Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

SamsonFest ozdobili Cafu i Poborský. Řízný rock i fotbal potěšily příchozí

Publikováno:před 6 hodinamiZdroj:Pivovar SamsonAutor:Pavel OrálekSamson

Nejstarší budějovický Pivovar Samson má za sebou kulturně-společenskou událost roku. SamsonFest přitáhl davy fanoušků, kteří si užili pivo, hudbu a fotbal. Mezi hosty sklidila největší aplaus brazilská fotbalová legenda Cafu. Dvojnásobný mistr světa tak podpořil Samson, oficiální pivo Mistrovství světa ve fotbale 2018.

Řízná hudba, fotbalové kousky míčových kouzelníků a osobitý moderátor Jakub Kohák. To vše přinesl víkendový SamsonFest. „Jsme rádi, že jsme se mohli podělit s lidmi o naše úspěchy. Samson je hrdý, že může být oficiálním pivem Mistrovství světa ve fotbale 2018. Jsme rádi, že nás podpořily osobnosti jako Cafu, Karel Poborský, Antonín Panenka, Radek Bejbl a Petr Kouba. Náš pivovar míří na piedestal českých piv s investiční podporou největšího světového pivovarnického koncernu AB InBev,“ říká generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

„Mám rád pivo a to české patří k nejlepším na světě. Proto jsem vděčný, že mohu podpořit Samson, tradiční pivo z Českých Budějovic,“ říká dvojnásobný brazilský fotbalový šampion Cafu. „Jako budějovický patriot mám k Pivovaru Samson obzvlášť blízko. Je potěšující, že díky Samsonu má Česko aspoň pivní zastoupení na probíhajícím světovém šampionátu,“ míní fotbalový internacionál Karel Poborský.

Lidé si během SamsonFestu nejvíce pochutnali na nefiltrovaném pivu. Pro návštěvníky byl vstup zdarma. Mezi interprety se vystřídaly různé kapely, které přinesly další potřebnou energii. Zahrála jihočeská rocková legenda Parkán, posledním číslem programu byl rocker Aleš Brichta, který se netají kladným vztahem k fotbalu. Jeho píseň Slečna závist si s chutí zazpívali téměř všichni, kteří do večerních hodin přispěli ke zdaru prvního ročníku SamsonFestu.

Mezi hosty nechyběli mj. i náměstek českobudějovického primátora František Konečný a místopředseda Senátu Jiří Šesták. Ocenili přínos Pivovaru Samson jako významného zaměstnavatele v jihočeském regionu.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia belgicko-brazilské společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Rekvalifikační kurz VÚPS - Pivovarnické a sladovnické práce V. běh.

Publikováno:před 18 dnyZdroj:VÚPS a.s.Autor:Ing. Jaromír Fiala

Kurz bude probíhat dle nové akreditace MŠMT, stačí ukončené střední vzdělání (maturita není třeba), v Praze a nově i v Brně (dle zájmu uchazečů), opět v rozsahu 121 hodin teoretické výuky a 180 hodin praktické výuky do konce března 2019. Výuka probíhá v mikrobiologických a analytických laboratořích VÚPS, školících prostorech Výzkumného senzorického centra, čtvrtprovozních a poloprovozních pivovarech. Lektory jsou zaměstnanci VÚPS a pracovníci z pivovarsko - sladařské praxe (celkem 37 lektorů).

REKVALIFIKAČNÍ KURZ VÚPS, a.s., PIVOVARNICKÉ A SLADOVNICKÉ PRÁCE
dle akreditace MŠMT-1374/2018-1/38 udělena 11.4.2018 do 11.4.2021

Další běh kurzu bude zahájen 1. října 2018
Přihlášky je možné zasílat do 30. června 2018

Vstupní předpoklady:
Ukončené střední vzdělání
Platný zdravotní průkaz pro práci v potravinářství
Minimální věk 18 let
Místo výuky: Praha nebo Brno (dle zájmu uchazečů)
Forma vzdělávání: prezenční - účast na kurzu musí být min. 80%
Metoda výuky: přednáška, procvičování, praxe
Cena: 70 000,- Kč (DPH = 0)

Kurz bude probíhat v rozsahu 121 hodin teoretické výuky a 180 hodin praktické výuky do konce března. Výuka probíhá v mikrobiologických a analytických laboratořích VÚPS, školících prostorech Výzkumného senzorického centra, čtvrtprovozních a poloprovozních pivovarech. Součástí kurzu jsou zkoušky pro certifikát "Vybraný posuzovatel pro senzorickou analýzu piva" a závěrečné teoretické a praktické zkoušky ze získaných znalostí a dovedností v okruhu Technologie sladu, Technologie piva a Laboratorní kontrola.

Lektory jsou zaměstnanci VÚPS a pracovníci z pivovarsko – sladařské praxe.

Další informace jsou na www.beerresearch.cz na samostatné stránce "Rekvalifikační kurz".
Odborným garantem kurzu je Ing. Jaromír Fiala, Ph.D., fiala@beerresearch.cz

V podzámčí teklo pivo proudem. Je lepší než v hospodě, pochvalují si hosté

Publikováno:před 40 minutamiZdroj:Břeclavský deníkAutor:David Kvapil

Hloučky milovníků piva postávají poblíž stánků. V břeclavském podzámčí jsou v plném proudu Moravské dny a jejich festival minipivovarů. Je sobota po čtvrté hodině odpoledne a v areálu je několik stovek lidí.

V podzámčí se scházejí milovníci dobrého piva nejen z celého okresu. Užívají si letního počasí, skvělé atmosféry a proudů piva. Návštěvníci už v dáli před příchodem do areálu slyší kapelu Slov Hand Band, která to hned na úvod rozbalila ve velkém. Přibližně dvacet stánků nabízí několik desítek vzorků z vybraných moravských nebo českých minipivovarů. „Stejně jako minulý rok jsem přišel na pivovar Dobruška. Dám si určitě dvanáctku Rampušáka. Akorát tu frontu si musím vystát, ale vyplatí se to,“ říká Michal Pavlík, který přijel s přáteli na kole až ze Znojemska.

O hudební zábavu se dále stará blues rocková kapela, které podobně jako sestava pivních stánků míří zejména na fajnšmekry. Někteří se dokonce pomalu osmělují k tanci. Pod zámeckou věží přihlíží celému dění Vit Ondráček z Břeclavi společně s bratrem. „Všechna piva jsou tady o třídu lepší než normálně v hospodě. Chceme jich ochutnat co nejvíce, proto si dáváme jen třetinky,“ usmívá se muž, který tu byl mezi prvními.

V nedalekém stánku jihlavského minipivovaru musí narážet už druhý sud. „Nestíháme čepovat. Trošku nám pivo pění a lidé jsou trpěliví. Hlavní je, aby byli spokojení,“ hlásí žena, která pípou bude trávit nejméně dalších pár hodin. U stánků si každý přijde na své. Nabízejí speciály, ležáky, ale i svrchně kvašená piva.

K dobrému pivu patří i jídlo, jehož nabídka je v Břeclavi vskutku bohatá. Od šťavnatého steaku až po lagoše. „Dnes jsme nevařili. Těšili jsme se na jídlo sem. Děti si asi dají s manželem domácí burger, který určitě zapije nějakým pivem. Mluvil o nich už ve čtvrtek,“ říká Magda Sobotková, která návštěvu festivalu pojala jako celodenní rodinou akci.

Festivalu si užívá také Zdeňka Mátlová, která přišla se svým přítelem. „Ochutnali jsme už několik druhů piv a jsou vážně dobrá. Nejspíš si některé vezmeme i domů,“ zmiňuje žena. Čas neúprosně postupuje vpřed a atmosféra pomalu nabírá na obrátkách. Čím dál více lidí se vydává tančit. Kapely budou v podzámčí hrát až do půlnoci, je tedy jasné, že se výčepy jen tak nezastaví.

Šlapající pijani štvou místní i politiky. Pivní kola chtějí vyhnat z parků

Publikováno:před 3 hodinamiZdroj:iDNES.czAutor:Jakub Heller

V Praze, Plzni, Olomouci i Brně je stále častěji k vidění originální novinka - pojízdné pivní bary, které pohánějí šlapáním sami pijani. Turisté si je oblíbili, a tak vozítek přibývá. Jenže někteří místní jim nemohou přijít na jméno. Vadí jim hluk i fakt, že vozidla zdržují dopravu. Pražští politici už proto zvažují, jak je omezit.

Projíždějící pivní kola jsou zvláštní podívanou. Což se dá očekávat, když vezmete bar, připevníte ho na podvozek a přiděláte k němu deset rotopedů. Pak už stačí, aby “sportovci“ za vydatného popíjení piva trochu šlapali a funkční vynález je na světě. Jenže tato turisty vychvalovaná novinka je trnem v oku části místních obyvatel. Zejména v Praze.

Nejsou ostatně první, kdo s ní mají problém. Loni v listopadu je na svém území zakázal Amsterodam. A před ním například německý Düsseldorf, když tamní soud označil tato vozidla za „nebezpečnou obtíž pro veřejnost“.

Nad podobným krokem teď uvažují i pražští politici. „Obrací se na nás mnoho lidí s tím, že jim vadí primárně hluk, který vydávají opilí jezdci. Ale obávají se i o svou bezpečnost, například v Letenských sadech, kde jsou na procházce s dětmi. Mají strach, že na ně spadne z vozítka opilý člověk,“ říká pražský zastupitel Ondřej Mirovský (Zelení), podle kterého provozovatelé těchto pivních kol využívají mezery v českých zákonech.

Pivní bar je velký jak dodávka, podle zákona jde však o kolo
Zákony totiž pivní vozítko považují za kolo a jako takové může jezdit i po cyklostezkách a parcích. Na rozdíl od obyčejného bicyklu je však pojízdný pivní bar velký asi jako běžná dodávka.

Na pivní kola si na sociálních sítích stěžují i běžní obyvatelé. „Toto úžasné vozítko mě málem smetlo i s kočárkem. Za mě rozhodně ne. Brzdí to a ovládá se to docela mizerně. Podle mě je to nebezpečná hračka. Určitě to nepatří na silnice a do parku už vůbec ne,“ uvedla na Facebooku Renata Malečková.

Jenže provozovatelé pivních kol se brání tím, že o nebezpečí pro okolí nemůže být ani řeč. „Jedeme asi pět až deset kilometrů v hodině a zabrzdíme na metru. A řidič kola je samozřejmě naprosto střízlivý,“ říká Tomáš Mejzlík, majitel společnosti Speemsy, která kola provozuje na pražské Letné.

V tamním parku jezdí prý právě proto, že nechce obtěžovat na silnici. „Kolo jede skutečně pomalu. Řidičům a ani nám není příjemné, když za námi musejí čekat,“ vysvětluje Mejzlík. Pivní vozítka jsou totiž závislá na pohonu cestujících a nejezdí tak zrovna nejrychleji. Rozhodně pomaleji než běžné kolo, které navíc mohou řidiči aut bez problému objet. Pojízdné bary tak nezřídka zdržují dopravu, obzvláště v úzkých ulicích.

Přesto jim budou nejdříve zapovězeny právě parky. Prvním krokem totiž bude podle Mirovského osazení vjezdů do Letenských sadů speciální doplňkovou značkou, která rozměrná vozidla vykáže. Jenže podle Mejzlíka takové opatření definitivně všechna pivní kola vyžene do ulic, kde budou překážet ještě víc.

Řidiči barů abstinují a osazenstvo se opíjí
Někoho by možná napadlo, že policie může pijany zastavit za jízdu pod vlivem alkoholu. Ani cyklisté přece nemohou jezdit opilí. Jenže je to složitější.

„Dle zákona je problém, že řidičem bývá pouze ten, který drží řídítka. Ostatní, kteří byť pomáhají šlapáním v jízdě, jsou jen spolujezdci, kteří mohou být pod vlivem alkoholu, tedy ani policie v tomto případě nemá šanci zasáhnout,“ dodává Veronika Blažková, mluvčí radnice Prahy 1, která se snaží u ministerstva dopravy domoci změny silničního zákona.

Pokud jde o hluk, Mejzlík přiznává, že turisté bývají veselí a mohou obtěžovat okolí. Právě proto však spolu s dalšími dvěma provozovateli kol uzavřel dohodu a zavedl velmi přísné podmínky. Nabízejí tak například jen pivo a víno prosecco, tvrdší alkohol je na palubě zakázaný. Stejně tak má řidič právo jízdu kdykoliv ukončit, pokud se mu zdá, že osazenstvo přebralo.

„Dost záleží na provozovateli. My se opravdu snažíme vyjít všem vstříc. Navíc se nechováme jinak než například majitelé hospod se zahrádkou, na které si lidé také často stěžují,“ říká Mejzlík. Na oplátku mu prý však politici a úřady hází jen klacky pod nohy.

I přesto Mirovský souhlasí s případnou novelou zákona. „Když budou tato vozidla v silničním zákoně jasně definovaná, budou muset mít technický průkaz, homologaci, registrační značky a splňovat určité podmínky,“ vysvětluje. Pokud by byla například pivní kola chápaná jako motocykly, museli by mít všichni jezdci helmy.

Mejzlík na to opáčil, že když před třemi roky začínal, bylo mu úřady řečeno, že pivní bary jsou podle zákona kola. A podle toho se zařídil. „Když budou podle zákona auta nebo motorky, také se podle toho zařídíme,“ uzavírá.

Ani podle strážníků dnes pivní kola ve většině případů žádné zákony neporušují, ačkoliv se udání na ně množí. „Turisté si je pronajímají i s řidičem, respektive obsluhou. Ta se pohybuje pouze na místech, kde se cyklisté pohybovat mohou. Zároveň také s popíjejícími turisty jezdí v ulicích, ve kterých s ohledem na pražskou vyhlášku není zákaz popíjení alkoholických nápojů omezen,“ vysvětluje Irena Seifertová, mluvčí pražských strážníků.

Zatím jezdí po Praze vozítek asi deset. V dalších třech krajských městech jich je ještě méně. Podobně, jako tomu bylo v případě segwayů, se však může brzy stát, že se z pojízdných pivních barů stane nová modní vlna a jejich počty se dramaticky zvýší a rozšíří se i do dalších českých měst.

Pivo v ceně, krásná servírka za příplatek
Ne všichni jsou ale k této nové turistické atrakci tak kritičtí. „Projíždí kolem za bílého dne a nijak mne to nepohoršuje. Chápu ale, že pokud tomu někdo čelí víckrát denně při práci, může mu to cuchat nervy. Stále bych to ale považoval za prkotinu,“ říká Georgio Šába, který bydlí na jedné z tras, kterou pivní kola projíždějí. Politici by podle něj měli řešit jiné věci, mnohem více ho například trápí dlouhé uzavírky a nekonečné opravy silnic.

Kola si také pochvalují turisté. Řada firem provozující pojízdné bary si na oblíbeném turistickém serveru Tripadvisor vysloužila plné hodnocení pět z pěti hvězdiček. „Bylo to skvělé pobavení s přáteli a k tomu ještě spousta kolemjdoucích, kteří se smějí a mávají na vás. Mohu vřele doporučit!“ uvedl ve své recenzi například Petr P.

Pivní kola původně vymyslel nizozemský vynálezce, ale největší obliby se jim dostalo až v Německu, kde je dnes mohou turisté využít v několika desítkách měst. V Praze si lze kola pronajmout na hodinu a půl v průměru za 350 eur, tedy asi devět tisíc korun, a uvezou šest až šestnáct pasažérů. V ceně bývá třicet litrů točeného piva, wi-fi a audiosystém. U některých provozovatelů si je možné připlatit i asi dvanáct set korun za „krásnou servírku“.

A například v Brně vyjde tato zábava o poznání levněji. Dvouhodinový pronájem tamního „Kološkopku“ stojí šest tisíc korun. „Náš Kološkopek jezdí maximálně jednou týdně. Vybíráme trasy i časy, abychom nikoho nerušili. Schválně to máme takto přizpůsobené. Bereme to spíš jako srandu pro lidi, lidi to baví a nemáme žádné stížnosti,“ distancuje se od praktik některých pražských provozovatelů Marek Fišer, autor nápadu na brněnský Kološkopek.

Historicky první podsládková Ostravaru: Je radost tahat si takovou práci domů!

Publikováno:před 4 hodinamiZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Petr JiříčekOstravar

Je jí devětadvacet. Na vysokou školu šla s tím, že coby milovnice chemie bude analyzovat potraviny. Když ale zjistila, že může „studovat pivo“, představy o své životní dráze rychle přehodnotila.

Dnes už šest let pracuje pro nejstarší pivovar na severní Moravě, kde je pravou rukou vrchního sládka Romana Richtera.

Pivo by bez ní už neuvařili. Seznamte se s Klárou Chudou, historicky první ženou na pozici sládka či podsládka v ostravském pivovaru, kde plní sny nejen sobě, ale i svému manželovi.

Jak se mladá žena stane sládkovou, potažmo podsládkovou?
Vždy jsem měla ráda chemii a biologii a rozhodovala se, jestli se věnovat medicíně nebo chemii. Nastoupila jsem na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde jsem si našla obor kvasná chemie a pivovarnictví. Přišlo mi to jako perspektivní obor, vždyť pivo budou lidé pít pořád (úsměv).

Sládek není pozice, na níž by se hrnuly davy a pro pivovary jde patrně o exkluzivní „zboží“. Předchází si studenty formou stáží?
V tomhle ohledu jsem byla aktivní sama, respektive rodiče mne tlačili k tomu, ať si už během studií sháním uplatnění. Nejprve jsem docházela do pražského minipivovaru, kde jsem získávala cenné zkušenosti a kontakty v tomto malém pivovarském světě. Díky tomu jsem v létě krátce pomáhala sládkovi tady v ostravském Zámku Zábřeh, ale na podnět vedoucího diplomové práce jsem se přihlásila do konkurzu Pivovarů Staropramen, z čehož se v roce 2012 vyklubala stáž v Ostravaru. Celý jeden rok jsem tady ze studií dojížděla.

Jak se náplň vaší práce liší od té, kterou odvádí vrchní sládek Roman Richter?
Jsem zodpovědná za výrobu piva – od surovin až po jeho filtraci. Řídím týmy varny, spilky, sklepa, filtrace a přetlačných tanků, kde pivo čeká, až si jej přebere stáčírna. Naopak Roman má záběr o hodně širší. Vedle samotné výroby jej zajímá také stáčení a distribuce piva, bezpečnost práce při výrobě a komplexní pohled na financování a investice. Vše s ním ale samozřejmě konzultuji, zvláště co se týče výroby piva.

Pozice podsládka ve velkém pivovaru je tedy spíše manažerská?
V podstatě ano. V našem pivovaru jsem coby podsládek šéfem třicetičlenného týmu a ručím za vše, co souvisí s vařením piva až po filtraci.

Jak jste na tom vůbec s pitím piva mimo pracovní dobu, dáte si?
Pivo jsem měla ráda vždycky! Ostatně večery s přáteli u piva jsou příjemný způsob, jak trávit čas. Nikdy jsem ale netušila, že se to dá i studovat, to jsem zjistila až na škole. Původně jsem si přitom myslela, že budu analyzovat potraviny.

Takže ve vašem případě zřejmě nevadí, když si práci „taháte domů“…
Naopak, výhodou této práce je, že se domů tahá velice dobře (úsměv).

Od kolika let pivo pijete?
Tak… od osmnácti, že ano (směje se). Nic jiného se tu ode mě nedozvíte! Ale vážně – měla jsem v tomto ohledu přísné rodiče. I proto si dnes pivo dávám jen v rozumné míře.

Co ostatní zaměstnanci pivovaru, je jím pivo zapovězeno?
Kromě nás, kteří to máme v popisu práce, je to zakázáno, což se namátkově ověřuje dechovými zkouškami.

Jaké máte do budoucna v oboru ambice?
Jsem spokojená s pozicí, na které jsem, takže mou ambicí je zlepšovat se v tom, co dělám, a přispívat k dobrému jménu Ostravaru.

Víte, kolik sládkových se v českém pivovarnictví pohybuje?
Ženy v pivovarnictví se většinou pohybují v laboratořích nebo na kancelářských pozicích. Aktivní sládková je tedy nyní kromě mě, myslím, jen jedna. Bylo jich více, ale jelikož jsou to ženy, tak se tak nějak poztrácely na mateřské.

Vás to co nevidět taky čeká. Ovlivňuje těhotenství nějak vaší práci a styk s pivem?
Nijak zvlášť. Ochutnávat pivo sice musíme, a to každý den na degustacích, protože těmi musí projít vše, co jde na trh. Jde ale jen o velmi malé množství. A některé mezivzorky výroby ani alkohol neobsahují. Do práce většinou všichni jezdíme autem, takže nikdy neochutnáváme natolik, abychom překročili nějaké přiměřené množství. V sezoně stoupá počet vzorků, které musíme ochutnat, to jediné jsem teď musela mírně omezit, ale to je tak vše. Mou práci to neovlivní.

Obklopena jste vesměs mužským kolektivem, vyhovuje vám to?
Mužský kolektiv mně hodně vyhovuje, protože chlapi dokážou říct věci do očí a na rovinu, s čímž ženy někdy mívají problém. V mém týmu panují příjemné a kamarádské vztahy.

Nežárlí váš manžel?
Rozhodně ne. Naopak je spokojený, protože je odmlada zarytý fanoušek Ostravaru. Tím, že tady pracuji, si částečně splnil svůj sen. To, že se tady může účastnit různých i firemních akcí, je pro něj výhra.

Nevyčítá vám tedy, že mu třeba „mužníte“ před očima? (úsměv)
Jsme spolu už hodně dlouho, ale myslím, že zrovna s tímhle problém nemá (směje se).

A do práce vám nemluví?
…(směje se) Tak někdy má tendence radit a mluvit do toho, co bychom měli vařit a jak, ale já ho vždycky usměrním. Sládková jsem u nás já! (směje se)

Jsou pro úspěšného sládka předpokladem vyvinutější chuťové buňky?
Degustace pravidelně trénujeme, takže když někdo zprvu nemá chuťové buňky v nejlepší kondici, tak se to dá všechno natrénovat.

Máte v oboru nějaké zvýšené nároky na životní styl, například zákaz výrazně kořeněných jídel kvůli chuťovým buňkám, jako tomu bývá třeba v parfumériích?
To ne, degustace probíhají většinou před obědem a nějaká plošná omezení nemáme. Když jste ale zmínil tu parfumérii, tak bychom neměli na degustace přijít výrazně navoněni (úsměv). Kolegy by to mohlo ovlivnit a v pivu by cítili něco, co jde ve skutečnosti ze mě.

Mění se nějak vaše práce s blížícími se Slavnostmi pivovaru Ostravar? Je jí více?
Musíme uzpůsobit výrobu tak, aby bylo možné provádět exkurze po pivovaru. Nesmíme být uprostřed výroby, když tudy povedeme návštěvníky. Já osobně zde budu mimo jiné vést exkurze. Jinak to mou práci nijak neovlivňuje. V tomto období jde vždy jeden ze speciálů ze spilky na trh, takže bychom jej vařili tak jako tak.

VIZITKA KLÁRY CHUDÉ
● 29letá podsládková pracuje v pivovaru Ostravar od roku 2012, kdy zde nastoupila na stáž.
● Vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, obor kvasná chemie a pivovarnictví.
● V pivovaru je zodpovědná za kompletní výrobu piva od surovin až po jeho filtraci. Řídí tým třiceti lidí.
● Podle svých slov je správnou ambasadorkou Ostravaru, i ve volném čase si vybírá pouze hospody, kde čepují ostravské pivo.

Gambrinus den s živou muzikou, speciálním pivem i prohlídkami pivovaru se Srdcaři Gambrinusu

Publikováno:před 7 hodinamiZdroj:Jo magazínGambrinus

Další ročník oblíbeného pivního festivalu Gambrinus den v sobotu 23. června promění náměstí Republiky v Plzni v největší pivní zahrádku v Česku. Rušno bude také na dalších místech v centru západočeské metropole. Kapely napříč žánry, hospody, pivo čepované do skla přímo z tanku, festivalový pivní speciál… všechno bude z Plzně a všeho bude dost. Intenzivní zážitek nejen pro plzeňské patrioty!

Sobotní Gambrinus den předznamená páteční ochutnávka – 22. června večer zahrají tři začínající plzeňské kapely. Velký pivní svátek ozdobí finále Mistrů výčepních a také škola čepování pro veřejnost s finalisty této prestižní soutěže coby lektory. K ochutnání bude nefiltrovaný polotmavý festivalový speciál s plnou chutí lehce praženého sladu s karamelovými tóny, uvařený na počest letošního Gambrinus dne. Stylovým zpestřením oslav budou mimořádné prohlídky Pivovaru Gambrinus. Setkáte se s největšími Srdcaři Gambrinusu, kteří péči o pivo zasvětili téměř celý život a rádi se podělí o zážitky z výroby. Chybět nebude bohatá degustace různých druhů piv značky Gambrinus. Prohlídky se konají od 10:00, 12:30, 15:00, 17:30 a 20:00 hodin. Vstupenky za festivalové ceny 100 Kč/osoba jsou v prodeji na http://prazdroj.colosseum.eu/prazdroj/list.

Mezi hudebními hosty Gambrinus dne budou formace KEKS, Semtex, Extra Band, Fast Food Orchestra, Odyssea, Pouťový orchestr, Ocho Rios, Rezatý Rakety, Gentlemani s Daliborem Gondíkem, Bára Zemanová Band a mnozí další.

Zavírají se hlavně malé hospody na venkově. Pomáháme jim, říká sládek

Publikováno:před 7 hodinamiZdroj:iDNES.czAutor:Martin PolívkaGambrinus

Mimořádně teplé jaro prospělo konzumaci a výrobě piva. Potvrzují to plzeňští pivovarníci. „Zároveň se vyrovnáváme s důsledky zavedení EET, zákazem kouření, nárůstu počtu malých pivovarů i změnou životního stylu,“ říká v rozhovoru pro MF DNES sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek.

Je nějak vědecky popsáno, jaký vliv má teplo na pití piva a co pivo s lidským tělem dělá, když je horko?
Není to tak velká věda (smích). Ale třeba květen bývá úspěšnější kvůli tomu, že teploty nejsou ještě příliš vysoké. Když pak přijde červenec s teplotami kolem třiceti stupňů, tak už se pivo tolik nepije. Každý už si hlídá, aby se neopil. Máme vysledováno, že nejvíc se vypije, když se teploty drží okolo 25 až 26 stupňů Celsia. Navíc v červenci jsou dovolené a lidi cestují, nejsou doma. Když se v srpnu vrátí, je ještě teplo a na pivo se chodí, ale pak se to v září rychle zlomí a pije se míň. Pak ještě samozřejmě fungují Vánoce.

Kolik se tedy plzeňského piva vypije za rok?
Roční výstav pivovarů Prazdroj a Gambrinus včetně Kozlu a Radegastu je sedm milionů hektolitrů. Loni se vypilo 2,5 milionů hektolitrů Pilsner Urquell doma i v zahraničí, objem ostatních značek ale z konkurenčních důvodů neuvádíme.

Prazdroji se daří. To je ale dlouhodobější trend, že lidé přecházejí na pití prémiového piva, ne?
Je to trend, ale tak trochu tradiční trend. Vždycky, když se lidé měli dobře, začínali více pít ležák.

Jsou vůbec znát potíže hospod, o nichž se mluví?
To rozhodně. Nám za celou skupinu skončilo asi 1 500 hospod. To je neuvěřitelné číslo. Sice se stále otevírají nové hospody, ale bohužel bez náhrady padají hlavně ty malé na venkově. My se jim proto snažíme pomáhat. V rámci našeho projektu Vesnická hospoda řešíme individuální potřeby jednotlivých provozoven, přispíváme jim vybavením, vysvětlíme, jak správně pečovat o pivo a zvýšit návštěvnost. S projektem Kopeme za fotbal zase pomáháme amatérským fotbalovým klubům, které mají na hřištích také malé přidružené hospůdky. Ale určitě se nám už nepodaří všechny ty ztracené hospody zachránit či nahradit.

Můžete potvrdit, že příčinou je EET a zákaz kouření, jak se obecně soudí?
Konkrétní důvody uzavírání jednotlivých provozoven neznáme. Víme ale, co hostinské v jednotlivých regionech hodně trápí a co je může vést k rozhodnutí s hostinskou činností skončit. Děláme si totiž pravidelně detailní průzkumy. Toho posledního se účastnilo na čtyři tisíce hospod z celé České republiky a z výsledků je znát, že je to synergie zmíněných opatření. Někde hostinským nejvíc vadí zákaz kouření, na který si třeba v Ústeckém kraji stěžuje skoro třicet procent z nich. Na druhém místě jsou dopady zavádění EET, následuje nedostatek personálu, zejména číšníků a servírek, čtvrtá je v žebříčku nadměrná byrokracie.

Máte nějaké srovnání se zahraničím? Mám pocit, že typická hospoda českého venkova na západ od nás příliš obvyklá není, jsou tam spíš restaurace a hotely.
Víme, že i v sousedních západních zemích je problém s tím, že lidi na vesnici přestávají chodit do hospody. Tam i u nás se mění životní styl – mnozí jezdí za prací do města, nemají tolik času. Dalším problémem budou zřejmě peníze a do třetice se lidé snaží žít zdravěji, což má za následek menší konzumaci alkoholu obecně.

Není to tak, že by vám přebíraly hospody pivovary s levnějšími pivy?
Ne, ty hospody skutečně končí. Loni prodeje poklesly v celé České republice, ale podařilo se je nahradit zvyšujícím se exportem, v tom jsou české pivovary úspěšné.

Je znatelný vliv malých pivovarů, kterých pořád ještě přibývá?
Podle posledních statistik je v Česku na čtyři sta minipivovarů, ale podílejí se jen 2,5 procenty na celkovém objemu výroby piva. Já už jsem v roce 1996 říkal, že to jednou bude konkurence. V Plzni dnes mají malé pivovary výstav deset tisíc hektolitrů za rok – a to už je pěkné číslo. I když samozřejmě zatím nesrovnatelné s velkými pivovary. Ale i tak je konkurence zdravá. Nutí jak malé, tak ty velké, aby se snažily, aby měly dobré pivo a pěkné hospody.

Gambrinus měl slabší období, před lety se mu trochu zkazila pověst. Co se stalo?
Myslím, že prostě přišla doba, kdy se tu začala pít výraznější piva. Gambrinus vyniká čistotou chuti. Ti, kteří ho kritizovali, neměli objektivní pravdu. Měli jen najednou pro srovnání jinou chuť a byli slyšet víc než lidi, kteří právě tohle pivo milují. Ta etapa je za námi, každý si prostě našel své pivo. Mě mrzí, že jsem nikdy neslyšel kritiku od pivovarníků, ale jen od konzumentů. Ti jsou sice podstatní, ale když jsem se zeptal, co jim vadí, nedokázali odpovědět.

V té době jste ale přišli třeba s Excelentem, který tu do té doby nebyl. A s nefiltrovanou dvanáctkou.
Protože v tu dobu začala éra jedenáctek, a my jsme žádnou neměli. Bylo to v roce 2008. Je znát, že lidi chtějí víc než desetistupňová piva, ale dvanáctka je na ně silná. Oboje si našlo zájemce, hospody, které třeba nefiltr berou, ho berou stabilně. A pro nás je to taky indikátor – i my ho dáme jen tam, kde jsou schopni udržet kvalitu. Přece jen je to živé pivo.

Ještě k horkům – jste připraveni na to, že tepla bude přibývat, že zřejmě procházíme klimatickou změnou?
Ano, minulý majitel vypracoval detailní plán toho, kam budeme muset investovat, pokud výstav stoupne o určité množství hektolitrů. A protože teď rostla poptávka po Prazdroji, investovali jsme do Prazdroje. Je tam nová varna a nové kvašení. Gambrinus produkci zvládá, už zvládal i víc.

Jak je to vlastně s letním čepováním na festivalech a ve stáncích?
Na festivalech jsou složité podmínky. Je tam velká fronta a velký tlak na výčepního. Často čepují brigádníci, musí být dobře proškolení a šikovní. Není úplně snadné dodržet tam všechno jako v restauraci. Hlavní problém bývá s teplem. Je důležité přijít už ráno, pustit chlazení a mít sudy přikryté, aby nepřijímaly teplo. Bývá problém s dostatkem čisté vody na mytí pohárů a výplach trubek. Na čisté trubky se musí dbát extrémně. Stačí každodenní výplach vodou, není nutná sanitace, ale nesmí se to zanedbat.

Doba festivalů právě začíná a jeden chystá i Gambrinus…
Gambrinus den je právě dnes. Souvisí to s datem 25. června 1869, kdy se poprvé sešlo dvacet akcionářů Gambrinusu a založili ho. Byli to slavní lidé, mimo jiné majitel strojíren rytíř Emil Škoda nebo stavitel Martin Stelzer. Cítili, že plzeňské pivo je úspěšné a prodalo by se ho i víc. Vždyť tu pak vznikl ještě Světovar a Prior. Až v časech krize je vlastníci sjednotili a zredukovali.

A na co se lidé mohou těšit?
Nejlepší hospody s naší značkou z Plzně a okolí budou mít na plzeňském náměstí a v přilehlých sadech stan a představí se i se svou gastronomií. Pivaři dostanou své pivo do skla. V tom je náš festival jedinečný. Bude se čepovat desítka i dvanáctka a taky nefiltrovaný polotmavý speciál, uvařený výhradně pro tento festival. My říkáme, že to je největší pivní zahrádka v republice. Hrát budou známé plzeňské rockové kapely, popřát našemu pivu přijdou fotbalisté, budou speciální prohlídky pivovaru. Kromě náměstí budou pivní zahrádky a program ještě v Proluce, U Branky a u muzea. Součástí programu je i finále soutěže o nejlepšího výčepního.


Prazdroj uspěl na světové soutěži v Austrálii

Publikováno:včeraZdroj:České nápoje

Plzeňský Prazdroj si odnesl hned šest prestižních ocenění z největší světové pivní soutěže Australian International Beer Awards. O přízeň porotců se zde ucházelo téměř 2 200 piv od pivovarů všech velikostí z téměř čtyřiceti zemí celého světa.

Odborná porota na prestižním klání v Melbourne ocenila stříbrnými medailemi hned dvě piva z Velkopopovického pivovaru, a to mezi světlými pivy plzeňského typu (pils) světlý ležák Kozel a rovněž Kozel Řezaný, který uspěl mezi pivy polotmavými. Z klání nealkoholických piv si stříbro odnáší i Birell Polotmavý. Na bronzové stupínky pak mezi pivy Pils vystoupili hned dva zástupci z pivovaru Gambrinus - Excelent a Gambrinus Originál 10. Bronz si ze soutěže černých piv odnesl i Velkopopovický Kozel Černý.

„Moc nás těší, že jsme uspěli ve světové konkurenci hned v několika kategoriích. Je to oceněním trvalé péče, kterou našim pivům věnujeme. Díky rostoucímu exportnímu úsilí si naše oceněná piva může dopřát stále více lidí v tradičních i nových exportních teritoriích. Export piv i s ní spojené české pivní kultury budeme nadále posilovat,“ uvedl ředitel pro marketing a inovace Plzeňského Prazdroj Grant McKenzie.

Soutěž v Melbourne vznikla v roce 1987 a postupně se z ní stalo jedno z nejprestižnějších klání, kam své produkty přihlašují všechny kategorie výrobců – od velkých pivovarů až po ty řemeslné. Počtem soutěžních vzorků se podle pořadatelů dokonce jedná o největší soutěž na světě.

Úspěšný byl Plzeňský Prazdroj se svými pivy na soutěži i v loňském roce, kdy získal čtyři medailová umístění, z toho dvě první místa pro Radegast Ryze Hořkou 12 a Kozel Černý.

My Češi umíme vyrobit nejlepší ležák na světě, říká šéf Budvaru

Publikováno:včeraZdroj:iDNES.czAutor:Jakub BartošBudvar

Budějovický Budvar je spící Růženka s velkým potenciálem, věří ředitel Petr Dvořák. „Když se z českého ležáku podaří vybudovat ve světě samostatnou kategorii, má vyhráno celé naše pivovarnictví,“ říká v rozhovoru po roce kormidlování jihočeského pivovaru.

Metropoli Londýn před rokem vyměnil za Český Krumlov a soukromou firmu za národní podnik. Petr Dvořák má za sebou více než dvanáctiměsíční zkoušku v podobě vedení Budějovického Budvaru, a tak může bilancovat.

Bývalý mezinárodní šéf marketingu značky Pilsner Urquell v loňském roce nastupoval do rozjeté sezony i celé řady investic. Pivovar v roce 2016 totiž zahájil plán, na jehož konci má mezi roky 2020 až 2022 dosáhnout objemu dvou milionů hektolitrů uvařeného piva.

Metropoli Londýn před rokem vyměnil za Český Krumlov a soukromou firmu za národní podnik. Petr Dvořák má za sebou více než dvanáctiměsíční zkoušku v podobě vedení Budějovického Budvaru, a tak může bilancovat.

Bývalý mezinárodní šéf marketingu značky Pilsner Urquell v loňském roce nastupoval do rozjeté sezony i celé řady investic. Pivovar v roce 2016 totiž zahájil plán, na jehož konci má mezi roky 2020 až 2022 dosáhnout objemu dvou milionů hektolitrů uvařeného piva.

Dvaačtyřicetiletý Petr Dvořák tak vypráví o rozvoji pivovaru, současné omezené výrobní kapacitě i marketingu, který je mu z minulých působišť nejbližší. Sám během prvních měsíců však příliš vidět nebyl a s médii komunikoval minimálně. Podle svých slov totiž potřeboval čas. „Raději mluvím o věcech, které jsem udělal,“ vysvětluje.

Když jste nastoupil, prohlásil jste: „Přicházím z piva, přicházím z marketingu.“ Změní se tedy marketingová tvář Budvaru?
Určitě, je to jedna z našich priorit. Jestliže teď všude říkáme, že rozšiřujeme kapacitu pivovaru, máme nějaké růstové ambice. Jediný způsob, jak se prosadit na tuzemském i zahraničním trhu, bude skrz komerční aktivity. Určili jsme si novou strategii a proměnili marketingové oddělení. Chceme dělat méně věcí s větším dopadem. Nepřejeme si být rozdrobení do více aktivit, ale soustředíme se na ty, které jsou pro nás klíčové. Brzo začne být vidět lehce měnící se tvář Budvaru. Samozřejmostí je klasický základ jako televize či outdoor. Celkem zásadně pak překopáváme sociální média.

S novinkami souvisí i jedna poměrně diskutovaná věc, přesunutí marketingového oddělení z Budějovic do Prahy.
Jde o hodně citlivé téma obzvlášť tady v Českých Budějovicích. Důvodů bylo několik. Chtěl jsem, aby marketing fungoval jinak a byl profesionálnější. Chtěl jsem do týmu dostat odborníky. Potřebujeme se soustředit na prémiové segmenty trhu a být v těch správných restauracích. Zároveň do marketingu potřebujeme dostat lidi, kteří mají zkušenosti. Oni musí sedět tam, kde se byznys děje. Myslím si, že z toho pohledu není Budvar výjimkou.

Ve vašich plánech hraje velkou roli působení v zahraničí, budete se snažit být více vidět i tam?
V oblasti exportního marketingu teprve začínáme. Potřebujeme si trochu upravit naše struktury. V tuhle chvíli mapujeme, kde jsme, jak na jednotlivých trzích komunikujeme nebo jak vypadá naše značka.

V některých zemích však už jste hodně aktivní. Ukázkovým příkladem je Velká Británie, kde funguje samostatný web a facebooková stránka je dokonce populárnější než ta oficiální.
Ve Velké Británii máme dceřinou společnost a minimarketingové oddělení, jehož členové se o tyhle věci starají. Rozpočty jsou ale na jednotlivé trhy poměrně omezené, takže se teď kolega věnuje hlavně věcem, které jsou v Británii populární, jako jsou sociální média. Stránky, o kterých jste mluvil, máme ale i v jiných zemích. V každé z nich však marketing funguje jinak. Je proto třeba vzít všechny poznatky a říct si, co přesně chceme.

Které země jsou v současné době pro Budvar klíčové?
Nejdůležitější je pro nás Německo. Mezi pět největších odbytišť se dále řadí Polsko, Rakousko, Slovensko a Spojené království (řazeno podle abecedy, pozn. red.). Nově jsme zahájili export do sedmi států v Africe, Jižní Americe a Asii. Patří mezi ně Ghana, Jihoafrická republika, Bolívie, Kajmanské ostrovy, Kolumbie, Paraguay a Filipíny.

Jak se prodává pivo na Kajmanských ostrovech?
Nejde o žádné zásadní objemy. Spíš jsou takové trhy, kam vyvezeme jeden až dva kontejnery, což je případ právě Kajmanských ostrovů. Zkrátka se ozve importér, který chce zkusit naše pivo. Podobně začínala Kuba, která bude letos nabírat na rychlosti.

Když jste nastupoval, řekl jste, že chcete upevnit pozici Budvaru jako vlajkonoše českého piva v zahraničí. Rok je sice krátká doba, ale daří se to tak, jak jste si představoval?
Ano, nepředstavoval jsem si, že se toho stane za rok tolik. Jsou to pochopitelně dlouhodobější vize pro horizont pěti až deseti let. První rok nám ale potvrdil, že je tahle cesta správná. Na domácím trhu je celkem 15 milionů hektolitrů, v zahraničí máte dvě miliardy. Uvidíme, co ukážou čísla za pár let. My Češi vyrábíme nejlepší ležák na světě. Když se z něj podaří vybudovat ve světě samostatnou kategorii „český ležák“, máme vyhráno nejen my v Budvaru, ale celé české pivovarnictví.

Budvar loni vyvezl 990 tisíc hektolitrů. Kdybych po vás chtěl nějaké číslo, kam by se pivovar chtěl dostat, řekl byste mi ho?
Tohle číslo říct neumím a nemůžu. Jestliže se po současných investicích dostaneme na kapacitu dvou milionů hektolitrů a podívám se na to, kolik objemu se dá umístit na český trh a zahraničí, je jasné, že budeme v budoucnu mnohem víc koukat do zahraničí než do Čech.

I přestože jste export navýšili, výstav loni klesl na 1,5 milionu hektolitrů. Co vás brzdilo?
Pivovar jede čtvrtým rokem na hranici kapacity, takže dochází ke značnému opotřebení. Loni nás trápily linky a jejich stabilita. Když se na chvíli zastaví, tak nám právě tyhle hektolitry chybějí. Dál byl problém v pracovní síle. Nepřispívá ani současná výstavba. Z pivovaru je teď trochu staveniště.

Přednedávnem jste umístili poslední z 24 ležáckých tanků. Zdaleka však nejde o jedinou letošní investici. Co všechno plánujete?
Distribuční centrum je právě ve zkušebním provozu a do plného by mělo naskočit v polovině léta. Dál jsme na začátku roku investovali do plniče na plechovkové lince, kde se zvedla kapacita o 40 procent. Nyní investujeme do ležáckého sklepa, kde jsme nad původním postavili nový. Pak se dostaneme ke zvýšení kapacity lahvových stáčecích linek. Na konci léta začneme stavět halu pro novou stáčírnu lahví.

Všechny akce, které směřují k objemu dvou milionů hektolitrů, odstartovaly v roce 2016. Bylo pro vás náročné naskočit loni do rozjetého vlaku?
Bylo, ale zrovna investiční plán je velmi dobrý. Potřebujeme jen, aby byl dokončený podle plánu v termínech a financích. Co jsem však musel řešit, když jsem nastoupil, byly například stáčecí linky. Po dvou až třech týdnech od nástupu nám vypověděla službu jedna z nich na týden a půl. Zabrat mi tedy daly spíš operativní věci.

Změnou pro vás určitě byl i příchod do národního podniku.
Na Budvaru je zajímavé, že dává příležitost si všechny věci táhnout. Jde o samostatný podnik, který se rozhoduje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nemá nad sebou žádnou nadnárodní strukturu, která rozhoduje, jestli investovat tady, nebo jinde na jiných trzích. Z toho pohledu je samostatný. Musíme si na druhou stranu dávat pozor, abychom nebyli příliš uzavření. Je důležité být otevřený hodnocení, expertize a trendům z vně firmy.

V dozorčí radě Budvaru došlo v poslední době k několika změnám. Tři její členové byli odvoláni a teď už je jedno místo obsazené. Kdy budou oznámeni ostatní?
O tomhle nemám nejmenší zprávu, protože je to věc ministerstva zemědělství, které členy nominuje. Rada má devět členů, přičemž je usnášeníschopná v pěti. Jsme tedy schopni fungovat a podnik to neomezuje. V dozorčí radě jsou tři lidé za ministerstvo, tři přímo z pivovaru a tři externí členové.

Když se teď ohlédnete za uplynulým rokem, jaký pro vás byl?
Extrémně zajímavý. Byl to rok, kdy jsme měli hodně práce. Budvar je jiný v tom, že má velmi zajímavou značku s vysokým potenciálem. Z mého pohledu je značka Budweiser Budvar takovou spící Růženkou, jež se může ještě víc rozvinout. V pivovaru jsme pořád jeli na hranici výrobní kapacity. Když nám něco vypadávalo, měli jsme poměrně velké problémy, kdy jsme nebyli schopni dodávat zákazníkům pivo tak, jak si ho objednali. Zároveň jsem se snažil zorientovat a definovat si nějaká poslání a vize. V neposlední řadě to byl náročný rok i proto, že jsem stále cestoval mezi Anglií a Českem. Rodinu jsem měl totiž ještě půl roku v Anglii.

Nechybí vám Londýn? Budějovice a Český Krumlov jsou ve srovnání s ním velký rozdíl.
Chybí i nechybí. Jsme rádi zpět, protože člověk má stejně zázemí tady, kde žijí jeho kamarádi a známí. Mezi sousedy a kamarády jsme proto zapadli rychleji a snadněji než v Anglii. Člověk sem zkrátka víc patří. Jsem rád, že jsme se vrátili, a práce mě baví. Do Londýna si může člověk kdykoliv zajet.



V Hrabůvce přistálo pivovarské Aero s pilotem i letuškou

Publikováno:včeraZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaAero

Na mapě minipivovarů našeho kraje se počátkem května objevil další přírůstek, kterým je Aero neboli restaurace s místním pivovarem. Nachází se v Ostravě-Hrabůvce, v hotelu, jehož zázemí prošlo rozsáhlou rekonstrukcí.



Jak asi tušíte, za přistání Aera může zákonitě pilot, a platí to i v tomto případě. Konkrétně jde o pana Miloslava Kašíka, který letadlům zasvětil celý svůj život. Kromě pilotování je však také spolumajitelem firmy Elmontex, která provozuje i hotelový objekt v ostravské Hrabůvce.

„Ve firmě jsem se vždy staral hlavně o elektro a leteckou část. Hotel byl naší nejmenší aktivitou, která však byla ve ztrátě, a tak jsem se rozhodl, že si ji přeberu na starost a zkusím provoz dostat do lepší kondice,“ říká na úvod našeho setkání v novém podniku, který stojí poblíž známé Jubilejní kolonie.

Než se pustil do budování pivovaru, absolvoval zhruba roční průzkum pivovarského trhu a následně i důkladnou přípravu celého projektu.

„Přiznávám, že jsem spíše technický typ. Obor pivovarnictví a gastronomie jsem neznal, a tak bylo důležité se inspirovat v jiných podnicích a postupně vytvořit vlastní koncepci, kterou nadále rozvíjíme,“ pokračuje Miloslav Kašík.

Hotel se rozhodl oživit moderní restaurací s kvalitní kuchyní a místním pivovárkem, pro který vybral osvědčenou českou technologii s varnou o kapacitě 650 litrů. „Objevily se i levnější nabídky z Číny, ale tomu jsme nevěřili. Při nastavení výroby nám hodně pomohl sládek Vladislav Buchta, který je naším garantem,“ doplňuje náš průvodce.

Kromě zkušeného sládka, který pivo vaří desítky let, se povedlo najít také nadšeného parťáka Petra Vavroše, který se po jeho boku zaučil a řemeslo převzal. „Stabilně vaříme světlou jedenáctku Pilota a polotmavou dvanáctku Kapitána. Prvně jsme uvařili také Ipu a chystáme se na ležák s akátovým medem,“ vysvětluje sládek.

Jelikož chtějí mít pravidelně na čepu čtyři až pět piv, mají nyní v Aeru také svrchně kvašený Ale zvaný Akrobat a pro letní osvěžení devítku, které v rámci leteckého názvosloví říkají Letuška.

„Věřím, že názvů z oboru najdeme dost i pro další piva a že hlavně budeme držet nastavenou kvalitu,“ bere si zpět slovo Miloslav Kašík, který se profesi pilota věnuje už 28 let. „Létám s letadly i s vrtulníkem, takže velmi často jsem v našem hangáru na Mošnově,“ dodává s úsměvem.

Pro kvalitu piva se od počátku snaží dělat i něco víc, než je v segmentu minipivovarů obvyklé. Proto personál do tajů čepování uvedl mistr výčepní Jakub Šrubař. V Aeru si tak s klidem můžete objednat hladinku nebo šnyt, který znalci považují za nejlepší variantu čepování i pochutnání.

Základem rekonstruované kuchyně jsou pak klasická meníčka, která doplňují speciality k pivu jako třeba vyhlášený tatarák.

„Jsme teprve na začátku, ale už vidíme, že spotřeba našeho piva pozvolna stoupá. V kombinaci s dobrým jídlem a příjemným prostředím to určitě může fungovat,“ věří zakladatel pivovárku, který plánuje hotelovou restauraci rozšířit o větší terasu a dětské hřiště.

Tak „Dej Bůh štěstí“, ať se to všechno podaří.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.06.2018 15:386.389/6.389