Vyzkoušejte si práci sládka v našem minipivovaru a uvařte si vlastní poctivé pivo!

No, nezní to přímo skvěle? Vlastní pivo, jehož lahodnou chuť si pak budete moci vychutnat přímo ze soudku, který si u nás vyvaříte.
A vůbec není čeho se bát. Práce sládka je sice náročná, ale velice zajímavá a pestrá množstvím činností. My vám všechno ukážeme a vysvětlíme krok za krokem. Náš zkušený sládek se vám bude věnovat celý den a přesně vám bude říkat, co máte dělat, a také vysvětlovat, proč to tak máte dělat. Dozvíte se spoustu informací nejen o výrobě piva, ale o všem, co s pivem souvisí. Po celou dobu pracujete v čistém prostředí, pouze s přírodními surovinami a vyzkoušíte si šrotování sladu, přípravu varny, vystírku, dekokci či infuzi, chmelovar, různá měření v průběhu výroby, přípravu kvasnic, spílání a vůbec všechno, co s výrobou piva souvisí.

Cena:
● 2.990 Kč pro 1 účastníka / 3.500 Kč pro 1 účastníka a doprovod
● 4.300 Kč pro 2 účastníky / Pro větší skupiny sestavíme nabídku na míru

Účastník má v ceně:
● aktivní celodenní účast při výrobě piva
● ochutnávku všech aktuálně navařených piv zrajících v tancích v ležáckém sklepě
● studený rautový obložený talíř s pečivem
● dárkové dvojbalení Tišnovských piv dle vlastního výběru
● kartu sládků – členství v Klubu tišnovských sládků (skupina osob, které jsou přednostně zvané na ochutnávky nových piv, zajímavé přednášky a jiné uzavřené akce, mají slevy na produkty apod.)
● originální pivní sklenici s logem Tišnovského piva
● tričko s nápisem: Vařil jsem Tišnovské pivo
● silikonový náramek Tišnovské pivo
● dárkový poukaz na pivní soudek o objemu 10 L, s pivem, které sám vařil

Doprovod má v ceně:
● aktivní celodenní účast při výrobě piva
● ochutnávku všech aktuálně navařených piv zrajících v tancích v ležáckém sklepě
● studený rautový obložený talíř s pečivem

Den vaření:
Všední dny i víkendy. Na konkrétním termínu je třeba se předem domluvit.

Časová náročnost:
Minimálně 10 hodin. Vaříme od brzkého rána do večerních hodin. Na vás samozřejmě záleží, jestli s naším sládkem absolvujete celý den nebo odejdete dřív. Dokonce ještě odpoledne před dnem vaření probíhá příprava varny a chystají se suroviny, což jsou činnosti, u kterých už můžete také být.

Vhodné oblečení:
Doporučujeme pracovní boty a oblečení na převlečení a také něco teplého na přioblečení. V ležáckém sklepě je chladno, takže mikina či bunda se vám bude určitě hodit. Vzhledem k tomu, že výroba piva je mokrý proces, určitě se vám také neztratí, budete-li s sebou mít na přezutí i holínky na některé činnosti.

Doplňková nabídka:
● focení při vaření s fotografkou a vytvoření série 10-ti nejlepších fotek
● pivovarský ochutnávkový večer - možnost zajištění pivovarského večera pro vás a vaši rodinu, přátele či obchodní partery v naší Tišnovské pivnici. Na čepu jsou stále všechna naše piva a příležitostné pivní speciály vlastní i z jiných minipivovarů
● zajištění ubytování

Možnost vystavení dárkového poukazu. Pro objednání nebo podrobnější informace pište na: info@pivovartisnov.cz
Určeno pro osoby starší 18 let. Podmínkou je platný zdravotní průkaz nebo potvrzení o bezinfekčnosti.

Více naleznete na stránkách Pivovaru Tišnov.

Petr Peška je ředitelem a zároveň sládkem nového minipivovaru v Tišnově. Jaké pivo se vaří pětadvacet kilometrů od Brna a kde jej ochutnat? Nejen to se dozvíte v rozhovoru pro deník Metro.

Jak se to má s historií vaření piva v Tišnově?
Historie vaření piva tu sahá až někam do 13. století, kdy některé měšťanské domy disponovaly právem svobodného vaření a šenkování piva. Ve 14. století už byly v Tišnově desítky právovárečných domů. Podmínky pro výrobu a prodej i množství domácích varen se pak měnilo v souvislosti s dalšími historickými událostmi. Pivovar v Tišnově vznikl v první polovině 19. století. Měl však konkurenci v klášterním pivovaru u Porta coeli v Předklášteří, tehdy ještě součásti Tišnova. Později už se pivo vařilo právě pouze v Předklášteří. Roku 1915 se pak z důvodu nerentability přestalo v pivovaru pivo vařit a v jeho prostorách se pouze skladovalo černohorské pivo. Přesně po sto letech se pak na výčepech opět objevilo Tišnovské pivo. Od konce loňského roku jsme začali vařit pivo v partnerském minipivovaru a zároveň se pustili do hledání vyhovujících prostorů přímo v Tišnově. Před pár týdny jsme dokončili rekonstrukci jedné z budov v průmyslovém areálu a nyní pivo vaříme přímo v Tišnově.

Jak vás napadlo pustit se do tohoto oboru?
Nedokážu říct přesný moment, kdy mně tento nápad poprvé proletěl hlavou. Ty myšlenky uzrávaly delší dobu. Významnější roli v tom pak hrál cyklistický výlet po Německu. Tamní pivní kultura, v níž hrají lokální pivovary významnou roli, mě nadchla.

Kde jste sbíral zkušenosti?
Nejvíce jsem se toho naučil v rámci sládkovského kurzu, v němž je kromě teorie i řada praktických předmětů. Sládkování je pěkné české slovo, ale vaření piva je vlastně chemický proces. Sládek je v dnešní době víceméně technolog. Každý si samozřejmě postupy upravuje, vytváří vlastní recepturu, a to dělá každé pivo specifickým, ale některé věci jsou prostě dány. Sládkové za starých časů to měli samozřejmě náročnější. Například ohřívání na konkrétní teplotu byl docela kumšt. Dnes už to za nás zvládne technika. Stejně tak si dřív sládkové předávali vědomosti z generace na generaci. Věděli, jaké postupy jsou dobré, ale netušili proč. Dnes už díky vědomostem z chemie víme, proč jsou dané postupy vhodné.

Kolik piva vyrábíte?
Nyní máme kapacitu pro necelých 1500 hektolitrů ročně, pokud se nám bude dařit, rádi bychom se časem dostali na trojnásobek.

Z jakých surovin pivo vaříte?
Používáme především moravské slady a žatecké chmely. V dnešní době už je pro pivovary jedinou opravdu lokální surovinou voda.

Jak důležitá je pro chuť piva právě voda?
Voda tvoří největší procentuální část piva, takže svůj význam hraje, pro chuť jsou však důležitější ostatní složky. Špatná voda může pivo zkazit, ale jestli máte kvalitu vody dobrou nebo naprosto excelentní, to už ve výsledku zas až takovou roli nehraje. Chuť piva je ovlivněna řadou věcí. Záleží i na tom, co jste předtím jedl a vliv může mít i atmosféra. Když pijete v dobré partě, může vám stejné pivo chutnat úplně jinak, než když ho pijete poté, co jste se pohádal se ženou. Chuť samozřejmě může zásadně ovlivnit i výčepní. A celkově je to individuální. Každému chutná něco jiného. Navíc dnes už chemicky dokážete vytvořit jakoukoliv chuť a někomu tak může chutnat mnohem víc šunka s 30 % masa než šunka s 90 % masa. Proto se třeba já osobně nejdřív zajímám o výrobní proces a složení piva a až poté o chuť. V Německu podle zákona musí mít pivo 100 % základní suroviny, v Česku stačí 60 % a někteří výrobci na to samozřejmě hřeší. Když vidím na etiketě piva ve složení chmelový extrakt, tak si je určitě nekoupím.

Jaká piva máte nyní v nabídce a jaké jsou v nich hlavní chuťové rozdíly?
Většina z nás, kdo se kolem výroby pohybujeme, máme rádi hořká piva. Proto jsme jako první udělali spodně kvašenou třikrát chmelenou poctivou hořkou dvanáctku. V rámci tabulek hořkosti se pohybujeme v druhé polovině. Desítka, která následoval, se v rámci své kategorie také pohybuje v horní polovině hořkosti a je chmelená dokonce čtyřikrát. Dáváme do ní tři různé chmely ve čtyřech fázích výroby. Jako poslední dáváme těsně před koncem chmelovaru ještě jednou Žatecký poloraný červeňák kvůli intenzivnější vůni. Pro lidi, kteří si v hořkých pivech zas až tak nelibují, jsme pak začali vyrábět jedenáctku. Dvanáctku jsme pojmenovali Tišnovan, což vychází ze slova měšťan, desítku Tišnovák, to jsme zase odvodili od slova sedlák a sladší jedenáctku Tišnovanka. Ke každému druhu podle toho děláme i speciální sklenice. Pro desítku je určený klasický krýgl, pro dvanáctku vysoká sklenice a pro jedenáctku máme skleničky na stopce. Na etiketách máme zase vyfocené tišnovské dominanty. Snažíme se zkrátka dát samotnému pivu ještě přidanou hodnotu. Pro naše fanoušky jsme vytvořili také Klub tišnovských sládků, jehož členové mají různé výhody.

Kde lze Tišnovské pivo ochutnat?
Zatím nemáme hospodu, která by naše pivo měla ve stabilní nabídce. Často jej však nabízí tišnovská Pohoda a Campanula. V Brně nás můžete ochutnat například v populárním výčepu Na stojáka nebo ve Veselé vačici. Aktuální seznam najdou zájemci vždy na webu pivovartisnov.cz a na našem facebookovém profilu. Zde informujeme i o tom, kde je příležitost koupit si pivo domů.

Minipivovary nyní zažívají velký boom. Myslíte, že jich bude ještě přibývat?
Myslím, že ještě zdaleka nejsme na vrcholu. V Německu mají minipivovary a velmi malé pivovary s výstavem do 50 000 hektolitrů ročně přibližně 90 % trhu, u nás je to 11 %. V Belgii, která je podobně velká jako Česko, funguje kolem dvou a půl tisíce minipivovarů, v Česku jich je přibližně 250. Myslím, že je tedy ještě hodně prostoru pro nová piva.