Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Little Greta získala prestižní ocenění Red Dot

Publikováno:před 17 hodinamiAutor:Nikola Timkovicova

Kreativní agentura Little Greta navázala na sérii cen, které získala v posledních měsících. Za svůj design pro Jarošovský pivovar obdržela patrně nejprestižnější designovou cenu na světě, Red Dot Award. Red Dot je ocenění za produktový a komunikační design, které od roku 1955 uděluje německé designové centrum sídlící v Essenu. V soutěži jsou každý rok posuzovány práce tisíců designérů a studií ze šedesáti zemí. „Poslední měsíce byly z hlediska ocenění výživné. Od listopadu je tohle naše šestá kreativní cena. Je ale fakt, že Red Dot stojí nejvýš. Někdy se říká, že Red Dot je pro designéry to stejné jako Oskar pro herce,“ usmívá se jeden z majitelů agentury Tomáš Nedvěd. Vítězný vizuál pro Jarošovský pivovar, který obnovil svou výrobu v roce 2015, čerpá z tradičních slováckých motivů – kohouta, jeřábu nebo srdce. Ty polští designéři Little Grety Pawel Ratajczyk a Mateusz Slowakiewicz doplnili o typické pivní symboly – chmel a ječmen.

Vítězné práce jsou prezentovány v muzeích Red Dot Design Museums a v rámci putovní výstavy „Red Dot on Tour“ po celém světě.

Z českých firem získali Red Dot v minulých letech třeba ŠKODA Auto, Ton, mmcité nebo Tescoma.

Přehled ocenění, která Little Greta dosud získala za svou práci pro Jarošovský pivovar — IDA Design Award, A' Design Award, dvě World Beer Awards.

Kromě Jarošovského pivovaru Little Greta pracovala nebo pracuje pro Znojemský městský pivovar, Rodinný pivovar Morous, Budvar UK nebo Pivovar PRIMÁTOR.

Svijany si získávají jméno ve světě, na export už směřuje 8,4 procenta piva

Publikováno:před 9 dnyZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš Spálovský, PRSvijany

Pivovar Svijany vyrobil za prvních šest měsíců roku 333,3 tisíce hektolitrů piva, o zhruba 18 tisíc více než ve stejném období loňského roku. Na celkovém zvýšení odbytu se největší mírou podílel export, jehož objem se zvýšil ze zhruba 6,70 % v prvním pololetí loňského roku na letošních více než 8,39 % celkového výstavu pivovaru. „Do konce roku se chceme dostat na úroveň kolem deseti procent celkové produkce, přičemž těžištěm naší exportní politiky je export plechovkového piva na nejvyspělejší evropské a světové trhy,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

V březnu začali ve Svijanech na nové lince v hodnotě přes 100 milionů Kč jako první český pivovar stáčet nepasterované pivo do plechovek. Vedle domácího českého trhu a Slovenska, kde je již také v prodeji kompletní sortiment nepasterovaných svijanských piv, s nimi pivovar míří především na vyspělé trhy v západní a jižní Evropě a také v zámoří. „Již v červnu jsme vypravili první kontejner zákazníkovi na východní pobřeží USA. Věříme, že se tam naše pivo setká s příznivým ohlasem a že ve Spojených státech najde naše kvalitní evropské plechovkové pivo velmi perspektivní odbytiště,“ řekl exportní manažer Pivovaru Svijany Jan Adámek.

K letošnímu zatím čtyřnásobnému meziročnímu zvýšení výroby piva v plechovkách přispěly i trhy na východě Evropy, především v Pobaltí a v Ruské federaci. „V červnu jsme naše výrobky za podpory agentury Czech Trade prezentovali v Moskvě, kde se mezi pozvanými zájemci z řad místních obchodníků a distributorů alkoholických nápojů setkaly s velmi vřelým přijetím,“ dodal k tomu Roman Havlík. „Také Rusko proto považujeme do budoucna za velice perspektivní trh.“

Za celý loňský rok Pivovar Svijany na zahraniční trhy vyvezl 6,7 procenta celkové produkce, zhruba o dva procentní body více než v roce 2016. Dosud je jeho hlavním exportním trhem Slovensko, kam směřuje téměř 90 % celkového vývozního objemu. V prvním pololetí letošního roku směřovalo do východní části někdejší federace celkem 24,8 tisíce hektolitrů svijanského piva, o 28 procent více než za prvních šest měsíců roku 2017. „Slováci českému pivu rozumějí a mají ho rádi, navíc jde o jednoho ze sedmi největších importérů piva v Evropě. I díky tomu mohla společnost Svijany Slovakia, jejímž majoritním vlastníkem je Pivovar Svijany, za čtyři roky své existence dosáhnout na pozici třetího největšího dovozce ze všech dceřiných společností, které u našich východních sousedů založily české pivovary. V současné době se Svijany točí ve více než šesti stech slovenských restaurací a stále přibývají další. Věříme, že naše nová nabídka nepasterovaných piv v plechovce dále přispěje k upevnění naší pozice na slovenském trhu,“ pokračuje Jan Adámek.

S výjimkou Slovenska a Chorvatska, kde má Pivovar Svijany vlastní dceřiné společnosti, tvoří zahraniční zákazníky převážně zahraniční velkoobchody s nápoji s vlastní distribuční sítí, v případě sousedních zemí však i maloobchod, restaurace a bary v příhraničí. „Dopravu si organizují a hradí příjemci, rádi jim však přitom pomůžeme dobrou radou. Aktuálně pro všechny nové zájemce připravujeme i anglickou verzi našich internetových stránek,“ uzavřel Jan Adámek.

Pivo v plechu rychle stárne, už po pár týdnech může být zvětralé

Publikováno:před 9 minutamiZdroj:iDNES.czAutor:Hana Večerková

Od piva z plechovky asi nikdo nečeká, že bude chutnat jako točené. Ne každý už ale ví, že se často nevyrovná ani stejnému pivu v lahvi. Může totiž rychleji zvětrat. Ukázal to test plechovkového piva, který uspořádala MF DNES. Porovnali jsme čtrnáct ležáků různých značek.

Kdo by se tahal s lahvemi piva, když plechovky jsou lehké a nemusíte je vracet zpátky do obchodu. Navíc se rychleji vychladí, nerozbijete je... Není divu, že se plechovkového piva v poslední době prodává čím dál víc. Ovšem co jeho kvalita? Vyrovná se chuťově tomu lahvovému?

Odpověď zní ano, ale jen když je čerstvé. Chuť piva se výrazně zhorší s postupujícím časem a skladováním při vyšších teplotách. Pivo v plechovkách totiž více ohrožuje kyslík, který podporuje stárnutí, a tím i znehodnocení chuti. Potvrdil to test čtrnácti vzorků plechovkových ležáků různých značek. Pozvali jsme čtrnáct odborníků, aby je ohodnotili.

Výsledek? Zhruba 40 procent testovaných vzorků bylo zoxidovaných, pivař by řekl zvětralých. Navzdory tomu, že všechny měly do konce záruky ještě hodně daleko.

Jak se do uzavřené nepropustné plechovky dostane kyslík? Už při stáčení piva v pivovaru – v podstatě při zavírání plechovky. „U skleněné lahve je průměr otvoru malý, ale u plechovky je podstatně větší, takže vznikne určitá mezera, kudy se kyslík může dostat dovnitř,“ vysvětluje Pavel Dostálek z Ústavu biotechnologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Podle něj je to největší nevýhoda plechovky, která jinak představuje pro pivo ideální obal: „Světlo nemůže dovnitř, žádné plyny neunikají ven, má lakovaný povrch, takže nedochází ke styku piva s kovem... Bohužel ještě nikdo nevyřešil stáčení plechovek tak, aby se do nich kyslík nedostal.“ A když už tam je, je jen otázka času, kdy pivu začne škodit.

Jak je to pivo staré? Marná otázka
Z toho plyne, že u plechovek je víc než u lahví důležité, aby se dostaly k zákazníkovi v co nejkratší době po stočení a celou dobu byly skladovány v optimálních podmínkách.

Problém je, že zákazník se z obalu nedozví, jak je pivo staré. Stejně jako u všech potravin, i u piva se povinně uvádí datum trvanlivosti, ale datum výroby na obale podle české legislativy být nemusí.

Z testovaných piv jsme je našli u dvou – u Budvaru a Bakaláře – a zřejmě šlo o piva pro export do zemí, kde je datum výroby povinné.

Z data minimální trvanlivosti lze spočítat, kolik času má pivo ještě před sebou, ale nedozvíte se, kolik ho má za sebou, protože nevíte, jak dlouhou dávají pivovary záruku.

Zeptali jsme se na to přímo v pivovarech. Některé dávají šest, jiné devět, a další dokonce dvanáct měsíců.

Většina testovaných piv přitom nebyla v době degustace starší než dva měsíce (uvádíme u každého vzorku). Jisté je, že oxidace se větší měrou projevila u těch „nejstarších“ vzorků, které si ve skladech nebo obchodech pobyly déle.

Místo jedenáctky desítka
Kromě oxidace měli degustátoři k chuti piv spíš drobnější výhrady, které běžný spotřebitel ani nezaznamená. Všechny vzorky uspěly i v analýzách ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském.

S výjimkou jediného – Argus 11 Premium z Lidlu (nese dokonce chráněné zeměpisné označení České pivo) měl nižší extrakt původní mladiny, než má mít „jedenáctka“. Zákazník, který si ho koupil, tak v plechovce dostal místo jedenáctky desítku. Případ řeší potravinářská inspekce.

„Výsledek testu nás velmi znepokojil. V rámci vlastní kontroly kvality totiž posíláme pivo pravidelně na laboratorní vyšetření. A všechny výsledky za posledních dvanáct měsíců byly vyhovující,“ uvedla tisková mluvčí Lidlu Zuzana Holá. „Zákazníkům se velmi omlouváme a ujišťujeme je, že jsme u dodavatele zajistili opatření, aby se podobný výkyv v kvalitě již neopakoval.“

Omlouvá se i Pivovar Nymburk, který pro Lidl jedenáctku pod značkou Argus vyrábí. Nedostatek vysvětluje selháním lidského faktoru. „Obsluha zřejmě při zahájení výroby nedostatečně oddělila ‚protláčku‘ a finální produkt, což má být eliminováno rozborem prvních naplněných plechovek. Tam ale muselo dojít k dalšímu pochybení v podobě opožděného odběru, takže se nepodařilo zachytit několik desítek nevyhovujících plechovek, které zřejmě nakoupila MF DNES pro svůj test.“

Nutno říct, že další vzorek, který jsme zakoupili a nechali znovu analyzovat, už byl v pořádku.

Vytěsní plechovky lahev?
Boom plechovkových piv nelze přehlédnout. Loni tvořil sice jen devět procent z celkového prodeje podle typu obalů, ale oproti předchozímu roku stoupl o 37 %.

Zřejmě je to i generační záležitost. Ostatně je to dobře vidět před víkendem v hypermarketu. Starší lidé nakládají do vozíku basu s lahvemi, mladší „multipack“ plechovek.

„Nástup plechovek je jednoznačně dán zrychleným životním tempem, změnou způsobu života,“ říká Tomáš Maier, který na České zemědělské univerzitě v Praze přednáší ekonomiku pivovarnictví. „Plechovku hodím do batohu, nemusím se starat o vracení lahví a nemám divný pocit, když ji zmačkám a vyhodím do koše.“

Sám předpokládá, že spotřeba plechovek ještě nějakou dobu poroste, než se trh nasytí a zhruba na 20 procentech zastaví. „Vzpomeňte si na PET lahve, které začaly zhruba před deseti lety na nule a dnes mají 12 procent. Trh už je ale saturovaný a k většímu nárůstu už nedochází. Podobný vývoj podle mě čeká i plechovky.“


Pivo láme rekordy. Stoupá zájem o nealkoholická i pivní mixy

Publikováno:před 17 minutamiZdroj:iDNES.czAutor:Filip Horáček

Říká se, že tropická vedra spotřebě piva škodí. Letošní léto zatím potvrzuje výjimku z pravidla. V červenci se prodeje v obchodech zvýšily o sedm procent a pivní mixy rostly dokonce o více než 17 procent, vyplývá z dat agentury Nielsen.

Letošní horko zdá se nejen zvyšuje poptávku po pivních mixech a nealkoholických pivech, ale také po výčepních pivech, jejichž obliba v posledních letech upadá. „Když nastane teplé počasí, stoupá spotřeba výčepních piv, zejména oblíbené desítky,“ říká ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferancová.

Potvrzuje to Vratislav Žitka, vedoucí obchodního oddělení Pivovaru Svijany. „Registrujeme nepřehlédnutelný nárůst zájmu o Svijanskou Desítku, což je zřejmě jeden z dalších efektů horkého počasí, které nahrává poptávce po pivech s nižším obsahem alkoholu,“ uvedl.

Výčepní piva v červenci opět slavila triumf nad ležáky, které se loni poprvé staly nejsilnější kategorií. Letos v červenci tvořily 51 procent piv desítky a slabší nápoje.

Poslední vývoj také potvrzuje smysl mohutných, až stamilionových investic pivovarů do stáčecích linek na plechovková piva. Téměř pětina zakoupených piv byla v „hliníku“, zatímco před třemi lety to byla desetina. „Ve srovnání s červencem 2016 stoupl obrat za pivo v plechu o 85 procent,“ popsal Michal Elšík z agentury Nielsen.

Silný růst radlerů
Letošní léto se nese ve znamení lehkého oživení výčepních piv a silného růstu radlerů a nealkoholických piv. Data společnosti Nielsen k maloobchodním prodejům ukazují nárůst pivních mixů o 17,3 procenta během července. Jejich spotřeba stoupala už v předchozích třech měsících.

„Prodalo se jich o 28 procent více než loni, dohromady za 397 milionů korun,“ uvedl Michal Elšík z Nielsen. Poptávka rostla i po ciderech, které distribuují zejména velké pivovarnické skupiny. Vlastní cider Black Hill loni uvedly Pivovary Lobkowicz. Cidery obratově vzrostly o dvanáct procent na 200 milionů korun.

Stabilně rostoucí kategorií jsou nealkoholická piva, která jsou v prodejích vítanou vzpruhou především pro největší hráče na trhu, Plzeňský Prazdroj se značkou Birell a Staropramen, který pěstuje řadu Cool. Oba pivovary jsou si dobře vědomy úspěchu nealko piva řízlého ovocem.

„Jen vloni se prodej ochucených variant nealkoholického Birellu zvýšil o plné dvě třetiny a čísla i nadále rostou,“ shrnula Jitka Němečková z Prazdroje. Lídr trhu začal loni do receptů přidávat i byliny. Podle obchodního ředitele Tomáše Mráze však opravdu horké počasí nahrává i výčepním pivům. Obecně za všechny kategorie odhaduje, že srpen bude prodejně ještě úspěšnější.

„Na základě dosavadního vývoje počasí věříme, že vzroste celý český pivní trh, a dokonce odhadujeme, že by opět mohla vzrůst i spotřeba piva na hlavu,“ dodal Mráz. Pokud se jeho slova vyplní, půjde o korekci. Loni totiž dle dat Českého svazu pivovarů a sladoven spotřeba výrazně klesla o pět litrů (deset piv) na 138 litrů. Setrvale klesá už dlouhou dobu. Nicméně i tak Češi ve spotřebě drtí zbytek Evropy. Druzí v pití piva jsou s odstupem Němci, kteří spořádají kolem sto litrů ročně. Češi mají dvakrát vyšší spotřebu na hlavu než Slováci či Britové.

Dvouciferné nárůsty své řady Cool hlásí i Staropramen. Podíl na tom mají hlavně nealkoholické verze. „Od roku 2016 roste trh pivních mixů každoročně o více než dvacet procent a vypadá to , že letos překoná hranici tří set tisíc prodaných hektolitrů,“ uvedl mluvčí Pavel Barvík.

„Nealko a hlavně radlery se zase dostávají u nás po několika letech útlumu do módy, je to samozřejmě sezonní záležitost. Lze očekávat, že to opět odezní,“ myslí si expert na ekonomiku pivovarnictví z České zemědělské univerzity Tomáš Maier.

Pivní hospodská kultura upadá
Jak dopadne letošní rok z hlediska prodejů sudového piva, nechtějí pivovary předjímat. Dlouhodobá prognóza však není dobrá, přitom právě segment hospod přinášel vyšší zisk než prodej maloobchodu. Podíl piva prodávaného výčepním tvořil loni 38 procent, před pěti lety to bylo 43 procent.

Není to však nic neobvyklého, pivní hospodská kultura upadá v celé Evropě s výjimkou některých zemí, jako je Nizozemsko či Švédsko. A pivovary třeba v Německu restauratérům prodají jen pětinu své produkce. „Neustále se zrychluje životní tempo a lidé tak mají stále méně času chodit do hospod,“ vysvětluje vývoj Maier.

Nepříznivý trend se pivovary snaží zvrátit nabídkou novinek zaměřených na konzervativní pivaře, lákají na tradiční postupy, neobvyklé druhy chmele nebo nabízejí exkluzivitu restauracím. Novinku s názvem Sládek určenou pouze pro výčepy představil letos Braník. Gambrinus zase v hospodách testuje novou nepasterovanou jedenáctku.

Magda Vášáryová čestnou znalkyní piva z Prazdroje

Publikováno:před 12 hodinamiZdroj:České nápojePrazdroj

Plzeňský Prazdroj každoročně společně s vyhlášením vítěze soutěže pro nejlepší výčepní Pilsner Urquell Master Bartender uděluje i titul Honorary Connoisseur. Ten je určený významné osobnosti, která šíří věhlas plzeňského ležáku. Letos se jím stala slavná herečka Magda Vášáryová.

„Plzeňské pivo piju celý život. A už jsem si vlastně zvykla, že po roli paní sládkové v Postřižinách mě hlavně čeští diváci vnímají jako symbol piva – a vůbec mi to nevadí. Takže jsem za ocenění moc ráda – a budu i nadále hrdou velvyslankyní Pilsner Urquell všude, kde to půjde,“ říká Magda Vášáryová.

Magda Vášáryová je československá herecká legenda, která zanedlouho oslaví sedmdesáté narozeniny. Již v mládí ji proslavila titulní role ve filmu Františka Vláčila Markéta Lazarová, ztvárnila desítky filmových a divadelních rolí. Od roku 1990 se věnuje i politice a veřejnému dění. Působila jako československá velvyslankyně v Rakousku a slovenská velvyslankyně v Polsku a také v dalších veřejných funkcích.

Plzeňské pivo provázelo Magdu Vášáryovou nejen při herecké profesi, ale i v jejím dalším profesním působení. Ráda vzpomíná na to, když jako československá velvyslankyně ve Vídni servírovala Pilsner Urquell návštěvám z celého světa.

Titul Honorary Connoisseur uděluje Plzeňský Prazdroj významným osobnostem, které dlouhodobě a nezávisle šíří věhlas zlatého plzeňského ležáku doma i ve světě. Prvním nositelem tohoto titulu se stal oscarový filmový režisér Miloš Forman, mezi další nositele patří Zdeněk Svěrák, Karel Gott, oštěpař Jan Železný nebo hokejisté Martin Straka a Jaroslav Špaček.

Nemáte šanci ochutnat všechny. Na Dočesné bude šest desítek pivovarů!

Publikováno:před 17 hodinamiZdroj:e-mostecko.czAutor:Oldřich Hájek

Jedenašedesátý ročník Dočesné v Žatci proběhne na přelomu srpna a září s účastí téměř šesti desítek pivovarů, které budou návštěvníkům prezentovat své nápoje.
Informoval o tom Karel Fiala ze žateckého divadla. To je s městem Žatec pořadatelem největších slavností chmele v Ústeckém kraji. Konají se 31. srpna a 1. září. Přihlášeno je přesně 59 pivovarů. Z toho je 15 velkých a středních pivovarů a 44 malých pivovarů.

Soutěžit se bude o titul Pivovar Dočesné 2018. Získá jej na základě hlasování návštěvníků ten pivovar, který obdrží největší počet hlasů, a to kategoriích Minipivovarů a Středních a velkých pivovarů.

V každé kategorii vyhraje díky hlasování jeden pivovar, který obdrží nejvíce hlasů. Hlasování se mohou účastnit všichni občané České republiky nad 18 let pomocí řádně vyplněného soutěžního kupónu, který bude otištěn v letáčcích akce. Tam také bude označeno, který pivovar je malý a který větší.

Do kupónku vyplní hlasující číslo zvoleného pivovaru a potřebné osobní údaje. Hlasovací kupón lze vhodit do připravených nádob u Info stánků v místě konání akce. Hlasovat bude možné celý pátek a v sobotu do 17:00 hod.

Vítězné pivovary v obou kategoriích budou vyhlášeny v sobotu na hlavním podiu akce. Hlasující mohou získat hodnotné ceny.

Vstup na Dočesnou je zdarma. Program bude také v letošním roce na pěti podiích. Hlavní scéna na náměstí Svobody, druhá scéna na náměstí Prokopa Velkého, třetí scéna si své místo našla v letním amfiteátru ve Vrchlického ulici. Čtvrtou scénu s historickou tématikou najdou návštěvníci tradičně ve Dvořákově ulici. Po loňském úspěchu bude pátá scéna umístěna v Kapucínké zahradě.

Jarošovský pivovar získal ocenění Red Dot za design

Publikováno:včeraZdroj:Marketing JournalAutor:Petr MichlJarošovský

České pivo je skvělé, to každý ví. Neděje se ovšem každý den, aby vyhrávalo také „Oscara pro designery". Přesně to se nyní stalo Jarošovskému pivovaru a jeho lahvím.

Jarošovský pivovar získal jednu z nejvyšších poct ve světě designu, ocenění Red Dot. Jeho novou vizuální identitu, včetně etiket, vytvořila kreativní agentura Little Greta.

Red Dot je ocenění za produktový a komunikační design, které od roku 1955 uděluje německé designové centrum sídlící v Essenu. V soutěži jsou každý rok posuzovány práce tisíců designérů a studií ze šedesáti zemí.

Toto ocenění ovšem nebylo v tomto případě zase tak velkým překvapením, Jarošovský pivovar jich už získal celou řadu: dvě ceny za design etiket na World Beer Awards, ale také IDA Design Award a A' Design Award

„Poslední měsíce byly z hlediska ocenění výživné. Od listopadu je tohle naše šestá kreativní cena. Je ale fakt, že Red Dot stojí nejvýš. Někdy se říká, že Red Dot je pro designéry to stejné jako Oskar pro herce,“ uvedl jeden z majitelů agentury Tomáš Nedvěd.

Vítězný vizuál pro Jarošovský pivovar, který obnovil svou výrobu v roce 2015, čerpá z tradičních slováckých motivů – kohouta, jeřábu nebo srdce. Ty polští designéři Little Grety Pawel Ratajczyk a Mateusz Slowakiewicz doplnili o typické pivní symboly – chmel a ječmen.

Motiv kouhouta má symboliku vzkříšení – návrat pivovaru zpět k životu. V devadesátých letech Jarošovský pivovar proslavila stejnojmenná píseň skupiny Argema. 4 roky po její vydání v roce 1997 ovšem pivovar zanikl. Je tak skvělé, že o sobě dává vědět nejenom pivem, ale také svým designem. Cenu Red Dot získaly v minulosti z českých značek například ŠKODA Auto, Ton, mmcité nebo Tescoma.

Scény z Postřižin vrátí dalešický pivovar do dob první republiky

Publikováno:včeraZdroj:Třebíčský deníkDalešice

Po roce se do pivovaru vrací oblíbená akce s názvem Hrabalovská noc. Ta letos vychází na poslední srpnovou sobotu. Během oživených prohlídek pivovaru návštěvníci uvidí prostory, které normálně přístupné nejsou a zavzpomínají na poetickou atmosféru filmu Postřižiny.

Během prohlídek se návštěvníkům představí ochotníci ze souboru D.U.S.O.T. spolu s jejich externisty a připomenou nestárnoucí scény z nestárnoucího filmu.

První návštěvníci si pivovar prohlédnou v 18.00 a další vyjdou vždy po 45 minutách. Poslední prohlídka začne ve 21.30 hodin. Vstupné pro dospělého stojí 150 korun, děti ve věku od 3 do 15 let zaplatí sto korun. Místa je lépe předem rezervovat na čísle 568 860 942 nebo na rezervace@pivovar-dalesice.cz.

Jak putyky fungovaly v dobách socialismu a změnila se kvalita piva?

Publikováno:včeraZdroj:Extra.cz

Návštěvy hospod jsou i v současnosti oblíbenou aktivitou mnohých Čechů, ovšem za socialismu mělo sezení u piva trochu jiný ráz. Scházeli se v nich totiž lidé ze všech kruhů, domlouvali tam kariérní postupy, sháněli řemeslníky či školy pro děti. Nezanedbatelný part v nich sehrával i sám hospodský, který věděl o všech všechno. Jak to v socialistickém lokále vypadalo, jaké se čepovalo pivo a kdo ho navštěvoval?

Omlácené stěny, pivo točené pod míru, seprané ubrusy a pravidelné návštěvy příslušníků SNB kontrolujících občanské průkazy hostů – tak nějak to vypadalo za minulého režimu v hostincích po celém Československu. Stěny těchto podniků si musely vyslechnout mnohé, stejně tak jako vrchní, který disponoval četnými informacemi.

Mezi nejrozšířenější zařízení tohoto typu patřily hospody čtvrté cenové kategorie, takzvané „čtyřky“. V nich se s trochou nadsázky museli hosté hledat v oblacích kouře a překřikovat se jako o život. Na hygienu se tam moc nedbalo. Navštěvovali je zejména dělníci, ale potkat jste tam mohli i vzdělance. V hospodách mizely sociální rozdíly a pobyt v nich představoval jakýsi únik od reality.

Ve „čtyřkách“ jste mohli zahnat hlad obyčejnými českými pokrmy. Podávaly se polévky, jejichž cena se pohybovala do čtyř korun, cena hlavního jídla zase do osmi, maximálně do dvanácti korun. Pil se rum, zelená, vodka, griotka a samozřejmě pivo. To se točilo pod míru, tvrdý alkohol se zase ředil vodu. Šizení bylo běžnou praxí. Hospodský musel dodržovat zavírací hodinu, která byla stanovena většinou na desátou hodinu večerní. V případě přetažení hrozila pokuta.

V lokálech se probírala klasická témata jako práce, manželství, sport, rodina a peníze. Debatovalo se zkrátka o všem. A jak se změnila kvalita hospod a piva ve srovnání s dnešní dobou? Podle mnohých se zvedla jak úroveň pivnic, tak vztah k zákazníkovi. O chuti a kvalitě Čechy natolik milovaného zlatavého moku se vedou spory, nicméně podle odborníků se mnohonásobně zlepšilo jeho složení. V minulosti se do piva přidávaly zvláštní suroviny jako rýže, cukr či slupky z ovoce. V globálním pohledu na věc je jeho kvalita tedy zřejmě skutečně lepší.

Jak se dříve vařilo pivo?

Publikováno:včeraZdroj:EpochálníSvět.cz

Kdy a kde se vlastně objevilo první pivo? Jak se vařilo ve starověku? A měnila se jeho chuť v běhu času? Proč jsou Češi pivní velmocí? Pivo je jedním z nejstarších lidmi vyráběných kvašených nápojů na světě (vedle medoviny a vína). Za kolébku jeho výroby byl dlouho považován starověký Egypt. Když se ale na počátku 20. století profesoru Bedřichu Hroznému podařilo rozluštit starobabylonské, sumerské a asyrské klínové písmo, od tohoto názoru se upustilo. Ukázalo se totiž, že slad znali a pivo vařili už ve 3. tisíciletí před Kristem staří Sumerové.

Vzniklo pivo náhodou?
Podle všeho byl objev přípravy piva čistě náhodný (tak to ostatně u těch nejlepších vynálezů bývá). Teorií, jak k tomu došlo, existuje ale hned několik. Ta nejrozšířenější z nich tvrdí, že někdo nechal nádobu s obilnou kaší omylem před svým obydlím. Do nádoby poté napršelo, a když na ni pak zase zasvítilo slunce, její obsah zkvasil. Jiní zase hádají, že někdo rozkousal chléb pro nemocného a vložil ho do nádoby s vodou. Teplo v místnosti se prý následně postaralo o zkvašení.

Dvacatero piv z Babylonu
Pro dosažení hořké chuti se pak do piva přidávala zelená hořčice či jiné rostliny. Chmel začali využívat až Babyloňané, kteří po zániku říše Sumerů převzali mnohé z jejich kultury za své, a to včetně kulinářských receptů. O úctě k pivu v Babylonii svědčí i dodržování nepsaného zákona, který říkal, že během vojenských tažení se v dobytých městech má ušetřit pivovar. Babyloňané vyráběli okolo dvaceti druhů piv (husté, červené, černé…). V jejich podání měl ale nápoj kašovitou konzistenci, takže se spíše srkal než pil.

Exportní artikl
Hérodotos ve svém díle Dějiny uvádí, že díky vyspělému zemědělství a soustavě zavodňovacích kanálů pole v té době rodila ječmen a pšenici až čtyřikrát do roka. Je fakt, že v době největšího rozkvětu Babyloňané pivo vyváželi až do 1000 kilometrů vzdáleného Egypta. Pro export do této země byl pak určený především ležák vařený z ječmene a špaldy. Čím více špaldy pivo obsahovalo, tím bylo dražší.

Svačina pro stavitele
Egypťané pivo považovali za dar boha Slunce Re a přezdívali mu „víno z ječmene“. Vedle chleba, česneku a cibule bylo také hlavním pokrmem dělníků pracujících na stavbě pyramid. Pro představu, jejich denní dávka potravin představovala dva džbánky piva, tři až čtyři bochníčky chleba a k tomu cibule a česnek. Pivo bylo také platidlem – armáda, státní úředníci nebo další státní zaměstnanci dostávali část mzdy právě v této naturálii.

Pivo z chleba
O pivovarnictví v Dolní i Horní říši starověkého Egypta existuje mnoho písemných zmínek. V roce 1988 dokonce americký antropolog Jeremy Geller vykopal v oblasti asi 900 kilometrů proti proudu Nilu zbytky pivovaru. Poblíž Káhiry pak byly odkryty pozůstatky asi 6500 let staré pekárny a pivovaru. Nacházely se bezprostředně vedle sebe, a to patrně proto, že v Egyptě, stejně jako předtím v Mezopotámii, se pivo vyrábělo z ječných či pšeničných chlebů.

Starodávné recepty
Upečené chleby se tehdy rozdrtily a smíchaly s vodou. Vzniklá kaše se rozlila do džbánů (někdy mohla být přidána i šťáva z datlí) a naplněné džbány se uzavřely hliněnými zátkami. Jejich obsah se nechal samovolně kvasit. Později, když už se nepekly chleby ve formách, nahradily je chlebové placky pečené na otevřeném ohništi. Ty se pak společně s vodou rozšlapávaly v kádích.

Pivo na cestu
Zejména v období vlády Ramesse II. Velikého (1290–1224 př.n.l.) bylo pivo v Egyptě a dalších zemích okolo Středozemního moře nejoblíbenějším nápojem. Stalo se také obětním darem, který nechyběl při žádné starověké bohoslužbě. A i zemřelý faraon dostával na svou posmrtnou cestu do záhrobí pivo (dokonce hned čtyři druhy!).

Proč upadlo v nemilost?
Při svých námořních cestách do Egypta poznali výrobu piva také staří Řekové. Nejznámější řecký lékař Hippokrates ale pravidelné pití piva nedoporučoval. On sám ho používal pouze coby lék proti nespavosti nebo horečce. Od Řeků se znalost výroby piva rozšířila do Říma. Zde byl tento nápoj velmi oblíbený až do začátku našeho letopočtu, později ale, v dobách největší slávy Říma, jeho popularita poklesla. Římané totiž upřednostňovali víno. A důvod? Ten byl jednoduchý: pivo totiž konzumovali i barbaři, odvěcí nepřátelé Říma. Přesto se ale od výroby piva v Římské říši neupustilo, a dokonce i římský vojevůdce Gaius Julius Caesar jím nechával na svých taženích Evropou zásobovat své legie.

Chmel je naše zlato
První zmínky o vaření piva na našem území pocházejí ze 4. století před Kristem. Tehdy se totiž ze severní Itálie do střední Evropy dostal keltský kmen Bójů a znalost vaření piva si přinesl s sebou. Od 3. století našeho letopočtu pak z východu přicházeli Slované a s nimi i znalost výroby piva z ječmene, pšenice či ovsa, a to včetně chmelení.

Pivo z klášterů
Ve středověku se pivo nabízelo i dětem. Nejspíš proto, že v tehdejších hygienických podmínkách bylo, jako nápoj vařený s chmelem, zdravější než voda z některých zdrojů. Zdatnými pivovarníky byli mniši, kteří na pozemcích svých klášterů začali pěstovat chmel. V 9. a 10. století tak v českých zemích a v Bavorsku vznikla řada klášterních pivovarů, v nichž se vařilo pivo vynikající kvality.

Opilí věřící
Nejstarší klášterní pivovar na českém území byl pravděpodobně založen roku 970, a to konventem benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Pití piva v českých zemích ovšem postupně dosáhlo takové míry, že si pražský sídelní biskup svatý Vojtěch (který přitom sám spoluzakládal pivovar v břevnovském klášteře) vynutil na papeži zákaz výroby i konzumace piva v celé své diecézi (zahrnovala celé Čechy). Věřící holdující nezřízenému pití piva totiž nevedli řádný život.

První prohibice
První, a naštěstí také poslední, prohibice v zemích Koruny české měla podle některých historiků trvat až do 12. století. Poté byla, k radosti mnohých, pivu vrácena doložka postního nápoje a tento nápoj byl vařen nejen v klášterech, ale i v domech měšťanů, šlechticů a dalších vrstev obyvatelstva. A tak je tomu v podstatě dodnes.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.08.2018 09:006.545/6.545