Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Export vykrývá ztráty pivovarnictví za loňský rok

Publikováno:před 4 dnyZdroj:ČSPSAutor:Marek Vomočil

Úspěch v exportu, ale propad z pohledu tuzemského trhu, takové jsou loňské výsledky českého pivovarnictví. Celkový výstav klesl o 0,7 procenta a produkce určená pro tuzemský trh se snížila dokonce o 2,1 procenta. Zatímco předloni se v České republice zkonzumovalo takřka 16,4 milionů hektolitrů piva, loni to bylo jen 16 milionů hektolitrů. Ještě horší zprávou pro pivovary ovšem je, že se tak děje na úkor čepovaného piva.

„Nůžky mezi spotřebou piva v restauracích a baleného piva se rozevírají stále více. Aktuálně tento poměr činí už 38 ku 62 procentům. Dalším trendem je nárůst plechovek. Meziročně dokonce o 37 procent. I proto řada pivovarů investuje do nových linek na jejich výrobu,“ komentuje vývoj trhu předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Produkce i konzumace českého piva klesá
V roce 2017 se v Česku vyrobilo 20,3 milionů hektolitrů piva, což oproti roku 2016 představuje pokles o 0,7 procenta. „Z našeho pohledu se jedná o ne zcela úspěšný rok. Za loňské špatné výsledky mohou ve velké míře regulace a přílišná byrokracie, která komplikuje podnikatelům živnost a dopadá na českou pivní kulturu. Přestože se trh relativně dokázal vyrovnat s EET, u protikuřáckého zákona je tomu naopak, celkové dopady jsou negativní,“ říká Šámal. Poklesl i výstav piva pro domácí trh včetně nealkoholického piva a importu, meziročně o 2,1 procenta. V důsledku celkového poklesu došlo i ke snížení průměrné spotřeby piva na jednoho obyvatele. Češi v loňském roce vypili na hlavu v průměru 138 litrů, což je o 5 litrů méně než v roce 2016.

Ležák předskočil výčepní piva
Po několika desítkách let opět převládl prodej jedenáctek a dvanáctek nad výčepními pivy. V loňském roce zaznamenala spotřeba na domácím trhu v této kategorii meziroční dvouprocentní nárůst na 48,8 procenta. Výčepní pivo si drží 46,5procentní podíl. „Jsme konzervativní a stále více z nás se vrací k tradičnímu českému ležáku. Jeho většinový podíl znamená, že se více přibližujeme pivovarnickým zemím, jako jsou Německo, Rakousko či Belgie,“ dodává Šámal.

Dařilo se nealkoholickému pivu, kterého se loni vyrobilo na 578 tisíc hektolitrů. Meziročně zhruba o 30 procent na 301 tisíc hektolitrů se zvýšil i výstav míchaných nápojů na bázi piva, tzv. pivních mixů.

Z hlediska spotřeby piva dle obalů vzrostly kromě plechovek také PET lahve (+ 3 procenta). Klasické pivní lahve klesly o 4 procenta. U sudového piva vzrostly cisterny (+ 8 procent), klasické sudy naopak výrazně poklesly (- 7 procent). „Pivo čepované z cisterny je viditelným trendem nejen v tuzemsku, ale i českého pivního exportu,“ říká Šámal.

České pivo má v zahraničí zvuk
Plusových čísel dosáhl export, který kontinuálně roste od roku 2011. Celkem bylo loni z České republiky vyvezeno 4,6 milionů hektolitrů, což je v meziročním srovnání nárůst o 4,5 procenta. „Vývoz piva roste ve všech formách a spolu s ním vzniká v zahraničí stále více hospod českého typu, což vnímám velmi pozitivně. Navíc se nejedná jen o velké pivovary, ale jsou mezi nimi střední i malé,“ upozorňuje Šámal. Tempo růstu exportu do zemí EU meziročně zpomalilo na 2 procenta, nejvíce piva se vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. V případě zemí mimo EU činí nárůst oproti předcházejícímu roku 18 procent a největšími spotřebiteli českého piva byly Rusko, Korejská republika a USA.
O 2,3 procenta loni vzrostl dovoz piva, přesto zůstává na nejnižší úrovni v Evropě. Ze zemí Evropské unie se do České republiky nejvíce piva dovezlo z Polska a mimo unijní země pak z Mexika, významnou destinací je také Srbsko.

Česká republika je pátým největším výrobcem sladu v Evropské unii
Tuzemské sladovny v loňském roce vyprodukovaly zhruba 546,5 tisíce tun sladu, což představuje meziroční růst o 0,5 procenta. Do zahraničí se přitom vyvezlo 236 995 tun, ve srovnání s rokem 2016 se naopak jedná o 11,5procentní propad. „Podíl vývozu z celkové produkce tak činil 43 procent, zatímco o rok předtím byl tento podíl 49procentní,“ uvádí Richard Paulů, člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven a generální ředitel Sladovny Soufflet. Česká republika je pátým největším výrobcem sladu v Evropské unii.
Tradičně nejvýznamnějšími odběrateli sladu z České republiky jsou Polsko a Německo. „Nejdynamičtější meziroční nárůst zaznamenal vývoz do Rakouska a Japonska. Naopak vývoz klesl především do sousedního Polska, dále Maďarska a překvapivě také do Velké Británie,“ doplňuje výsledky Paulů. Celkově se český slad vyváží do 51 zemí. Alarmující pro sladařství je zejména úbytek orné půdy, která ustupuje výstavbě. To spolu s erozí v současnosti představuje největší problém zemědělské půdy.

Přínosy pivovarnictví českého ekonomice
(Zdroj: The Hospitality Sector in Europe; Ernst&Young 2013)
- Pivovarský sektor ročně odvede na daních 29 mld. Kč a vytváří pracovní příležitosti pro 65 000 lidí;
- Svým dodavatelům ročně zaplatí 20 mld. Kč, z toho více než 90 % dodavatelům v ČR;
- Pivovarnictví je významným odběratelem produkce českých zemědělců;
- Významně ovlivňuje provozovatele restaurací a kaváren, kde více než 25 % tržeb tvoří pivo;
- Jedno místo v pivovarnictví vytváří: jedno místo u dodavatelů, dvě místa v maloobchodě, pět míst v pohostinství, dvě místa v ostatních odvětvích.
- V Čechách je více než 40 000 malých restauračních podniků, které zaměstnávají přímo
167 000 lidí a vytvářejí podmínky pro zaměstnanost v souvisejících odvětvích pro dalších více než 139 000 lidí. Hospody a restaurace jsou významnou součástí české společnosti a životního stylu, mnohdy zastávající roli komunitních center.

Zlatý Bažant Radler 0,0% Jahoda - Rebarbora je zpět

Publikováno:před 11 hodinamiZdroj:České nápoje

Zlatý Bažant Radler 0,0% Jahoda & Rebarbora sa s príchodom jari vracia k svojim verným zákazníkom. Osviežujúci 100% prírodný nápoj prichádza na trh v novom šate a vo vylepšenej verzii úplne bez alkoholu. Navyše sa novinka zaradí do stálej ponuky radlerov. Vychutnajte si aj vy obľúbenú kombináciu chutí inšpirovanú receptami našich starých mám bez obsahu umelých sladidiel, farbív a konzervantov.

Po úspechu minuloročnej limitovanej edície sa vracia obľúbená kombinácia chutí jahody a rebarbory na pulty predajní v inovovanej verzii - úplne bez alkoholu. Novinka z hurbanovského pivovaru prichádza na trh ako súčasť stáleho portfólia radlerov, ktorú si budú môcť konzumenti vychutnať bez obmedzenia počas celého roka.

Názov: Zlatý Bažant Radler 0,0% Jahoda & Rebarbora
Objem: 500 ml
Obsah alkoholu: 0,0 %
Odporúčaná cena v maloobchodných sieťach: 0,92 Eur

„Minuloročný úspech limitovanej edície alkoholických radlerov jahoda-rebarbora nás príjemne prekvapil, navyše dynamický a zdravý životný štýl našich konzumentov nás podnietil pokračovať v trende inovácií. Rozhodli sme sa preto priniesť na trh vylepšenú verziu Zlatý Bažant Radler 0,0% Jahoda & Rebarbora úplne bez alkoholu. A ako je v prípade radlerov už dobrým zvykom, aj táto osviežujúca novinka je 100% prírodná, bez obsahu umelých sladidiel, farbív a konzervantov,“ uviedol brand manažér značky Zlatý Bažant Radler Matúš Benža.

Zlatý Bažant Radler 0,0% Jahoda & Rebarbora v sebe snúbi osviežujúce chute z kuchyne našich starých mám. Sladká chuť jahôd v kombinácií s kyselkavou rebarborou a osviežujúcou limetkovou šťavou spolu tvoria dokonalé spojenie ako stvorené na teplé letné dni. Návrat obľúbeného vylepšeného radlera z hurbanovského pivovaru poteší všetkých, ktorým chýbalo osvieženie s neobyčajným charakterom, originálnou chuťou a bez kvapky alkoholu. Aj vďaka tomu môžete siahnuť po vychladenej plechovke Zlatý Bažant Radler 0,0% Jahoda & Rebarbora aj za volantom, na turistike, v kancelárii, skrátka vždy, keď budete mať chuť.

Novinka Zlatý Bažant Radler 0,0% Jahoda & Rebarbora je dostupná v 500 ml plechovkách v maloobchodných sieťach za odporúčanú cenu 0,92 Eur.

Letos rekonstruujeme na dvě stě podniků, říká obchodní ředitel Prazdroje

Publikováno:před 17 hodinamiZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Kateřina ŠefrováPrazdroj

● Nový vlastník Plzeňského Prazdroje Asahi má s plzeňským pivem velké plány - chce ho dostat do Asie. Firma už začala vyvážet do Číny.
● "Japonci nás kupovali se slovy, že budeme klenotem v jejich portfoliu, a tak se na nás i dívají," říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.
● Poptávku po pivu už skupina nestíhá uspokojovat, investuje proto do rozšíření výroby.

Největší český pivovar každoročně investuje téměř sto milionů korun do oprav hospod. Víc než dřív si ale vybírá, který podnik od něj peníze dostane. "Dnes už neuvidíte, že bychom se zaměřili na hospody s interiérem starším víc než dvacet let," říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. Výrobce piv značek Plzeň, Gambrinus, Radegast nebo ciderů Kingswood plánuje změnit desítky restaurací v Česku a podpořit vznik dalších.

Jak na vás doléhá snižující se spotřeba piva v Česku?
Poslední roky jsou obecně pro pivo těžké. Celý trh v restauracích spadl asi o 5,8 procenta, my jsme klesali také, ale méně. Díky tomu, že máme dvě nohy, hospodskou a prodejní v obchodech, byl loňský rok opravdu výzva. Dařilo se nám se strategickými věcmi a díky tomu jsme ho zakončili v pozitivních číslech, prodali jsme o jedno procento piva víc. Za poslední dva roky jsme na český trh přinesli 32 inovací. Rozšiřujeme se do oblastí za pivo, za ležák. A také se ukázalo, že se vyplácí spolupracovat s hospodským byznysem.

Jak se o hospodské staráte?
Nabízíme širokou škálu služeb, snažíme se hospodské posunout do 21. století. Poskytujeme službu architekta. Před příchodem protikuřáckého zákona jsme se s hospodskými začali bavit, jak jim pomoci. Výsledkem byla různá řešení, třeba krytá stání nebo venkovní stolky "mokré lokty". Valná většina restaurací také nebyla po letech kouření hezká, začali jsme proto mluvit nejenom o kvalitě piva, ale i o prostředí. O volbě hospody v 92 procentech rozhodují ženy, jejichž rozhodování ovlivňuje kvalita toalet.

Takže říkáte majitelům restaurací, aby opravovali toalety?
Ano. Máme průkazná data o tom, že se jim investice vyplácí.

Kolik peněz každoročně investujete?
Ke stovce milionů korun. Změnili jsme místa pro investice. Vybíráme si, do koho budeme investovat. Dnes už neuvidíte, že bychom dávali peníze do hospod s interiérem starším více než dvacet let. Víme, že do takových podniků lidé už nechtějí.

Jak zákaz kouření zasáhl hospody, kde se čepuje vaše pivo?
Mělo to dopad, hospody měly výrazně nižší výkonnost než v minulých letech. Regulačních zásahů proběhlo několik najednou, a proto je těžké říct, co přesně si vyžádal zákaz kouření. Spotřebitelé začali měnit návyky. Od hospodských slýcháváme, že dřív zůstávali zákazníci v podniku déle a vychutnali si cigaretu, dnes jdou domů.

Máte nějaké plány se značkou Gambrinus?
Gambrinus byl správnou volbou pro danou dobu. Trh vypadal jinak. Gambrinus je pro nás důležité mainstreamové pivo, udělali jsme v něm hodně inovací. I na Gambrinus máme projekt renovací hospod. Řekneme hospodskému, že celou hospodu vymalujeme nebo opravíme stoly. Podmínkou je, že on za to třeba musí opravit právě ty toalety. Za poslední tři roky jsme to udělali asi v osmi stech případech. Plán na letošní rok je předělat dalších dvě stě hospod.

Takže je to jedna ze snah, jak zvednout pověst?
V obchodu bojujeme s předsudky. Lidé měli s pivem špatnou zkušenost ve čtyřkových hospodách. V restauracích to ale můžeme změnit. Chceme, aby bylo víc hospod, kde zákazník dostane stejně načepované pivo jako Pilsner Urquell. Máme nový koncept Srdcovka, zaměřený jen na Gambrinus. Otevřených je už pět hospod a plánujeme další. Také jsme přestali podporovat velký fotbal, ale zaměřili jsme se na ten menší vesnický.

Dnes je v Česku okolo 120 hospod typu Radegastovna nebo Kozlovna, máte v plánu podpořit otevření dalších?
Ano, nejenom během letoška. I v dalších letech budou vznikat nové. Česká republika má ohromný prostor pro nové hospody. Když postavíte v místě kvalitní podnik, zvednete v daném místě laťku. V plánu máme okolo dvaceti až třiceti nových podniků.

V tuzemsku je také okolo 850 tankových hospod s vaším pivem, je u nás prostor pro další?
Jde o to, jestli je hospodský schopný vyčepovat tolik piva. Už se blížíme k maximu pro český trh, možná je tady místo ještě tak na dvě stovky. Na druhou stranu vznikají nová místa, sídliště nebo kancelářské prostory.

Na kolik přijde zřízení tankové hospody?
To je různé, nejníže se bavíme o přibližně 600 tisících korunách. Nahoru se to může pohybovat prakticky neomezeně.

Minulý rok se vám dařilo prodat víc piva nebo ciderů, jak to bylo s pivními mixy?
Kategorie ciderů má z roku na rok fantastická čísla, rostli jsme o 18 procent meziročně. Poroste to dál, lidé si na nápoj zvykají. Pivní mixy jsme nikdy nemysleli moc vážně. Kategorii se nedaří, nějaká její role je, ale nemá budoucnost. Když chce někdo produkty míchat, tak ať to dělá, ale sám. Spíš se daří nealkoholickým variantám.

Lepší sex? Pomůže vám pivo! Víme, proč a kolik

Publikováno:včeraZdroj:ProŽeny.czAutor:Lucie Maixnerová

Sexy spodní prádlo, ohebné a vrnící erotické hračky, exotické milostné pozice, sirupy, šlehačky, houpačky, popruhy či bičíky. Existuje mnoho způsobů, jak zpestřit svůj milostný život. A nyní si na seznam žádaných věcí můžete přidat něco obyčejnějšího. Pivo!
Článek

Po mnoho let lidé hledají útěchu a spásu v afrodiziakách a nevšedních milostných způsobech, které mají z ložnice vyhnat veškerou nudu a stereotyp. Někdy něco zafunguje, ale spíš se jedná o placebo efekt. Trefně to ve své knize „Afrodita“ vystihuje chilská spisovatelka Isabel Allende, která ráda sbírá informace o vášních, chutích, půvabech a prohřešcích lásky.

Složitosti? Netřeba!
„Co se týče stravy a sexuality, příroda vyžaduje minimum, dostatečně prosté, sloužící k zachování jednotlivce a druhu. To ostatní jsou ozdoby nebo námi vymyšlené triky na oslavu života. Kdybychom se živili pouze lesními plody a kopulovali nevinně jako králíci, ušetřili bychom si mnoho literárních děl na tato témata, miliony stromů by unikly osudu být rozmělněny na papírovou drť a k sedmi smrtelným hříchům by nepatřilo smilstvo a obžerství,“ říká Isabel Allende, která má pravdu v tom, že nejjednodušší věci jsou neúčinnější. Proto si před sexem dopřávejte pivo! Proč?

Na zdraví!
Klinická sexuoložka a manželská terapeutka Kat Van Kirk z americké Havaje prostřednictvím své publikace „Manželské sexuální řešení“ poukazuje na to, že pivo může skvěle zapůsobit na muže i ženy. Podle ní však hlavně prodlužuje výdrž pánů. „Některé výzkumy ukázaly, že lehčí až mírní pijáci piva využívají přínosů fytoestrogenů nebo estrogenů, které se přirozeně vyskytují v chmelu, čím si dopomáhají k pomalejšímu nástupu ejakulace,“ říká Kat Van Kirk. Sexuální život s pivem je zkrátka mnohem lepší!

Párujte s afrodiziakálními potravinami
„Chilli papričky mohou zvýšit průtok krve do penisu a takové ústřice mají vysoké hladiny zinku a aminokyselin, takže zlepšují výkon. Vyzkoušejte jedno či druhé, a samozřejmě si k tomu dejte pivo,“ radí zmíněná odbornice s tím, že tento nápoj typický spíš pro muže může být užitečný i ženám. „Fytoestrogeny, které se nacházejí ve chmelu, zvyšují ženské libido a vyrovnávají hladiny hormonů, což obvykle podporuje tu správnou milostnou náladu,“ dál radí Kat Van Kirk. Kladete si otázku, které pivo to správné?

„Těžší“ než světlé, ale ty výhody!
U mužů se doporučuje spíš tmavý typ, a to pro jeho obsah železa. Železo totiž zvyšuje hladinu toku krve do penisu a stará se o pevnější erekci. A ženy ať si dají, na co mají chuť… Než si ale k posteli připravíte soudek, myslete na to, že méně je více. Příliš mnoho „půllitrů“ naopak na sexuální život působí negativně. Navíc si mnozí stěžují na tolik charakteristický zápach z úst, který vůbec není sexy. Pozor si tedy dejte na dvě věci. Mějte po ruce žvýkačku a zároveň počítejte….

Skutečné množství piva, které může být v rámci milostných hrátek užitečné, se liší od člověka k člověku, orientační hranice je však stanovena na jeden až tři „kousky“ denně – bez ohledu na pohlaví. Není tohle dobrá zpráva, takhle před parným létem?

Milovníci piva vymysleli, jak se dá napít ve vesmíru

Publikováno:včeraZdroj:Sputnik

Speciální „kosmická“ flaška umožní meziplanetárním cestovatelům, aby si neodpírali oblíbený pěnivý nápoj. Australský startup Vostok Space Beer zahájil sběr peněz na výrobu stejnojmenné flašky, z které se dá napít v beztíži. Nádoba je určena především na pivo, píše The Sun.

Flaška má složitou konstrukci. Skládá se ze systému na přísun tekutiny speciálním žlábkem, kterým teče pivo k hrdélku dokonce v stavu beztíže. Na hrdélku má náústek, aby člověk mohl sát pivo jako dítě z lahvičky. Odborníci otestovali vynález v podmínkách nulové gravitace a sdělili, že zařízení funguje.

Vostok Space Beer byl vymyšlen jako legrace, ale členové kosmické výpravy ho budou moci dobře použít. Název nebyl zvolen náhodou, ale na počest lodě Jurije Gagarina, prvního kosmonauta na světě. Cena gadgetu činí 90 dolarů (asi 6 tisíc rublů), australští nadšenci hodlají shromáždit na jeho výrobu minimálně jeden milion dolarů.

Primátor představil nový design a komunikaci

Publikováno:včeraZdroj:Marketingové noviny.czPrimátor

Náchodský pivovar Primátor představil nový design a styl komunikace. Autorem je Little Greta. „Původně jsme vyhráli tendr na nové etikety. Jenže jsme zjistili, že je třeba do komunikace značky více ‘sáhnout’. Klienta se nám podařilo přesvědčit, abychom bytelněji komunikovali hodnoty, na kterých Primátor vyrostl – skutečné řemeslo, poctivost a hrdost na ryzost náchodského regionu.

Velké průmyslové pivovary se sice podobnými slovy rády zaštiťují, ale na rozdíl od nich Primátor tyto principy nikdy neopustil,“ uvedl jeden z majitelů agentury Tomáš Nedvěd.
Nové pojetí se promítlo do řady výstupů, zejména série čtrnácti etiket a imageového videa. „Pro zdůraznění tradičního přístupu při výrobě piva, na kterém Primátor lpí, jsme na etiketách použili autorskou ilustraci“, komentuje redesign jeho autor Radek Dostál. I za cenu toho, že výsledný produkt nebude prvoplánově navoněný, v novém prezentačním videu pak Little Greta pracovala se syrovou autentičností pivovarské výroby a divokostí náchodské přírody.

„Stejně svůj je totiž i produkt a lidé, kteří jej připravují. Je střecha skladu zralá k nátěru? Má pán ve videu sestřih ve stylu ‘vpředu byznys, vzadu párty’? No a co, pro klienta je nejdůležitější to, jaké vaří pivo,“ pousmál se Radim Vaňous, režisér videa. Že se tento nereklamní přístup vyplatil, podtrhuje nedávný zisk třetí příčky ve Zlatém středníku v kategorii Nejlepší firemní videoprezentace.

KRNAP má k výročí založení i vlastní pivo

Publikováno:před 2 dnyZdroj:Krkonošský deníkAutor:Jan BraunHendrych

Krkonošský národní park chystá oslavy 55. výročí založení. Již teď přichází s produktem, který jubileum připomene.

U jeho příležitosti uvařil vrchlabský pivovar Hendrych speciální várku piva, třináctku H13 KRNAP ALE, které se právě nyní dostává do restaurací a bude k zakoupení v informačních centrech Správy KRNAP. Je to světlý, svrchně kvašený speciál.

Hlavní oslavy 55 let KRNAP proběhnou 18. května ve Vrchlabí. Dopoledne bude patřit programu pro školy v KCEV Krtek, odpoledne přijde zábavný program v zahradě za historickými čtyřmi domky na náměstí Míru se skupinami Jumping Drums a Jam & Bazar. Součástí oslav bude tradiční Muzejní noc, s letošním tématem archeologie a možností vyzkoušet si práci archeologa. Vernisáží bude zahájena výstava Boleslavecká archeologie, kterou Správa KRNAP pořádá s partnerským Muzeem Ceramiki v polském Boleslawci.

Pivovary za rok proteklo šest miliard litrů vody

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Metro.czAutor: Marek Hýř

Výroba piva není zrovna ekologická záležitost. I ten nejšetrnější český pivovar spotřebuje na litr zrzavého moku tři litry vody.

„Zhruba čtvrtina spotřeby vody připadá na čištění, ať již lahví, sudů, zařízení a podobně. Voda je také například hnacím médiem v potrubí, kterým se dopravuje pivo,“ popisuje Jitka Němečková, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Loni se v Česku vyrobilo zhruba 20 milionů hektolitrů piva. Pokud by každý pivovar na litr piva spotřeboval tolik vody jako Prazdroj – tedy tři litry, tak selské počty říkají, že loni tuzemské pivovary spotřebovaly 60 milionů hektolitrů vody.

Pivovary si uvědomují svou velkou ekologickou stopu a snaží se s vodou šetřit.

„Zaměřili jsme se na monitoring spotřeby vody, který dokáže odhalovat možné problémy. Také vodu, kterou použijeme při chlazení na varně, opětovně využijeme při jiném úkonu,“ popisuje mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová.

Smíchovskému pivovaru se daří spotřebu vody snižovat dlouhodobě. „Loni se nám podařilo dostat na 3,53 litru vody na litr piva. Pokud to srovnáme s rokem 2013, jedná se o víc než pětiprocentní zlepšení,“ říká Mylbachrová.

Plzeňský Prazdroj od roku 2010 snížil spotřebu vody dokonce o 33 procent.

Ne vždy jde ale na výrobě šetřit. „Nelze se dostat k uvedeným limitům spotřeby vody, pokud vyrábíte pivo tradičním výrobním postupem, tedy dvoufázově a nepasterujete. V tomto případě musíme dbát na maximální čistotu veškerého zařízení, ale i produktu, ještě před stáčením do lahví či sudů,“ říká Zdeněk Mikulášek, mluvčí pivovaru Bernard.

Pivo jako český národní nápoj dostává na frak. Fackuje ho EET a protikuřácký zákon.

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Reflex.czAutor:Jiří Štefek

Spotřeba piva v České republice v loňském roce klesla o pět litrů na 138 litrů na osobu. Podle statistik Českého svazu pivovarů a sladoven poptávka po sudovém pivu v zemi klesla dokonce o sedm procent a ještě více se prohloubila propast mezi množstvím piva vytočeným v restauracích a zkonzumovaným z plechovek či lahví.

V pohostinských zařízeních se totiž loni vypilo jen 38 procent z celkové pivní spotřeby země. Podtrženo sečteno, z některých restaurací se tak brzy stanou jen polední jídelny, anebo by jejich majitelé měli začít zcela vážně uvažovat nad přestavbou svého podniku na cukrárnu nebo večerku.

Na úvod si pro jistotu zopakujme, že zde jde o statistická data. A v nich nikdo nezkoumá, zda si pivo v hospodě či obchodě koupil Čech, Němec nebo Američan. Množství prodaného piva na území Česka se zkrátka vydělí počtem všech obyvatel země. Tudíž se do toho započítají i několikadenní nemluvňata či stařečkové se zuby v hrníčku doma v kredenci. Ale dělalo se to tak vždy a metodika je v okolních zemích stejná či podobná. Přesto a nebo právě proto není tak známo, kolik toho za rok skutečně vypije jeden průměrný český pivař.

Ale zpět ke klesající celkové spotřebě a propadu prodejů sudového piva. Zlatavý chmelový mok je českým národním nápojem a skrze jeho konzumaci, ve které po celá desetiletí Češi vévodili a vévodí světu, se vytvořilo cosi, co lze nazvat českou pivní kulturou. V zemi jsou tisíce hospod, hostinců, pajzlů a putyk (přesto se jejich počet v posledních letech trvale zmenšuje), do kterých více či méně pravidelně chodí nemalá část národa.

Hlavním magnetem pro chození do hospod je nejen stále relativně nízká – byť stabilně a pravidelně rostoucí – cena piva (v porovnání s jinými nápoji), ale především socializační tmel určitého společenství lidí. Nad pivem se probírá politika, velice dobře a snadno se shánějí opraváři, automechanici či instalatéři nebo tátové od rodin si u půllitru foukají „bolístky“ z výchovy dětí a jsou rádi, že jsou rádi alespoň na chvilku z dosahu povinností a příkazů od svých drahých poloviček. O půlnoci se zhasne a jde se domů. A druhý den běží život dál.

Hospodské prostředí mělo donedávna ještě svoje tradiční kulisy. Ve většině podniků se kouřilo a každý měl před sebou lístek, kam vrchní připisoval piva. Se zavedením protikuřáckého zákona a EET se vše změnilo. Modravý kouř z lokálů zmizel (a kuřáci se shlukují venku před podniky u popelníků) a i maličkaté venkovské hospůdky pod hrozbou drakonických trestů evidují těch pár vytočených piv skrze elektronickou evidenci.

Dopad tohoto opatření do rozpočtu je sice prakticky nulový a ani existence elektronických pokladen není zárukou toho, aby si mnozí výčepní evidovali tržby po svém. Hostovi stále píší pivo na lístek a večer po šichtě něco málo do mašinky naťukají, ať dá berňák pokoj.

Zavedením chytrých pokladen přitom pak nemalé množství restauratérů vysvětlilo poměrně citelné zdražení piva. K dalšímu růstu cen došlo loni na podzim, kdy zdražil Plzeňský Prazdroj a jeho krok následovala většina pivovarů.

A řada lidí, kteří si u piva nemohou zapálit svoji cigaretu a vidí, jak jim vinou nejrůznějších nařízení zdražuje pivo, si návštěvu restaurace rozmyslí. Nebo nechodí tak často a místo pěti piv vypitých v hospodě si dají doma u televize dvě lahvové a jdou spát. Pokud takto postupuje alespoň určitá část tradičních pivařů, jsme zřejmě u samotné příčiny poklesu trhu.

Přestože jsem nekuřák, považuji protikuřácký zákon za totální zhovadilost a zásah do svobodného podnikání. Stát přitom ze spotřební daně a DPH z cigaret ročně inkasuje mnoho miliard. Tyto peníze mu nesmrdí? Přitom je zřejmé, že právě pokles spotřeby piva a především toho sudového jde na vrub protikuřáckému zákonu.

Mají teď provozovatelé restaurací a pivovarníci právo natahovat po státu ruku a žádat kompenzace ze pokles tržeb jako například sadaři, kterým takřka každý rok omrzne část stromů a na podzim mají málo ovoce?

Někdo může namítnout, že pokles spotřeby je dán tím, že už tu je zkrátka jiná generace lidí. Že už ty tam jsou doby, kdy muži chodili vícekrát týdně do hospody na pár piv. Jistě, i to je jeden z důvodů. Ale z rostoucí obliby pivních slavností a různých podobných akcí spojených s pivem je patrné, že pivo a pivní kultura v Česku vůbec není mrtvá. Ze zásahů státu je spíš jen umrtvená nebo přidušená. Protikuřácký zákon a EET byly svým způsobem první dvě zákeřné facky. Docela se obávám a jsem zvědav, jaké další nesmysly je budou následovat.

Novináři mají nejraději Pilsner Urquell

Publikováno:před 4 dnyZdroj:České nápojePrazdroj

Český svaz pivovarů a sladoven i letos zjišťoval preference českých novinářů v tradiční anketě Naše pivo 2018. Pilsner Urquell obhájil pozici nejoblíbenějšího piva u novinářské obce již počtvrté v řadě. Nápoj je první volbou pro více než pětinu z nich. Na druhém místě se umístil Bernard a třetí příčku obsadil Kozel. Zlatavý mok s bohatou pěnou si někdy dopřeje 99 % respondentů ankety.

Kromě chuťových preferencí anketa pravidelně zjišťuje také to, jaká témata novináře v souvislosti s českým pivem zajímají. Tomuto žebříčku vévodí informace o vývoji a trendech na pivním trhu, následované pivní kulturou a společenským významem tohoto tradičního českého nápoje. Ankety se letos zúčastnilo 182 žurnalistů napříč médii i regiony.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 21:506.160/6.160