Novinky a zajímavosti ze světa piva

Po celé republice bude možné během března a dubna ochutnat poutní pivní speciály, které navazují na tradici vaření piva v klášterech. Plzeňský Prazdroj se kvůli tomu spojil s pěti klášterními pivovary a vzniklo hned sedm unikátních piv.

„Před Velikonoci se nás obvykle ptají, zda uvaříme zelené pivo. To neděláme, ale tyto největší křesťanské svátky jsou pro nás příležitostí připomenout starou tradici vaření piva v klášterech,“ popisuje Tomáš Drahoňovský, který má v Prazdroji jako manažer na starosti speciály v projektu Volba sládků. Už dvakrát spolu s Břevnovským pivovarem sv. Vojtěcha uvařili speciál Postní Benedikt. Letos se rozhodli spojit síly rovnou s pěti klášterními pivovary. „Tentokrát vaříme z historických surovin, včetně bylinek a nakuřovaného sladu. A díky našim přátelům z pivovarů na Břevnově, Strahově, Želivě a pivovarů Ossegg a Porta Coeli vzniklo letos hned sedm speciálů,“ doplňuje Drahoňovský.

Dva z nich, „poutní“, uvařil Prazdroj. Jeden bude k dispozici ve spolupracujících restauracích v rámci Volby sládků v březnu, druhý v dubnu. Zároveň zájemci dostanou informace o všech zmiňovaných speciálech. „A zveme všechny, aby je přímo do pivovarů vyrazili ochutnat. Kdo se vyfotí s naším poutním pivem a s některým z klášterních speciálů, může vyhrát set všech piv. Informace k soutěži jsou na našich sociálních sítích,“ upřesňuje Drahoňovský.
Bylinky a nakouřený slad

Piva uvařená v klášterech se snaží stylem i surovinami respektovat pivní druhy, které se dříve vařily v postu a před Velikonocemi. Obvykle šlo o silné, hutné moky, které postícím se mnichům poskytovaly dostatek výživy. V Želivě tak připravili spodně kvašené silné pivo (7 % alkoholu) s dubem nakouřeným sladem, doplněné o vřes a puškvorec. „Před časem jsem byl nemocný a léčil jsem se čajem z puškvorce. Tahle bylina mě natolik zaujala, že jsem se rozhodl využít ji i v pivu,“ přibližuje tamní sládek Jiří Kratochvíl.

V pivovaru Ossegg (Osek v okrese Teplice) zase použili med z nedalekých Krušných hor. „Medové pivo vaříme na Velikonoce a bývá oblíbené. Vsadili jsme na něj i nyní a doplnili ho vřesem a mateřídouškou,“ upřesňuje zdejší sládek Jan Vlk. Na Břevnově zase zkombinovali tři pivní styly a vznikl Rauch Weizenbock. Bock označuje silná tmavá nebo polotmavá piva, rauch využití nakuřovaného a weizen pšeničného sladu. Vzniklo tak pivo se šesti procenty alkoholu, ve kterém jsou cítit tóny hřebíčku a banánu.

Spolupráce pivovarů vyvrcholí 27. dubna v areálu Břevnovského kláštera v Praze, kde na jednom místě spolu nabídnou uvařené speciály.

„Klášter se musí nějak uživit, pivovar nám v tom pomáhá. V našich provozovnách prodáváme břevnovské pivo, které zároveň slouží jako pozvánka do kláštera,“ doplňuje P. Vojtěch Malina OSB. Lidé, kteří přijdou na pivo, často podle něj nahlédnou také do kostela, někteří se vydají i na prohlídku kláštera. „A při ní se dozví řadu postřehů o našem řeholním životě. Může to pro ně být důležité zastavení a zamyšlení nad vlastním životem,“ dodává benediktin.

Že pivo a kláštery nejdou dohromady? Dnes tato dvě slova možná spojená nemáme, ale před řadou staletí se pivo vařilo často právě v klášterech. Plzeňský pivovar Prazdroj tak v období Velikonoc uvede pivní speciály, které vznikly ve spolupráci hned s pěti klášterními pivovary.

Společně letos během jarních měsíců seznámí milovníky piva s historickými pivními ingrediencemi. Pozvání ke spolupráci přijaly všechny české fungující klášterní pivovary, tedy Klášterní pivovar Strahov, Břevnovský klášterní pivovar, Pivovar Ossegg, Pivovar klášter Želiv a Pivovar Porta Coeli. Společně přinášejí rovnou sedm speciálů s názvem Poutní, které budou k dostání dokonce v březnu i dubnu.

Plzeňský Prazdroj v rámci Volby sládků uvádí v období okolo Velikonoc již tradičně speciální pivo, které akcentuje tradiční postupy klášterního pivovarnictví. V minulých dvou letech na speciálu spolupracoval s Břevnovským klášterním pivovarem, letos kromě něj přizval do společného projektu i ostatní české činné klášterní pivovary, tedy Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Osseg, Pivovar klášter Želiv a Pivovar Porta Coeli.

„Vaření piva v klášterech je důležitou součástí historie českého pivovarnictví. V uplynulých letech jsme tuto skutečnost připomínali společným vařením velikonočního piva s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha. Letos bychom rádi představili i ostatní české klášterní pivovary, které vaří rovněž skvělá a zajímavá piva,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Všechny do projektu zapojené pivovary vařily velikonoční piva ve svých pivovarech podle vlastních receptur, některé ho obohatily ingrediencemi typickými pro daný kraj či klášter. Všechna piva spojuje použití historických přísad, které se v pivech dnes už příliš neobjevují. Jsou jimi nakuřovaný slad, bylinky, nebo dokonce dřevo, na němž pivo dozrává. Pojítkem je i název Poutní, který vybízí k cestě po všech klášterech, kde návštěvníci budou moci jednotlivé speciály ochutnat.

Březnový prazdrojský speciál Poutní je spodně kvašené silné polotmavé (23 EBC) pivo o stupňovitosti 13,5 % a obsahu alkoholu 5,5 % obj a hořkostí 32 IBU. „Je charakteristické plným sladovým tělem, jemným aroma sušenek a karamelu, dominantním kouřovým aroma a příjemnou střední chmelovou hořkostí,“ představuje styl piva sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.

„Za Klášterní Pivovar Strahov nabídneme Poutní Grätzer, což je pšeničné, svrchně kvašené, lehké, nakuřované pivo s přídavkem šafránu. Stylu Grätzer se někdy přezdívá „polské šampaňské“ kvůli výrazné šumivosti. Jeho tradice sahá až do 14. a 15. století,“ vysvětluje strahovský sládek Jan Martinka.

„V Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha bude možné v březnu a dubnu ochutnat speciál Poutní Rauch Weizenbock, který je zajímavým průnikem tří pivních stylů. Známé pšeničné tóny a tóny po hřebíčku a banánech jsou doplněny jak karamelovým nádechem, tak jemnou uzenou linkou. I přes značnou plnost si pivo zachovává typickou svěžest pšeničných piv,” říká hlavní sládek Břevnovského klášterního pivovaru Aleš Potěšil.

“V Pivovaru Ossegg jsme uvařili Poutní Herb Honig Bock. Je to slabší verze Bocku ze 3 druhů sladu a 2 druhů německých chmelů. Pivo jsme navíc obohatili místními bylinkami mateřídouškou a vřesem a medem z Krušných hor,” popisuje osecký sládek Ladislav Kozerich.

„Pro všechny poutníky, kteří k nám do Pivovaru klášter Želiv zavítají, jsme připravili spodně kvašené silné pivo Poutní Velikonoce 16. Kromě českého sladu je použitý dubem nakouřený slad Weyermann. Speciální chuť dodávají bylinky, vřes a puškvorec,” láká sládek z klášterního pivovaru Želiv Jiří Kratochvíl.

„V Pivovaru Porta Coeli jsme pro tento projekt uvařili silné, spodně kvašené pivo Vorkloster Poutní velikonoční märzen. Dominuje v něm vůně sladu s chlebovou kůrkou. Po napití jsou cítit tóny pražených oříšků a sušeného ovoce. Pivo dozrávalo na hoblinách z německého dubu, jež dává pivu jemné barikové aroma,“ říká sládek klášterního pivovaru v Předklášteří na Jižní Moravě Jan Maláska.

Všechna piva ze společného projektu v rámci Volby sládků na jednom místě bude možné ochutnat pouze na Pivním festivalu, který se uskuteční 27. dubna na nádvoří Břevnovského klášterního pivovaru.

Plzeňský Prazdroj pak nabídne v rámci programu Volba sládků pivo Poutní i v dubnu, tentokrát však s lehce pozměněnou recepturou. Speciál Poutní Dubnové bude světlé, spodně kvašené, nefiltrované pivo typu Oak Aged, tedy dozrávající na dubových dřevěných chipsech. Na chuti jsou znát především lehké tóny kouře pocházející jak z použitého nakuřovaného sladu, tak i ze dřeva, které vystřídá chuť vanilky, cherry a koření.

Březnový speciál Poutní a poté dubnový speciál Poutní Dubnové od Plzeňského Prazdroje si pivní fanoušci mohou vychutnat ve více než 900 hospodách a restauracích po celé České republice a ve více než 200 podnicích na Slovensku. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz a volbasladkov.sk. Všechny zapojené klášterní pivovary budou svá piva prodávat ve vlastní distribuční síti, více informací je k nalezení na webových stránkách jednotlivých klášterů.

Moravskou vernisáž piva letos v květnu poprvé doprovodí degustační soutěž zaměřená na piva uvařená studenty v domácích podmínkách či ve školních mikropivovarech. Ty už v Česku fungují na několika středních a vysokých školách. Soutěž, nazvaná Studentská pivní liga, se bude konat 25. května v prostorách pivovaru Univerzity Palackého v Olomouci EUREKA, který provozuje její přírodovědecká fakulta.

Každá střední či vysoká škola může do Studentské pivní ligy přihlásit maximálně deset vzorků piv z vlastní produkce. Degustační kategorie budou zaměřeny na světlé ležáky českého typu (BJCP3A a 3B), tmavé svrchně kvašené pivo bez omezení stupňovitosti, pivo z alternativních obilovin bez omezení stupňovitosti (BJCP 31A) a Brett Saison.

Studenti mohou své vzorky piva, uvařeného pod záštitou školního pivovaru, zaregistrovat do soutěže na webu, kde jsou dostupná také podrobná pravidla. „Aby mohli být přijati do Studentské pivní ligy, v rámci které nemusí platit registrační poplatek, je nutné do poznámky v registraci uvést informaci o tom, jakou školu či pivovar zastupují. Školu poté požádám o informaci, kteří studenti se soutěže zúčastní. Jedná se o dvojitou kontrolu,“ uvedl spoluorganizátor soutěže Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Univerzitní pivovar EUREKA se do Moravské vernisáže piva, kterou bude v květnu hostit olomoucké Výstaviště Flora, zapojil již v loni. Studenti z přírodovědecké fakulty na této přehlídce produkce malých pivovarů prezentovali svůj recept na pivo KaraMnich. „Na základě této spolupráce jsme dostali možnost se aktivně zapojit také do organizace letošního ročníku Moravské vernisáže piva, a to formou spoluorganizování domovarnické soutěže, která bude probíhat na přírodovědecké fakultě. Navíc vznikl nápad zapojit do soutěže také studenty, jejichž střední nebo vysoká škola je napojena na nějaký pivovar,“ dodal Lukáš Kučera.

Zatímco pivovar v Pardubicích vloni zavřel své brány a přechází pod nového majitele, Zámecký pivovar v Semíně pilně pracuje na své modernizaci a k tradici pivovarnictví se chce vrátit.

Minipivovar se dočkal rekonstrukce a v jeho prostorách návštěvníci nyní naleznou třeba restauraci, čokoládovnu, společenské prostory, ale i ubytování. Nechybí zde ani vzpomínka na samotné sladovnictví, které tvoří stálou expozici a zároveň je i připomínkou známého architekta Josefa Gočára, jenž se narodil právě v Semíně.

Rekonstrukce započala symbolicky opravou věžičky na střeše pivovaru. „Podařilo se zrekonstruovat vnitřní prostory areálu, jedná se o bývalou sladovnu, kde se zpracovával slad a zároveň jsme vytvořili i expozici věnovanou obci Semín. V budoucnu plánujeme obnovit vaření piva a vytvořit i pivní lázně, wellness centrum či expozici Josefa Gočára,“ řekl Deníku správce objektu Klimeš.

Stejně jako zelená pro mnoho z nás symbolizuje jaro, pojí se s jeho příchodem i oblíbený jedenáctistupňový ležák Zelený Patrik ze speciálního programu Sládkův Tip, který je společným projektem sládků z pivovarů Holba, Litovel a Zubr.

„Zelený Patrik patřil v loňském roce mezi naše nejúspěšnější piva v rámci programu Sládkův Tip, proto ho našim zákazníkům přinášíme i letos,“ říká obchodní ředitel Pivovarů CZ Group Tomáš Konečný a dodává: „S jeho rostoucí oblibou narůstá i počet míst, kde si ho mohou štamgasti vychutnat, a proto věřím, že si tento nefiltrovaný zelený ležák se smaragdovými odstíny nenechají ujít všichni příznivci netradičních pivních speciálů.“

Jedinečnost této čistě přírodní, nefiltrované zelené jedenáctky spočívá v unikátní kombinaci sedmi pečlivě vybraných bylin, jejichž přesný poměr je střeženým tajemstvím (litovelského) sládka, s exotickými podtóny v čele s citrusy a skořicí. Skvěle doplní klasické velikonoční speciality, ale bude i jakýkoliv jiný jarní den.

Zelený Patrik míří v těchto dnech na čep vybraných restaurací a pivnic zejména na střední Moravě. Můžete si s ním připít na Den svatého Patrika nebo již tradičně na zelený čtvrtek, ale skvěle bude chutnat i jakýkoliv jiný jarní den. V regionálních maloobchodních a velkoobchodních sítích pak bude k dostání i v 5litrových ručně stáčených soudcích.

Krátce poté, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže schválil spojení soutěžitelů, došlo k vypořádání transakce mezi smluvními stranami. Společnost Kofola ČeskoSlovensko se tak stala většinovým majitelem tradičních pivovarských značek – Zubr, Holba a Litovel.

„Pivo je největší kategorií rychloobrátkového zboží na československém trhu. Pivovary CZ Group jsou silnou firmou, která stejně jako Kofola stojí na poctivém řemesle a srdcařích, kteří v ní pracují. Jsem rád, že můžeme být u rozvoje dalších krásných českých značek, které mají nejen dlouhou historii, ale i věhlas mezi odborníky,“ říká Jannis Samaras, generální ředitel skupiny Kofola a dodává: „K novému byznysu budeme přistupovat s pokorou a s cílem naučit se novému řemeslu.“

Transakce, která čekala na schválení antimonopolních úřadů, byla dokončena v pátek 8. března vyrovnáním všech smluvních stran. Kofola získala 51% podíl ve společnosti Pivovary CZ Group. Jejími menšinovými majiteli se staly společnosti ÚSOVSKO a.s. a investiční skupina RSJ.

Do čela pivovarské firmy, která bude samostatně řízeným pilířem skupiny Kofola, se postaví René Musila, jeden ze zakladatelů nápojářské Kofoly. „Těšíme se na zajímavé výzvy související s poznáváním nového byznysu. Víme, že pivní trh si vyžaduje vlastní přístup, nedojde tedy k přímému propojení našich týmů. Pivovary mají ve svých řadách skvělé odborníky, od kterých se máme co učit. Naším cílem tedy bude podpořit kompetentní zaměstnance, zachovat kvalitu piva a posílit obchodní expanzi všech značek,“ uvádí René Musila.

Spotřeba piva v Česku dlouhodobě klesá a nejvíce se tato skutečnost přenáší do gastro trhu. Aby firma i nadále obstála v silném konkurenčním prostředí a byla schopna se dále rozvíjet, bude nutné podpořit výrobu skvělých lokální produktů s tradicí také širší obchodní distribucí, silnějším marketingem, excelentní logistikou a službami šitými na míru zákazníkům a spotřebitelům. „S tím vším máme v Kofole dlouholeté zkušenosti a rádi bychom je zúročili na cestě k dalšímu rozvoji a růstu pivovarů,“ doplňuje René Musila.

I proto bude pivovarnický tým posílen o další zkušené lídry z Kofoly. Na pozici komerčního ředitele, který bude spojovat sales a logistiku, nastoupí Roman Zúrik, který vedl komerční část LEROSu. Finančním ředitelem se stane dosavadní CFO Kofoly v Česku a na Slovensku, Martin Rosypal.
„Nová akvizice je osvěžením pro celou Kofolu. Otevírá nám nejen nové cesty pro růst skupiny, našich lidí, ale nabízí nám i nové exportní příležitosti. Portfolio tradičních a kvalitou prověřených značek, o které nyní už pod Kofolou pečujeme, je opravdu výjimečné,“ uzavírá Jannis Samaras.

V České republice se 8. března již počtvrté odehraje celosvětová akce Pink Boots Collaboration Brew Day. Ke společnému cíli, tedy uvařit speciální pivo na podporu všech žen, především ale žen či nebinárních osob pracujících v pivovarnictví a v alkoholovém průmyslu obecně, se letos připojuje rekordní počet celkem 15 pivovarů a několik domovarníků.

Oficiální Pink Boots Collaboration Brew Day probíhá 8. března na Mezinárodní den žen, ale pivovary si svou várku mohou uvařit kdykoli během roku. Pivní fanoušci se mohou těšit na širokou škálu pivních stylů od spodně kvašených ležáků po svrchně kvašené speciály. Aktuálně by pod značkou růžových holínek mělo vzniknout kolem 20 piv od pivovarů Zlatá Kráva, Zichovec, Chroust, Trilobit, Antoš, Madcat, Červený Vlk, Kos, Transformátor, Thrills, Genius Noci, Tam Tam, experimentálního pivovaru Plzeňského Prazdroje pod značkou Elektrárna, Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, Městského pivovaru Domažlice a několika domovarníků. Některé pivovary pořádají při této příležitosti společná setkání či akce pro veřejnost. Finální ochutnávka piv se uskuteční na konci dubna tradičně ve spolupráci s americkou ambasádou v Praze.

Pink Boots Collaboration Brew Day v České republice bude letos podruhé probíhat pod záštitou českého spolku Pink Boots, který v roce 2022 založily Karolína Chroustovská, spolumajitelka a sládková pivovaru Chroust, Lenka Straková, sládková experimentálního pivovaru, který vaří piva značky Elektrárna a Barbora Pudivítrová, vedoucí laborantka pivovaru Zichovec. Cílem této profesní organizace je sdružovat české ženy a připomenout si tak jejich roli v pivovarském světě, jehož byly součástí od samého prvopočátku. Část výtěžku z prodeje piv pak může putovat právě na konto lokální organizace na financování nejrůznějších workshopů a vzdělávacích programů.

Zakladatelky českého Pink Boots doufají, že se každým rokem bude přidávat větší množství pivovarů a myšlenka Boots Collaboration Brew Day se tak bude dál šířit. „Každoročně tato růžová vlna piv smete více a více pivovarů, máme nesmírnou radost, že idea podpory, vzdělávání a vyzdvihnutí žen z pivovarského oboru rezonuje jak mezi kolegy a kolegyněmi z branže, tak mezi veřejností,“ říká Karolína Chroustovská.

Iniciativa vznikla v USA v roce 2007, kdy průkopnice řemeslného piva Teri Fahrendorfová chtěla ženy z pivovarského průmyslu podpořit v profesním růstu a vzdělávání skrze sdílení a vzájemnou inspiraci. Založila proto neziskovou organizaci Pink Boots Society a postupně tuto vizi šířila do celého světa. V České republice stála u zrodu celé akce v roce 2021 Lenka Straková. Objednala speciální směs chmele nazvanou Pink Boots Hop Blend a pod hlavičkou americké organizace uvařila pivo pro experimentální pivovar Proud.

Bezmála dvě třetiny hospod po Novém roce zdražily, a to v důsledku zvýšení DPH na čepované pivo. Jeho cena byla v průměru navýšena napříč trhem o necelé tři koruny na půllitr. Vyplývá to z průzkumu Plzeňského Prazdroje mezi téměř 3400 hospodami v ČR. Ten ale ukázal i pozitivní informace - Česku už nehrozí další vlna uzavírání hospod.

„Uzavřít letos provozovnu plánují pouze dvě procenta provozovatelů,“ informoval mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

Mnohem více hospodských – 11,5 procenta – v rámci optimalizace buď omezí otevírací hodiny (šest procent) nebo sníží počet otevíracích dní (5,5 procenta). A to především v zimních měsících, než přijde hlavní jarní a letní sezona.

„Hospody ale, často po vzoru úspěšných podniků, plánují také zavádět novinky a vylepšovat své služby. Ty jim mají pomoci udržet přízeň hostů, nebo přivést nové zákazníky,“ citoval Kovář další výsledky z průzkumu Plzeňského Prazdroje

Pro hospody je klíčové, jak na současnou situaci zareagují zákazníci. Odliv hostů je tím, čeho se nyní hospodští podle průzkumu Prazdroje bojí nejvíce (30 procent z nich) a ruku v ruce s tím jde obava, že lidé budou méně utrácet. Toho se obává každý čtvrtý hospodský.

„Strach majitelů a provozovatelů hospod, že lidé přestanou chodit na jídlo a pivo, je citelný. Ale začátek letošního roku černé scénáře rozptýlil. Na prodejích piva během prvních měsíců roku vidíme, že setkávání se s přáteli v hospodách je pro Čechy důležité a že nenechají ‚své‘ podniky padnout. Věřím, že tento pozitivní sentiment bude pokračovat i v dalších měsících a naplno se rozvine se začátkem zahrádkové sezony,“ řekl obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Nedostatek personálu
Hospodské ale trápí také nedostatek personálu. Necelá pětina provozovatelů (18 procent) má obavu, že pohostinství už není pro zaměstnance tak atraktivní. Proto je téměř desetina majitelů a provozovatelů hospod rozhodnutá, že si sami znovu obléknou výčepní zástěru nebo budou pomáhat na place s obsluhou, aby situaci zvládli.

Mnozí hospodští sázejí na vylepšení a rozvoj svých služeb, což jim pomůže zachovat přízeň zákazníků a přivede nové. „Novinky letos plánuje zavést téměř 21 procent hospod a restaurací,“ uvedl Trzaskalik.

Nejvíce z nich chystá změny v nabídce jídel a nápojů, další pak plánují pořádat speciální akce pro zákazníky nebo budou vylepšovat interiéry či exteriéry svých provozů včetně zahrádek.

Od pandemie covidu-19 se potýkají se sérií krizí. Nejdříve nucené uzavírky, pak energetický a hned za ní inflační šok. Přesto se zdá, že další vlna uzavírání už hospodám nehrozí, a to ani v důsledku zvýšení daně z přidané hodnoty na čepované pivo od začátku roku.

Uzavřít provozovnu v letošním roce plánují pouze dvě procenta majitelů, vyplynulo z průzkumu Plzeňského Prazdroje mezi 3400 hospodami.

Útlum ale nezažehnaly. Více než desetina zařízení se chystá omezit otevírací hodiny či dny, než přijde hlavní jarní a letní sezóna.

Ačkoliv DPH se zvedalo od prvního ledna, data poskytovatele pokladních systémů Dotykačka ukazují, že ke zdražení se zatím neodhodlaly zdaleka všechny hospody. Takřka 40 procent ponechalo ceny čepovaného piva na stejné úrovni jako loni v prosinci. V průměru tak došlo k navýšení ceny čepovaného piva napříč trhem o 2,80 koruny na půllitr.

Odliv hostů je tím, čeho se nyní hospodští podle průzkumu bojí nejvíce. Tyto obavy má třetina z nich. Čtvrtina se obává, že lidé budou méně utrácet.

Pro Čechy jsou hospody důležité
Ale začátek letošního roku černé scénáře rozptýlil. Na prodejích piva během prvních měsíců roku vidíme, že setkávání se s přáteli v hospodách je pro Čechy důležité,“ řekl obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Zavírání hospod bylo v minulých letech nejen v důsledku pandemie covidu znát hlavně na venkově. Už dříve zavřely například mnohé nádražní restaurace. Ve městech se pohostinství daří lépe a otevírají se i nové lokály.

Hospodské stále trápí také nedostatek personálu. Skoro pětina má obavu, že pohostinství už není pro zaměstnance atraktivní. Proto je téměř desetina majitelů a provozovatelů hospod rozhodnutá, že si sami znovu obléknou výčepní zástěru nebo budou pomáhat na místě s obsluhou, aby situaci zvládli.

Pětice tuzemských klášterních pivovarů se dohodla a souběžně uvařila velikonoční várky pivních speciálů. Ty budou v březnu a dubnu k dispozici v regionech, kde klášterní pivovary působí. Přispěl také Plzeňský Prazdroj v rámci Volby sládků a během března a dubna nabídne ve svých 900 restauracích dvě speciální poutní piva.

Velikonoční speciály přichystal Břevnovský klášterní pivovar, Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Osseg z Oseku u Duchcova, Pivovar klášter Želiv na Vysočině a Pivovar Porta Coeli na jihu Moravy.

„Vaření piva v klášterech je důležitou součástí historie českého pivovarnictví. V uplynulých letech jsme tuto skutečnost připomínali společným vařením velikonočního piva s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha. Letos bychom rádi představili i ostatní české klášterní pivovary, které vaří rovněž skvělá a zajímavá piva,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Všechny pivovary vařily velikonoční piva ve svých pivovarech podle vlastních receptur, některé ho obohatily ingrediencemi typickými pro daný kraj či klášter. Všechna piva spojuje použití historických přísad, které se v pivech dnes už příliš neobjevují. Jsou jimi nakuřovaný slad, bylinky, nebo dokonce dřevo, na němž pivo dozrává.

Puškvorec i šafrán
Rozmanitá piva budou mít tuzemské klášterní pivovary na čepu v březnu a dubnu a vybízí k cestě po všech klášterech, kde návštěvníci budou moci jednotlivé speciály ochutnat. „Rádi bychom, aby spotřebitelé ochutnali všech sedm piv, pět klášterních a naše dvě plzeňská, proto ten příznačný název Poutní,“ říká Drahoňovský.

Klášterní Pivovar Strahov nabídne Poutní Grätzer, což je pšeničné, svrchně kvašené, lehké, nakuřované pivo s přídavkem šafránu. „Stylu grätzer se někdy přezdívá „polské šampaňské“ kvůli výrazné šumivosti. Jeho tradice sahá až do 14. a 15. století,“ vysvětluje strahovský sládek Jan Martinka.

V Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha bude možné v březnu a dubnu ochutnat speciál Poutní Rauch Weizenbock, který je zajímavým průnikem tří pivních stylů. „Známé pšeničné tóny a tóny po hřebíčku a banánech jsou doplněny jak karamelovým nádechem, tak jemnou uzenou linkou. I přes značnou plnost si pivo zachovává typickou svěžest pšeničných piv,“ říká hlavní sládek Břevnovského klášterního pivovaru Aleš Potěšil.

V oseckém Pivovaru Ossegg uvařili Poutní Herb Honig Bock. Je to slabší verze bocku ze tří druhů sladu a dvou druhů německých chmelů. „Pivo jsme navíc obohatili místními bylinkami mateřídouškou a vřesem a medem z Krušných hor,“ popisuje sládek Ladislav Kozerich.

Pro všechny poutníky, kteří zavítají do Pivovaru klášter Želiv připravili spodně kvašené silné pivo Poutní Velikonoce 16. „Kromě českého sladu je použitý dubem nakouřený slad Weyermann. Speciální chuť dodávají bylinky, vřes a puškvorec,“ láká sládek z klášterního pivovaru Želiv Jiří Kratochvíl.

V Pivovaru Porta Coeli pro tento projekt uvařili silné, spodně kvašené pivo Poutní velikonoční märzen. Dominuje v něm vůně sladu s chlebovou kůrkou. „Po napití jsou cítit tóny pražených oříšků a sušeného ovoce. Pivo dozrávalo na hoblinách z německého dubu, jež dává pivu jemné barikové aroma,“ říká sládek klášterního pivovaru v Předklášteří na Jižní Moravě Jan Maláska.

Speciály na jednom místě
Plzeňský Prazdroj nabídne v rámci Volby sládků pivo Poutní v březnu i v dubnu. Březnový prazdrojský speciál Poutní je spodně kvašené silné polotmavé (23 EBC) pivo o stupňovitosti 13,5 procenta a obsahu alkoholu 5,5 procenta obj. a hořkostí 32 IBU. „Je charakteristické plným sladovým tělem, jemným aroma sušenek a karamelu, dominantním kouřovým aroma a příjemnou střední chmelovou hořkostí,“ představuje styl piva sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.

Speciál Poutní Dubnové od Prazdroje bude světlé, spodně kvašené, nefiltrované pivo typu oak aged, tedy dozrávající na dubových dřevěných chipsech. Na chuti jsou znát především lehké tóny kouře pocházející jak z použitého nakuřovaného sladu, tak i ze dřeva, které vystřídá chuť vanilky, cherry a koření.

Všechna piva ze společného projektu na jednom místě bude možné ochutnat na Pivním festivalu, který se uskuteční 27. dubna na nádvoří Břevnovského klášterního pivovaru.