Společnost dodává výrobky, převážně potrubí, z nerezové oceli do potravinářského provozu, do destilérek, čokoládoven, velkých pivovarů, ale třeba i do farmacie. Operuje nejen v Čechách, ale i po celém světě. To se samozřejmě týká nejenom montáží, ale právě i sekce minipivovarů, kterou Miroslav Kraus řídí.

Jejich varnu najdete například v daleké Fukušimě v Japonsku nebo na Filipínách. I v zahraničí ostatně řeší celé brandy. Kompletní značku navrhnuli pro pivovar ve Vietnamu nebo v Číně. Asie obecně miluje příběhy, a tak jsou tyto brandy spojené s českou historií, což samo o sobě pomáhá šířit povědomí o Česku.

„Pro nás je jednodušší postavit pivovar na zelené louce, ale osobně mám raději realizace ve starších, historických budovách – miluju výzvy. Najdeme jejich příběh a využijeme ho,“ podotýká Kraus.

To byl případ třeba restaurace U Medvídků. Její založení se datuje již do roku 1466. Bývalý pivovar, ve kterém byl rovněž i první pražský kabaret, byl v minulém století přestavěn na jednu z největších pražských pivnic. A firma 3+K Kraus se podílela na montáži nového minipivovaru. Ten je dnes umístěný v přízemí, v prostorách s nízkým klenutým stropem.

„Moc se tam toho vymyslet nedalo, spíš se zde řešilo jen to, jak napasovat do místnosti všechnu tu technologii, která byla dříve o patro výš. Malinko mě mrzí, že varna je trochu zapadlá a nevynikne tak, jak bych chtěl,“ říká Kraus.

Třeba v pivovaru eMBe v Mladé Boleslavi se mohl realizovat daleko více. „Je z bývalé barokní sladovny a zákazníci zde sedí před naší měděnou pivovarskou varnou, což jim přináší přímou interakci se sládkem a výrobou piva,“ dodává.

I oni občas ale zákazníky odmítnou. Většinou proto, že chtěli slevit z návrhu na úkor kvality. „Nebudeme nikdy dělat něco, za co bychom se následně mohli stydět. Takový případ nastal nedávno, kdy jsme řešili pivovar v kostele se hřbitovem. Nápad to byl asi skvělý, už kvůli marketingu. Avšak po morální stránce by to mohlo být k pietnímu místu opravdu neuctivé,“ říká Kraus.

Ten má i další aktivity spojené s pivem. Píše pro známý časopis Pivo, Bier & Ale a zaměstnává ho třeba nová značka Beercon, která nabízí modulární řešení pivovaru. Tento systém, který nemá ve světě obdoby, po technické stránce dokonce vyvinul. Celá technologie se vměstná asi na padesát metrů čtverečních. Moduly mohou fungovat samostatně nebo jako přístavek.

„Teprve se to chystáme přivést oficiálně na trh, ale už máme poptávky z Jordánska, Uzbekistánu, Afriky či Slovenska,“ říká Kraus. V Česku by mohl takový pivovar vyrůst třeba u rekonstruovaného divadla Spirála.

„Jeden technologický soubor je jeden modul a jde různě pospojovat a kombinovat s dalšími, až lze ve výsledku sestavit celý areál, kde je výčep, zázemí pro personál, samotný pivovar nebo i pivní lázně. Zákazník si tak může pořídit pivovar třeba k rodinnému domu, na zahradu, potřebuje k tomu jen vodovodní přípojku, odpad a elektrickou energii,“ popisuje Kraus.

A na trh chce uvést ještě se svými dvěma kamarády Karlem a Matějem také chmelovou limonádu. Pojmenovali ji Hopice, což je spojení anglických slov hop a ice, tedy chmel a led. V současnosti ještě dolaďují recepturu a probíhá testování, na českém trhu ale nic podobného není.

„Existuje třeba Sládkova limonáda, ale ta je založená na sladu. Chmel bývá větší výzva, už jen tím, že se hodně kazí, lahve tak musejí být hodně tmavé a má to i další úskalí. Ale nás by to nebavilo, pokud by to bylo snadné,“ dodává.

A protože při vyslovení značky Hopice napadne každého pochopitelně spíše slovo opice, využili toho kamarádi i v designu, ve kterém používají opice spojené s popartovým či steampunkovým stylem.

Nápadů má Miroslav Kraus ještě dost, jedním z nich je i vlastní pivovar, i když alkoholu sám příliš neholduje. Zatím ho ale nejvíce zaměstnává rodinná firma, jejíž obrat se pohybuje kolem sto milionů korun a letos by se mohl dostat na sto padesát milionů.

„Máme v běhu projekt za sedmdesát milionů a spoustu dalších v zásobě,“ prozrazuje. Ve firmě pracuje na plný úvazek asi dvanáct lidí, stabilně má ale firma nasmlouváno kolem sedmdesáti montérů. „Jsem rád, že můžu dělat to, co mě baví, a tím pivovarnictví a design obecně rozhodně je. Asi to mám dané v genech,“ uzavírá Kraus.

V Kostelci nad Černými lesy u Prahy se v květnu otevře nová expozice Národního muzea pivovarnictví. Tříleté úpravy v areálu pivovaru, kde muzeum sídlí, a restaurování historických pivovarských technologií podpořily částkou 1,45 milionu eur (přibližně 36,6 milionu korun) Fondy EHP. Mezi zrenovovanými kusy je například dřevem vytápěná varna z počátku 30. let minulého století, která je největší na světě. Muzeum vytváří od roku 2001 unikátní sbírku pivovarských technologií, majitelé je získali hlavně ze zaniklých tuzemských i zahraničních pivovarů. ČTK to řekl jeden z majitelů muzea Milan Starec.

V Kostelci nad Černými lesy u Prahy se v květnu otevře nová expozice Národního muzea pivovarnictví. Tříleté úpravy v areálu pivovaru, kde muzeum sídlí, a restaurování historických pivovarských technologií podpořily částkou 1,45 milionu eur (přibližně 36,6 milionu korun) Fondy EHP. Mezi zrenovovanými kusy je například dřevem vytápěná varna z počátku 30. let minulého století, která je největší na světě. Muzeum vytváří od roku 2001 unikátní sbírku pivovarských technologií, majitelé je získali hlavně ze zaniklých tuzemských i zahraničních pivovarů. ČTK to řekl jeden z majitelů muzea Milan Starec.

Kolem dvou třetin částky využili majitelé na stavební úpravy budov ve zhruba dvouhektarovém areálu. "Hlavně na střechy a statiku, ve velmi špatném stavu byla střecha nad varnou a sladovnou, dělalo se i předláždění dvora," řekl Starec. Zhruba sedm milionů korun šlo na restaurování historických technologií. "Jde o 17 technologických celků, ale třeba varna jsou tři patra technologií, takže celkem se jedná o desítky kusů," doplnil Starec.

Majitelé si nejvíce cení dochované technologie ze 30. let 20. století. Varna s obsahem 160 hektolitrů je podle Starce největší na světě na přímý ohřev. "Podobných unikátů je tady víc, například žentour o průměru 17,5 metru s otevřeným krovem je největší v Evropě, nyní ho předěláváme na konferenční prostor," řekl Starec. Návštěvníci muzea uvidí například i ocelové chladicí štoky, sprchový aparát nebo funkční pražírnu na slad.

Majitelé muzea, Tomáš Vodochodský a Milan Starec, od 90. let zmapovali zhruba 3000 starých pivovarů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. "Kde to bylo možné, snažili jsme se věci zachraňovat. Narazili jsme i na zaniklý pivovar v Kostelci s kompletně dochovanou technologií, který jsme pak v roce 2001 koupili," vzpomíná Starec. Dnes už sbírku rozšiřují také o části technologií ze zahraničí, například z Německa nebo Rakouska.

V roce 2018 byl pivovar včetně vybavení prohlášen za kulturní památku. "Předměty jsme postupně začali zapisovat do Centrální evidence sbírek, to znamená, že jsou státem chráněné, chtěli jsme, aby tady nikdo nemohl jen tak něco vyrubat ze zdi, kdyby se s námi něco stalo," řekl Starec. Muzeum je rovněž poradním orgánem pro památkáře pro průmyslové dědictví v pivovarnictví.

Černokostelecký pivovar vznikl v letech 1838 až 1841, z tohoto období se dochovala zhruba polovina areálu. Dalších úprav pak doznal v letech 1896 až 1898 a ve 30. letech 20. století. S ročním výstavem 70.000 hektolitrů piva patřil v 70. letech ke středně velkým. Součástí novodobého areálu je vedle muzea také minipivovar, restaurace a ubytování.

Příchod jara a oslavy Velikonoc se v některých českých pivovarech neobejdou bez speciálně zeleně zabarveného piva. Podává se tradičně na Den Svatého Patrika, 17. března, nebo na Zelený čtvrtek, který letos připadne na 28. března.

Největším výrobcem Zeleného piva v České republice a na Slovensku je pivovar Starobrno. Ten letos pro potřeby oslav příchodu jara navařil celkem 4.570 hektolitrů zeleného moku, který už devatenáct let vaří stejným způsobem. Restaurace ho nabídnou na Zelený čtvrtek.

„Na dlouhou tradici Zeleného piva jsme u nás v pivovaru opravdu velmi pyšní. Zájem o ně neklesá a my jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. A to nejen v Brně, i když víme, že v našem městě Zelené pivo boduje nejvíc,“ uvedla ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková v tiskové zprávě, kterou redakci poskytla PR konzultantka pivovaru Ludmila Čechová.

Důležitá je kombinace technologií, surovin, výluhu a likéru
Nepostradatelnou ingrediencí je dle zprávy bylinný výluh, který se přímo v pivovaru připravuje z několika druhů bylin. Konkrétní receptura je ale tajná. „Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu. Další důležitou věcí je přesné dávkování, protože výluh je koncentrovaný a velmi silný. Řádově ho potřebujeme litry. Jeho složení stále zůstává výrobním tajemstvím. Naši pivaři ale tušili, že obsahuje i kopřivu, což jsme jim před pár lety potvrdili,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Jak naší redakci informovala Ludmila Čechová, zelená barva piva je výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu a likéru.

Obarvení většinou za pokaženou várku nemůže
Na výrobní postupy, které se za Zeleným pivem skrývají, se naše redakce zeptala také jedné ze zaměstnankyň konkurenčního pivovaru z Plzně. Největší a nejznámější český producent piva sice zelený mok nevyrábí, i tak ale vyjmenovala některé možnosti, jakými lze pivo obarvit.

Nejčastěji se podle jejích slov používá substance s názvem Brilliant Blue FCF, méně častěji pak měďnaté komplexy chlorofylů a chlorofylinů. Ty podle jejích slov trochu mění chuť výsledného nápoje a zhoršují jeho kvalitu, proto se prý od jejich používání v poslední době upouští. Za případnou nepovedenou várkou zeleného piva ale podle jejích slov ve většině případů nestojí chyba v barvení, ale spíše jiný problém ve výrobě.

Technologie není speciální, říká se, že se používá nepovedené pivo
Na otázku, co by se stalo, kdybychom do hotového piva přimíchali zelené potravinářské barvivo, odpověděla, že by se s nápojem nemělo stát nic.

„Nemělo by podle zákonů Evropské unie vůbec změnit charakter. Zelená piva většinou nemají žádnou extra speciální technologii. Samozřejmě to není tak, že udělají normální a pak ho obarví, ale většinou je to celkem jednoduchý proces. U nás v pivovaru se vždycky říká, že se na to používá nepovedená várka. Asi jako se říká, že na svařák se dává nejhorší víno,“ smála se.

Nakonec ještě uvedla, že zelenému pivu osobně neholduje. „Přijde mi to jako cenově přepálené klasické pivo. Vždycky si dám radši Plzeň,“ uzavřela.

Cenu si každá restaurace určuje sama
Právě cena nás zajímala i v případě Starobrna. Podle Ludmily Čechové je individuální. „Cenu čepovaného piva si provozovatelé či majitelé gastronomických provozů určují sami,“ uvedla.

Každá restaurace tak bude moci zelený mok nabízet za libovolnou cenu. Seznam konkrétních hospod, kde bude možné si na Zeleném pivě pochutnat, nabízí web www.zelenepivo.cz.

Pivo tu vařili Rožmberkové, Švamberkové, Buquoyové i Schwarzenbergové. Stovky let. Během posledních desetiletí ale rožmberská chlouba hned naproti známému hradu chátrala. Až se jí před pár lety ujal jihočeský podnikatel Martin Neudörfl. Z ruiny vytvořil jeden z nejpříjemnějších hotelů v jižních Čechách. S prvotřídní gastronomií a potěšením pro všechny pivaře.

První várka piva se v Rožmberku pár kroků od náměstí uvařila už v roce 1590. Rožmberkové si tehdy na králi prosadili várečné právo. Nynější vlastník pivovaru Martin Neudörfl už sice nežádal krále o povolení, ale musel vynaložit nemalé úsilí k tomu, aby za více než 100 milionů zrekonstruoval zchátralou budovu se silným příběhem a ještě silnějším potenciálem. Hned nad rožmberským jezem, který sjíždějí generace vodáků, vyrostla nejen velmi slušná vodácká základna, ale i příjemný prázdninový hotel, za který se okolí horního toku Vltavy konečně nemusí stydět.

Nový rožmberský hotel otevřel teprve letos v červenci. Pivovar už slouží svému účelu a čeká ho ještě významné rozšíření portfolia. Zatím jsou na čepu dva druhy: jedenáctka ležák a překvapivě lehká čtrnáctka svrchňák. Postupně pivovar představí další tři: ležák plzeňského typu, „panské“ pšeničné s ovocnými tóny a také silnější malinové nazvané Červená bukvice.

Pivní portfolio se snaží navazovat na místní tradici: po celou historii pivovaru se tu vařil především weizenbier, tedy bílé pšeničné pivo, a maliny patří k jihočeské klasice, ostatně z tohoto kraje pochází oblíbená malinovka. Kořeny se pivovarská restaurace snaží hledat i v jídelníčku. Ať už je to poctivý jihočeský tatarák, či pivovarský guláš z místních surovin, nebo třeba císařský trhanec i buchtičky s vanilkovým krémem – veškeré pečivo si tu vyrábějí sami.

Na podzim se tu ještě otevře wellness s pivními lázněmi. Ve sklepení je pak připravena exkurze pivovarem s výkladem o vaření piva a historii domu, dvě ochutnávkové místnosti i prostory pro firemní akce. Pivovar chce vařit v budoucnu mnohem víc piva, než by šlo spotřebovat přímo v Rožmberku, takže počítá s jeho vývozem do dalších malebných míst jižních Čech.

A nejde jen o tvrdý byznys či návratnost kapitálu. Z prodeje rožmberského piva mimo brány pivovaru bude částečně financována obnovená Schwarzenberská granátnická garda. Tu přitom vede syn majitele pivovaru Martin Neudörfl mladší. Časový a personální kruh se uzavírá a tahle echt jihočeská klasika se jistě stane neopominutelnou zastávkou při toulkách po místních lučinách a skalinách.

Pivovar Nymburk se po dvou letech vrací k výraznějším investicím. Minulý týden zprovoznil novou linku na stáčení plechovkového piva za víc než 20 milionů korun. Kromě toho chystá rozšíření fotovoltaické elektrárny, měla by pak pokrýt zhruba třetinu spotřeby elektřiny.

Investice by letos mohly dosáhnout až 40 milionů korun, řekl ČTK ředitel pivovaru Pavel Benák. "Je to násobně více než v uplynulých dvou letech, kdy nás nárůsty cen energií donutily řadu investičních akcí posunout nebo i zastavit," řekl Benák. Nová stáčecí linka nahrazuje technologii z roku 2015, dokáže naplnit 15.000 plechovek za hodinu, a to v objemech 0,33 a 0,5 litru. "Umožní o pětinu vyšší výkon, šetrnější a přesnější plnění piva," uvedl ředitel.

S rozšířením nynější fotovoltaické elektrárny o výkonu 205,2 kWp se počítá v následujících týdnech. "Celkový instalovaný výkon 514,8 kWp bude doplněn bateriovým úložištěm. Očekáváme, že pokryje přibližně třetinu spotřeby elektrické energie a výrazně sníží uhlíkovou stopu," řekl Benák. Rozšíření vyjde zhruba na 13 milionů korun. "Panely usazujeme na stáčírny, sklady, sociální budovu. Všude tam, kde to statika a orientace umožní," doplnil.

Pivovar Nymburk, který vaří Postřižinské pivo, loni vystavil 150.000 hektolitrů piva. Zhruba pětinu vyváží do víc než 20 zemí. Vaří deset druhů piva, které stáčí do sudů, lahví i plechovek. Pod značkou Střízlík prodává nealkoholické pivo. Pivovar zaměstnává kolem 80 lidí.

Za rok 2022 skončil pivovar poprvé v historii se ztrátou, a to 1,6 milionu korun, tržby byly přes 206 milionů korun. Hospodářský výsledek loňského roku zatím není uzavřený, vedení ale očekává zlepšení.

„Hromadu zlata“ si veze z Londýna Rodinný pivovar Bernard. Jeho piva na tamní degustační soutěži European Beer Challenge 2024 získala čtyři zlaté, tři „dvojité zlaté“ a k tomu ještě dvě stříbrné medaile. Porotci tu posuzovali stovky vzorků piv z celého světa.

„Výsledek nás samozřejmě velmi těší. Pivovary z celé planety do této soutěže přihlásí stovky piv, a tak každá jedna medaile má svoji hodnotu. Že máme hned devět medailí a mezi nimi i ty úplně nejvyšší, svědčí o tom, že pivo vaříme dobře a má další potenciál, když chutná i daleko za hranicemi,“ řekl k úspěchu piv Bernard vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.

Tzv. dvojité zlato, udělované pivům s nejvyšším bodovým hodnocením, získala piva Bernard Desítka, Jedenáctka a nealkoholická Švestka. Další čtyři zlaté medaile porotci udělili Dvanáctce, svrchně kvašeným pivům Bohemian ALE, IPA a také novému nealkoholickému Grepu. Sbírku doplňují dvě stříbrné medaile pro Sváteční ležák a Jantarový ležák. S takovým skóre patří Rodinný pivovar Bernard k vůbec nejúspěšnějším účastníkům této prestižní soutěže.

Mezinárodní soutěž European Beer Challenge dává pivovarníkům příležitost soutěžit s nejuznávanějšími světovými značkami. Všechny ze stovek přihlášených piv jsou anonymně degustovány předními evropskými obchodníky, aby identifikovali ta nejlepší piva na trhu. Soutěže se mohou účastnit pivovary všech velikostí z jakékoliv země na světě.

Rodinný pivovar Bernard v roce 2023 celkem získal 57 různých ocenění, nejvíce z degustačních soutěží za pivo. Ocenění získal i pivovar, Návštěvnické centrum Bernard, Pivní pálenka Bernard, spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard byl oceněn jako osobnost marketingu.

Má ve znaku vulvu a při jeho výrobě bylo porušeno velké množství zákonů — těch, co utlačují ženy. Pivo Muschicraft bylo vyrobeno jenom ženami a upozorňuje na nerovnosti, které jsou stále kodifikované v právním rámci mnoha zemí.

Můžou skutečně ženy dělat vše, co muži? Je to těžko uvěřitelné, ale zákony, které to zakazují, existují ve zhruba třetině států světa. Upozorňuje na to i pivo Muschicraft, které přišlo s novou, v mnohém globální edicí, 8. března u příležitosti Mezinárodního dne žen.

Na výrobě piva se podílely ženy z Ruska, Uruguaye, Itálie, Srí Lanky, Madagaskaru, USA a dalších zemí. Záměrné zapojení žen do každého kroku výroby a distribuce vedlo k tomu, že pivo porušovalo zákony zemí jejich původu: od výroby alkoholu (nelegální v Libanonu) a čištění provozních strojů (nelegální v Uruguayi a dalších 9 zemích) až po nošení těžkých sudů (nelegální v Rusku a dalších 22 zemích). Následující video vám podstatu dalších mnoha — někdy dost neuvěřitelných — protizákonných jednání vysvětlí ještě více.

Tato pivní edice je dokonce spojena s knihou The Most Illegal Beer (v překladu „Nejvíce nezákonné pivo“), která pojednává o jeho vzniku i nerovnostech, kterým ženy stále čelí.

„S knihou The Most Illegal Beer si Muschicraft klade za cíl upozornit na zastaralé sexistické zákony skryté v právních systémech po celém světě a vyzvat k rychlejšímu pokroku směrem k rovnosti žen a mužů," říká v tiskové zprávě Sophie Tschannett, zakladatelka feministické značky řemeslného piva Muschicraft.

Muschicraft vznikl ve Vídni před dvěma lety. Slovo „Muschi“ v jeho názvu je pak slangové označení ženského pohlavního orgánu v němčině. Jeho vizuální znázornění je ostatně také logem značky viditelným na každé lahvi.

Proč tam musí být? Dle vyjádření zakladatelky pro německý časopis Stern je penisů všude plno, vulva je proti tomu tabuizovaná a vyvolává kontroverzi, provokuje, vytváří témata k diskuzi, a to se hodí v marketingu, i když chcete, aby váš produkt podněcoval společnost k zamyšlení se nad určitými tématy.

„Naše pivo vzniklo jako odvážná provokace proti patriarchálnímu světu. V tomto světě je měřítkem muž: pivo je nápoj pro muže; pravidla píší muži. Chceme se tomu postavit. Změny vždy začínají od rozhovorů. Mým záměrem je dát tímto pivem lidem téma ke konverzaci — měli by mluvit o rovnosti pohlaví a o tom, jak jí můžeme dosáhnout," dodává Tschanett.

Kampani Muschicraft k Mezinárodnímu dni žen se to daří. Objednat si pivo, knihu nebo zjistit, do jakých hospod můžete zajít, zjistíte na mostillegalbeer.com.

Česká republika, srdce pivní kultury, se může pochlubit nejen tradičními pivovary, ale i rostoucím počtem mikropivovarů, které přinášejí na trh nové a unikátní chutě. V našem pivním speciálu se ponoříme do kouzelného světa českých mikropivovarů a odhalíme příběhy, tradice a inovace, které stojí za jejich jedinečnými pivními počiny. Prozkoumáme, jak se z vášně pro vaření piva a experimentování s různými chmely, slady a kořením rodí piva, jež mění českou pivní scénu. Tento článek je vaší vstupenkou do světa, kde se snoubí řemeslné umění s moderními pivovarskými trendy, a ukáže vám, proč je české pivo daleko víc než jen tradiční lager. Připravte se objevit nové chutě, které oživí vaše chutě k objevování a ukáží, že i v pivu lze najít nekonečnou rozmanitost.

Česká republika, známá jako jedna z kolébek pivní kultury, je domovem nejen proslulých pivovarů s dlouholetou tradicí, ale také nově vznikajících mikropivovarů, které přinášejí na trh čerstvé a inovativní přístupy k výrobě piva. Tyto malé pivovary se staly zdrojem nového nadšení pro české i mezinárodní milovníky piva, přičemž každý z nich přináší do pivního světa unikátní příběh, tradici a nekonečnou vášeň pro pivovarství.

Tradice setkává s inovací
Mikropivovary v České republice čerpají z bohatého historického dědictví pivovarství a zároveň přijímají nové metody a přístupy, které obohacují tradiční chutě. Experimentování s různými druhy chmelů, sladů a netradičními přísadami jako jsou ovoce, bylinky nebo koření, umožňuje těmto pivovarům vytvářet jedinečná piva, která odlišují jejich produkci od konvenčních nabídek.

Příběhy za každým kouskem
Za každým mikropivovarem stojí příběh o vášni, odvaze a touze vytvořit něco nového a originálního. Někteří majitelé mikropivovarů se do světa pivovarství vrhli po letech zkušeností v jiných oborech, přičemž si splnili dlouholetý sen otevřít vlastní pivovar. Tyto osobní příběhy dodávají pivům z mikropivovarů další rozměr a hloubku.

Mikropivovary jako součást komunity
České mikropivovary často pevně zapadají do místních komunit, kde se stávají nejen místem setkávání a společenského života, ale také zdrojem místní hrdosti. Mnohé z nich nabízejí prohlídky a degustace, které poskytují návštěvníkům možnost nahlédnout do zákulisí výroby piva a pochopit, co všechno obnáší výroba kvalitního řemeslného piva.

Inovace v chuti
Od IPA, Stoutů, Saisonů až po Sour Ale, české mikropivovary neustále rozšiřují spektrum chutí a stylů, které nabízí. Některé se specializují na obnovení téměř zapomenutých historických receptur, zatímco jiné se radikálně zaměřují na nové pivní styly, které překvapují i nejnáročnější pivní gurmány.

Budoucnost českého piva
Růst a popularita českých mikropivovarů signalizují, že budoucnost českého piva je jasná a slibná. S každým novým pivovarem, který otevře své dveře, se rozšiřuje pivní horizont a posiluje se pivní kultura, která je tak hluboce zakořeněná v české společnosti. Mikropivovary nejen oživují českou pivní scénu, ale také přispívají k udržitelnosti a inovacím v celém odvětví.

České mikropivovary jsou důkazem, že i v tradičním odvětví jako je pivovarství je prostor pro inovace, kreativitu a osobní vášeň. Ať už jste milovníkem tradičního českého lageru nebo hledáte něco nového a neobvyklého, české mikropivovary mají co nabídnout každému.