Historie a současnost Pivovaru Staropramen

Ve druhé polovině 19. století začali obyvatelé pražského předměstí Smíchov pociťovat, že jim chybí pivo. Vařilo se jen v centru, což nestačilo. I vzchopili se smíchovští podnikatelé k činu a 23. října 1869 založili na vltavském břehu akcionářský pivovar. Stojí tam a vaří dodnes. Už za tři roky otevřeli na dvoře restauraci Na verandách. Také je tam dodnes a můžete do ní zaskočit.

● Proslulé jméno Staropramen dostal pivovar až v roce 1913 po jednom ze svých piv. Prosperoval a v roce 1932 už byl největším výrobcem pěnivého moku u nás. pivovarTen pravý kvas však měl teprve přijít. V předválečných letech 1933 až 1937 došlo k boomu. Vše se zvětšovalo a modernizovalo. Například přibyly varny a sudy nahradily ocelové tanky.

● Jenže vypukla válka a ta výrobě ani chvílím u půllitrů nepřeje. Přišel mír a s ním další rána – znárodnění. Staropramen byl začleněn do národního podniku Pražské pivovary. Ovšem pivo si Čechům netroufne vzít žádný režim… Na sklonku padesátých let se na své místo vrátily měděné kádě, které byly ukryty před nacisty. V roce 1960 překročila produkce milion hektolitrů za rok. A milionů přibývalo.

● Po revoluci v roce 1989 se národní podnik vrátil do podoby akciové společnosti. Proběhla monstrózní rekonstrukce, byla instalována jedna z nejlepších a největších varen v Evropě. Zvládne 3 000 000 hektolitrů piva ročně. Dnes je Staropramen součástí pivovarské skupiny MolsonCoors, vývozcem do 30 zemí a významnou hybnou silou pražského společenského života. Jeho curriculum vitae píšete i vy. Tak v sobě napěňte nějakou tu kapitolku. A ať má říz!
Zdroj:Stránky Pivovaru Staropramen, 2016


Více na stránkách pivovaru

Petra Chovancová, brand manažerka Staropramenu: V pivu je i chuť jeho příběhu

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Deník.czAutor:David Nesnídal

Nad pivem se mluví o všem možném. A když tedy hovořím o samotném pivu s brand manažerkou Staropramenu Petrou Chovancovou, není řeč jen o nápoji, ale také o společenském fenoménu.

Kdo je nejširší cílovou skupinou vašeho pivovaru?
Staropramen je velká značka, která má spoustu produktů. Češi jsou známí tím, že pivo pijí hodně a chodí do hospody, což je vlastně nejstarší a nejtrvalejší sociální síť na světě. Když se ptáte na konzumaci piva z hlediska měsíční četnosti, ještě nepoznáte rozdíl mezi ženami a muži. Jakmile vás ale zajímá denní „zajití na pivo“, jasně vyjde najevo, že je to mužská záležitost. Ale šíře našeho portfolia pamatuje na všechny. Třeba tmavší Granát rády volí i ženy a vychutnají si ho. Oblibu si u nich získalo i nefiltrované pivo.

„Nefiltr“ – to mi zní jako jeden z módních pojmů…
V historii bylo ovšem pivo vždycky nefiltrované. Je, ale je fakt, že se dnes obracíme k historii a rádi ji zdůrazníme. Je určitým trendem v lifestylu, že se vracíme k původnosti, originálním recepturám, k autentičnosti… Lidé chtějí znát příběhy. Chtějí vědět, jaká je historie piva, které pijí. Staropramen teď odkrývá svůj příběh. Je základem kampaně, která připomíná, že jsme tu už 150 let. Pivovar vyrostl na své desítce, je spojován s lehkým světlým pivem.

Pivaři říkají, že není umění udělat silné pivo, ale uvařit dobrou desítku.
Ano, to jen potvrzuje slova sládků, kteří vysvětlují, že pro desítku máte méně věcí, méně surovin, a pořád musíte uvařit kvalitní, dobře prokvašené pivo. Sama jsem si nejvíce oblíbila poctivou desítku na osvěžení. Každopádně spodně kvašené pivo není jen populární ležák, desítka či jedenáctka, ale i Granát, Nefiltr nebo limitované speciály jako Extra chmelená. Zajímavá jsou i svrchně kvašená piva, v nabídce našeho pivovaru je reprezentují belgická piva Hoegaarden a Leffe.

K pivní kultuře patří i ošetření piva. Staráte se i o tuto fázi?
To je druhá část toho, co děláme: pivovar pivo vaří a hospodský ho dělá. Máme program i pro hospodské, jak čepovat, jak mýt sklenice. Je to o tom, mít čisté trubky a správně umytou sklenici, aby pivo chutnalo i vypadalo krásně. O výčepní osvětu se stará obchodní sládek, který má technologické znalosti a navíc o pivu umí krásně mluvit.

Dá se se s vaším pivem spojit i kultura bez přívlastku?
Myslím si, že právě jedna povídka od Hrabala se pojí se smíchovským pivovarem, přestože je o autorovi známo, že pil pivo od konkurence. On píše o člověku, který přijel do Prahy a hledal legendární chuť smíchovského piva. Pivovar byl ve své době hodně spjat se svou čtvrtí a na zdejším pivu Češi do značné míry vybudovali své pivařství. My jsme byli založeni roku 1869, a přestože si Češi myslí, že se u nás pivo pilo odnepaměti, tak v takové míře to rozhodně nebylo.

Pivo se kdysi víc pilo v Rakousku a Německu. V době, kdy vznikl náš pivovar a ještě další, se Češi začali učit na pivo, a k tomu, že dnes vedeme pivní žebříčky, přispělo i to, že jsme začali vařit pivo dostupné pro všechny. Pivo si totiž nemohl vždycky dopřát každý, nebyl to lidový nápoj jako dnes. Ale pivo je opravdu český klenot a pivní kultura k nám patří, důkazem je třeba i to, že jsme jednou ze dvou zemí, kde je škola pro sládky. S pivem se pojí i kultura hospodská, která ctí ducha rovnosti.

Jak se mění spotřeba piva v průběhu roku?
Sezona piva, včetně pivních mixů, je přece jen v létě. Pak jsou sváteční časy, i tam u nás pivo hraje roli, dokonce i ve spojení se svatomartinskou husou. Podobě jako ve vínu, začíná být totiž trendem spojování piva a jídla. Už naše první Potrefená husa v roce 1999 propojila vyšší gastronomii s pivem. A teď se s tím hodně pracuje.

Válečné drama v pivovaru Staropramen

Publikováno:před 28 dnyZdroj:České nápoje

Válečná dramata se zdaleka neodehrávají jen na bojištích nebo v přítmí velitelských bunkrů. Probíhají i na úplně obyčejných místech a jejich hrdiny jsou zcela všední lidé. Právě takové hrdinství se hned zkraje druhé světové války zrodilo na pražském Smíchově. A hlavní roli v něm hrála záchrana jednoho technického unikátu…

Smíchovský pivovar stojí na svém místě už od roku 1869. Do nejnákladnější modernizace, která z něj udělala největší podnik svého druhu v Československu a jeden ze tří nejvýkonnějších pivovarů v Evropě, se ale pustil až ve 30. letech 20. století. Staré budovy na pivovarském dvoře byly nahrazeny novými a vybaveny tou nejmodernější technologií, která byla v tehdejší době k sehnání. Právě tehdy vybudoval pivovar třeba i moderní propagační stanici kvasnic. A vlastní kvasničný kmen. Jedno z kouzel, které dává pivu ze Smíchova jeho unikátní chuť a vůni.

První výstřely války
Zlatým hřebem modernizace měla být výměna samotného srdce pivovaru, tedy varny. Poslední krok měl ale tu smůlu, že jeho projekt vznikl až v roce 1939, kdy už v Evropě padaly první výstřely druhé světové války. Strojní zařízení v ceně tehdy neuvěřitelných dvou milionů korun pak bylo u Škodových závodů v Plzni objednáno až v průběhu roku 1940. A to už doba modernizacím pivovarů úplně nepřála. Téměř kompletní vybavení dvou varen sice stačilo na Smíchov dorazit, ještě před instalací ale přišlo nařízení okupační správy, které veškeré práce zastavilo. A válečný průmysl se začal intenzivně zajímat právě o měděné varny, které najednou v pivovaru neměly využití.

Tajná mise
V tu chvíli přichází na scénu hrdost a odvaha zaměstnanců pivovaru. A taky touha udělat okupantům „natruc” něco, co aspoň malinko podlomí jejích válečné úsilí. Proto se rozhodli měděné pláty, ze kterých měla být budoucí varna složena, vyfouknout okupační správě doslova před nosem. Kam tuny plátů z tehdy nedostatkového kovu zmizely? Byly pod rouškou tmy přeneseny do budovy mlýna stojícího poblíž dnešního autobusového nádraží Na Knížecí. Tam byly pečlivě zakonzervovány, zazděny a zamaskovány. Výhodou bylo, že v té době vedla do mlýna funkční železniční vlečka, která končila na nádvoří obklopena téměř ze všech stran budovami. Přesto to byla nebezpečná a riskantní operace, při které její aktéři riskovali vězení nebo i smrt a kterou kromě samotných zaměstnanců pomohla maskovat i řada vlastenců sedících v té době ve správní radě pivovaru. Dodnes je záhadou, jak mohla okupantům tak velká investice, po které se slehla zem, uniknout.

Smíchovský pivovar v novém
I přes další politické zvraty po válce byla nakonec byla nová varna v roce 1958 uvedena do provozu. Dnes už bychom slavnou varnu na Smíchově nenašli. Od roku 1997 se ve Staropramenu vaří pivo v nové, sedminádobové, která zcela nahradila původních pět menších měděných varních souprav. Co ale zůstalo, je příběh neuvěřitelné odvahy zaměstnanců pivovaru.

Limitovanou edici Extra chmelené dvanáctky ze Smíchova ochutnáte v hospodách

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Pocta výjimečnému českému chmelu. Chuťově plný, středně prokvašený ležák s hustou pěnou, třikrát chmelený na varně a dvakrát za studena, jehož srdcem je žatecký poloraný červeňák - jeden z nejkvalitnějších chmelů světa.

Tak jestli vám tohle nedokázalo vnuknout nápad zajít si večer na jedno, pak už to asi nesvede vůbec nic. A pokud ano, pak máte štěstí! Právě teď si totiž limitovanou várku Extra chmelené dvanáctky ze smíchovského pivovaru Staropramen můžete vychutnat ve více než 600 vybraných hospodách a restauracích.

Pivovar Staropramen připravil tento speciál u příležitosti Dnů českého piva a čepovat se bude v průběhu celého podzimu, pokud se tedy speciál nevypije dřív

Staropramen je pro novodobé dělníky Smíchova“

Publikováno:před měsícemZdroj:Mediář.czAutor:Ondřej Aust

Staropramen se v marketingové komunikaci posouvá od inovací k tradici, k původnímu akcionářskému pivovaru na pražském Smíchově a jeho značce. „Pořád jsme dělníci, kteří pracují pro někoho, aby vytvořili hodnoty,“ říká o smíchovských v rozhovoru s Médiářem senior brand manažerka Pivovarů Staropramenu Petra Chovancová.

Staropramen v září spustil kampaň s Hynkem Čermákem v hlavní roli a přistoupil také k rebrandingu. Do čeho se to vlastně teď v marketingu pouštíte?

Značka i celý pivovar se navrací k opravdovosti, k upřímnosti ohledně toho, co děláme, jak vyrábíme. A to k upřímnosti jednak sami k sobě, jednak navenek ke spotřebitelům. To se promítá do příběhů, které teď ukazujeme. Značka Staropramen má stopadesátiletou historii, ale řada příběhů byla neznámých. Dnes když spotřebitel slyší Staropramen, vzpomene si na restaurace Potrefená husa, řekne, že to je velká moderní značka, ale nedokáže jmenovat základ, který značku formoval. Kampaň s Hynkem Čermákem nás proto má vrátit zpátky k hodnotám. Nespočívá to přitom nutně v tom, vyprávět všechny příběhy okolo značky za dobu, co existuje, ale připomenout hodnoty, které jsme žili před sto padesáti lety. A žijeme i dnes.

Na to je napojený samotný rebranding, grafická změna značky. Tato změna návrat podtrhuje.

Pivovar vznikl v roce 1869, sto padesát let tedy bude slavit až v roce 2019. Proč se do změn pouštíte teď? Je to kvůli tomu, že zahajujete spolupráci s novou agenturou? Dělali jste s Young & Rubicam, teď jste si vybrali tým Future Bakery.

Sešlo se víc důvodů. Jsme součástí rodiny Molson Coors, kanadsko-americké pivovarské skupiny, která nedávno integrovala část SabMiller, děla se řada integračních procesů a sami vlastníci přitom deklarovali, že jedna z globálních značek, na kterou se zaměří, bude právě český Staropramen. Aby Staropramen rostl mezinárodně i doma, potřebuje mít stejný základ příběhu. Vše se sešlo v obrovský projekt, na němž jsme interně pracovali s velkým množstvím lidí, abychom pronikli do podstaty toho, co a jak děláme. Nebylo to přitom jen marketingová plánování, měla jsem v týmu i sládky, práce šla opravdu napříč firmou. Spojili jsme se také s Martinem Minaříkem, který o Akcionářském pivovaru na Smíchově napsal bakalářskou a diplomovou práci a měl o začátcích firmy probádáno hodně, mimo jiné kolem dvou událostí z tehdejšího Rakouska-Uherska zásadních pro vznik pivovaru na Smíchově – totiž zrušení monopolu na vaření piva a umožnění Čechům sdružovat kapitál. Dnešní terminologií bychom řekli, že díky crowdfundingu vznikl craft pivovar, a to z prostředků výhradně Čechů výhradně pro Čechy, ti dokonce tehdy na varnu instalovali sochu Čechie. Dodnes mají lidé s pivovarem spojenu hlavně desítku, kterou se Staropramen prakticky od začátku definoval a zároveň vymezoval vůči dvanáctce Pilsner Urquell. Pravda, žil trochu v jejím stínu jako slabší a levnější pivo pro Čechy, dvanáctku si tehdy mohl dovolit jen bohatší, zpravidla Němec. Výstavem se nicméně smíchovský pivovar dostal před válkou až na pozici největšího pivovaru v zemi.

V roce 2012, kdy Staropramen naposledy prováděl rebranding a zavedl takzvané štítové logo, bylo rozhodnuto, že se bude profilovat jako inovativní, nejinovativnější. Nato vznikly cooly, beer mixy, Sládkova limonáda. Celý pivovar se komunikačně zaměřoval na místo mimo pivo, chtěl být hodně pro mladé, proto celá komunikace byla o tom, potkávat se, seznamovat se, trávit čas s přáteli. V té době to nebylo špatně, ale dlouhodobě to není udržitelná cesta, jak se odlišovat – co když vás někdo inovacemi dohoní? Proto jsme se teď v komunikaci jako k unikátnímu prvku obrátili ke Smíchovu a k jeho hodnotám. To nás má odlišovat dlouhodobě, je to ostatně naše místo původu a nepůjde je jen tak jednoduše napodobit.

Když říkáte Smíchov a jeho hodnoty, marně v mysli pátrám, které to jsou. Kromě toho, že bych Smíchov přiřadil ke čtvrtím továrním, respektive dělnickým…

Smíchov vždycky nebyl čtvrť Prahy, vyrostl na velkých fabrikách, ze kterých prakticky zůstal jen Staropramen, který tu vyrábí dodnes. Sjížděli se sem pracující z řady míst, nebylo tu lehké žít, bylo to tu hodně upracované. V komunikaci používáme paralelu s hodnotami chlapů, kteří přes dnes chodili makat do zdejších továren. Dělníci v tehdejším významu slova zmizeli, ale existují dělníci novodobí, dělníci moderní doby – na Smíchově máte ČSOB, Google, L’Oréal, zkrátka sídlí tu řada velkých firem. A my jsme tady pořád dělníci, kteří pracují pro někoho, aby vytvořili hodnoty. Je jedno, co děláme, ale důležité je, aby naše hodnoty zůstaly stejné a přetrvaly.

A které hodnoty to jsou?
Odhodlání dělat to po svém, mít pro věc zápal, držet spolu. Nejde přitom jen o chlapy, kteří drží spolu, ale obecně o pivovarské. Třeba za války se při modernizaci pivovaru nestihla jedna z varen instalovat, pivovarští ji proto zazdili, nikdo to celou válku neprozradil, varna vydržela netknutá, a nakonec byla instalována a uvedena do provozu. To je jeden z příběhů v delší verzi našeho nového reklamního spotu.

Ještě k rebrandingu – v jakém rozsahu se značka Staropramen mění?
O rebrandingu říkám, že je to třešnička na dortu naší nové komunikace, ale z hlediska praktického provedení je to změna zásadní. Nestane se ze dne na den, značka je totiž po trhu široce rozprostřená. V offtrade už z většiny je, jsou to nové etikety lahví i plechovek, materiálů v místě prodeje (POS). Největší práce nás čeká v ontrade, jde kompletně o celou vizibilitu v hospodách, včetně nového skla. Design etiket i skla jsme vyvíjeli s agenturou Cocoon.

Značka vychází z původní své sto let staré podoby, ale zároveň chce působit soudobě. Sjednocujeme přitom podobu loga napříč trhy – na tuzemském i na zahraničních. Na zahraničních trzích už delší dobu byla přítomná tradiční podoba značky, kterou letos zavádíme i v Česku. Nejdřív se v dubnu začala objevovat v offtrade, na našich limitovaných edicích, teď ji spouštíme na celý trh. Přiděláváme ji na nákladních vozech, na budově pivovaru, samozřejmě nejnáročnější bude ontrade, tedy přímo provozovny.

Kolik má činit celková investice do rebrandingu?
Řádově určitě miliony eur, tedy desetimiliony korun. Pak by Staropramen měl v Česku i v zahraniční mluvit jednotným vizuálním jazykem. V zahraničí přitom odbyt Staropramen stojí na ležáku, který se začal vyvážet v roce 1953, naši desítku tam neznají. Třeba v Británii segment lehčích piv prakticky neměli, teprve tam vzniká, před pár roky začali distribuovat light Staropramen pod názvem Pravha, což je kombinace slov Pravá a Praha. Smíchov nebo světlý je totiž pro Angličany stěží vyslovitelný.

Současný koncept komunikace i podoba loga se obrací k minulosti. Nebude to na mladší spotřebitele, na něž jste se – jak jste popisovala – obraceli v minulosti, působit archaicky?
Logo by mělo vzbuzovat pocit někam patřit a určité nostalgie, což není v rozporu s tím, co hledají mladí. Ti dnes mají záplavu možností, často tak hledají právě jistotu a tradici. Nové věci chceme hledat dál, ale v rámci pivního světa. Třeba teď ke Dnům českého piva jsme narazili extra chmelenou dvanáctku. Inovujeme, ale už to tolik nehlásáme mimo pivní svět.

Další novinky v produktové řadě neplánujete?
Pro nás je teď důležité, aby spotřebitel poznal celou šíři našeho portfolia. Lidi znají naši desítku, pivo na osvěžení, na běžné pití. Míň už vědí, že už od roku 1884 vyrábíme Granát, který vymyslel stejný sládek, jaký začal vařit smíchovskou desítku. Přitom Granát, vařený zprvu z žateckých chmelů a karamelového sladu, dal název celé kategorii takzvaných granátových piv.

Vedle beer mixů či pivních limonád nový segment nevidíte, nechcete budovat?
Určitě ne pod značkou Staropramen. Jak podznačky Cool, tak pivní mixy i Sládkovu limonádu jsme i v minulosti vědomě vysouvali mimo základní značku. Přestože dokážeme vyrábět spoustu novinek, pořád jsme pivovar. Nebudeme dělat extenze, jako jsme dělali v minulosti.

Nová kampaň Staropramenu s Hynkem Čermákem je už výsledkem spolupráce s novou agenturou Future Bakery?
Přesně tak. Zmíněný proces na znovunalezení značky, který probíhal interně, vyústil v tendr na novou kreativní agenturu. Toho se účastnila i předchozí naše agentura Young & Rubicam, za nového partnera jsme vybrali Future Bakery. A na PR máme nově agenturu Dark Side. Na obou nových partnerech oceňujeme, že novou komunikací žijí stejně jako my. Už v tendrech ukázaly, jak se na Smíchov natěšily.

Motto Vždycky drží spolu, z nějž vychází nový kreativní koncept, už je prací Future Bakery, také orientace konkrétně na Smíchov. S Future Bakery budeme koncept prosazovat hlavně v televizi a v digitálních médiích skrz video. Dark Side bude mít na poli digitálu přesah z jiných oborů – PR, příběhy v zákaznickém centru, interní brožury, nový portál Pivo.cz. Důraz přitom dávají na obsah, marketing obsahem.

S jakými dalšími agenturami jako značka Staropramen pracujete?
Obecně pro každou značku – já se v Pivovarech Staropramen starám třeba i o Braník – míváme jednu agenturu pro kreativu, pro PR a pro plánování a nákup médií. O kreativní a PR agentuře pro Staropramen jsem říkala, naší mediální agenturou je Universal McCann, která před dvěma lety vyhrála tendr. Aktuálně je v procesu nový tendr, ale je vedený globálně na úrovni Molson Coors, ne námi přímo v Praze. Výsledek tendru očekáváme během října, abychom stihli vyjednávání na příští rok.

Ve všech dalších oblastech pracujeme s poolem agentur, které poptáváme specificky na dané případy. Doplním, že mediální nákup v digitálu dělá Etnetera. Mezi designovými agenturami pro Staropramen jsou kromě Cocoonu i K-Creation či Unity.

Jak a jak dlouho má probíhat spolupráce s Future Bakery?
Kontrakt je zasmluvněný na dva roky, ale to, na čem pracují a co značka chce říkat, by mělo přetrvat déle. Teď mají jako cíl dobudovat klasickou agenturní strukturu, aby nás byli schopni standardně accountsky servisovat. To, že pro takové velké úkoly jsou de facto začínající agentura, samozřejmě má svá pro a proti. Jejich zapálení a odhodlání dělá naše diskuse úplně jiné, téměř zaměstnanecké, než když mluvíme s velkou agenturou. Na druhou stranu, než pominou porodní bolesti a procesy budou nastavené a standardizované, vyžaduje to od nás jako od klienta větší kázeň a disciplínu, pozornost, abychom si věci hlídali a posouvali je.

Poslední věc – v novém konceptu prosazujete i otevřenost, a to přímo ve smíchovském pivovaru. Ten otevíráte lidem i různým akcím. Jak to bude dál?
Chceme ukazovat pivovar, jak funguje, v jeho nahotě i kráse. Letos jsme spojili několik větších i menších počinů. Většími byly koncerty Monkey Business, Billy Talent a PSH, které se odehrávaly v areálu pivovaru, menšími pak jsou prohlídky pivovaru pro zájemce. Nejsou to ale standardizované prohlídky s profi průvodcem, jak je známe, ale provází jimi přitom rovnou ti, kteří pivo vaří. Pro ještě menší skupinky pořádáme večery se sládky, každé dva týdny vybíráme lidi z Facebooku. Přímo pro Smíchováky pak nově budeme mít čas od času pozvání na pivo a párek ze žíly přímo do výčepu Pod Komínem, na pivo z tanku, to nejčerstvější, co si můžete v pivovaru dát. První setkání proběhlo 20. září. Věříme, že se to rozkřikne a že se časem kromě „sejdeme se pod ocasem“ bude říkat „sejdeme se pod komínem“.

Nová reklama na Staropramen dělá z piva nápoj pro drsňáky

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:MarketingSales.cz

Pivní značka Staropramen přišla se zcela novým reklamním konceptem, který nevzývá ani mladické pivní partičky ani není plný klišovitých záběrů tekoucího piva.

Nová reklama Staropramene z portfolia Pivovarů Staropramen je historizující, zdůrazňující úlohu pivovaru pro kdysi průmyslovou pražskou čtvrť Smíchov, kde se pivo bezmála 150 let vaří. V hlavní roli se objevil Hynek Čermák, kterého mají lidé většinou spojeného s postavou detektiva Kuneše, gangstera "Káčka" (Radovan Krejčíř) nebo dalších rolí drsňáků.

"Chceme ukázat všechno to, za čím si pivovar stojí už téměř 150 let. A to bez odkazu na unikátní místo původu našeho piva prostě nejde. Proto se v nové kampani Staropramenu představí hlavně samotný Smíchov jako čtvrť poctivých a pracovitých lidí, kteří si stojí za svým, stejně jako ten Smíchovský pivovar," popsala myšlenku nového spotu Petra Chovancová, senior brand manažerka značky Staropramen.

Na vzniku srategického a komunikačního směru se podílela komunitní platforma Future Bakery, která aktuálně sdružuje na 14 tisíc lidí. "Nápady našich lidí jsme v případě Staropramenu využili hned dvakrát. Poprvé, když jsme tvořili samotnou strategii, a podruhé, když jsme potřebovali vybrat ten správný claim, podtrhující celkové vyznění komunikace," říká Ondřej Roček, který za projektem stojí spolu s kreativcem Karlem Špindlerem a komunikačním stratégem Petrem Topinkou.

Nové směřování značky zastřešuje slogan "Vždycky drží spolu". Vedle televize a internetu zahrnuje kampaň také venkovní reklamu a kinoreklamu.

Staropramen v nové kampani připomíná, že je ze Smíchova

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Marketing&MediaAutor:Jiří Hořčica

Smíchovský Staropramen se v první kampani z dílny nové kreativní skupiny vrací ke svým kořenům a zdůrazňuje, že je ze Smíchova.

Právě spuštěná kampaň společnosti Pivovary Staropramen, kterou pro ni připravil nový kreativní tým ve složení Ondřej Roček, Karel Špindler a Petr Topinka a jeho komunitní platforma Future Bakery, má zdůraznit, že své pivo Staropramen vždy vařil na Smíchově a pro Smíchováky.

Nové směřování značky zastřešuje claim Vždycky drží spolu. Historizující televizní spot, ve kterém hlavní roli obsadil současně oblečený herec Hynek Čermák, natočilo v produkci Creative Embassy režijní duo Wolfberg, které tvoří Jan Kalvoda a Přemek Ponáhlý. Součástí komunikace je i digital, outdoor a kinoreklama.

V souladu s novou strategii byla kampaň zahájena právě na Smíchově. „Tradiční média jsou jedna věc, pokud má ale značka dlouhodobě fungovat, tak potřebuje armádu evangelistů, kteří ji milují, podporují a žijí s ní,“ vysvětluje Roček.

Staropramen, který už dlouhodobě spoléhá na partnerství své značky s festivaly a jinými hudebními akcemi, teď chce dokonce „aktivně utvářet dění na Smíchově“. Po letošních koncertech skupin Billy Talent, Monkey Business nebo PSH, které se konaly přímo na pivovarském dvoře, tak první kampaň v novém konceptu doprovází ve středu 20. září otevření příležitostného výčepu Pod Komínem, na které byli pozváni lidi ze Smíchova i okolí.

Součástí změny komunikační strategie je i návrat k tradičnímu logu pivovaru.

Staropramen posiluje své spojení se Smíchovem

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:MediaGuru

V novém konceptu zdůrazňuje Staropramen svůj smíchovský původ.

Pivní značka Staropramen startuje nový komunikační koncept, v němž upevňuje spojení s pražským Smíchovem, se čtvrtí, která „bolí, ale rozdá se”. V nové kampani tak vypráví příběhy z historie, zároveň s tím se chce pivovar více zapojit i do současného dění na Smíchově. Spolu s kampaní představuje i nové logo nebo televizní spot v hlavní roli s Hynkem Čermákem.

„Chceme ukázat všechno to, za čím si pivovar stojí už téměř 150 let. A to bez odkazu na unikátní místo původu našeho piva prostě nejde. Proto se v nové kampani Staropramenu představí hlavně samotný Smíchov jako čtvrť poctivých a pracovitých lidí, kteří si stojí za svým, stejně jako ten Smíchovský pivovar,” vysvětluje senior brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Staropramen se vrací ke svému tradičnímu logu, které se skládá z ručně psaného secesního názvu Staropramen, symbolu „S“ obklopeného ječmenem a chmelem, písmen „A“ a „P“ odkazujících na Akcionářský pivovar na Smíchově, roku založení pivovaru a siluety Prahy jako domova značky.

Logo se postupně objeví i na hospodách a restauracích nejen na Smíchově, ale po celé České republice. Tradiční logotyp již ozdobil i lahve a plechovky, které jsou navíc doplněny příběhy z historie i současnosti pivovaru.

Samotná kampaň staví na příbězích Smíchovského pivovaru a celého Smíchova. Zastřešuje ji claim „Vždycky drží spolu”. K vidění bude od 18. září v televizi, kině, outdooru a na internetu.

Na vzniku strategického a komunikačního směru se podílela komunitní platforma Future Bakery, která aktuálně sdružuje na 14 tisíc lidí. „Nápady našich lidí jsme v případě Staropramenu využili hned dvakrát. Poprvé, když jsme tvořili samotnou strategii, a podruhé, když jsme potřebovali vybrat ten správný claim, podtrhující celkové vyznění komunikace,” vysvětluje Ondřej Roček, který za projektem stojí spolu s kreativcem Karlem Špindlerem a komunikačním stratégem Petrem Topinkou.

„Nastartovat kampaň jsme určitě nemohli nikde jinde než na Smíchově a u Smíchováků. Tradiční média jsou jedna věc, pokud má ale značka dlouhodobě fungovat, tak potřebuje armádu evangelistů, kteří ji milují, podporují a žijí s ní. V dalších fázích chceme celou komunikační platformu rozšířit prostřednictvím dalšího atraktivního obsahu,” doplňuje Roček.

Televizní spot natočila produkční společnost Creative Embassy. Režie se ujalo duo Wolfberg, které tvoří Jan Kalvoda a Přemek Ponáhlý.

V rámci svého zapojení do života Smíchova se pivovar také více otevírá veřejnosti. Ať už se jedná o koncerty, setkání se sládky, kdy samotní autoři receptur smíchovských piv provází návštěvníky světem pivovaru, nebo vznik příležitostného výčepu „Pod Komínem”., na jehož první otevření dostali pozvánku lidé ze Smíchova i okolí.

Staropramen nabídne v rámci Dnů českého piva Extra chmelenou dvanáctku

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápoje

Dny českého piva jsou už tradičně jednou z nejoblíbenějších akcí milovníků zlatavého moku u nás. Není lepší příležitost vychutnat si náš národní nápoj a vzdát mu hold. Letošní, již 5. ročník, nabídne opět pivní speciály a pivovary znovu otevřou své brány veřejnosti. I letos se akce účastní desítky velkých i malých pivovarů a tisíce hospod či restaurací. Mezi nimi samozřejmě nechybí ani smíchovský pivovar Staropramen. Příznivci smíchovského piva se mohou těšit na znovuuvedení Extra chmelené dvanáctky, která v předešlých letech sklidila u konzumentů velký úspěch, slavnostní narážení sudů za přítomnosti sládků i otevřený pivovar-tedy pivo přímo od zdroje.

Staropramen nevynechal jediný ročník Dnů českého piva, což znamená, že se slavností účastní už od roku 2013. „Dny českého piva jsou svátkem nejen pro všechny pivovary a hospody, ale především pro ty, kteří si chtějí vychutnat to nejlepší, co vzniká pod rukama českých sládků. Zároveň mají nadšenci možnost nahlédnout přímo pod pokličku vaření piva, u nás ve Staropramenu navíc během prohlídky vedené samotnými sládky,” vysvětluje Petra Chovancová, brand manažerka značky Staropramen.

Extra chmelená dvanáctka vzniká z nejlepšího žateckého červeňáku
Právě smíchovský pivovar vaří u příležitosti Dnů českého piva již tradičně Extra chmelenou dvanáctku. Spodně kvašený ležák vyniká kombinací českého a bavorského sladu, které umocňují jeho jedinečnou plnost. Je chmelený hned pěti dávkami chmele, třikrát na varně, dvakrát pak za studena. Tento postup harmonizuje jeho jemnou chmelovou chuť.

„Výrazné chmelové aroma naší Extra chmelené dvanáctky je dosaženo především použitím odrůdy žateckého poloraného červeňáku, který je odborníky považován za jeden z nejlepších chmelů na světě. Ten náš si pečlivě vybíráme přímo v mikroregionu Údolí zlatého potoka. Aroma spolu s příjemnou hořkostí a jiskrnou barvou dokáže naladit naše chuťové pohárky na opravdu výjimečný zážitek,” říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Soudky letošní Extra chmelené smíchovské dvanáctky budou ve vybraných hospodách naraženy v pátek 22. září. Se smíchovskými sládky se budete moci setkat například v restauraci Na Verandách, v Pivnici U Bílého lva nebo ve Vinohradském Parlamentu. Ochutnat tento pivní skvost ale bude možné ve více než 600 hospodách a restauracích po celé ČR.

Se sládkem přímo do pivovaru? Sobota je váš den!
V sobotu 23. září vyvrcholí Dny českého piva pro všechny, kteří se chtějí něco dozvědět o technologiích, postupech nebo surovinách potřebných pro vaření piva. Právě v tento den totiž proběhnou oblíbené prohlídky pivovaru Staropramen vedené přímo tamními sládky, ke kterým se přidá bohatý doprovodný program a pivo přímo od zdroje. Detaily o akci bude možné v průběhu září najít na facebookovém profilu pivovaru Staropramen.

Smíchovské pivo vzniklo díky českým vlastencům

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Dotyk.cz

Staropramen vyrostl díky českému kapitálu, odhodlání a přesvědčení, že navzdory nepříznivým podmínkám mohou Češi v Rakousku-Uhersku rozběhnout vlastní fungující podnik. Odvaha dělat si věci po svém vytvořila příběh, který se píše již 150 let a je protkán nespočtem zajímavých osobností i dramatických okamžiků.

Levý břeh Vltavy v těsné blízkosti pražských hradeb, dříve plný políček a šlechtických letohrádků, se v první polovině 19. století proměnil v rušné předměstí plné lidí a strojů. Vévodila mu Ringhofferova továrna na vagony, jeden z nejvýznamnějších strojírenských podniků Rakouska-Uherska, kterému sekundovaly přádelny, strojní mlýny a další podniky. Pracovní příležitosti přiváděly na Smíchov tisíce nových lidí a právě pro ně zde byl v roce 1869 založen akcionářský pivovar.

Jeho vznik byl umožněn díky drobným úsporám shromážděným v záložnách. Získat totiž úvěr v bance bylo tehdy pro český podnik i české obyvatele prakticky nemožné. A tak touha Čechů vydobýt si své místo v Rakousku-Uhersku stála i za vznikem Smíchovského pivovaru.

Vlastenectví a hrdost na český původ poháněly Smíchovský pivovar po celou dobu jeho existence. Jako jednací jazyk se v pivovaru používala výhradně čeština, zaměstnávali se Češi a preferovali se čeští obchodní partneři. Není proto divu, že tato doba zrodila legendární smíchovskou desítku. Pivo, které si mezi Čechy vydobylo takovou oblibu.

Stalo se tak v roce 1877, přesně před 140 lety, kdy byl vrchním sládkem jmenován Michael Trnka. Ten pivo vyprecizoval a navrch zavedl technologickou kázeň, která umožnila distribuci Smíchovského i za hranice Prahy. Pivo vařené tradičním českým dvourmutovým způsobem, které si navíc mohl dovolit každý, si postupně získávalo větší a větší oblibu.

Právě legendární smíchovské světlé stojí za velmi rychlým růstem pivovaru. Zatímco v době svého vzniku byl koncipován na výstav 22 tisíc hl., na přelomu století vařil už půl milionu hektolitrů piva ročně. Úspěšně překonal ekonomickou krizi třicátých let a před druhou světovou válkou se stal dokonce největším pivovarem v tehdejším Československu a jedním ze tří největších v celé Evropě.

Tři miliony hektolitrů piva ročně
Dnes je Smíchovský pivovar druhým největším v Česku a panorama Prahy si díky jeho nezaměnitelným etiketám připomínají nejen u nás, ale i v dalších 35 zemích světa, kam se pivo pod svým tradičním českým názvem vyváží. Ačkoli se pivovar rozkládá prakticky na stejném pozemku jako v době svého založení, je ročně schopen uvařit neuvěřitelné tři miliony hektolitrů piva.

S hlavním městem ho navíc spojuje víc než jen etiketa. Když se v roce 2000 hledalo oficiální pivo pro Prahu jako evropské hlavní město kultury, sáhli pořadatelé po receptuře smíchovského Granátu. Té, která vznikla už v roce 1884 a po válce se tajně předávala mezi sládky. Odvaha a láska k pivu všech pivovarských i v tomhle případě zafungovala a je příslibem, že bude další příběhy Smíchovského pivovaru psát i nadále.

Pivaři se těší na svůj svátek. Vše vypukne opět v září

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Reflex.cz

Dny českého piva jsou už tradičně jednou z nejoblíbenějších akcí milovníků zlatavého moku u nás. Není lepší příležitost vychutnat si náš národní nápoj a vzdát mu hold. Letošní, již 5. ročník, nabídne opět pivní speciály a pivovary znovu otevřou své brány veřejnosti. I letos se akce účastní desítky velkých i malých pivovarů a tisíce hospod či restaurací. Mezi nimi samozřejmě nechybí ani smíchovský pivovar Staropramen. Příznivci smíchovského piva se mohou těšit na znovuuvedení Extra chmelené dvanáctky, která v předešlých letech sklidila u konzumentů velký úspěch, slavnostní narážení sudů za přítomnosti sládků i otevřený pivovar-tedy pivo přímo od zdroje.

Staropramen nevynechal jediný ročník Dnů českého piva, což znamená, že se slavností účastní už od roku 2013. „Dny českého piva jsou svátkem nejen pro všechny pivovary a hospody, ale především pro ty, kteří si chtějí vychutnat to nejlepší, co vzniká pod rukama českých sládků. Zároveň mají nadšenci možnost nahlédnout přímo pod pokličku vaření piva, u nás ve Staropramenu navíc během prohlídky vedené samotnými sládky,” vysvětluje Petra Chovancová, brand manažerka značky Staropramen.

Extra chmelená dvanáctka vzniká z nejlepšího žateckého červeňáku
Právě smíchovský pivovar vaří u příležitosti Dnů českého piva již tradičně Extra chmelenou dvanáctku. Spodně kvašený ležák vyniká kombinací českého a bavorského sladu, které umocňují jeho jedinečnou plnost. Je chmelený hned pěti dávkami chmele, třikrát na varně, dvakrát pak za studena. Tento postup harmonizuje jeho jemnou chmelovou chuť.

„Výrazné chmelové aroma naší Extra chmelené dvanáctky je dosaženo především použitím odrůdy žateckého poloraného červeňáku, který je odborníky považován za jeden z nejlepších chmelů na světě. Ten náš si pečlivě vybíráme přímo v mikroregionu Údolí zlatého potoka. Aroma spolu s příjemnou hořkostí a jiskrnou barvou dokáže naladit naše chuťové pohárky na opravdu výjimečný zážitek,” říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Soudky letošní Extra chmelené smíchovské dvanáctky budou ve vybraných hospodách naraženy v pátek 22. září. Se smíchovskými sládky se budete moci setkat například v restauraci Na Verandách, v Pivnici U Bílého lva nebo ve Vinohradském Parlamentu. Ochutnat tento pivní skvost ale bude možné ve více než 600 hospodách a restauracích po celé ČR.

Se sládkem přímo do pivovaru? Sobota je váš den!
V sobotu 23. září vyvrcholí Dny českého piva pro všechny, kteří se chtějí něco dozvědět o technologiích, postupech nebo surovinách potřebných pro vaření piva. Právě v tento den totiž proběhnou oblíbené prohlídky pivovaru Staropramen vedené přímo tamními sládky, ke kterým se přidá bohatý doprovodný program a pivo přímo od zdroje. Detaily o akci bude možné v průběhu září najít na facebookovém profilu pivovaru Staropramen.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.14.11.2017 15:29110