Historie a současnost Pivovaru Staropramen

Ve druhé polovině 19. století začali obyvatelé pražského předměstí Smíchov pociťovat, že jim chybí pivo. Vařilo se jen v centru, což nestačilo. I vzchopili se smíchovští podnikatelé k činu a 23. října 1869 založili na vltavském břehu akcionářský pivovar. Stojí tam a vaří dodnes. Už za tři roky otevřeli na dvoře restauraci Na verandách. Také je tam dodnes a můžete do ní zaskočit.

● Proslulé jméno Staropramen dostal pivovar až v roce 1913 po jednom ze svých piv. Prosperoval a v roce 1932 už byl největším výrobcem pěnivého moku u nás. pivovarTen pravý kvas však měl teprve přijít. V předválečných letech 1933 až 1937 došlo k boomu. Vše se zvětšovalo a modernizovalo. Například přibyly varny a sudy nahradily ocelové tanky.

● Jenže vypukla válka a ta výrobě ani chvílím u půllitrů nepřeje. Přišel mír a s ním další rána – znárodnění. Staropramen byl začleněn do národního podniku Pražské pivovary. Ovšem pivo si Čechům netroufne vzít žádný režim… Na sklonku padesátých let se na své místo vrátily měděné kádě, které byly ukryty před nacisty. V roce 1960 překročila produkce milion hektolitrů za rok. A milionů přibývalo.

● Po revoluci v roce 1989 se národní podnik vrátil do podoby akciové společnosti. Proběhla monstrózní rekonstrukce, byla instalována jedna z nejlepších a největších varen v Evropě. Zvládne 3 000 000 hektolitrů piva ročně. Dnes je Staropramen součástí pivovarské skupiny MolsonCoors, vývozcem do 30 zemí a významnou hybnou silou pražského společenského života. Jeho curriculum vitae píšete i vy. Tak v sobě napěňte nějakou tu kapitolku. A ať má říz!
Zdroj:Stránky Pivovaru Staropramen, 2016


Více na stránkách pivovaru

Smíchovský výběr dokazuje, že Staropramen není jen o desítce, říká sládek Jan Špaček

Publikováno:před 5 dnyZdroj:Aktuálně.cz

Za patnáct let ve Smíchovském pivovaru se od starších a zkušenějších kolegů stihl naučit leccos. Kdo by si ale myslel, že práce sládka ve druhém největším pivovaru u nás je rutina, bude překvapen. Jan Špaček si už ve Staropramenu vyzkoušel, jaké to je uvádět v život vlastní recepturu. Jeho Jedenáctku dnes znají po celém Česku a jeho Extra chmelená dvanáctka a Nefiltr se nedávno dokonce staly součástí Smíchovského výběru - toho nejlepšího z nápadů smíchovských sládků.

V restauracích a hospodách se nově setkáváme se Smíchovským výběrem, o jaká piva jde?
Je to čtveřice piv - polotmavý Granát 13, pšeničný Nefiltr, jemný ležák Velvet a Extra chmelená dvanáctka. Chceme tím ukázat, že Staropramen není jenom o vyhlášené desítce nebo o stále populárnější Jedenáctce, ale že umíme uvařit i jiná piva. A taky to, že Smíchovský pivovar patřil mezi průkopníky pivních speciálů ještě dávno předtím, než se o nich začalo mluvit v souvislosti s minipivovary. Vždyť Granát se tu vaří už přes 130 let a byl populární za Rakouska-Uherska nebo za první republiky. Naopak Extra chmelenou dvanáctku, která je poctou tomu nejlepšímu českému chmelu, jsme začali vařit až před pár lety, a to jen jednou do roka na Dny českého piva. Teď bude ve vybraných hospodách na čepu celoročně.

Mít hned dvě piva mezi těmi nejlepšími nápady, to asi polechtá sládkovo ego?
Pivní svět se samozřejmě vyvíjí, a je tak logické, že jsme do Smíchovského výběru zařadili piva, která vznikla poměrně nedávno a která reagovala na potřeby trhu. I když do výběru na druhou stranu patří i Granát, který se na Smíchově poprvé uvařil už v roce 1884, nebo Velvet, který vznikl ještě v 90. letech. Nesmíme také zapomínat, že třeba pšeničný Nefiltr vyladilo k dokonalosti hned několik lidí, kromě mě třeba vrchní sládek Zdeněk Lux nebo belgický pivní specialista BenoitDescamps. Byl to právě jeho nápadzkusit promítnout do českého piva belgické vlivy a ozvláštnit chuť přidáním koriandru a jablečného extraktu.

Když má vzniknout nové pivo, vychází podnět přímo od sládků?
Možná v malých pivovarech, kde je jednoduché experimentovat a sládek si může uvařit várku. U velkých pivovarů jsou vždy důležité i potřeby obchodu a marketingu, což ale neznamená, že bychom se nemohli nijak projevit. V marketingu vědí, jaké pivo je na trhu žádané, jaké by mohlo mít úspěch. To, jaká bude jeho výsledná barva, hořkost, chuť, nebo jaký prvek má být dominantní, to už je věcí sládka. Proto často nad pivem bádáme společně s kolegy a máme do jisté míry volnou ruku.

Plánujete Smíchovský Výběr představovat třeba na nějakých festivalech?
Některá z těch piv patřila dříve do klasického portfolia Staropramenu a spotřebitelé je tak dobře znají. Ale například Extra chmelená dvanáctka bude celoročně na čepu úplně poprvé a Velvet byl po nějakou dobu k dostání jen v omezeném počtu restaurací. Jde navíc o piva, která mají propracované párování s vybranými jídly, proto jsme se Smíchovským výběrem byli třeba na Prague Food Festivalu, který je jednou z největších gastronomických akcí u nás.

Braník představil nové pivo Sládek určené jen pro restaurace

Publikováno:před 13 dnyZdroj:Mediamania.cz

Značka Braník, která dlouhodobě patří k nejprodávanějším pivním značkám v maloobchodě, v poslední době nezahálí. Poté co loni představila nový koncept značkových restaurací Výčep Braník a letos lahvový Braník černý, přichází s novým pivem Sládek určeným exkluzivně pro hospody a restaurace.

Spodně kvašené pivo českého typu se vyznačuje výrazným chmelovým aroma, které mu dodává studené chmelení českým aromatickým chmelem. Vždyť i své jméno nese pivo po aromatické odrůdě chmele "Sládek", která má znamenitý vliv na vyváženou hořkost a příjemné chmelové aroma piva. Jde o pozdní odrůdu s vyššími výnosy, která je často používána právě pro druhé, někdy i pro závěrečné chmelení piva. Vzájemně se výborně doplňuje s nejznámějším českým chmelem, tedy Žateckým poloraným červeňákem.

Pivo Sládek zaujme kromě chmelového aroma také svou čistou zlatou barvou, pevnou pěnou a plným tělem. V jeho chuti převažuje postupně se rozvíjející hořkost s příjemným sladovým dojezdem vybízejícím k dalšímu napití.

"Sládek bude jednou z hlavních hvězd letošní letní roadshow Braníku ve spojení s rádiem Blaník. Během července a srpna budou každý týden na základě přání posluchačů vybrány dvě lokality kam dorazí nejen točené pivo, ale také občerstvení a doprovodný hudební program," představuje Petra Chovancová, manažerka značky Braník.

Kdy a kde vlastně cesta Braníku - a s ní i cesta k dnešnímu Sládkovi - začíná? Vrátit se musíme na konec 19. století, kdy se ti nejlepší pražští sládci a majitelé pivovarů - z dnešního pohledu spíše minipivovarů - rozhodli, že společně postaví nejen moderní pivovar v Braníku, ale taky společně napíší recepturu nového piva českého typu. I když každý sládek v té době vařil úplně jiné pivo, přesto se dokázali dohodnout a vdechnout život dobře prokvašenému ležáku s pěkně zaokrouhleným tělem, bohatým chmelovým aroma a osvěžujícím řízem.

"Skoro 120 let po historických událostech kolem branického pivovaru jsme na počest tohoto počinu uvařili pivo, které dokonale využívá toho, v čem jsme my Češi nejlepší. Tedy pěstování aromatických chmelů. Právě odrůda Sládek, kterou jsme tentokrát použili i za studena, dodává pivu Sládek krásné chmelové aroma, příjemnou hořkost spolu s plným tělem a poctivým řízem," říká vrchní sládek Zdeněk Lux.

Značka Braník v současnosti zaujímá velmi silnou pozici především v maloobchodě, kde je druhým nejprodávanějším baleným pivem. Postupně si však získává oblibu i v čepované podobě v hospodách a restauracích. V loňském roce vzniknul značkový koncept Výčep Braník, který se vrací ke kultuře piva a jednoduchého občerstvení "na stojáka". Nové pivo Sládek je pak dalším počinem, který by měl pomoci posílit pozici Braníku v segmentu on-trade.

Braník Sládek ochutnáte jen v hospodách

Publikováno:před 13 dnyZdroj:České nápoje

Značka Braník, která dlouhodobě patří k nejprodávanějším pivním značkám v maloobchodě, v poslední době nezahálí. Poté co loni představila nový koncept značkových restaurací Výčep Braník a letos lahvový Braník černý, přichází s novým pivem Sládek určeným exkluzivně pro hospody a restaurace.

Spodně kvašené pivo českého typu se vyznačuje výrazným chmelovým aroma, které mu dodává studené chmelení českým aromatickým chmelem. Vždyť i své jméno nese pivo po aromatické odrůdě chmele „Sládek”, která má znamenitý vliv na vyváženou hořkost a příjemné chmelové aroma piva. Jde o pozdní odrůdu s vyššími výnosy, která je často používána právě pro druhé, někdy i pro závěrečné chmelení piva. Vzájemně se výborně doplňuje s nejznámějším českým chmelem, tedy Žateckým poloraným červeňákem.

Pivo Sládek zaujme kromě chmelového aroma také svou čistou zlatou barvou, pevnou pěnou a plným tělem. V jeho chuti převažuje postupně se rozvíjející hořkost s příjemným sladovým dojezdem vybízejícím k dalšímu napití.

„Sládek bude jednou z hlavních hvězd letošní letní roadshow Braníku ve spojení s rádiem Blaník. Během července a srpna budou každý týden na základě přání posluchačů vybrány dvě lokality kam dorazí nejen točené pivo, ale také občerstvení a doprovodný hudební program,” představuje Petra Chovancová, manažerka značky Braník.

Kdy a kde vlastně cesta Braníku – a s ní i cesta k dnešnímu Sládkovi – začíná? Vrátit se musíme na konec 19. století, kdy se ti nejlepší pražští sládci a majitelé pivovarů – z dnešního pohledu spíše minipivovarů – rozhodli, že společně postaví nejen moderní pivovar v Braníku, ale taky společně napíší recepturu nového piva českého typu. I když každý sládek v té době vařil úplně jiné pivo, přesto se dokázali dohodnout a vdechnout život dobře prokvašenému ležáku s pěkně zaokrouhleným tělem, bohatým chmelovým aroma a osvěžujícím řízem.

„Skoro 120 let po historických událostech kolem branického pivovaru jsme na počest tohoto počinu uvařili pivo, které dokonale využívá toho, v čem jsme my Češi nejlepší. Tedy pěstování aromatických chmelů. Právě odrůda Sládek, kterou jsme tentokrát použili i za studena, dodává pivu Sládek krásné chmelové aroma, příjemnou hořkost spolu s plným tělem a poctivým řízem,” říká vrchní sládek Zdeněk Lux.

Značka Braník v současnosti zaujímá velmi silnou pozici především v maloobchodě, kde je druhým nejprodávanějším baleným pivem. Postupně si však získává oblibu i v čepované podobě v hospodách a restauracích. V loňském roce vzniknul značkový koncept Výčep Braník, který se vrací ke kultuře piva a jednoduchého občerstvení „na stojáka”. Nové pivo Sládek je pak dalším počinem, který by měl pomoci posílit pozici Braníku v segmentu on-trade.

Staropramen loni posílil pozici druhé nejprodávanější české pivní značky v zahraničí

Publikováno:před 18 dnyZdroj:České nápoje

Staropramenu se v zahraničí daří. Zejména Ležáku, ale i dalším pivům z portfolia značky, které mohou aktuálně ochutnat spotřebitelé ve 33 zemích světa. Ročně se ho mimo Česko vypije na 380 milionů půllitrů, tj. 1,9 mil hektolitrů. Staropramenu tak v zahraničí dlouhodobě patří druhá příčka mezi českými pivy. Na mnohých významných trzích je českým prémiovým pivem číslo jedna. Úspěšné exportní prodeje pak loni přispěly k meziročnímu růstu celkových prodejů společnosti Pivovary Staropramen.

Zahraniční prodeje piv značky Staropramen zahrnující jak export, tak licenční výrobu v zahraničí, v minulých třech letech výrazně rostly. V roce 2017 došlo k jejich meziročnímu nárůstu o 10 %. Znamená to, že se mimo hranice Česka prodalo 1,9 milionu hektolitrů Staropramenu, což odpovídá 380 milionům prodaných půllitrů. „Staropramen je dlouhodobě druhým nejprodávanějším českým pivem v zahraničí, a to i díky silné podpoře naší mateřské společnosti Molson Coors – třetí největší pivovarnické společnosti na světě – která jej zařadila mezi své čtyři klíčové globální značky a významně investuje do jeho podpory,“ říká k úspěchu Staropramenu v zahraničí Petr Kovařík, generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen.

Staropramen Ležák jako vlajková loď
Nejoblíbenějším a nejznámějším pivem z portfolia Smíchovského pivovaru je v zahraničí Staropramen Ležák, který mezi ostatními pivy tohoto typu vyniká svou skvělou pitelností a byl také prvním pivem, na kterém v 50. letech začal Staropramen stavět svou exportní tradici. Kromě Ležáku se v zahraničí setkáte také s polotmavým Granátem, pšeničným Nefiltrem, Jedenáctkou (pod názvem Selection), Staropramenem Černým a Nealkem. Jejich prodeje podporuje úspěšná marketingová kampaň, která ukazuje Prahu jako hlavní město země, ve které vzniká ten nejlepší ležák.

Od Kanady po Austrálii. V Evropě však nejsilnější
Staropramen je v současné době v prodeji v celkem 33 zemích světa. Největší exportní zemí je Slovensko, mezi další velké trhy patří Švédsko, Německo nebo Velká Británie. Nově se k významným trhům řadí také Polsko, kde rostou prodeje Staropramenu v posledních dvou letech v řádech desítek procent. Licenčním trhům vládne Ukrajina a Rusko, které následují země střední a jihovýchodní Evropy (Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko, Srbsko, Rumunsko). Právě v tomto regionu narostly během loňského roku prodeje značky Staropramen o více než 30 %.

„Evropský trh je spolu s Ruskem pro Staropramen klíčovým. Vychází to jak z tradice, přirozené distribuční strategie preferující bližší země i povědomí o značce, která je v Evropě nejvyšší,“ vysvětluje Petr Kovařík.

Nicméně i Staropramen najdeme ve vzdálených lokacích. Poslední novou vzdálenou zemí, kam Staropramen začal loni vyvážet své pivo, je Austrálie. U „protinožců“ je smíchovské pivo momentálně k dostání ve 13 hospodách v Sydney a Melbourne, a to dokonce v čepované podobě.

Staropramen propagátorem Prahy i české pivní kultury
Na řadě zahraničních trhů (např. Ukrajina, Švédsko, Velká Británie, Chorvatsko) je Staropramen českou pivní jedničkou. Například ve Švédsku ho naleznete čepovaný ve více než 800 hospodách. Minimálně část obsluhujícího personálu tam přitom prošla obdobou smíchovské Pivovarské školy, která v Čechách běží po mnoho let. V oblíbené prázdninové destinaci Čechů – Chorvatsku - zase můžete narazit na referenční hospody Staropramenu, kde se o pivo starají s láskou a péčí podobně jako u nás. Spolu s pivem tak Staropramen vyváží také českou pivní kulturu. Včetně tankové technologie. Staropramen se jí snaží nabízet i mimo hranice naší republiky. Zatím se mu to daří ve Velké Británii a na Slovensku.

„Jedním z nejlépe fungujících marketingových sdělení v zahraničí je pro Staropramen jeho přirozené spojení s ve světě velmi oblíbenou Prahou jako místem původu. Jednotná celosvětová komunikace odstartovala v minulosti kampaní „The spirit of Prague“. Jsme rádi, že díky pokračujícím kampaním i vyobrazením Prahy na všech etiketách a sklenicích našich piv Staropramen přispíváme ke každodenní propagaci Prahy,“ říká s hrdostí generální ředitel Petr Kovařík.

Export přispěl k loňskému pozitivnímu výsledku společnosti
Úspěšný export Staropramenu pomohl společnosti Pivovary Staropramen k loňskému meziročnímu růstu prodejů o 6 tisíc hektolitrů. Společnost tak v roce 2017 prodala v Česku a zahraničí (bez započítání zahraniční licenční výroby) 3,1 milionu hektolitrů.

„Pro naši společnost byl rok 2017 zásadní i na domácím trhu. Úspěšně jsme zde zahájili novou etapu marketingové strategie naší hlavní značky Staropramen. Vracíme se v ní k našim kořenům a pivovarské tradici smíchovského pivovaru. Změny, ke kterým jsme přistoupili, jsou koncepční a budou mít dlouhodobý pozitivní dopad na značku,“ popisuje Petr Kovařík.

Investice také směřovaly také do značky Ostravar, která svá nová piva začíná distribuovat i mimo domovský region severní Moravy. S Mustangem a Speciály ze spilky se tak spotřebitelé mohou nově setkávat po celém Česku i na Slovensku. Braník dál rozvíjel svou marketingovou činnost se zaměřením na posilování pozice v Top 3 nejprodávanějších značek v segmentu retail a zároveň se snažil posílit svou pozici v gastronomii. Cool loni investoval do nového designu plechovek a svou pozornost zaměřil především na podporu nealko variant, po kterých roste poptávka.

„Export je pro nás v dnešní době důležitým generátorem růstu. Domácí trh byl loni v oblasti gastronomie bohužel výrazně zasažen zákazem kouření i dopadem dalších opatřeních státu, a to snížilo celkovou spotřebu piva v Česku na osobu v průměru o 5 litrů. Úspěšné prodeje v zahraničí nám tento pokles trhu v Česku nahradily a přinesly i další hektolitry navíc,“ dodává k výsledkům firmy Petr Kovařík, generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen.

Zajímavost: Pravha. Pravá Praha.
K nejsilnějšímu komunikačnímu spojení Staropramenu a Prahy došlo v relativně novém světlém pivu prodávanému ve Velké Británii a vycházejícího z receptury smíchovské desítky, jehož název vznikl kombinací dvou českých slov: Pravá a Praha. Britové totiž jen velmi těžce vyslovují český název hlavního města a název piva Staropramen Světlý, z jehož receptury pivo vychází, jim zase přirozeně nic neříká. „Při hledání názvu piva byla Praha vybrána Brity jako nejvhodnější varianta. Byla uvedena na trh v roce 2016 a opravdu jim chutná. Momentálně jí naleznete ve více než 2000 pubech a restauracích a od letoška nově také v maloobchodu,“ dodává Kovařík.

České pivo, které pijí i Australané. Kovařík: Export je důležitým faktorem růstu

Publikováno:před 26 dnyZdroj:Deník.czAutor:Jozef Gáfrik

Pili jste již někdy české pivo značky Pravha? S velikou pravděpodobností ne a v České republice vlastně tuto možnost ani nemáte. Jde totiž o speciální značku světlého piva vařeného na bázi smíchovské desítky, kterou Staropramen vyvinul před dvěma lety výlučně pro britský trh. Záměrem firmy bylo marketingové propojení s Prahou.

Ukázalo se ovšem, že Britové českou variantu názvu hlavního města vyslovují jen velmi těžce a název Staropramen jim zase nic neříká. Jako řešení byla proto zvolena kombinace slov „pravá Praha“.

Jak uvedl generální ředitel Staropramenu Petr Kovařík, milovníci piva tuto značku momentálně naleznou ve více než 2000 britských restauracích, barech i výčepech a od letošního roku také v maloobchodu. Tímto údajem zároveň ilustroval dnešní zveřejnění hospodářských výsledků Staropramenu za rok 2017.

Lze přitom říct, že podnik přesně kopíroval loňský vývoj na celorepublikovém pivním trhu. Ten charakterizuje pokles domácí spotřeby a relativně rychlý růst exportu.

Staropramen vloni prodal celkem 3,1 miliony hektolitrů piva (bez započtení licenční výroby v zahraničí), což v meziročním srovnání znamená mírný růst o šest tisíc hektolitrů. Prodej v České republice se přitom snížil o sedm tisíc, zatímco export o třináct tisíc vzrostl.

Závod tak i nadále posílil své postavení druhé nejprodávanější české prémiové pivní značky v zahraničí. V absolutních číslech to znamená, že za hranice republiky vyvezl 1,9 milionu hektolitrů.

„Staropramen je dlouhodobě druhým nejprodávanějším českým pivem v zahraničí, a to i díky silné podpoře naší mateřské společnosti Molson Coors – třetí největší pivovarnické společnosti na světě – která jej zařadila mezi své čtyři klíčové značky a významně investuje do jeho podpory,“ řekl Petr Kovařík.

Smíchovské pivo prodávají i protinožci
Slavnou českou značku v současnosti znají milovníci piva v 33 zemích světa. Největší importérem je Slovensko. Mezi další velké trhy patří Švédsko, Německo a Velká Británie. Nově se k významným trhům řadí také Polsko. Licenční výrobě vládnou Ukrajina a Rusko, za kterými následují země střední a jihovýchodní Evropy – Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko, Srbsko a Rumunsko.

Značku znají i v některých vzdálených oblastech světa, například v Austrálii. U „protinožců“ je smíchovské pivo momentálně k dostání ve třinácti hospodách ve městech Sydney a Melbourne, a to dokonce v čepované podobě.

V řadě zemí (lze uvést Ukrajinu, Švédsko, Velkou Británii nebo Chorvatsko) je Staropramen nejprodávanějším českým pivem. Minimálně část obsluhujícího personálu tam navíc prochází obdobou smíchovské Pivovarské školy, která v Čechách běží po mnoho let. Spolu s pivem tak podnik vyváží i českou pivní kulturu, a to včetně tankové technologie. Nejslavnějším pivem zůstává Ležák, na němž ostatně Staropramen začal v 50. letech minulého století stavět vývozní tradici.

Dalšími značkami s potenciálem růstu jsou i Ostravar a Braník. „Export je pro nás v dnešní době důležitým faktorem růstu. Domácí trh byl loni v oblasti gastronomie bohužel výrazně zasažen zákazem kouření i dopadem dalších opatřeních, což snížilo celkovou spotřebu piva v Česku na osobu o pět litrů. Vítáme proto dodatečné návrhy, které celému odvětví pomohou. Tím by mohlo být i plánované snížení daně z přidané hodnoty na pivo,“ dodal Petr Kovařík.

Staropramen zvýšil export, v Británii sází na pivo Pravha

Publikováno:před 27 dnyZdroj:MediaGuru.cz

Staropramen se v zahraniční komunikaci spojuje s Prahou, ve Velké Británii má úspěch desítka Pravha.
V loňském roce prodala značka Staropramen v Česku a zahraničí 3,1 milionů hektolitrů svého piva, což je o šest tisíc hektolitrů více než předloni. Zatímco na tuzemském trhu prodeje poklesly, o 13 tisíc hektolitrů vzrostl export.

„Export je pro nás v dnešní době důležitým generátorem růstu. Domácí trh byl loni v oblasti gastronomie bohužel výrazně zasažen zákazem kouření i dopadem dalších opatřeních státu, a to snížilo celkovou spotřebu piva v Česku na osobu v průměru o 5 litrů. Úspěšné prodeje v zahraničí nám tento pokles trhu v Česku nahradily a přinesly i další hektolitry navíc,“ vysvětlil generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen Petr Kovařík s tím, že nyní je toto smíchovské pivo po Velkopopovickém Kozlu druhou nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

Na zahraničních trzích využívá značka jinou marketingovou strategii než v tuzemsku. Zatímco doma se od loňského roku vrací ke svým smíchovským kořenům, v cizině sází na spojení s Prahou i českou pivní kulturou.

Staropramen je v současné době v prodeji v 33 zemích světa. „Naším cílem není být v co nejvíce zemích světa, ale vybíráme si jen ty strategické trhy. Tam, kam vstoupíme, se snažíme dělat dobrou práci,“ uvedl Petr Kovařík.

Největší exportní zemí je Slovensko, mezi další velké trhy patří Švédsko, Německo nebo Velká Británie. Nově se k významným trhům řadí také Polsko, kde rostou prodeje Staropramenu v posledních dvou letech v řádech desítek procent. Licenčním trhům vládne Ukrajina a Rusko, které následují země střední a jihovýchodní Evropy, jako je Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko, Srbsko, Rumunsko. Právě v tomto regionu narostly během loňského roku prodeje značky Staropramen o více než 30 %. Nedávno vstoupila značka také do Austrálie.

V zahraničí se Staropramen profiluje jako „prémiová značka českého piva“, v komunikaci o ma etiketách a sklenicích přitom využívá spojení s Prahou jako místem svého původu. Od roku 2012 tak značka komunikovala kampaní „Spirits of Prague“, v níž vyobrazovala významné historické události spojené s hlavním městem republiky. Kampaň je nasazována dodnes, a to především na nových trzích.

V zemích, kde je již značka zavedena, byla letos uvedena nová kampaň „Life Your Way“, v níž je důraz kladen především na vyrovnanost v životě i chuti piva.
Další marketingové aktivity značky se ale liší trh od trhu. Například ve Velké Británii byla v roce 2016 uvedena desítka s názvem Pravha, jenž vznikl kombinací dvou českých slov – Pravá a Praha. Důvodem byly těžkosti, s nimiž Britové vyslovují český název hlavního města i označení piva Staropramen Světlý. Pravha cílí především na mladší spotřebitele a momentálně je k dostání ve více než 2 000 hospod a restaurací. Od letošního roku se také poprvé objevila v maloobchodu – v řetězci Sainsbury‘s.

Ve Švédsku je Staropramen k dostání ve více než 800 hospod. Kromě toho zde už přes šest let funguje tzv. pivovarská akademie, kterou prochází obsluhující personál.

Na Slovensku značka v poslední době svou strategii změnila – dříve zde používala svou českou komunikaci, nyní volí mezinárodní linii. Zavádí sem také svůj gastro koncept Naše hospoda a tankovou technologii, která je prozatím umístěna v šesti hospodách.

Prodeje Staropramenu loni rostly, v ČR firma stagnovala

Publikováno:před 27 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Pivovary Staropramen loni prodaly 3,1 milionu hektolitrů piva, meziročně o 6000 hektolitrů více. Zahraniční prodej včetně licenční výroby vzrostl o deset procent na 1,9 milionu hektolitrů, oznámil dnes na tiskové konferenci generální ředitel společnosti Petr Kovařík. Výrobu táhl export, na domácím trhu kvůli regulacím prodala firma meziročně o 7000 hektolitrů piva méně. Hospodářské výsledky firma, která je druhým největším českým výrobcem piva, neuvedla.

"Staropramen je dlouhodobě druhým nejprodávanějším českým pivem v zahraničí, a to i díky silné podpoře naší mateřské společnosti Molson Coors - třetí největší pivovarnické společnosti na světě - která jej zařadila mezi své čtyři klíčové globální značky a významně investuje do jeho podpory," řekl Kovařík.

V ČR prodeje klesly, podle ředitele hlavně kvůli státním regulacím, jako je například protikuřácký zákon. "Ekonomice se daří, lidem se daří, tak proč by mělo pivo takovým dramatickým způsobem klesat?" zeptal se Kovařík, podle kterého se loni český pivovarnický trh dostal na úroveň let 2009 a 2010, kdy byla hospodářská a finanční krize. Podle něj si ji ale nyní Češi v pivovarnickém segmentu způsobili sami. Doufá v to, že se letos trh srovná, ale dopady regulace budou podle něj stále citelné.

Staropramen prodává své výrobky v 33 zemích. Největším exportním trhem je Slovensko, mezi další velké patří Švédsko, Německo nebo Británie. V posledních dvou letech rostou o desítky procent také prodeje v Polsku. Licenční výroba je nejsilnější na Ukrajině a v Rusku.

Pivovary Staropramen předloni kvůli odpisům prodělaly 1,29 miliardy korun, o rok dříve šlo o 2,74 miliardy. Provozní výsledek hospodaření bez odpisů a opravných položek dosáhl předloni 2,34 miliardy korun, v roce 2015 činil provozní výsledek 1,52 miliardy Kč.

Celkové konsolidované tržby společnosti se předloni zvýšily o 513 milionů na 8,99 miliardy Kč. Tržby za prodej piva klesly o 175 milionů na 7,34 miliardy Kč, hlavně kvůli poklesu prodejů v ČR. Většinu tržeb (4,56 miliardy korun) za pivo má společnost v zahraničí, na ČR pak zbývá 2,78 miliardy korun, uvedla už dříve v konsolidované výroční zprávě.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost předloni zaměstnávala v průměru 1408 lidí.

Po pěti letech růstu loni výstav českých pivovarů meziročně klesl o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů kvůli poklesu výroby pro domácí trh. Prodeje v Česku se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů. Česká spotřeba piva loni klesla o pět litrů na osobu, činila tak 138 litrů na osobu. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven je to nejméně v historii. Export se naopak zvýšil o 4,5 procenta.

Sládek Zdeněk Lux: Když se rodí české pivo, tradice i kreativita je nesmírně důležitá

Publikováno:před měsícemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Michal Mezera

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, říká staré známé rčení. Jestli tomu věříte, pak je Česká republika čím dál lepším místem pro život. České pivovarnictví je i díky své tradici velmi dobře známo po celém světě. V Česku je momentálně 435 pivovarů nejrůznějších velikostí. Mezi největší patří i smíchovský pivovar Staropramen, kde se pivo vaří už od 19. století. O novinkách z pivovaru i postojích Čechů k pivu jsme pohovořili s vrchním sládkem Zdeňkem Luxem.

V jednom z největších pivovarů v Česku „kroutí šichtu“ jako vrchní sládek už přes deset let, a tak zkušeností má více než dost. Za tuto dobu přivedl jako vrchní sládek na svět celou řadu novinek, které tak doplňují tradiční piva ze Smíchova, jako je „desítka“, Ležák nebo třeba polotmavý Granát. Na trhu již několik sezon úspěšně působí i ochucená piva, a právě s nimi přišel Staropramen jako vůbec první na český trh. Je důležité vytvářet, i pro možná trochu konzervativní české pivaře, stále něco nového?

Pane Luxi, blíží se léto a zejména během něho výrazně stoupá konzumace českého piva. V poslední době navíc pivovary produkují stále častěji i celou řadu nových druhů piv. Čím si to vysvětlujete?
Stejně jako v jiných odvětvích, tak i v pivovarnictví se vytváří stále něco nového. Zaměřme se třeba na určité pivní speciály, díky kterým vlastně máme i my sládci pestřejší život. Pro některé zákazníky je tu na jedné straně tradiční výčepní pivo, které lidé moc dobře znají, na straně druhé je tu pak celá řada speciálů, včetně několika novinek. Právě speciály nám umožňují tak trochu experimentovat, hledat nové receptury nebo se vracet k těm starším. I v tom má Staropramen oproti velké většině pivovarů výhodu, jelikož má více jak 150letou tradici. Můžeme se podívat třeba na náš Granát, který byl už oblíbený za Rakouska-Uherska a chutná lidem i dnes. Oblíbená jsou i další piva a novinky.
Do Staropramenu také na exkurzi. Do pivovaru Staropramen jsou v těchto dnech pořádány také exkurze, během kterých se mohou návštěvníci dozvědět něco o historii pivovaru či o tom, jak se dříve stal Staropramen největším pivovarem v Československu. Sládkové zase představí zájemcům proces vaření piva a na závěr nebude chybět ani ochutnávka tradičních piv i celé řady novinek. Více se dozvíte na webu Staropramenu.

Zmínil jste se o možné experimentaci. Jaké to je experimentovat jako hlavní sládek v jednom z největších českých pivovarů? Při takovém výrobním množství vznikají i daleko větší rizika, že?
Tak samozřejmě si nemůžeme přijít jen tak do pivovaru a zkusit změnit recepturu pro celou várku, to je jasné. Při objemech, které jsou zde vařeny, by to mohlo skončit velkou katastrofou. Příklad mohu uvést z roku 2010, konkrétně z přípravy na výrobu jedné z tehdejších novinek – pšeničného Nefiltru. Ten jsme dělali v tzv. pokusném pivovárku Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Stočili jsme tehdy asi 150 lahví a nechali je ochutnat v pivovaře. I díky této „ochutnávce“ jsme následně zjistili, že tomu pivu zkrátka něco chybí. Náš belgický kolega tehdy navrhl přidat trochu jablečného extraktu i špetku koriandru a to pivu dodalo rázem tu správnou chuť i vůni.

Jaký vůbec mají Češi pohled na pivo? Jsou spíše konzervativní, nebo i rádi ochutnají něco nového?
Řekl bych tak trochu obojí. Stále existuje mnoho Čechů, kteří si potrpí na své tradiční a odzkoušené pivo. Na druhou stranu čím dál častěji rádi zkoušíme i něco nového a jiného. A nemusí jít mnohdy o kdovíjakou „divočinu“. Přibývá třeba piv, které se odlišují „jen“ použitím různých druhů chmelů, jež jim dodají jiný charakter hořkosti nebo třeba jinou vůni.

Co říkáte na zahraniční piva ve srovnání s těmi českými?
Když se podíváme třeba na další vyhlášená piva, a těmi jsou např. belgická, tak ty jsou v první řadě zpravidla výrazně silnější, mají výraznější chuť a vyšší množství alkoholu. Člověk si jich tak nedá třeba deset a nemůže u nich ani dlouhé hodiny diskutovat s kamarády. Spíše je to o tom, dát si jedno, dvě a vychutnávat si je, přemýšlet o vůni i samotné chuti.

Jak na „trendy nové doby“ reagujete vy jako vrchní sládek, i celkově Staropramen?
Snažíme se samozřejmě stále tvořit celou řadu novinek. Nesmíme však zapomínat i na tradiční a osvědčená piva, jako je Smíchov, Ležák či oblíbená Jedenáctka. K nim jsme v poslední době přidali jako novinku např. Extra chmelovou dvanáctku s žateckým chmelem a i další tři speciály. Právě tyto novinky nabízíme pod značkou Smíchovský výběr. Mezi těmito je i tzv. Velvet, který kombinuje český ležák s anglickými pivy.

Braník Černý má nač navazovat

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Tmavé pivo z Bráníku, to býval pojem. Třeba na přelomu století byste exoticky znějící Chantecler Noir našli nejen v pražských, ale i ve vyhlášených pařížských restauracích. A i později se milovníci tmavých a polotmavých piv rádi vraceli na značky jako Prelát, Malvaz či Mnichovák. Na tuto tradici teď navazuje Braník Černý, který pivaře láká na pořádný říz a krémovou pěnu.

Není tajemstvím, že Češi mají černé pivo rádi. Vnímají ho jako speciální nápoj, kterým se nejen rádi osvěží, ale který si hlavně rádi vychutnají. Od května letošního roku si takto budou moci vychutnat i nový Braník Černý, pivo, které v maloobchodě doplní nabídku oblíbeného Braníku Světlého, Jedenáctky a Ležáku, a které navazuje na bohatou branickou tradici tmavých a polotmavých piv.

Značky jako Prelát, Malvaz či Mnichovák byly totiž oblíbené nejen mezi obyvateli Prahy, ale i za hranicemi tehdejšího Česka. Pivo s exoticky znějícím názvem Chantecler Noir bylo dokonce ozdobou nejedné pařížské restaurace na počátku 20. století. Není divu, sám branický pivovar byl totiž společným dílem těch nejlepších pražských sládků, kteří se na konci 19. století rozhodli vybudovat moderní podnik a vytvořit recepturu na nové pivo českého typu - dnes populární Braník.

„Braník Černý chce navázat na oblibu svých světlých kolegů. Jde o tmavé výčepní pivo českého typu, které je přitom lehké a skvěle pitelné. Zaujme svojí příjemnou sladkostí a krémovou pěnou,” říká vrchní sládek Zdeněk Lux.

„Očekávání černého piva podpoří čistá vůně praženého sladu, do které lehce proniká chmelové aroma. Toto očekávání je potvrzeno typickou hořkosladkou chutí při prvním napití, na které při druhém napití navazuje sladkohořká chuť s osvěžujícím řízem a příjemnou plností. Vůně a chuť zkrátka sama řekne, jak dobré to pivo je,” dodává Zdeněk Lux.

Objem výroby tmavých piv roste
Objem výroby tmavých piv v Česku stoupá minimálně od roku 2011 a stejně tak i jeho obliba. Zatímco ve zmiňovaném roce 2011 se u nás vypilo 3,8 milionu litrů piva spadajícího do této kategorie, v roce 2016 už to bylo 6 milionů litrů. Předpokládá se, že jeho spotřeba poroste i v letošním roce, a to minimálně o další 2 %. Podle průzkumů označilo v roce 2017 tmavé pivo za svou první volbu zhruba 30 % českých pivařů

Braník je pivem, které si Češi oblíbili především pro domácí pohodu, osvěžení na chalupách nebo na oslavy s přáteli. V kategorii balených piv totiž patří mezi dvě nejprodávanější značky v maloobchodě u nás. Dominuje především v segmentu světlého výčepního piva, ale pozadu nezůstává ani ležák nebo nedávno uvedený Braník 11, který získal několik ocenění v pivních soutěžích. “Věříme, že si konzumenti oblíbí i nový Braník Černý. K dostání bude v lahvi o obsahu 0,5l ve většině obchodních řetězců”, říká Petra Chovancová, Brand manažerka značky Braník.

Uvedení Braníku Černého podpoří i nová reklamní kampaň. Setkáte se s ní na televizních obrazovkách, v on-line prostředí i v místě prodeje.

Staropramen upevňuje pouto se Smíchovem a Prahou

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Oslavy 115. výročí značky Harley Davidson, fotbalová Hanspaulská liga, řada akcí přímo na pivovarském dvoře nebo pražské festivaly Letní Letná a Mezi ploty. To jsou akce, které mají společného jmenovatele, jejich partnerem je značka Staropramen.

Charakter Smíchova už téměř 150 let formuje místní pivovar, a ten je po celou tuto dobu aktivní součástí nejen „své” čtvrti, ale i širšího okolí. I proto logo a piva značky Staropramen potkáte hlavně na festivalech a akcích, které se odehrávají na území Prahy.

V letošním roce tak Staropramen ozdobí spolupráce se značkou Harley Davidson. Konkrétně se stane partnerem oslavy jejího 115. výročí v Praze (5. - 8. července 2018), které se zúčastní desetitisíce příznivců silných strojů. „Byli jsme potěšeni, když zástupci Harley Davidson oslovili právě náš pivovar. Propojení Harleye a Staropramenu se totiž přímo nabízí. Čím jiným oslavit výročí legendární světové značky v Praze než tradičním pražským pivem,“ říká ředitelka marketingu Vladimíra Formánková a dodává: „Staropramen a Harley navíc mají jedno společné, propojují vášeň a preciznost”

Své spojení s Prahou Staropramen posiluje i partnerstvím s Hanspaulskou ligou - jednou z největších sportovních organizací v Česku. Populární fotbalové soutěže se v Praze každoročně aktivně účastní na 15 000 lidí, pro které Staropramen během sezóny připraví nejrůznější akce, soutěže nebo speciální nabídky.

Piva značky Staropramen budou moci letos ochutnat i návštěvníci festivalů Letní Letná, Mezi ploty či květnového Prague Food Festivalu. „Chceme jasně ukázat spojení Staropramenu s Prahou a Smíchovem a zároveň naši značku co nejlépe přiblížit lidem, kteří ocení nejen kvalitní pivo, ale i příběh, který za ním stojí. Návštěvníci akcí se tak mohou těšit na pravou smíchovskou atmosféru například v podobě typické hospody nebo pivovarských tradic. Pokračujeme také v otevírání pivovaru veřejnosti. Stejně jako v loňském roce se budeme pravidelně s příznivci naší značky scházet u výčepu Pod komínem, kde pivo teče rovnou ze žíly,” přibližuje plán na rok 2018 manažer značky Staropramen David Šeberle.

Kromě zmíněných setkání Pod komínem či Dnů českého piva otevře pivovar své brány i v rámci některých akcí, které se v předešlých letech odehrávaly na Smíchovské náplavce, ale z důvodu její rekonstrukce se po vzájemné dohodě přesunuly do pivovaru.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.07.2018 12:05128