Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Little Greta získala prestižní ocenění Red Dot

Publikováno:před 7 hodinamiAutor:Nikola Timkovicova

Kreativní agentura Little Greta navázala na sérii cen, které získala v posledních měsících. Za svůj design pro Jarošovský pivovar obdržela patrně nejprestižnější designovou cenu na světě, Red Dot Award. Red Dot je ocenění za produktový a komunikační design, které od roku 1955 uděluje německé designové centrum sídlící v Essenu. V soutěži jsou každý rok posuzovány práce tisíců designérů a studií ze šedesáti zemí. „Poslední měsíce byly z hlediska ocenění výživné. Od listopadu je tohle naše šestá kreativní cena. Je ale fakt, že Red Dot stojí nejvýš. Někdy se říká, že Red Dot je pro designéry to stejné jako Oskar pro herce,“ usmívá se jeden z majitelů agentury Tomáš Nedvěd. Vítězný vizuál pro Jarošovský pivovar, který obnovil svou výrobu v roce 2015, čerpá z tradičních slováckých motivů – kohouta, jeřábu nebo srdce. Ty polští designéři Little Grety Pawel Ratajczyk a Mateusz Slowakiewicz doplnili o typické pivní symboly – chmel a ječmen.

Vítězné práce jsou prezentovány v muzeích Red Dot Design Museums a v rámci putovní výstavy „Red Dot on Tour“ po celém světě.

Z českých firem získali Red Dot v minulých letech třeba ŠKODA Auto, Ton, mmcité nebo Tescoma.

Přehled ocenění, která Little Greta dosud získala za svou práci pro Jarošovský pivovar — IDA Design Award, A' Design Award, dvě World Beer Awards.

Kromě Jarošovského pivovaru Little Greta pracovala nebo pracuje pro Znojemský městský pivovar, Rodinný pivovar Morous, Budvar UK nebo Pivovar PRIMÁTOR.

Svijany si získávají jméno ve světě, na export už směřuje 8,4 procenta piva

Publikováno:před 9 dnyZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PRSvijany

Pivovar Svijany vyrobil za prvních šest měsíců roku 333,3 tisíce hektolitrů piva, o zhruba 18 tisíc více než ve stejném období loňského roku. Na celkovém zvýšení odbytu se největší mírou podílel export, jehož objem se zvýšil ze zhruba 6,70 % v prvním pololetí loňského roku na letošních více než 8,39 % celkového výstavu pivovaru. „Do konce roku se chceme dostat na úroveň kolem deseti procent celkové produkce, přičemž těžištěm naší exportní politiky je export plechovkového piva na nejvyspělejší evropské a světové trhy,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

V březnu začali ve Svijanech na nové lince v hodnotě přes 100 milionů Kč jako první český pivovar stáčet nepasterované pivo do plechovek. Vedle domácího českého trhu a Slovenska, kde je již také v prodeji kompletní sortiment nepasterovaných svijanských piv, s nimi pivovar míří především na vyspělé trhy v západní a jižní Evropě a také v zámoří. „Již v červnu jsme vypravili první kontejner zákazníkovi na východní pobřeží USA. Věříme, že se tam naše pivo setká s příznivým ohlasem a že ve Spojených státech najde naše kvalitní evropské plechovkové pivo velmi perspektivní odbytiště,“ řekl exportní manažer Pivovaru Svijany Jan Adámek.

K letošnímu zatím čtyřnásobnému meziročnímu zvýšení výroby piva v plechovkách přispěly i trhy na východě Evropy, především v Pobaltí a v Ruské federaci. „V červnu jsme naše výrobky za podpory agentury Czech Trade prezentovali v Moskvě, kde se mezi pozvanými zájemci z řad místních obchodníků a distributorů alkoholických nápojů setkaly s velmi vřelým přijetím,“ dodal k tomu Roman Havlík. „Také Rusko proto považujeme do budoucna za velice perspektivní trh.“

Za celý loňský rok Pivovar Svijany na zahraniční trhy vyvezl 6,7 procenta celkové produkce, zhruba o dva procentní body více než v roce 2016. Dosud je jeho hlavním exportním trhem Slovensko, kam směřuje téměř 90 % celkového vývozního objemu. V prvním pololetí letošního roku směřovalo do východní části někdejší federace celkem 24,8 tisíce hektolitrů svijanského piva, o 28 procent více než za prvních šest měsíců roku 2017. „Slováci českému pivu rozumějí a mají ho rádi, navíc jde o jednoho ze sedmi největších importérů piva v Evropě. I díky tomu mohla společnost Svijany Slovakia, jejímž majoritním vlastníkem je Pivovar Svijany, za čtyři roky své existence dosáhnout na pozici třetího největšího dovozce ze všech dceřiných společností, které u našich východních sousedů založily české pivovary. V současné době se Svijany točí ve více než šesti stech slovenských restaurací a stále přibývají další. Věříme, že naše nová nabídka nepasterovaných piv v plechovce dále přispěje k upevnění naší pozice na slovenském trhu,“ pokračuje Jan Adámek.

S výjimkou Slovenska a Chorvatska, kde má Pivovar Svijany vlastní dceřiné společnosti, tvoří zahraniční zákazníky převážně zahraniční velkoobchody s nápoji s vlastní distribuční sítí, v případě sousedních zemí však i maloobchod, restaurace a bary v příhraničí. „Dopravu si organizují a hradí příjemci, rádi jim však přitom pomůžeme dobrou radou. Aktuálně pro všechny nové zájemce připravujeme i anglickou verzi našich internetových stránek,“ uzavřel Jan Adámek.

Magda Vášáryová čestnou znalkyní piva z Prazdroje

Publikováno:před 2 hodinamiZdroj:České nápojePrazdroj

Plzeňský Prazdroj každoročně společně s vyhlášením vítěze soutěže pro nejlepší výčepní Pilsner Urquell Master Bartender uděluje i titul Honorary Connoisseur. Ten je určený významné osobnosti, která šíří věhlas plzeňského ležáku. Letos se jím stala slavná herečka Magda Vášáryová.

„Plzeňské pivo piju celý život. A už jsem si vlastně zvykla, že po roli paní sládkové v Postřižinách mě hlavně čeští diváci vnímají jako symbol piva – a vůbec mi to nevadí. Takže jsem za ocenění moc ráda – a budu i nadále hrdou velvyslankyní Pilsner Urquell všude, kde to půjde,“ říká Magda Vášáryová.

Magda Vášáryová je československá herecká legenda, která zanedlouho oslaví sedmdesáté narozeniny. Již v mládí ji proslavila titulní role ve filmu Františka Vláčila Markéta Lazarová, ztvárnila desítky filmových a divadelních rolí. Od roku 1990 se věnuje i politice a veřejnému dění. Působila jako československá velvyslankyně v Rakousku a slovenská velvyslankyně v Polsku a také v dalších veřejných funkcích.

Plzeňské pivo provázelo Magdu Vášáryovou nejen při herecké profesi, ale i v jejím dalším profesním působení. Ráda vzpomíná na to, když jako československá velvyslankyně ve Vídni servírovala Pilsner Urquell návštěvám z celého světa.

Titul Honorary Connoisseur uděluje Plzeňský Prazdroj významným osobnostem, které dlouhodobě a nezávisle šíří věhlas zlatého plzeňského ležáku doma i ve světě. Prvním nositelem tohoto titulu se stal oscarový filmový režisér Miloš Forman, mezi další nositele patří Zdeněk Svěrák, Karel Gott, oštěpař Jan Železný nebo hokejisté Martin Straka a Jaroslav Špaček.

Nemáte šanci ochutnat všechny. Na Dočesné bude šest desítek pivovarů!

Publikováno:před 7 hodinamiZdroj:e-mostecko.czAutor:Oldřich Hájek

Jedenašedesátý ročník Dočesné v Žatci proběhne na přelomu srpna a září s účastí téměř šesti desítek pivovarů, které budou návštěvníkům prezentovat své nápoje.
Informoval o tom Karel Fiala ze žateckého divadla. To je s městem Žatec pořadatelem největších slavností chmele v Ústeckém kraji. Konají se 31. srpna a 1. září. Přihlášeno je přesně 59 pivovarů. Z toho je 15 velkých a středních pivovarů a 44 malých pivovarů.

Soutěžit se bude o titul Pivovar Dočesné 2018. Získá jej na základě hlasování návštěvníků ten pivovar, který obdrží největší počet hlasů, a to kategoriích Minipivovarů a Středních a velkých pivovarů.

V každé kategorii vyhraje díky hlasování jeden pivovar, který obdrží nejvíce hlasů. Hlasování se mohou účastnit všichni občané České republiky nad 18 let pomocí řádně vyplněného soutěžního kupónu, který bude otištěn v letáčcích akce. Tam také bude označeno, který pivovar je malý a který větší.

Do kupónku vyplní hlasující číslo zvoleného pivovaru a potřebné osobní údaje. Hlasovací kupón lze vhodit do připravených nádob u Info stánků v místě konání akce. Hlasovat bude možné celý pátek a v sobotu do 17:00 hod.

Vítězné pivovary v obou kategoriích budou vyhlášeny v sobotu na hlavním podiu akce. Hlasující mohou získat hodnotné ceny.

Vstup na Dočesnou je zdarma. Program bude také v letošním roce na pěti podiích. Hlavní scéna na náměstí Svobody, druhá scéna na náměstí Prokopa Velkého, třetí scéna si své místo našla v letním amfiteátru ve Vrchlického ulici. Čtvrtou scénu s historickou tématikou najdou návštěvníci tradičně ve Dvořákově ulici. Po loňském úspěchu bude pátá scéna umístěna v Kapucínké zahradě.

Jarošovský pivovar získal ocenění Red Dot za design

Publikováno:před 16 hodinamiZdroj:Marketing JournalAutor:Petr MichlJarošovský

České pivo je skvělé, to každý ví. Neděje se ovšem každý den, aby vyhrávalo také „Oscara pro designery". Přesně to se nyní stalo Jarošovskému pivovaru a jeho lahvím.

Jarošovský pivovar získal jednu z nejvyšších poct ve světě designu, ocenění Red Dot. Jeho novou vizuální identitu, včetně etiket, vytvořila kreativní agentura Little Greta.

Red Dot je ocenění za produktový a komunikační design, které od roku 1955 uděluje německé designové centrum sídlící v Essenu. V soutěži jsou každý rok posuzovány práce tisíců designérů a studií ze šedesáti zemí.

Toto ocenění ovšem nebylo v tomto případě zase tak velkým překvapením, Jarošovský pivovar jich už získal celou řadu: dvě ceny za design etiket na World Beer Awards, ale také IDA Design Award a A' Design Award

„Poslední měsíce byly z hlediska ocenění výživné. Od listopadu je tohle naše šestá kreativní cena. Je ale fakt, že Red Dot stojí nejvýš. Někdy se říká, že Red Dot je pro designéry to stejné jako Oskar pro herce,“ uvedl jeden z majitelů agentury Tomáš Nedvěd.

Vítězný vizuál pro Jarošovský pivovar, který obnovil svou výrobu v roce 2015, čerpá z tradičních slováckých motivů – kohouta, jeřábu nebo srdce. Ty polští designéři Little Grety Pawel Ratajczyk a Mateusz Slowakiewicz doplnili o typické pivní symboly – chmel a ječmen.

Motiv kouhouta má symboliku vzkříšení – návrat pivovaru zpět k životu. V devadesátých letech Jarošovský pivovar proslavila stejnojmenná píseň skupiny Argema. 4 roky po její vydání v roce 1997 ovšem pivovar zanikl. Je tak skvělé, že o sobě dává vědět nejenom pivem, ale také svým designem. Cenu Red Dot získaly v minulosti z českých značek například ŠKODA Auto, Ton, mmcité nebo Tescoma.

Scény z Postřižin vrátí dalešický pivovar do dob první republiky

Publikováno:před 16 hodinamiZdroj:Třebíčský deníkDalešice

Po roce se do pivovaru vrací oblíbená akce s názvem Hrabalovská noc. Ta letos vychází na poslední srpnovou sobotu. Během oživených prohlídek pivovaru návštěvníci uvidí prostory, které normálně přístupné nejsou a zavzpomínají na poetickou atmosféru filmu Postřižiny.

Během prohlídek se návštěvníkům představí ochotníci ze souboru D.U.S.O.T. spolu s jejich externisty a připomenou nestárnoucí scény z nestárnoucího filmu.

První návštěvníci si pivovar prohlédnou v 18.00 a další vyjdou vždy po 45 minutách. Poslední prohlídka začne ve 21.30 hodin. Vstupné pro dospělého stojí 150 korun, děti ve věku od 3 do 15 let zaplatí sto korun. Místa je lépe předem rezervovat na čísle 568 860 942 nebo na rezervace@pivovar-dalesice.cz.

Jak putyky fungovaly v dobách socialismu a změnila se kvalita piva?

Publikováno:včeraZdroj:Extra.cz

Návštěvy hospod jsou i v současnosti oblíbenou aktivitou mnohých Čechů, ovšem za socialismu mělo sezení u piva trochu jiný ráz. Scházeli se v nich totiž lidé ze všech kruhů, domlouvali tam kariérní postupy, sháněli řemeslníky či školy pro děti. Nezanedbatelný part v nich sehrával i sám hospodský, který věděl o všech všechno. Jak to v socialistickém lokále vypadalo, jaké se čepovalo pivo a kdo ho navštěvoval?

Omlácené stěny, pivo točené pod míru, seprané ubrusy a pravidelné návštěvy příslušníků SNB kontrolujících občanské průkazy hostů – tak nějak to vypadalo za minulého režimu v hostincích po celém Československu. Stěny těchto podniků si musely vyslechnout mnohé, stejně tak jako vrchní, který disponoval četnými informacemi.

Mezi nejrozšířenější zařízení tohoto typu patřily hospody čtvrté cenové kategorie, takzvané „čtyřky“. V nich se s trochou nadsázky museli hosté hledat v oblacích kouře a překřikovat se jako o život. Na hygienu se tam moc nedbalo. Navštěvovali je zejména dělníci, ale potkat jste tam mohli i vzdělance. V hospodách mizely sociální rozdíly a pobyt v nich představoval jakýsi únik od reality.

Ve „čtyřkách“ jste mohli zahnat hlad obyčejnými českými pokrmy. Podávaly se polévky, jejichž cena se pohybovala do čtyř korun, cena hlavního jídla zase do osmi, maximálně do dvanácti korun. Pil se rum, zelená, vodka, griotka a samozřejmě pivo. To se točilo pod míru, tvrdý alkohol se zase ředil vodu. Šizení bylo běžnou praxí. Hospodský musel dodržovat zavírací hodinu, která byla stanovena většinou na desátou hodinu večerní. V případě přetažení hrozila pokuta.

V lokálech se probírala klasická témata jako práce, manželství, sport, rodina a peníze. Debatovalo se zkrátka o všem. A jak se změnila kvalita hospod a piva ve srovnání s dnešní dobou? Podle mnohých se zvedla jak úroveň pivnic, tak vztah k zákazníkovi. O chuti a kvalitě Čechy natolik milovaného zlatavého moku se vedou spory, nicméně podle odborníků se mnohonásobně zlepšilo jeho složení. V minulosti se do piva přidávaly zvláštní suroviny jako rýže, cukr či slupky z ovoce. V globálním pohledu na věc je jeho kvalita tedy zřejmě skutečně lepší.

Jak se dříve vařilo pivo?

Publikováno:včeraZdroj:EpochálníSvět.cz

Kdy a kde se vlastně objevilo první pivo? Jak se vařilo ve starověku? A měnila se jeho chuť v běhu času? Proč jsou Češi pivní velmocí? Pivo je jedním z nejstarších lidmi vyráběných kvašených nápojů na světě (vedle medoviny a vína). Za kolébku jeho výroby byl dlouho považován starověký Egypt. Když se ale na počátku 20. století profesoru Bedřichu Hroznému podařilo rozluštit starobabylonské, sumerské a asyrské klínové písmo, od tohoto názoru se upustilo. Ukázalo se totiž, že slad znali a pivo vařili už ve 3. tisíciletí před Kristem staří Sumerové.

Vzniklo pivo náhodou?
Podle všeho byl objev přípravy piva čistě náhodný (tak to ostatně u těch nejlepších vynálezů bývá). Teorií, jak k tomu došlo, existuje ale hned několik. Ta nejrozšířenější z nich tvrdí, že někdo nechal nádobu s obilnou kaší omylem před svým obydlím. Do nádoby poté napršelo, a když na ni pak zase zasvítilo slunce, její obsah zkvasil. Jiní zase hádají, že někdo rozkousal chléb pro nemocného a vložil ho do nádoby s vodou. Teplo v místnosti se prý následně postaralo o zkvašení.

Dvacatero piv z Babylonu
Pro dosažení hořké chuti se pak do piva přidávala zelená hořčice či jiné rostliny. Chmel začali využívat až Babyloňané, kteří po zániku říše Sumerů převzali mnohé z jejich kultury za své, a to včetně kulinářských receptů. O úctě k pivu v Babylonii svědčí i dodržování nepsaného zákona, který říkal, že během vojenských tažení se v dobytých městech má ušetřit pivovar. Babyloňané vyráběli okolo dvaceti druhů piv (husté, červené, černé…). V jejich podání měl ale nápoj kašovitou konzistenci, takže se spíše srkal než pil.

Exportní artikl
Hérodotos ve svém díle Dějiny uvádí, že díky vyspělému zemědělství a soustavě zavodňovacích kanálů pole v té době rodila ječmen a pšenici až čtyřikrát do roka. Je fakt, že v době největšího rozkvětu Babyloňané pivo vyváželi až do 1000 kilometrů vzdáleného Egypta. Pro export do této země byl pak určený především ležák vařený z ječmene a špaldy. Čím více špaldy pivo obsahovalo, tím bylo dražší.

Svačina pro stavitele
Egypťané pivo považovali za dar boha Slunce Re a přezdívali mu „víno z ječmene“. Vedle chleba, česneku a cibule bylo také hlavním pokrmem dělníků pracujících na stavbě pyramid. Pro představu, jejich denní dávka potravin představovala dva džbánky piva, tři až čtyři bochníčky chleba a k tomu cibule a česnek. Pivo bylo také platidlem – armáda, státní úředníci nebo další státní zaměstnanci dostávali část mzdy právě v této naturálii.

Pivo z chleba
O pivovarnictví v Dolní i Horní říši starověkého Egypta existuje mnoho písemných zmínek. V roce 1988 dokonce americký antropolog Jeremy Geller vykopal v oblasti asi 900 kilometrů proti proudu Nilu zbytky pivovaru. Poblíž Káhiry pak byly odkryty pozůstatky asi 6500 let staré pekárny a pivovaru. Nacházely se bezprostředně vedle sebe, a to patrně proto, že v Egyptě, stejně jako předtím v Mezopotámii, se pivo vyrábělo z ječných či pšeničných chlebů.

Starodávné recepty
Upečené chleby se tehdy rozdrtily a smíchaly s vodou. Vzniklá kaše se rozlila do džbánů (někdy mohla být přidána i šťáva z datlí) a naplněné džbány se uzavřely hliněnými zátkami. Jejich obsah se nechal samovolně kvasit. Později, když už se nepekly chleby ve formách, nahradily je chlebové placky pečené na otevřeném ohništi. Ty se pak společně s vodou rozšlapávaly v kádích.

Pivo na cestu
Zejména v období vlády Ramesse II. Velikého (1290–1224 př.n.l.) bylo pivo v Egyptě a dalších zemích okolo Středozemního moře nejoblíbenějším nápojem. Stalo se také obětním darem, který nechyběl při žádné starověké bohoslužbě. A i zemřelý faraon dostával na svou posmrtnou cestu do záhrobí pivo (dokonce hned čtyři druhy!).

Proč upadlo v nemilost?
Při svých námořních cestách do Egypta poznali výrobu piva také staří Řekové. Nejznámější řecký lékař Hippokrates ale pravidelné pití piva nedoporučoval. On sám ho používal pouze coby lék proti nespavosti nebo horečce. Od Řeků se znalost výroby piva rozšířila do Říma. Zde byl tento nápoj velmi oblíbený až do začátku našeho letopočtu, později ale, v dobách největší slávy Říma, jeho popularita poklesla. Římané totiž upřednostňovali víno. A důvod? Ten byl jednoduchý: pivo totiž konzumovali i barbaři, odvěcí nepřátelé Říma. Přesto se ale od výroby piva v Římské říši neupustilo, a dokonce i římský vojevůdce Gaius Julius Caesar jím nechával na svých taženích Evropou zásobovat své legie.

Chmel je naše zlato
První zmínky o vaření piva na našem území pocházejí ze 4. století před Kristem. Tehdy se totiž ze severní Itálie do střední Evropy dostal keltský kmen Bójů a znalost vaření piva si přinesl s sebou. Od 3. století našeho letopočtu pak z východu přicházeli Slované a s nimi i znalost výroby piva z ječmene, pšenice či ovsa, a to včetně chmelení.

Pivo z klášterů
Ve středověku se pivo nabízelo i dětem. Nejspíš proto, že v tehdejších hygienických podmínkách bylo, jako nápoj vařený s chmelem, zdravější než voda z některých zdrojů. Zdatnými pivovarníky byli mniši, kteří na pozemcích svých klášterů začali pěstovat chmel. V 9. a 10. století tak v českých zemích a v Bavorsku vznikla řada klášterních pivovarů, v nichž se vařilo pivo vynikající kvality.

Opilí věřící
Nejstarší klášterní pivovar na českém území byl pravděpodobně založen roku 970, a to konventem benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Pití piva v českých zemích ovšem postupně dosáhlo takové míry, že si pražský sídelní biskup svatý Vojtěch (který přitom sám spoluzakládal pivovar v břevnovském klášteře) vynutil na papeži zákaz výroby i konzumace piva v celé své diecézi (zahrnovala celé Čechy). Věřící holdující nezřízenému pití piva totiž nevedli řádný život.

První prohibice
První, a naštěstí také poslední, prohibice v zemích Koruny české měla podle některých historiků trvat až do 12. století. Poté byla, k radosti mnohých, pivu vrácena doložka postního nápoje a tento nápoj byl vařen nejen v klášterech, ale i v domech měšťanů, šlechticů a dalších vrstev obyvatelstva. A tak je tomu v podstatě dodnes.

Pálenka a pivo ze dřeva? V Japonsku se experimentů s alkoholem nebojí

Publikováno:včeraZdroj:Dřevostavitel.cz

Ječmen, kukuřice nebo třeba řepa. Lidé umí vyrábět chutný alkohol z nejrůznějších plodin. V Japonsku, které ve světě lihových nápojů proslulo zatím jen silnou rýžovou pálenkou, se nyní připravují na revoluci. Výzkumníci zdejších lesních závodů připravují pro trh alkoholický nápoj, vyrobený ze dřeva. Bude o co stát?

Skutečně se nejedná o běžný dřevní líh, tedy denaturovaný alkohol pro průmyslové použití, ale o plnohodnotný drink. Japonský Výzkumný institut pro lesy a lesnictví pracuje na jeho syntéze usilovně už od roku 2009 a tento produkt má uživatelům nabídnout kvality srovnatelné s whiskou či karibským rumem. Jak to? To si zatím japonští výzkumníci nechávají pro sebe, i když z tiskových zpráv je ledacos patrné.

Alkohol, jaký svět neviděl
Například? Získat ze dřeva etanol není až tak komplikované. O poznání těžší je zajistit, aby se skutečně dal konzumovat bez následků a byl přitom i obdařen nějakou zajímavou chutí. Toho má být dosaženo velmi sofistikovaným způsobem výroby, který si nezadá s těmi nejlepšími palírnami a světově proslulými pivovary. Pochopitelně i proto podstatnou část informací o výrobním postupu drží Japonci zatím pod pokličkou.

Chutnat nebude jen bobrům a červotočům
Základní surovinou tu má být kůra stromů různých druhů smíchaná v konkrétním poměru a ochucená o další dřevní suroviny. Spekuluje se o lýku a květech stromů, které by dodaly nápoji vláčnost a lákavé aroma. A svou roli má při vzniku mimořádného alkoholického nápoje hrát i fakt, že vyráběný alkohol bude dozrávat a stárnout do chuti v dřevěných sudech.

Přírodní pochoutka vzniká chemickou cestou
Co ještě je japonském o „alkoholu ze dřeva“ známo? Že ta správná dřevitá chuť i cukr se bude do nápoje uvolňovat z pulverizované, tedy na prach nadrcené, dřevní biomasy. Z té se po blíže nespecifikované chemické úpravě stane pastovitá hmota později obohacená o enzymy rozkládající celulózu. Tedy jinak základní stavební materiál dřeva.

Hydrolytické štěpení se má postarat o to, aby se z této buničiny postupně uvolnily cukry, které se stanou potravou hladových kvasinek. A dál už je to klasika: teplo, kvašení a na konci pak alkohol. Ale jaký? Spíš něco silnějšího, nebo pití na žízeň? Japonští výzkumníci se zatím jen pochlubili, že cestou varu (podobně jako u piva) i destilací se zatím dobrali shodného výsledku v podobě 3,8 litrů alkoholické tekutiny.

Dřevo plné lihu
K tomuto množství prý postačily jen čtyři kilogramy dřevní hmoty. Obsah alkoholu ve zmíněných vzorcích se pak pohyboval okolo 15 %. Tedy buď jako zatraceně silné zahraniční pivo nebo spíše jako japonské rýžové saké. A možné příchutě? Nabídka se zatím omezuje na intenzivní chuťové tóny dřeva východní zakrslé břízy, jilmu, cedru a třešní, které prý rozhodně ničím nepřipomínají to, na co jsme dosud byli zvyklí.

Novinka, která budí rozpaky
„Nápad vyrábět ze dřeva líh je tu už dlouho, ale pro konzumenty měl jednu podstatnou nevýhodu,“ prozrazuje Kengo Magara, jeden z výzkumníků badatelského týmu. „Nebyl pitný. A stejně tak se dosud chemické zhodnocení dřeva omezovalo jen na produkci biopaliv, což je trochu málo.“

„Náš přístup ale umožňuje produkovat alkohol přímo ze dřeva a s nezaměnitelnou chutí dřeva. Je to novinka, kterou lidé jistě ocení,“ uzavírá Magara. Na degustaci si ale budeme muset stejně ještě chvilku počkat. I když už v japonském výzkumném institutu pitné vzorky mají, k zákazníkům by měl jejich produkt zamířit nejdříve v roce 2021. Teprve až bude první šarže dostatečně odleželá.

Pivaři si klepali na čelo. Přesto po nealko pivu či radleru občas sáhne každý druhý

Publikováno:včeraZdroj:Novinky.czAutor:Jindřich Ginter, Jakub Svoboda

Přestože si naši pivaři před lety v hospůdkách a u domácího posezení klepali na čelo, když do obchodů a restaurací přišla nová nealkoholická piva a směsky s limonádami, radlery si nakonec cestu k Čechům přece jen našly, hlavně k mladším ročníkům.

Alespoň někdy si pito u nás podle průzkumu společnosti KPMG otevře více než polovina mužů (62 procent) a téměř polovina žen (47 procent).

„Životní styl Čechů a Češek se mění, jsme aktivní, více se zajímáme o své zdraví. Během sportu nebo při náročném dni tak mnoho z nás dá přednost nealkoholickému před klasickým pivem,“ říká k výsledku průzkumu Karel Růžička z KPMG.

Malá osmička
Navíc stále více šoférů si už raději nedá ani „jen jedno“, protože policie a úřady od loňského července přitvrdily v odebírání řidičáků.

Některé menší pivovary tak vidí příležitost i pro nízkostupňová piva. „Mnozí naši hosté k obědu volí zde uvařenou malou osmičku s tím, že jedou později. Jedno malé osmistupňové je asi, jako byste si dali čtyři nealka,“ říká servírka z jihočeského pivovaru Lipan v Dražíči u Týna nad Vltavou.

Zatímco celková spotřeba piva v Česku loni mírně klesla, nealko piva a radlery, tedy směsi piva s ovocnou limonádou nebo šťávou, se těší čím dál větší oblibě.

Mezi nejznámější značky nealkoholických piv patří Birell nebo Bernard Švestka, nealko verze však už nabízí většina velkých pivovarů.

Průzkum KPMG ukázal, že nealko piva s příchutí chutnají zejména ženám (85 procent vs. 70 procent mužů) a mladým lidem. S rostoucím věkem tento podíl klesá, ve věku 55 až 64 let si ochucené pivo rádo dá jen 38 procent lidí.

Naprostá většina respondentů (93 procent) kupuje nealko piva a radlery v hypermarketech, supermarketech a diskontních prodejnách, přibližně čtvrtina pak v maloobchodních prodejnách.

Specializované kamenné prodejny, pivotéky nebo e-shopy jsou okrajovou záležitostí, chodí tam pouze mladší generace a obyvatelé velkoměst (šest procent).

Objem prodaných ovocných piv v tuzemském maloobchodě se od loňského července do letošního června podle analytické společnosti Nielsen zvýšil meziročně o 18 procent na 25,1 miliónu litrů.

Prodej piva v obchodech stoupl jen o 1,6 procenta na 736 miliónů litrů. Češi za ovocná piva kupovaná v obchodech za uplynulý rok zaplatili 814 miliónů korun, což je 13procentní nárůst, za pivo pak 16,9 miliardy korun, meziročně o sedm procent více.

Prodej ovocných piv roste nejrychleji z celého pivního maloobchodního trhu. V horku, jaké u nás panuje v posledních týdnech, dávají lidé přednost méně alkoholickým desítkám a právě nealkoholickým pivům a radlerům.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.08.2018 21:366.543/6.543