Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Svijany ke Dnům českého piva uvařily světlý speciál DUX

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Stále oblíbenější Dny českého piva - svátek všech milovníků zlatavého moku a oslava tradice českých hospod - se letos uskuteční od 27. září do 1. října. Do akce Českého svazu pivovarů a sladoven se stejně jako při předchozích ročnících zapojí i Pivovar Svijany, který pro tuto mimořádnou událost uvařil jedinou várku speciálního světlého piva DUX. Třinácté svijanské pivo bude na čepu zhruba 170 vybraných svijanských restaurací pouze po dobu konání Dnů českého piva; 28. září ho kromě toho budou moci ochutnat také návštěvníci Svatováclavské slavnosti přímo na zámku Svijany.
„DUX patří s 5,5 procenty alkoholu mezi silnější piva, je plný a hutný, ale současně také hladký a jemný. Pro dosažení výrazné tmavě jantarové barvy a vyvážené hladké chuti jsme zvolili vybraný humnový slad, znalci ocení i jemnou chmelovou hořkost žateckého chmele odrůdy Sládek z našich vlastních chmelnic. Stejně jako všechna svijanská piva je samozřejmě nepasterovaný,“ přiblížil letošní speciál svijanský sládek Petr Menšík.
Pivovar uvařil jedinou várku filtrovaného speciálu o objemu 200 hektolitrů a stočil ji pouze do sudů a menší limitované série dvoulitrových plechovek. Pro výjimečné pivo vyrobí i zvláštní půllitry a podtácky. Zatím nepočítá s tím, že by v jeho výrobě dále pokračoval, jako se to stalo v případě některých předchozích příležitostných piv, například nefiltrovaného speciálu Svijanský fanda nebo kroužkovaného ležáku Zámecký Máz. „I když se velice vydařil, nepočítáme s tím, že by DUX v našem sortimentu pivovaru zůstal nastálo. Rozhodně však napjatě čekáme na reakce spotřebitelů a zvláště pak na to, co na něj řeknou naši fanoušci,“ dodal Petr Menšík.
Dny českého piva pořádá od roku 2013 Český svaz pivovarů a sladoven jako každoroční svátek všech milovníků piva, hospod a gastronomie. Jeho cílem je podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout a podpořit unikátní jev tradiční české hospody. Celou akci zahájí 26. září přípitek na Svatováclavské slavnosti v Praze a symbolické naražení sudu ležáku, který zvítězil v soutěži České pivo 2017. Do oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů.
Milovníci piva mají během pivních slavností termínově spojených se svatým Václavem možnost ochutnat mnoho zajímavých speciálních piv, často i v kombinaci s novými kulinárními požitky v jednotlivých restauracích nebo při dnech otevřených dveří v zúčastněných pivovarech. Ve Svijanech letos v rámci akce pro fanoušky připravují mimo jiné zvláštní noční prohlídky pivovaru.

Pivovar Svijany
Pivovar ve Svijanech byl založen v roce 1564 a je tak jedním z nejstarších českých pivovarů vůbec. Jeho novodobá historie se datuje od poslední změny vlastnického uspořádání v roce 1998, kdy se novým vlastníkem upadajícího pivovaru s výstavem 37 tisíc hektolitrů stala ryze česká společnost Pivovar Svijany, s. r. o., (po roce 2005 Pivovar Svijany, a. s.). Od té doby pivovar zněkolikanásobil výstav až na loňských rekordních 624 890 hl a stal se jednou z nejoblíbenějších značek tradičního českého piva. Pivovar Svijany si zakládá na tradičním výrobním postupu - tzv. dvourmutovém způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobém zrání piva v ležáckých sklepích. Pro výrobu bohatého sortimentu dvanácti nepasterizovaných piv používá většinou humnový slad z malých českých a moravských nezávislých sladoven, vodu z vlastních studní a žatecký poloraný červeňák z vlastních chmelnic. Do svého rozvoje Pivovar Svijany v uplynulých letech investoval více než 700 milionů Kč. Vedle vlastních zdrojů využívá na investice do nových technologií a rekonstrukce objektů i dotace Evropské unie, které přesáhly částku 160 milionů Kč. Jednou z posledních investic se stal odkup chátrajícího svijanského zámku od soukromého vlastníka a jeho rekonstrukce. Zámek Svijany byl odjakživa součástí pivovaru, proto byl znovu slavnostně otevřen veřejnosti, která může kromě prohlídky zámeckých prostor absolvovat i exkurzi v samotném pivovaru Svijany a poznat tradiční výrobu českého piva na vlastní oči.

Minipivovar Pegas přes tlak konkurence svou koncepci měnit nechce

Publikováno:před 2 hodinamiZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKPegas

Nejstarší brněnský minipivovar Pegas pociťuje tlak konkurence, přesto do budoucna nic zásadního měnit nechce. Dlouhodobě těží především z tradice a své restaurace v centru města, řekl dnes ČTK majitel minipivovaru Oto Rinchenbach. Jeho minipivovar v polovině září oslavil 25 let od svého vzniku a patří tak k nejstarším v ČR. V Brně samotném je už kolem deseti podobných provozů.

Projekt brněnské minipivovaru se začal rodit už v roce 1990 ve spojení majitele objektu zchátralého domu na Jakubské ulici a Miroslava Honka, který měl zkušenosti s restauracemi a kontakty na německé firmy, které dodaly pivovarské technologie. Projekt měl řadu problémů. Při rekonstrukci se například zřítila část domu. Pegas přišel na konzervativní trh s nefiltrovaným pivem, na které si museli konzumenti zvyknout.

"Nefiltrované pivo je zakalené, na což nebyli lidé zvyklí a někdo pivo vnímal jako zkažené. Svým způsobem jsme byli průkopníci," vzpomíná Rinchenbach. Také cena byla při vyšších nákladech na výrobu logicky vyšší. Lidé ale začali objevovat nové druhy piva a zachutnalo jim i pšeničné, které dodnes v Pegasu vaří. Dnes je na trhu běžné, ale v 90. letech šlo o raritu.

Výroba prvního brněnského minipivovaru se od doby jeho vzniku příliš nezměnila. I dnes vyrábí 2500 až 3000 hektolitrů piva, přitom horní hranice pro minipivovary je 10.000. Tam se ale Pegas patrně nikdy nedostane, protože je limitován svými prostory, tedy kapacitou varny, která je přímo v restauraci, a zejména sklepa. "Podkopat historický dům a rozšířit sklep prostě nejde," uvedl Rinchenbach.

Podle něj za čtvrt století konkurence na trhu vyrostla a boom minipivovarů dál trvá. "Uvidíme jak dlouho to bude trvat a jak na to zareagují velké pivovary. Ty malé proti nim byly vždy v nevýhodě," myslí si Rinchenbach. Minipivovar Pegas patří k nejstarším minipivovarům na českém trhu vůbec. V roce 1992 začala výroba podle dat Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského na Moravě v Pegasu a Senticích a v Chýni v Čechách. O rok dříve vznikl podnik Meloun - Hostinec a pivovar U Lípy, který ale mezitím už zkrachoval. Podle webu www.pivovary.info byl v roce 1992 ještě minipivovar v Králově Poli, tel ale rok po zahájení výroby zanikl.

Na strusce s létajícím bezdomovcem, to můžete zažít jenom v Ostravě!

Publikováno:před 2 hodinamiZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaBezdomovec

Jakub Vašut a Aleš Kundrát jsou kamarádi, kteří se seznámili u piva v jedné ostravské hospůdce. První z nich tam jednoho dne přinesl svoje doma uvařené pivo a druhý souhlasil, že by jeho produkci mohl občas čepovat. Tak nějak byl položen základ pivovárku, který si říká Létající Bezdomovec.

Nejčastěji je výsledkem jejich nadšené pivovarnické práce pivo s názvem Struska, a tak jsme se domluvili, že se u jednoho či dvou vzorků sejdeme, abychom vyslechli další z unikátních příběhů, které Magazín PATRIOT pravidelně sbírá do seriálu Pivní mapa.

Ostravská Struska, tedy původem svrchně kvašená, polotmavá, příjemně voňavá a hořká IPA anglického typu, je na stole, takže můžeme začít. A to návratem k domácímu vaření piva v hrncích, kterému se Kuba pár let věnuje.

Proč vlastně? „Jednou jsem byl na pivním festiválku, kde mi známý nabídl k ochutnání pšeničné pivo. Bylo vynikající. Říkal jsem mu, ježíšmarjá, odkud to máš? No, a on na to, že to je jeho vlastní a pozval mě, abych se podíval, jak vypadá domácí vaření,“ říká mladý muž, kterého „bytové“ pivovarnictví zaujalo natolik, že neodolal.

Světová piva z ostravského sídliště
Sehnal dva hrnce, dva kyblíky, vařechu, váhu na chmel, teploměr, hustoměr, odměrný válec a suroviny. Prvotní investice vyšla, bratru, na několik tisíc korun a dal se do toho. „Věděl jsem, že nebudu dělat ležáky. V bytě je to technologicky náročné a pak jde o piva, která jsou u nás tak kvalitní, že nemá cenu je zkoušet vařit doma,“ myslí si Kuba, kterému učarovaly chutě svrchně kvašených piv.

Můžete si představit světové pivní styly, u kterých dominují zejména aromatické odrůdy chmelů a které se sice v poslední době dostávají do širšího povědomí, ale pravdou je, že vyloženě tímto směrem se příliš pivovarů ani hospod neubírá.

„Měl jsem výhodu, že mi dobře vyšlo hned první pivo. Díky ostravské domovarnické scéně jsem se dostal mezi lidi, kteří jsou docela kapacity, znalci. Dali mi pozitivní zpětnou vazbu, takže jsem pokračoval dál,“ vzpomíná na začátky.

Díky kladnému ohlasu ze scény, kde zasvěceným rezonují jména domácích pivovárků, jako jsou Dva Plešouni či Šušťur, se s pivem vydal také mezi hospodské štamgasty. Nelehká výzva. Asi málokdo čekal, že spojence najde v klasické sídlištní hospodě U Oráče.

Mezi paneláky v Hrabůvce není snadné prorazit, ale… „Jsou to asi dva roky, co Kuba přišel se svým pivem. Už tehdy jsme měli v hospodě dvě pípy s minipivovary. Nové pivko lidem to chutnalo, takže jsme se domluvili, že ho budeme vařit ve větším,“ přidává se do vyprávění Aleš.

Prvních 250 litrů Strusky měli na čepu před Vánocemi roku 2015. Tenkrát vařili u známých v albrechtickém minipivovaru, a následně, jelikož jako pivní „bezdomovci“ disponují pouze malou bytovou varnou, začali „létat“ nejen po okolí.

Kromě Havířova či Vítkovic našli zázemí také v Krušnohoru u německých hranic. Trochu z ruky, ne? „To ano, ale máme tam kamaráda, který nám pomohl. Uvařili jsme u něj tři várky a pak hledali něco bližšího s vyšší kapacitou. Problém byl i v tom, že jsme nemohli pivo kontrolovat ve všech fázích výroby,“ vysvětluje Kuba, v čem spočívá úskalí života létajících pivovárků.

O magorech a brutálním chmelení
Přece jen patří do specifické kategorie, u které stále převládá zábava nad byznysem. Aby mohli uvařit pivo po svém, potřebují vždy spolupracovat s někým, kdo jim vyjde vstříc. Aktuálně jsou tedy hosty v Oseku nad Bečvou, kde jedna várka znamená 2 tisíce litrů piva.

„Je to takřka ideální stav. Pivo nám vydrží déle a vaření nezabere tolik času. Musíme to brát tak, že pivo nás neživí. Já se starám o hospodu a Kuba dělá v kanclu, takže čím více času ušetříme, tím více se můžeme věnovat třeba novým recepturám,“ usmívá se Aleš.

Podle jeho vlastních slov se ze dvou kamarádů stali „magoři“, kteří neváhají objevovat nové chutě. Do piva klidně narvou tolik chmele, že jim hodnota jednotek IBU skočí přes stovku. Abyste byli v obraze, jde o míru hořkosti piva, která se u klasických ležáků pohybuje kolem 30 až 40 jednotek.

„Zbláznili jsme se třeba do kyselých piv, která v hospodě degustujeme v rámci soukromých akcí. Jinak všechna piva děláme silná. Máme to tak rádi. Zatím nejslabší byla patnáctka. Ale v rámci experimentování jsme jednou uvařili Váguse, což byla osmička, lehčí pivo na konec léta,“ přebírá Kuba řečnickou štafetu.

Najednou se to vedle referenční Strusky jen hemží pojmy jako Bezděz se studeným chmelením, dvojitý žitný Red Ale nebo Nahulená Mahulena, což je nakuřovaná dvojitá žitná černá IPA. Zkrátka jeden brutálně chmelený úlet vedle druhého.

To všechno jsou speciály z jejich produkce, která se nově rozrostla také o první Alešovu recepturu. Pivo belgického stylu s názvem Squater připravili pro bratislavský Salón piva, mezinárodní akci, na kterou se sjíždějí zástupci nejrůznějších druhů minipivovarů.

I takto může vypadat pohyb ostravského Létajícího Bezdomovce, který by třeba časem mohl najít svoje pevné zázemí. Ostatně, lidí, kteří začínali vařit pivo doma na sporáku a dnes mají vlastní profesionální pivovar, bychom v našem kraji našli docela dost.

Pro Kubu a Aleše to však priorita není. Zatím. „Teď bychom rádi vařili co dva měsíce. To znamená, že za letošní rok budeme asi na 100 hektolitrech. Je to malinké číslo, ale o to nejde. Kvůli výstavu to neděláme,“ upozorňuje Aleš.

Podstatnější je pro ně spokojenost lidí ve vlastní hospodě, a když bude prostor, rádi se objeví na čepu také někde jinde. Vždyť podniky s rotujícími pípami v Ostravě rozhodně ještě zdaleka nevyčerpaly svůj potenciál.

„Někdy si říkám, že je nakonec dobře, když o nás spousta lidí ještě neví. Necháváme tomu volný průběh, jinak bychom už asi museli rozšiřovat hospodu. S kapacitou někdy bojujeme, hlavně když lidi stojí u výčepu ve třech řadách,“ dodává na závěr Kuba.

Tak „Dej Bůh štěstí!“, a to všem, kteří to s pivem myslí vážně a od srdce. Jak se říká, nezáleží na formě, ale na obsahu!

Nejen pivo, ale i hospody umí Češi nejlépe na světě. Svět to ocenil

Publikováno:před 7 hodinamiZdroj:iDNES.cz

Dostat nejlepší designové ocenění na světě neboli se podařilo českému IO Studiu. Red Dot Communication Design Award 2017 dostalo za koncept moderního řetězce restaurací pro značku Budvar.

Jak taková „designová“ restaurace vytvořená podle tohoto konceptu vypadá, se můžete podívat třeba v prostorách centrálního pivovaru Budějovického Budvaru, do pivnice Budvarka. Ta patří do první vlny restaurací v novém konceptu, který IO Studio navrhlo koncem roku 2015. V následujících pěti letech se objeví po celé republice.

„Naším úkolem bylo vytvořit moderní řetězec restaurací se silnou firemní přítomností značky Budějovický Budvar. Prostor s lidským rozměrem, kde se člověk cítí příjemně a uvolněně. Zamíchali jsem do konceptu optimismus s trochou humoru, který je našemu národu tak blízký,“ vysvětluje architekt Luka Križek, jeden z autorů.

Originální interiér navrhl společně s kolegou Radkem Bláhou, a to výrazně odlišně od konkurenčních řetězců. „V navrženém řešení stylizujeme notoricky známé prostředí z českých pivnic v jeho syrovosti a lidovosti. S nadsázkou jej převádíme z všední obyčejnosti do harmonicky vybroušeného konceptu. Z všednosti vytváříme krásu a prémiovost,“ tvrdí architekt Luka Križek.

„Nebáli jsme se použít pivní tácky, přepravky, pivní barel, třetinkovou sklenici, láhev či pivní zátky a převedli jsme je do stylizovaných architektonických detailů či grafických piktogramů. Ty svojí jednoduchostí a čitelností vytváří nezaměnitelné a zapamatovatelné ikony,“ dodává.

Kvalitu konceptu nejlépe dokazuje ocenění Red Dot Communication Design Award 2017. To uděluje Design Zentrum Nordrhein Westfalen v německém Essenu od roku 1955 v několika kategoriích a patří k nejprestižnějším na světě. V mezinárodní porotě pracuje hned několik desítek odborníků z celého světa.

Univerzální koncept
Pivnice Budvaru můžete nalézt v historických domech stejně jako v novostavbách, proto bylo velmi důležité, aby architekti navrhli flexibilní interiér a nábytek, který umožní využít jej v různých prostorech, třeba od sklepení ve starých měšťanských domů až po moderní novostavby.

„Investor kladl velký důraz na unifikovanost a jednoduchost montáže navrženého mobiliáře s ohledem na časovou omezenost aplikace interiéru. Proto navržený koncept pracuje s dvanácti stěžejními prvky, které tvoří základní pilíř konceptu,“ objasňuje Luka Križek.

A jak takové prvky vypadají? Jde o kónické polosloupy připomínající třetinkovou sklenici s přetékající pivní pěnou, výčep inspirovaný typickým černým budvarským sudem, výplně stěn obložené pivními tácky skládanými do geometrické kompozice, kožené opěráky lavic šité ve tvaru pivních lahví či centrální osvětlení inspirované pivními přepravkami.

V prostoru se silně uplatňuji také nástěnné grafiky v pěti různých variacích. „Stylizací motivů víčka, přepravky, láhve, sklenice či potrubí výrobní technologie a pomocí hravých kompozic jsme vnesli do interiéru další vtipný a výrazný prvek. Výsledná podoba grafik je navíc emocionálně podtržena tím, že jsou tištěné na exkluzivní materiál, stěny interiéru jsou totiž obložené nerezem, mědí či mosazí,“ popisuje Luka Križek. Grafiky vznikly ve spolupráci s výtvarníkem Janem Padyšákem.

Další ikonický prvek interiéru představuje dlažba skládaná jako mozaika do tvaru pivních přepravek ze tří barevných odstínů keramiky. Navazuje tak na grafiku stěn.

„Ve velké míře využíváme motiv loga skládaného z jednotlivých písmenek frézovaných z masivního dubu. V interiéru je uvidíte na drobných detailech nábytku. Motiv písmenek jsme typografickým způsobem využili i na atypických svítidlech,“ doplňuje architekt Križek.

Atypicky navržené prvky doplňují dřevěné židle TON Merano, které jsou jediným „konfekčně“ dodávaným prvkem interiéru. Je to docela symbolické: židle Merano od italského designéra Alexe Guflera (jméno dostala podle rodiště mladého italského autora) získala prestižní „červený“ puntík neboli Red Dot Design Award už v roce 2011.

Barevné řešení interiéru vychází z přirozené barevnosti použitých materiálů. Další barvy jsou pak komponovány v monochromatické paletě tak, aby byl interiér sladěný do jedné barevné škály. Volně stojící mobiliář je tak provedený v přírodním světlém dubu, dubové obklady stěn jsou tónované do šedého odstínu.

Černé zámečnické prvky kontrastují s měděnými narůžovělými detaily, které suplují firemní červenou barvu. Čalouněné prvky byly provedeny z brašnářské kůže, takže jsou velmi odolné. Interiér ve vybraných místech barevně oživují grafické motivy.

„Součástí konceptu jsou i individuálně navržené jídelní lístky, pivní tácky, porcelánové soudky na příbory, porcelánové mističky na podtácky, přepravky na dochucovadla a kompletní venkovní vzhled restaurace.

Pivovar chystá várku z vlastního chmele a cyklozavírák

Publikováno:před 7 hodinamiZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav JilemnickýPostřižinský

Postřižinský pivovar hýří aktivitou i na konci letní sezony. Získal významná ocenění na vysoce ceněné degustaci odborníků na Dočesné v Žatci.

Zároveň ve spolupráci se zájemci sklidili zástupci pivovaru letošní úrodu vlastního chmele z ukázkové chmelnice přímo u budovy pivovaru. Co s ním provedli? „Uvařili jsme z tohoto zeleného chmele vlastní várku. Tu chceme distribuovat do hospod, které si sudy tohoto výjimečného piva objednají. Samozřejmě včetně nymburských hospod. Celkem se jedná o 135 hektolitrů piva,“ řekl manažer pivovaru Jan Benák.

Zvažovali i možnost dodat toto pivo na trh už na konci září kolem svátku svatého Václava. Toto období se poslední dobou slaví jako Dny českého piva. Situaci ale vyřešili jinak. „Pivo by bylo příliš mladé a my nechceme nic urychlovat. Chceme se postarat o pivo tak, jak se má, tedy včetně toho, aby bylo minimálně 60 dnů ve sklepě. Proto se objeví až v půli října,“ vysvětluje Benák.

Ovšem na Dny českého piva chystá speciální dodávku nefiltrovaného Hrabalova ležáku, který bude pro fajnšmekry v restauracích také určitě vítaným zpestřením.

V říjnu se také koná poslední pivovarská akce určená veřejnosti. V daném případě alespoň částečně té sportovní. V sobotu 14. je totiž na pořadu už tradiční Cyklozavírák, který uzavírá letošní cyklistickou sezonu. Je komornějším protějškem jarního Cyklootvíráku. Trasa je ovšem stejná, startuje se ráno z pivovaru a cesta vede většinou po labských cyklostezkách směrem do Kerska, Semic, na kraj Lysé nad Labem a zpět po druhém labském břehu přes Kostomlaty. Na trase čekají cyklisty zastávky s občerstvením. Trasa měří přibližně 40 kilometrů a je možné ji absolvovat prakticky během celého dne.

„Doufáme, že nám letos vyjde počasí a sejdou se dvě nebo tři stovky zájemců,“ přeje si pro akci na závěr sezony manažer pivovaru.

Co znamenají pivní zkratky EPM, OG, ABV a IBU?

Publikováno:před 20 hodinamiZdroj:Alkoholium.cz

V některých restauracích, které usilují o edukaci svých hostů, ale též na mnohých tuzemských a zahraničních webových stránkách a blozích se zkratkami uvedenými v titulku tohoto článku. Je vám dosud skryt jejich význam? Pak čtěte dále, neboť v následujících několika odstavcích si všechny tyto zkratky rozklíčujeme.

Co znamená zkratka EPM?
Ze shora uvedených zkratek je zkratka EPM jedinou, která je česká. Za jednotlivými písmeny se skrývá slovní spojení extrakt původní mladiny. Ti, kterým je něco známo o procesu vaření piva, již možná tuší, že bude zkratka souviset se stupňovitostí piva. Je tomu skutečně tak. Extraktem původní mladiny se myslí množství rozpuštěných cukrů v mladině, tedy ve fázi výroby piva před procesem kvašení. Oproti zažité praxi se podle tuzemské legislativy stupňovitost uvádí v % EPM, a nikoliv ve stupních (Označování stupňovitosti piva – Pozor! Už ne ve stupních, ale v procentech!).

Pro názornost si uveďme praktický příklad stanovení extraktu původní mladiny (EPM). Mějme 1 kg mladiny, ve kterém je rozpuštěno 116 g cukrů. V takovém případě jsme uvařili pivo o stupňovitosti 11,6 % EPM.

Zvídavé čtenáře jistě zajímá, jak se stupňovitost piva měří. Jelikož množství rozpuštěných cukrů ovlivňuje hustotu kapaliny, je možné změřit stupňovitost piva hustoměrem, popřípadě sacharometrem (cukroměrem). Oba způsoby měření vychází z měření hustoty mladiny, leč využívají jiných stupnic. Na cukroměru najdeme jednotky Plato, které odpovídají všem dobře známým stupňům. Pokud tedy sládek odečte z cukroměru hodnotu 11° Plato, navařil jedenáctku, a tedy pivo se stupňovitostí 11 % EPM. Další možností je měření stupňovitosti pomocí refraktometru, který funguje na principu měření indexu lomu. V podmínkách velkých pivovarů je pak možno měřit stupňovitost pomocí chemicko-fyzikální analýzy, a to i u již uvařeného piva. V tomto případě se, zjednodušeně řečeno, pro výpočet stupňovitosti piva vychází z množství zbytkového cukru v hotovém pivu a množství alkoholu.

Co znamená zkratka OG?
Zvláště v zahraničních zdrojích se lze též setkat se zkratkou OG. Pod písmeny OG se skrývají anglická slova original gravity (původní hustota), a tedy opět odkazují na stupňovitost piva. Na lahvi zahraničního piva bývá zpravidla vyjádřena původní hustota vyjádřena v již zmiňovaných stupních Plato. V materiálech pro domovarníky se však častěji setkáte s uvedením původní hustoty jako specifické hustoty (např. OG 1.048, což je stupňovitost odpovídající dvanáctce).

Co znamená zkratka ABV?
ABV je další anglickou nejen pivní zkratkou. Setkat se můžeme i s variantami abv či alc/vol. Za písmeny se skrývá spojení alcohol by volume, tedy objemovové (volume) procento alkoholu v pivu. Definováno je jako počet mililitrů (ml) na 100 ml piva při teplotě 20°C. Pít ho při této teplotě samozřejmě nemusíte. Zvláště ve Spojených státech se lze setkat i se zkratkou ABW, za níž se skrývá spojení alcohol by weight. V tomto případě jde o procenta hmotnostní (weight). Přepočet mezi ABV a ABW je pak následující:

ABV x 0,78924 = ABW x hustota nápoje v g/ml při teplotě 20°C

Na tomto místě se jistě hodí poznamenat, že rostoucí množství alkoholu není přímo úměrné rostoucí stupňovitosti. Podíl alkoholu v pivu totiž závisí též na stupni prokvašení, a tedy na takzvaném zbytkovém extraktu. Pro tuzemská piva plzeňského typu je přitom typický vyšší zbytkový extrakt související s nižší mírou prokvašení. To se u tuzemských piv plzeňského typu projevuje typickou plností, ale zákonitě relativně nižším podílem alkoholu.

Co znamená zkratka IBU?
I poslední zkratka, kterou si v tomto článku vysvětlíme, má svůj původ v angličtině. Pod touto zkratkou najdete výraz Internationl Bitterness Units. Jednotky IBU tedy vyjadřují hořkost piva. Konkrétně jedna jednotka IBU představuje jeden gram iso-α-hořký kyselin na jeden litr piva. Jelikož se IBU vypočítává na základě chemických výpočtů, je stanovení hořkosti v jednotkách IBU ryze objektivní, tedy zohledňuje jen množství iso-α-hořký kyselin. Na subjektivní vnímání hořkosti piva konzumentem však mají vliv i další faktory (např. stupňovitost piva), a proto je funkce jednotky IBU v tomto směru spíše orientační.

U nás na evropském kontinentu se lze též setkat s jednotkou EBU (European Bitterness Units), které jsou stanoveny Evropskou pivovarskou konvencí (EBC – European Brewery Convention), avšak výpočty se dochází zpravidla k velmi obdobným hodnotám.

Hořkost piva závisí na mnoha faktorech. Zásadní je však jakost a odrůda použitého chmelu a způsob výroby piva, a to především průběh chmelovaru a též skutečnost, zda bylo při výrobě přistoupenou k tzv. chmelení za studena.

O státním svátku se vydejte do plzeňského pivovaru

Publikováno:před 20 hodinamiZdroj:České nápoje

Již tradiční svatováclavská vyjížďka motorek na nádvoří pivovaru v Plzni, kde se sjedou motorky všech typů, velikostí a kubatur, se uskuteční o státním svátku 28. září 2017. Nevšední podívanou by si neměli ujít nejen milovníci rychlých strojů. Na jediném místě bude k vidění více jak 1000 kousků.

Motorky se na nádvoří plzeňského pivovaru začnou sjíždět kolem deváté hodiny. Mezi jedenáctou až jednou hodinou odpoledne vyrazí hlavní branou pivovaru na společnou podzimní jízdu. Vyjížďka motorek v Plzni se uskuteční počtvrté, vedle Svatováclavské hostí Plzeň také květnové Prvomájové motorkářské vyjížďky.

Při návštěvě plzeňského pivovaru můžete (nejen) ve státní svátek 28. září navštívit také některou ze zdejších prohlídkových tras. Hlavní prohlídková trasa Pilsner Urquell patří mezi světově nejlépe hodnocené turistické destinace - je nabitá zajímavosti, nabízí pohled na model pivovaru z konce 19. století, varnu z 30. let minulého století nebo historické sklepy, kde se se dodnes vyrábí pivo Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka.

Návštěvníci se seznámí s moderní stáčírnou fungující od roku 2004. Neméně atraktivní zajímavosti se návštěvníci dozvědí i na prohlídce pivovaru Gambrinus. Přímo ve výrobě poznáte varní proces piva Gambrinus a navštívíte i historické výrobní prostory pivovaru. Na závěr vám náš zkušený výčepní představí zásady správné péče o pivo a prohlídku zakončíte školou čepování a vydatnou degustaci piv Gambrinus.

Zlatá evropská pivní hvězda je ze Slovenska

Publikováno:před 20 hodinamiZdroj:České nápoje

Banskobystrický tmavý ležiak URPINER DARK 11° získal 13. septembra 2017 zlatú medailu na najväčšej európskej pivnej degustačnej súťaži „European Beer Star 2017“ v nemeckom Mníchove. Slovenský URPINER DARK 11° zvíťazil v kategórii tmavých pív českého typu a skompletizoval tak svoju zbierku medailí z tejto najprestížnejšej pivnej súťaže.

Po bronzovej Európskej pivnej hviezde z roku 2015 a striebornej Európskej pivnej hviezde z roku 2012 je toto v poradí už tretie ocenenie, ktoré URPINER získal na EUROPEAN BEER STAR, zároveň najväčším úspechom Banskobystrického pivovaru, ktoré sa zlatým písmom zapíše do histórie slovenského pivovarníctva. URPINER je krásnym príkladom toho, že aj v malej krajine v srdci Európy sa dá variť poctivé veľké pivo.

„Sme nesmierne radi, že sa nám podarilo uspieť v konkurencii vyše 2000 pív a nechať za sebou takmer 50 krajín celého sveta. Myslíme si, že je to jeden z najväčších úspechov slovenského pivovarníctva vôbec,“ povedal Branislav Cvik, predseda predstavenstva Banskobystrického pivovaru.

To, že sa najmenší priemyselný pivovar na Slovensku v medzinárodnej konkurencii pív naozaj nestratí, svedčí aj skutočnosť, že od roku 2006 získal na domácich či medzinárodných súťažiach dokopy už viac ako 30 ocenení kvality.

Najväčšia európska pivná súťaž „EUROPEAN BEER STAR“ sa tento rok konala už po 14-ty krát a prekonala všetky doterajšie očakávania. Do súťaže bolo prihlásených rekordných 2151 vzoriek piva z celého sveta, čo predstavuje nárast o 2,2% oproti minulému roku. V slepom teste hodnotilo 133 pivných odborníkov z 26 krajín kritéria ako optický dojem, pena, aróma, chuť a iné typovo špecifické vlastnosti.

Zúčastnené krajiny:
Azerbajdžan, Bielorusko, Belgicko, Belizé, Brazília, Cyprus, Čile, Čína, Česká Republika, Dánsko, Fínsko, Francúzsko, Grécko, Holandsko, Írsko, Izrael, Japonsko, Južná Kórea, Kambodža, Kanada, Kazachstan, Kolumbia, Maďarsko, Malta, Mexiko, Mjanmarsko, Moldavsko, Nemecko, Namíbia, Nórsko, Panama, Poľsko, Portugalsko, Rakúsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Švédsko, Švajčiarsko, Španielsko, Taliansko, Tunisko, Turecko, Veľká Británia, Ukrajina, USA.

Desítky pivních speciálů a oslava české hospody, to budou letošní Dny českého piva

Publikováno:před 20 hodinamiZdroj:České nápoje

V České republice odstartuje pátý ročník Dnů českého piva, který je zasvěcený hospodám a podpoře čepovaného piva. Od 27. září do 1. října si mohou zákazníci a všichni nadšenci zlatavého moku v několika tisících hospodách vychutnat limitovanou várku pivních speciálů. Pivovary a minipivovary je uvařily pouze k příležitosti oslav sv. Václava, mimo jiné patrona sládků a českého piva.

Dny českého piva budou oficiálně zahájeny v úterý 26. září přípitkem na Svatováclavské slavnosti a symbolickým naražením sudu vítězného ležáku v degustační soutěži České pivo 2017. Kvalitní suroviny v podobě českého sladu a českého chmele a um českých sládků při vaření pivních speciálů dodávají letošním Dnům českého piva skutečný nádech tradice. „Oproti minulému roku jsme milovníkům piva usnadnili jejich cestu do hospody. Nově budou všechny zapojené restaurace označeny samolepkou, jasně identifikovatelnou, že se jedná o pohostinské zařízení zapojené do pětidenních pivních oslav,“ říká František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. K vyhledání hospody je možné využít i oficiální webové stránky www.dnyceskehopiva.cz, sekce „Kam vyrazit“.

Desítky pivních speciálů
Pivní speciály uvařené k příležitosti oslav Dnů českého piva představí například Heineken, Litovel, Lobkowicz, Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, Pardubický pivovar, Plzeňský Prazdroj, Staropramen, Svijany a další pivovary nebo minipivovary. „I když nám v konzumaci českého piva patří světové prvenství, jeho podíl v českých hospodách klesá. Poměr spotřeby on-trade vs. off-trade se loni dostal na 39 ku 61 procentům. Právě tradici tuzemských hospod chceme připomenout prostřednictvím Dnů českého piva,“ vysvětluje Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Milovníci čepovaného piva se mohou těšit například na Svatováclavský kroužkovaný ležák od pivovaru Holba nebo na světlý nefiltrovaný ležák Václav od pivovaru Litovel. Kyjovský pivovar nabídne kromě Svatováclavského ležáku také gastronomickou specialitu kančí pečeni se šípkovou omáčkou a houbovým knedlíkem. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod nabídne speciál Buřič 13 s přídavkem karamelového sladu. Pivovar Primátor výjimečný světlý ležák Špringl, který je chmelen čerstvě sklizeným, ručně česaným chmelem a je vyráběn dnes již poměrně vzácným způsobem na tři rmuty. Pivovar Svijany uvařil speciální dávku prémiového nepasterizovaného speciálu DUX. Tradiční pivovar v Rakovníku vsadil na řezaný ležák Bakalář Amber. A nezaháleli ani pivovarníci ve Velkém Březně. K svátku svatého Václava připravili speciální pivo Březňák originální Märzen. Příznivci značky Staropramen se mohou těšit na oblíbenou Extra chmelenou dvanáctku.

Příklady aktivit jednotlivých pivovarů
Zúčastněné podniky a pivovary nabídnou kromě pivních speciálů a tradičního českého čepovaného piva také speciální pivní menu, setkání se sládky nebo prohlídky.

Pivovar Staropramen bude v osmi pražských hospodách a jedné v Kladně narážet soudky letošní Extra chmelené smíchovské dvanáctky. Se smíchovskými sládky se bude možné setkat například v restauraci Na Verandách, v Pivnici U Bílého lva nebo ve Vinohradském parlamentu. Ještě před samotným zahájením Dnů českého piva proběhnou v sobotu 23. září prohlídky pivovaru Staropramen, vedené přímo tamními sládky.

Poslední zářijovou sobotu jsou v plánu také zpestřené prohlídky všech pivovarů Plzeňského Prazdroje - například speciální noční prohlídka pivovaru Velké Popovice, v pivovaru Plzeňský Prazdroj bude možné jen tento den nahlédnout do „podsvětí varny“ – technického zázemí staré varny. Během prohlídky lze navštívit i další autentická místa, kde se před 175 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Prohlídky budou možné i v pivovaru Gambrinus či Radegast, do kterého bude vypraven speciální vlak z Ostravy.

Rakovnický pivovar si připravil speciální pivní menu a třetinku Bakaláře Amber k jídlu zdarma.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod chystá Svatováclavskou slavnost s Rebelem, která proběhne v areálu pivovaru z technických důvodů o týden dříve, tedy 23. září.

Svijanský pivovar si v rámci Dnů českého piva připravil 2. Svatováclavskou slavnost na zámku Svijany, která se bude konat 28. září.

S minipivovarem Melichárek lze 28. 9. oslavit Den sv. Václava, patrona českého pivovarnictví. Na čepu bude například polotmavý Svatováclavský ležák 12%. Během dne se budou konat exkurze do pivovaru, komentované horeckým sládkem.

Pivovar Velké Březno má nový distribuční sklad, přímo ve svém areálu

Publikováno:před 20 hodinamiZdroj:iDNES.czAutor:Mirka SalavováVelké Březno

Společnost Heineken otevřela distribuční centrum ve svém pivovaru ve Velkém Březně. Využila k tomu donedávna nepoužívanou budovu, k níž přistavěla montovanou halu. Náklady na stavbu byly téměř 50 milionů korun. Březenský pivovar je jediný z českých poboček Heinekenu, který má sklad přímo v areálu.

„Dříve jsme využívali sklad přímo v Ústí nad Labem. Teď ale ušetříme za nájem. Zároveň se zjednoduší cesta našeho piva přímo k zákazníkovi,“ říká Michal Rouč, vrchní sládek a ředitel pivovaru.

„Když jsem před devíti lety do Velkého Března nastupoval, nedovedl jsem si představit, kam až se pivovar dokáže posunout. Nový sklad je jeden z vrcholů transformace v tradiční pivovar 21. století,“ dodává Rouč (o stavbě skladu jsme psali zde).

Sklad je rozdělený na dvě části. V jedné se skladují palety, v druhé se připravuje zboží k rozvozu. Prostory mají rozlohu přes šest tisíc metrů čtverečních, kapacitu přibližně 7 400 palet a pracuje tu 20 zaměstnanců.

„Tento projekt pro nás není důležitý jen z hlediska investice, kterou jsme do pivovaru vložili, ale i proto, že doufáme v růst v tomto regionu,“ prohlásil Milan Schramm, ředitel výroby společnosti Heineken v České republice.

Dopravní zatížení nevzroste, slibuje pivovar
„Halu jsme se snažili udělat moderní uvnitř, ale navenek ji nechat historickou. To proto, abychom zachovali ráz s pivovaru, který je velkým dědictvím,“ přiblížil.

Podle vedení pivovaru nové centrum nezatíží místní komunikace, protože nárůst počtu automobilů, které z pivovaru odvážejí palety, nebude rapidní.

„Nechali jsme si vypracovat studii, podle níž dopravní zatížení nevzroste. Silnice, která probíhá Velkým Březnem, má denní hustotu provozu okolo 10 tisíc aut a něco málo přes sto kamionů,“ uvedl Rouč.

„Od nás však budou vyjíždět denně maximálně desítky aut. I v minulosti jsme museli pivo odsud odvážet. Přibude pouze 14 nových menších dodávek do deseti tun pro rozvážení přímo zákazníkům,“ vysvětlil.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.09.2017 15:275.498/5.498