Jablonecký pivovar kdysi patřil k největším v České republice. Od 90. let 20. století se v něm ale pivo nevaří a areál chátrá. To by se do budoucna mělo změnit. Objekt odkoupil jablonecký řemeslný minipivovar Volt, který chce komplex začít opravovat a zase v něm začít vařit pivo.

Historie jabloneckého pivovaru sahá už do první poloviny 19. století. „Víme, že se pivovar začal stavět v roce 1833 a v roce 1835 už byla hotová první várka. Na přelomu 19. a 20. století ale vyhořel. Oni toho využili a rovnou ho rozšířili, udělali větší pivovar. Ve své době byl čtvrtý největší v republice. Větší byl jenom Prazdroj, Staropramen a Popovice, pak byl právě Brauerei Gablonz,“ představuje historii sládek pivovaru Volt Martin Palouš.

Navzdory takto významné historii je dnes pivovar ve velmi špatném stavu. „Na rovinu můžu říct, že je v dezolátním stavu. Poslední várku piva uvařili těsně po revoluci. Od té doby pivovar jenom chátral a nikdo do něj neinvestoval,“ dodává.

V lepším stavu je pivovarská sladovna. „Ta fungovala ještě čtyři roky zpátky, ale dnes už taky není v provozu,“ upřesňuje Martin Palouš. V blízké době podle něj zprovoznění sladovny v plánu není.

„Teď je pro nás nejdůležitější pivovar, který chceme dát do pořádku. Chceme ho opravit tak, abychom zachovali jeho historický ráz. Využijeme třeba starou kotelnu, která by se v dnešní době sice pro pivovar o velikosti toho jabloneckého už nevyužila, my ji využijeme pro malý pivovárek,“ říká. Pivovar nebude sloužit jen pro vaření piva, majitelé počítají i se společenskými akcemi.

Pivaři mají Velikonoce u jablonecké přehrady neodmyslitelně spjaté se zeleným pivem třeba u stánku Základna. Velikonoční pivní speciály ale letos nejsou jenom zelené, jablonecký pivovar Volt zvolil modrou barvu. Velikonocemi to navíc teprve začíná, milovníci tradičně zlatavého moku se na pípách u jablonecké přehrady mohou těšit na novinky a speciály v průběhu celé sezóny.

V oblíbeném stánku Základna u jablonecké přehrady se rozbíhá první větší akce letošní sezóny, a to na Velikonoce. Už nyní tu mají v nabídce každoroční klasiku v podobě zeleného jarního speciálu od pivovaru Rohozec. Symbol pivního jara vaří pivovar už léta, jde o jedenáctku sytě zelené barvy.

“Lidé na něj chodí hodně, každý rok se na něj ptají, jestli budeme mít zase kolem Velikonoc zelené pivo. Když máme otevřeno, tak si ho dávají a těší se na něj. Je to ale limitovaná edice, a až se vytočí, tak nebude,” uvedla za tým Základny Viktorie Gregorová.

Kromě zeleného piva si budou moct návštěvníci na Velikonoce při procházce kolem jablonecké přehrady dát u Základny něco dobrého na chuť. “Speciální menu máme od pátku do pondělí, je to polévka z medvědího česneku, nádivka a ke kávě bude beránek a linecká vajíčka. A budeme taky grilovat,” dodala Gregorová.

Jablonecký Volt vaří na Velikonoce modré pivo
Pivo s názvem Krystal vaří jablonecký pivovar Volt, jde o velikonoční speciál modré barvy. “Je to svrchně kvašená čtrnáctka z amerických chmelů Elani a Equanot,” uvedl za pivovar Volt Radim Salač.

Pyšní se tím, že na rozdíl od jiných pivovarů nepoužívají ani barvivo, ani třeba kopřivy. “Odmítáme je, a to z důvodu určité pachuti, kterou v pivu zanechávají. Ta přesně podle nás není žádoucí. My ve Voltu používáme pro obarvení piva na modro přírodní řasu spirulina – ta má pro tyto účely ideální vlastnosti: službu udělá, ale nezanechává v chuti žádnou pachuť. Pivo obarví, ale neochutí,” dodal Salač.

Modrá limitka od Voltu je k dostání v pivotékách, craftbeer pub pivnicích, ale na Jablonecku například také v prodejnách Náš chléb nebo JIP.

Pivovar Muhu velikonoční speciál neplánuje
“Popravdě nejsem příliš velký fanoušek zeleného piva,” uvedl za tanvaldský pivovar Muhu Jan Řehořek s tím, že na Velikonoce budou mít piva standardní nabídky. “Aktuálně na Velikonoce to bude světlý 11° ležák Tapper, světlý svrchně kvašený New Zealand pale ale 11° Nachmelený Kiwi, lehce polotmavý svrchně kvašený american pale ale 13° Hovado z kotelny, polotmavý zázvorovo medový ale 17° Drzej Zrzek a nově také extra nachmelená desítka (za studena chmelená) pojmenovaná po průkopníkovi jizerskohorského horolezectví Rudolfu Kauschkovi,” dodal Řehořek.

Zeleným pivem to teprve začíná, novinky přinese celá sezóna u přehrady
Velikonoce pomyslně odstartují sezónu u jablonecké přehrady. Další velkou akcí budou Čarodějnice. K jejich příležitosti chystají na Základně velkou párty. “Startujeme devátou sezónu, takže to bude mít styl. O zábavu se budou starat Petr Říbal a DJ Hrůša z Evropy 2,” pozvala na Základnu u přehrady Viktorie Gregorová.

Třeba Volt vaří kolem Čarodějnic pivo Gruit 12, což je bylinný předchůdce chmelového piva.

Pivaři si u přehrady přijdou na své v průběhu celého roku
Pro milovníky piva chystají na Základně u přehrady letos několik novinek. “Těšit se můžou na rotující pípu, oslovíme postupně různé místní pivovary a vybereme i speciály z nabídky plzeňského pivovaru,” popsala za tým Základny Gregorová a prozradila, že mezi nimi bude pivo SandALE od regionálního pivovaru O.SCAR, nebo Tchyně od Primatora či něco z nabídky varnsdorfského pivovaru Kocour. Chybět nebude ani oblíbený višňový Rohozec.

“Vedle ve stánku Bíííč letos obměníme stálou nabídku, Staropramen nahradí na pípě pivo Proud a lidé se můžou těšit také na pivo Hendrych a zůstane nám Bernard,” dodala Bělinová.

Zajímavé speciály v průběhu roku chystá i Volt. “Každý rok vaříme několik limitovaných várek. Koncem září zase sklidíme čerstvou úrodu z naší malé chmelnice u nás v pivovaru a z těch čerstvých zelených hlávek chmele ještě ten samý den vaříme pivo Sběrač 12 světlý ležák. Na Svatého Valentýna vaříme zase pivo s názvem Ultra Violet, a to je zase náš levandulový ejl,” doplnil Salač. Zmínil také každoroční Svatomartinský speciál 11 či vánoční Měnič napětí a Vypínač. “Tato dvě piva jsou pak v prodeji během prosince a ledna.”

I milovníci piva z Tanvaldu se mají letos na co těšit. “Pravděpodobně v létě přijdeme s novým pivem do našeho sortimentu jak spodně, tak svrchně kvašeným,” prozradil za pivovar Muhu Jan Řehořek.

Spojení Max Beer Baru a Koupadel na Sladovce patří už několik let nerozlučně ke kulturnímu létu v Benešově. V pátek 28. července zde začal festival kapel z Benešova a blízkého okolí a pokračuje i v sobotu.

Páteční hudební program, který byl zaměřen na alternativní styly, odstartovala hardcore punková kapela RV4. Tu na pódiu vystřídala skupina Pigstyle se svým thrash-rock'n'rollovým vystoupením. O večerní hudební tečku se postarala kapela Cukletu.

Sobota pak patří kapele RockTom, původem z nedalekých Tomic, a Rozjetým Veverkám.

Kromě hudby nabízí akce možnost pohodového odpoledne s nabídkou jídel z grilu a degustací osmi piv ve stánku Max Beer Bar. Jedním z piv byla i Max Beer Benešovská desítka, kterou pro benešovský pivní bar uvařil v Pivovaru Volt v limitované edici držitel ocenění Sládek roku2023 Marti Paluš. Desítka podle receptury z baru má na Sladovce svou premiéru.

Návštěvníci také mohou proniknout do tajů kovářského umění díky ukázce kovářské dílny.

Tuhle příležitost si nenechte ujít. Národní pivovar Budvar úplně poprvé uvařil pšeničné pivo. Letní limitka Kraťas vznikla ve spolupráci s minipivovarem Volt.
Jak speciál chutná, prozradili ti nejpovolanější. Sládci Petr Košin z Budvaru a Martin Palouš z Voltu.

Nejprve čtenářům prozraďte, proč jste se rozhodli pro spolupráci.
Petr: Aleš Dvořák, létající sládek Budvaru, který má naši spolupráci s minipivovary na starosti, se s Martinem zná a Volt má mezi svými oblíbenci. Když jsme tedy hledali parťáka na letošní limitku, přijeli jsme do Voltu ochutnat jejich piva a potkat se s Martinem, a odjeli jsme už domluvení. Prostě to sedlo.

Martine, představte nám váš pivovar. Kolik vaříte různých piv?
Martin: Spoustu! Rádi zkoušíme stále něco nového. Nejvíc nás vystihuje asi slovo „hravost“, hlavně nedělat furt to samé. Jsou na to zvyklí i naši zákazníci – když máme v nabídce třeba jen 15 druhů piv, už si stěžují, že je malý výběr. I proto nás tohle pivo baví – už se znova nikdy neuvaří.

Kde jste se při výrobě speciálu inspirovali?
Petr: Vždy jsme si chtěli pšeničné pivo v Budvaru uvařit, tak když jsme dostali příležitost, neváhali jsme po ní skočit. Když jsme pak u Martina ochutnávali jeho pšeničná piva a rozhodovali, které pivo by bylo nejvhodnější, padla volba na witbier Ledka.

Takže je Kraťas založen na existující receptuře piva od minipivovaru Volt?
Martin: Ano, ale je slabší, aby to bylo na léto vhodnější, a má trochu jiné chmely. Pro pokročilejší ještě dodám, že netradičně, tak trochu po budvarsku, pivo zrálo asi šest týdnů místo klasických dvou a vařilo se na jeden rmut místo infuzí. Myslím, že díky tomu je takové vyvážené, dobře pitelné, až ležákové.

Jak takové pivo vzniká?
Martin: Od první schůzky to trvalo skoro rok! Petr: Mysleli jsme, že Martinovu recepturu trochu vylepšíme, upravíme, uděláme si to po našem, tak jsme společně vymysleli tři receptury, které jsme uvařili na Jihočeské univerzitě, která je náš partner. Ty jsme pak testovali jak interně v obou pivovarech, tak i na čepu u Martina v hospodě. Každá várka ale měla něco do sebe, proto jsme to znovu přepsali a další zkušební verzi jsme uvařili přímo u Martina v pivovaru. Martin: Ta už se celkem blížila finální verzi, kterou můžete dneska ochutnat, ale obsahovala sladovanou pšenici (v Kraťasu je nesladovaná pšenice, pozn. red.) a chyběly tam ovesné vločky. Takže vlastně úplně jiné pivo. To jsme pod názvem „Witbier Experiment“ poslali do prodeje a podle odezvy jsme vyladili finální recepturu.

Jak probíhalo samotné vaření?
Martin: My s Vaškem (podsládek minipivovaru Volt, pozn. red.) vstávali ve čtyři ráno, abychom to z Jablonce do Budějovic stihli na sedmou. Petr: Pro mě to začalo už před víkendem – rozmnožili jsme si v budvarské mladině kvasnice. Tohle je celkem specifické, minipivovary to nedělají, s ohledem na jejich objemy to nepotřebují, ale pro tuhle várku bychom jich museli koupit strašně moc, tak jsme to vyřešili takto. Bylo to docela náročné, uhlídat správné teploty, aby se kvasnice „neuvařily“, ale podařilo se, mám z toho radost.

Jak byste sami Kraťas popsali?
Martin: Krásně zakalené, „bílé“ pivo, z kterého trčí pomerančové a citronové tóny a koření – koriandr. Petr: Cítím z toho typickej belgickej „ejl“.

Na tradici poutních cest odkazuje nové pivo z Kláštera Hejnice. Etiketu zdobí obrázek babky, která i přes svůj věk svižně vykračuje směrem k hejnickému poutnímu kostelu Navštívení Panny Marie. Zlatavý mok nese název Hejnická putovnice.

„Postavu téhle babky jsem kdysi viděl na jedné pohlednici. Byla to karikatura poutníků mířících do hejnického kostela někdy z let 1920-1930. Tedy z doby, kdy se Hejnice nazývaly Haindorf, měly svůj specifický dialekt, stál tu ještě hotel Kaiserhof a nespočet hospod. A po poutních stezkách mířily do Hejnic mraky věřících,“ líčí ředitel Kláštera Hejnice Jan Heinzl.

„Je pravda, že slovo putovnice v českém slovníku nenajdete. Ale vytvořili jsme ho ze slova putovat, kterému každý rozumí. Hejnice jsou vyhlášeným poutním místem už od 14. století. Za tu dobu k němu po poutních cestách došly miliony lidí,“ vysvětluje Heinzl inspiraci pro název nového piva.

Hejnickou putovnici vaří pro klášter jablonecký pivovar Volt, vždyť i z Jablonce vedla do Hejnic poutní cesta.

„Putovnice je světlý ležák, desítka. Ale desítka v podání malého pivovaru je něco úplně jiného než desítka z Plzně. To má úplně jiné grády. Jako byste pili minimálně dvanáctku,“ usmívá se Heinzl.

Ten doufá, že nové klášterní pivo zaujme nejen návštěvníky areálu nebo místní obyvatele, ale stane se také regionální značkou, kterou si lidé budou kupovat jako suvenýr z Hejnic.

„Před válkou si poutníci v Hejnicích kupovali na památku zdejší vypalované dřevěné krabičky, dřevěné nádobí, talíře, šachy, byla tu i porcelánka, která měla velký odbyt, ale to všechno je teď pryč. Proto se snažíme nabízet něco, co lidi zaujme a zachutná jim. Kromě piva nabízíme od letoška premiérově i Hejnický klášterní med od našich včel,“ říká Heinzl.

Genderově vyvážené názvy
Hejnická putovnice přitom není prvním pivem, které si klášter nechává vařit. Před čtyřmi lety začal frýdlantský pivovar dělat pro klášter jedenáctistupňový svrchně kvašený ležák jménem Anastas, po význačném představiteli hejnických františkánů Anastasi Peerovi.

Peer byl jedním z posledních představených kláštera v předválečné době. V Hejnicích byl velice oblíbený. Věnoval se mládeži, miloval Jizerské hory a byl i nadšeným horolezcem.

„Chtěli jsme to trochu genderově vyvážit a tak jsme pro nové klášterní pivo zvolili k Anastasovi právě ženské jméno. Proto Hejnická putovnice. Je to svým způsobem i symbolické, protože Anastas Peer později kněžskou službu opustil, aby se mohl oženit,“ říká s trochou nadsázky současný hejnický farář Pavel Andrš.

Na tom, že si klášter nechává vařit pivo, nevidí nic špatného. „Nakonec pivo bylo dlouhá staletí považováno za postní nápoj. Hejnickým mnichům františkánům jej frýdlantský pivovar dodával od nepaměti. Až po válce se vazby mezi pivovarem a klášterem zpřetrhaly,“ dodal Andrš.

Za studena chmelený a lehce citrusový Opičí Ejl vznikl jako spolupráce Budvaru a minipivovaru Nachmelená Opice loni. Pro národní pivovar to byl úplně první ALE, který kdy uvařil. Speciál měl obrovský úspěch. Letos se Budvar vytasil s další limitovanou edicí. Pšeničné pivo typu witbier uvařené sládky Budvaru a minipivovaru Volt vznikalo rok. Uvařit ve velkém pivovaru rukodělné pivo Kraťas byla pořádná dřina. A to doslova.

Pro Budvar to bylo další „poprvé“. Pivovar zaměřený na ležáky loni premiérově uvařil ALE, letos pro změnu vznikl v Českých Budějovicích witbier, lehké pšeničné pivo belgického typu. Kraťas je výsledkem spolupráce sládků Petra Košina z Budvaru a Martina Palouše z jabloneckého minipivovaru Volt. Společně uvařili jedinou várku piva, kterou mohou právě teď zájemci v Česku ochutnat.

Oba sládci si spoluprací udělali radost. „Vždy jsme si chtěli pšeničné pivo v Budvaru uvařit, takže když jsme dostali příležitost, neváhali jsme po ní skočit. Když jsme pak u Martina ochutnávali jeho pšeničná piva a rozhodovali, které pivo by bylo nejvhodnější, padla volba na witbier. Oproti weizenbieru je toto pivo pro českého spotřebitele přijatelnější, více pitelné,“ popisuje Petr Košin z Budvaru.

Pro Martina Palouše byla spolupráce s národním pivovarem splněný sen. „Který sládek by si nechtěl svoje pivo uvařit ve velkém pivovaru, který má rád a všichni ho znají?“ klade řečnickou otázku Palouš.

Rukama prošly tři tuny pšenice
Výroba speciálu ale byla i pořádná dřina. „Museli jsme nejprve rozmnožit v budvarské mladině kvasnice, což je celkem specifické, minipivovary to nedělají, s ohledem na jejich objemy to nepotřebují, ale pro tuhle várku bychom jich museli koupit strašně moc, tak jsme to vyřešili takto,“ vysvětluje sládek Budvaru. „Ono celkově uvařit u nás něco jiného než ležák je celkem fuška. Pro kolegy to znamenalo například ručně nasypat do sila kolem tří tun pšenice,“ upozorňuje sládek Petr Košin.

Mákli si pivovarníci z obou pivovarů. „Ručně jsme tam naházeli zhruba 300 kilogramů ovesných vloček a chmely. Je to fakt rukodělný pivo,“ uvádí Martin Palouš. Sládek a jeho kolegové museli vstávat i ve čtyři ráno, aby to z Jablonce nad Nisou, kde Volt sídlí, do Českých Budějovic stihli do sedmi hodin ráno.

Celý jeden rok se pivo ladilo
Také samo pivo muselo urazit dlouhou cestu než se dostalo do hospod. Výrobní proces od první schůzky trval skoro rok. „Mysleli jsme, že recepturu Voltu trochu vylepšíme, upravíme, uděláme si to po našem. Společně jsme vymysleli tři receptury, které jsme uvařili na Jihočeské univerzitě, která je naším partnerem. Ty jsme potom testovali jak interně v obou pivovarech, tak i na čepu u Martina v hospodě. Každá várka ale měla něco do sebe, proto jsme to znovu přepsali a další zkušební verzi jsme uvařili přímo u Martina v pivovaru,“ popisuje tvorbu receptu Petr Košin, sládek Budvaru.

Pro příznivce koriandru
Pro Volt je vytváření nových piv skoro až rutina. Vaří totiž hned několik stylů a rádi zkoušejí stále něco nového. „Nejvíc nás asi vystihuje slovo hravost, hlavně nedělat furt to samé. Jsou na to zvyklí i naši zákazníci. Když máme v nabídce třeba jen 15 druhů piv, už si stěžují, že je malý výběr. I proto nás tohle pivo baví. A už se znovu nikdy neuvaří,“ připomíná sládek jabloneckého minipivovaru.

S výsledkem jsou spokojeni oba sládci. „Cítím z toho typickej belgickej ejl,“ přibližuje Kraťase po svém budějovický sládek Petr Košin. „Je to krásně zakalený ,bílý’ pivo, z kterého trčí pomerančové a citronové tóny a koření, konkrétně koriandr,“ popisuje Martin Palouš, jemuž se moc líbí také etiketa s motivem letních kraťasů. „Je naprosto boží. Je to svěží, vidíš tam tu pohodu, klídek,“ popisuje sládek své dojmy.

Název Kraťas, čili zkrat, navíc pasuje k dalším elektricky laděným názvům piv, které minipivovar Volt používá. V jejich nabídce najdete například Polovodič, Adaptér nebo Baterku.

Baterka, Adaptér, Nabíječ, Dynamo. To je jen výběr z třiceti různých piv, která nabízí jablonecký minipivovar Volt. Ročně uvaří ve sklepích vily nedaleko přehrady patnáct set hektolitrů nepasterizovaného a nefiltrovaného piva.

Větší množství už zdejší dvounádobová varna nepojme. I proto čeká pivovar stěhování do nové provozovny v nedaleké Liberecké ulici. Ta bude mít kapacitu až dvacet tisíc hektolitrů, a to už by Volt zařadilo mezi střední pivovary.

„Jestli se mezi ně dostaneme, to uvidíme. Nám zatím postačí, když budeme moci vyrábět na jednom místě, dnes totiž kvůli nedostatečné kapacitě vaříme i v jiných pivovarech, třeba náš ležák Jiskra vyrábíme i v Dalešicích, kde se natáčel film Postřižiny,“ prozrazuje sládek Voltu Martin Palouš.

Minipivovar, který svým jménem odkazuje na vynálezce Alessandra Voltu, vznikl v Jablonci před pěti lety. První rok v něm uvařili sedmdesát hektolitrů piva, druhý už desetkrát tolik a dnes jsou na plné kapacitě 1500 hektolitrů za rok. Dalších zhruba tisíc hektolitrů uvaří ve spřátelených pivovarech.

Až se přestěhuje výroba do nového, zůstane v současné vile už jen restaurace a penzion a ve sklepích zkušební laboratoř, kde budou sládci zkoušet nové recepty, případně do nich pouštět létající neboli kočovné pivovary.

Oproti tradičním pivovarům vyrábí Volt nefiltrované a nepasterizované pivo, vařené v malých objemech. I proto je jeho cena vyšší. Zato ale dostane zákazník chuťově zajímavější mok, s větším obsahem chmele i s ovocem.

Mezi nejoblíbenější ležáky patří Jiskra, kterou vaří v již zmiňovaných Dalešicích, a pak Prezidentský speciál. „Ten vaříme tady v Jablonci a loni vyhrál titul regionální potravina roku v Libereckém kraji. Co se týče svrchně kvašených piv, tak nabízíme jedenáctku s názvem Adaptér, která vznikla v době covidové, a Baterku, to je patnáctka,“ přibližuje sládek. Vloni vyhlásila organizace Sdružení přátel piva Volt třetím nejlepším minipivovarem v zemi.

Stále více jsou v oblibě i takzvané kyseláče, kdy při výrobě „zkazí“ pivo laktobacily, které požírají bílkoviny a vytvářejí kyselinu mléčnou. Právě ta pak může za kyselost. Následně se pivo převáří, projde kvašením a pak se do něj přidá ovoce.

„Zkoušeli jsme meloun, ale moc tam cítit není, ani mango není nějak výrazné. Nejvíce je znát malina a maracuja. A na tanku máme teď i další novinku, což je Gose, kyselé pivo, do kterého přidáváme himálajskou sůl a pak i borůvku. Je to starý německý styl piva,“ dodává Martin Palouš.

S názvy piv pomáhají i samotní zákazníci. Prostřednictvím sociálních sítí vymýšlejí ta nejlepší jména. A tak v nabídce nechybí třeba Baterka, Nabíječ, Pojistka či Protinožec.

Sládek počítá s tím, že letošní tržby se během letních měsíců dostanou přes milion korun, a pokud se podaří pivovaru prorazit více i v kamenných hospodách, mohly by růst i přes zimu.

Navíc má naději, že nově ochutnají jablonecké pivo i zákazníci v Anglii. Představí ho tam pivovar Budvar, který se rozhodl pro export vybraných řemeslných piv z několika českých minipivovarů.

Ostatně ochutnat výrobky některých českých minipivovarů budou moci lidé i v Jablonci. V září totiž Volt pořádá festival Voltáž, kde představí ten nejlepší výběr. A v letošním roce se v jednom ze stánků budou čepovat i americká řemeslná piva.

Většinovým vlastníkem minipivovaru Volt je společnost QF Investment a její majitel Milan Zemánek. Menší podíl pak patří majiteli firmy Eleven Martinu Křenkovi a Romanu Gaalovi, který je zároveň jednatelem Voltu. QF Investment je dceřinou společností Meritonu, firmy, která patří do investiční skupiny Miton.

Nenápadná jablonecká prvorepubliková vila poblíž přehrady ukrývá ve svém přízemním patře příjemný pivní pub i moderní prosklený varný prostor, kterému vládne talentovaný mladý sládek Martin Palouš. Pod jeho vedením vznikají špičková řemeslná piva spojená motivem elektrického proudu. Vítejte v pivovaru Volt.

Vztah piva a elektřiny má prozaické vysvětlení. Pivovar se nachází poblíž místa, kde dříve působil Alessandro Volta, proto se proud dostal výrazně i do ideje pivního brandu, který vznikl v roce 2017. Nemuselo to tak ale dopadnout, Martin Palouš s úsměvem vypráví, že Volt mohl být na počest filmového magnáta klidně nazvaný Walt: „Jsem rád, že jsme zůstali u té elektriky a nemusím vařit Pocahontas, ale můžu dělat Pojistku, Zkrat a Vypínač.“

Jméno Palouš není v současné řemeslné pivovarské scéně rozhodně žádnou neznámou. Martinův starší bratr Pavel vaří v pražském Cobolisu a před nedávnem se podepsal i pod společnou speciální várku s pivovarem Budvar. Martin má za sebou rekvalifikační sládkovský kurz v nedalekém Frýdlantu, kam se Skaut vypravil v minulém dílu.

Pivní geny Martin rozhodně nezapře. Ve Voltu působí necelé dva roky a místní pivní portfolio vyladil téměř k dokonalosti. Dobře je to vidět na anglické IPA, jednoduchém, ale návykovém „pátečním pivu“, jak ho přezdívá sám autor. Nicméně jakékoli zdejší pivo s nádhernými designovými etiketami, které chytře pracují s motivem elektrického proudu, představuje chuťový zážitek.

Jablonecký Volt je skvělý tipem i na rodinný výlet. Nabízí totiž rozsáhlou zahrádku s vlastní malou chmelnicí a krásným výhledem na přehradu. Ve vile lze přenocovat a symbolicky dobít baterie pivem, které patří k tomu nejlepšímu, co česká řemeslná pivovarnická scéna nabízí.

Také Jablonec bude mít svůj vlastní Oktoberfest. Proběhne od pátku do neděle v pivovaru VOLT. Kromě tradičních bavorských piv jako je Paulaner budou moci lidé ochutnat úplnou novinku pivovaru, osmnáctistupňové velmi hořké pivo typu American Double IPA Zkrat. A co by to bylo za Oktoberfest bez pořádné hudby, zahrají Scoffers a Hitfakers.

Jde o první Voltovy slavnosti v oktoberfest duchu. Začíná se už v pátek v 18.01, kdy budou naraženy první sudy októbr piv. Kulturní vložku pak obstará kapela Scoffers. V sobotu a v neděli se pak začíná ve dvě odpoledne, sobotní večerní program pak doplní skupina Hitfakers. Celou dobu se budou pít októbr piva Paulaner a Maisel’s Weisse. Lidé budou moci ochutnat i Voltovu novinku – dvojitou Ipu Zkrat. „Zkrat se narodil před několika týdny v naší Volt varně, rodičem je samozřejmě pivní mág Martin Palouš se svým týmem a toto rozverné pivo vyrostlo v pořádného dospěláka. V říjnu bude plnoletý, tudíž má krásných 18°. Je drze hořký a pro znalce má brutálních 100 IBU,“ říká Leoš Svoboda z Voltu. Kromě piva pak návštěvníci ochutnají tradiční bavorské dobroty od klobásek, pivní sýr Obatza až po pečené selátko.
Voltův Oktoberfest
Už nyní od pátku do neděle 5. až 7.října.
První sud narážíme v pátek v 18 hod.

Zkrat
Volťácká premiéra by Martin Palouš - Zkrat 18% EPM, American Double India Pale Ale, IBU 100

Paulaner Oktoberfest bier
Jedná se o tradiční středně silné, sladové, jantarově zbarvené pivo, průzračné.Toto pivo se vyznačuje dlouhým uskladněním (dobou ležení). Sladina je koncentrována spíše v aroma než v chuti. Je sladové, ne však těžké. Lahodné pivo, s plným buketem a sladce kořeněného nádechu dodávaného z jantarově červeného sladu.

Maisel’s Weisse - DEJ SI MAJZLA! BAVORSKÁ PŠENICE – WEIZENBIER
Pečlivý výběr té nejlepší pšenice, ječmene a chmelů, spolu s unikátním kmenem vlastních pivních kvasnic a tradičními metodami vaření, dávají svrchně kvašenému pšeničnému pivu Maisel's Weisse jedinečný charakter.

Na čepu by v budoucnu chtěli mít až deset druhů piv. Za první rok fungování vytočili 53 tisíc litrů piva, které je výrazné a má specifickou chuť. Přesto spolumajitel malého jabloneckého pivovaru Volt Milan Zemánek společně s jeho pravou rukou a sládkem Martinem Paloušem tvrdí, že jsou teprve v polovině. „Stále je co zlepšovat,“ říká Palouš, který poskytl Deníku rozhovor.

Jablonecký pivovar Volt oslavil v srpnu rok existence. Můžete zhodnotit, jak se uchytil v konkurenci ostatních pivovarů?
Konkurence není tak velká. Je tu naopak obrovský prostor k podnikání. Díky lidem, kteří se k nám připojili, se nám daří. Naším cílem není jen uvařit dobré pivo, ale vytvořit zde hezké místo, kam se lidé budou vracet.

Vaše piva nemají typickou chuť klasického českého piva. Čím to?
Je to dáno chmelem, určitě nepřidáváme žádné citrony, pomeranče nebo jakékoliv ovoce, po kterém je pivo cítit. Je to opravdu dáno pouze chmelem, který je šlechtěný a není českého charakteru. Vykupujeme chmely z celého světa. Ty české dávají známou hořkost, kterou najdeme v klasických europivech. Také razíme zákon o čistotě piva, který říká, že do piva patří jen chmel, kvasnice, slad a voda.

Za rok jste uvařili více než třináct druhů piv. Chystáte i další?
Do konce roku bych chtěl vymyslet zhruba dalších pět druhů. Samozřejmě reagujeme i na roční období, takže přitvrdíme a přidáme pár „voltů“ navíc. Zrovna teď budu přetahovat ze spilky na ležácký tank nové osmnáctistupňové pivo a bude brutálně hořké a zároveň z něj bude cítit pomeranč a pryskyřice. Je vyrobeno ze třech druhů chmele. A ponese jméno Zkrat.

Právě na specifická jména vašich piv se chci zeptat. Vy jako sládek vymýšlíte recepty. Kdo ale vymýšlí názvy piv, jako jsou Elektron, Pojistka, Baterka, Startér, Eliášův oheň a další?
Já si raději pohraji s receptem, názvy nechávám na spolupracujícím grafickém studiu nebo je vymýšlejí majitelé či investoři společně. To víte, u piva vznikne spousta nápadů.

Nemáte tedy ustálenou nabídku a zákazník může dostat každý den jiné pivo?
Ano, přesně tak. Naše myšlenka je, že chceme každý den přinášet něco nového. Nechceme stereotyp a sklouznout k tomu, že přijdete do Volta a budete tu mít každý den stejných pět druhů piv. My rádi experimentujeme. Chceme mít klasiku a do toho vymýšlet stále nové a nové. Je to takové pivní dobrodružství.

S kolika druhy piv jste začínali?
Začínali jsme s pěti druhy piv. Úplně první pivo byla čtrnáctka Zesilovač.

Které pivo u vás nejvíc frčí?
Přes léto to byla devítka Startér, to nám pochválili i pivaři, kteří piva hodnotí. Velmi oblíbený je Eliášův oheň, který mají kromě řady oficiálních ocenění rády zejména ženy.

Po Jablonci jsem ale i zaznamenala, že někomu pivo nechutná. Co vy na to?
Většinou nechutná vyznavačům europiva. Tedy těm, kteří chodí na ležáky do pivnice. Navíc naše piva jsou živá. Jsou tam stále nějaké kvasnice. Běžné pasterizované pivo bez živých složek vám vydrží měsíce, naše v teple několik dní.

A to se vám vyplatí?
My jsme skoro téměř vyprodaní.

Máte dvě provozovny u první nádrže jablonecké přehrady. Kde jinde vás lidé najdou?
Začíná od nás odebírat pár restaurací v Jablonci, kde Volt čepují. Čepují nás ale i v liberecké restauraci. Mimo region dodáváme do ochutnávkových pivnic. Tam se střídají na čepu pivovary, pivní druhy. Snažíme se dostat do podvědomí lidí i díky festivalům.

Kolik jste za rok vytočili litrů piva?
Dovařili jsme 106. várku. Což je 53 tisíc litrů, které jsme uvařili tady v jabloneckém pivovaru. Ležáky vaříme ale i v jiných pivovarech, protože kapacita nám zde samozřejmě nestačí. Například Jiskra vzniká ve známém pivovaru Dalešice, kde se natáčely Postřižiny.

Jak vznikl název Volt a kdo ho vymyslel?
S grafickým studiem jsme vymýšleli názvy jako alchymista, dílna, kuchyně. Zkrátka něco tajemného, kde se míchají ingredience, kde něco vzniká. Přes nějakou přesmyčku vznikl Volt, který se snaží dostat do piva veškerou energii. Jako vedlejší produkt vznikla Baterka.