Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Vratislavické řezané se stalo Regionální potravinou Libereckého kraje

Publikováno:před 6 hodinamiZdroj:České nápojeKonrad

Již po deváté hodnotili zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Krajského úřadu Libereckého kraje, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR přihlášené regionální zemědělské a potravinářské výrobky z Libereckého kraje.

V kategorii Alkoholické a nealkoholické nápoje získalo ocenění pivo Konrad Vratislavické řezané z pivovaru Liberec Vratislavice.

„Pivo Konrad Vratislavické řezané se vyznačuje dokonalou harmonií chutí, kterou mu dává správně vyvážený poměr světlého a tmavého piva. Na jazyku se tak potkává chmelová hořkost s karamelovou sladkostí,“ popisuje sládek Ing. Petr Hostaš.

Do finální podoby chuti zasahují čtyři pivovarští degustátoři - somelieři v čele se sládkem, kteří řežou tento produkt ze základních piv: světlé vratislavické 11% a tmavého Kapucína. Výsledné jedenáctistupňové pivo obsahuje 4,7 % alkoholu.

„Původní technologické postupy z konce 19. století tj. použití otevřených spilek a ležáckých tanků v původních kamenných sklepích pro základní piva a nový trend blendování za účelem vyrovnání chuťových parametrů dávají naším pivům Konrad vyšší pitelnost při vyrovnaném chuťovém zážitku.“ doplňuje Hostaš.

V roce 2015 byl v téže soutěži oceněn Konrad Vratislavický ALE - svrchně kvašené, velmi hořké a silné 16° pivo, které výjimečnou hořkost získává z původních amerických odrůd chmele. Receptura byla poprvé použita jen našem pivovaru a dnes se vyváží do celé Evropy. Tak i Vratislavické řezané je místním dílem.

Pivovar Vratislavice v roce 2017 vystavil 119 tis. hl. piva, což je o třináct procent více než rok předtím. Na export jak v Evropě, tak i v zámoří odešlo 43 % z celkového prodeje piva. Nejprodávanějším druhem je stále světlá jedenáctka. Od zisku titulu Nejlepší ležák českého typu na světe zvyšuje svůj podíl na prodaném pivu i Konrad 12°. Třetím nejprodávanějším pivem je Konrad výčepní a nezaostává kombinace 14° a 16°piva.

Co to vlastně je, to pivo?

Publikováno:před 12 hodinamiZdroj:Jakl Blog iDNES.czAutor:Ladislav Jakl

Když už si tak hezky povídáme o pivu, tak bychom si měli upřesnit, co to pivo vlastně je. Tak nějak zhruba všichni pivo poznáme, ale kdybychom každý zkusili říci jeho definici, co by s nás vypadlo?

Tak to zkusme. Začneme s tím, že pivo je nápoj. To snad víme všichni. Přidejme další charakteristiku. Pivo je alkoholický nápoj. To asi také víme všichni. Sice existují tzv. nealkoholická piva, ale ta si budeme muset upřesnit později. Alkoholických nápojů je ale hodně. Jak mezi nimi vymezit pivo? Dodáme, že pivo je alkoholický nápoj vzniklý kvašením. Což o to, každý přírodní alkohol je vzniklý kvašením, ale tady se tímto slovem chce říci, že nejde o nápoj prošlý dalším zpracováním, čímž myslíme destilaci. A pivo destilát opravdu není. I když existují i pivovice, ale to už není pivo. A – upřímně řečeno – většinou není o co stát.

Kvasit ale může leccos. Vše, co má v sobě základní potravinu pro kvasinky: cukr. Vykvasit může dokonce i papír. Ale především kvasí různé ovocné plody, třeba jablka nebo vinné bobule. Takže zúžíme definici piva na alkoholický nápoj vzniklý kvašením sladu. Tečka. Toto je úplná definice piva. Nic v ní nechybí, nic v ní nepřebývá. Nic, co není alkoholickým nápojem vzniklým kvašením sladu, pivem není. A vše, co vznikne kvašením sladu, pivem je.

Vraťme se na chvíli k těm nealkoholickým pivům. Ta jsou v zásadě dvojího druhu, i když jen jeden je opravdový. Jde buď o upravenou mladinu, tedy meziprodukt při výrobě piva, který už dál neprochází kvašením. Tam alkohol opravdu není a nikdy nebyl. Cosi takového by se správně vůbec nemělo nazývat pivem, a to ani nealkoholickým. Právo nazývat se pivem (i nealkoholickým) má pouze takový nápoj, při jehož výrobě se nejdříve udělá pivo kvašením obilného sladu, a z toho piva se pak různými metodami dostane ven většina alkoholu, a to až na úroveň pod půl procenta objemu.

Ale zpět k pivu opravdovému. Jistě jste si všimli, že jste si v předchozích větách čehosi nevšimli. Ano, slova chmel. V té definici opravdu není obsaženo slovo chmel. Proč? Protože chmel není definičním znakem piva, i když nám se zdá, že je jeho atributem. Není. Pivo existuje nějakých šest tisíc let, ale z toho teprve poslední desetina jeho historie je dominantně spojena s chmelem, i když chmel a hlavně jeho různé divoké odrůdy se do některých piv v některých zemích přidával už o několik staletí dříve. Po mnoho staletí, ba tisíciletí předchozí historie piva se chmel neužíval. Jeho funkci antimikrobiální a také chuťovou coby protiváhy vůči alkoholu a zbytkovému cukru plnily různé jiné přísady, třeba bylinky, kůra, hořké kořínky. Ne, neošívejte se. I věci pro nás nezvyklé nemusely být špatné. Ostatně i dnes existuje mnoho pivních stylů, ve kterých hraje chmel zcela okrajovou nebo skoro žádnou roli, a přesto jsou to piva vynikající a vysoce hodnocená.

Každá správná definice vymezuje definovaný předmět pomocí známých a již předem definovaných termínů. Definovat neznámé neznámým by nám moc nepomohlo. Proto se v naší definici piva musíme vrátit k jednomu zcela klíčovému slovu. Tím je slad. Takže si dlužíme definici sladu. Asi všichni vědí, že slad se dělá z obilí. Co to je obilí? To jsou zušlechtěné kulturní traviny. Existuje ho po světě mnoho desítek a spíš stovek druhů a ze všech těchto druhů se dá dělat slad a ze všech takových sladů se dá dělat pivo. A také dělá.

A jak z obilí vznikne slad? Vymlácené zrno se rozprostře na širokou plochu do nepříliš vysoké vrstvy. A namočí se. Popletené zrno si myslí, že je v hlíně a že je jaro (u ozimů, že je vlhký podzim). A tak se začne probouzet k životu a vypustí klíček. Současně se výrazně změní jeho biochemické složení. No, a v tom přijde člověk, a to mladé zrno – ehm – zabije. Čím? Suchým vzduchem. Odpadlé klíčky se vyfoukají a zbyde nám hotový slad. Ten se pak našrotuje (tedy nikoli namele na mouku, jen nadrtí na malé kousky) a základní surovina k výrobě piva je hotova. Slad je tedy vyklíčené a pak vysušené obilné zrno.

O výrobě piva si budeme povídat někdy příště, ale zmíním se alespoň o jedné věci, když už jsme se dotkli sušení naklíčených zrn. Všichni víme, že piva se mimo jiné od sebe liší barvou. Od skoro čiré, jen lehce nažloutlé, po jantarové a měděné tóny k těm načervenalým, přes syté odstíny tmavého dřeva po temné, černé, až k jako inkoust nejčernějším. Co může za barvu piva? Je to především teplota vzduchu, kterým se suší naklíčené zrno. Čím teplejší, tím tmavší. Až po úplně pražené, jako káva. Barvu piva pak dává kombinace různého množství různě zabarvených sladů.

A zde je namístě vyvrátit jeden z mnoha pivních mýtů. Tmavá piva jsou prý sladká, po tmavých pivech se prý tloustne a po tmavém pivu prý ženám rostou... obvody hrudníku. No, ani jedno není pravda. Pokud pivo není barveno karamelem, tedy přepáleným cukrem (a to se nedělá, je to drahé a ničí to chuť, tzv. kulér se někdy používá jen na nepatrné dorovnání barevného odstínu), pak není důvod si myslet, že teplý vzduch může dodat pivu nějaké kalorie. To byste si, milé dámy, mohly myslet, že ztloustnete po používání fénu na vlasy. Jinou věcí je fakt, že pivo (a to nejen tmavé) povzbuzuje chuť k jídlu, takže pivo je třeba u zločinu v podobě cifry na vaší váze zprostit obvinění. Vina je jen nepřímá.

V naší degustační společnosti První pivní extraliga ale chceme věcem přicházet na kloub, a tak jsme se přesto pokusili ověřit či vyvrátit onu fámu s růstem obvodu hrudníku u žen empiricky. Pozvali jsme si osm dobrovolnic, pečlivě jsme jim změřili ony obvody, nechali je degustovat tmavá piva a pak je opět pečlivě změřili. A zaznamenáníhodné rozdíly naměřeny nebyly. Pravda, hnidopichové mezi vámi řeknou, že takový pokus se musí provádět déle a opakovaně, ale ať to nejdříve vysvětlí našim milým polovičkám...

Sada Radler 0,0% Light má nové přírůstky

Publikováno:před 19 hodinamiZdroj:České nápoje

Do rodiny Radlerov 0,0% Light značky Zlatý Bažant pribúdajú dve obľúbené príchute so zníženým obsahom cukru a nulovým obsahom alkoholu. Spríjemnite si ranný beh, posedenie s priateľmi, ale aj blížiace sa letné obdobie s osviežujúcimi novinkami Zlatý Bažant Radler 0,0% Citrón – Baza – Mäta Light a Zlatý Bažant Radler 0,0% Levanduľa & Čierna Ríbezľa Light.

Zlatý Bažant Radler 0,0% Citrón – Baza – Mäta Light v sebe ukrýva dokonalú harmóniu sviežich chutí citróna, bazy a mäty. Toto 100% -ne prírodné ovocné osvieženie obsahuje o 30% menej cukru v porovnaní s klasickou verziou, a to bez obsahu akýchkoľvek umelých sladidiel, farbív alebo konzervantov. Celková hodnota cukru je 6,2 g na 100 ml, čo predstavuje približne polovičné množstvo cukru v porovnaní s „bežnými sladenými nápojmi“. Zlatý Bažant Radler 0,0% Citrón – Baza – Mäta Light je vďaka svojmu prírodnému zloženiu a zníženému obsahu cukru určený pre všetkých aktívnych ľudí, ktorí sledujú zloženie svojej stravy a kladú dôraz na znižovanie podielu cukru.

Názov: Zlatý Bažant Radler 0,0% Citrón – Baza – Mäta Light
Objem: 500 ml
Obsah alkoholu: 0,0 %
Odporúčaná cena v maloobchodných sieťach: 0,92 Eur

Ak preferujete niečo ovocnejšie, máme pre Vás Zlatý Bažant Radler 0,0% Levanduľa & Čierna Ríbezľa Light, ktorá Vás dostane svojou ríbezľovou chuťou. Novinka predstavuje spojenie dvoch nezameniteľných chutí - voňavej levandule a sviežej ríbezle so zníženým obsahom cukru a to až o 30%. Celková hodnota cukru je 4,7 g na 100 ml, čo predstavuje približne polovičné množstvo cukru v porovnaní s „bežnými sladenými nápojmi“. Vychutnajte si 100% prírodný nápoj bez obsahu umelých sladidiel, farbív a konzervantov inšpirovaný tradičnými receptami domácich sirupov našich starých mám.

Názov: Zlatý Bažant Radler 0,0% Levanduľa & Čierna Ríbezľa Light
Objem: 500 ml
Obsah alkoholu: 0,0 %
Odporúčaná cena v maloobchodných sieťach: 0,92 Eur

„Konzumenti sa čoraz viac zameriavajú na zdravý životný štýl, čo odráža aj ich preferencie pri stravovaní a výbere nápojov. Produktový rad Radler 0,0% Light zohľadňuje okrem 100% prírodnosti, nulový obsah alkoholu a znížený obsah cukru a to až o 30% v porovnaní s klasickou verziou. Nechceme robiť kompromisy ani na chuti našich produktov, ani na ich 100% prírodnom zložení, preto sme ubratý cukor nenahradili umelým sladidlom, naše radlery sladíme výhradne prírodným cukrom – sacharózou. Zároveň sme ostali verní príchutiam, ktoré sú inšpirované tradičnými receptami našich starých mám a u našich konzumentov sa tešia veľkej obľube,“ uviedol brand manažér značky Zlatý Bažant Radler Matúš Benža. Obsah cukru či už v strave alebo nápojoch je dnes veľmi diskutovaný. Radlery Zlatý Bažant obsahujú široké spektrum prírodných cukrov – okrem sacharózy, glukózy a fruktózy obsahujú aj maltózu. Glukóza a fruktóza pochádzajú z ovocných štiav, pričom maltóza, nazývaná aj sladovým cukrom, sa získava priamo z jačmeňa.

Obe novinky sú dostupné v 500 ml plechovkách v maloobchodných sieťach za odporúčanú cenu 0,92 Eur/ks.

Bernard obhájil v anketě novinářů cenné druhé místo

Publikováno:před 19 hodinamiZdroj:Třebíčský deníkAutor:Jiří JíraBernard

Druhé místo obhájila značka Bernard v letošním ročníku ankety Naše pivo, v níž hlasují pro jednotlivá piva zástupci pestrého spektra tuzemských médií.

Další ocenění, které putovalo do Humpolce, zástupce Rodinného pivovaru Bernard pochopitelně potěšilo. „Druhé místo nám určitě udělalo radost,“ doplnil zprávu o získané ceně mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Bernard byl v novinářské anketě Naše pivo druhý i za rok 2017 a za poslední čtyři roky chyběl mezi nejlepší třemi pouze jednou. Lépe si vede pouze značka Pilsner Urquell, která všechny čtyři poslední ročníky ovládla.

Anketu popularity piv mezi médii Naše pivo uspořádal Český svaz pivovarů a sladoven poprvé v roce 2001. Cílem ankety je zmapování vývoje popularity značek piv mezi českými novináři.

Pivo: kolik bychom ho měli pít a je pivo nápoj nebo jídlo?

Publikováno:včeraZdroj:Bejvávalo.czAutor:1868, Karel Starý

Co je to pivo, jak se vyrábí a měli bychom ho vůbec pít? A jaký je rozdíl mezi pivem, vínem a kořalkou? Na toto vám podrobně odpoví historický článek z roku 1868.

Pivo. Jest pivo nápoj a nebo potrava? Živí pivo člověka a neb jen žízeň hasí? Dělá pivo člověka silným a neb jen tučným?

Tyto a podobné otázky zajisté již mnohému na mysl vstoupily, když v hospodě seděl při sklenici červené tekutiny, kteréž v Čechách sládci dle výkazů ročně navaří asi 5 milionů věder, to co převaří, nepočítaje.

Abychom vlastnosti piva seznali, jest třeba ohlednouti se dříve po látkách, z kterých se pivo připravuje. Látky tyto jsou, jak každé dítě ví, ječmen a chmel. Ječmen jest zrno obilné, v kterém se nalezá škrob a lepek. Klíčí-li ječmen, proměňuje se škrob jeho v cukr a to jest také hlavní účel připravování sladu. Vaří-li se rozemletý slad ve vodě, rozpustí se cukr a při tom i část lepku; svařenina tato nazývá se pivem sladkým.

K pivu sladkému přidá se chmel a po vychladnutí kvasnice, které cukr piva sladkého rozkládají v líh, vodu a kyselinu uhličitou. Sládek musí ale kysání piva tak uspořádati, aby při vší své hořké chuti přece ještě zásladlé bylo, totiž aby se v něm částka cukru nerozložená udržela.

Dá-li se 100 liber piva do horka, až se z ného všechna voda odpaří, ostane ze všech jen asi 4—8 liber látek pevných, které se skládají z cukru, z klovatiny, z lepku v pivě rozpuštěného, z chmeloviny a několika solí minerálních. Tu nutno činiti rozdíl mezi pivem na svrchní a mezi pivem na spodní kvasnice připravovaným. Mládinka, čili sladký odvar sladový může se nechati kysati spůsobem dvojím; buď za tepla a rychle, při čemž vystupují kvasnice úsilným vyvinováním kyseliny uhličité na povrch tekutiny — kvasnice svrchní, a neb za studena a ponenáhlu, při čemž vylučují se kvasnice na dně kádí — kvasnice spodní. Prvním spůsobem nabývá se piva lehkého, jež zoveme obyčejným, druhým spůsobem připravují se piva těžká, tak zvané ležáky.

V pivu obyčejném zůstalo při rychlém kvašení něco lepku a cukru; v pivu pak těžkém, čili jak v Praze říkáme, bavorském, proměnily se látky tyto dlouhým a dokonalejším kvašením na mnoze v líh a kyselinu uhličitou; z příčiny té chová v sobě pivo bavorské více líhu a kyseliny uhličité, pivo pak obyčejné více lepku a cukru.

Z toho již každý pozná, že pivo obyčejné jest výživnější, ačkoliv co do účinků opíjejících slabší, pivo pak podkvasné při stejném sypání, že méně v sobě chová látek výživných, třebať byl účinek opíjející pro větší množství líhu mnohem značnější. Ostatně může býti i pivo těžké výživnější než pivo lehké, když totiž obsahuje větší množství látek pevných; záleží tu mnoho na přípravě a ještě více na — sypání.

Poněvadž součástky piva obyčejného podobají se látkám v moučné potravě obsaženým, tedy jest patrno, že není pro nás pivo pouhým nápojem, nýbrž i potravou. Ovšem není pivo tak výživné jako mléko, jehož pevné součástky obnášejí asi 13%, ale naproti tomu obsahuje pivo vedle 4—8% látek pevných ještě líh, který jak později uvidíme, také má pro člověka zvláštní důležitosti. O působení piva na krev a na mozek promluvíme při kořalce, která, co se líhu týče, jeví účinky mnohem určitější a značnější.

Chmel má v pivě trojí účinek.
Předně mu dodává příjemné zahořklé chuti ; za druhé rozmnožuje účinek líhu, totiž opijí a za třetí čistí pivo, které nemůže pak tak snadno zkysati ; pročež kdyby nebylo chmele, nebylo by ležáků. Nej hlavnější látky v chmelí jsou jakási silice, pak pryskyřice aromatická a konečně látka hořká. Účinek chmele na tělo lidské jest tedy posilňující, omamující, čili uspávající a poněkud i dráždící.

V pivech jest rozdíl velmi veliký a ješto výživnost jejich spočívá hlavně v látkách pevných, jež obsahují, bude i účinek jejich velmi rozdílný; mnohé pivo obsahuje sotva 3% pevného výtahu, jiné 10% a více. Mnozí praví, že jest pivo tekutý chleb lidu ; je-li výrok ten pravdivý, pak jest to chlebíček velmi drahý a neradíme nikomu, aby se ním živi výhradně. Pivo hřeje, ale nešátí, zní české přísloví a jest tomu zajisté tak ; neboť v pevných látkách piva nalezáme nejvýše 12% potravy dusičnaté, za to ale až 85% potravy uhličnaté, z které příčiny účinkuje pivo více na sádlo než na sílu; z látek minerálních v pivě obsažených nej důležitější jsou soli fosforečné. Líhu chovají v sobě naše piva 1—5% a opijí, jak se samo sebou rozumí, tím spíše, čím bohatší jsou na líh.

Kyselina uhličitá sděluje pivu účinek občerstvující a ochlazující. Když pivo stálo delší dobu na vzduchu, vyčichne čili vyvětrá, při čemž ztratilo větší čásť své kyseliny uhličité, která se i na stěny sklenice usazuje v podobě drobounkých bublinek.

Dle zkušenosti a výroků lékařských hodí se dobré pivo za posilu kojícím matkám, lidem slabým, starým a jiným po těžké nemoci se zotavujícím. Dobré pivo jest jaksi studená polívka, která podává tělu posilu rychlou, aniž by se účinek její trávením zdržoval. Dávati pivo dětem silným a zdravým jakož osobám snadno krvacejícím, neb těm, kterým často vstupuje krev do hlavy — nikterak se neodporučuje pro účinky jeho na ústrojí těla lidského.

Denní a hojné požívání piva těžkého objevilo se škodlivé; vodnatelnosť, ranění mrtvicí, úplné seslabení žaludku a jiné choroby očekávají mnohého pijáka. Je-li pivo zlepšeno (?) bud lihem neb kvassií a neb čímkoliv jiným, aby účinek omamující a opijící byl vydatnější, jsou následky požívání tím horší.

Kdo tedy může sobě piva dopřáti, pí je, ale mírně a střídmě, nikoliv pro opijení, nýbrž pro občerstvení a pro posilu; třebať pivo obsahovalo něco málo látek výživných, přece bylo by velmi mylné domnívati se, kde je pivovár, tam že netřeba pekaře.

Víno se rozeznává od piva tím, že nemá výživných látek pevných a proto nesytí tak jako pivo. Skrovně požívané víno oživuje, zahřívá a sílí a hodí se výborně za posilu lidem starým, nikoliv ale za nápoj lidem mladým a krevnatým, jak naše přísloví dí: Voda mladým, víno starým. Lihové účinky jeho podobají se účinkům kořalky.

Pití v hospůdce s přáteli nám prospívá. Musíme ale dodržet správnou míru

Publikováno:včeraZdroj:Bety.czAutor:Kristýna Vágnerová

Jen tak si zajít s přáteli na skleničku či na dvě? Dobrý nápad! Popíjení v hospůdkách lidem prospívá, potvrzují vědci. Jak na to přišli a co vám to vlastně dává? Z téhle informace budete mít radost!

Oxfordská universita zjistila, že lidé, kteří střídmě konzumují alkohol v přítomnosti svých blízkých, jsou se svým životem více spokojení a mají větší síť přátel. Možná tohle jen pravý důvod, proč se v lednu či únoru vymluvit svému zaměstnavateli a odejít z práce o něco dřív. Sklenička vína nebo jedno pivo vám jedině prospěje. Proč zrovna tohle množství?

Šťastnější, vyrovnanější, klidnější
Podle zmíněné univerzity, jejíž poznatky byly uveřejněny v odborném časopise Adaptive Human Behavior and Psychology, jeden či dva nápoje, které jsou považovány za optimální míru, mohou zlepšit vaše celkové pochody.

Navíc se ze tří samostatných studií ukázalo, že pokud lidé zkombinují alkohol, místní hospodu a skupinu svých přátel, vede to k celkové spokojenosti se životem, duševnímu zdraví a společenským zážitkům. Výzkumníci zároveň poukazují na to, že když budete dodržovat pravidelné „hospůdkovské seance“, stanete se populárnějšími.

Místo, kam patříte
„Tato studie ukázala, že navštěvování místních restauračních zařízení může přímo ovlivnit váš sociální rozměr a pomůže vám začlenit se do sítě lidí, kteří jsou spojeni s místní komunitou. A to logicky ovlivní to, jak se cítíte být spokojení ve svém životě,“ nechal se slyšet Robin Dunbar, profesor z Oxfordské university. Ovšem pořád platí, že všeho s mírou.

„Opice“ si nechte na jindy
Nebezpečná zdravotní rizika nadměrného pití jsou dobře známá, ale vědci nyní věří, že mírná konzumace alkoholu může být důležitým faktorem pomáhajícím rozvíjet přátelské vztahy tím, že odjistí endorfiny, které zvyšují štěstí a kompatibilitu.

„Zatímco hospody tradičně přejímají roli místa pro komunitní společenský život, zdá se, že sociální vazby a systém spouštění endorfinů podporuje právě zmíněný alkohol,“ ještě dodal Dunbar s tím, že pro navazování sociálních kontaktů je skvělý i tanec, zpět nebo vyprávění.

Tak co, přesvědčí vás to, abyste pravidelně navštěvovali nějako nedalekou „nalejvárnu“?

Legendární Krušovický soudek získá nejlepší běžec

Publikováno:včeraZdroj:České nápojeKrušovice

Královský pivovar Krušovice čeká 38. ročník tradičního běžeckého závodu BĚH O KRUŠOVICKÝ SOUDEK. Každoročně se zde o legendární putovní výhru utká a změří své síly více jak 200 závodníků. Po vyhlášení výsledků bude připravené občerstvení pro účastníky i veřejnost. Návštěvníci se také mohou těšit na exkurze pivovaru.

Tradiční závod se bude konat 29. dubna, délka trati je 20 kilometrů. Přihlásit se mohou ženy i muži všech věkových kategorií. Registrace závodníků proběhne na místě od 8:00 do 09:15 hodin. Startovné činí 150 Kč. Účastníci budou vybíhat v 9:30 ze Stochova u památného dubu sv. Václava a poběží až do Krušovic. Mimořádně krásná trať povede jak terénem, tak po silnici.

„Oceňováni budou běžci na prvním, druhém a třetím místě v každé kategorii. Ti získají finanční cenu a balíček s krušovickým pivem. Absolutní vítěz závodu obdrží putovní cenu, a to legendární Krušovický soudek,“ říká Kateřina Veitová, tisková mluvčí společnosti Heineken ČR.

V Královském pivovaru Krušovice po vyhlášení vítězů bude připraveno občerstvení a krušovické pivo pro závodníky i diváky. Jako každý rok bude akce probíhat za hudebního doprovodu. Závodníci i veřejnost mohou zdarma využít exkurze v pivovaru, které budou probíhat po doběhnutí závodníků.

Traťovým rekordmanem v mužské kategorii je Jiří Čivrný z roku 1993 s časem 1:07:02. Zastoupení ženského rekordu drží Mirka Petroňuková, která zaběhla závod s časem 1:22:16 v roce 2008.

Pořadateli akce jsou Sokol Stochov – Honice, Královský pivovar Krušovice a město Stochov. Výsledky budou vyvěšeny na webových stránkách www.maratonkladno.cz a www.rozbehnuto.estranky.cz bezprostředně po závodu.

Návrat pivovaru Ježek do Dukly Jihlava? Jednání začnou brzy

Publikováno:včeraZdroj:Občasník.euAutor:Miroslav MarešJihlava

Po sestupu Dukly Jihlava z nejvyšší domácí soutěže nastává nové období prvoligové sezóny. Podle informací Občasníku dojde v nejbližších dnech k jednání mezi pivovarnickou skupinou Lobkowicz a hokejovým klubem Dukla Jihlava o možnostech obnovení nebo prodloužení smlouvy o generálním partnerství Dukly a pivovaru Ježek.

K uzavření sponzorské smluvy je ale stále daleká cesta. A především v pivovarnické skupině Lobkowicz dnes rozhodují zájmy čínského investora CEFC.

Smlouva o generálním partnerství Dukly Jihlava a pivovaru Ježek byla uzavřena přesně před deseti lety. Pivovar Ježek tehdy vyměnil jihlavský fotbal za hokej a začal výrazněji podporovat hokejisty. Trojstranná dohoda mezi Pivovarem Ježek, jihlavským Magistrátem jako akcionářem klubu a samotným klubem Dukla Jihlava byla uzavřena před deseti lety.

Možnému znovuobnovení partnerství pivovaru Ježek a hokejové Dukly pak nahrává i pozice emeritního sládka Pivovaru Ježek Jaromíra Kaliny ve vedení města Jihlavy. S podporou města Jihlavy i osobním přístupem náměstka Kaliny má hokejový klub Dukla Jihlava šanci splnit přání hokejových fanoušků a vrátit se do nejvyšší hokejové soutěže. Bez generálního partnera to ale nepůjde.

Vyjádření jihlavského Magistrátu, Dukly Jihlava a Pivovarů Lobkowicz doplníme, pokud se je podaří získat.

Pivovar Litovel: tradice, historie, ale i osud zápasníka Frištenského

Publikováno:včeraZdroj:Chytrá ženaLitovel

Před více než sedmi sty lety, kdy král Václav II. udělil městu právo mílové, se začala psát historie přípravy zlatého moku v Litovli. Královské privilegium opravňovalo výhradně litovelské měšťany vařit a šenkovat pivo v okruhu jedné míle(středověké), tedy v okolí přibližně sedmi kilometrů. Později se zde díky Josefu Svozilovi zrodil první ryze český vlastenecký pivovar se sladovnou, který byl slavnostně otevřen 12. listopadu 1893.

Pivovar Litovel se dodnes drží klasického výrobního postupu a místních surovin. Právě takto připravované pivo navazuje na tradice mistrůsládků, předávané z generace na generaci. Suroviny, které využívá při výrobě „litovelského zlata“, čerpá především ze svého úrodného okolí, ať už se jedná o vodu z Litovelského Pomoraví, ječmen na slad pěstovaný na hanáckých polích, či chmel pocházející z místní vyhlášené tršické anebo žatecké oblasti. Znamením, že je správné nevzdávat se svých tradic, jsou i mnohá ocenění z prestižních tuzemských i světových anonymních degustačních soutěží. Litovelská piva se pravidelně umisťují mezi nejlepšími, a to i vestále rostoucí konkurenci. Nejčerstvějšími přírůstky jsou zlatá a dvěstříbrné medaile ze Zlaté pivní pečeti 2018. Pivo z Litovle opět zaujalo porotce i na Pivexu 2018, odkud si odvezlo hned čtyři medaile.

Cenné kovy byly doménou i nejslavnějšího českého zápasníka Gustava Frištenského, který zvítězil v deseti tisících kláních v řeckořímském zápase i volném stylu. Jeho neodmyslitelné spojení s městem Litovel začalo jeho láskou, a to nejen k pivu, ale i k dceři Josefa Elledera, prvníhosládka Rolnického akciového pivovaru se sladovnou v Litovli, prvního ryze českého vlasteneckého pivovaru v regionu.

Gustav Frištenský na obraze od akademického malíře a ilustrátora Kamila Mutticha.

Právě na počest Gustava Frištenského před sedmi lety v litovelském minipivovaru vytvořil současný sládek Petr Kostelecký pivní speciál Litovel Gustav 13°. Toto polotmavé nefiltrované pivo zraje v ležáckém sklepě celých sto dní. Milovníci zlatavého moku si jej oblíbili pro jeho příjemnou, déle doznívající lahodnou hořkost, chmelové aroma a typickou jantarovou barvu, kterou mu dodává smíchání několika druhů sladů. Hustá bílá pěna a správný říz umocňují výsledný dojem.

Minipivovar je nedílnou součástí pivovaru. Litovelští pivovarníci ho používají při zkoušení nových postupů a chutí. Stále hledají nové kombinace surovin do pivních speciálů, které by uspokojily pivní gurmány. Některá piva z minipivovaru, mezi něž patří zmiňovaný Gustav či zelené pivo Patrik, získala své vlastní místo v pravidelné nabídce.

Hora dala pivu jméno. Jedinečný ležák Keprník plní první půllitry

Publikováno:včeraZdroj:iDNES.czHolba

Jeho patronem je známý herec a režisér Miroslav Krobot, který spolu se sládkem narazili 1. sud. Keprník je pivo z hor a jeho příběh v Holbě začali psát už na začátku roku. Dali mu to nejlepší z Jeseníků a hlavně čas. A on vyzrál ve skutečného velikána.

Na počátku bylo odhodlání, uvařit nový ležák z hor, podle staré receptury a současně trochu jiný. Jedinečné pivo, po kterém zjihne i nejnáročnější fajnšmekr. „Ležák s majestátem Jeseníků, drsný a přitom lahodný, to byl náš záměr a o tom, že i cesta je cíl nás přesvědčily už první degustace. A tak jsme mu dali ještě trochu času a on vyzrál ve skutečného velikána“ říká sládek Luděk Reichl.

Pivo všemi smysly
Na první pohled ležák Keprník zaujme svoji zářivou jiskrou. Připomíná horské bystřiny a neutuchající energií i chuť do života. Takový je Keprník, stejně opravdový a stejně překvapují jako voda z horských pramenů, která je jeho základem.

Následuje vábivé aroma, které proniká do okolí. Cítíte vábivou chmelovou vůni, která jako by se měnila s každým centimetrem, který dělí sklenici od vašich úst. Objímá vás a vzbuzuje majestátný pocit. Je tak příjemný, že si ho chcete užít co nejdéle.

První doušek odkryje hutné tělo piva. Poznáte v něm ničím nepotlačený fundament piva a vychutnáváte si chlebnatou a dokonale vyváženou chuť. Skoro se chce ji kousat a v tom přichází pomalu se rozeznívající lahodná a přitom intenzívní hořkost. Doznívá až na samém kořeni jazyka, kdy ležák pomalu opouští vaše ústa. Dovolí Vám ocenit degustační zážitek, který připomíná ódu na pivo.

„Tentokrát jsme použili slad z podhorských ječmenů a horský chmel z Jeseníků. V Holbě jsme ho coby pro pivo vzácné koření, použili vůbec poprvé a sami ho ručně česali ve vytipovaných oblastech u nás v horách. Obohacuje hořkost i vůni piva a podtrhuje jeho osobitost. Suroviny je třeba dobře vybírat a my jsme si počkali na ty nejlepší,“ je přesvědčený sládek Luděk Reichl.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.04.2018 21:206.172/6.172