Novinky a zajímavosti ze světa piva

Akce, která nemá ani v Evropě obdoby. Tak by se dala charakterizovat Jarní cena sládků, která se každoročně koná ve Zvíkovském Podhradí. Letos se jí zúčastnilo hned 149 pivovarů z celé České republiky a ze Slovenska. Celkově bylo odevzdáno 709 vzorků piva, což byl oproti předchozímu ročníku opět značný nárůst.

Na tuto dvoudenní akci, která proběhla v pátek a v sobotu v Pivovarském dvoře Zvíkov, se do 15 kategorií přihlásilo 149 pivovarů se 709 vzorky piv. To byl oproti předchozímu ročníku značný nárůst. Nejprestižnější cenu, tedy první místo v kategorii světlý český ležák, získal Pivovar Trilobit. Akce se tradičně uskutečnila v hlavním sále Pivovarského dvoru Zvíkov, pod patronátem Českomoravského svazu minipivovarů.

Aby bylo na Jarní ceně českých sládků možné všechny vzorky zhodnotit, je akce od roku 2018 dvoudenní a o její rychlý a kvalitní průběh se v zákulisí stará více než 20 lidí. V letošním roce hodnotilo piva 94 degustátorů v deseti základních degustačních komisích a čtyřech finálových komisích. Českomoravský svaz minipivovarů všechny degustátory vybírá velmi pečlivě a degustují konsensuálním způsobem. Musí se tedy dohodnout, které pivo je natolik dobré a kvalitní, aby postoupilo do dalšího kola. Stejně tak se musí na závěr dohodnout, které pivo zvítězí.

Vedle soutěže piv byl pro účastníky připravený i zajímavý vzdělávací program. Ten představil pivovarské novinky letošního roku, ale poukázal také na zajímavosti z oblasti sladu či vody. Organizátor Jarní ceny sládků Michal Voldřich připomenul, že letos Zvíkovský pivovar slaví třicet let.

Zároveň se letos konal už 15. ročník Jarní ceny sládků. „Když jsme začínali, tak v České republice bylo čerstvě asi čtyřicet malých pivovarů. Z toho sedmadvacet pivovarů se sešlo na zdejší Jarní ceně. Nyní je v České republice přes 500 pivovarů a sešlo se jich tu 149, což je stejně neuvěřitelné číslo. Jde o největší akci pro minipivovary v Evropě," uvedl Michal Voldřich. Ten si pochvaloval, že přijeli i čtyři zástupci ze Slovenska. Do budoucna už je prý téměř jisté, že se Jarní ceny sládků zúčastní i maďarští zástupci.

Situace pivovarníků není jednoduchá
„Účast byla loni menší, asi 130 pivovarů. Bylo i éně vzorků, protože po covidu se pivovarští báli vařit více speciálů. Když máte velký sortiment, tak to také nemusíte prodat. Myslím, že se jednalo o 540 vzorků. Je vidět, že tohle těžké období je za námi," dodal Michal Voldřich. Letos byla účast rekordní.

Michal Voldřich řekl, že ekonomické dění v posledních letech pivovary výrazně zahýbalo. „Předtím nárůst v absolutním čísle byl 40 pivovarů ročně. Od té doby nárůst představuje čtyři, pět pivovarů. V tom čísle se schovává to, že sedmnáct pivovarů skončilo a jednadvacet začalo. Těch pivovarů, které skončily, je velké množství. Covid to prostě zastavil. My jsme součástí gastra a ty nálože, které jsme dostali, byly velké. První byl zákaz kouření, pak nám zkomplikovali život zřízením EET a navrch covid. Na pivovary se nevztahovala žádná kompenzace, zatímco na restaurace třeba ano. Od podzimu navíc výrazně klesla návštěvnost restaurací a hospod. Pořád se to nezlepšuje. Lidé se chovají jinak. Doufáme, že v sezoně to bude něco jiného. Malá města a obce trpí z tohoto pohledu zásadně. Zůstává otázkou, zda to tak může jít dát. My na to koukáme s velkými obavami, protože se mluví o změně DPH, zatímco Poláci mají DPH na potraviny 0 procent, Slováci 10 procent, Belgičani také 10 procent a třeba ve Velké Británii mají daňové úlevy na čepovaná piva. Važme si také svých hospodských, protože za chvilku to nikdo chtít dělat nebude. Pokud nebudou na vesnicích hospody a restaurace, tak tam skončí i společenský život," nastínil situaci pivovarů v České republice Michal Voldřich.

Ceny se rozdávaly v patnácti kategoriích
Nejenom účast 149 pivovarů byla rekordní, ale také hodnocení v 15 kategoriích. U pšeničného piva světlého a tmavého uspěl domácí Pivovarský dvůr Zvíkov, který tuto kategorii vyhrál. V kategorii New England IPA NEIPA se zadařilo Pivovaru Obora, který se nachází ve stejnojmenné obci nedaleko Tábora a vznikl jako součást zemědělské činnosti. Jihočeské týdeníky přinesou povídání s majitelem pivovaru Martinem Novák. Ten prozradí, jaké byly začátky pivovaru, jaká jsou jeho přání do budoucna a jak celý pivovar funguje v návaznosti na zemědělskou činnost.

Výsledky:
Světlý ležák - 1. Pivovar Trilobit – Trilobit světlý ležák, 2. Pivovar Holendr - 11° světlý ležák, 3. Podklášterní Pivovar Urban - 11° světlý ležák Urban.

Světlé pivo výčepní – 1. Genius noci – Genius noci Hořká desítka, 2. Pivovar Jadrníček – Žnec 10%, 3. AM Advisers Topolský pivovar – Topolské výčepní pivo.

Polotmavý ležák – 1. Pivovar Volt - 12° Magnet, 2. Pivovar Holanďan – Holanďan 11°, 3. Pivovar Kunratice – Muflon 12° polotmavý ležák vídeňského typu.

Tmavý ležák – 1. Purkmistr – Pivovarský dvůr Plzeň – Ležák purkmistr, 2. Bad Flash – Tmavý ležák, 3. Jelínkova Vila – Harrach tmavý ležák.

Pšeničné pivo světlé i tmavé – 1. Pivovarský dvůr Zvíkov – Zvíkovský Rarášek 11%, 2. Sousedský pivovar Bašta – Tmavá pšenice, 3. Sousedský pivovar Bašta – Nuselská pšenice.

Světlá, spodně kvašená piva silná – 1. Pivovar a restaurace U Fleků – Flekovské velikonoční, 2. Žíznivý dromedár – Marzen 14%, 3. Pivovar Máša – Prezident.

Polotmavá, spodně kvašená piva silná – 1. Tomáš Machalínek – Lišák, 2. Pivovar Neratov – Prorok 14, 3. Pivovar Ládví Cobolis, Nolsirat – Cobolis MarzFest 15.

Tmavá, spodně kvašená piva silná – 1. Pivovar a restaurace U Fleků – Flekovské tmavé, 2. Pivovar Koníček – Kobyla, 3. Vojanův dvůr – Černý havran.

New England IPA - NEIPA – 1. Pivovar Kladno Kročehlavy - Pivo Václav New Libeň, 2. Pivovar Obora – 14 New England IPA, 3. Pivovar Volt - 15° Neon.

Super silná spodně kvašená piva – 1. U Tomana – Baltic Porter 19, 2. Pivovar Ovipistán – Imperátor, 3. Městský pivovar Domažlice – Domažlický Doppel.

Piva Pale Ale – 1. Pivovar Ládví Cobolis, Nolsirat – Cobolis APA Nevada 11, 2. Pivovar Kladno Kročehlavy – Pivo Václav Murice, 3. Tvarg – Tvarg APA 12%.

Piva India Pale Ale – 1. Pivovar Volf - 15° Baterka, 2. Pivovar Kladno Kročehlavy – Pivo Václav Nekonečno, 3. Pivovar Mazák – Rainbow of Death.

Kyselá piva – 1. Pivovar Matuška – Sunshine, 2. Pivovar Zhůřák – Sour Joy – Passion, 3. Pivovar Matuška – Kyselá Máňa.

Super silná svrchně kvašená piva – 1. VK Radouš – The Barn Beer – Ummagumma, 2. Bad Flash – Double IPA, 3. Pivovar Zhůřák – Asfalt.

Piva Stout – 1. Podřípský rodinný minipivovar Ctiněves – 15° Stout, 2. Pivovar Holanďan – Holanďan 16° Stout, Pivovar Volt - 16° Blackout.

Velké Březno - Vydali jsme se do míst, kde se vaří pivo Březňák, nebo Zlatopramen. Víte kde to je? Odpověď najdete na pravém břehu Labe, ve vesnici Velké Březno, kde stojí Pivovar Velké Březno.

Pivovar byl založen v roce 1753. Pivo je pozitivně hodnoceno konzumenty i odbornou porotou, obdrželo několik ocenění z festivalu PIVEX a několik předních míst na soutěžích v České republice. Do počátku 20. století vlastnil pivovar hrabě Chotek, v tu dobu se zde vařilo až 18 vlastních značek piva. V době druhé světové války pivovar dodával pivo německé armádě v operaci Afrikakorps. Po roce 1989 prošel privatizací a dostal se do vlastnictví společnosti drinks Union, od roku 2008 je součástí koncernu Heineken.

V současnosti se zde vaří i značka Zlatopramen, kterou původně vařil dnes zrušený pivovar v Krásném Březně. V pivovaru je dodnes funkční měděná varna z třicátých let minulého století, používají se stále otevřené kvasné kádě a pivo zraje v pivovarských sklepech.

Tváří piva je Viktor Cibich, jehož portrét je právě na pivních etiketách Březňáku. V roce 1906 ho oslovila správní rada s nabídkou stát se tváří piva Březňák. Jeho portrét se od té doby objevuje na etiketách, cedulích, inzertních a propagačních materiálech všeho druhu. Jako honorář obdržel doživotní rentu 30 tupláků (30 litrů) týdně, které popíjel v restauraci Tivoli ve Velkém Březně. Zemřel v roce 1916 v 59 letech ve Velkém Březně a o jeho oblíbenosti svědčí i záznam o pohřbu.

Objednat lze exkurzi s ochutnávkou, pivovar organizuje také Den otevřených dveří. Pivo produkuje v sudech, skleněných i PET lahvích a plechovkách.

Skončil 15. ročník největší soutěže piv z minipivovarů v Evropě. Na tuto dvoudenní akci, která proběhla v pátek a v sobotu v Pivovarském dvoře Zvíkov, se do 15 kategorií přihlásilo 149 pivovarů se 709 vzorky piv. Nejprestižnější cenu, tedy první místo v kategorii světlý český ležák, získal Pivovar Trilobit.

Akce se tradičně uskutečnila v hlavním sále Pivovarského dvoru Zvíkov, pod patronátem Českomoravského svazu minipivovarů. Aby bylo na Jarní ceně českých sládků možné všechny vzorky zhodnotit, je akce od roku 2018 dvoudenní a o její rychlý a kvalitní průběh se v zákulisí stará více než 20 lidí. V letošním roce hodnotilo piva 94 degustátorů v deseti základních degustačních komisích a 4 finálových komisích. Českomoravský svaz minipivovarů všechny degustátory vybírá velmi pečlivě a degustují konsensuálním způsobem. Musí se tedy dohodnout, které pivo je natolik dobré a kvalitní, aby postoupilo do dalšího kola. Stejně tak se musí na závěr dohodnout, které pivo zvítězí.

„Letos se akce účastníme poprvé a musíme říct, že je tu úžasná atmosféra. Je zde vysoká koncentrace lidí, kteří to řemeslo zbožňují, člověk tu potká pivovarské legendy a také hodně lidí, co sdílí své zkušenosti, což je skvělé,“ shodují se Petr Novotný z pivovaru Prokopák a Ondřej Černý z pivovaru Rotor.

Součástí akce jsou i tradiční technické, technologické a legislativní vzdělávací semináře, o které je pravidelně obrovský zájem. „To svědčí o snaze minipivovarníků zvyšovat si svoje vzdělání a kvalifikaci, což se projevuje i na kvalitě jejich piva. Na letošním ročníku bylo opravdu minimum piv, které by neodpovídaly standardům a ve většině kategorií bylo velmi obtížné určit vítěze kvůli vyrovnanosti vzorků,“ hodnotí akci Michal Voldřich prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Jarní cena českých sládků je pro minipivovary vysoce prestižní záležitostí, protože zvítězit v takové konkurenci již něco znamená. Nejprestižnější kategorii českého ležáku vyhrál Pivovar Trilobit se svým pivem Trilobit světlý ležák. „Jsme rádi za tuto cenu, která je pro nás obrovským překvapením a zároveň velkým závazkem do dalších let,“ říkají sládkové a spolumajitelé Pivovaru Trilobit, Monika a Petr.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary a jejich pivní vzorky jsou zařazeny do 15 kategorií – světlé pivo výčepní, český světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo světlé i tmavé, světlá spodně kvašená piva silná, polotmavá spodně kvašená piva silná, tmavá spodně kvašená piva silná, New England IPA – NEIPA, super silná spodně kvašená piva, piva Pale Ale, piva India Pale Ale, kyselá piva, super silná svrchně kvašená piva a piva typu Stout.

„I přes nepřízeň osudu, se kterou se náš obor posledních několik let potýká, přihlásily pivovary do soutěže rekordní počet vzorků, poprvé v historii jich bylo přes 700. Je skvělé, že i přes problémy způsobené covidem a zdražováním vstupů pivovary žily a žijí dál. Přesto se ale my všichni, co máme něco společného s pohostinstvím, obáváme toho, jakým způsobem bude upravena daň z přidané hodnoty u čepovaného piva a dalších potravin,“ říká Michal Voldřich a dodává: „Minipivovary jsou většinou závislí na provozu svých hospod, proto se v posledním roce, kdy se zvýšily náklady na vše, koukají na situaci s obavami.“ Pokud by docházelo k zavírání hospod a restaurací, byla by to nejen sociální, kulturní a společenská ztráta, ale způsobilo by to i problémy s nezaměstnaností, jelikož jsou minipivovary a celá gastronomie velkými zaměstnavateli a lidé by končili na úřadech práce.

„Před Jarní cenou českých sládků proběhla valná hromada Českomoravského svazu minipivovarů, kde jedním z bodů diskuze byla současná situace v celé oblasti gastronomie. Hlavními výzvami oboru je nyní především odliv zákazníků a zvyšující se náklady na vše. Bylo zmíněno, že v jiných zemích je podpora potravinářů a HORECA daleko intenzivnější. Velmi rádi bychom se dostali na úroveň sousedních států, kdy například v Polsku je nulová sazba DPH, na Slovensku se jedná o 10 %. Nejedná se ale jen o sousední státy, například ve Velké Británii zvýší tzv. výčepní úlevu, tedy daňové zvýhodnění na čepované pivo a cider,“ doplňuje závěrem Michal Voldřich.

Již po deváté je v prodeji Velikonoční zelený speciál ze Strakonic. V nabídce ho má Pivovarská prodejna na strakonickém Podskalí, vybrané prodejny COOP, distribuční centrum v Holasicích u Brna a hlavně restaurace a hospody, kde mají na čepu pivo ze Strakonic.

Celkem se bude prodávat ve více než 150 podnicích na jihozápadě Čech, také v Praze, středních Čechách, na Brněnsku, ale i v několika restauracích v Maďarsku a na Slovensku, a to až do vyprodání zásob. „Velikonoční zelený speciál má dominantní hořkou chuť a obsah alkoholu 4,8 procenta,“ uvádí sládek Pivovaru Strakonice 1649 Vlastimil Matej. Novinkou pro letošní rok je balení v zálohovaných lahvích, které je možné například koupit v tradičním dárkovém balení.

Pro jeho vaření byl podle informací Pavla Pechouška použit moravský slad z humnové sladovny a upravený žatecký chmel. Základem zelené báze, která se do piva přidává před jeho zfiltrováním, je bylina - kopřiva dvoudomá, díky níž má Velikonoční zelený speciál svěží zelenou barvu a současně si zachovává svoji původní chuť.

Třeboňský pivovar Regent loni uvařil přes 63.000 hektolitrů, meziročně je to o 1000 hektolitrů více. Letos chce koupit nové tunelové pasterizační zařízení, výhledově chce také zmodernizovat linku na stáčení piva do sudů.

Kvůli dražším energiím a rostoucím nákladům loni dvakrát zdražil, dohromady o necelé dvě koruny. Loni zprovoznil plničku na stáčení do plechovek, ty se na výstavu podílely čtyřmi procenty. ČTK to řekl sládek Jaromír Čeleda.

"Rok byl pozitivní, i když se utlumil odběr od některých odběratelů. V tuzemsku nám dost snížily odběr velké řetězce. Myslím si, že je za tím tlak nadnárodních pivovarských skupin, jak jim ubývá prodej sudového piva, tak víc tlačí na lahvové. Přesto jsme se dostali přes 63.000 hektolitrů. Od nejslabšího covidového roku 2020 je každý rok malý nárůst (výstavu)," řekl sládek.

Stále stoupá prodej piva v plechovkách. Pivovar loni zprovoznil jejich plničku, do níž investoval osm milionů korun. Ročně tak stočí několik tisíc hektolitrů, hlavně speciálů.

Jako jiní hledal loni Regent cesty, jak snížit energetickou náročnost provozu. "Byl to jeden z důvodů, proč jsme přestěhovali většinu kanceláří do zadního traktu, kde byly volné prostory vedle laboratoře. Díky tomu se nám podařilo odstavit dva malé kotle na výrobu tepla. Snažili jsme se také zefektivnit stáčecí linky, aby běžely rovnoměrněji a neměly výkyvy v množství stočeného piva. Hledali jsme také možnosti, jak dělat víc procesů najednou, aby byla kotelna spuštěná kratší dobu," řekl sládek.

Rostly i další náklady. Slad meziročně zdražil o 60 procent, stoupla i cena oxidu uhličitého a dalších vstupních surovin. Pivovar proto loni dvakrát zdražil, dohromady o necelé dvě koruny. Letos chce pivovar koupit tunelový paster na lahvové a plechovkové pivo, za několik milionů korun. Postupně renovuje linku na stáčení do sudů, plánuje také nové řídicí a potrubní systémy.

V roce 2021 měl Regent tržby z prodeje výrobků a služeb 86,1 milionu korun a skončil v zisku po zdanění 2,4 milionu. Vyplývá to z účetní závěrky. Výsledky za loňský rok zatím pivovar nezveřejnil. Převážnou část výnosů tvoří český trh, dodávky malým řetězcům v jižních Čechách a na Vysočině. Pivovar loni vyvezl přes 25 procent produkce. Nejvíc do Polska, Itálie, Velké Británie, loni hodně rostl export do Bulharska, nového zákazníka získal pivovar v Estonsku.

Pivovar se zhruba 40 zaměstnanci patří společnosti Bohemia Regent ze skupiny Stasek. Třeboňský pivovar vznikl roku 1379. Před rokem 1914 vyráběl přes 100.000 hektolitrů ročně. Do konce druhé světové války patřil Schwarzenbergům. Poté přešel pod závod Jihočeské pivovary, z nějž se v roce 1992 stala akciová společnost. V srpnu 2000 koupila pivovar firma Bohemia Regent.

Pitbullator. Tak pojmenoval Rostislav Košňovský pivo, o němž říká, že je nejsilnější v Evropě. „Přinejmenším v Evropě,“ podotýká sládek a jednatel Pivovaru Šenov.
Pivní speciál obsahuje více než dvacet dva procent alkoholu. Podle extraktu původní mladiny (EBM) uvařil klasickou cestou z kvasnic a bez přidání lihu osmatřicítku.

V názvu má napsáno Rauch. „Znamená to, že ječmen u tohoto extraspeciálu jsme nakuřovali borkovou rašelinou a ta má zcela jiné vlastnosti než klasická, běžně využívaná rašelina. Slad pro Pitbullatora se udil delší dobu a má jednatřicet takzvaných ppm fenolů oproti jedenácti u obvyklého,“ vysvětlil Rostislav Košňovský.

Pivem prý vzdal hold plemenu American Pit Bull Terrier, které choval více než čtvrt století. Svého posledního psa, Mikeše, nechal dokonce zvěčnit na etiketách šenovského pivovaru. A koncovku „or“ doplnil proto, že tímto způsobem západoevropští producenti rádi označují vůbec nejmocnější produkt ze svého potrfolia. Půllitr Pitbullatora vyjde na dvě stovky.

„To pico se nepije na žízeň, to se degustuje. Fajnšmekři si ho nalévají do speciálního skla, například typu tulipán,“ upozornuje sládek ze Šenova. Piv s vyšším obsahem alkoholu se tu rozhodně nebojí. Obvykle tu mají speciály nad šest procent, další - Maple Leaf, Imperial Stout či US Steam – nad dvanáct, Shonhofer Rauchbier šestnáct, Miki´s Eisbock dvacet…

„Pivo se v Šenově vařilo od roku 1726 a jsem moc rád, že se právo várečné opět obnovilo,“ říká Rostislav Košňovský. Hospoda, do níž před časem pivovar přemístil, funguje v Obecní ulici od roku 1724 a patří k nejstarším na Ostravsku.

K ochutnání je tu i jiná rarita. „Nikdo jiný kromě nás nemá sladové bonbony s přidaným žateckým chmelem. Jsou nealkoholické,“ dodal Košňovský.

Památku tváře velkobřezenských piv Viktora Cibicha letos uctí členové Sdružení přátel piva a zaměstnanci pivovaru Velké Březno v sobotu 25. března. Sraz účastníků bude stejně jako v předchozích letech před hřbitovem ve Valtířově po příjezdu autobusu po půl jedenácté dopoledne. Na místo dorazí i vojenští veteráni z Babin. Po položení květin pak společně navštíví pivovar Velké Březno.

Viktor Cibich byl váženým přednostou vlakového nádraží ve Velkém Březně. Za doživotní pivní rentu souhlasil s vyobrazením své osoby na etiketách – a zdobí je dodnes.

Akci s názvem „v březnu na Březňáka“ organizuje Sdružení přátel piva. Spolu s nimi se scházejí i pivovarníci z Velkého Března a mnohdy i štamgasti, kteří mají pivo značky Březňák v oblibě. Setkání si nenechá ujít ředitel pivovaru Jaroslav Horáček. „Tvář Viktora Cibicha neodmyslitelně patří k pivu, které se v našem malebném pivovaru vaří už pěknou řádku let. Ze hřbitova se všichni vydáme k nám do pivovaru, kde bude možné si ho prohlédnout a posedět nad pivem, které měl pan Cibich rád. Stejně jako my,“ uvedl Jaroslav Horáček.

Na březnové setkání se každoročně těší i dlouholetý člen Sdružení přátel piva Zdeněk Šťastný. „Na hrob vždy pokládáme věneček z chmele a ječmene s doutníčkem, který k panu Cibichovi patří stejně jako pivo Březňák,“ řekl Zdeněk Šťastný.

Malé pivovary to pěkně schytávají. Nejprve se na nich podepsala pandemie, a když už se zdálo, že jsou z nejhoršího venku, zasáhla je inflace. Výrobní ředitel a vrchní sládek velkobystřického pivovaru Tvarg David Kapsia vysvětluje, jak se dá situaci čelit.

Jak se za poslední roky změnily podmínky v oboru?
Gastro sektor, jako jsou restaurace a bary zasáhl negativně covid-19 již v roce 2020 a zapříčinil personální krizi v oboru i změnu chování hostů. Od té doby je dlouhodobě snížená poptávka po sudovém pivu. Naopak u maloobchodního prodeje piva pro koncové zákazníky došlo k mírnému nárůstu, spotřeba piva se totiž přesunula z podniků do domácností.

Jak se na současnou situaci dá reagovat?
Náš pivovar se začal zaměřovat na koncového zákazníka. Nabízíme zápůjčku výčepů k objednanému sudu piva. K dispozici máme sudy o menším objemu tak, aby se hodil na rodinnou oslavu, na chatu či firemní party. Rozšířili jsme rozvoz piva. Vaříme sezónní pivní speciály, které umožní zákazníkovi poznat nové pivní chutě.

Může tato změna ovlivnit plány společnosti pro blízkou budoucnost?
Byznys model pivovarů naší velikosti, tedy do 10 tisíc hektolitrů piva za rok je postaven na prodeji sudového piva do gastro sektoru. Ten prochází sám velkými změnami. Navíc u nás v pivovaru vnímáme změny zákaznického chování již delší dobu. Bohužel nám nepomáhá ani vysoká inflace surovin a energií. Pití piva v soukromí se totiž stává standardem. Proto rozšiřujeme služby a nabídku pro maloodběratele, kteří preferují pití piva v garáži nebo na zahradě.

Uvažujete například o výrobě levnějšího piva s využitím jednodušší technologie?
Stojím si za kvalitou našeho piva a dalších produktů. Cestu levnější surovin či změnu technologického postupu nevnímám jako vhodnou. Cílem je udržet chuť a kvalitu piva, na kterou jsou naši zákazníci zvyklí. Chci, aby měl zákazník vždy důvod se k nám vracet.

Jaký má inflace vliv na festivaly a akce pod širým nebem?
Gastro festivaly a kulturní akce dostaly těžkou ránu s příchodem COVIDu a toto bohužel pokračuje do dnešních dní. Akce, které dobře fungovaly ekonomicky a přinesly zisk, jsou v dnes spíše výjimkou. Celá řada akcí je pro pivovary zejména prezentací a rozšířením povědomí o značce. Změnilo se také chování zákazníka. V pivním světě je široká skupina zákazníků, kteří hledají na akcích řemeslné pivovary. Organizátoři stojí o pestrost nabídky. To vše ruku v ruce přináší přetlak jednotlivých pivních značek na akcích, a tedy i menší výtoč pro jednotlivé značky. Proto se řada festivalů pro pivovary změnila na marketingové akce.

Hořký ležák Josef 11,5 % uvedl pivovar Litovel na trh v březnu 2022. Původní myšlenku, čepovat ležák jen v restauracích, ovšem rychle přebil enormní zájem zákazníků. Litovel proto začala Josefa 11,5 % koncem roku 2022 nabízet i v lahvích. Výstav za rok 2022 překonal hranici 7 tisíc hl a letošní čísla zatím naznačují, že by jej pivovar měl významně překročit.

Světlý hořký ležák Litovel Josef 11,5% je uvařený na počest zakladatele litovelského pivovaru, Josefa Svozila. Sládek Petr Kostelecký ho uvařil podle tradičních postupů s dvojitou dávkou chmele na závěr chmelovaru, díky které dosáhl výrazně lahodné hořkosti. Na svůj svátek si s ním teď může připít všech 211 317 českých Josefů, kteří slaví 19. března jmeniny.

Tradice vaření piva v Litovli je dlouhá a pivovarské řemeslo se dědí z generace na generaci. Stejně tak to bylo i u Josefa 11,5 %. „Inspirace pro přípravu tohoto exkluzivního piva se zrodila při výběru chmele přímo na chmelnici. Uvařili jsme světlý ležák s dvojitou dávkou chmele na závěr chmelovaru, která nám zajistila výrazně lahodnou hořkost, a má 32 jednotek hořkosti IBU, tedy přesně tolik, kolik let měl Josef Svozil při založení první chmelnice," říká Petr Kostelecký, sládek pivovaru Litovel a dodává: "Český milovník piva je náročný a stoupající obliba Josefa 11,5 % jednoznačně potvrzuje, že poctivá jedenáctka přesně vystihla požadavky našich zákazníků."

Hořký ležák Josef 11,5% je v dokonalé harmonii pivovarského řemesla a těch nejlepších surovin – chmel z tršické oblasti, slad z úrodné Hané a voda z chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Vyniká plnou chutí, zářivou zlatou barvou s bohatou pěnou a vyladěnou hořkostí. Jeho vůně čerstvě načesaného chmele a harmonicky sladěné chuti pivovar docílil díky dvojité dávce tršického chmele na závěr chmelovaru a dobou zrání v ležáckých tancích 40 dní.

Vaří trendy v pivovaru Radouš i neobvyklé pivní styly ve svém projektu The Barn. Název znamená anglicky stodola a právě do zrekonstruované stodoly v Druztové u Plzně umístil sládek Honza Ilgner se svým otcem novou technologii. To, co předvádí při vaření piv, je alchymie.

Nyní jsi už hlavním sládkem pivovaru Radouš a vlastního projektu The Barn, ale k pivovarnictví tě přivedl táta Vili, dneska správce pivovaru. Jak to bylo?
K pivu jsem se dostal vlastně náhodou. Po absolvování gymnázia roku 2009 jsem neudělal přijímačky na vysněnou vysokou školu a tak jsem se o to chtěl pokusit znovu další rok. Potřeboval jsem si ale zachovat status studenta a tak jsem se na tátovo doporučení, který už v té době provozoval a vlastnil značku Pivovar Radouš, přihlásil na VOŠ v Podskalské v Praze, obor potravinářská technologie a biotechnologie. Na škole mě pivo a vše kolem něj chytlo tak, že jsem ji úspěšně vystudoval a hned nastoupil na svoji první sládkovskou štaci v pivovaru Stará škola Chudenice, kde jsem vytvořil portfolio piv, která se tam vyrábí dodnes. K vaření jsem se nicméně dostal už na škole v rámci povinné praxe.

To bylo v Praze?
Bylo to v Plzni v dnes již neexistujícím pivovaru Plzeňský Pašák a váže se k tomu vtipná historka. Co se týče praxe, byl jsem jí v té době naprosto nepolíbený a věděl jsem jen něco málo z teorie. Nicméně, táta tento pivovar zajížděl a mně nabídl, že si zde tu povinnou praxi odkroutím. Zaučení na varně proběhlo tak, že se mnou uvařil jednu jedinou várku a pak odjel na 14 dní na dovolenou. Byla to legrace, když jsem mu denně volal kvůli každé kravině. Jako třeba že mi někde ulítla o dva stupně teplota. Pamatuju, jak jsem to kropil ledovou vodou, abych to měl na stupeň přesně.

Jste pivovarnická rodina, tvoje maminka je jednatelka firmy. Hádáte se někdy ohledně třeba nových chutí piva?
Je naprosto přirozené, že každý má jiné chuťové preference. Mamce ode mě chutná úplně všechno. Od desítky, přes NEIPA, kyseláče až po tmavý Imperial stout. Stejně tak i tátovi, ale ten jako větší odborník, hlavně přes ležáky, tu a tam zmíní nějakou námitku. Já si to nakonec vždycky buď nějakým způsobem obhájím nebo uznám, že má pravdu. Kritika se nikdy neposlouchá lehce, ale jen díky ní se člověk může posouvat a to se týká obecně čehokoli, piva nevyjímaje.

Jaký je rozdíl mezi Radoušem a Barnem?
Již nějaký čas, ještě před přesunem značky Radouš ze Šťáhlav (Plzeň-jih) do Druztové (Plzeň-sever) ve mě rostla touha vydat se trochu jiným směrem. Proto jsem se rozhodl založit si vlastní značku. Uchvátil mě svět svrchně kvašených piv a všech moderních trendů. Konzervativněji a ležákově laděný Radouš bohužel nedával příliš manévrovacího prostoru. Již během roku 2019 jsem vymyslel název, dal dohromady logo, začal přemýšlet o recepturách a začal tvořit základní nabídku. Rozdíl je tedy značný. The Barn se zaměřuje hlavně na svrchně kvašená piva, moderní trendy, postupy, suroviny, technologie i grafiku a nebojí se se všemi těmito aspekty experimentovat. Musím ale říci, že i pod značkou Radouš v poslední době dost experimentujeme, co se spodně kvašených piv týče. Zkoušíme kombinovat různé technologické postupy, zajímavé suroviny a máme řadu povedených moderních ležáků.

Proč jsi pivovar pojmenoval zrovna The Barn Beer Co.?
Název se váže k místu. Pivovar jsme vybudovali ve staré stodole pocházející z doby před druhou světovou válkou. Chtěl jsem, aby značka působila kosmopolitně a oslovila široké spektrum potenciálních zákazníků. Proto jsem cílil na název v angličtině. Zvolil jsem jednoduše „barn“, což je anglicky stodola. Přidal jsem ještě „the“ aby to lépe znělo, „beer“, aby bylo jasné, že děláme pivo, „co.“ jako company a název byl na světě.

Jaká piva máš právě teď v tancích?
Za zmínku stojí určitě nová minisérie piv ve stylu IPA od The Barn. Ta obsahuje celkem tři piva, která jsou vzájemně propojena svými názvy i grafickým zpracováním, které vytvořil Michal Smejkal ze studia Symbiont a je to moc povedené. Jedno od druhého se však výrazně odlišuje svým pojetím a recepturou. Již nyní je v prodeji cold IPA Reversion 15°. V CK tancích čeká na stočení SMASH - single malt and single hop - Red IPA Ignition 15° a jako poslední triple dry hopped triple NEIPA Abstraction 22°. Všechna piva budou i v lahvích (třetinky, půllitry, sedmičky) a k dostání budou v mnoha pražských barech a pivotékách, stejně tak jako v Plzni, Brně či východních Čechách.

Nedávno ses účastnil se svými pivy festivalu v Plzni. Jak tam lidi reagovali na tvoje novinky? Představíš nám je?
Asi největší úspěch na Brewstocku mělo pivo z Pivovaru Radouš. A sice Imperial Pilsner 18° s názvem 1842, který byl uvařen jako pocta prvnímu ležáku na světě, který oslavil minulý rok 180 let. Jeho várka byla založena právě roku 1842. Chtěl jsem, aby v receptuře byla zakomponovaná určitá číselná symbolika. Proto jsem se rozhodl pro styl Imperial Pilsner o stupňovitosti 18° Plato, tedy obsah cukru před vykvašením, a hořkosti 42 IBU. Mnoho lidí na stánku i v instagramových příbězích a příspěvcích toto pivo hodnotilo jako nejlepší pivo festivalu, což je pro nás obrovská pocta.

Máš nějakou stálou nabídku?
Hned na začátku jsem vytvořil receptury a názvy pro několik „core“ piv, tzn. takových, která by měla patřit do základního portfolia a do budoucna jsou zamýšlena, aby byla ve stálé nabídce. Ze začátku nebylo možné z kapacitních a časových důvodů držet ani jeden druh piva ve stále nabídce. Dnes se mi daří držet alespoň jeden a to Randy 11° American Pale Ale. Kromě tohoto patří do core nabídky také Nelson 15° west coast IPA, Barney 15° New England IPA, Gosebumps 12° fruited gose, Dizzy Lizzy 19° sour milkshake double IPA, Hybrid Theory 16° double dry hopped hazy IPA a Ummagumma 17° ve spolupráci s pivovarem Falkon, to je triple dry hopped New England IPA. Vizuál pro většinu piv má na svědomí ilustrátor Slakinglizard. Z každé etikety udělal parádní umění, které má vtip a styl zároveň a od ostatních pivovarů nás skvěle odlišuje.

Jsi známý tím, že se nebojíš mixovat slady, chmely, vymýšlet různé kombinace. Co tě na tom nejvíce baví?
Nejvíce mě baví a děsí zároveň čekání na výsledek. Naštěstí se častěji stává, že mám z piva radost. Úplně nejlepší je, když se povede nad očekávání. Z toho si pak dokážu vzít inspiraci a implementovat to pro další várky. Také mě naplňuje nadšení z vymýšlení nějakého nového nápadu či projektu, z jeho realizace a jeho zdárného dotažení do konce. Nápady na nová piva někdy přicházejí jen tak z ničeho nic, ale často je to oříšek. Je potřeba kvalitních vstupních surovin a pak je mezi sebou namixovat tak, aby spolu dobře dohromady fungovaly. Aby vytvořily jednak originální a zároveň vyladěnou chuť. Těch možností je nekonečno a právě tato rozmanitost se mi na tom líbí. Mimo to se rád vzdělávám ohledně nových surovin, produktů a technologií a rád se účastním seminářů, které čas od času pořádají naši dodavatelé jak v prezenční tak online formě.

Nakupovat cizí slad, také americké chmele a tak dále, musí být docela nákladné. Uživí nové nápady pivovar?
Je několik variant jak se uživit. Buď, u nás stále silně zakořeněným způsobem levně nakoupit, draze prodat anebo moderním přístupem s důrazem na kvalitu, lidskost a udržitelnost. Já zásadně razím filozofii, že když budu mít kvalitní, silný produkt, za který se bez bázně budu moci postavit a zároveň budu mít slušné, lidské chování k zákazníkovi, odrazí se to na tom, že získám přesně ty, kteří toto chtějí a umí to ocenit. Řekl bych, že množství takto naladěných lidí se rok od roku zvyšuje. Jsem přesvědčený, že můj přístup funguje, protože značka The Barn roste i v číslech. Momentálně už nám nestačí ani stávající prostory, takže hledáme možnosti a alternativy jak se dál rozrůstat.

Představ nám svůj pracovní den.
Ještě před rokem by to bylo asi takhle: ráno přijdu do pivovaru, dám si kafe, rozdám práci podsládkovi Pepovi a pomocníkovi Jirkovi, připravím objednávky, udělám potřebné sanitace. V 12.30 převezmu várku od Pepy, který má poloviční pracovní dobu, dodělám ji, pak udělám nezbytný úklid a případně další věci, které jsem za dopoledne nestihl. Včetně obchodu, tvorby receptur nebo marketingu. Takže se často stávalo, že domů jsem se dostal až ve večerních hodinách. Od září minulého roku došlo ke změně, protože se náš tým rozrostl o sládkovou Tamaru Dolníčkovou, kterou k nám na západ Čech vítr přivál až z Brna, kde působila v pivovaru Harry. Nyní se tedy o to víc věnuji obchodu. Můj den aktuálně vypadá tedy nějak takhle: ráno vstanu, dám si kafe, sednu k PC, píšu a rozesílám nabídky, fakturuji, vypisuji formuláře, vyřizuji maily, píšu články do novin... Ne, samozřejmě jsem v pivovaru denně. Dělám týdenní plány várek, vytvářím receptury, dohlížím na sanitace, dodržování nastavených technologických postupů a v neposlední řadě osobně rozvážím objednané pivo našim odběratelům.

Přijde mi, že stylem máš takový „americký“ pivovar. Souhlasíš s tím?
V USA jsem nikdy nebyl a tak je pro mě těžké posoudit, co je vlastně to pravé „americké“. Určitě je pro mě západ v čele s USA inspirací, co se týče piva jako takového, protože většina moderních stylů, které u nás v ČR vyrábíme, a jsou nesmírně populární, pochází právě odtud. Stejně tak mě na USA fascinuje i přístup k výrobě, výzkumu, vývoji produktů, surovin a v neposlední řadě tam mají craftové pivovary fantasticky propracovaný marketing. Jsou tam ale i takové punkovější, které by možná lépe vystihovaly nás. A i když tam stodoly vypadají trochu jinak než v Česku, tak i to kde sídlíme, působí tak trochu „americky“.

Druztová patří vašemu pivu – pivovar máte omozajkovaný jako umělecké dílo, útulná je hospůdka, Chystáte ještě nějaké aktivity?
Mozaiky jsou tátova doména a koníček. Díky nim to u nás vypadá stylově, netradičně a ještě jsme upotřebili staré nebo rozbité dlaždičky, které by jinak skončily na skládce. Jsem si jistý, že plno dalších mozaikových výzdob ještě zrealizuje. Stodolní hospůdka v Druztové, kde se stabilně čepuje devět druhů našeho piva získala nedávno nového provozovatele. My se teď chceme více věnovat pořádání akcí přímo v pivovaru. Budou to eventy hudební, gastronomické a samozřejmě pivní. Chtěli bychom přes léto alespoň na jeden den v týdnu pro naše hosty otevřít pivovarskou zahrádku, kde je plno zeleně a hlavně klidu. Samozřejmě nás také hodně vytěžují cca od dubna do října různé food a pivní festivaly. Prakticky každý víkend jsme s naším beer trailerem na jiném místě po celé ČR a letos se zajedeme poprvé i do zahraničí, konkrétně na Slovensko do Bratislavy.

Jsou nějaké úspěchy, kterých si vážíš?
Už první pivo od The Barn s názvem Take me to the barn, které jsem představil v lednu roku 2020, mělo úspěch. Postupně jsem se začal každou várkou zlepšovat, až po třech letech značka vystoupala na 4. místo v žebřícku nejlepších pivovarů v ČR dle globální aplikace Untappd. Tam se od minulého roku drží stále. Před The Barn jsou už jen tři pivovary, které dělají spontánně kvašená piva a to je úplně jiná kategorie. Samozřejmě toto umístění beru s rezervou a trochou nadsázky, ale radost z něj mám. Mimo to pro mě bylo krásným oceněním, když si moje pivo vybral pivovar Zichovec do svého měsíčního předplatného a pozval mě jako hosta do online degustace. Doslova vánočním dárkem pro mě pak byla nabídka na uvaření společného piva s pražským pivovarem Sibeeria. Vařili jsme totiž těsně před Vánoci. Vymysleli jsme velice netradiční věc v prakticky neexistujícím stylu „white stout“ a pivo nazvali Snowflake. Velice si cením také spolupráce s Kubou Veselým, majitelem létajícího pivovaru Falkon a našeho společného piva Ummagumma 17° ve stylu triple dry hopped NEIPA, které je zatím ze všech mých piv tím nejúspěšnějším. Všechny tyto pivovary byly a stále jsou mými vzory, patří k nejlepším v ČR i střední Evropě a mě se povedlo s nimi úspěšně spolupracovat, což by mě ještě před několika lety ani ve snu nenapadlo. Doufám a věřím, že to všechno je teprve začátek mojí dlouhé a úspěšné cesty českou pivní scénou. Je ale třeba se stále vzdělávat, zlepšovat, sledovat trendy a být sám k sobě kritický, protože úspěch se nikdy nedostaví sám.

Jaký je tvůj pivovarnický sen?
Mým největším snem je alespoň se přiblížit objemem výroby největším českým řemeslným pivovarům. Přesídlit do nějaké moderní výrobní haly, kde bych vytvořil co možná nejpokročilejší a nejsofistikovanější technologii pro výrobu všech možných stylů. Zřídil bych si tam oddělení na barrel ageing program – staření piva v dubových sudech – čistých, nebo po rozličném ušlechtilém alkoholu a na výrobu spontánně kvašených piv. Rád bych do budoucna začal provozovat vlastní výčep s bistrem v Plzni nebo Praze, kde by se spojovalo vynikající jídlo se skvělým pivem. Chtěl bych okolo piva také více cestovat a tou nejžhavější pivní destinací jsou pro mě právě USA.

Sládek Honza Ilgner
●V roce 2009 odmaturoval na gymnáziu.
●Poté nastoupil na VOŠES Podskalská v Praze, obor potravinářská technologie a biotechnologie, kterou jsem úspěšně absolvoval.
●Během studia na Podskalské v rámci praxe vařil v pivovarech Radouš a Plzeňský Pašák.
●Od roku 2012 do roku 2015 působil jako sládek v pivovaru Stará škola Chudenice.
●Od roku 2015 do roku 2018 působil jako sládek v pivovaru Příšov.
●Roku 2017 převzal po předchozím sládkovi pivovar Radouš a měl v té době měl na starosti 2 pivovary.
●V prosinci 2019 zprovoznili novou technologii ve zrekonstruované stodole v Druztové a 4.12.2019 založili první várku piva.
●V lednu 2020 v pivovaru slavnostně představili historicky první pivo uvařené v obci Druztová.
●Roku 2020 založil svojí vlastní značku The Barn Beer Co. a hned v lednu představil první pivo s názvem „Take me to the barn“.