Historie a současnost Pivovaru Staropramen

Ve druhé polovině 19. století začali obyvatelé pražského předměstí Smíchov pociťovat, že jim chybí pivo. Vařilo se jen v centru, což nestačilo. I vzchopili se smíchovští podnikatelé k činu a 23. října 1869 založili na vltavském břehu akcionářský pivovar. Stojí tam a vaří dodnes. Už za tři roky otevřeli na dvoře restauraci Na verandách. Také je tam dodnes a můžete do ní zaskočit.

● Proslulé jméno Staropramen dostal pivovar až v roce 1913 po jednom ze svých piv. Prosperoval a v roce 1932 už byl největším výrobcem pěnivého moku u nás. pivovarTen pravý kvas však měl teprve přijít. V předválečných letech 1933 až 1937 došlo k boomu. Vše se zvětšovalo a modernizovalo. Například přibyly varny a sudy nahradily ocelové tanky.

● Jenže vypukla válka a ta výrobě ani chvílím u půllitrů nepřeje. Přišel mír a s ním další rána – znárodnění. Staropramen byl začleněn do národního podniku Pražské pivovary. Ovšem pivo si Čechům netroufne vzít žádný režim… Na sklonku padesátých let se na své místo vrátily měděné kádě, které byly ukryty před nacisty. V roce 1960 překročila produkce milion hektolitrů za rok. A milionů přibývalo.

● Po revoluci v roce 1989 se národní podnik vrátil do podoby akciové společnosti. Proběhla monstrózní rekonstrukce, byla instalována jedna z nejlepších a největších varen v Evropě. Zvládne 3 000 000 hektolitrů piva ročně. Dnes je Staropramen součástí pivovarské skupiny MolsonCoors, vývozcem do 30 zemí a významnou hybnou silou pražského společenského života. Jeho curriculum vitae píšete i vy. Tak v sobě napěňte nějakou tu kapitolku. A ať má říz!
Zdroj:Stránky 'Pivovaru Staropramen' 2016


Více na stránkách pivovaru

Smíchovský pivovar otevírá své brány

Publikováno:před 12 dnyZdroj:JenProŽeny.cz

Již 27. července se v 16:00 otevřou brány této rozlehlé stavby a pivovar přivítá všechny, kteří budou mít zájem podívat se do jeho útrob.

Po celé odpoledne bude možné jít na prohlídku pivovaru, kterou budou mít v režii samotní sládci. Ti jsou hlavní hybnou silou za smíchovským pivem. Například sládek Jan Špaček, který stojí za Jedenáctkou, pivem vyráběným ze sedmi druhů chmelu a tří různých druhů sladu – českého, bavorského a karamelového. Jedenáctku, a nejenom ji, bude možné ochutnat během prohlídky, stejně tak jako na nádvoří pivovaru. Pokud nebudete chtít na prohlídku, ale zajímá vás, jak chutná čerstvé pivo z tanku, nezoufejte. Máme připravenou možnost jej ochutnat.

Na nádvoří pro vás budou připraveny stánky s pivem, ve kterých bude možné okoštovat ten nejčerstvější Staropramen. To vše díky vybudovanému systému trubek, které jsou schopny ze sklepních prostor přivést čerstvé pivo z tanku přímo do venku umístěné pípy a rovnou k vašim ústům.

Celý den bude završen koncertem kapely Monkey Business, která se představí přímo na nádvoří. Tuto funky stálici českých koncertních pódií není třeba složitě představovat. Parta kolem Romana Holého „funkuje“ už od roku 1999, vydala osm řadových alb, z nichž poslední „Sex and sport? Never!“ vyšlo před dvěma lety a jeho název determinuje, o čem Monkey Business jsou – o humoru, dobré náladě, vtipných pódiových oblečcích i kreacích a bezbřehé energii mužského frontmana Matěje Rupperta. Toho ženského – Tonyu Graves, malou vzrůstem, ale nepřehlédnutelnou co do charismatu – definitivně vystřídala předtím často hostující a alternující Tereza Černochová. Pokud jste ještě nové Monkey Business se staronovou zpěvačkou neslyšeli, máte jedinečnou šanci právě v prostorách pivovaru Staropramen. To vše bez nutnosti platit vstupné.

Minipivovary zpestřily naší práci, říká sládek velkopivovaru Staropramen

Publikováno:před 20 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Martin Bajtler

Každý kraj, jiný mrav, ale také chuť na pivo. Pro Pražany je typická desítka, zatímco na Moravě pijí jedenáctky. Pro celé Česko je ale typický spodně kvašený ležák. „Sládek není jako vinař. Pivo musí vařit pořád stejně,“ říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

V čem vlastně spočívá práce vrchního sládka?
Spousta lidí si myslí, že vrchní sládek jen degustuje pivo. To není úplně pravda. Degustace je sice součástí práce sládka, ale není to zdaleka vše. Velmi důležitá je kontrola výrobního procesu a surovin. Sládek musí vždy zkontrolovat, jestli slad, který se přiváží do pivovaru, je v pořádku. Stejně tak chmel nebo voda. A pak také celý varný proces nebo proces kvašení.

A ta degustace?
Pravidelně se schází tým odborníků a degustujeme vzorky toho, co jsme za posledních čtyřiadvacet hodin stočili. Senzorika je totiž u piva strašně důležitá. Analyticky si sice umíme vše změřit, v laboratoři poznáme, zda je pivo čisté a nezkazí se, ale bez degustace by to nešlo. Není to ale obyčejné popíjení piva. Musíme umět pivo popsat a označit v něm nedostatky, kterým se chceme vyvarovat.

Když bych vám dal na stůl vzorky piv, dokážete je poznat jen podle chuti?
Rozeznat se určitě dají. Naše piva bych od sebe asi měl poznat. Kdybyste mi je ale zkombinoval s něčím dalším, tak by to asi taky šlo, ale určitě ne na sto procent. U degustace jde spíš o to, umět to pivo popsat. Vyjádřit, co je cítit ve vůni a chuti. Rozlišit desítku, jedenáctku a dvanáctku by nemělo být těžké.

Liší se současná výroba piva od postupu, který se používal dříve?
Postup výroby je pořád stejný. Tradiční výrobu piva se snažíme stále dodržovat. Pivo musí být z vody, sladu a chmele. To je základ. To, co se mění, jsou ale technologie. Například původní varnu tu máme od roku 1869 a byla postavená na dvacet tisíc hektolitrů. Dnes ve stejném prostoru děláme tři miliony hektolitrů. Toho bychom bez moderních technologií nedosáhli. Když se podíváte, jak to dělal v 19. století náš nejslavnější sládek Michael Trnka, měl ve sklepě až tisíc dřevěných ležáckých tanků. Pak přišel sládek Paspa, který věděl, že dřevěné tanky nejsou dlouhodobě udržitelné, a přešel na ocelové tanky. My dnes používáme tanky nerezové. Nové technologie nám nyní pomáhají mít pivo stále pod kontrolou. A to je ten rozdíl oproti tenkrát a teď.

Mění se preference lidí v pivu a jejich chutě?
Asi ano. Ale je to spíše díky bohatší nabídce. Když se podíváte dvacet let zpátky, tak ten trh byl takový unifikovaný. Dnes je na českém trhu obrovská škála piv včetně těch, která se tu historicky nikdy nevařila. V Čechách se tradičně vaří spodně kvašený ležák a dnes se tu běžně vyrábějí piva typu Ale, IPA nebo Weizen. To jsou všechno svrchně kvašená piva a ta tu ještě před deseti lety vůbec nebyla. Je to tím, že lidé chtějí pořád víc zkoušet nové věci. Tím, že se začalo více cestovat, ochutnali lidé různá piva a chtějí je i tady.

Jsou nějaké rozdíly v tom, která piva se pijí v Praze a mimo ni?
Praha je specifická především širokým sortimentem. Najdete si tu jakékoliv pivo. Pražané prostě chtějí zkoušet. Ale určité rozdíly je možné pozorovat i z historického hlediska. České země byly rozdělené na regiony, kde se pila jednotlivá piva. Ve středních a severních Čechách to byly vždy desítky. V západních Čechách a na Ostravsku se pily ležáky. Na Moravě zase jedenáctky. To rozdělení je trochu patrné ještě dnes. Jelikož je pro Prahu typická desítka, vyrostl na ní i smíchovský pivovar.

Jak se v Praze vařilo pivo v době, kdy vznikl Staropramen?
Historicky existoval téměř v každém městě pivovar a v Praze jich bylo několik. Než vznikly velké pivovary, vařila se v Praze široká škála různých těžkých ležáků, které každý vařil jinak. V roce 1869 přišel Staropramen a třicet let poté Braník. Ty zavedly velkou technologickou kázeň. Sládek Trnka vybral jeden kvasniční kmen a důrazně lpěl na tom, aby to pivo bylo pořád stejné. To byl obrovský počin, nikdo se tehdy kvasnicemi nezaobíral.
Co říkáte na stále větší oblibu minipivovarů, kterých i v Praze pořád přibývá?
Určitě je dobře, že vznikají, protože lidé pak mají větší přehled o pivu. Přineslo to jistou pestrost na trh. Také to donutilo nás sládky z velkých pivovarů přemýšlet nad tím, čím nabídku obohatit. A je to určité obohacení práce i pro mě osobně. Sládek má úplně jinou roli než například vinař. Ten může říct: Sezona byla špatná, nedozrálo tolik hroznů, víno bude mít víc kyselinek. Sládek tohle říct nemůže. Pivo musí být pořád stejné. Takže jsem svoji práci musel dlouhou dobu dělat pořád stejně. Poté, co přišly minipivovary, mám možnost to občas udělat i trochu jinak. Třeba ve chvíli, kdy vaříme různé speciály.

Jak jste se dostal k práci sládka?
Narodil jsem se na Moravě v Uherském Brodě, který je na pomezí všech tradičních nápojů. Je tam pivovar, měli jsme také vinici a děda měl i švestkový sad na slivovici. Bavila mě vždycky chemie. Když jsem šel studovat, tak jsem si vybral právě chemii a pragmaticky jsem chtěl zvolit něco, co se týká potravin. Pak to vykrystalizovalo v pivovarství a sladařství. Po škole jsem se dostal na praxe v pivovarech a pak jsem začal pracovat v laboratoři. Od roku 2007 dělám sládka na Smíchově. Mimochodem, jediná škola u nás, na které se dá tento obor studovat, je VŠCHT v Praze.

Jako sládek byste mi mohl pomoci vyřešit jeden problém. Říká se správně čepovat, či točit pivo?
Já myslím, že je to jedno. Slovní spojení točit pivo má svou historii. Když nebyly kompresory, tak někdo, většinou syn výčepního, musel točit kolem, aby dodal tlak a mohlo se pivo načepovat. Proto se říká i točit pivo. Já osobně používám obojí.

Proč čepované pivo chutná lépe než lahvové?
Je především důležité, jak se načepuje. Na chuti je znát, když máte vychlazenou a čistou sklenici a když pivo čepujete správně. Mezi surovým a lahvovým pivem není žádný rozdíl. Je to ten samý produkt. Jenže když si ho doma naléváte z láhve, tak nemáte vychlazenou sklenici nebo na ní mohl zůstat saponát. To všechno je pak poznat i na chuti. Kde je rozdíl znát, tak to je tankové pivo. To je nepasterizované a je dodané do hospody přímo z tanku z pivovaru, odkud putuje ve stejném stavu a teplotě jako po filtraci. Proto je to to nejčerstvější pivo, které můžete dostat. Tam ten rozdíl poznáte. Na velikosti obalu ale nezáleží. Rolí sládka je, aby to pivo stočil do jakéhokoliv obalu ve stejné kvalitě.

Ochutnejte Smíchov, první desítku v Čechách

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Že je desítka mezi českými pivaři pivem zdaleka nejoblíbenějším, to ví asi každý. Že se ovšem výčepní pivo tak, jak ho známe dnes, zrodilo přesně před 140 lety na Smíchově, to už ví asi málokdo. Perfektně prokvašenou říznou desítku, která se stala vzorem celé kategorie, uvařil sládek Michael Trnka ve Smíchovském pivovaru v roce 1877.

Výčepní pivo ze Staropramenu, které od letošního jara najdete v obchodech i v restauracích pod staronovým názvem Smíchov, je osvěžující variantou pro horké letní večery nebo na podpoření chuti vydatného oběda. Vyniká sladovou vůní a chmelovým aroma, jemnou příjemně doznívající hořkostí a čistou osvěžující pivní chutí. Jeho dobrá pitelnost ho předurčuje k dlouhým večerům s přáteli nebo k rodinným oslavám.

Tak využijte dlouhých letních večerů a vyrazte ochutnat pivo, které před téměř jedním a půl stoletím formovalo celou pivní kategorii. V červenci na vás také čeká speciální várka Smíchova Nefiltrovaný a to v 600 vybraných hospodách a restauracích. Zkuste perfektně ošetřený Smíchov v té nejvyšší kvalitě v jedné ze značkových restaurací Staropramen - Potrefená husa, Naše Hospoda nebo Vinohradský Parlament.

Japonský majitel Prazdroje nechce vařit pivo v Praze. Řeší smlouvu se Staropramenem

Publikováno:před měsícemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

Japonský vlastník Plzeňského Prazdroje Asahi reviduje smlouvu s Pivovary Staropramen, podle níž se v konkurenčním pivovaru vyrábí značka Asahi Super Dry. Chtěl by výrobu přesunout do Itálie a zvětšit ji na dvojnásobek za několik let. Dnes to novinářům v Plzni řekl člen představenstva a ředitel Asahi Breweries Europe Ltd (ABEL) Rjúiči Kitagawa.

Smlouva se podle něj reviduje, ještě tedy není jisté, zda se ji povede změnit. Pivovar pod licencí vyrábí pivo v České republice a ve Velké Británii, celkem 200 000 hektolitrů ročně. V Itálii by ho podle Kitagawy skupina ráda vyráběla ve vlastním pivovaru. Kitagawa nepotvrdil, zda jde o římský pivovar Peroni, který skupina loni koupila.

V budoucích třech letech by se v Evropě podle Kitagawy měly prodeje tohoto japonského piva více než zdvojnásobit

Plzeňský Prazdroj převzala letos 31. března japonská skupina Asahi. Největšího výrobce piva v ČR koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary. Dá za ně téměř 200 miliard korun. Organizace těchto firem nyní nese název Asahi Breweries Europe Ltd. a bude přímo podřízená společnosti AsahiGroup Holdings Ltd. v Tokiu. Regionální centrála je v Praze.

Prazdroj měl od počátku dubna 2015 do konce loňského března zisk před zdaněním 3,7 miliardy korun, meziročně o pět procent vyšší. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Jdeme na Smíchov! To nyní řeknou všichni milovníci piva Staropramen světlý

Publikováno:před měsícemZdroj:ŽENA-IN.cz

Staropramenu světlý zná nejen v Praze, ale i ve zbytku republiky snad každý. Není divu, vždyť je vlajkovou lodí pivovaru již 140 let. Málokdo už ale ví, že právě Smíchovský pivovar je místem, kde se na konci 19. století utvářel standard klasické české desítky. Dílo sládka Michaela Trnky se stalo vzorem pro celou kategorii a nyní přichází na trh v novém hávu a s lidovým názvem Smíchov. Spojení „zajít si na Smíchov” tak už napříště nemusí znamenat jen pouhý výlet na Prahu 5.

„Jedno Smíchovské!” Tak si již tradičně objednávají štamgasti Staropramen světlý. A právě pod názvem Smíchov se nyní vlajková loď pivovaru objevuje i v restauracích a na pultech obchodů. Etiketám lahví a plechovkám s inovovaným designem dominuje secesní logo pivovaru, silueta pražského hradu a tradiční tmavě zelená barva.

V minulých měsících už Staropramen představil novou podobu etiket a plechovek u Granátu a Jedenáctky. Návrat k tradičnímu logu - a v případě světlého výčepního piva i příklon k lidovému názvu - jsou součástí nové marketingové kampaně pivovaru, která probíhá v jarních a letních měsících letošního roku.

Spor desítkářů a dvanáctkářů odstartoval na Smíchově
„Receptura světlé smíchovské desítky letos slaví 140 let. Jejím autorem je Michael Trnka, který se stal vrchním sládkem v roce 1877 a který musel pivovar provést tehdejší hospodářskou krizí. Rozhodl se proto zdokonalit právě smíchovskou desítku. Tu sice pivovar vařil od svého založení, Trnka ale dokázal pivo zjemnit, vyprecizovat jeho hořkost a především nastavit takový proces, díky němuž dokázali na Smíchově uvařit za jakýchkoli podmínek vždy stejně kvalitní pivo,” říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Smíchov se stal dobře prokvašeným pivem s poctivou pivní chutí, vysokou kvalitou a širokou dostupností. Šlo navíc o pivo ryze české, vařené dvourmutovým postupem. V Českých zemích bylo do té doby zvykem vařit spíše těžké nefiltrované ležáky, především bavorského typu, a piva s vyšší stupňovitostí.

Sládek Trnka svými počiny na poli technologie definoval a standardizoval celou kategorii piva. Možná nevědomky rozdělil pivaře už na konci 19. století na „dvanáctkáře“ holdující ležáku a „desítkáře“ věrné Smíchovu. Jeho desítka se stala nejoblíbenějším pivem své doby. Zatímco ve svých počátcích byl Smíchovský pivovar koncipován na výstav 22 tisíc hl. piva ročně, v roce 1901 už uvařil více než půl milionu hektolitrů. Za 24 let svého působení tedy sládek Trnka výstav pivovaru více než zdesetinásobil, což byl jev do té doby nevídaný.

Staropramen v dnešní době nabízí širokou škálu piv, tzv. desítka se však stále významně podílí na celkovém výstavu pivovaru. Tvoří více než polovinu jeho celkové produkce. A i když neustále narůstá obliba ležáků a speciálních piv, desítka si stále mezi českými pivaři drží silnou pozici.

Příznivci Smíchova se navíc v červenci mohou těšit na limitovanou edici Smíchov Nefiltrovaný, kterou pivovar uvařil k oslavě 140. výročí receptury desítky a bude k dostání v 600 vybraných hospodách.

Staropramen světlý přidal ke svému názvu slovo Smíchov. Desítka slaví 140 let

Publikováno:před měsícemZdroj:Zboží&Prodej

Průměrný Čech za rok vypije 143 litrů piva, z toho většina, téměř 68,5 litru, připadá na desítku. Ta letos slaví 140 let, Staropramen světlý u této příležitosti přidal ke svému názvu slovo Smíchov a vrátil se k tradičnímu logu.

Podle výzkumu agentury GfK pod názvem Brand Health Tracking až polovina tuzemských pivařů uvádí, že si desítku dají minimálně jednou týdně, zatímco u jedenáctky a dvanáctky je četnost nižší. Alespoň jednou týdně si je podle průzkumu dopřeje zhruba 35 % českých pijáků piva.

Pivo, které se stalo vzorem pro celou kategorii, uvařil ve Smíchovském pivovaru v roce 1877 sládek Michael Trnka. U příležitosti 140. výročí najdou pivaři desítku Staropramen světlý pod tradičním lidovým pojmenováním Smíchov.

Návrat k tradičnímu logu i příklon k lidovému názvu jsou součástí nové marketingové kampaně pivovaru, která probíhá v jarních a letních měsících letošního roku. „Desítka letos slaví významné výročí a nás napadlo, že jí nadělíme staronový název i design,” říká o marketingové kampani Petra Chovancová, Senior Brand manažerka značky Staropramen. Etiketám lahví a plechovkám s inovovaným designem dominuje secesní logo pivovaru, silueta pražského hradu a tradiční tmavě zelená barva.

Desítka tvoří polovinu produkce Staropramenu
„Desítku sice Smíchovský pivovat vařil už od svého založení, Michael Trnka ale dokázal pivo zjemnit, vyprecizovat jeho hořkost a především nastavit takový proces, díky němuž dokázali na Smíchově uvařit za jakýchkoli podmínek vždy stejně kvalitní pivo,” říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. Desítka se stala nejoblíbenějším pivem své doby. Dnes se stále významně podílí na celkovém výstavu Staropramenu. Tvoří více než polovinu jeho celkové produkce.

Braník otevírá Výčep, nabídne pivo „na stojáka“

Publikováno:před měsícemZdroj:Media Guru

Pivo Braník představuje nový restaurační koncept Výčep, v němž navazuje na tradici české pivní kultury dát si jedno „na stojáka“. První takovou provozovnu bude možné navštívit v Neratovicích na adrese Bří. Čapků 699. Značka tak chce nabídnout zákazníkům osvěžení a občerstvení například po cestě z práce, při čekání na vlak či při venčení domácích mazlíčků.

„Pro zájemce jsme připravili projekt moderního, jednoduchého a dobře udržovatelného interiéru se samoobslužným provozem. Ten je nenáročný nejen na vstupní investici, ale i na provozní a personální náklady. Branický Výčep s perfektně ošetřeným pivem Braník 11° je určen pro opravdu širokou veřejnost,“ říká Jan Trochta, manažer značkových restaurací společnosti Pivovary Staropramen.

Výčepu dominuje masivní výčepní stůl s prosvětleným logem Braník. Při zpracování interiérů byly použity odolné a snadno udržované materiály. Prostor pro hosty je „na stojáka”. „Koncept Výčepu je určen do měst nad 5 tisíc obyvatel, především na frekventovaná místa, kudy prochází větší množství lidí. Může se jednat o nádraží (a tedy návrat mnohdy oblíbených ,nádražek‘ s jejich charakteristickou atmosférou), dopravní uzly, hlavní ulice nebo místa v blízkosti výrobních či administrativních center. Ideální velikost prostoru je od 20 m2 do cca 100 m2,” dodává Jan Trochta.

Na malých provoznách je možné podávat jednoduché občerstvení, jako je sekaná, párek, klobása, nakládaný hermelín, utopenec či obložené chlebíčky. Na větším prostoru lze nainstalovat plnohodnotnou samoobslužnou jídelnu. Jídla i nápoje jsou prezentovány na LCD obrazovkách, a umožňují tak rychlé úpravy aktuální nabídky.

Autorem konceptu Branický Výčep je společnost Aprea. Na realizaci se dále podílely společnosti Cocoon, Struttura Ceca, Spyron a Bohemia flex.

Společnost Pivovary Staropramen má ve svém portfoliu i jiné restaurační koncepty – Potrefená husa, Naše hospody a Vinohradský Parlament.

Jedenáct stupňů a sedmero chmelů. Ve Staropramenu vaří netradiční jedenáctku

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:ŽENA-IN.cz

Může se zdát, že je jedenáctka „pouze“ něco mezi desítkou a dvanáctkou, jinak že se od těchto piv ale příliš neliší. Může to tak být, ale nemusí. Právě trochu jinou cestou se rozhodli jít v roce 2010 ve Smíchovském pivovaru. „Pokud bychom vzali stejnou recepturu, ale pouze upravili stupňovitost Staropramenu Výčepního a Ležáku, vzniklo by pivo sice kvalitní, ničím by ale nad ostatními nevyčnívalo. To nám přišlo málo,“ říká sládek Jan Špaček, který za recepturou Jedenáctky stojí.

Klíč k jedinečné Jedenáctce se ukázal být skrytý v surovinách. Už při přípravě první várky použili na Smíchově sedm druhů chmele a hned tři druhy sladu: český, bavorský a karamelový. A právě netradiční použití karamelového sladu při přípravě světlého ležáku dělá ze Staropramenu Jedenáctky originální a výjimečné pivo. Jedenáctka je navíc připravena metodou čtyřnásobného chmelení, která je pro Staropramen typická.

Vzniklo pivo, které zaujme svojí nádhernou sytou barvou. Když si k němu přivoníte, ucítíte nejprve chmelové aroma doprovázené jemnou karamelovou vůní, která ale oproti tmavým nebo polotmavým pivům není dominantní. Ve chvíli, kdy Jedenáctku ochutnáte, vnímáte nejdříve lehký karamelový nádech, na který navazuje jemný a nevtíravý hořkosladký „dojezd“. Ten povzbuzuje k dalšímu napití.

„Karamelové slady se běžně používají na polotmavá a tmavá piva. Pokud se sladu ve spojení se světlým pivem ale použije jen málo, dodá mu zajímavou chuť a vůni, už však tolik neovlivní barvu. Navíc fakt, že se v případě Staropramenu Jedenáctky stále pohybujeme v kategorii světlých piv, mnoha zákazníkům vyhovuje, protože pivopolotmavá piva už jsou na ně příliš chuťově výrazná,“ dodává sládek Jan Špaček.

Staropramen Jedenáctka se v roce 2015 stala vítězem degustační soutěže České pivo vyhlašované Českým svazem pivovarů a sladoven a potvrdila tak své výsadní místo v segmentu jedenáctistupňových piv. Už rok po svém uvedení na trh totiž získala první cenu v kategorii jedenáctistupňových piv na soutěži Pivní pečeť.

„Češi čím dál častěji sahají po ležácích (jedenáctkách a dvanáctkách). Zatímco ještě v roce 2007 v 64 % případů zvolili výčepní piva a pouze v 33 % ležáky, v roce 2015 byl už poměr vyrovnaný 47,2 % ku 46,6 %. Zbylých 6,2 % pak tvoří různé pivní mixy, speciály a piva nealkoholická. I tento segment rok od roku roste, za čímž stojí nejen vznik minipivovarů, které se na vícestupňová piva často specializují, rostoucí nabídka velkých pivovarů, ale především fakt, že konzumenti jsou více otevření zkoušet v pivním světě nové chutě,“ vysvětluje Senior Brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Cocoon vytvořil nové plechovky pro Staropramen

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Marketing&Media

Pivovary Staropramen vrací na trh jedenáctistupňové pivo v plechovce. Obalového designu se ujala agentura Cocoon, která zároveň navrhla nové etikety pro lahve. Staropramen chce Jedenáctku v nadcházející sezoně pozicovat jako „příjemného letního společníka“.

Novinku podpoří televizní, internetová a venkovní kampaň. Spotřebitele by měla motivovat i k větší konzumaci čepovaného piva.

Za televizním spotem, který je obdobou kampaně na pivo Granát, stojí produkce Filmservice, agentura Young & Rubicam a režisér Martin Douba. Nákup médií zajistila společnost UM media, digitální kampaň je v režii Etnetery.

Granát není zbraň. Je to pivní kategorie

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Deník.cz

Množství čepovaného polotmavého a tmavého piva v restauracích roste. Staropramen proto před Velikonocemi představuje limitovanou edici Granátu 13 speciál. Pivo Granát dalo zároveň jméno celé pivní kategorii.

S distribucí limitované edice Granátu 13 speciál se začal Staropramen přesně 1. dubna. Pivo putuje zhruba do 600 českých a 100 slovenských restaurací a hospod.

Granát 13 speciál je polotmavý ležák, který byl uvařen ze tří druhů sladů a chmele v čele s Žateckým poloraným červeňákem. Jeho receptura využívá pro Staropramen typické několikanásobné chmelení.

Granát - pivo s příběhem
„Granát má za sebou úžasný příběh. Vařit se na Smíchově začal už před více než 130 lety a za první republiky si získal obrovskou oblibu. I díky tomu začaly pivovary používat označení Granát pro celou kategorii polotmavých piv. Od začátku druhé světové války se ale jeho receptura předávala pouze ústně mezi sládky a pivovarští si ho – sami pro sebe – vařili tajně jen jednou za rok na Vánoce. K zákazníkům se opět dostal až v roce 2000, kdy jej Staropramen upravil do současné podoby a kdy se stal oficiálním pivem projektu Praha – Evropské město kultury roku 2000. Poté se stal Granát nedílnou součástí nabídky našich piv. Ale při výjimečných příležitostech, jako jsou Dny českého piva či právě svátky jara, jej vaříme v limitovaných edicích a trošku jinak, než jak jej znají naši konzumenti z běžné nabídky. Rádi bychom, aby Granát s jeho barvou, chutí a plností mohli ochutnat všichni příznivci dobrého piva," říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Granát bude i v maloobchodech
Granát 13 speciál bude k mání i v obchodech, a sice v limitované edici a se speciální etiketou.

A jak je to s polotmavými a tmavými pivy obecně? Zmíněná kategorie je oblíbenější v gastronomii než maloobchodě.

„Na vzestupu je v rámci gastronomie v Česku spotřeba tmavých a polotmavých piv, mezi která patří právě Staropramen Granát. Zatímco v roce 2014 jich návštěvníci tuzemských restaurací a hospod vypili 152 000 hl., loni už to bylo 195 000 hl. V rámci tohoto trhu tak tmavá a polotmavá piva tvořila v roce 2016 3,8 % celkové spotřeby, což je nejvíc od roku 2009," upřesňuje Senior Brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.13.07.2017 16:0499