Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

V Litoměřicích v sobotu teklo pivo proudem

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Litoměřický deníkAutor:Václav Sedlák

Pěnivým mokem se na hlavním rynku ve městě pochlubilo 27 pivovarů.
Město si připomíná slavnou minulost nejen vinobraním, ale také pivními slavnostmi. Jejich 9. ročník proběhl tuto sobotu na Mírovém náměstí. Na rynku představilo pěnivý mok 27 především malých a středních pivovarů z celého Česka.
Ochutnávku zpestřilo od 13 hodin svou produkcí z podia šest populárních kapel a moderátor a bavič Olda Burda pro návštěvníky vyhlásil několik netradičních soutěží, v kterých dominovalo pivo. Vedle stánků s chlazeným pivem návštěvníci našli i pokrmy, které k pěnivému nápoji nerozlučně patří.
Pivo bylo poprvé čepováno do vratných zálohovaných kelímků. Výrazně se tak snížil objem plastového odpadu, který po návštěvnících na ploše náměstí každoročně zůstával, a jeho likvidace zbytečně zatěžovala rozpočet akce. O dobrou zábavu do půlnoci se postupně postarali kapely Hašlerka, Apollobeat revival, UDG, Hodiny a Lucie revival.

Boom pivovarů přišel už dávno. Česko by jich mohlo mít až tisíc

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Euro.czAutor:Ondřej Stratilík

Řada pamětníků z Kladna a okolí se jistě velmi rychle rozpomene, když uslyší jméno Kladenka. Šlo o světlé pivo, které si po šichtě rádi dávali místní huťaři. Tedy až do září roku 1967, kdy závod Buštěhrad - součást národního podniku Středočeské pivovary - vyvezl z vrat poslední sudy a nadobro zastavil chlazení ve sklepě. Výstavní pivovar s bohatou historií a dobrým jménem napodobil necelých sedm kilometrů vzdálenou výrobnu v Kročehlavech, kterou komunisté zlikvidovali hned po roce 1948.

Že tato dvě rozhodnutí centrálně řízeného hospodářství nebyla příliš promyšlená a neměla co dělat se zastaralostí obou pivovarů, dokládá nejlépe fakt, že jejich železné technologie dodnes fungují v Broumově-Olivětíně, kam je před desítkami let převezli.

Buštěhrad i Kročehlavy jsou výmluvnou připomínkou postupů, jak se po roce 1948 zacházelo s tradičními pivovary a sladovnami, které v Československu po rozpadu Rakouska-Uherska zbyly. A že jich nebylo málo.

Zatímco v roce 1835 fungovalo v českých zemích monarchie 1087 pivovarů, o 75 let později jich existovalo pouze 804. Tak to v Encyklopedii pivovarství zachycuje velký znalec František Chodounský, který kromě vlastního mapování na přelomu 19. a 20. století přispíval i do Ottova slovníku naučného.

Špatná léta válečná
V předvečer první světové války pak historické prameny evidují ještě 650 fungujících varen, jenže čtyřletý globální konflikt nechal tvrdý otisk i v české kotlině. Nejenže chyběly suroviny a pivo nebylo z čeho vyrábět - třeba ve zmíněném Buštěhradu spadl výstav mezi roky 1914 a 1917 z 17 296 na pouhých 1216 hektolitrů - v řadě případů navíc neměl kdo vařit. Muži museli do války, úředníci zabavovali kovové součásti pivovarů, aby posloužily pro válečné účely.

I přesto se ale tento průmysl podařilo udržet při životě. Když 28. října 1918 vznikla nová republika, na jejím území se nacházelo 562 pivovarů. Jenže velmi rychle se ukázalo, že mnoho z nich je ve velice špatné kondici a investovat do jejich modernizace v chudých poválečných letech prostě nepůjde. Pozornost se tak soustředí hlavně na větší provozy.

Další masivní vlna zavírání přišla s koncem 30. let a nástupem druhé světové války. „V roce 1938 zabrání Sudet Německem přineslo pivovarnictví ztrátu 120 pivovarů z těchto oblastí. Druhá světová válka a okupace Československa vyvolala nedostatek energie a potřebných surovin k výrobě. Například jenom v roce 1942 byla zastavena produkce 75 pivovarů,“ uvádí Štepán Mosler ve své práci Historie a vývoj pivovarské architektury určené pro Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně.

Nečekaným efektem, který se projevil až po konci války, bylo, že několik sudetských pivovarů během války Němci zrekonstruovali a zmodernizovali. Jenže sloužily jen několik let. Po roce 1945, kdy Češi své sudetské sousedy násilím vyhnali, oblasti osiřely a staly se terčem nájezdů zlatokopů. A když pak začaly do Sudet proudit první rodiny, aby oblast osídlily a znovu oživily, stály tam už rozkradené či zničené fabriky.

Znárodnění skončilo v roce 1955
Jak píše Antonín Kratochvíle ve své knize Pivovarství českých zemí v proměnách 20. století, z 270 pivovarů na českém území jich byla v roce 1946 většina v soukromém vlastnictví, zbytek patřil církvím, obcím, měšťanstvu či akciovým společnostem. Jen šest výrobců bylo tehdy národními podniky - staly se jimi na základě prezidentova dekretu z října 1945, jenž určoval, že první etapa znárodnění se dotkne pouze pivovarů s ročním výstavem přesahujícím 150 tisíc hektolitrů.

Postupně se stát zaměřil i na menší pivovary, takže v roce 1948 bylo v Československu už 22 národních podniků. Proces probíhal až do roku 1955, kdy mohli vládnoucí komunisté ohlásit, že sto procent varen je v rukou státu.

I přes dílčí změny v regionálním rozdělení národních podniků v období mezi léty 1948 a 1989 se stále kladl největší důraz na velké krajské výrobce, což způsobovalo zavírání mnoha desítek menších pivovarů. Za tuto éru jich přestaly vařit zhruba dvě stovky. Naopak jedinými dvěma pivovary, které soudruzi v druhé polovině 20. století nechali postavit, byl Radegast v Nošovicích a v Sedlci u Mostu.

Skutečný stav, do jakého se pivovarnictví pod socialistickým řízením dostalo, se odhalil v 90. letech. Podniky nebyly konkurenceschopné, zastaraly, v mnoha pivovarech technologie utrpěly přidáváním náhražek, které v pivě nemají co dělat. Bolestivou ránu řemeslu zasadilo i mnoho nepovedených privatizací.

Záchrana řemesla přichází až s malými investory, díky nimž se trend obrací a pivovarů opět přibývá. Několik menších podniků překonává hranici deset tisíc hektolitrů uvařeného piva ročně a stávají se průmyslovými výrobci.

Počítadlo nyní ukazuje, že v Česku funguje 444 pivovarů. Odhadovat jejich maximální počet nejde. Například Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů, vidí strop až u čísla kolem tisícovky. Takže řemeslo se dnes jen vrací tam, kde mohlo být, kdyby nepřišly války a komunismus.

Na Pivní slavnosti přijede 27 pivovarů

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Litoměřický deníkAutor:Václav Sedlák

Do vratných kelímků dnes potečou především speciály z celého Česka.
Slavnou minulost si Litoměřice připomínají nejen vinobraním, ale také pivními slavnostmi. Jejich 9. ročník proběhne právě dnes 11. srpna na Mírovém náměstí. Na rynku představí pěnivý mok 27 především malých a středních pivovarů z celého Česka. Ochutnávku zpestří od 13 hodin svou produkcí z pódia šest populárních kapel a moderátor a bavič Olda Burda pro návštěvníky vyhlásí několik netradičních soutěží, ve kterých bude dominovat právě zlatavý mok.

Nabídka piv a zejména pivních speciálů bude veliká, proto pořadatelé apelují na návštěvníky: Všeho s mírou. „Žádný z pivovarů totiž nepředstaví pouze jeden druh piva, takže snaha ochutnat všechna piva ovocná, ochucená, svrchně či spodně kvašená, pšeničná, ležáky a ostatní speciality se zdá být úsilím zcela nadlidským,“ uvedla ředitelka Městských kulturních zařízení Věra Kmoníčkovás tím, že Mírové náměstí pojme nejvýše 30 pivních stánků, proto pořadatelé nemají zájem na dalším zvyšováním účasti.

Třetím rokem se tu představí například Pivovar Kotouč z České Kamenice. „Přivezeme tradiční jedenáctku Zlaťák, dvanáctku Podkova a speciály Kamenický Střelec a Kníže. V zásobě mám pro degustující ještě několik překvapení,“ prozradil majitel pivovaru Jan Kotouč.

Jedním z nováčků je loni založený Pivovar Mlýn Střížovice, který do Litoměřic přiveze šest druhů piva. Tři druhy přiveze úspěšný Podřipský rodinný pivovar ze Ctiněvsi. Vedle stánků s chlazeným pivem návštěvníci najdou pokrmy, které k pěnivému nápoji nerozlučně patří.

MÉNĚ ODPADU
Pivo se bude poprvé na slavnostech čepovat do vratných zálohovaných kelímků. Výrazně se tak sníží objem plastového odpadu, který po návštěvnících na náměstí každoročně zůstával a jehož likvidace zatěžovala rozpočet akce.

Ředitelka Kmoníčková už při sjednávání smluv vyzvala dopisem přihlášené pivovary, aby nové nařízení respektovaly.
Princip vratných zálohovaných pohárků je jednoduchý. Hosté za ně zaplatí u stánku zálohu v hodnotě 50 korun. Při dočepování piva jim obsluha vymění kelímek za čistý. Když poté návštěvník pohárek vrátí, dostane zálohu zpět. Nebo si může kelímek s designem Pivních slavností nechat třeba na památku.

O dobrou zábavu se do půlnoci postupně postarají hudební skupiny Hašlerka, Apollobeat revival, UDG, Hodiny a Lucie revival. Vstupné je 80 korun, děti do 110 cm mají vstup na slavnosti zdarma, děti do 15 let a důchodci pak zaplatí 60 korun.

Pivo se v Litoměřicích vařilo už ve 13. století. Tradice Měšťanských pivovarů vznikla v roce 1720, po 282 letech skončila vlivem nepovedené privatizace a změn vlastníků. O krachu vypovídá pád výstavu, v roce 1992 činil 140 tisíc hektolitrů a za devět let klesl na 30 tisíc hektolitrů. Dnes slávu litoměřického piva připomínají tři místní minipivovary, které na slavnostech nebudou chybět.

Slavnostní várka Zimního speciálu v Chodovaru

Publikováno:před 9 dnyZdroj:České nápojeChodovar

Konec léta se v Rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané vždy nese ve slavnostním duchu. Pivní sezóna zde vrcholí každoročně nejen slavnostmi piva, které proběhnou o příštím víkendu, ale také vařením limitované edice 13°světlého speciálu určeného pro předvánoční trh. Nezvykle suché a teplé léto letos zapříčinilo, stejně jako u ostatních plodin i dřívější sklizeň chmele. Proto již na středu 15.srpna 2018 vrchní sládek Rodinného pivovaru Chodovar, pan Jan Plevka zařadil do výrobního programu slavnostní várku 13° Zimního speciálu.

Toto unikátní pivo se v Chodovaru tradičně vaří s dávkou čerstvého, zeleného chmele, který je brzy ráno sklizen na chmelnici a v pravé poledne ten samý den přidán do várky piva ve varně pivovaru.

V Čechách se tímto originálním způsobem uvaří jen několik málo várek ročně. Chmelení čerstvým chmelem je časově omezeno a není vůbec jednoduché. Chmel se totiž v době sklizně musí do několika hodin usušit, jinak by se zapařil a přišel vniveč.

Je tedy třeba velkých srdcí a zapálení pro pivovarské řemeslo jak ze strany kreativního pana sládka, tak pěstitele chmele. Vše je třeba naplánovat na minuty přesně a čerstvě sklizený chmel rychle dopravit do pivovaru, kde se ihned přidá do právě připravované várky piva ve varně. Tato možnost se naskytne jen po několik dnů v roce, obvykle teprve na přelomu srpna a září, kdy se chmel češe.

Patronát nad česáním chmele a jeho transportem do pivovaru v Chodové Plané bude mít ing. Jiří Špringl ze společnosti Chmel Polepská blata, která je dodavatelem chmele pro Chodovar již dvě desítky let. Pěstitelskou oblast Polepských blat proslavil film„ Starci na chmelu „, který se zde natáčel. Jiří Špringl byl v roce 2016 uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Jeho oborem je pěstování chmele, konkrétně poloraného žateckého tradičního červeňáku v té nejvyšší kvalitě. „Dlouhodobě se zasazujeme o zachování původních neozdravených odrůd žateckého poloraného červeňáku. Chmel z této oblasti má nenapodobitelnou charakteristickou vůni, i proto je velmi ceněnou a vyhledávanou surovinou,“ říká Jiří Špringl, oceněný v roce 1997 za svůj dlouhodobý přínos v oblasti pěstování chmele mezinárodním řádem chmelového rytíře.

Chmel bude slavnostně přidán do várky 13° Zimního speciálu dne 15. srpna ve 13.00 hod s úderem věžních hodin.

Jedinečná várka 13° Zimního speciálu se díky použití čerstvého hlávkového chmele „Žateckého červeňáku“ honosí mimo skvělé chuti i výrazným aroma, typickým pro tento druh českého chmele.

Do prodeje se tento unikátní světlý speciál dostane v průběhu měsíce října a společně s limitovanou várkou černé 12°, která již zraje ve skalních sklepech Chodovaru, obohatí předvánoční trh 2018 v limitované edici 8.000 lahví s patentním uzávěrem o obsahu 0,5l, 218 číslovaných originálních 3l lahví a 118 sudů pro restaurace v areálu pivovaru (Restaurace Ve Skále a Stará Sladovna) a další vybrané restaurace v regionu.

Charakteristika :
Chodovar 13° Zimní speciál
Světlý speciál připravený originálním způsobem chmelení várky zeleným hlávkovým chmelem z nové sklizně. K jeho přípravě je použito výhradně českého aromatického chmele – Žateckého poloraného červeňáku.
Toto pivo je vhodné např. jako aperitiv, nebo ke studeným předkrmům. Velmi dobře ladí k rybám s výraznější úpravou, nebo bílým masům se smetanovou omáčkou. V prodeji každoročně v období listopad - leden

Složení: voda z vlastní artézské studny, ječný slad: plzeňský, čerstvý zelený
aromatický chmel „Žatecký poloraný červeňák“.
Alkohol: 5,1 %

Co se dobře prodává v maloobchodě: Pivu se tu daří

Publikováno:před 9 dnyZdroj:OnBusiness.cz

Čeští spotřebitelé, známí nejvyšší spotřebou piva na obyvatele na světě, nakupují stále více piva. Meziročně narostl objem piva nakoupeného v maloobchodě o necelé 2 % a tržby o 7 %. Takovýto vývoj je v porovnání s průměrným růstem tržeb potravin pozitivní, jelikož spotřeba celkového koše potravin meziročně mírně klesla a tržby kvůli nárůstům cen narostly o 4 %. Nadprůměrně se dařilo zejména radlerům, které zaznamenaly výrazný nárůst prodejů v objemu.

Podle údajů maloobchodního auditu společnosti Nielsen nakoupili čeští spotřebitelé v obchodech s potravinami a smíšeným zbožím 736 miliónů litrů piva za posledních 12 měsíců (červenec 2017 - červen 2018) a utratili za tuto kategorii téměř 17 miliard korun. Při přepočtu na jednoho obyvatele vychází průměrná týdenní spotřeba piva zakoupeného v maloobchodě na 1,3 litru. Pro porovnání u slovenských sousedů je to 0,9 litru. S prodeji čepovaného piva, které nejsou započítané v maloobchodních datech, by to bylo výrazně více.

Dominuje desítka, ostatní segmenty ale rostou
Z pohledu typu piva jsou nejčastější nakupované tzv. desítky (výčepní pivo) s podílem 50 % na objemu kategorie, jejichž spotřeba však dlouhodobě klesá na úkor ležáků, tzv. dvanáctek, které se naopak těší narůstajícímu zájmu spotřebitelů a jejich podíl z roku na rok roste. Před třemi lety tvořily 18 % pivního koláče, za poslední rok se jejich podíl vyšplhal na 22 %. Ležáky meziročně navýšily maloobchodní prodeje o více než 22 miliónů litrů, což představuje nárůst o 15 %, na druhé straně objem výčepního piva klesl o 20 miliónů. Třetí příčku zastávají jedenáctky, které si ukrajují pětinu, a jejich obliba také z roku na rok roste. Spolu s ležáky se jedenáctky podepisují pod růst celé kategorie. Nealkoholickému pivu se podařilo po předcházející méně úspěšné sezóně znovu nastartovat nárůst, když spotřebitelé meziročně navýšili jeho spotřebu o 5 % a jejich podíl se udržuje za poslední roky na úrovni 4 %.

Nealko radler roste
Menšinový segment radlerů, který tvoří jen 3 % z celého pivního koláče, zaznamenal nejdynamičtější nárůst za poslední roky. Daří se mu růst meziročně o téměř 20 %. Velmi podobný trend sledujeme i u slovenských sousedů, kde jsou radlery ještě oblíbenější než v České republice. V obou případech však platí, že rostoucí trend je podporovaný jen nealkoholickými verzemi, zatímco alkoholické radlery zažívají výrazné ztráty. Před třemi lety bylo osm z deseti litrů radlerů alkoholických, v současnosti je to už téměř naopak, kdy 70 % zakoupených radlerů tvoří nealkoholické verze. Nealko radlerům se rekordně dařilo a meziroční růst maloobchodní spotřeby o 66 % a rok předtím o 90 % je opravdu výjimečný. V současnosti dosahuje roční spotřeba oblíbené nealko verze radlerů téměř 16 miliónů litrů a u alkoholických variant po výrazném poklesu dosáhla spotřeba 9 miliónů litrů.

I výrobci reagují na poptávku po nealko verzích radlerů a za poslední rok téměř 7 z 10 veškerých novinek radlerů uvedených na český maloobchodní trh byly nealkoholické varianty.

Sklo versus plechovky
Nejprodávanějším typem balení je vratné sklo a až 6 z 10 litrů piva a radlerů se prodá v tomto balení. Avšak za poslední roky se jeho důležitost, stejně jako důležitost PET lahví (s podílem 20 %), zmenšuje na úkor plechovek, které si z roku na rok upevňují třetí pozici, a v současnosti se jejich podíl dostává na 18 %. Tento trend je stejně viditelný jak v prodejnách větších formátů, tak i v menších obchodech tradičního trhu. Plechovky posilují v pivě i v radlerech, i když je viditelný rozdíl v jejich důležitosti - u piva si Češi stále nejraději dopřejí pivo ve skle, zatímco v případě radlerů se až 97 % spotřebuje v plechovkovém balení.

Prazdroj zahájil opravu Jubilejní brány

Publikováno:před 9 dnyZdroj:FeedIT.czPrazdroj

Plzeňský Prazdroj dnes zahájil opravu Jubilejní brány, jedinečné památky, která je symbolem pivovaru i jeho světového úspěchu již 125 let. Restaurátorská obnova brány potrvá do letošních Vánoc a pivovar k ní přistoupil především z důvodu eroze a poškození kamene, ze kterého je postavena a který je náchylný k tvorbě černých krust pod vlivem zplodin městského provozu i povětrnostních vlivů.

Během rekonstrukce budou zpevněny jednotlivé kameny, odstraní se staré a již dosloužilé vysprávky, restaurátoři povrch brány včetně soch vyčistí a provedou barevné retuše. „Po celou dobu rekonstrukce bude brána zakryta lešením, z ulice však bude umístěna síť s jejím vyobrazením. Vjezd do areálu bude zajištěn vždy jedním z oblouků, stejně tak bude fungovat po celou dobu alespoň jeden z vchodů pro pěší návštěvníky pivovaru, bohatého kulturního programu Léto v Prazdroji nebo letošního Pilsner festu,“ říká Petr Tůma, který má na starosti péči o historické dědictví Plzeňského Prazdroje. 20. prosince by pak brána měla doznat znovu své autentické podoby.

Základní kámen brány byl položen 5. října 1892 u příležitosti padesátého výročí Měšťanského pivovaru v Plzni, dokončena byla v roce následujícím. Od roku 1926 je brána součástí dodnes používané ochranné známky piva Pilsner Urquell.

Hned po svém dokončení se stala neodmyslitelným symbolem pivovaru, který znají milovníci plzeňského piva po celém světě. Poslední oprava se uskutečnila před 18 lety.

Poznámky pro editory
● Jubilejní brána je první novorenesanční stavbou v Plzni. Jejím autorem je plzeňský stavitel a zároveň právovárečník Emanuel Klotz, který velkou část svého života působil ve vedení Měšťanského pivovaru v Plzni a postavil zde řadu dalších ceněných objektů – například i budovu objektu dnešního konferenčního centra Secese. Inspirací pro podobu brány se stal antický triumfální oblouk Porta Gemina v chorvatském městě Pula, který je výjimečný právě dvěma oblouky – naprostá většina antických i pozdějších triumfálních oblouků má totiž lichý počet vstupů.
● Vrchol brány tvoří sousoší v nadživotní velikosti pojmenované Pivovarnictví, které symbolizuje sladovník s kopistem (velkou vařečkou) a děvče se srpem a chmelovým úponkem, mezi nimi na sudu stojí malý Gambrinus. Sousoší na vrcholu brány pochází od dvojice pražských sochařů Julia Effenbergera, který zhotovil model a Václava Žďárského, který jej následně vysekal v kameni. Na okrajích stojí dva stylizované půllitry piva s dekorativní čepicí pěny. Na bráně se střídají reliéfy klasů ječmene a šištic chmele a znázorněn je na ní i sladovnický znak. Jako stavební materiál byla pro spodní část brány použita štěnovická žula, horní část byla vypracována z hořického jemnozrnného pískovce.

Domácí spotřeba piva klesá, roste export

Publikováno:před 10 dnyZdroj:Haló noviny

Pivovary v červnu vyrobily pro tuzemský trh meziročně o pět procent piva méně, výroba v plechovkách klesla o 11 %. U obou kategorií vzrostl export. U všech druhů piva vývoz vzrostl o 19 %, u piva v plechovkách se meziročně výroba pro zahraničí zvýšila o více než polovinu.

Informoval o tom Český svaz pivovarů a sladoven. Kromě piva v plechovkách vzrostl vývoz piva v plastu (meziročně o čtvrtinu), v lahvích (o 20 %), tankového piva (o šest procent) a piva v sudech (o procento). Vývoz ležáků se meziročně zvýšil o 22 %.

Podle výkonné ředitelky svazu Martiny Ferencové letos v červnu přes obecný pokles výroby pro domácí trh meziročně rostla produkce speciálních piv, jichž pivovary vyrobily skoro o pětinu více. Výroba tmavých a polotmavých piv vzrostla o pět procent. »U pivních speciálů nejsou výsledky až tak překvapivé. Češi rádi experimentují, zkouší nové chutě a jsou čím dál tím více zapálení i do pivní turistiky, která začátkem léta nabírá na obrátkách i díky rozmanité nabídce pivovarů a minipivovarů,« uvedla ředitelka svazu.

Celkové výsledky sděluje svaz jednou ročně, na jarní výroční tiskové konferenci. Loni v České republice klesla spotřeba piva o pět litrů na 138 litrů na osobu, a byla tak na minimu.

Po pěti letech růstu klesl výstav českých pivovarů meziročně o 0,7 % na 20,32 milionu hektolitrů, a to kvůli poklesu výroby pro domácí trh. Prodeje v ČR se loni snížily o 2,1 % na 16,04 mil. hektolitrů.

Zájem veřejnosti se zaměřuje na pivo v plechovkách, kterých se loni meziročně prodalo o 37 % více, což bylo devět procent trhu. O osm procent se loni zvýšily také prodeje tankového piva na čtyři procenta výroby. O tři procenta na 12 % vzrostl prodej piva v plastových lahvích. Naopak klesla poptávka u lahvového piva (o čtyři procenta) a sudového piva (o sedm procent). Lahve tak měly 40procentní tržní podíl, sudové pivo 35%.

Export piva loni vzrostl o 4,5 % na 4,6 mil. hektolitrů. Meziročně se na dvě procenta zpomalilo tempo růstu do zemí Evropské unie, nejvíc se vozí na Slovensko, do Německa a Polska. O 2,3 % vzrostl dovoz piva, přesto je na nejnižší úrovni v Evropě. Nejvíc piva se dovezlo z Polska, ze zemí mimo EU pak z Mexika a Srbska.

Česká piva jsou zdravější než třeba ta z USA. Proč?

Publikováno:před 10 dnyZdroj:deníkPlus.czAutor:Ilona Cílková

Vzpomínáte, jak se na českém trhu před pár lety začala objevovat ovocná piva a radlery? Mělo to jasný důvod, říká ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

„Šlo o pivo pro ženy, které se do té doby pivu příliš nevěnovaly. A mělo to úspěch. Řada příchutí pro ženy se vyrábí dodnes,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou. Radlery jsou jedna věc a klasické pivo s příchutí, to je zas věc jiná.

Už jste někdy ochutnali třeba kopřivové, kávové nebo banánové pivo? Nelekejte se. Navzdory svému názvu jde stále ještě v prvé řadě o pivo. „Chutná to jako pivo, a teprve když polknete, objeví se ona příchuť, v tomto případě třeba banánu,“ popisuje Martina Ferencová.

„Když jsme s ním před 20 lety začínali, dělali jsme to především kvůli názvu ‚banánové pivo’,“ vzpomíná prezident Československého svazu minipivovarů Jan Šuráň. „Proběhlo to tehdy všemi novinami, šlo o něco pro Čechy nepředstavitelného. A to je vlastně dodnes,“.

A poptávka po nových příchutích přetrvává. Pivo dnes totiž zažívá ohromný boom. Po dlouhých letech, kdy v našich půllitrech dominovaly ležáky, se v Americe zrodila revoluce kraft beeru a ochucených piv. A nové druhy si okamžitě našly své fandy. „Přibližně 10 až 15 procent populace dnes jde právě za zvláštními druhy piv,“ upozorňuje Jan Šuráň.

Pivovary a minipivovary tak dnes moc dobře vědí, že si mohou dovolit zkoušet nové věci. Stále populárnějším se tak například, především v období před Velikonocemi, stává takzvané kopřivové pivo, které je zbarveno dozelena. A jak Jan Šuráň upozorňuje, chemikálií se prý bát nemusíte: „K barvení se používá čistý kopřivový extrakt.“

Mimochodem, česká piva jsou prý obecně mnohem zdravější než třeba ta ve Spojených státech. „Necháváme v pivu vyšší podíl ječného extraktu. A zejména lidem, kteří mají problém se žaludečními vředy, pivo lépe upravuje pH žaludku.“

Prazdroj ve Volbě sládků nabízí pivo z odrůdy žateckého chmele: Master Boomerang

Publikováno:před 10 dnyZdroj:RgionPlzeň.czPrazdroj

Exkluzívní zážitek z nefiltrovaného ležáku si mohou lidé vychutnat až do konce srpna ve více než tisícovce pivnic v celé České republice. Pod názvem Master Boomerang jej Prazdroj nabízí v rámci svého programu Volba sládků.

Boomerang je nejnovější, čtrnáctou odrůdou chmele, která byla v Česku vyšlechtěna. Řadí se mezi hořké odrůdy a je charakteristický specifickou vůní, kterou předává i ležáku, který z něj sládci Plzeňského Prazdroje uvařili.

Zkušební várku piv z nové chmelové odrůdy mohli poprvé ochutnat loni odborníci přímo v Žatci. Letos pak naprostou většinu chmele nové odrůdy vypěstované v žatecké chmelnici Stekník pro jeho výjimečné vlastnosti koupil Plzeňský Prazdroj, aby mohl jako první přinést zákazníkům exkluzivní chuťový zážitek.

„Nová odrůda nás zaujala hned, když jsme měli možnost poznat její základní charakteristiky a záhy padlo rozhodnutí uvařit z ní zcela nové pivo. Master Boomerang je za studena chmelený nefiltrovaný ležák, má výrazně kořenité aroma. Má krémovou pěnu, v chuti převládá příjemná sladkost s jemnou hořkostí, která ale v krku příliš neulpívá. To vše dělá z novinky velmi příjemně pitelné pivo. Věříme, že si najde cestu nejen k milovníkům tradičních piv, ale i k lidem, kteří hledají nové a zajímavé chuťové zážitky,“ říká sládková Prazdroje Lenka Straková, která za novým pivem stojí.

V programu Volba sládků nabízí Plzeňský Prazdroj každý měsíc jeden pivní speciál, kterým obohacuje v restauracích a hospodách nabídku svých piv. Master Boomerang je i v tomto projektu výjimečný tím, že jde nejen o nové pivo, ale právě zejména díky použití nové české chmelové odrůdy.

V ČR je přes čtyři sta minipivovarů. Jaký druh piva se vyrábí nejčastěji?

Publikováno:před 11 dnyZdroj:Protex.cz

Popularita minipivovarů je v České republice velmi vysoko a nevypadá to, že by měla v budoucích letech klesnout. Naopak – bude-li trend pokračovat, brzy jich počet překročí magickou hranici pěti set. V roce 2017 jich přibylo 50 a v současné době je jich více než 400. Průměrně tak v naší zemi vzniká jeden minipivovar týdně.

Pivovarníci volají po zjednodušení administrativy
Českomoravský svaz minipivovarů uvedl, že výroba piva v minipivovarech tvoří přibližně 2 % z celkového výstavu na českém trhu. Velkým přáním pivovarníků je zjednodušení administrativy – zejména pak možnost platby spotřební daně paušálně po měsíci a zrušení povinnosti každoročního prokazování ekonomické stability.

Pracovník minipivovaru se administrativním záležitostem věnuje přes 40 dní ročně a změna legislativy by proto byla velmi vítaná. V roce 2017 minipivovary odvedly na spotřební dani téměř 58 milionů korun.

Minipivovary rády experimentují
Jaké pivo plní pivní tanky nejčastěji? V loňském roce to byly především svrchně kvašená piva typu Ale. Pivovarníci si oblíbili zejména druhy American Pale Ale a Indian Pale Ale. Desítky minipivovarů zase nepoužívají typické cylindrokónické tanky – místo nich pivo dozrává v sudech po koňaku či jiném alkoholu. Dalším trendem jsou sour beer – kyselá piva. A samozřejmě se stále vaří „klasika“ - ve většině minipivovarů nachází využití především ležácké tanky.

Z minipivovaru pivovarem
Dle zákona může minipivovar vyrobit maximálně 10 tisíc hektolitrů piva. V případě větší produkce již nemůže používat označení minipivovar a stává se z něj klasický pivovar. Jedním z podniků, které zaznamenaly velmi rychlý růst, je například pivovar Koníček z Vojkovic.

Popularita minipivovarů však není doménou České republiky. Přibývá jich také v dalších evropských zemích i ve světě. V budoucnu by jich mělo přibývat ještě více než doposud.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.08.2018 13:216.515/6.515