Novinky a zajímavosti ze světa piva

Malé pivovary v Olomouckém kraji se i v náročné době udržely na trhu díky nadšení jejich majitelů a hlavně přízni pivařů. Více než tři desítky minipivovarů v regionu přežily covid, enormní skok cen energií i daňové změny z poslední doby.

Provoz utichl pouze loni v listopadu v Minipivovaru Jeseník, nebyly za tím však ekonomické problémy.

„Důvod byl jednoduchý. Jsme v důchodovém věku a chtěli jsme skončit. Bohužel se v rodině ani mimo ni nenašel nikdo, kdo by v naší práci pokračoval,“ lituje spolumajitelka Eva Orlová.

Minipivovar vařil pivo dvanáct let. „Kdybychom končili kvůli ekonomice, tak jsme to udělali už dřív,“ dodává Orlová.

V Česku působí nyní přes 500 minipivovarů, z toho v Olomouckém kraji je jich přes 30. Českomoravský svaz minipivovarů (ČMSMP) podrobnou statistiku po regionech nevede, takže číslo se může mírně lišit od skutečnosti.

„Minipivovary nejen v Olomouckém kraji nejsou v posledních letech v jednoduché situaci. Covidové restrikce a nárůst nákladů před nás postavily nelehké úkoly. Další ránu nám způsobila změna sazeb DPH. Bohužel jsme ve velmi nestabilním legislativním a podnikatelském prostředí,“ podotýká prezident svazu Michal Voldřich.

Na v restauracích čepované pivo se od ledna vztahuje sazba DPH 21 procent namísto předešlých 10 procent. Podniky tak musely vyšší daň promítnout do ceny piva.

Podle Voldřicha je pro minipivovary zásadním problémem posledních let výrazný pokles konzumace v restauracích.

„Je to jednoznačně náš hlavní trh. Přesto každým rokem minipivovarů stále přibývá. Zatím se jich vždy více otevře, než kolik jich zanikne. Je to obdivuhodné,“ oceňuje.

Klíčová je kreativita, 10 % vzniká jako byznys
Jedním z důvodů je nápaditost provozovatelů. „Kreativita, novinky, úzký kontakt se zákazníkem a především česká pivní kultura a tradice, to jsou naše pilíře a hodnoty. Až neuvěřitelně vysoké procento minipivovarů bylo založeno a stojí na osobní lásce k oboru. Méně než deset procent vzniklo jen jako pouhý byznys,“ upozorňuje Voldřich. Podle něj tolik „srdcařů“ není možná v žádném jiném oboru.

„Jako naši společnou vlastnost mohu jednoznačně uvést houževnatost a hrdost na dílo,“ vyzdvihuje prezident ČMSMP.

Neutuchající zájem o speciály potvrzuje i šéfka minipivovaru Parník Přerov Melanie Matyášková. „Kromě vysoké kvality jsou pravidelné novinky tím, co drží zájem zákazníků o naše pivo. Kreativita nám pomohla přežít těžké časy,“ potvrzuje.

Z posledních novinek z produkce Parníku výrazně uspělo nakouřené pivo, v němž je část chmele „vyuzena“ bukovým dřevem.

„Teď budeme přicházet s novinkou přibližně každý měsíc. Už to zdaleka není jen o zájmu mladých a konzervatismu těch starších. Novinky táhnou napříč všemi věkovými kategoriemi. Trvale jsou třeba vysoko na žebříčku oblíbenosti ovocná piva,“ přibližuje Matyášková.

Dobře funguje i malý rodinný pivovar Cestář v Ostružné na Jesenicku. „Jsme nyní v situaci, kdy je po našem pivu vyšší poptávka, než jsme schopni vyrobit. Nový provoz ale stavět nebudeme, pořád to pro nás zůstane spíš radost než byznys,“ líčí spolumajitelka Kateřina Novotná.

Společník Hanáckého pivovaru Olomouc Pavel Hanuštiak připomíná, že už čtyři roky se řeší neustálé krizové situace včetně covidu nebo skoků cen energií či surovin. „Přesto se nám podařilo zastavit propad a stabilizovat produkci. Jediné, co bychom potřebovali, je alespoň nějaká stabilita v oblasti cen energií,“ přeje si.
Velkým hitem jsou malé soudky

V tu doufá i spolumajitel Minipivovaru Jadrníček v Náměšti na Hané na Olomoucku Luboš Jadrníček.

„Po covidu to bylo nejhorší. Řada restaurací, jež od nás odebíraly pivo, zavřela. Teď už je to lepší a některé podniky se znovu otevírají, byť s novými majiteli,“ popisuje.

Spíše než restaurace teď však podle něj minipivovar drží maloprodeje lidem. „Velkým hitem jsou například desetilitrové soudky. Hodně lidí si řeklo: proč kupovat dvacet lahváčů, když si můžu pořídit vlastní pípu, občas soudek a načepovat si doma. Tento druh prodeje jde trvale nahoru, ač takový skok jako v období covidu už samozřejmě nehrozí,“ říká Jadrníček.

Oblibu této varianty potvrzuje třeba Ondřej Marhoul z Drahanovic na Olomoucku. „Když sedíme u fotbalu, jsou oslavy nebo se v létě griluje, tak je určitě lepší dobré čepované pivo z minipivovaru než lahvové ze supermarketu. Navíc cenově to nevyjde o moc dráž. V létě beru soudek prakticky každý týden,“ svěřuje se.

PrahaIN.cz nedávno informovala o pivních speciálech s netradičními příchutěmi v Praze, o kterých se ani autoři nebojí říct, že jsou šílené. Jakub Rendl z Crazy Clown Brewery například zavzpomínal, jak kdysi vařili pivo se sušeným tuňákem. Pivovar Chroust zase představil zlatavý mok společně s kečupem a Tabascem.

„Je to infuze. To znamená přídavek do už hotového piva. Jedná se o Helles, což je německý styl ležáku. Je stabilně na čepu v tomto podniku a současně mají vždy pro zákazníky na stole kečup a Tabasco. Nám to přišlo jako zábavná kombinace, spojení našich podniků. A když jsme to doma zkoušeli, tak to vůbec nebylo špatné. Rozhodli jsme se, že uděláme jednorázovku a nabídneme to tam jako zábavnou tekutinu,“ sdělil redakci Jan Chroustovský.

Helles je styl ležáku, populární zejména v bavorském Mnichově. Z vlastní zkušenosti víme, že v tomto městě si ho v pivnicích a hospodách objednáte doslova všude. Lahvová piva často uvidíte také v ulicích. Především v létě. Anebo když se hraje fotbal.

Názor?
Mnichované na Helles nedají dopustit.

Na kontroverzní kombinaci s Tabascem a kečupem jsme se jich ptali. A pokud se zmiňuje Mnichov a pivo, (skoro) každý si jako první vybaví pivovar a pivnici Hofbräuhaus.

I když je pivnice v dnešní době navštěvována spíš turisty, jedná se o legendu, která se tady nachází přes 120 let.

Pivovar je navíc státním podnikem.

„O míchání piva s kečupem a Tabascem jsme ještě neslyšeli. Takže ani nevíme, jak se tomu říká. V Německu s tím nemáme žádné zkušenosti,“ řekl PR manažer Hofbräuhaus Stefan Hempl.

Připomíná, že jejich pivo se vaří z kvalitních a v současné době také dost drahých surovin. Prý musí splňovat německý zákon o čistotě piva. „Proto mám podezření, že by to pivaři v Německu odmítli, protože by si dobré a drahé pivo nepokazili kečupem a Tabascem,“ dodává

Nicméně uznává, že může existovat cílová skupina, která zcela běžně preferuje míchané pivní nápoje. „Jako třeba Radler, což je světlé pivo s limonádou. Pro tyto lidi by to třeba mohlo být vítanou změnou,“ zmiňuje.

Radler je známý také v České republice. I tento nápoj ovšem Němce a Bavory často rozděluje. Vidět to můžeme například u jedné z největších komet současné německé hudby, u rappera Treama. V jednom ze svých hitů zpívá: „Ich misch' mein Bier nicht mit Sprite“, tedy „nemíchám pivo se Spritem“.

Zmiňovaný rapper pochází z Bavorska, kde jsou mnohem konzervativnější i k pivním speciálům, které jsou v Česku, a především Praze na vzestupu.

Pivní speciály spíš v Berlíně, říká krajan
Toto tvrzení potvrzuje také náš známý Sven, který v této oblasti žije od narození. „V Mnichově a celém Bavorsku je k sehnání APA nebo IPA (svrchně kvašené pivo) spíš výjimečně. Neříkám ale, že je to nemožné. V každé hospodě je Helles či Kellerbier,“ popisuje.

„Helles se nejvíc pije v Bavorsku. Osobně si myslím, že v dalších částech Německa, možná i ve většině, se víc než Helles pije pivo plzeňského typu. Bavorsko se v hodně věcech vymyká ostatním zemím v Německu,“ říká Bavor.

Pivní speciály jsou podle něj mnohem populárnější ve větších a dle jeho slov progresivních městech. Jako příklad dává Berlín či Hamburk. „Nevím, jak to říct, ale osobně si myslím, že pivní speciály jsou hodně populární mezi lidmi, co jsou politicky vlevo. A těch je hlavně v Berlíně hodně, je to multikulturní město. To neříkám, že je špatně, ale že je to tam populárnější než v Bavorsku, to jsou fakta,“ usmívá se.  

Osobně mu prý speciály chutnají a jednou za čas si podobné pivo dá. Ale nad možností piva s Tabascem a kečupem se zhrozil.

Kdo loni uvařil nejlepší pivo? Na tuto otázku hledala o víkendu odpověď takřka stovka degustátorů, kteří se sešli v jihočeském Pivovarském dvoře ve Zvíkově na akci Jarní cena českých sládků. Do šestnáctého ročníku největší soutěže piv z minipivovarů v Evropě se přihlásilo 156 pivovarů se 748 vzorky. V nejprestižnější kategorii českých ležáků se laureátem stal pražský pivovar Horymír.

Václav Hájek z Libočan i Alois Jirásek umístili svého bájného vladyku Horymíra do středočeských Neumětel. Čeští sládci však již vědí, že ten pravý Horymír sídlí v pražském Radotíně. A právě odtud poslal pivovar s tímto jménem do světa ležák Horymír 11, který opanoval letošní klání pod patronací Českomoravského svazu minipivovarů – Jarní cenu českých sládků.

Historie Prvního radotínského vzájemného pivovaru Horymír se přitom začala psát až v roce 2020. „ Je to hlavně zásluha naší sládkové Gabriely Sulkové, která dokáže dlouhodobě vařit pivo s krásnou plnou hořkou chutí,“ řekl jednatel pivovaru, který stejnou kategorii ovládl i před dvěma lety, Miloš Krátký.

Českomoravský svaz minipivovarů všechny degustátory pro Jarní cenu vybírá velmi pečlivě. Degustují konsensuálním způsobem. Musí se tedy dohodnout, které pivo je natolik dobré a kvalitní, aby postoupilo do dalšího kola, a které zvítězí. „I když bylo o 39 vzorků a 7 pivovarů více než v loňském roce, vše se zvládlo výborně, a to především díky disciplíně degustátorů a již profesionálnímu zázemí. To nám umožňuje další růst do příštích ročníků,“ řekl vedoucí degustátorů Jan Šuráň.

Minipivovarů přibývá, navzdory složité situaci
Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary. Jejich pivní vzorky jsou zařazeny do 15 kategorií - světlé pivo výčepní, český světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo světlé i tmavé, světlá spodně kvašená piva silná, polotmavá spodně kvašená piva silná, tmavá spodně kvašená piva silná, New England IPA – NEIPA, super silná spodně kvašená piva, piva Pale Ale, piva India Pale Ale, kyselá piva, super silná svrchně kvašená piva a piva typu Stout.

Jelikož v posledních letech lidé méně chodí a objednávají si pivo v restauracích, které jednoznačně tvoří hlavní trh minipivovarů, nejsou tyto firmy v jednoduché situaci. I přesto ale každým rokem přibývají. Jedná se sice o malý nárůst, ale i tak je to pro pivovarnictví skvělá zpráva.

„Náš obor se posledních několik let potýká s různými problémy, které způsobil covid, zdražování vstupů či změna sazeb DPH. Přesto přihlásily pivovary do soutěže rekordní počet vzorků, což jen dokazuje, že žijí dál. Máme totiž jednu obrovskou výhodu. Celonárodní pivní kultura je zakořeněná hluboce v celé naší společnosti a pivo je naše společenské pojivo, které je po staletí u každé naší důležité události. Važme si každého, kdo vaří dobré pivo a každého dobrého hospodského, ať se i v budoucnu máme kde setkávat,“ uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Plzeňský Prazdroj v loňském roce mírně zvýšil prodeje na domácím trhu, a to jak v obchodech, tak i v hospodách a restauracích. Za úspěchem stojí zejména trvalá podpora, kterou pivovar věnuje hospodským, péči o pivo i čepování. Loňský rok také potvrdil dlouhodobý trend růstu obliby ležáků a nealkoholických piv. Celkem Prazdroj loni v Česku prodal 7,36 milionu hektolitrů piv, o 1,2 procenta více než v roce 2022.

Prodeje čepovaných piv z Prazdroje v loňském roce vzrostly o 1,1 procenta. Více než 35 procent z jeho celkové produkce si tak Češi dopřáli v oblíbených hospůdkách a restauracích. „Mám radost, že se nám daří objem sudového a tankového piva po covidu mírně zvyšovat. Je to především proto, že každoročně investujeme do podpory hospod. Letos jsme na to vyčlenili téměř půl miliardy korun. I díky tomu se nám daří udržovat a rozvíjet unikátní hospodskou kulturu, kterou v Česku máme,“ říká Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Pivovar hospodám dodává na vlastní náklady výčepy a další vybavení, spolufinancuje úpravu interiérů nebo nové fasády a poskytuje jim i vybavení zahrádek. „V posledních letech roste počet sezónních podniků, které jsou otevřené od jara do podzimu. Jen loni přibylo 250 letních výčepů, stánků a občerstvení, kterým dodáváme pivo. Aby se tam lidé cítili dobře, zintenzivnili jsme naši podporu v podobě investic do zahradního nábytku, slunečníků nebo budování pergol,“ doplňuje Roman Trzaskalik. Prazdroj také pořádá školení personálu – výčepních, kuchařů i provozovatelů – aby jim pomohl zlepšit jejich podnikání a zvýšil prosperitu podniků. Jen loni proškolil personál 4000 tuzemských hospod, tedy celkem 12 tisíc lidí pracujících v gastronomii.

Vůbec nejvíce – o 3,5 procenta – loni v hospodách a restauracích narostly prodeje tankového piva z Prazdroje. Dařilo se ale i prodejům jeho sudového piva.

Loňský rok také potvrdil dlouhodobý příklon spotřebitelů k ležákům. Celá kategorie těchto piv v Prazdroji vzrostla meziročně o 3 procenta. „Lidé si chtějí dopřát ten nejlepší zážitek a čím dál víc si vybírají piva s plnou a výraznou chutí. Oblibu ležáků dokladuje loňský růst Pilsner Urquell, ale také Radegast 12. Jsou to piva s vyšší hořkostí, která jsou velmi oblíbená u generace X a tradičních milovníků piv. Výrazné navýšení zájmu a tedy i prodejů pak loni zaznamenal ležák Gambrinus 12, a to o víc než 11 %, to nás opravdu těší,“ dodává Roman Trzaskalik.

Čím dál více si Češi dopřávají také nealkoholické pivo. K etablovanému Birellu loni Prazdroj přidal dvě novinky – Kozel Nealko a Peroni 0.0. „Výrazný růst jsme v roce 2023 zaznamenali především u čepovaného Birellu, a to o neuvěřitelných 17 %. Tahounem je zejména čepovaná ochucená varianta Pomelo&Grep,“ říká Roman Trzaskalik.

V obchodech loni prodeje Prazdroje vzrostly v meziročním srovnání o 1,3 procenta. Nejprodávanějším obalem byly tradičně skleněné vratné lahve. Nejvýraznější růst pak zaznamenaly plechovky, které loni tvořily už 28 % domácích prodejů celého portfolia pivovaru. Zájem o ně se za posledních osm let zvýšil téměř třikrát. „Růst popularity plechovek a jejich stále větší zastoupení na trhu jsou dalším z argumentů pro zavedení zálohového systému, který nám pomůže zajistit jejich 90 procentní návratnost. V současné době totiž až tři čtvrtiny těchto obalů končí na skládkách kvůli neexistenci sytému sběru a recyklace. A to bychom chtěli změnit,“ vysvětluje Roman Trzaskalik.

Na Zelený čtvrtek 28. března se v celé České republice i na Slovensku začne už tradičně čepovat Zelené pivo z pivovaru Starobrno. Letos už po devatenácté. Celkem budou mít pivaři a všichni příznivci speciálu s nezvyklou barvou k dispozici 4 920 hektolitrů. Zeleným pivem si mohou připít všichni v Čechách i na Moravě, aktualizovaný seznam všech provozoven se Zeleným pivem na čepu zájemci najdou před Velikonocemi na webových stránkách www.zelenepivo.cz.

Po celou dobu své existence se Zelené pivo vaří stále stejně a bez přerušení. Letos ho starobrněnští sládci připravovali koncem ledna. Na dlouhou tradici vaření i pití Zeleného piva na Zelený čtvrtek jsou zaměstnanci pivovaru právem pyšní, včetně ředitelky pivovaru Kláry Konupčíkové. „Zájem o pivo skutečně s přibývajícími lety neklesá a my jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. Zeleného piva vaříme tak akorát, aby se vypilo přes Velikonoce. Přesně k tomu je od začátku určeno,“ uvedla Klára Konupčíková. Zelené pivo je nejen podle ní, ale i ostatních kolegů ze Starobrna nejslavnějším pivním speciálem v historii pivovaru. A mnozí zaměstnanci pivovaru si pamatují i jeho začátky, například dnešní vrchní sládek Jiří Brňovják nebo manažer kvality Michal Gec.

Zelené pivo se připravuje podle původní receptury z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Uvedený slad se vyrábí výhradně pro Zelené pivo a jeho parametry se trochu liší od sladů používaných u ostatních starobrněnských piv. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává přesně dávkovaný bylinný výluh, připravovaný přímo v pivovaru. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, poté při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a získává typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Plzeňský Prazdroj v loňském roce mírně zvýšil prodeje na domácím trhu, a to jak v obchodech, tak i v hospodách a restauracích. Loňský rok největšímu pivovaru v Česku potvrdil dlouhodobý trend růstu obliby ležáků a nealkoholických piv. Celkem pivovar loni prodal 7,36 milionu hektolitrů piv, o 1,2 procenta více než v roce 2022.

Prodeje čepovaných piv z Prazdroje v loňském roce vzrostly o 1,1 procenta. Více než 35 procent z jeho celkové produkce si tak Češi dopřáli v oblíbených hospůdkách a restauracích.

„Mám radost, že se nám daří objem sudového a tankového piva po covidu mírně zvyšovat. Je to především proto, že každoročně investujeme do podpory hospod. Letos jsme na to vyčlenili téměř půl miliardy korun. I díky tomu se nám daří udržovat a rozvíjet unikátní hospodskou kulturu, kterou v Česku máme,“ říká Roman Trzaskalik, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Nealko pivo roste každoročně
Loňský rok také potvrdil dlouhodobý příklon spotřebitelů k ležákům. Celá kategorie těchto piv v Prazdroji vzrostla meziročně o tři procenta. Oblibu ležáků dokladuje loňský růst Pilsner Urquell, ale také Radegast 12.

Podle obchodního ředitele Prazdroje jsou piva s vyšší hořkostí oblíbená u generace X a tradičních milovníků piv. „Výrazné navýšení zájmu a tedy i prodejů pak loni zaznamenal ležák Gambrinus 12, a to o víc než jedenáct procent,“ dodává Roman Trzaskalik.

Čím dál více si Češi dopřávají také nealkoholické pivo. K etablovanému Birellu loni Prazdroj přidal dvě novinky – Kozel Nealko a Peroni 0.0. „Výrazný růst jsme v roce 2023 zaznamenali především u čepovaného Birellu, a to o neuvěřitelných 17 procent. Tahounem je zejména čepovaná ochucená varianta Pomelo&Grep,“ říká Trzaskalik.

V obchodech loni prodeje Prazdroje vzrostly v meziročním srovnání o 1,3 procenta. Nejprodávanějším obalem byly tradičně skleněné vratné lahve. Nejvýraznější růst pak zaznamenaly plechovky, které loni tvořily už 28 procent domácích prodejů celého portfolia pivovaru. Zájem o ně se za posledních osm let zvýšil téměř třikrát.

„Růst popularity plechovek a jejich stále větší zastoupení na trhu jsou dalším z argumentů pro zavedení zálohového systému, který nám pomůže zajistit jejich 90 procentní návratnost. V současné době totiž až tři čtvrtiny těchto obalů končí na skládkách kvůli neexistenci sytému sběru a recyklace. A to bychom chtěli změnit,“ vysvětluje Roman Trzaskalik.

Podpora hospod a restaurací
Za úspěchem a výsledky stojí také trvalá podpora, kterou pivovar věnuje hospodským, péči o pivo i čepování. Pivovar hospodám dodává na vlastní náklady výčepy a další vybavení, spolufinancuje úpravu interiérů nebo nové fasády a poskytuje jim i vybavení zahrádek.

„V posledních letech roste počet sezonních podniků, které jsou otevřené od jara do podzimu. Jen loni přibylo 250 letních výčepů, stánků a občerstvení, kterým dodáváme pivo. Aby se tam lidé cítili dobře, zintenzivnili jsme naši podporu v podobě investic do zahradního nábytku, slunečníků nebo budování pergol,“ doplňuje Roman Trzaskalik.

Prazdroj také pořádá školení personálu – výčepních, kuchařů i provozovatelů – aby jim pomohl zlepšit jejich podnikání a zvýšil prosperitu podniků. Jen loni proškolil personál čtyři tisíce tuzemských hospod, tedy celkem 12 tisíc lidí pracujících v gastronomii.

Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne. Nebo také den, kdy mnoho pivařů míří do restaurací, hospod, barů, pivnic a bister. Důvodem je zelené pivo. Mok, který není klasicky zlatavý, ale je zelený. Někde se čepuje jenom tento den v roce, jinde i několik dní, než dojdou sudy.

Zelená barva
Když se řekne zelené pivo, každý celkem jasně ví, co si pod ním má představit. Ve většině případů je to klasický ležák plzeňského typu, který ale nemá svou typicky zlatavou, žlutou barvu. Jeho barva je více či méně zelená. Podle toho, jakým způsobem pivovar pivo uvaří a hlavně, co do něho přidá.

Dosáhnout zelené barvy totiž není jen tak. Ani z chmele, ani ze sladu se prostě získat nedá. A tak je třeba trochu zaexperimentovat. Pochopitelně něčím, co dané pivo „vylepší“ s ohledem na správnost jeho barvy. Případné ovlivnění chutí piva může být u některých pivovarů záměr, u jiných to může být nežádoucí krok. Každý prostě vaří dle svých receptur a postupů.

Zelená? Ne, modrá
Takže se dostáváme k tomu, že některé pivovary prostě vsadí na různé bylinky nebo výluhy z rostlin, které pomohou ke správnému, tematickému odstínu. Nutno ale říci, že tady už bude ovlivnění chuti znatelné a množství rostlin, vzhledem k objemu uvařeného piva, by muselo být enormní.

Dá se proto očekávat, že pivovary a sládci budou hledat trochu jednodušší cesty. A taky je našli. V přírodních barvivech. Jedním z takových je určitě chlorofyl. Už ze základní školy víme, že se jedná o zelený pigment obsažený v rostlinách. No jo, ale takto obarvené pivo často připomíná spíše brčálovou barvu, což nemusí být vždycky žádoucí.

No, a když už jsme nakousli tu základní školu, stačí si vzpomenout, jaká kombinace barev vytvoří zelenou? Jednou z nich je barva žlutá – tady není třeba vymýšlet nic složitého, tohle je barva typického českého ležáku, takže základ každý sládek má. No a druhá barva? Ano, je to modrá. A tou nejjednodušší cestou je použít barvivo E133, známé jako brilantní modř. Kombinace žluté a modré vytvoří požadovanou zelenou a voilà, tematické zelené pivo na Zelený čtvrtek je na světě.

Tak dobrou chuť
Než při popíjení zeleného piva začnete velebit sládky a jejich zkušenosti v tom, že dokážou uvařit dokonalý zelený ležák, vzpomeňte si na tento článek. Na to, že zelená barva pro klasický ležák plzeňského typu není přirozená a je třeba jí nějak dosáhnout.

A taky neskočte každému pivovaru na lep. V minulosti byli za nos taháni konzumenti zeleného Starobrna. Pivovar tvrdil, že pro chuť a barvu piva byla nejdůležitější tajná bylinná složka. Realita ukázala, že to byla právě brilantní modř, tedy chemicky vyrobené barvivo. A pivovar za to dostal pokutu. Takže jako první raději pročtěte etiketu, či se přímo spojte s daným pivovarem, ohledně složení jejich zeleného skvostu. A možná si potom raději dáte typický, zrzavý český ležák.

Řemeslným pivovarům a pivním speciálům, které v posledních letech nabraly na popularitě, jsme se už několikrát věnovali. Zdá se, že ani konzervativce už nic nepřekvapí. Nebo ano?
Hodně netradičním pivem se v minulém týdnu prezentoval pivovar Chroust na takzvaném tap takover, což je tradiční akce, kdy se v podniku čepují piva pouze od jednoho dodavatele.
V Sandwich Rodeu na Letné Chroust mimo jiné představil kombinaci německého piva Helles vlastní výroby, kečupu a Tabasca. Informoval o tom na svém Instagramu.
PrahaIN.cz zjišťovala víc přímo od zakladatele pivovaru Jiřího Chroustovského.

Co to je?
„Je to infuze. To znamená přídavek do už hotového piva. Jedná se o Helles, což je německý styl ležáku. Je stabilně na čepu v tomto podniku a současně mají vždy pro zákazníky na stole kečup a Tabasco. Nám to přišlo jako zábavná kombinace, spojení našich podniků. A když jsme to doma zkoušeli, tak to vůbec nebylo špatné. Rozhodli jsme se, že uděláme jednorázovku a nabídneme to tam jako zábavnou tekutinu,“ sdělil nám Chroustovský.

Nicméně dodává, že podobné chutě nemusí lidé zažít naposledy. Pokud by toto chuťové spojení mělo úspěch, možná vznikne i nové pivo.

„Přemýšleli jsme nad tím. Stabilní pivo se z toho myslím nestane. Ale je možné, že když to lidem bude chutnat, tak bychom to pak mohli uvařit v naší velké varně, což znamená tři tisíce litrů,“ říká.

Pivní styl Helles pochází z Německa a extrémně populární je především v Mnichově a jeho okolí. Chroust má svoje vlastní pivo, které je podle slov majitele Jiřího velmi populární.

„Do podniků, kam to proniklo, aktuálně máme dva, kde je pravidelně na čepu, se pivo stalo velmi populárním. Lidé si pochvalují, jak je osvěžující a lehce pitelné,“ komentuje.

Pivovary jako Chroust a další ušly velkou cestu. Před lety bylo tolik pivních stylů a druhů piv v našich končinách trochu tabu. O českých konzumentech se obecně říká, že jsou konzervativní a nedají dopustit na klasické ležáky.

Že změna přišla, potvrzuje i Chroustovský, projevuje se i na odvaze nabídnout lidem pivo společně s kečupem a Tabascem.

„Pokrok samozřejmě vnímám. Lidé už nejsou překvapení slovy jako IPA a další. Proniklo to i do mainstreamového pivovarnictví. Řekl bych, že je to tak za těch posledních sedm let, co se tomu věnujeme. Například Bernard vařil svůj 'Bohemian ale' a tuším, že vznikla i nějaká IPA. Radegast zase dělal Session IPA. Lidé o tom ví a nebojí se toho jako před lety,“ uzavírá.

Je libo samici hrabáče?
Pivovar Chroust ale není jediný, kdo vysílá do světa neobvyklé příchutě. Mnohem kontroverznější je létající pivovar Crazy Clown Brewery, který sice původem pochází z Brna, ale velkou oblibu má už také v Praze.

Každé jejich pivo má neobvyklý název, který ovšem kopíruje přesně to, co čekat v jeho chuti. Třeba takový Gummiberry Potion. Pro anglicky nehovořící: lektvar z gumových medvídků. Ano, zástupci pivovaru jsou přesvědčení, že gumoví medvídci do piva patří.

Nicméně u šestnáctistupňového piva Samice Hrabáče už budete z názvu o poznání složitěji luštit, jak má vlastně chutnat. Může pomoct alespoň oficiální popis od pivovaru: „Ať už nazveš banán hrabáčem kapským, nebo pomocníkem tasmánského policisty mimo službu, věř tomu, že je to naprosto geniální. Vždyť hrabáč kapský ani není ovoce! Ty úžasné schopnosti! Ta fantazie!“

A pokud ani tohle nepomohlo, tak posledním pokusem může být jednoduchá informace od pivovaru Antoš, se kterým Crazy Clown v kooperaci toto pivko uvařil: chutná jako banány v čokoládě.

Jestli se ptáte, jak přichází nápady na podobná piva, je to jednoduché. Autoři zkrátka vaří to, na co mají chuť a rádi by to pili. Redakci to sdělil zakladatel Pivovaru Jakub Rendl, který byl mimochodem v minulosti účastníkem soutěže Masterchef Česko .

„Vzpomínám, že velkou popularitu mělo pivo se sušeným tuňákem, což jsme nečekali, protože to bylo dost šílené a byl to náš první kyseláč, který jsme dělali ve spolupráci s pivovarem Clock. K tuňákovi jsme přidali uzenou sůl a bylinky. Mysleli jsme si, že tuňák hodně lidí odradí. Naopak. Dost jich to pivo chtělo a několikrát jsme ho zopakovali,“ vzpomíná.

Podle něj je v Česku mnoho lidí, kteří mají vědomosti o pivních speciálech, a ještě víc lidí, kteří chtějí vyloženě ochutnávat co nejvíc zajímavých piv. Přiznává, že dřív to bylo mnohem těžší.

„My jsme sice byli jedni z prvních, kteří tady dělali takové věci, ale spousta hospodských na nás koukala skrz prsty a s předsudky. Teď je to naopak. Šílené věci dělá spousta pivovarů,“ říká.

Pro někoho šílené, pro další zase běžná věc. Například jedním z nejpopulárnějších piv od pivovaru Zichovec ve spolupráci s Ravenem je Mango Sticky Rice. Tato vysokostupňová New England IPA obsahuje mango, kokos a rýži a má připomínat asijský dezert.

„Přesvědčovat klasické pivaře o kvalitách netradičních speciálů v zemi ležáku i tak zůstává hodně pracné. Zájem o ně ale nadále roste a už i velké pivovary zakládají svoje divize, které se tomuto fenoménu věnují. Ať už vlastní produkcí, nebo spolupracemi s minipivovary. Budoucnost českého piva je tak speciálnější než kdy dřív,“ popsal nám už vloni Adam Huml ze Zichovce.

V pátek 22. března a v sobotu 23. března proběhl 16. ročník největší soutěže piv z minipivovarů v Evropě. Akce se tradičně uskutečnila v Pivovarském dvoře Zvíkov, pod patronátem Českomoravského svazu minipivovarů a do 15 kategorií se přihlásilo 156 pivovarů se 748 vzorky piv. Nejprestižnější cenu, tedy první místo v kategorii světlý český ležák, získal pivovar Horymír.

„Aby bylo na Jarní ceně českých sládků možné všechny vzorky zhodnotit, je akce od roku 2018 dvoudenní a o její rychlý a kvalitní průběh se v zákulisí stará více než 20 lidí. V letošním roce hodnotilo piva 86 degustátorů v deseti základních degustačních komisích a 4 finálových komisích,“ říká Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Českomoravský svaz minipivovarů všechny degustátory vybírá velmi pečlivě a degustují konsensuálním způsobem. Musí se tedy dohodnout, které pivo je natolik dobré a kvalitní, aby postoupilo do dalšího kola. Stejně tak se musí na závěr dohodnout, které pivo zvítězí.

„I když bylo o 39 vzorků a 7 pivovarů více než v loňském roce, vše se zvládlo výborně, a to především díky disciplíně degustátorů a již profesionálnímu zázemí. To nám umožňuje další růst do příštích ročníků,“ říká Jan Šuráň, vedoucí degustátorů.

Jarní cena českých sládků je pro minipivovary vysoce prestižní záležitostí, protože zvítězit v takové konkurenci již něco znamená. Nejprestižnější kategorii českého ležáku vyhrál pivovar Horymír se svým pivem Horymír 11.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary a jejich pivní vzorky jsou zařazeny do 15 kategorií – světlé pivo výčepní, český světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo světlé i tmavé, světlá spodně kvašená piva silná, polotmavá spodně kvašená piva silná, tmavá spodně kvašená piva silná, New England IPA – NEIPA, super silná spodně kvašená piva, piva Pale Ale, piva India Pale Ale, kyselá piva, super silná svrchně kvašená piva a piva typu Stout.

„Překvapila mě velká profesionalita v degustačních komisích. Organizace byla skvělá, vše na sebe navazovalo. Jsem nadšený z přátelského prostředí mezi minipivovarníky, mohu se s nimi poradit a konzultovat co potřebuji. Velmi oceňuji i složení a pestrost pátečních přednášek, kdy se dalo za krátký čas načerpat spoustu praktických znalostí,“ říká Matouš Gášek, loňský absolvent nejstarší české odborné školy pro sládky v Podskalské v Praze, který nyní pracuje v Karlovském pivovaru a poprvé zasedl v degustační komisi.

Součástí akce jsou i tradiční technické, technologické a legislativní vzdělávací semináře, o které je pravidelně obrovský zájem. „Pivovarníci mají stále snahu zvyšovat si své vzdělání a kvalifikaci, a to se poté také projevuje na kvalitě jejich piv. I proto bylo pro degustátory obtížné určit vítěze, jelikož vzorky byly velmi vyrovnané a jen minimum z nich neodpovídalo standardům,“ komentuje Michal Voldřich.

Jelikož v posledních letech došlo k výraznému poklesu konzumace v restauracích, které jednoznačně tvoří hlavní trh minipivovarů, nejsou minipivovary v jednoduché situaci. I přesto ale každým rokem přibývají. Jedná se sice o malý nárůst, ale i tak je to pro pivovarnictví skvělá zpráva.

„Náš obor se posledních několik let potýká s různými problémy, které jsou způsobené covidem, zdražováním vstupů či změnou sazeb DPH. Přesto přihlásily pivovary do soutěže rekordní počet vzorků, což jen dokazuje, že pivovary žily a žijí dál. Máme totiž jednu obrovskou výhodu. Celonárodní pivní kultura je zakořeněná hluboce v celé naší společnosti a pivo je naše společenské pojivo, které je po staletí u každé naší důležité události. Važme si každého, kdo vaří dobré pivo a každého dobrého hospodského, ať se i v budoucnu máme kde setkávat,“ dodává závěrem Michal Voldřich.

Po desetiletích chátrání začala oprava historické budovy bývalého pivovaru poblíž centra Bíliny na Teplicku. V havarijním stavu už byla štítová stěna prostřední budovy a krov nad varnou. Na práce dohlíží památkáři. Součástí oprav je navrácení erbu Lobkowiczů do středu štítu. Připravuje se také projekt na opravy střech. ČTK to řekl místostarosta města Karel Matuška (ANO).

Památkově chráněný zámecký pivovar se zavřel v roce 1977. "Za 50 let areál pivovaru nikdo neřešil, nejprve jsme ho vyčistili a teď ho musíme zabezpečit tak, aby na někoho něco nespadlo," uvedl Matuška. Štítová stěna do ulice se už začala rozpadat. Do její podoby se v minulosti několikrát zasahovalo. Na přání památkářů se vrátí do stavu, jak vypadala v 19. století. "Nějaké okno se bude posouvat, jiné zazdívat. Z opačné strany není napojena na krov, což se teď bude také dělat," uvedl místostarosta. Náklady jsou zhruba 4,5 milionu korun.

Odborníci zároveň připravují projekt opravy střech dvou budov. "Řešíme, co s objekty, které nejsou památkově chráněné a jsou v dezolátním stavu. Zvažujeme demolici a krajinářskou úpravu terénu pod zámkem," řekl Matuška. Vedení města hledá také náplň pro rozsáhlý areál a samotné stavby, kde by třeba jednou mohl být minipivovar. "Vše bude určitě několik let trvat, ale věříme, že jednou se život do pivovaru vrátí," dodal místostarosta.

Nemovitost koupilo město v roce 1997 od Wiliama Lobkowicze, který pivovar založený v roce 1615 společně s místními lázněmi získal na začátku 90. let v restituci. Město za stavby, kde se pivo značky Perla severu přestalo vařit kolem roku 1976, dalo 1,6 milionu korun. O 19 let později pivovar město prodalo společnosti Lesy Sever za 2,4 milionu korun. Majitel ale nedokázal pro pivovar najít využití a nesehnal peníze na jeho záchranu. S vykoupením zpět do majetku města za stejnou částku souhlasili v roce 2022 zastupitelé.