Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Export vykrývá ztráty pivovarnictví za loňský rok

Publikováno:před 6 dnyZdroj:ČSPSAutor:Marek Vomočil

Úspěch v exportu, ale propad z pohledu tuzemského trhu, takové jsou loňské výsledky českého pivovarnictví. Celkový výstav klesl o 0,7 procenta a produkce určená pro tuzemský trh se snížila dokonce o 2,1 procenta. Zatímco předloni se v České republice zkonzumovalo takřka 16,4 milionů hektolitrů piva, loni to bylo jen 16 milionů hektolitrů. Ještě horší zprávou pro pivovary ovšem je, že se tak děje na úkor čepovaného piva.

„Nůžky mezi spotřebou piva v restauracích a baleného piva se rozevírají stále více. Aktuálně tento poměr činí už 38 ku 62 procentům. Dalším trendem je nárůst plechovek. Meziročně dokonce o 37 procent. I proto řada pivovarů investuje do nových linek na jejich výrobu,“ komentuje vývoj trhu předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Produkce i konzumace českého piva klesá
V roce 2017 se v Česku vyrobilo 20,3 milionů hektolitrů piva, což oproti roku 2016 představuje pokles o 0,7 procenta. „Z našeho pohledu se jedná o ne zcela úspěšný rok. Za loňské špatné výsledky mohou ve velké míře regulace a přílišná byrokracie, která komplikuje podnikatelům živnost a dopadá na českou pivní kulturu. Přestože se trh relativně dokázal vyrovnat s EET, u protikuřáckého zákona je tomu naopak, celkové dopady jsou negativní,“ říká Šámal. Poklesl i výstav piva pro domácí trh včetně nealkoholického piva a importu, meziročně o 2,1 procenta. V důsledku celkového poklesu došlo i ke snížení průměrné spotřeby piva na jednoho obyvatele. Češi v loňském roce vypili na hlavu v průměru 138 litrů, což je o 5 litrů méně než v roce 2016.

Ležák předskočil výčepní piva
Po několika desítkách let opět převládl prodej jedenáctek a dvanáctek nad výčepními pivy. V loňském roce zaznamenala spotřeba na domácím trhu v této kategorii meziroční dvouprocentní nárůst na 48,8 procenta. Výčepní pivo si drží 46,5procentní podíl. „Jsme konzervativní a stále více z nás se vrací k tradičnímu českému ležáku. Jeho většinový podíl znamená, že se více přibližujeme pivovarnickým zemím, jako jsou Německo, Rakousko či Belgie,“ dodává Šámal.

Dařilo se nealkoholickému pivu, kterého se loni vyrobilo na 578 tisíc hektolitrů. Meziročně zhruba o 30 procent na 301 tisíc hektolitrů se zvýšil i výstav míchaných nápojů na bázi piva, tzv. pivních mixů.

Z hlediska spotřeby piva dle obalů vzrostly kromě plechovek také PET lahve (+ 3 procenta). Klasické pivní lahve klesly o 4 procenta. U sudového piva vzrostly cisterny (+ 8 procent), klasické sudy naopak výrazně poklesly (- 7 procent). „Pivo čepované z cisterny je viditelným trendem nejen v tuzemsku, ale i českého pivního exportu,“ říká Šámal.

České pivo má v zahraničí zvuk
Plusových čísel dosáhl export, který kontinuálně roste od roku 2011. Celkem bylo loni z České republiky vyvezeno 4,6 milionů hektolitrů, což je v meziročním srovnání nárůst o 4,5 procenta. „Vývoz piva roste ve všech formách a spolu s ním vzniká v zahraničí stále více hospod českého typu, což vnímám velmi pozitivně. Navíc se nejedná jen o velké pivovary, ale jsou mezi nimi střední i malé,“ upozorňuje Šámal. Tempo růstu exportu do zemí EU meziročně zpomalilo na 2 procenta, nejvíce piva se vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. V případě zemí mimo EU činí nárůst oproti předcházejícímu roku 18 procent a největšími spotřebiteli českého piva byly Rusko, Korejská republika a USA.
O 2,3 procenta loni vzrostl dovoz piva, přesto zůstává na nejnižší úrovni v Evropě. Ze zemí Evropské unie se do České republiky nejvíce piva dovezlo z Polska a mimo unijní země pak z Mexika, významnou destinací je také Srbsko.

Česká republika je pátým největším výrobcem sladu v Evropské unii
Tuzemské sladovny v loňském roce vyprodukovaly zhruba 546,5 tisíce tun sladu, což představuje meziroční růst o 0,5 procenta. Do zahraničí se přitom vyvezlo 236 995 tun, ve srovnání s rokem 2016 se naopak jedná o 11,5procentní propad. „Podíl vývozu z celkové produkce tak činil 43 procent, zatímco o rok předtím byl tento podíl 49procentní,“ uvádí Richard Paulů, člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven a generální ředitel Sladovny Soufflet. Česká republika je pátým největším výrobcem sladu v Evropské unii.
Tradičně nejvýznamnějšími odběrateli sladu z České republiky jsou Polsko a Německo. „Nejdynamičtější meziroční nárůst zaznamenal vývoz do Rakouska a Japonska. Naopak vývoz klesl především do sousedního Polska, dále Maďarska a překvapivě také do Velké Británie,“ doplňuje výsledky Paulů. Celkově se český slad vyváží do 51 zemí. Alarmující pro sladařství je zejména úbytek orné půdy, která ustupuje výstavbě. To spolu s erozí v současnosti představuje největší problém zemědělské půdy.

Přínosy pivovarnictví českého ekonomice
(Zdroj: The Hospitality Sector in Europe; Ernst&Young 2013)
- Pivovarský sektor ročně odvede na daních 29 mld. Kč a vytváří pracovní příležitosti pro 65 000 lidí;
- Svým dodavatelům ročně zaplatí 20 mld. Kč, z toho více než 90 % dodavatelům v ČR;
- Pivovarnictví je významným odběratelem produkce českých zemědělců;
- Významně ovlivňuje provozovatele restaurací a kaváren, kde více než 25 % tržeb tvoří pivo;
- Jedno místo v pivovarnictví vytváří: jedno místo u dodavatelů, dvě místa v maloobchodě, pět míst v pohostinství, dvě místa v ostatních odvětvích.
- V Čechách je více než 40 000 malých restauračních podniků, které zaměstnávají přímo
167 000 lidí a vytvářejí podmínky pro zaměstnanost v souvisejících odvětvích pro dalších více než 139 000 lidí. Hospody a restaurace jsou významnou součástí české společnosti a životního stylu, mnohdy zastávající roli komunitních center.

Pivovar Litovel: tradice, historie, ale i osud zápasníka Frištenského

Publikováno:před 3 hodinamiZdroj:Chytrá ženaLitovel

Před více než sedmi sty lety, kdy král Václav II. udělil městu právo mílové, se začala psát historie přípravy zlatého moku v Litovli. Královské privilegium opravňovalo výhradně litovelské měšťany vařit a šenkovat pivo v okruhu jedné míle(středověké), tedy v okolí přibližně sedmi kilometrů. Později se zde díky Josefu Svozilovi zrodil první ryze český vlastenecký pivovar se sladovnou, který byl slavnostně otevřen 12. listopadu 1893.

Pivovar Litovel se dodnes drží klasického výrobního postupu a místních surovin. Právě takto připravované pivo navazuje na tradice mistrůsládků, předávané z generace na generaci. Suroviny, které využívá při výrobě „litovelského zlata“, čerpá především ze svého úrodného okolí, ať už se jedná o vodu z Litovelského Pomoraví, ječmen na slad pěstovaný na hanáckých polích, či chmel pocházející z místní vyhlášené tršické anebo žatecké oblasti. Znamením, že je správné nevzdávat se svých tradic, jsou i mnohá ocenění z prestižních tuzemských i světových anonymních degustačních soutěží. Litovelská piva se pravidelně umisťují mezi nejlepšími, a to i vestále rostoucí konkurenci. Nejčerstvějšími přírůstky jsou zlatá a dvěstříbrné medaile ze Zlaté pivní pečeti 2018. Pivo z Litovle opět zaujalo porotce i na Pivexu 2018, odkud si odvezlo hned čtyři medaile.

Cenné kovy byly doménou i nejslavnějšího českého zápasníka Gustava Frištenského, který zvítězil v deseti tisících kláních v řeckořímském zápase i volném stylu. Jeho neodmyslitelné spojení s městem Litovel začalo jeho láskou, a to nejen k pivu, ale i k dceři Josefa Elledera, prvníhosládka Rolnického akciového pivovaru se sladovnou v Litovli, prvního ryze českého vlasteneckého pivovaru v regionu.

Gustav Frištenský na obraze od akademického malíře a ilustrátora Kamila Mutticha.

Právě na počest Gustava Frištenského před sedmi lety v litovelském minipivovaru vytvořil současný sládek Petr Kostelecký pivní speciál Litovel Gustav 13°. Toto polotmavé nefiltrované pivo zraje v ležáckém sklepě celých sto dní. Milovníci zlatavého moku si jej oblíbili pro jeho příjemnou, déle doznívající lahodnou hořkost, chmelové aroma a typickou jantarovou barvu, kterou mu dodává smíchání několika druhů sladů. Hustá bílá pěna a správný říz umocňují výsledný dojem.

Minipivovar je nedílnou součástí pivovaru. Litovelští pivovarníci ho používají při zkoušení nových postupů a chutí. Stále hledají nové kombinace surovin do pivních speciálů, které by uspokojily pivní gurmány. Některá piva z minipivovaru, mezi něž patří zmiňovaný Gustav či zelené pivo Patrik, získala své vlastní místo v pravidelné nabídce.

Hora dala pivu jméno. Jedinečný ležák Keprník plní první půllitry

Publikováno:před 6 hodinamiZdroj:iDNES.czHolba

Jeho patronem je známý herec a režisér Miroslav Krobot, který spolu se sládkem narazili 1. sud. Keprník je pivo z hor a jeho příběh v Holbě začali psát už na začátku roku. Dali mu to nejlepší z Jeseníků a hlavně čas. A on vyzrál ve skutečného velikána.

Na počátku bylo odhodlání, uvařit nový ležák z hor, podle staré receptury a současně trochu jiný. Jedinečné pivo, po kterém zjihne i nejnáročnější fajnšmekr. „Ležák s majestátem Jeseníků, drsný a přitom lahodný, to byl náš záměr a o tom, že i cesta je cíl nás přesvědčily už první degustace. A tak jsme mu dali ještě trochu času a on vyzrál ve skutečného velikána“ říká sládek Luděk Reichl.

Pivo všemi smysly
Na první pohled ležák Keprník zaujme svoji zářivou jiskrou. Připomíná horské bystřiny a neutuchající energií i chuť do života. Takový je Keprník, stejně opravdový a stejně překvapují jako voda z horských pramenů, která je jeho základem.

Následuje vábivé aroma, které proniká do okolí. Cítíte vábivou chmelovou vůni, která jako by se měnila s každým centimetrem, který dělí sklenici od vašich úst. Objímá vás a vzbuzuje majestátný pocit. Je tak příjemný, že si ho chcete užít co nejdéle.

První doušek odkryje hutné tělo piva. Poznáte v něm ničím nepotlačený fundament piva a vychutnáváte si chlebnatou a dokonale vyváženou chuť. Skoro se chce ji kousat a v tom přichází pomalu se rozeznívající lahodná a přitom intenzívní hořkost. Doznívá až na samém kořeni jazyka, kdy ležák pomalu opouští vaše ústa. Dovolí Vám ocenit degustační zážitek, který připomíná ódu na pivo.

„Tentokrát jsme použili slad z podhorských ječmenů a horský chmel z Jeseníků. V Holbě jsme ho coby pro pivo vzácné koření, použili vůbec poprvé a sami ho ručně česali ve vytipovaných oblastech u nás v horách. Obohacuje hořkost i vůni piva a podtrhuje jeho osobitost. Suroviny je třeba dobře vybírat a my jsme si počkali na ty nejlepší,“ je přesvědčený sládek Luděk Reichl.

Domažlický pivovar stavbaři přestaví za 114 milionů

Publikováno:před 18 hodinamiZdroj:Domažlický deníkAutor:Josef BaborDomažlice

114 milionů korun. To je částka, kterou ve výběrovém řízení na přestavbu domažlického pivovaru v kulturní centrum nabídla jediná stavební firma, která se do tendru přihlásila.

„Zakázku získala společnost Metrostav,“ uvedl místostarosta Zdeněk Novák (SPMD). Dodavatele vybrala na základě výběrového řízení Rada města Domažlice. Firma by si staveniště měla převzít 30. dubna.

Budoucí kulturní centrum svojí severní stranou přiléhá k parkovišti obchodního domu Kaufland. Stavbaři obsadí řadu parkovacích míst přiléhajících k areálu pivovaru. Tato kolmá stání i v budoucnu budou vyhrazena pro potřeby kulturního centra. Tím se o zhruba desítku sníží už tak nedostačující parkovací plocha před obchodem.

Letos by se mělo prostavět 58 milionů korun, v příštím roce necelých 56 milionů.

V multifunkční centrum se postupně mění areál bývalého domažlického pivovaru. „První etapa rekonstrukce byla dokončena v roce 2016. Opraven byl Hvozd, kde vznikly unikátní výstavní prostory a také technologické vybavení pro celý zbývající areál. Teď vznikne komunitní centrum a také vzdělávací centrum – knihovna. Obnovené bude i pivovarnictví,“ popsala mluvčí domažlické radnice Kristýna Bublová.

Patnáct milionů korun se podařilo městu získat už na opravu Hvozdu, a to z Regionálního operačního programu Jihozápad. Celkem se tehdy náklady vyšplhaly na zhruba 27 milionů korun. I na pokračování prací bude využita dotace z Evropské unie.

„Na komunitní centrum získalo město dotaci ve výši 90% celkových nákladů projektu. Jedná se o částku necelých 18 milionů korun. Hlavním cílem je vybudovat v prostorách pivovaru víceúčelové zařízení pro setkávání obyvatel Domažlicka na různých úrovních -společenských, vzdělávacích, kulturních,“ zmínil Novák.

Další peníze z Evropské unie půjdou na knihovnu, ta obsadí dvě patra v přestavovaném objektu. Kromě klasických služeb nabídne knihovna také služby vzdělávacího centra s využitím aktuálních technologií a přístupů. Celkové náklady jsou zhruba 11,5 milionu korun, dotace činí zhruba 10 milionů korun.

Rekonstrukce zahrne i výstavbu restaurace, dalších výstavních prostor, sálu pro zhruba stovku lidí, ale také prostor pro obnovení pivovarnictví. Minipivovar by měl v budoucnu vyprodukovat až tři tisíce hektolitrů piva ročně.

„V celkových nákladech není dosud zahrnuta pouze samotná technologie minipivovaru, gastrovybavení a regálový systém pro knihovnu,“ zmínila Bublová. Stavbaři by měli přestavbu dokončit do 30. dubna příštího roku.

Spotřeba piva v tuzemsku padá. V kurzu jsou silnější ležáky

Publikováno:před 23 hodinamiZdroj:Ústecký deník

Úspěch v exportu, ale propad z pohledu tuzemského trhu. Takové jsou loňské výsledky českého pivovarnictví. Celkový výstav klesl o 0,7 procenta a produkce určená pro tuzemský trh se snížila dokonce o 2,1 procenta.

Zatímco předloni se v České republice zkonzumovalo takřka 16,4 milionů hektolitrů piva, loni to bylo jen 16 milionů hektolitrů. Ještě horší zprávou pro pivovary ovšem je, že se tak děje na úkor čepovaného piva.

„Nůžky mezi spotřebou piva v restauracích a baleného piva se rozevírají stále více. Aktuálně tento poměr činí už 38 ku 62 procentům. Dalším trendem je nárůst plechovek. Meziročně dokonce o 37 procent. I proto řada pivovarů investuje do nových linek na jejich výrobu,“ komentuje vývoj trhu předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

V roce 2017 se v České republice vyrobilo 20,3 milionů hektolitrů piva, což oproti roku 2016 představuje pokles o 0,7 procenta.

„Z našeho pohledu se jedná o ne zcela úspěšný rok. Za loňské špatné výsledky mohou ve velké míře regulace a přílišná byrokracie, která komplikuje podnikatelům živnost a dopadá na českou pivní kulturu. Přestože se trh relativně dokázal vyrovnat s EET, u protikuřáckého zákona je tomu naopak, celkové dopady jsou negativní,“ říká Šámal.

Poklesl i výstav piva pro domácí trh včetně nealkoholického piva a importu, meziročně o 2,1 procenta. V důsledku celkového poklesu došlo i ke snížení průměrné spotřeby piva na jednoho obyvatele. Češi v loňském roce vypili na hlavu v průměru 138 litrů, což je o pět litrů méně než v roce 2016.

Po několika desítkách let opět převládl prodej jedenáctek a dvanáctek nad výčepními pivy. V loňském roce zaznamenala spotřeba na domácím trhu v této kategorii meziroční dvouprocentní nárůst na 48,8 procenta. Výčepní pivo si drží 46,5procentní podíl.

Z hlediska spotřeby piva dle obalů vzrostly kromě plechovek také PET lahve, které zaznamenaly nárůst o tři procenta). Klasické pivní lahve klesly o čtyři procenta. Plusových čísel dosáhl export, který kontinuálně roste od roku 2011. Celkem bylo loni z České republiky vyvezeno 4,6 milionů hektolitrů, což je v meziročním srovnání nárůst o 4,5 procenta.

Tempo růstu exportu do zemí EU meziročně zpomalilo na 2 procenta, nejvíce piva se vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. V případě zemí mimo EU činí nárůst oproti předcházejícímu roku 18 procent a největšími spotřebiteli českého piva byly Rusko, Korejská republika a USA.

Česká republika je pátým největším výrobcem sladu v Evropské unii. Tuzemské sladovny v loňském roce vyprodukovaly zhruba 546,5 tisíce tun sladu, což představuje meziroční růst o 0,5 procenta. Do zahraničí se přitom vyvezlo 236 995 tun, ve srovnání s rokem 2016 se naopak jedná o 11,5procentní propad.

„Podíl vývozu z celkové produkce tak činil 43 procent, zatímco o rok předtím byl tento podíl 49procentní,“ uvádí Richard Paulů, člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven a generální ředitel Sladovny Soufflet.

Tradičně nejvýznamnějšími odběrateli sladu z České republiky jsou Polsko a Německo. „Nejdynamičtější meziroční nárůst zaznamenal vývoz do Rakouska a Japonska. Naopak vývoz klesl především do sousedního Polska, dále Maďarska a překvapivě také do Velké Británie,“ doplňuje výsledky Paulů.

Celkově se český slad vyváží do 51 zemí. Alarmující pro sladařství je zejména úbytek orné půdy, která ustupuje výstavbě. To spolu s erozí v současnosti představuje největší problém zemědělské půdy.

Zlatý Bažant Radler 0,0% Jahoda - Rebarbora je zpět

Publikováno:včeraZdroj:České nápoje

Zlatý Bažant Radler 0,0% Jahoda & Rebarbora sa s príchodom jari vracia k svojim verným zákazníkom. Osviežujúci 100% prírodný nápoj prichádza na trh v novom šate a vo vylepšenej verzii úplne bez alkoholu. Navyše sa novinka zaradí do stálej ponuky radlerov. Vychutnajte si aj vy obľúbenú kombináciu chutí inšpirovanú receptami našich starých mám bez obsahu umelých sladidiel, farbív a konzervantov.

Po úspechu minuloročnej limitovanej edície sa vracia obľúbená kombinácia chutí jahody a rebarbory na pulty predajní v inovovanej verzii - úplne bez alkoholu. Novinka z hurbanovského pivovaru prichádza na trh ako súčasť stáleho portfólia radlerov, ktorú si budú môcť konzumenti vychutnať bez obmedzenia počas celého roka.

Názov: Zlatý Bažant Radler 0,0% Jahoda & Rebarbora
Objem: 500 ml
Obsah alkoholu: 0,0 %
Odporúčaná cena v maloobchodných sieťach: 0,92 Eur

„Minuloročný úspech limitovanej edície alkoholických radlerov jahoda-rebarbora nás príjemne prekvapil, navyše dynamický a zdravý životný štýl našich konzumentov nás podnietil pokračovať v trende inovácií. Rozhodli sme sa preto priniesť na trh vylepšenú verziu Zlatý Bažant Radler 0,0% Jahoda & Rebarbora úplne bez alkoholu. A ako je v prípade radlerov už dobrým zvykom, aj táto osviežujúca novinka je 100% prírodná, bez obsahu umelých sladidiel, farbív a konzervantov,“ uviedol brand manažér značky Zlatý Bažant Radler Matúš Benža.

Zlatý Bažant Radler 0,0% Jahoda & Rebarbora v sebe snúbi osviežujúce chute z kuchyne našich starých mám. Sladká chuť jahôd v kombinácií s kyselkavou rebarborou a osviežujúcou limetkovou šťavou spolu tvoria dokonalé spojenie ako stvorené na teplé letné dni. Návrat obľúbeného vylepšeného radlera z hurbanovského pivovaru poteší všetkých, ktorým chýbalo osvieženie s neobyčajným charakterom, originálnou chuťou a bez kvapky alkoholu. Aj vďaka tomu môžete siahnuť po vychladenej plechovke Zlatý Bažant Radler 0,0% Jahoda & Rebarbora aj za volantom, na turistike, v kancelárii, skrátka vždy, keď budete mať chuť.

Novinka Zlatý Bažant Radler 0,0% Jahoda & Rebarbora je dostupná v 500 ml plechovkách v maloobchodných sieťach za odporúčanú cenu 0,92 Eur.

Letos rekonstruujeme na dvě stě podniků, říká obchodní ředitel Prazdroje

Publikováno:včeraZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Kateřina ŠefrováPrazdroj

● Nový vlastník Plzeňského Prazdroje Asahi má s plzeňským pivem velké plány - chce ho dostat do Asie. Firma už začala vyvážet do Číny.
● "Japonci nás kupovali se slovy, že budeme klenotem v jejich portfoliu, a tak se na nás i dívají," říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.
● Poptávku po pivu už skupina nestíhá uspokojovat, investuje proto do rozšíření výroby.

Největší český pivovar každoročně investuje téměř sto milionů korun do oprav hospod. Víc než dřív si ale vybírá, který podnik od něj peníze dostane. "Dnes už neuvidíte, že bychom se zaměřili na hospody s interiérem starším víc než dvacet let," říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. Výrobce piv značek Plzeň, Gambrinus, Radegast nebo ciderů Kingswood plánuje změnit desítky restaurací v Česku a podpořit vznik dalších.

Jak na vás doléhá snižující se spotřeba piva v Česku?
Poslední roky jsou obecně pro pivo těžké. Celý trh v restauracích spadl asi o 5,8 procenta, my jsme klesali také, ale méně. Díky tomu, že máme dvě nohy, hospodskou a prodejní v obchodech, byl loňský rok opravdu výzva. Dařilo se nám se strategickými věcmi a díky tomu jsme ho zakončili v pozitivních číslech, prodali jsme o jedno procento piva víc. Za poslední dva roky jsme na český trh přinesli 32 inovací. Rozšiřujeme se do oblastí za pivo, za ležák. A také se ukázalo, že se vyplácí spolupracovat s hospodským byznysem.

Jak se o hospodské staráte?
Nabízíme širokou škálu služeb, snažíme se hospodské posunout do 21. století. Poskytujeme službu architekta. Před příchodem protikuřáckého zákona jsme se s hospodskými začali bavit, jak jim pomoci. Výsledkem byla různá řešení, třeba krytá stání nebo venkovní stolky "mokré lokty". Valná většina restaurací také nebyla po letech kouření hezká, začali jsme proto mluvit nejenom o kvalitě piva, ale i o prostředí. O volbě hospody v 92 procentech rozhodují ženy, jejichž rozhodování ovlivňuje kvalita toalet.

Takže říkáte majitelům restaurací, aby opravovali toalety?
Ano. Máme průkazná data o tom, že se jim investice vyplácí.

Kolik peněz každoročně investujete?
Ke stovce milionů korun. Změnili jsme místa pro investice. Vybíráme si, do koho budeme investovat. Dnes už neuvidíte, že bychom dávali peníze do hospod s interiérem starším více než dvacet let. Víme, že do takových podniků lidé už nechtějí.

Jak zákaz kouření zasáhl hospody, kde se čepuje vaše pivo?
Mělo to dopad, hospody měly výrazně nižší výkonnost než v minulých letech. Regulačních zásahů proběhlo několik najednou, a proto je těžké říct, co přesně si vyžádal zákaz kouření. Spotřebitelé začali měnit návyky. Od hospodských slýcháváme, že dřív zůstávali zákazníci v podniku déle a vychutnali si cigaretu, dnes jdou domů.

Máte nějaké plány se značkou Gambrinus?
Gambrinus byl správnou volbou pro danou dobu. Trh vypadal jinak. Gambrinus je pro nás důležité mainstreamové pivo, udělali jsme v něm hodně inovací. I na Gambrinus máme projekt renovací hospod. Řekneme hospodskému, že celou hospodu vymalujeme nebo opravíme stoly. Podmínkou je, že on za to třeba musí opravit právě ty toalety. Za poslední tři roky jsme to udělali asi v osmi stech případech. Plán na letošní rok je předělat dalších dvě stě hospod.

Takže je to jedna ze snah, jak zvednout pověst?
V obchodu bojujeme s předsudky. Lidé měli s pivem špatnou zkušenost ve čtyřkových hospodách. V restauracích to ale můžeme změnit. Chceme, aby bylo víc hospod, kde zákazník dostane stejně načepované pivo jako Pilsner Urquell. Máme nový koncept Srdcovka, zaměřený jen na Gambrinus. Otevřených je už pět hospod a plánujeme další. Také jsme přestali podporovat velký fotbal, ale zaměřili jsme se na ten menší vesnický.

Dnes je v Česku okolo 120 hospod typu Radegastovna nebo Kozlovna, máte v plánu podpořit otevření dalších?
Ano, nejenom během letoška. I v dalších letech budou vznikat nové. Česká republika má ohromný prostor pro nové hospody. Když postavíte v místě kvalitní podnik, zvednete v daném místě laťku. V plánu máme okolo dvaceti až třiceti nových podniků.

V tuzemsku je také okolo 850 tankových hospod s vaším pivem, je u nás prostor pro další?
Jde o to, jestli je hospodský schopný vyčepovat tolik piva. Už se blížíme k maximu pro český trh, možná je tady místo ještě tak na dvě stovky. Na druhou stranu vznikají nová místa, sídliště nebo kancelářské prostory.

Na kolik přijde zřízení tankové hospody?
To je různé, nejníže se bavíme o přibližně 600 tisících korunách. Nahoru se to může pohybovat prakticky neomezeně.

Minulý rok se vám dařilo prodat víc piva nebo ciderů, jak to bylo s pivními mixy?
Kategorie ciderů má z roku na rok fantastická čísla, rostli jsme o 18 procent meziročně. Poroste to dál, lidé si na nápoj zvykají. Pivní mixy jsme nikdy nemysleli moc vážně. Kategorii se nedaří, nějaká její role je, ale nemá budoucnost. Když chce někdo produkty míchat, tak ať to dělá, ale sám. Spíš se daří nealkoholickým variantám.

Lepší sex? Pomůže vám pivo! Víme, proč a kolik

Publikováno:před 2 dnyZdroj:ProŽeny.czAutor:Lucie Maixnerová

Sexy spodní prádlo, ohebné a vrnící erotické hračky, exotické milostné pozice, sirupy, šlehačky, houpačky, popruhy či bičíky. Existuje mnoho způsobů, jak zpestřit svůj milostný život. A nyní si na seznam žádaných věcí můžete přidat něco obyčejnějšího. Pivo!
Článek

Po mnoho let lidé hledají útěchu a spásu v afrodiziakách a nevšedních milostných způsobech, které mají z ložnice vyhnat veškerou nudu a stereotyp. Někdy něco zafunguje, ale spíš se jedná o placebo efekt. Trefně to ve své knize „Afrodita“ vystihuje chilská spisovatelka Isabel Allende, která ráda sbírá informace o vášních, chutích, půvabech a prohřešcích lásky.

Složitosti? Netřeba!
„Co se týče stravy a sexuality, příroda vyžaduje minimum, dostatečně prosté, sloužící k zachování jednotlivce a druhu. To ostatní jsou ozdoby nebo námi vymyšlené triky na oslavu života. Kdybychom se živili pouze lesními plody a kopulovali nevinně jako králíci, ušetřili bychom si mnoho literárních děl na tato témata, miliony stromů by unikly osudu být rozmělněny na papírovou drť a k sedmi smrtelným hříchům by nepatřilo smilstvo a obžerství,“ říká Isabel Allende, která má pravdu v tom, že nejjednodušší věci jsou neúčinnější. Proto si před sexem dopřávejte pivo! Proč?

Na zdraví!
Klinická sexuoložka a manželská terapeutka Kat Van Kirk z americké Havaje prostřednictvím své publikace „Manželské sexuální řešení“ poukazuje na to, že pivo může skvěle zapůsobit na muže i ženy. Podle ní však hlavně prodlužuje výdrž pánů. „Některé výzkumy ukázaly, že lehčí až mírní pijáci piva využívají přínosů fytoestrogenů nebo estrogenů, které se přirozeně vyskytují v chmelu, čím si dopomáhají k pomalejšímu nástupu ejakulace,“ říká Kat Van Kirk. Sexuální život s pivem je zkrátka mnohem lepší!

Párujte s afrodiziakálními potravinami
„Chilli papričky mohou zvýšit průtok krve do penisu a takové ústřice mají vysoké hladiny zinku a aminokyselin, takže zlepšují výkon. Vyzkoušejte jedno či druhé, a samozřejmě si k tomu dejte pivo,“ radí zmíněná odbornice s tím, že tento nápoj typický spíš pro muže může být užitečný i ženám. „Fytoestrogeny, které se nacházejí ve chmelu, zvyšují ženské libido a vyrovnávají hladiny hormonů, což obvykle podporuje tu správnou milostnou náladu,“ dál radí Kat Van Kirk. Kladete si otázku, které pivo to správné?

„Těžší“ než světlé, ale ty výhody!
U mužů se doporučuje spíš tmavý typ, a to pro jeho obsah železa. Železo totiž zvyšuje hladinu toku krve do penisu a stará se o pevnější erekci. A ženy ať si dají, na co mají chuť… Než si ale k posteli připravíte soudek, myslete na to, že méně je více. Příliš mnoho „půllitrů“ naopak na sexuální život působí negativně. Navíc si mnozí stěžují na tolik charakteristický zápach z úst, který vůbec není sexy. Pozor si tedy dejte na dvě věci. Mějte po ruce žvýkačku a zároveň počítejte….

Skutečné množství piva, které může být v rámci milostných hrátek užitečné, se liší od člověka k člověku, orientační hranice je však stanovena na jeden až tři „kousky“ denně – bez ohledu na pohlaví. Není tohle dobrá zpráva, takhle před parným létem?

Milovníci piva vymysleli, jak se dá napít ve vesmíru

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Sputnik

Speciální „kosmická“ flaška umožní meziplanetárním cestovatelům, aby si neodpírali oblíbený pěnivý nápoj. Australský startup Vostok Space Beer zahájil sběr peněz na výrobu stejnojmenné flašky, z které se dá napít v beztíži. Nádoba je určena především na pivo, píše The Sun.

Flaška má složitou konstrukci. Skládá se ze systému na přísun tekutiny speciálním žlábkem, kterým teče pivo k hrdélku dokonce v stavu beztíže. Na hrdélku má náústek, aby člověk mohl sát pivo jako dítě z lahvičky. Odborníci otestovali vynález v podmínkách nulové gravitace a sdělili, že zařízení funguje.

Vostok Space Beer byl vymyšlen jako legrace, ale členové kosmické výpravy ho budou moci dobře použít. Název nebyl zvolen náhodou, ale na počest lodě Jurije Gagarina, prvního kosmonauta na světě. Cena gadgetu činí 90 dolarů (asi 6 tisíc rublů), australští nadšenci hodlají shromáždit na jeho výrobu minimálně jeden milion dolarů.

Primátor představil nový design a komunikaci

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Marketingové noviny.czPrimátor

Náchodský pivovar Primátor představil nový design a styl komunikace. Autorem je Little Greta. „Původně jsme vyhráli tendr na nové etikety. Jenže jsme zjistili, že je třeba do komunikace značky více ‘sáhnout’. Klienta se nám podařilo přesvědčit, abychom bytelněji komunikovali hodnoty, na kterých Primátor vyrostl – skutečné řemeslo, poctivost a hrdost na ryzost náchodského regionu.

Velké průmyslové pivovary se sice podobnými slovy rády zaštiťují, ale na rozdíl od nich Primátor tyto principy nikdy neopustil,“ uvedl jeden z majitelů agentury Tomáš Nedvěd.
Nové pojetí se promítlo do řady výstupů, zejména série čtrnácti etiket a imageového videa. „Pro zdůraznění tradičního přístupu při výrobě piva, na kterém Primátor lpí, jsme na etiketách použili autorskou ilustraci“, komentuje redesign jeho autor Radek Dostál. I za cenu toho, že výsledný produkt nebude prvoplánově navoněný, v novém prezentačním videu pak Little Greta pracovala se syrovou autentičností pivovarské výroby a divokostí náchodské přírody.

„Stejně svůj je totiž i produkt a lidé, kteří jej připravují. Je střecha skladu zralá k nátěru? Má pán ve videu sestřih ve stylu ‘vpředu byznys, vzadu párty’? No a co, pro klienta je nejdůležitější to, jaké vaří pivo,“ pousmál se Radim Vaňous, režisér videa. Že se tento nereklamní přístup vyplatil, podtrhuje nedávný zisk třetí příčky ve Zlatém středníku v kategorii Nejlepší firemní videoprezentace.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.04.2018 08:586.164/6.164