Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pět nových druhů piv, včetně představení zbrusu nového jedenáctistupňového ležáku, přichystal pro první polovinu letošního roku Andělský pivovar. Kromě speciálů, které už tradičně vaří kompletně podle vlastních receptur a ve vlastní režii, bude nově stejným způsobem pro zákazníky připravovat také svoje nejprodávanější pivo – jedenáctistupňový světlý ležák. Cenu piva, které ponese název Andělský ležák, chce pivovar i přes nárůsty cen surovin a energií ponechat stejnou.

Zásadní novinku hostům ve svojí restauraci představil Andělský pivovar už v pátek 3. 3. 2023. Andělský ležák tak na čepu zcela nahradí dosavadní světlou jedenáctku.



“Naše nová jedenáctka je tradiční český světlý ležák se všemi parametry. Nefiltrovaný, nepasterovaný, vařený z nejlepších humnových sladů. Má plnou chuť a krémovou pěnu, s hořkostí a vůní dodávanou chmely z žatecké oblasti”, popisuje nové pivo Adam Roudnický, sládek, který za jeho receptem stojí.

Od tohoto kroku si pivovar slibuje především vyšší a stabilnější kvalitu svojí pivní nabídky.

“Čtyři roky zkušeností s našimi speciály nám ukázaly, že pro maximální péči a kontrolu nad pivem je nutné se vaření a přípravě na něj věnovat s maximální pozorností, což vyžaduje také pečlivou kontrolu receptury a používaných surovin. S Andělským ležákem jsme ji teď získali nad všemi našimi produkty, pro naše zákazníky je to tedy skvělá zpráva. A pro nás dlouho vysněný cíl”, dodává ještě jeden z majitelů pivovaru Milan Rejholec.

Už v únoru pivovar představil speciální Ležák 15% s vyšším objemem alkoholu. Silnějším pivem bude také dubnový Single hop – Single malt vařený z jednoho druhu sladu a chucený unikátním experimentálním chmelem. Naopak chuťově jemnější bude Levandulový speciál – ten pivovar připravuje na přelom dubna a května. Pětici uzavře Světlá devítka, tu hosté ochutnají poprvé s příchodem letních měsíců.

Jarošovský pivovar opět prodává akcie! Milovníci pěnivého moku mají už podruhé šanci stát se jeho spolumajitelem. Zakladatel a majitel pivovaru Miroslav Harašta počítá, že zájem stejně jako v květnu převýší nabídku. Kdo zaváhá, má nejspíš smůlu. Prodává se 500 akcií, jedna přijde na 12 tisíc korun.

„Většina akcií se loni prodala v řádu několika týdnů, malou část jsme si ale nechali s tím, že se k prodeji vrátíme po sezoně. Jelikož rok 2022 dopadl pro pivovar velmi dobře, je ta správná doba nabídnout fanouškům Jarošovského piva možnost stát se jeho akcionářem,“ informoval Harašta.

Pivovar loni prodával akcie v hodnotě 6 milionů korun. „Ale nejde jen o peníze, získali bychom je jednodušším způsobem v bance. Snahou bylo a je vybudování komunity fanoušků, kteří skrze podíl v pivovaru získají šanci nám pomoci s jeho rozvojem. Každý akcionář získá i doživotní výhody, třeba slevy na produkty a konzumaci, VIP přístup na naše akce nebo dárek k narozeninám,“ připomenul Harašta.

Prodej akcií pivovaru je ojedinělý, unikátní. Koupit si jeho kousek není úplně běžné. I proto vyvolává obrovský zájem.

Aktuálně pivovar nabízí opět 500 kusí akcií, pět procent podílu na základním kapitálu. Každý zájemce si musí připravit 12 tisíc korun. „Jde o kmenové akcie, jejich vlastník získá hlasovací právo a může počítat s pravidelnou výplatou dividendy,“ zdůraznil Harašta.

Společnost Jarošovský pivovar byla založena v roce 2015, navázala na více než 330 let dlouhou tradici vaření piva v Jarošově. Její hlavní činností je výroba, prodej a distribuce piva, které se prodává na celé Moravě, v Čechách, na Slovensku a dokonce i v Londýně. V roce 2022 v Jarošově uvařili 7 547 hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 451 hektolitrů. Rekordní tržby se vyšplhaly těsně pod hranici 27 milionů korun.

Zajít si na jedno nebo dvě piva ve městě není žádný problém, ovšem pokud žijete na vesnici, není to často tak jednoduché. Vesnické hospody zanikají, nikdo je nechce provozovat a zajít si popovídat k pivku se sousedy je tak často nemožné. Není kam. A tak se do pozice hospodského staví samotné obce a hospody provozují ve vlastní režii. I na Liberecku jich takto funguje pěkná řádka.

Průkopnickou obcí jsou Heřmanice. Tam letos slaví dokonce výročí dvaceti let od okamžiku, kdy obec začala zdejší hospodu provozovat. „Hospodu považujeme za službu veřejnosti, obec bez hospody, to nejde,“ říká starosta Vladimír Stříbrný, který je se svým přístupem k provozu obecní hospody vzorem pro mnoho dalších starostů. Heřmanická hospoda podle Stříbrného svého času byla dokonce výdělečná a měla tržby až přes milion korun za rok. Pak ale přišly povodně a byl konec.

I přesto hospoda dál funguje a část mezd zdejších zaměstnanců platí z obecního rozpočtu. „Hospodu máme samostatně a hned vedle je sál, tak že ji můžeme rozšířit. O víkendu a v sezoně to taky tak děláme, protože chodí turisté nebo lidi ze sousedního Polska, na pivo nebo na kafe. Můžeme do sálu přidat stoly a lidi si tady mohou zahrát i ping pong nebo kulečník,“ popisuje Stříbrný. Výdělečným podnikem ale heřmanická hospoda není. „Máme ji hlavně proto, aby se měli lidi kde scházet a posedět u piva. Je to prostě služba veřejnosti,“ podotýká starosta.

Heřmanice inspirovaly i nedaleké Kunratice u Frýdlantu. Tam má obec svoji hospodu od roku 2017. Hospoda je tady připojena ke kulturnímu domu se sálem, který měli původně Sokolové. Ti hospodu pronajímali, ale nikdy to nebylo ono, jeden čas měla českého provozovatele, pak zase vietnamského, ale fungovala všelijak. „S myšlenkou mít svoji obecní hospodu přišli místní lidé už někdy v roce 2012, až v roce 2016 zastupitelstvo rozhodlo o tom, že si hospodu budeme provozovat sami. Nevydělá si na sebe, ale je to služba pro lidi. Pokud jsme chtěli mít v obci hospodu, jiná možnost ani nebyla,“ vysvětluje starosta Kunratic Milan Götz.

Obecní hospodu si „pořídili“ také v Bulovce, kde ji otevřeli před covidem a dosud funguje jen částečně, protože ji ještě čeká kolaudace. „Nic jiného nám nezbylo, kdybychom ji sami neprovozovali, zůstaneme bez hospody,“ říká starostka Bulovky Romana Šidlová. Obec by jinak neměla skoro nic. Pošta nedávno zrušila svoji pobočku, a tak je výdejní místo na úřadě, obecní prodejnu v Arnultovicích pronajímá úřad za minimální částku, aby tam vůbec někoho udrželi a doplácí i na autobusové spojení do Oldříše, pokud chtějí, aby tam jezdil častěji než dvakrát za den. „Když to chceme udržet, tak do toho musíme něco dát. A to platí i o hospodě, místo, kde se můžou lidi potkat a zajít si na pivo ke každé vesnici patří,“ dodává Šidlová.

Obce kromě hospod v mnoha případech zajišťují i provoz prodejen potravin nebo třeba obecních kin. Patří k nim třeba Kruh, Ktová nebo Vítkovice v Krkonoších a mnohé další. Dvě poslední jmenované na provoz prodejen čerpají i dotaci z programu Obchůdek+, který je právě pro tyto účely zřízen. „Podpora pro obce je možná z různých dotačních titulů. Kromě Obchůdku je například možné získat podporu z Programu obnovy venkova, například na investice do interiérů venkovských prodejen, opravy kulturních zařízení, veřejných záchodků, zastávek a podobně. Na provoz hospod ale žádné dotace bohužel nejsou,“ doplnil Jiří Ulvr, radní pro regionální rozvoj Libereckého kraje.

Březnový speciál z Plzeňského Prazdroje přináší českým milovníkům piva belgický speciál Blond uvařený ve spolupráci se sládkem nizozemského experimentálního pivovaru Grolsch Proeverij Marcem Janssenem. Jedná se o dobře pitelné, výrazné, svrchně kvašené pivo s příjemnými ovocnými tóny, které ocení nejen znalci netradičních pivních stylů.

Kořeny belgického pivovarnictví sahají až do středověku. V roce 2016 se belgická pivní kultura dostala dokonce i na seznam kulturního dědictví UNESCO. Piva z této části Evropy jsou oproti českému ležáku sladší, silnější a chuťově výraznější. Čeští konzumenti tak budou mít v březnu příležitost vyzkoušet pivo, jakému holdují lidé v zemi, která je vedle Česka považována za další pivní velmoc.

Sládek Marc Janssen z experimentálního pivovaru Grolsch Proeverij má dlouholeté zkušenosti nejen s belgickými pivními styly, ale i netradičními ingrediencemi. Z jeho pera pocházejí piva, která obsahují třeba i dýni, čaj nebo limonádu. Nyní uvařil pivo v Česku a společně s prazdrojskými sládky vytvořil variaci tradičního stylu „Belgian Blonde Ale“. Ten charakterizuje světlá barva, mírný zákal, výrazné aroma a plná chuť.

Společným úsilím tak vznikl unikátní speciál s názvem Blond: slámově zlatavé, svrchně kvašené pivo s lehce květinovou chutí. U chmelu padla volba na Styrian Golding a slady sládci vybrali plzeňské, pšeničné a karamelové. Obsah alkoholu činí 6,6 % a hořkost piva je na české poměry nižší, konkrétně 20 jednotek hořkosti IBU.

„Jsem hrdý, že Blond je skutečně společným dílem. Nešlo jen o předání receptury,
ale o společné hledání možností, jak ji vypilovat, vyladit, ozvláštnit. V tom byla celá spolupráce opravdu přínosná a ze zkušeností budu dlouho čerpat,“ popisuje Marc Janssen, sládek experimentálního pivovaru Grolsch Proeverij, který se zaměřuje na výrobu netradičních piv a je 40krát zmenšeným klasickým pivovarem. O to větší výzvou byla pro Marca spolupráce s jedním z největších pivních hráčů v Evropě.

„Současně je krásné vidět, že pivní kultura se rozvíjí v různých zemích velmi podobně, přestože piva jsou velmi odlišná. Češi by měli být na svá piva velmi hrdí, protože jsou výborná a skvěle vyvážená. Ale jak jsem slyšel, rádi zkouší nové chutě, a tak věřím, že je naše silné, ale přesto ovocné pivo osloví,“ doplňuje Marc Janssen.

„V poslední době se, také díky Volbě sládků, čeští spotřebitelé seznamují s rozmanitostí zahraničních pivních kultur. Projekty realizované spolu se zahraničními pivovary a jejich skvělými sládky jsou pro nás velkou inspirací. Možnost společně vytvářet nový recept postavený na základě tradičních, staletími prověřených národních receptur, je úžasnou zkušeností, a proto k takové spolupráci přistupujeme s obrovským respektem,“ říká Tomáš Drahoňovský, manažer programu Volba sládků

Pro všechny, kteří rádi ochutnávají nová piva, bude Blond připraven na čepu tisícovky hospod a restaurací po celém Česku i Slovensku od začátku března. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz. 

Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí zisk před zdaněním, úroky a odpisy o 7,6 procenta na 4,95 miliardy dolarů, tedy zhruba 108,9 miliardy korun. Nižší prodej, zejména v Severní Americe a v Asii, firmě vykompenzovaly vyšší ceny. Výsledky hospodaření, které firma ve čtvrtek zveřejnila v tiskové zprávě, překonaly očekávání trhu.

Analytici v průměru počítali s nárůstem zisku o 7,1 procenta. Pivovar uvedl, že objem nápojů mu v posledním čtvrtletí klesl o 0,6 procenta. Na trhu se přitom čekal opačný vývoj.

Za celý loňský rok firma zvýšila zisk před zdaněním, úroky a odpisy o 7,2 procenta na 19,84 miliardy dolarů. Většímu růstu podle ní bránily mimo jiné ceny komodit a zvýšené náklady, zejména ty na distribuci.

Pivovar zopakoval střednědobou prognózu, podle které by měl jádrový zisk v letošním roce vykázat růst o čtyři až osm procent. U tržeb čeká firma nárůst ještě výraznější.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. V roce 2016 skupina koupila zhruba za 100 miliard dolarů svého největšího rivala SABMiller.

Mezi značky skupiny AB InBev patří například Budweiser, Beck’s, Corona či Stella Artois. V České republice firma vlastní českobudějovický pivovar Samson.

Že pivo není jen chlazená desítka či dvanáctka v lednici, ale významný společenský nápoj, který se skvěle doplňuje s gastronomií, dokazuje už 15 let pivovar Kocour ve Varnsdorfu. Nabízí pestrou paletu různých pivních speciálů. Areál se nachází přímo na hranici s Německem a pivovar jako jediný v Česku disponuje i vlastní železniční zastávkou.

Zakladatelem pivovaru Kocour je Josef Šusta. Jeho také napadlo, že by zde mohlo vzniknout nádraží.

„Kdysi tady bývala velká továrna, ve které se vyráběly trubky, a bylo tady železniční spojení. Jednou, když magistrát plánoval znovu zřídit stanici Varnsdorf - staré nádraží, dneska to je Varnsdorf - město, jsem šel za starostou. Řekl jsem mu, že chceme také mít svoji zastávku, abychom měli spojení se zbytkem světa – s Libercem a s německou Žitavou. Slovo dalo slovo, ale samozřejmě nádraží nikdo nepostaví. Tak jsme si řekli, že si to uděláme sami.“

A tak se stalo. Stanice byla zřízena před deseti lety a dodnes je to jediné soukromé nádraží v celé České republice. Samotný pivovar byl založen před 15 lety. Nápad prý dostal Josef Šusta v Harrachově, kam vyjel s rodinou na lyžovačku.

„Jistý pan Novosad si tam otevřel vlastní pivovar. Obdivovali jsme, jaké je tam malé zařízení a nadchlo nás to. Navíc pivo nám tam opravdu moc chutnalo,“ vzpomíná.

Hotelový pokoj nebo vagón
Když pak Josef Šusta svému okolí oznámil, že chce otevřít pivovar ve Varnsdorfu, v tomto zapadlém koutě České republiky, mnoho lidí ho přesvědčovalo, aby se s takovým projektem poohlédl jinde.

„Řekli, že Varnsdorfu žije málo lidí, že pivovar potřebuje být v místě, kde je alespoň 60 tisíc lidí, aby se uživil, aby měl dostatek zákazníků. Ale odpověděl jsem jen, že jsem odsud a rád bych si otevřel i svůj pivovar ve Varnsdorfu,“ prozrazuje Josef Šusta, jak si svůj sen nenechal rozmluvit. Začátky nebyly jednoduché. Bylo potřeba nakoupit vybavení. Například prvních šest tanků se dříve používalo na víno a pocházelo z Maďarska.

Pivo se Josef Šusta naučil vařit od Jana Kočky, kterého si do svého týmu přivedl.

„Honza Kočka byl povoláním víceméně stevard. Procestoval celý svět a všude navštívil pivovary. Ze svých cest si vždy přinášel nové nápady. Vařili jsme například svrchně kvašené pivo. Vlastně jsme byli první v České republice, kdo toto pivo vyrobil – nebo alespoň první, kdo z něj zaplatil spotřební daň. Tedy jedni z prvních jsme dělali pivní styl „ALE“. Dnes je to už všude rozšířené, má je skoro každý pivovar.“

Jako specialista na speciály se pivovar Kocour hned na začátku rychle prosadil. Někdy zásobovali dokonce až 50 restaurací v Praze. Pivovar a také jeho areál se postupem času rozrostl. Nedávno byl otevřen nový sál pro více než 200 lidí. K dispozici je v areálu nejen několik hotelových pokojů, ale také několik nepoužívaných železničních vagónů.

„Často přicházejí otcové se svými dětmi. Nabízíme jim hotelový pokoj k přenocování. Ale oni odmítají a raději spí v jednom z lehátkových vozů,“ směje se Šusta.

V další místnosti malého pivovaru stojí u lesklých stříbrných tanků sládkové Jiří Macháč a Michal Vostatek. Práce je prý oba moc baví. „Pracuji tady 13 let, skoro od začátku. Hlavně nás to baví oba. Jsme vlastně u zdroje ...,“ vtipkují.

Němečtí zákazníci jsou důležití
Mezi návštěvníky pivovaru je často slyšet němčina. Blízkost hranic totiž láká i lidi ze sousední země, jak potvrzuje německý pár.

„V pivovaru jsme poprvé, ale jinak je toho v okolí hodně… Tip na pivovar Kocour vzešel od dětí, které žijí v pohraničí a často sem vozí lidi. Líbí se mi tady také ten velký orloj, který odbíjí celou hodinu a poté odhalí pivní sklenici,“ usmívá se pan Eberhard.

Z Německa je také pan Jan a jeho rodina. Sedí u nedalekého stolu a právě dojedli a dopili. „Pivo bylo výborné a jídlo fantastické. Byl i guláš. V pivovaru jsme poprvé a dozvěděli jsme se o něm díky internetovému průzkumu,“ říká pan Jan.

Josef Šusta ví, že němečtí zákazníci jsou pro firmu důležití. „Zahrada pivovaru je vlastně přímo hranice do Německa. Takový pivovar má většinou hosty ze vzdálenosti 15 kilometrů, tedy všechny lidi, kteří bez problémů přijedou autem nebo na kole. Takže tady máme polovinu klientely, která pochází z Německa a druhá polovina z Česka.“

České pivo z německé vody
Pivovar Josefa Šusty pořádá také akce s česko-německou účastí. A také úzce spolupracuje i s pivovarem Bergquell v Löbau, kde se vaří známé tmavé pivo, které bývá i s příchutí třešní nebo jahod. Zejména v počátcích byli podle Šusty pro český pivovar kolegové ze Saska důležitým partnerem.

„Spolupráce vznikla přes pana Dittmara, který vlastní pivovar v Löbau. Ze začátku nám hodně poradil ve věcech, jak například správně mýt sudy nebo kdo na to vyrábí vybavení. Občas jsme k němu také zajížděli, abychom si tam vyčistili sudy a podobně.“

Ze známosti se vyvinula spolupráce, která trvá dodnes. Blízkost pivovaru u hranic má ještě jednu zvláštnost. Josef Šusta přiznává, že ani neví, ze které země voda na jeho pivo pochází.

„Za vodu platíme v České republice. Ale asi to pochází z německých pramenů, opravdu člověk neví, když je na hranicích. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel. Bylo by to zajímavé, kdybychom vařili české pivo z německé vody,“ směje se majitel pivovaru Kocour ve Varnsdorfu Josef Šusta.

Asi 27 tisíc litrů jedenáctistupňového piva Vilém a 24 tisíc litrů nefiltrované třináctky z pivovaru Pernštejn poslouží jako základ pro unikátní pálenku. Pardubický pivovar, který za několik týdnů ukončí svůj provoz, totiž nestihne všechno dosud uvařené pivo stočit do sudů a láhví.

„Když jsme se dozvěděli, že je možnost odkoupit toto přebytečné pivo, neváhali jsme ani chvíli. Napadlo nás, že z něj může vzniknout zajímavá pálenka, která ještě navíc bude vzpomínkou vaření piva v Pardubicích. Sama jsem v Pernštejnu pracovala a mám k němu vztah,“ říká vedoucí provozu hrobického lihovaru Sudlička Jana Scholzová.

Během jednoho dne tedy cisterny dovezly do lihovaru více než 50 tisíc litrů piva, které se okamžitě začalo destilovat. „Jednu cisternu jsme stáčeli přibližně dvě hodiny, potom auto opět vyrazilo do Pardubic. Samotná destilace trvala asi 30 hodin,“ uvedla Scholzová.

Je možné, že z části zlatavého moku vznikne pivní pálenka, z části potom může být whisky. „Vzhledem k tomu, jak rychlá to byla akce, ještě uvidíme, co se základním destilátem uděláme. Pokud by se destilát dal do sudů, bude zrání této pivní whisky trvat několik let,“ říká Scholzová. Podle ředitele a majitele lihovaru Sudlička Igora Čižmáře by mohlo vzniknout 2,5 tisíce absolutních litrů destilátu.

Vznikne speciální edice
Lihovar přemýšlí o vzniku speciální edice se speciálními etiketami, která bude připomínat pivovar Pernštejn, který minimálně na nějakou dobu přestane v Pardubicích fungovat. „Hlavním impulzem pro nás bylo uchování posledního piva. To tak zůstane v Pardubicích, jen v trochu jiné podobě,“ dodává Scholzová.

Pardubický pivovar byl založen v roce 1871 a první pivo se zde začalo vařit 8. dubna 1872, pivovar tedy nedávno slavil 150. výročí od založení. Předtím, než většinový podíl koupil Staropramen, vařil kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně a plánoval do 10 let produkci zdvojnásobit. Mezi nejznámější pardubická piva patří 19stupňový Porter, jehož výroba začala už v roce 1890 a jde o jedno z nejsilnějších českých piv.

O konci vaření piva informoval majitel pivovaru na podzim loňského roku v tiskové zprávě. „Představenstvo společnosti Pardubický pivovar včera svolalo valnou hromadu, které navrhne ukončení výroby k 31. březnu 2023. Produkci vybraných piv z Pardubického pivovaru by měl od dubna zajistit pivovar Ostravar spadající do skupiny Pivovary Staropramen,“ uvedla v listopadu Denisa Mylbachrová, manažerka komunikace a mluvčí společnosti Pivovary Staropramen.

Rok 2022 byl pro Pivovary CZ Group, které sdružují značky Zubr, Holba a Litovel, velmi úspěšný. Potvrzuje to celkový výstav piva a nápojů, který v loňském roce vzrostl o 6 % na celkových 770 818 hl. V roce 2022 vzrostly i celkové tržby Pivovary CZ Group, které dosáhly 1,374 mld. Kč a proti roku 2021 se tak navýšily o 14 %.

„Rok 2022 byl výzvou pro každý pivovar v Česku. Potýkali jsme se s ochlazením ekonomiky, dozvuky covidové pandemie a zejména nárůstem vstupních nákladů a cen energií. Přesto můžeme oznámit, že Pivovary CZ Group loňský rok zvládly velmi dobře a byl pro nás ekonomicky a výrobně úspěšný. Potvrzuje se, že tradiční český způsob vaření piva a důraz na ty nejkvalitnější suroviny přináší úspěch u zákazníků i v současné ekonomicky složitější době. Dokladem toho je i výrazný nárůst prodejů sudového a tankového piva,“ říká Tomáš Konečný, obchodní ředitel společnosti.

Celková produkce piva a tržby pivovarů PCZG vzrostly
V roce 2022 se navýšila celková produkce na 770 818 hl. Pivovarům se podařilo překonat výstav za rok 2021 o 6 % a dokonce o 3 % překonaly výstav z roku 2019, tedy doby před covidovou pandemií. Tržby v roce 2022 dosáhly 1,374 mld Kč a překonaly o přibližně 14 % rok 2021. „Za nárůstem tržeb stojí zejména posílený export, částečná obnova on grastro trhu, prodej prémiového sortimentu a úprava cen v roce 2022. To jsou všechno faktory, které se podílejí na růstu. Velmi potěšující jsou čísla dokládající nárůst tankového piva v hospodách a restauracích, byť objem prodeje v gastro segmentu stále pokulhává za rokem 2019“ říká Tomáš Konečný a doplňuje: “Víme, že Čechům naše pivo chutná a vidíme i částečný návrat zpět k čepovanému pivu v restauracích.“

Plechovky, sudy a tanky patří mezi nejoblíbenější
I v letošním roce dominoval trend plechovek, které se u pivovarů Holba, Litovel a Zubr zvýšily o 16 %. Sudové pivo zaznamenalo v roce 2022 také velký úspěch s nárůstem o 22 %. Mimořádně potěšující je i nárůst tankového piva (dokonce o 25 % vůči roku 2019), což souvisí se zvyšující se poptávkou zákazníků a větším počtem instalací tanků do hospod a restaurací. „Na pivní kultuře a servisu si dáváme záležet. Naši výčepní procházejí pravidelnými školeními, standardem jsou i stylové sklenice a jiné pivní doplňky, podle kterých každý pozná to „svoje pivo,“ říká Tomáš Konečný.

Výrazný úspěch ochucených piv a novinky Holba Nealko
Pivovary CZ Group (nebo Společnost PCZG) myslí i na ty, kteří si chtějí dát pivní osvěžení bez alkoholu. Ať už se jedná o klasické nealkoholické pivo, nebo o speciální ochucená piva. Pokračuje trend rostoucí obliby ochucených piv, jejichž produkce vloni vzrostla o 23 %. Export dokonce zaznamenal raketový nárůst až o 90 % a v Česku je dokladem oblíbenosti nárůst prodeje ochucených piv o 7,5 %.

Prodej nealkoholického piva zaznamenal rekordní meziroční růst o 65% a dokonce o 10% překonal objem roku 2019. Za tímto nárůstem stojí především Holba Nealko ve všech obalech.

Společnost Pivovary CZ Group a.s. má v portfoliu pivovary značek Holba, Litovel a Zubr. Pivovary patří mezi tradiční české výrobce piv působící především na Moravě. K výrobě piva používají kvalitní regionální suroviny a ve výrobě se využívá tradiční klasická technologie, kdy hlavní kvašení probíhá v otevřených kvasných kádích a pivo následně dlouho zraje v ležáckém sklepě. Roční výstav skupiny se dlouhodobě pohybuje okolo 700 tis. hl, přičemž téměř třetina produkce směřuje na zahraniční trhy. Piva společnosti Pivovary CZ Group a. s patří dlouhodobě mezi nejúspěšnější oceňovaná piva v ČR. Každoročně se umisťují na předních příčkách prestižních degustačních pivovarských soutěží jako je České pivo organizované Českým svazem pivovarů a sladoven, nebo PIVEX.

Předpokládá se, že změna klimatu zvýší závažnost záplav a sucha, což na některých místech omezí dostupnost vody a sníží její kvalitu. Odpadní vodu lze ale použít opakovaně jako vodu užitkovou i pitnou. A dá se z ní uvařit i pivo.

Že svět nedisponuje nekonečným množstvím vody, už začíná docházet i těm největším optimistům, obzvláště v souvislosti se současnou vlnou veder a požárů po celém světě. Na mnoha místech můžete rovnou zapomenout na napouštění soukromých bazénů, leckde nelze přírodní zdroje využívat ani na zalévání zahrádek. A to stále mluvíme o vodě užitkové, jejíž standardy kvality se od pitné vody přeci jen, a pochopitelně, výrazně liší.

Čištění komunálních odpadních vod pro opětovné použití jako pitné vody zahrnuje použití různých technologií k odstraňování patogenů. Voda se upravuje fyzikálním usazováním pevných látek a biologickými procesy, které odstraňují mikroorganismy. Na řadu přichází filtrace a úprava vysoce reaktivními formami kyslíku, následuje ultrafialové záření. Je tu však také takzvaný „fuj faktor“: lidé mají problém přemýšlet o pití nebo vaření s vodou, kterou se předtím někdo osprchoval, nebo ještě hůře, kterou někdo spláchl do záchodu. Na inovace v této oblasti má tedy trh jen minimální vliv.

Mnoho lidí si však neuvědomuje, že (upravenou) odpadní vodu pijeme již dnes - poté, co prošla čističkou a strávila nějaký čas v jezerech nebo řekách, nazývaných environmentální nárazníky. V nich je voda čištěna působením přírodních procesů. Mimoto existují technologie na výrobu pitné vody z odpadních vod přímo, ty se využívají například na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Symbolicky v den, kdy lidstvo vyčerpá všechny biologické zdroje, které Země za daný rok obnoví, tzv. Earth Overshoot Day (v roce 2022 připadl na 22. srpna), se Village Brewery, výrobce řemeslného piva z Calgary, připojil k výzkumníkům z University of Calgary a Xylem Technologies, americké společnosti zabývající se technologiemi v oblasti vodních technologií, aby uvařil pivo z opakovaně použité odpadní vody. Jde o první takový případ minimálně v kanadské provincii Alberta.

Než se odpadní voda přeměnila na pivo, vzali pivovarníci odpadní vodu z čistírny a provedli ji řadou sofistikovaných kroků čištění: ultrafiltrací, ozonizací, UV zářením a reverzní osmózou. Cílem bylo odstranit a inaktivovat několik typů patogenů, včetně giardia a cryptosporidia, parazitů způsobujících průjem, a virů jako norovirus a SARS-CoV-2. Jak pivo chutnalo? Prý skvěle, mnozí účastníci zahájení produkce první várky ochutnali více než jedno. Pokud v budoucnu budeme moci udělat více se stejným množstvím vody nebo použít vodu vícekrát, bude to znamenat menší poptávku po nové vodě, zmírnění dopadů rostoucí populace a měnícího se klimatu.

Nově a vědecky se podívali na vaření piva i Britové. „Tales From The Future“, pivo vyrobené po nedávné spolupráci mezi výzkumníky z University of Manchester a pivovarem Cloudwater Brew Co. bylo uvedeno na trh v srpnu 2022. Pivo je vařeno pomocí nového kmene kvasinek, hybridu, vyvinutého institutem Manchester Institute of Biotechnology (MIB) a společností Cloudwater.

Kvasinky jsou nedílnou součástí vaření piva od jeho vzniku a nedávné objevy nových divokých druhů kvasinek připravily cestu pro využití existující biodiverzity při vývoji jejich kmenů. Profesorka Daniela Delneriová z MIB a její tým v roce 2017 izolovali nový přírodní druh kvasinek Saccharomyces jurei vysoko v podhůří francouzských Alp.

Od jiných pivovarských kvasnic se liší tím, že má schopnost prospívat při nižších teplotách, má odlišný chuťový profil a je schopen fermentovat maltózu a maltotriózu, dva cukry, které se v mladině hojně vyskytují. To pivovarníkům otevřelo řadu nových možností, včetně vývoje nových šlechtitelských protokolů pro kombinaci genomu této kvasinky s genomy komerčně dostupných kmenů za účelem vytvoření velkého množství hybridů s různými charakteristikami fermentace. Nový kříženec kvasinek má zajímavé aroma a dává pivu doposud nepoznaný chuťový profil.

Pivovarnická skupina Pivovary CZ Group, kterou tvoří pivovary Zubr, Litovel a Holba, v roce 2022 zvýšila celkový výstav piva a nápojů meziročně o šest procent na 770.818 hektolitrů. Loňská produkce skupiny byla o tři procenta vyšší než v předcovidovém roce 2019. Tržby trojlístku pivovarů v roce 2022 vzrostly o 14 procent na 1,374 miliardy korun. ČTK to dnes sdělil obchodní ředitel Pivovarů CZ Group Tomáš Konečný.

"Rok 2022 byl výzvou pro každý pivovar v Česku. Potýkali jsme se s ochlazením ekonomiky, dozvuky covidové pandemie a zejména nárůstem vstupních nákladů a cen energií," uvedl Konečný. Podle něj se potvrdilo, že tradiční český způsob vaření piva a důraz na kvalitu surovin přináší úspěch u zákazníků i v ekonomicky složitější době. "Dokladem toho je i výrazný nárůst prodejů sudového a tankového piva," podotkl.

Motorem růstu tržeb skupiny Pivovary CZ Group byl loni zejména vyšší export, podle Konečného pomohlo i oživení gastronomického trhu, prodej prémiového sortimentu piv a také dubnové zvýšení cen, kdy cena půllitru sudového piva z produkce trojice pivovarů vzrostla o korunu. "To jsou všechno faktory, které se podílejí na růstu. Velmi potěšující jsou čísla dokládající nárůst tankového piva v hospodách a restauracích, byť objem prodeje v gastro segmentu stále pokulhává za rokem 2019," uvedl Konečný.

Pivovary CZ Group i loni zaznamenaly růst prodeje piva v plechovkách, který se meziročně zvýšil o 16 procent. Prodej sudového piva byl vyšší o 22 procent. Pivovary v Přerově, Litovli a Hanušovích loni prodaly i více tankového piva. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 byl vyšší o 25 procent, což podle Konečného souvisí s rostoucí poptávkou zákazníků a větším počtem instalovaných tanků v hospodách a restauracích.

Loni podle Konečného pokračoval trend rostoucí obliby ochucených piv, jejichž celková produkce v případě Pivovarů CZ Group meziročně vzrostla o 23 procent a jejich export se zvýšil o 90 procent. V Česku prodej ochucených piv vzrostl o 7,5 procenta. Prodej nealkoholického piva v roce 2022 podle Konečného vykázal rekordní meziroční růst o 65 procent a o deset procent překonal objem roku 2019.

Společnost Pivovary CZ Group byla založena v prosinci 2020. Pivovary v Přerově, Litovli a Hanušovicích do ní poté vložily majetek, za který získaly odpovídající akciový podíl. Spojení má podle zástupců pivovarů zvýšit konkurenceschopnost všech tří sesterských značek, posílit jejich postavení na trhu a optimalizovat procesy především v oblasti distribuce piva a oběhu vratných obalů.

Akcionáři společnosti Pivovary CZ Group loni zahájili jednání se zájemci o případný kapitálový vstup do této přední tuzemské pivovarnické skupiny. "Cílem posílení akcionářské struktury je podpořit další rozvoj pivovarů a jejich obchodní expanzi," uvedl loni na podzim místopředseda představenstva společnosti Pivovary CZ Group Jaromír Dvorský.