Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Na Slavnostech svijanského piva se letos vypilo 63 tisíc půllitrů piva

Publikováno:před 23 hodinamiZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Tradiční jednodenní Slavnosti svijanského piva přitáhly včera do areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě téměř devět a půl tisíce návštěvníků. Hudební produkci více než dvaceti skupin a interpretů, včetně kapel UDG, Walda Gang a Wohnout, či zpěvačky Jitky Zelenkové, si mohli až do pozdních nočních hodin vychutnávat na třech kvalitně ozvučených pódiích. Pohodovou sobotu jim vedle - na akci již tradičně příznivého - počasí dále zpříjemnila řada doprovodných akcí pro celou rodinu.

Kromě hudby se ovšem na Slavnosti chodí především za pivem, a to opět teklo plným proudem: dohromady čtrnáct různých svijanských piv se za lidovou cenu čepovalo z celkem 160 píp. „Letos jsme žíznivým návštěvníkům nabídli o dvě piva více než loni. Vedle novinky v našem sortimentu – nefiltrovaného Svijanského Mázu – to byla naprosto unikátní Svijanská Dvacítka s 20 % extraktu původní mladiny. Pivo jsme uvařili výhradně pro letošní oslavu dvaceti let samostatnosti pivovaru. Těší nás, že se dvoudecilitrové skleničky určené na toto výjimečně silné pivo staly vítaným suvenýrem našich fanoušků, současně jsme však také rádi, že žízeň hasili raději našimi pivy s nižším obsahem alkoholu,“ řekl Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany, který akci ve spolupráci s obcí pořádá.

Pivo se na Slavnostech letos již podruhé čepovalo do osvědčených nových, ekologických vratných kelímků. Celkem ho z nich hosté vypili 63 tisíc půllitrů. „Věděli jsme, že překonat loňskou úroveň nebude díky lepšímu počasí příliš těžké, ale celková výtoč nás přece jen velmi příjemně překvapila. Je prostě vidět, že léto, zábava a naše pivo jdou skvěle k sobě. A vůbec nejdůležitější je, že se všichni při hudební produkci na třech pódiích opět královsky bavili,“ dodal Roman Havlík.

Dramaturgie festivalu návštěvníkům nabídla celkem 21 interpretů s širokým žánrovým záběrem. Pamětníky okouzlila stálice české populární hudby Jitka Zelenková, mladší posluchače nadchli UDG a Wohnout a pravověrně rockové publikum opět nezklamala skupina Dymytry. Strhující show na pódiu rozjel Walda Gang a zábavu pro ty nejmenší i pro celou rodinu spolehlivě obstarali Maxim Turbulenc a Ivan Mládek a jeho Banjo Band. „Program se ve spolupráci s Pivovarem Svijany tradičně snažíme stavět tak, aby byl žánrově co nejpestřejší. Myslím, že z tohoto hlediska to byl i letos dobře zvolený mix a že se nám podařilo dostát našemu slibu, že si na Slavnostech skutečně každý z rodiny najde to své,“ uvedla starostka Svijanského Újezdu Petra Bursová.

V rámci doprovodného programu si mohli návštěvníci vyzkoušet, jak náročné je být pivním degustátorem, nebo využít řadu různých atrakcí. Z nabídky stánků s dárkovými předměty slavily vedle designových patentních lahví se Svijanskou Dvacítkou největší úspěch speciální „slavnostní" Plechovky pro chlapy, ale i pivní sklo, některé z mnoha druhů triček, kraťasů nebo cyklodresů a další speciální svijanské pivařské drobnosti.

Obec byla i letos na oblíbenou akci skvěle připravena. Díky dobrému značení místa konání slavností, dopravním úpravám a velkokapacitnímu parkovišti nebyly hlášeny žádné větší dopravní komplikace. Také konec akce a ubytování ve stanovém městečku se obešly bez větších problémů.

Patronem Liberecký kraj
Slavnosti svijanského piva se za téměř třicet let své existence staly pevnou součástí červencového kulturního kalendáře Libereckého kraje, který akci také podporuje. I letos proto neslo jedno ze dvou hlavních pódií jeho jméno. „Cením si dlouholeté vzájemné spolupráce obce Svijanský Újezd a regionálního Pivovaru Svijany, ze které vzešly dvacáté deváté slavnosti, které dnes již patří mezi tradiční a hojně navštěvovanou akci v našem kraji,“ řekl k tomu liberecký hejtman Martin Půta.

Příští rok potřicáté
Příští, třicátý ročník Slavností svijanského piva se ve Svijanském Újezdě uskuteční 13. července 2019. „Z hlavních tváří, které jsme pro jubilejní třicáté Slavnosti svijanského piva předběžně potvrdili, mohu zatím jmenovat třeba skupinu Jelen nebo zpěvačku Janu Kirschner. Ostatní si necháváme jako překvapení, rozhodně však kulaté narozeniny Slavností oslavíme, jak se patří,“ dodala Petra Bursová.

Grant Liversage: Pilsner Urquell v PET lahvi? Nikdy

Publikováno:před 4 hodinamiZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Jednapadesátiletý generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant Murray Liversage je motorkář. Denně – dá li počasí – jezdí do práce na své Hondě Africa Twin nebo oldtimeru šestsetpadesátce Triumph Thunderbird se stejným rokem narození - 1966. Přinášíme rozhovor v nezkráceném rozsahu.

Rodák z Jihoafrické republiky a muž, který prošel manažerskými posty pivovarů v několika afrických zemích a Indii, tvrdí, že Pilsner Urquell je nejlepší pivo na světě. Jak jinak. Za prodeje značek české pivovarnické jedničky, ovládané japonským koncernem Asahi, je zodpovědný od loňského září.

LN: První dojmy z České republiky?
Fantastické.

LN: To říká každý.
Vážně. Že jsou tady hezká města, jsem očekával. A to se mi potvrdilo. Ale když jsem pak u vás projížděl na motorce celou krajinou, nadchly mě i vesnice a vůbec celá krajina. Připomíná mi to, když jsem vyrůstal u nás v jižní Africe na venkově. Pole, kopce mi připomínají domov.

LN: Kdy jste byl poprvé v Česku?
Loni v dubnu, když mne poprvé pozvali z Asahi.

LN: Znal jste do té doby pivo Pilsner Urquell?
Samozřejmě. Už od doby, když South African Breweries kupovaly Plzeňský Prazdroj, to bylo tuším v roce 1999. Je to vynikající a jiný styl ležáku než jaký se často pije v zahraničí. Není to takový light, má plnější chuť. Tak jsem vlastně získal lepší představu o tom, co se v Evropě pije. V Africe nemáte v pivu 100 procent sladu, tam je často ještě také nějaká jiná ingredience.

LN: Velkým pivovarnickým koncernům v minulých letech roste konkurence v podobě velkého množství řemeslných minipivovarů, ve světě označovaných spíš jako craft pivovary. Vnímáte je jako konkurenci?
Vnímáme je spíš jako určitý doplněk trhu. Craft pivovary mají velký význam v tom, že spotřebitelům názorně a v malém měřítku ukazují, z jakých kvalitních surovin se pivo vaří a také, že ten celý proces vyžaduje náležitý čas. Že pivo není výrobek, který snadno namícháte během pár hodin...

LN: Myslel jsem, že to samé platí i pro velké pivovary. Aspoň se tak všichni prezentujete...
Tak to je. Ale u těch malých je celý proces víc na očích. U velkých mají lidé často představu, že to je nějaká továrna, kde pivo v útrobách vzniká jaksi samo od sebe. Craft pivovary ukazují, jak je celý proces složitý. To je velký přínos. My sice vaříme v mnohem větších „hrncích“, ale v podstatě jde o stejný princip.

LN: Například takový gigant jako je americký Anheuser Busch ale některé craft pivovary pro zpestření své nabídky i koupil. Nekoupí Prazdroj v Česku také některý ze zdejších minipivovarů?
To je otázka! Samozřejmě jsou různé možnosti, jak se zapojit do spolupráce. Jednou z nich je ta, kterou vyzkoušel Anheuser Busch. Prazdroj má vlastní mikropivovar, ve kterém si zkouší všechny procesy a várky. Můžeme si vyzkoušet různá netradiční piva, která potom nabízíme v rámci programu Volba sládků. Ale pravda, těch možností spolupráce je víc.

LN: Takže možnost, že Prazdroj někdy koupí nějaký minipivovar, nelze vyloučit?
To „někdy“ může znamenat za hodně dlouho. Ale vážně. Říká se – nikdy neříkej nikdy.

Investice s posvěcením Japonců

LN: Prazdroj loni a letos uskutečňuje obrovské investice do rozšíření výroby zejména značky Pilsner Urquell. Stamiliony stála nová stáčecí linka, potom rozšíření varny. Souvisí to s loňským příchodem koncernu Asahi?
Jen zčásti. Je třeba si uvědomit, že jedeme podle předem stanoveného technického plánu, který se stanovuje dlouho dopředu, třeba na deset let, a každoročně se upravuje podle vývoje produkce. Když přišel koncern Asahi a japonští manažeři viděli ty plány, uznali, že dávají smysl. A podpořili je. Oceňuji, že přestože tady byli teprve pár týdnů, bez váhání investiční plány podepsali. To znamená, že jim hodně věří, věří obchodní strategii Prazdroje.

LN: Rozšířením varny to skončilo?
Kdepak. Už když jsme nedávno otevírali rozšířenou varnu, bylo jasné, že prakticky hned budeme v investicích pokračovat. Potřebujeme za nějakých čtvrt miliardy korun pořídit deset nových ležáckých tanků, každý o objemu pěti tisíc hektolitrů. Pikantní je, že sotva jsme jednu velkou investici skončili, začal projekt manažer dělat na další. Ale samozřejmě investujeme a budeme investovat i v ostatních našich pivovarech.

LN: Předpokládám, že důvodem je hlavně rozšíření produkce pro export.
Je to tak. Pilsner Urquell roste sice na domácím trhu i na Slovensku, ale v rámci exportu nejvíc. To je vlastně hlavní důvod těch investic. Abychom měli kapacitu na uspokojení prodeje zejména v zahraničí. Chceme, aby se Pilsner Urquell vařil výhradně tady v Plzni a proto musí být kapacita dostatečná.

LN: Může pivovar jako je Prazdroj ještě růst v současné situaci i na domácím trhu, kde celková spotřeba klesá?
Do určité míry ano. Potenciál tu je, ale určitě není srovnatelný s potenciálem v zahraničí.

LN: To je zřejmé. Ale znamená to tedy, že Prazdroj dokáže navýšit svůj tržní podíl v rámci české produkce?
V České republice to není náš hlavní cíl, na Slovensku rozhodně ano.
Jak se daří Gambrinusu - věc neveřejná

LN: Jaký podíl trhu máte na Slovensku?
Čísla vám neřeknu. Ale myslíme si, že tam můžeme ještě růst.

LN: V Česku máte podíl necelých 45 procent veškeré zdejší produkce?
To také nemohu sdělit. Ale nechci se s vámi hádat.

LN: Před lety platilo, že vaše značka Gambrinus byla nejprodávanější pivo v Česku. Platí to stále?
Já bych to řekl takto. Gambrinus je stále jedna z nejprodávanějších značek.

LN: Prazdroj investuje v poslední době strašně moc peněz, času a úsilí do obnovení jeho pověsti a zlepšení kvality. Má to význam? A lze v dnešní silné konkurenci a situaci na trhu udělat z Gambrinusu opět rostoucí značku?
Má to význam. Když se podíváte do výsledků průzkumu oblíbenosti značek, tak tam si Gambrinus drží stabilní pozici. Kromě toho odborníci z pivovarnického oboru, jako například šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň se netají hodnocením, že Gambrinus je dobré pivo.

LN: Dobře, ale názor odborníků, byť tak renomovaných jako je znalec a degustátor Jan Šuráň, asi nemá vliv na to, že by se Gambrinus začal víc prodávat.
Jasně, přímá souvislost s prodejem v tom není. Ale minimálně nám to pomáhá stabilizovat reputaci a v tom, abychom se dostali k tomu, že prodeje mohou opět růst.

LN: Takže ještě nerostou?
Když se podíváte v uplynulých teplých dnech do restaurací a obchodů s pivem, tak rostou všechny prodeje. Teď roste všechno.

LN: A za celý loňský rok odbyt Gambrinusu rostl?
Gambrinus měl velmi dobrý rok. A speciálně v některých regionech.

LN: Takže lze říci, že v některých regionech jeho prodej rostl.
Opakuji. Měl velmi dobrý rok. A speciálně v některých regionech.

LN: Dobrá. Neuvažovali jste, že by Prazdroj víc než Gambrinus rozšířil podporu a prodeje spíš značky Radegast, která je u řady lidí stále oblíbená?
To by nebylo tak jednoduché. Obě značky jsou hodně odlišné a každá má svůj segment spotřebitelů. Kromě toho je Gambrinus stále velká značka. Má velkou skupinu příznivců. Pokud má z dřívějška špatnou reputaci, tak určitě ne mezi lidmi, kteří ho pijí. A těch je hodně.

Pilsner Urquell není pivo do PETky

LN: Zajímavý je přístup Prazdroje k pivu v plechovkách. V PET lahvích prodáváte mnohem méně. Skoro třikrát méně než v plechu. Jste přitom jediní. Ostatní pivovary, které také používají oba druhy obalů, to mají naopak. Proč věříte víc plechovkám než plastu?
Je to jiný zážitek z pití piva. U PET lahví je větší riziko, že zážitek nebude tak dobrý. Když načnete PET lahev s pivem, tak ji většinou hned nevypijete celou. A pivo v otevřeném obalu není po čase tak kvalitní. Přestože se do PET lahví i do plechovek plní ve stejné kvalitě. Je ho zkrátka potřeba spotřebovat co nejdříve poté, co opustí pivovar, případně hned po otevření obalu.

LN: Možná řeknete, že pivo v PET lahvích prostě má i přesto své zákazníky. Ale nenastane jednou doba, kdy ho Prazdroj úplně přestane do PET lahví plnit a prodávat?
Samozřejmě, že nabídka obalů vychází z toho, co žádají zákazníci. Že jsou podle nás lepší cesty, jak doručit ke spotřebiteli kvalitní pivo, je také pravda. Ale zda PET lahve jako obal jednou úplně zahynou, těžko říci. Pořád existují skupinky a příležitosti, pro které jsou vhodné. Například při grilování s přáteli a podobně.

LN: Jak se prodává pivo v plastu v zemích, kde jste sám působil. Tedy v Africe nebo Indii?
V Indii je podíl prodeje piva v PET lahvích zhruba podobný jako v České republice. Tedy kolem deseti procent. Ale v Africe je to minimum.

LN: Čím to je?
Hlavně tlakem společnosti na to, aby se co nejvíc provozovaly vratné obaly.

LN: Říkáte, že PET obal má pro nemalou část zákazníků stále smysl. Přitom ale některé pivovary jako třeba Bernard nebo Budějovický Budvar si zakládají na tom, že oni nikdy pivo v plastu prodávat nebudou. Proč nejdete také touto cestou?
Protože z pohledu některých příležitostí, jako třeba posezení s přáteli a podobně, je PET obal vhodný.

LN: Není to také o tom, že Prazdroj jako největší tuzemský výrobce musí být pokud možno pro všechny skupiny zákazníků. Tedy i pro ty, kterým pivo z delší dobu otevřené PET lahve prostě nevadí?
Myslím, že ne. Vidíme, že zákazník si ze všeho nejdřív vybírá pivo podle značky. A až na druhém místě, v jakém je obalu, to podle toho, pro jakou příležitost pivo zrovna nakupuje.

LN: Budete tedy někdy v PET lahvích nabízet i značku Pilsner Urquell?
Nikdy.

LN: A proč?
Pilsner Urquell je super prémiová značka a musíme minimalizovat riziko, že by zákazník mohl být zklamaný ze zážitku po napití. Což by se mohlo někdy stát v případě déle otevřené PET lahve.

LN: Znamená to, že třeba Gambrinus nebo Kozel nebo Radegast není až tak super kvalita, že ji takovému riziku vystavíte?
To určitě ne. Ale u těchto značek žádá spotřebitel častěji takové balení, které s někým dalším sdílí. To u značky Pilsner Urquell v takové míře není.

Není licence jako licence

LN: Začali jste letos exportovat pivo do Číny. Co si od prodeje v tak vzdálené zemi slibujete?
Začali jsme v dubnu, takže je ještě brzo to hodnotit. Ale jde nám o to, prosadit na čínském trhu co nejvíc Pilsner Urquell jako naše prémiové pivo. Tamní trh je obrovský, ale nejde nám v první řadě o nějaký velký tržní podíl nebo si urvat část z pozice jejich místních značek. Spíš tam chceme vytvořit svůj prémiový segment, takovou výkladní skříň Plzeňského Prazdroje. Vybíráme si jen speciální místa, kde bude k dostání a v kvalitě, jakou si my představujeme.

LN: Velké nadnárodní koncerny často vaří v tak vzdálených zemích své značky na základě udělené licence v některém místním pivovaru. Touhle cestou se značkou Pilsner Urquell nepůjdete?
Ne. Jedna ze základních hodnot téhle naší značky je, že se vaří výhradně v Plzni.

LN: Dřív ale Prazdroj vařil pivo Urquell licenčně také v Polsku a ještě loni v Rusku. Znamená to, že odchodem z Ruska veškerá zahraniční výroba téhle značky definitivně skončila?
Přesně tak.

LN: V rámci Asie prodávají nejvíc piva české pivovary včetně Prazdroje v Jižní Koreji. Čím to je?
Je to asi logické. Prazdroj na exportu do Jižní Koreje pracuje minimálně 15 let. Přesto si do budoucna nemyslím, že by Korea měla nutně větší potenciál než třeba Japonsko nebo Čína. Před těmi patnácti lety nebyl ještě obecně takový trend prodeje prémiových dražších značek jako je dnes, ale dnes nám to dává jistotu, že uspějeme i v těch jiných asijských zemích.

Jak zachránit hospody

LN: Český pivní trh je v poslední době stále pestřejší, kromě mnoha minipivovarů a jejich speciálních piv se s novinkami stále častěji prezentují i větší a velcí výrobci. Je ale počet různých druhů a značek piv to nejdůležitější, co hýbe zdejším pivním trhem?
I my máme jasnou představu o potřebě inovací, ale já myslím, že důležitější je teď snaha o zachování kultury pití piva v restauracích, hospodách, hospůdkách a všech těch různých podnicích. Zabýváme se intenzivně tím, jak zastavit nebo i opět zvednout v poslední době klesající trend spotřeby piva v on trade, tedy v gastronomických zařízeních. Co udělat pro to, aby česká pivní kultura nešla dolů.

LN: Hospody, zejména ty na malých vesnicích, vylidňují různé státní regulace jako je zákaz kouření, zavedení EET a podobně. Neukazuje se ale nakonec, že nejpodstatnějším vlivem pro to, aby se lidé nepřestali bavit v hospodách, je počasí? Oteplí se a hned jde odbyt piva v gastronomii nahoru.
Samozřejmě, že počasí je v tomhle podstatný faktor. Ale my se snažíme komunikovat s hospodskými a řešit potíže pohostinského oboru obecně. I pro období, kdy počasí zrovna návštěvám těchto podniků nepřeje.

LN: V Česku se už prodává jen necelých 40 procent piva čepovaného ze sudů nebo tanků. Ale v zahraničí to je často ještě méně. Co když je přesun konzumace z hospod víc do obchodů a na doma prostě globální trend, který nezastavíte?
Já myslím, že jde o to, že když budete věřit návratu lidí ke společné zábavě a konzumaci v restauracích, tak se negativní trend může podařit zvrátit. Otázka je, jak to provést. Různé legislativní změny sice snížily počty hospod, mnohé skutečně z různých důvodů skončily, ale vidíme, že ty, které zůstaly, se snaží nabídku a své fungování vylepšit. Nabízejí leckdy lepší služby, lepší prostředí a někde mají i lepší tržby.

LN: Projevuje se to v těchto lepších hospodách i větším prodejem piva?
Ne vždy. Často se restaurace zaměří víc než dosud na lepší nabídku a kvalitu jídla. I to dokáže řadu zákazníků přilákat a je to v pořádku. My současně můžeme přijít i na nové způsoby spolupráce s hospodami, jak jim pomoci. Například s investicí k vylepšení provozu, aby mohly na trhu zůstat nebo i růst. Udržet si fungující hospody nebo zvýšit ještě jejich návštěvnost je totiž i v našem zájmu.

LN: To, co říkáte, ale není jen snaha vás jako lídra trhu, ale obecně všech pivovarů. A nejen pivovarů.
Samozřejmě. O to jde. Abychom společně zkusili gastronomický obor posunout dál. Určitě to je věc, kterou se nyní nejvíc zabýváme. Jde také o změnu v našem uvažování. Dřív jsme podporovali nejvíc hospody, které byly nejúspěšnější. V očekávání, že právě s nimi, co se týče prodeje piva, porosteme nejvíc.

LN: Teď jde spíš o záchranu těch slabších? Pokud padnou, odbyt čepovaného piva klesne i vám?
Tak nějak. Nyní jde o to nějak pomoci a přijít na to, jak pomoci, těm hospodám, které zrovna nepatří k vítězům na trhu. Jde nám o to zjistit, čím přispět k tomu, aby byly znovu úspěšné.

LN: Na co jste přišli?
Začali jsme se hospodských ptát na jejich potřeby jinak než donedávna. Už to není jen o tom, kolik piva prodali a kolik potřebují dodat. Zjišťujeme teď věci, které zásadně ovlivňují chod celé hospody. Třeba jakou má kvalitu zaměstnanců, kvalitu piva, jak se něj stará, jaká je kvalita jídla. Hodně důležitá je kvalita sociálních zařízení, toalet. To vše je rozhodující pro to, jak dlouho se lidé v dané restaraci zdrží nebo jestli se vrátí. Není to vždy v dobrém stavu, ale pokud můžeme, snažíme se restauracím v těchto věcech pomoci. Třeba i podporou v investici.

Grant Murray Liversage (51)
- pochází z Jižní Afriky, vystudoval University of Natal v Jihoafrické republice.
- v roce 1997 začal pracovat pro jihoafrickou pivovarnickou společnost South African Breweries (později SABMiller – od roku 1999 vlastnila i Prazdroj) na pozici finančního ředitele pro Svazijsko.
- Přes různé pozice finančního managementu se vypracoval na výkonného ředitele ghanské pobočky společnosti Accra Brewery Limited. Později řídil Cervejas de Mozambique a v roce 2013 SABMiller India.
- Do Jižní Afriky se vrátil na konci roku 2014, kde donedávna působil na pozici finančního ředitele jihoafrických podniků SABMiller.
- do čela Plzeňského Prazdroje v Česku a na Slovensku nastoupil loni v září – pár měsíců poté, co se vlastníkem pivovarů stal japonský koncern Asahi

Pivovar Primátor má nový design láhví a 14 modernizovaných etiket

Publikováno:před 4 hodinamiZdroj:DesignMag.czAutor:Ondřej KrynekPrimátor

Náchodský pivovar Primátor se rozhodl vybočit a odlišit se od ostatních pivovarů novu láhví a etiketami. Včetně celé nové komunikace ji navhli designéři z agentury Little Greta. Celkově má pivovar nejen čtrnáct nových etiket, ale také láhev vyvíjenou ve spolupráci s českými skláři.

„Původně jsme vyhráli tendr na nové etikety. Jenže jsme zjistili, že je třeba do komunikace značky více ‚sáhnout‘. Klienta se nám podařilo přesvědčit, abychom bytelněji komunikovali hodnoty, na kterých Primátor vyrostl – skutečné řemeslo, poctivost a hrdost na ryzost náchodského regionu. Velké průmyslové pivovary se sice podobnými slovy rády zaštiťují, ale na rozdíl od nich Primátor tyto principy nikdy neopustil,“ uvedl jeden z majitelů agentury Little Greta Tomáš Nedvěd.

„Nechceme, aby se naše exkluzivní výrobky nabízely v odřených opotřebených láhvích a jejich vzhled na regálech prodejen zapadal do řady běžné produkce. Našim přáním je aby zákazník měl radost z nákupu, z pocitu že získal cosi výjimečného,“ komentoval novou láhev sládek Petr Kaluža.

Dejte si pár piv a střihněte si, radí finský pivovar Putinovi s Trumpem

Publikováno:před 4 hodinamiZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Mikropivovar RPS Brewing ve středofinském Kuopiu uvařil u příležitosti pondělního summitu prezidentů USA a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina speciální várku ležáku. Pivovar, jehož zkratka RPS znamená Rock, Paper, Scissors (Kámen, nůžky, papír), státníkům doporučuje střihnutí jako možnost řešení závažných sporů.

"Víme, jak problémy řešit, věřte tomu, když to říkáme. Nikdo o tom neví více než my," vzkázal pivovar na svém webu Putinovi a Trumpovi. "Pamatujte, že vždycky můžete věci vyřešit jako chlapi s hrou kámen, nůžky, papír," dodal podnik.

éf pivovaru Samuli Huuhtanen k tomu dodal, že pár dobrých piv každému vyjednávání jen napomůže. Navíc podle něj prezidenti mohou zajít i do sauny, nepostradatelné součásti finského života, kde případnou dohodu zpečetí.

Lahve upomínkového ležáku, kterých bylo připraveno 10 tisíc kusů, na etiketě vedle vyobrazení Trumpa s Putinem a doporučením ke střihnutí také odkazují sloganem Make Lager Great Again (Vraťme ležáku jeho velikost) na volební heslo amerického prezidenta Make America Great Again (Vraťme Americe její velikost).

Friesovy boudy vaří vlastní pivo. Lákají tak turisty do odlehlého kouta

Publikováno:před 23 hodinamiZdroj:iDNES.czAutor:Tomáš PlecháčFriesovy Boudy

Friesovy boudy nad Strážným v Krkonoších vsadily jako jedny z prvních na vlastní pivo. Zdejší boudař Karel Polívka založil horský minipivovar v roce 2012 a pak i pivní stezku propojující další podniky. Přečtěte si o tom v pátém dílu seriálu iDNES.cz o (ne)známých krkonošských chatách.

Při pohledu na moderní horský hotel Friesovy boudy nad krkonošským střediskem Strážné se ani nechce věřit, že první bouda v těchto místech stála už v 17. století. Provozovatel nových Friesových bud Karel Polívka patřil mezi první boudaře, kteří začali vyrábět vlastní pivo, a stál také u zrodu Krkonošské pivní stezky.

Ze Strážného stoupá k Friesovým boudám cesta Klínovým údolím souběžně s prastarou Slezskou stezkou, po které před stovkami let putovali první kolonizátoři hor. Původní stavitelé boudy si nemohli vybrat lepší místo.

Výhled ze stráně na Přední Planinu a vrch Žalý je mimořádně působivý. Z horských chat decentně roztroušených po okolních enklávách dýchá závan starých časů.

Novodobá historie Friesových bud, kam před revolucí jezdili škodováci na rekreaci, se začala psát před sedmi lety. Nápad vybudovat v této odlehlé části Krkonoš zařízení moderního střihu vznikl v brněnské marketingové firmě, pro kterou tehdy Karel Polívka pracoval. Rozhodl se investovat do omšelé boudy nad Strážným a o rok později 400 metrů pod ní přistavěl penzion s minipivovarem.

Vystudovaný inženýr ekonomie Karel Polívka si oba objekty pronajal. Do té doby přitom neměl s provozování horské chaty žádnou zkušenost.

„Závodně jsem lyžoval a Krkonoše jsem docela znal. Vždycky jsem chtěl dělat ‚lepší‘ byznys než jen něco nakoupit a prodat. Spousta věcí pro mě byla samozřejmě nových, ale logika věci je ve všem stejná. Jestli vedete tým obchodníků nebo zaměstnanců na horské boudě, není zas takový rozdíl. Vždycky jsem byl hodně prozákaznicky orientovaný a to jsem chtěl uplatnit i tady,“ říká čtyřicetiletý rodák z Hradce Králové.

Velkou inspirací pro něj bylo Rakousko. Už při projektování přestavby navštívil s architekty několik penzionů, chat a hotelů v Alpách. Dispozice Friesovy boudy zůstala obdobná, zásadně se ale změnil interiér a vybavení. V přízemí přibyl wellness a kongresová místnost.

V Penzionu Andula s červenou fasádou a prosklenou restaurací vznikl minipivovar. V obou objektech je dnes téměř 130 lůžek. Boudař vsadil na tradiční českou gastronomii v moderní úpravě.

„Od začátku jsme se snažili odlišit od okolních bud a nechtěli jim konkurovat. Není tu zas takový převis ubytovacích zařízení, každý máme klientelu úplně jinou. Pokud my budeme mít plno, budou z toho profitovat také okolní boudy. Když k nám někdo přijede na týden, chce jít na výlet a vyzkoušet i jinou restauraci,“ vysvětluje Karel Polívka, který na Friesových boudách žije s manželkou a dcerou.

Z konkurentů se stali spojenci
Tato filozofie ho vedla také k založení první Krkonošské pivní stezky. Letos vstoupila už do páté sezony, propojuje šest lokálních minipivovarů a měří 35 kilometrů.

Na Friesových boudách se pivo začalo vyrábět v roce 2012, krátce po otevření pivovaru na Luční boudě. Do projektu se postupně zapojily pivovary z Vrchlabí, Pece pod Sněžkou i Malé Úpy.

„Každý provoz je specifický a odlišný. Pokud všichni budeme pracovat na tom, aby Krkonoše byly plné turistů, tak to nikdy nemůže být tak, že z toho nějaký podnik bude vyřazen. Pokud to tedy bude dělat dobře. Pak se nemůžeme vnímat jako konkurence, tou jsou pro nás velké pivovary,“ nezapře v sobě Karel Polívka ekonomické vzdělání.

Přestože nad Strážným vznikl před sedmi lety podnik, kterých v Krkonoších není mnoho, začátky byly složité. První roky se výletníci na Friesovky zrovna nehrnuli.

„Kromě jarních prázdnin tady bylo v zimní sezoně v podstatě prázdno, hodně špatné bylo také léto. Postupně se to začalo zlepšovat, pomohl tomu minipivovar a pivní stezka. Pořád jsem věřil, že není možné, aby to nefungovalo. Zlomilo se to zhruba po čtyřech letech,“ poznamenává boudař.

Karel Polívka dnes řídí zhruba patnáctičlenný tým zaměstnanců a stará se o marketing. Za sedm let si ale vyzkoušel téměř všechny profese, které s provozem horské boudy souvisejí.

V počátcích se s manželkou střídal na recepci, v zimě přepravoval hosty ze Strážného na skútru, vozil pivo mezi boudami, obsluhoval vlek. Náročným úkolem bylo získat zaměstnance k naplnění vize, kterou si stanovil.

„Dřív lidé na horách běžně bydleli, dost často sem utíkali před nějakým problémem. Pokud má zaměstnanec nějaký domov, má se kam vracet a je to signál, že by to mohlo fungovat. Ze začátku to byl boj, poslední dva tři roky je tým stabilní,“ říká.

I když Friesovy boudy leží v poměrně odlehlé oblasti mimo nejfrekventovanější turistické cesty, na nedostatek návštěvníků si dnes nemohou stěžovat. Zimní sezona díky téměř kilometr dlouhé sjezdovce přímo u boudy je stále o něco důležitější než letní. A to i navzdory tomu, že se sem dá v zimě dojet jen rolbou nebo skútrem.

„Dělá mi radost, že se k nám návštěvníci vracejí a potkávám u nás stejné hosty. Seznamují se tady a třeba spolu pak jedou na dovolenou. Na tomhle chci pracovat dál, to je moje největší ambice,“ dodává Karel Polívka.

Turisté tuto oblast ve větší míře začali objevovat až po roce 1947. Tehdy se poprvé rozjela lanová dráha ze Svatého Petra na Pláň. Turistické cesty dnes propojují Friesovky nejen s Přední Planinou, ale také se známou luční enklávou Zadní Rennerovky, Klínovými boudami nebo křižovatkou pěších stezek a cyklotras Na Rozcestí, odkud je možné pokračovat dál na krkonošské hřebeny.





Pivovar Morous má retro etikety se zamračeným sládkem od agentury Little Greta

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Design portálMorous

Nový vizuál rýmařovského minipivovaru Morous připravila agentura Little Greta. Ta o sobě v poslední době dala vědět oceňovaným vizuálním stylem pro Jarošovský pivovar nebo redesignem Pivovaru Primátor.

Nový design svou syrovostí odkazuje na historii Sudet a odráží povahu Jeseníků jako drsného kraje. Jeho klíčovým prvkem je vizuál morouse. Ten působí tvrdě, neústupně, uvnitř má však dobré srdce – přesně jako sládek pivovaru Karel Polišenský, který je podle svých slov typickým morousem. Etikety jsou tvořeny v minimalistickém stylu, který spolu s barevností, ruční typografií a retro prvky udává jednotnou tonalitu.

„Hlavní kresba sládka je jeho věrným portrétem. Zdůrazňuje jeho klíčovou roli v pivovaru. Dalším doplňkovým symbolem je vlk, který odkazuje na město Rýmařov a jeho erb,” říká Mateusz Slowakiewicz, hlavní designér návrhu. „Pro design etikety jsem se inspiroval starými sešity a retro stylem. Hlavním cílem bylo vytvořit čistý design bez zbytečných rušivých prvků,” dodává.

Minipivovar Morous v Rýmařově je aktuálně ve fázi příprav. „Momentálně máme za sebou administrační procesy, připravujeme montáž varny a vše potřebné, abychom mohli spustit provoz na jaře příštího roku,” říká Karel Polišenský, sládek minipivovaru Morous.

S výrobou piva v parném létě pomáhá Prazdroji model Jáchym

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Plzeňský deníkAutor:Pavel KorelusPrazdroj

Pivovar letos dosáhl prodejního maxima o dva měsíce dříve. Díky vedru.
Letošní horké počasí přineslo Plzeňskému Prazdroji rekord. Už na jaře prodal takové množství piva, jakého obvykle dosahuje až touto dobou. Maxima pokořil květen, kdy o prodlouženém prvomájovém víkendu čísla atakovala hranici 45 tisíc hektolitrů, a pivovar čeká, jak se bude situace vyvíjet dál.

Prazdroji při sledování této situace a reagování na ni pomáhá vlastní analytický model Jáchym. Dá se říct, že Jáchym kombinuje meteorologii s logistikou a pomáhá řídit výrobu piva. „Model vychází z dlouhodobých i aktuálních předpovědí počasí a zahrnuje i data o spotřebě jednotlivých typů piv za konkrétních teplot. Dokážeme díky němu dobře plánovat výrobu a vycházet tak vstříc aktuální poptávce a chutím pivařů,“ vysvětluje obchodní ředitel pivovaru Tomáš Mráz a dodává, že chutí piva jeho zvýšená výroba ovšem, neotřese: „Pivo je ušlechtilý nápoj, musíme dodržet veškeré varné procesy a doby kvašení a zrání, na kvalitu nelze spěchat.“

Na jarním rekordu se kromě počasí podepsalo i to, že v České republice rok od roku přibývá restauračních zahrádek i předzahrádek. „Na změny počasí reaguje spotřeba jednotlivých typů piv různě. Nejméně výkyvů a nejvíce věrných konzumentů mají tradičně ležáky jako prémiový Pilsner Urquell. Při teplotách kolem 25 stupňů jde nahoru spotřeba zejména výčepní desítky, v tropických vedrech se zvedá poptávka po nealkoholickém Birellu. Podobně se daří i ciderům,“ dodala mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Na Rychtě se vaří pivo k oslavám 100. let republiky

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Pivovar Hotel Na RychtěNa Rychtě

ÚSTECKÁ 11 - TGM je světlý ležák plzeňského typu, vařený z dobře odleželého českého sladu. Vyznačuje se lehkým zákalem, způsobeným kulturními kvasinkami spodního kvašení. Pivo se vyznačuje lahodnou chutí, jemně nahořklé chuti, s dvojnásobným podílem aromatického žateckého poloraného červeňáku. Stanovený podíl českých chmelů a čistá kvasničná kultura, dodává tomuto pivu, vařenému podle staré receptury, charakteristickou chuť a vůni.

„K letošnímu jubilejnímu výročí založení Československé republiky jsme chtěli pro hosty uvařit také něco nového. Ústecká 11 – TGM je světlé, spodně kvašené, dobře uleželé pivo. Patří mezi středně silná piva s extraktem původní mladiny min.11,0% váhových a minimálním obsahem alkoholu 4,80% objemových.“ dodává k charakteristice piva Jiří Šťovíček, ředitel Pivovar Hotelu Na Rychtě.
Výraznější hořkost Ústecké 11 – TGM s pozvolným dozníváním, vyšší plností, silnějším řízem a bohatou pěnou by neměla zůstat žádným Ústečanem neochutnána.

Pivo je čepováno jako nefiltrované a nepasterované, čímž není ochuzeno o vitamíny, zejména celého komplexu vitamínu B. Je plánováno v celkovém výstavu 100 hl. Na čepu se objeví od 12. května v rámci největší pivní akce – Ústecký pivní jarmark malých a rodinných pivovarů.

Japonský Kozel. Prazdroj zvažuje licenční výrobu

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Novinky.czAutor:Ivan BlažekVelké Popovice

Plzeňský Prazdroj plánuje vývoz Velkopopovického Kozla do Japonska, tedy do země jeho nového vlastníka, společnosti Asahi. A pokud na tamním trhu uspěje, možná v zemi vycházejícího slunce rozjede i licenční výrobu zmíněné značky, řekla Právu mluvčí pivovaru Jitka Němečková.

„Popularita Velkopopovického Kozla na mezinárodních trzích roste, a to především právě v Asii,“ upozornila Němečková a nastínila podnikovou strategii pronikání na zahraniční trhy: „Spočívá v uvedení značky na trh formou exportu, jejím postupném růstu a při dosažení určitého objemu prodejů pak zvažujeme produkci v dané zemi formou licenční výroby. Samozřejmě má pro nás smysl se zaměřit na trhy, na kterých můžeme využít aktivit Asahi.“

Do Japonska už začal Prazdroj vyvážet svůj prémiový ležák. „V dubnu jsme zahájili vlastní distribuci piva Pilsner Urquell do vybraných japonských restaurací a budeme exportovat tuto značku také do Číny, zejména do velkých metropolitních oblastí,“ uvedl při červnovém spuštění rozšířené varny v plzeňském pivovaru Ryotche Kitagana, generální ředitel Asahi Global pro evropské podniky.

Licenční výrobu plzně mimo Plzeň pivovar vylučuje, dříve se vařil pro místní trhy v Polsku a ještě loni také v Rusku, i toto ale už skončilo.

Naopak značku Kozel produkuje v licenci už osm zemí světa, od Slovenska a Maďarska až po Kazachstán či Moldávii.

Na pivo vlakem: spoj do pivovaru Velké Popovice se vrátil po 13 letech

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Jo magazínVelké Popovice

Od 1. července se na železniční vlečku mezi Strančicemi a Velkými Popovicemi vrátily vlaky. Obnovení provozu se trať dočkala po 13 letech. Motorák po ní jezdí každou neděli z pražského Hlavního nádraží. Pro pivovar má obnovení vlečky dvojnásobně důležitý význam – kromě pohodlné přepravy návštěvníků z centra Prahy pro něj znamená také možnost do budoucna znovu po železnici přepravovat pivo.

Na trase návštěvníky pivovaru přepravuje vůz s označením 810 pod názvem Kozel expres. Jízdenky je možné zakoupit na pokladnách Českých drah, online prodej jízdenek probíhá prostřednictvím e-shopu Českých drah. Pravidelný odjezd z Prahy hlavního nádraží je každou neděli v 10 hodin 22 minut. V ceně je zahrnuta zpáteční jízdenka, prohlídka pivovaru a krátká škola čepování.

„Vlečka do pivovaru fungovala více než 100 let. Jsme nesmírně rádi, že se nám na tuto tradici podařilo navázat a návštěvníkům pivovaru tak nabídnout ještě pohodlnější možnost dopravy do pivovaru. Její znovuotevření je přímo ukázkovým případem spolupráce dvou velkých společností – Plzeňského Prazdroje a Českých drah, které dokázaly zrealizovat takto velkou událost v rekordně krátkém čase,“ řekl Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

„České dráhy se účastní různých projektů podpory cestovního ruchu ve všech regionech České republiky, a proto je přirozené, že jsme se aktivně zapojili do záměru nabídnout obyvatelům Prahy a návštěvníkům hlavního města netradiční návštěvu známého pivovaru ve Velkých Popovicích a využít přímé vlakové spojení. Návštěvníci tak nasednou do zvláštního vlaku v centru Prahy na hlavním nádraží a bez komplikací dojedou přímo k pivovaru. Na spoj chceme nasadit malý motorový vůz řady 810 v retro nátěru z 80. let, což vizuálně odliší tento zvláštní vlak od ostatních „modrých“ spojů,“ uvedl Jiří Ješeta, ředitel odboru obchodu Českých drah.

Plzeňský Prazdroj rekonstrukci vlečky provedl na vlastní náklady. Práce na její opravě probíhaly od podzimu 2017, jednalo se o výměnu pražců, návěstidel, propustku, opravy a úpravy přejezdů a také o úpravy křovin a porostů kolem tratě. Dělníci zlikvidovali i několik černých přejezdů – v polích si je vytvořili zemědělci, kteří si zvykli na to, že poslední vlak po 5,5 kilometrů dlouhé vlečce projel v roce 2005. Poprvé v novodobé historii vlečka ožila 17. května při technické zkušební jízdě.

Pivovar Velké Popovice se nachází jen 15 kilometrů východně od Prahy, v malebných Velkých Popovicích. Jeho historie sahá až do roku 1874, kdy jej založil významný průmyslník své doby – baron František Ringhoffer II. Možnost napojení na dráhu císaře Františka Josefa spojující Prahu s Českými Budějovicemi byla jedním z důvodů, proč pivovar barona Ringhoffera vznikl v roce 1874 právě ve Velkých Popovicích. První jednání o vzniku vlečky proběhla ještě na konci 19. století, k vlastní stavbě železničních kolejí ze Stránčic do Velkých Popovic došlo v letech 1903 až 1905.

Historicky se vlečkou do pivovaru dováželo především uhlí, ječmen nebo led a bednářské dříví. Z pivovaru potom odjíždělo pivo určené zejména pro export v chladírenských vagónech na Slovensko. Zajímavostí pak bylo v roce 2000 vypravení vlaku plného piva až do Mongolska. Po vlečce se z pivovaru také odvážely sběrné suroviny, jako železo, sklo a papír z použitých etiket.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.16.07.2018 09:086.449/6.449