Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Na Brněnsku začaly s výrobou piva dva nové minipivovary

Publikováno:před 22 hodinamiZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Na Brněnsku v těchto dnech začaly s výrobou piva dva nové minipivovary. Oba navazují na někdejší tradici pivovarnictví v daných oblastech. V Sokolnicích obnovuje podnikatel Lukáš Roupec po více než 80 letech výrobu v někdejším pivovaru rodu Mitrovských a v Brně-Medlánkách se zase vaří pivo pod značkou Moravia, známou za první republiky, zjistila ČTK.

Nový investor v Brně-Medlánkách již uvařil první pivo pod značkou Moravia, což byl historicky druhý největší pivovar v Brně. Za hospodářské krize ve 30. letech minulého století ale zanikl. "Uvařili jsme takzvanou jalovou várku piva sloužící k vyzkoušení hotového pivovaru. První ostrá várka, která projde celým výrobním procesem a skončí v sudech a skleněných lahvích, vznikne v nejbližších dnech," uvedl sládek pivovaru Jan Grmela.

Medlánecké pivo budou moci zákazníci poprvé ochutnat koncem října v podobě značek Moravia Jošt 10 a Moravia Petrov 12. Velikostí varny 3000 litrů a maximální roční kapacitou 9000 hektolitrů se pivovar Moravia řadí mezi největší minipivovary v Jihomoravském kraji. Patří do skupiny Czech Craft Beers společně s minipivovarem Lucky Bastard. Skupina plánuje, že v regionu otevře ještě několik dalších provozů.

Soukromý investor v Sokolnicích na Brněnsku zase opravuje bývalý pivovar, který původně patřil rodu Mitrovských. Areál opravuje postupně, také zde ale již začala výroba piva. Pivovar navařil desítku a dvanáctku, a naplnil tak spilku. "Piva budou k prodeji ke konci října," uvedl Roupec.

Sám zatím neplánuje nějakou určitou velikost pivovaru. Vařit bude totiž podle zájmu odběratelů. "Za takového půl roku budeme chytřejší a budeme vědět, jaký bude výstav. Vařit chceme čtyři až pět druhů piv," uvedl Roupec. Celý areál, který prochází rekonstrukcí, se podle něj otevře návštěvníkům zřejmě až v listopadu. Na jihu Moravy tak jako v jiných krajích roste v posledních letech počet minipivovarů. Jen v Brně je jich kolem deseti. Některé již přitom fungují čtvrt století.

Na Dny českého piva uvařili v Holbě kroužkovaný ležák

Publikováno:před 23 hodinamiZdroj:České nápojeHolba

Holba Svatováclavský kroužkovaný ležák poprvé naplní krýgly už příští čtvrtek. V Hanušovicích ho uvařili při příležitosti svátku Svatého Václava, patrona pivovarníků. Už pět let slaví čeští pivaři na konci září svůj svátek Dny českého piva. Letos potrvá od 27. září až do první říjnové neděle a Holba má pro ně rytířský kousek.

Holba Svatováclavský kroužkovaný ležák je pivo pro speciální příležitost. Vaří se v omezeném množství 250 hl a na čepu bude k dispozici pouze do vypití. Sládkova receptura dává kroužkovanému ležáku neobyčejnou svěžest a osobitou charakteristiku. Základem je poctivý ležák, do kterého se přidává rozkvašená mladina. Ta v určitém stadiu tvoří působivé bílé kroužky, proto kroužkovaný a plný života. Vyšší podíl kvasinek mu dává nejen charakteristický zákal, ale současně jedinečnou svěžest, podpořenou mohutným tělem tohoto ležáku z hor. Má výborný říz a 4,9% alkoholu.

Je to pivo, které nepostrádá fundament a pozoruhodná je také jeho vysoká pitelnost, které podporuje chuť k dalšímu napití a umocňuje degustační zážitek. Všechny fajnšmekry, co si na dobré pivo skutečně potrpí, láká na pozvolně se rozvíjející a přitom vyšší hořkost. Na čepu se v některých restauracích, pivnicích a horských hospůdkách objeví už příští středu a první sud slavnostně narazí sládek pivovaru Luděk Reichl v Pivovarské restauraci v Hanušovicích. Holba Svatováclavský kroužkovaný ležák je slavnostním nápojem, vhodným k českým jídlům a výborně se hodí např. ke zvěřině.

Dny českého piva se mají stát celonárodní tradicí a posílit pivo jako národní nápoj i unikum české hospody. V historickém kontextu připomíná patrona všech pivovarníků Sv. Václava. Přináší zábavnou osvětu, která přibližuje historii a tradici českého pivovarnictví a ukazuje na jeho jedinečnost i zajímavé propojení s gastronomií a naší kulturou.

Na Dny Českého piva se připravují také provozovatelé restaurací. Někde nabídnou pivo k jídlu zdarma, speciální programy, degustace nebo hromadné přípitky štamgastů.

Pivovar Litovel uvařil ke Dnům českého piva Václava

Publikováno:před 23 hodinamiZdroj:České nápojeLitovel

Svátek českého piva, pořádaný na oslavu patrona zlatavého moku sv. Václava, odstartuje již 27. září. Pátého ročníku Dnů českého piva se účastní pivovary z celé České republiky, milovníci piva se mohou těšit na pivní speciály, prohlídky pivovarů i speciální menu ve vybraných restauracích. Mezi nimi bude i Pivovar Litovel se svým speciálem Václav.

Jedním z tradičních lákadel Dnů českého piva budou čepované pivní speciály, které pivovary vytvoří pro tuto příležitost. „Například Pivovar Litovel uvaří speciální světlý nefiltrovaný ležák Václav, který bude k dostání ve vybraných restauracích i mimo olomoucký region,“ říká Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel. Do akce se zapojí pivovary z celé České republiky, které tak oslaví patrona piva sv. Václava, tradici českého piva, české hospody i národní kuchyni. V rámci Dnů českého piva bude na různých místech republiky probíhat speciální program, včetně prohlídek pivovarů, oslav na výstavištích a možnosti ochutnat speciální pivní menu v restauracích a hospodách.

Svatý Václav je patronem českého piva již od dob Karla IV., akci Dny českého piva pořádá Český svaz pivovarů a sladoven od roku 2013.

Tip na oslavu dne svatého Václava
Litovel Václav 12°
Nefiltrované pivo zlatavě medové až jantarové barvy má plnou chuť s velmi lehkými karamelovými tóny. Spojuje se v něm jedinečná chuť, harmonická hořkost, slabý zákal a ten správný říz. Na počest patrona pivovarníků svatého Václava jej připravují v Pivovaru Litovel vždy v září u příležitosti oslav Dnů českého piva.

Ode dneška dodává Gambrinus do svých hospod pivo z letošního chmele

Publikováno:před 23 hodinamiZdroj:Naše vodaGambrinus

Na začátku října zmizí z hospod klasické varianty piva Gambrinus. Jak totiž informoval sládek pivovaru Pavel Zítek, pivovar začal zavážet do svých 5 tisíc hospod pivo nachmelené čerstvým chmelem z letošní sklizně.

Všichni sládci pivovaru se tímto způsobem rozhodli oslavit novou úrodu chmele a pozvat k této příležitosti do hospod všechny české pilaře. Proto letos uvařili z čerstvého chmele úplně všechna čepovaná piva. Gambrinus Nepasterizovaná 10, 12 i Nefiltrovaný ležák z letošního chmelobraní nahradí už brzy – zhruba na měsíc – na čepu klasické varianty. „Uvařit piva z čerstvého chmele můžeme jen jednou za rok, a to okamžitě po sklizni. A už jsme nechtěli dělat jen jednu mimořádnou várku. Čerstvý český chmel v pivu by měl mít možnost ochutnat opravdu každý. V hospodách proto budou v říjnu jen naše piva nachmelená čerstvým chmelem z letošní úrody,“ konstatoval Zítek. Pivo z čerstvého chmele začne pivovar do hospod zavážet 25. září.

Pivovar Gambrinus tím letos zahajuje novou tradici. Každoročně chce dát všem českým pivařům možnost oslavit jedinečný český chmel. Za touto snahou však stojí poměrně velké úsilí. Nachmelit všechna piva byl totiž závod s časem. „Uvařit pivo pro tolik hospod a lidí znamenalo opakovaný převoz čerstvě načesaných šištic přímo do pivovaru, kde jsme je bezodkladně přidávali do varu. Šlo takřka o minuty. Aby si čerstvý chmel uchoval veškeré aromatické i chuťové vlastnosti, musí se použít okamžitě, rychle totiž uvadá. Bylo to malé dobrodružství vše stihnout. Ale povedlo se to na jedničku,“ říká Zítek s tím, že by rád jménem sládků pivovaru všechny srdečně pozval do hospod, aby přišli ochutnat. „Gambrinus z letošního chmelobraní jsme uvařili tak, aby si piva zachovala svou typickou vyváženou chuť. Čerstvý chmel jim pak dodal jemné aroma po chmelových šišticích odrůdy Sládek,“ popisuje Zítek pivo Gambrinus uvařené na oslavu letošní sklizně.

V centru Teplic má vyrůst luxusní hotel, budova Telecomu půjde k zemi

Publikováno:včeraZdroj:iDNES.czAutor:Pavel Přibyl

Luxusní hotelový komplex má brzy vyrůst v Teplicích. V samotném srdci lázeňského města, na náměstí Svobody, ho plánuje postavit společnost JTH Group místního developera Jaroslava Třešňáka. Hotel chce postavit na místě budovy bývalého Telecomu, kterou kvůli tomu zbourá.

Developer uvažuje o čtyř až pětihvězdičkovém hotelu s vlastním pivovarem, pivními lázněmi či wellness centrem. Svůj záměr společnost nedávno veřejnosti představil v teplických novinách Fontána.

„Současný stav budovy bývalého Telecomu je neuspokojivý a rekonstrukce už možná není. Čeká nás tak hodně práce a zejména velké investice,“ prohlásil mluvčí skupiny JTH Karel Schön.

Kvalitní ubytování podle něj v lázeňském městě chybí. „Teplice jsou turistické město, a pokud sem chceme přivádět zahraniční návštěvníky, je nutné pro ně mít i příslušné ubytování. Teplicím aktuálně chybí pětihvězdičkový hotel a to se musí změnit,“ dodal Schön.

Nový hotel v Teplicích má mít dvě podzemní podlaží, ve kterých vzniknou parkovací místa. V prvním nadzemním patře se pak budou nacházet restaurace a kavárny.

Profesionální lázeňské procedury
„V prvním patře musí mít lidé možnost nejen posedět při kávě, ale dát si i dobré jídlo a též si nakoupit. Proto v nové budově zároveň vyrostou pivní lázně, vlastní pivovar a samozřejmostí bude i velká pivnice,“ přibližuje architekt Pavel Hraba z Atelieru EIS, jenž objekt navrhoval.

„Ve druhém patře pak vznikne velký kongresový sál, který bude určen pro českou i zahraniční klientelu, a současně bude druhé poschodí patřit bankovnictví,“ doplnil Hraba.

Ve třetím patře hotelové budovy naleznou hosté wellness služby a další poschodí už pak budou sloužit k jejich ubytování. Hotel má disponovat vkusně zařízenými pokoji i apartmány, v nabídce bude mít profesionální lázeňské procedury a řadu wellness služeb.

„Odpočinek a potěšení budou moci hosté prožít i v hotelových restauracích s českou i zahraniční kuchyní, přičemž ochutnají i ty nejlepší kulinářské speciality. Díky pestrému výběru wellness balíčků, procházkám po lázeňském městě či výletům do okolí si tak návštěvníci Teplic odpočinou a načerpají novou energii,“ vykresluje Schön vizi investora.
Náměstí podle developera málo žije

Výstavba hotelu na náměstí Svobody nebude první investicí skupiny JTH Group v této lokalitě. Už dříve zde tato společnost zbourala chátrající Prior a postavila místo něj nákupní centrum Fontána.

„Náměstí musí v každém městě žít a být jeho ozdobou. To současné v Teplicích tyto představy splňuje zhruba na 60 procent. Naším plánem je dotvořit náměstí, na něž budou obyvatelé města pyšní,“ podotkl mluvčí společnosti.

S tím, že náměstí má být ozdobou, souhlasí i architekt Jan Hanzlík, kterého MF DNES oslovila, aby návrh budovy a to, zda k dotvoření náměstí přispěje, zhodnotil. Některé prvky ocenil, ale měl i výhrady.

„Návrh mi díky balkonovému atriu připomíná hotely v Hurghadě či v jiných letoviscích. Mrzí mě, že do náměstí není vytvořena souvislá uliční fronta, myslím až ke korunní římse. To proto, že náměstí potřebuje hmotově konkrétní uzavření. Kladně hodnotím snahu o aktivní parter,“ zmínil Hanzlík.

Speciální várky piv a tisíce hospod oslaví svatého Václava

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

V předvečer svátku svatého Václava, patrona zdejších pivovarníků, vypukne u nás už popáté týdenní maraton Dnů českého piva. Po celé republice se budou čepovat speciální várky piva, kterých pivovary navařily desítky. Na zapojené hospody upozorní speciální nálepka.

Loni se do akce zapojilo 6000 restauračních provozů, letos by měl být jejich počet přibližně stejný. Některé pivovary budou své speciály nabízet již dříve, například Staropramen.

Do pivních oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky se snaží motivovat zákazníky, aby konzumovali pivo v restauracích. Prodeje piva v restauracích totiž dlouhodobě klesají, v současnosti se vypijí z deseti prodaných piv čtyři v restauraci, zbytek doma.

Zachraňte hospody
V červenci se podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven prodej piva v gastronomii meziročně snížil dokonce o devět procent. Předseda svazu František Šámal v této souvislosti zmínil restrikce státu, které podle něj přicházejí moc rychle.

Nejdřív šlo o zákaz herních automatů v restauracích, pak přišla kontrolní hlášení a po nich elektronická evidence tržeb. „A poslední rána je zákaz kouření. Hospody jsou poloprázdné, většinou ti lidé stojí venku, jak kuřáci, tak nekuřáci,“ dodal Šámal.

Lidé by měli poznat restauraci, která se do dnů piva zapojí, podle nálepky. „Oproti minulému roku jsme milovníkům piva usnadnili jejich cestu do hospody. Nově budou všechny zapojené restaurace označeny samolepkou, jasně identifikovatelnou, že se jedná o pohostinské zařízení zapojené do pětidenních pivních oslav,“ řekl Šámal. Informace a seznam všech zapojených hospod v jednotlivých krajích mohou zájemci také najít ZDE

Svatováclavské menu
Akce začíná symbolicky v předvečer svátku svatého Václava, který byl podle svazu patronem sládků a českého piva. V nabídce budou například Svatováclavský kroužkovaný ležák od pivovaru Holba nebo světlý nefiltrovaný ležák Václav od pivovaru Litovel.

Kyjovský pivovar nabídne kromě Svatováclavského ležáku gastronomickou specialitu kančí pečeni se šípkovou omáčkou a houbovým knedlíkem. Ta zůstává oficiálním jídlem dnů českého piva, svaz ale restauratéry nebude nutit, aby toto jídlo vařili.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod nabídne speciál Buřič 13 s přídavkem karamelového sladu. Pivovar Primátor uvaří světlý ležák Špringl, pivovar Svijany nepasterizovaný speciál DUX.

Pivovar v Rakovníku vsadil na řezaný ležák Bakalář Amber. Pivovarníci z Velkého Března připravili Březňák originální Märzen. Příznivci Staropramenu se mohou těšit na Extra chmelenou dvanáctku.

Jako ředitel Budvaru ustál tlak na privatizaci podniku, nyní je Jiří Boček uznávanou osobností

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Lidovkz.czAutor:ČTK

Jiří Boček patří mezi nejvýraznější osobnosti českého pivovarnictví v novodobé historii. V českobudějovickém Budvaru strávil přes 30 let, začínal od píky a prošel nejrůznějšími funkcemi. Podnik řídil od roku 1991, ze zdravotních důvodů se ale k začátku letošního roku rozhodl skončit. Budvar, který je posledním českým pivovarem ve vlastnictví státu, zanechal Boček v dobré kondici. V pondělí 25. září oslaví tento manažer šedesátiny.

Stal se jedním z nejdéle sloužících ředitelů podniků v Česku. „Za tu dobu uděláte spoustu rozhodnutí a je otázka, která z nich byla dobrá, či špatná. Udělal jsem si takovou soukromou inventuru, ale naštěstí většina rozhodnutí byla podle mého soudu pozitivní. Kdyby nebyla, tak by ani pivovar nemohl růst dál a dosahovat tak vynikajících obchodních výsledků,“ uvedl Boček v prosinci pro Mladou frontu Dnes.

Jako ředitel provedl Budějovický Budvar nejsložitějším obdobím v jeho více než stodvacetileté historii. Podnik skoro čtyřnásobně zvýšil svoji produkci, uspěl také v desítkách sporů o ochranné známky s pivovarnickými gigantem Anheuser-Busch. Budvar s ročním výstavem 1,6 milionu hektolitrů (2015) dnes s produkty míří do zhruba 80 zemí. Díky Bočkovi se podařilo v roce 2004 získat historicky první ochrannou známku pro potravinářské výrobky ČR v EU pro Českobudějovické pivo a následně i pro České pivo (2008).

Houževnatý Boček jako ředitel podniku „přežil“ 14 ministrů zemědělství, v roce 2012 například ustál tlak na své odvolání ze strany Petra Bendla (ODS), který nechal v Budvaru udělat důkladný audit. „Kontrola měla za cíl odstranit ředitele podniku a nahradit ho někým, kdo podepíše s Anheuserem dohodu nevýhodnou pro Budvar. To je můj názor,“ řekl Boček loni v listopadu časopisu Týden. Jako ředitel ustál i tlak na privatizaci podniku, obecně byl vnímán jako garant uchování pivovaru ve státních rukou.

Boček se narodil 25. září 1957 v Českých Budějovicích. Absolvoval obor sladovnictví na Středním odborném učilišti pivovarském v Českých Budějovicích (už v rámci studia byl na praxi v Budějovickém Budvaru), poté pokračoval na Střední průmyslové škole potravinářské technologie v Praze a pražské Vysoké škole chemicko-technologické, fakultě potravinářské a biochemické technologie (1982). Svoji praxi Boček započal v pivovaru Strakonice.

Po vojenské službě nastoupil v roce 1984 do národního podniku Budějovický Budvar, kde byl technologem, mistrem varen a podsládkem. V roce 1991 se Boček stal ředitelem podniku (v minulosti jej řídil už i jeho otec), nominovali jej sami zaměstnanci, přičemž tehdejší ministr zemědělství Bohumil Kubát doporučení přijal a Bočka do funkce jmenoval. Boček řekl, že nejvíce se profesně naučil v 90. letech, kdy se řešilo fungování pivovaru v nových podmínkách.

„Měl jsem obrovské štěstí na kolegy. Vždyť já jsem byl mladý cucák z výroby. Nebyly tu žádné osobní animozity, navzájem jsme se respektovali a hlavně jsme s pokorou přistupovali ke značce a tradici. Panovalo tu i nadšení, že doženeme Evropu a Západ. A ten cíl nás spojil,“ řekl Boček ke svým začátkům v ředitelské funkci v Budvaru loni v listopadu pro Mladou frontu Dnes.

V loňském roce převzal několik ocenění, získal Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie, cenu Český pivní patriot za celoživotní práci v jediném pivovaru, prezident Miloš Zeman jej ocenil medailí Za zásluhy o stát v oblasti čína hospodářské. Z rukou válečných veteránů převzal také pamětní medaili třetího stupně Československé obce legionářské, kterou podporoval deset let.

Pivní křeslo slaví úspěch, truhlář se trefil do černého

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Novinky.cz

Rodák z amerického státu Michigan Matt Thompson se postaral o vznik zajímavého díla. Ve tvaru státu, v kterém žije, vytvořil dřevěné křeslo s dávkovačem na pivní plechovky. Video, na němž inovativní výrobek představuje, zveřejnila agentura Reuters.

Matt Thompson je v oblasti dřevařského průmyslu odborníkem. Navíc má i dobré úmysly. Křeslo s dávkovačem na pivo a zabudovaným chladícím boxem vyrobil za účelem finančního výtěžku pro charitativní organizaci, jež usiluje o dostupnost pitné vody v Africe.

Výrobek zaznamenal řadu pozitivních ohlasů. Záběry, na nichž křeslo z cedrového dřeva prezentuje, sdílel 24. srpna na Facebooku a od té doby získaly devět miliónů zhlédnutí.

Chladící box skrývající se pod dřevěnou částí, jež znázorňuje vrchní poloostrov Michiganu, pojme celkem šest plechovek. Ty podle výrobce vydrží vychlazené až osm hodin. Thompson se pochlubil i odtokovým systémem, díky kterému se do skluzného žlabu nedostane žádná voda, ale pouze orosená plechovka.

Minipivovar Pegas přes tlak konkurence svou koncepci měnit nechce

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKPegas

Nejstarší brněnský minipivovar Pegas pociťuje tlak konkurence, přesto do budoucna nic zásadního měnit nechce. Dlouhodobě těží především z tradice a své restaurace v centru města, řekl dnes ČTK majitel minipivovaru Oto Rinchenbach. Jeho minipivovar v polovině září oslavil 25 let od svého vzniku a patří tak k nejstarším v ČR. V Brně samotném je už kolem deseti podobných provozů.

Projekt brněnské minipivovaru se začal rodit už v roce 1990 ve spojení majitele objektu zchátralého domu na Jakubské ulici a Miroslava Honka, který měl zkušenosti s restauracemi a kontakty na německé firmy, které dodaly pivovarské technologie. Projekt měl řadu problémů. Při rekonstrukci se například zřítila část domu. Pegas přišel na konzervativní trh s nefiltrovaným pivem, na které si museli konzumenti zvyknout.

"Nefiltrované pivo je zakalené, na což nebyli lidé zvyklí a někdo pivo vnímal jako zkažené. Svým způsobem jsme byli průkopníci," vzpomíná Rinchenbach. Také cena byla při vyšších nákladech na výrobu logicky vyšší. Lidé ale začali objevovat nové druhy piva a zachutnalo jim i pšeničné, které dodnes v Pegasu vaří. Dnes je na trhu běžné, ale v 90. letech šlo o raritu.

Výroba prvního brněnského minipivovaru se od doby jeho vzniku příliš nezměnila. I dnes vyrábí 2500 až 3000 hektolitrů piva, přitom horní hranice pro minipivovary je 10.000. Tam se ale Pegas patrně nikdy nedostane, protože je limitován svými prostory, tedy kapacitou varny, která je přímo v restauraci, a zejména sklepa. "Podkopat historický dům a rozšířit sklep prostě nejde," uvedl Rinchenbach.

Podle něj za čtvrt století konkurence na trhu vyrostla a boom minipivovarů dál trvá. "Uvidíme jak dlouho to bude trvat a jak na to zareagují velké pivovary. Ty malé proti nim byly vždy v nevýhodě," myslí si Rinchenbach. Minipivovar Pegas patří k nejstarším minipivovarům na českém trhu vůbec. V roce 1992 začala výroba podle dat Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského na Moravě v Pegasu a Senticích a v Chýni v Čechách. O rok dříve vznikl podnik Meloun - Hostinec a pivovar U Lípy, který ale mezitím už zkrachoval. Podle webu www.pivovary.info byl v roce 1992 ještě minipivovar v Králově Poli, tel ale rok po zahájení výroby zanikl.

Na strusce s létajícím bezdomovcem, to můžete zažít jenom v Ostravě!

Publikováno:před 4 dnyZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaBezdomovec

Jakub Vašut a Aleš Kundrát jsou kamarádi, kteří se seznámili u piva v jedné ostravské hospůdce. První z nich tam jednoho dne přinesl svoje doma uvařené pivo a druhý souhlasil, že by jeho produkci mohl občas čepovat. Tak nějak byl položen základ pivovárku, který si říká Létající Bezdomovec.

Nejčastěji je výsledkem jejich nadšené pivovarnické práce pivo s názvem Struska, a tak jsme se domluvili, že se u jednoho či dvou vzorků sejdeme, abychom vyslechli další z unikátních příběhů, které Magazín PATRIOT pravidelně sbírá do seriálu Pivní mapa.

Ostravská Struska, tedy původem svrchně kvašená, polotmavá, příjemně voňavá a hořká IPA anglického typu, je na stole, takže můžeme začít. A to návratem k domácímu vaření piva v hrncích, kterému se Kuba pár let věnuje.

Proč vlastně? „Jednou jsem byl na pivním festiválku, kde mi známý nabídl k ochutnání pšeničné pivo. Bylo vynikající. Říkal jsem mu, ježíšmarjá, odkud to máš? No, a on na to, že to je jeho vlastní a pozval mě, abych se podíval, jak vypadá domácí vaření,“ říká mladý muž, kterého „bytové“ pivovarnictví zaujalo natolik, že neodolal.

Světová piva z ostravského sídliště
Sehnal dva hrnce, dva kyblíky, vařechu, váhu na chmel, teploměr, hustoměr, odměrný válec a suroviny. Prvotní investice vyšla, bratru, na několik tisíc korun a dal se do toho. „Věděl jsem, že nebudu dělat ležáky. V bytě je to technologicky náročné a pak jde o piva, která jsou u nás tak kvalitní, že nemá cenu je zkoušet vařit doma,“ myslí si Kuba, kterému učarovaly chutě svrchně kvašených piv.

Můžete si představit světové pivní styly, u kterých dominují zejména aromatické odrůdy chmelů a které se sice v poslední době dostávají do širšího povědomí, ale pravdou je, že vyloženě tímto směrem se příliš pivovarů ani hospod neubírá.

„Měl jsem výhodu, že mi dobře vyšlo hned první pivo. Díky ostravské domovarnické scéně jsem se dostal mezi lidi, kteří jsou docela kapacity, znalci. Dali mi pozitivní zpětnou vazbu, takže jsem pokračoval dál,“ vzpomíná na začátky.

Díky kladnému ohlasu ze scény, kde zasvěceným rezonují jména domácích pivovárků, jako jsou Dva Plešouni či Šušťur, se s pivem vydal také mezi hospodské štamgasty. Nelehká výzva. Asi málokdo čekal, že spojence najde v klasické sídlištní hospodě U Oráče.

Mezi paneláky v Hrabůvce není snadné prorazit, ale… „Jsou to asi dva roky, co Kuba přišel se svým pivem. Už tehdy jsme měli v hospodě dvě pípy s minipivovary. Nové pivko lidem to chutnalo, takže jsme se domluvili, že ho budeme vařit ve větším,“ přidává se do vyprávění Aleš.

Prvních 250 litrů Strusky měli na čepu před Vánocemi roku 2015. Tenkrát vařili u známých v albrechtickém minipivovaru, a následně, jelikož jako pivní „bezdomovci“ disponují pouze malou bytovou varnou, začali „létat“ nejen po okolí.

Kromě Havířova či Vítkovic našli zázemí také v Krušnohoru u německých hranic. Trochu z ruky, ne? „To ano, ale máme tam kamaráda, který nám pomohl. Uvařili jsme u něj tři várky a pak hledali něco bližšího s vyšší kapacitou. Problém byl i v tom, že jsme nemohli pivo kontrolovat ve všech fázích výroby,“ vysvětluje Kuba, v čem spočívá úskalí života létajících pivovárků.

O magorech a brutálním chmelení
Přece jen patří do specifické kategorie, u které stále převládá zábava nad byznysem. Aby mohli uvařit pivo po svém, potřebují vždy spolupracovat s někým, kdo jim vyjde vstříc. Aktuálně jsou tedy hosty v Oseku nad Bečvou, kde jedna várka znamená 2 tisíce litrů piva.

„Je to takřka ideální stav. Pivo nám vydrží déle a vaření nezabere tolik času. Musíme to brát tak, že pivo nás neživí. Já se starám o hospodu a Kuba dělá v kanclu, takže čím více času ušetříme, tím více se můžeme věnovat třeba novým recepturám,“ usmívá se Aleš.

Podle jeho vlastních slov se ze dvou kamarádů stali „magoři“, kteří neváhají objevovat nové chutě. Do piva klidně narvou tolik chmele, že jim hodnota jednotek IBU skočí přes stovku. Abyste byli v obraze, jde o míru hořkosti piva, která se u klasických ležáků pohybuje kolem 30 až 40 jednotek.

„Zbláznili jsme se třeba do kyselých piv, která v hospodě degustujeme v rámci soukromých akcí. Jinak všechna piva děláme silná. Máme to tak rádi. Zatím nejslabší byla patnáctka. Ale v rámci experimentování jsme jednou uvařili Váguse, což byla osmička, lehčí pivo na konec léta,“ přebírá Kuba řečnickou štafetu.

Najednou se to vedle referenční Strusky jen hemží pojmy jako Bezděz se studeným chmelením, dvojitý žitný Red Ale nebo Nahulená Mahulena, což je nakuřovaná dvojitá žitná černá IPA. Zkrátka jeden brutálně chmelený úlet vedle druhého.

To všechno jsou speciály z jejich produkce, která se nově rozrostla také o první Alešovu recepturu. Pivo belgického stylu s názvem Squater připravili pro bratislavský Salón piva, mezinárodní akci, na kterou se sjíždějí zástupci nejrůznějších druhů minipivovarů.

I takto může vypadat pohyb ostravského Létajícího Bezdomovce, který by třeba časem mohl najít svoje pevné zázemí. Ostatně, lidí, kteří začínali vařit pivo doma na sporáku a dnes mají vlastní profesionální pivovar, bychom v našem kraji našli docela dost.

Pro Kubu a Aleše to však priorita není. Zatím. „Teď bychom rádi vařili co dva měsíce. To znamená, že za letošní rok budeme asi na 100 hektolitrech. Je to malinké číslo, ale o to nejde. Kvůli výstavu to neděláme,“ upozorňuje Aleš.

Podstatnější je pro ně spokojenost lidí ve vlastní hospodě, a když bude prostor, rádi se objeví na čepu také někde jinde. Vždyť podniky s rotujícími pípami v Ostravě rozhodně ještě zdaleka nevyčerpaly svůj potenciál.

„Někdy si říkám, že je nakonec dobře, když o nás spousta lidí ještě neví. Necháváme tomu volný průběh, jinak bychom už asi museli rozšiřovat hospodu. S kapacitou někdy bojujeme, hlavně když lidi stojí u výčepu ve třech řadách,“ dodává na závěr Kuba.

Tak „Dej Bůh štěstí!“, a to všem, kteří to s pivem myslí vážně a od srdce. Jak se říká, nezáleží na formě, ale na obsahu!

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.09.2017 20:115.506/5.506