Pivovar Tahoun. Za posledních pár let se především o speciálech z tohoto malého pivovaru na pomezí Nymburska a Boleslavska velmi živě diskutuje. Alespoň podle zkušeností autora tohoto textu ve výlučně pozitivním a pochvalném duchu.

Když Nymburský deník loni zveřejnil anketu o nejlepší pivovar v regionu, dostal spoustu výtek (kulantně řečeno), že v nabídce chybí pivovar Tahoun. Marně jsme namítali, že zeměpisně vzato, leží tato bohulibá výrobna s restaurací ve Všejanech už na Boleslavsku. I Nymburští ji prostě berou jako svoji a například jeden místní nejmenovaný učitel biologie a přírodopisu si výlety přímo do pivovarské restaurace nemůže vynachválit.

S pivem pod značkou Tahoun se mohou zákazníci potkat a ochutnat jej i v několika podnicích přímo v Nymburce. Například u Gregorů nebo na Staré Rybárně u hradeb. Dost důvodů pro to, abychom se za dvěma spolumajiteli vypravili přímo na místo činu. Do pivovaru ve Všejanech.

Sami si popsali pivo
Za vznikem pivovaru Tahoun a kvalitního nápoje v mnoha podobách stojí dva spolumajitelé: Ladislav Šolc a Jiří Schovánek. Už bylo zmíněno, že zájemci mohou jejich piva ochutnat i v některých osvědčených podnicích. Málokdo však ví, že třeba v případě nymburských Gregorů, nebo pizzerie Matylda v Lysé nad Labem, se jedná o originální pivo vařené přímo na objednávku pro tyto konkrétní podniky. Tedy není nikde jinde možné ochutnat stejné pivo. „Nemáme ho ani na čepu v naší restauraci ve Všejanech, prostě nikde jinde se nenajde. Sami zástupci těchto podniků se vyjádřili k tomu, jak by pivo mělo vypadat barevně, chuťově a v dalších parametrech. Náš sládek to pak uvařil a oni ve finále schválili, že je to přesně to pivo, které si představovali. Bylo to trochu experimentování, ale vyšlo to napoprvé. Mají v tom svoji stopu a je to jejich pivo,“ vysvětluje Ladislav Šolc u stolu před výčepem přímo ve všejanské pivovarské restauraci. Jen pro doplnění: u Gregorů pod značkou Tahoun dostanou zájemci ležák s pěti procenty alkoholu. U Matyldy v Lysé jde také o ležák, přesněji jedenáctistupňové pivo.

Příběh Chicago
Tahoun však zdaleka nevaří jen ležáky plzeňského typu. Pan Šolc to popisuje na příběhu americké restaurace z Liberce. „V Americe se pijí více svrchně kvašená piva, která lidé často poznají tak, že jsou voňavá. Často si lidé myslí, že když jsou piva svrchně kvašená, že tam kvasnice plavou někde na vrchu. Ale ono je to svrchně kvašené proto, že kvasí při vyšších teplotách. Tyto americké IPY, APY jdou nejvíce k americkým jídlům. Z té liberecké restaurace přijel nakonec její majitel, Američan, s tím, že bychom pro ně mohli uvařit zkušební várku. Řekl si nějaké parametry, ochutnal a v tu chvíli, jako kdyby člověk odjistil granát. Chutnalo, dařilo se mu. Mysleli jsme, že pro další dávku si přijedou za měsíc, ale za necelé tři týdny volali, že jim dochází,“ vypráví pan Šolc relativně čerstvý příběh z přelomu loňského roku.

Chybu hned každý pozná
Sláva pivovaru Tahoun se šíří od 10. června 2022, kdy se uskutečnilo slavnostní otevření. Pivovar i restaurace se stavěly za covidu. Po konci tehdejších restrikcí spojených s pandemií se nová značka rozjela naplno.

Jsou ve čtvrtém roce fungování autoři projektu spokojení? „Já myslím, že se daří. Konkurence je poměrně veliká, ale vaříme výborná piva, hlavně speciály. Orientujeme se na cryo chmely, které používáme prakticky do všech našich speciálů. Spokojenost je. Obchod jde nahoru, vzrůstá a počet odběratelů se zvyšuje,“ zhodnotil stávající situaci Jiří Schovánek.

Kolega Šolc k tomu přidává důraz na kvalitu piva. „Pivo musí být v top kvalitě. Musí být stoprocentní hygiena. Jakmile uděláte chybu, všichni to vědí. Když něco uděláte dobře, musí se to dlouho prosazovat. Popravdě, nečekali jsme, že ta konkurence bude takhle krutá. Ale zároveň neslevujeme z kvality, což se také projevuje v ceně,“ vysvětluje Šolc.

Základem jsou podle jeho slov skvělé suroviny. „My bychom mohli, tak jako spousta menších pivovarů, trochu slevit z kvality, abychom měli nižší ceny. Známe to, sami s partou v létě objíždíme pivovary a ochutnáváme. Nejhorší případ je, když má pivovar pět různých piv, každé vypadá jinak, každé má jinou barvu, ale všechna chutnají stejně. Touhle cestou my jít nechceme. Snižování kvality se na tom pivu pozná a vy jako spotřebitel nám to dáte hned vědět,“ popisuje strategii výřečnější z obou spoluvlastníků.

Vaříme více piva
Abychom o růstu malého všejanského pivovaru jen neteoretizovali, přidáme i čísla. V prvním roce výroby produkoval pod 1 tisíc hektolitrů piva a většina výstavu (vyrobeného piva) šla pro pivovarskou restauraci. Později se začala rozvíjet odběratelská síť a dnes pivovar vyrábí zhruba 1 800 hektolitrů. Ještě letos by se chtěli přiblížit k dvojnásobku původního výstavu, tedy zhruba ke 2 tisícům hektolitrů.

Je to strop, nebo předpokládají, že se bude množství vyrobeného piva ještě zvyšovat? „Z mého pohledu by to bylo ideálně něco kolem 3 tisíců hektolitrů. To by ovšem znamenalo další investice. Když se nám povede splnit cíl letošního roku, tak se ještě rozmyslíme. Tohle je jenom můj názor,“ zdůrazňuje Ladislav Šolc.

Pivo s mořskou vodou
Přidává však k tomu jednu důležitou poznámku. „Osobně mě na tom baví také ta pestrost. Vyrábíme spoustu různých speciálů. Různí spotřebitelé reagují na různá piva. Měli jsme tu stout, nebo belgický tripel. Měli jsme tu gose, které mělo v sobě slanou mořskou vodu. Po prvním ochutnání někteří řekli, že to je tak dobré pivo, že už nikdy jiné nebudou chtít. A jiní řekli, že tohle už nikdy nedají do pusy. Tyhle možnosti nám dává fakt, že jsme malovýroba,“ říká nadšený pivovarník.

Při hledání chce najít další úspěšné speciály, jako byla jejich Mrazivá, první tahounský Cryo Pop. „Je to osmička, ale ona vůbec nechutná slabě. Třeba v létě cyklisti tady říkají, že přesně tohle chtějí. Nepotřebují v tom tolik alkoholu, protože sportují. Máme nealkoholická piva a teď připravujeme úplnou novinku a s ní věříme, že budeme úplně unikátní,“ naznačuje Ladislav Šolc.

Na přímý dotaz, o co půjde, zatím být konkrétnější nechce. „Je to otázka asi dvou měsíců. Ale pokud mám správné informace, v Česku nikdo nic podobného nemá,“ doplňuje s tím, že to bude souviset s trendem zdravého životního stylu.

Ovocná a přírodní piva
Jelikož odmítají dávat do piva jakoukoliv chemii (jak sami říkají, žádné kapičky), ohledně piv s příchutěmi reagují na období, kdy jsou suroviny nejlépe k dostání. Tedy jednoduše, kdy zrají různé druhy ovoce. „Dají se dělat piva s višněmi, jahodami i s kiwi,“ potvrzuje pan Schovánek. Právě na takové chutě se zákazníci Tahouna mohou těšit.

Produkují také takzvané kyseláče. „V případě višní, nebo lesního ovoce to je skutečně několik desítek kilogramů čistého ovocného pyré, které se do toho dá, a je to skoro jako džus. Tím, že je to z čerstvého ovoce, je to samozřejmě zase dražší. Člověk by si mohl vzít nějaký koncentrát EX, dát ho tam, pár kapiček a pivo chutná. Ale to nechceme,“ konstatuje Šolc a doplňuje, že každoročně je to podobný problém se zeleným pivem na Velikonoce. „My říkáme, že máme zelené pivo, ale jen když si ho dáte s půllitrem před světlo. Když ho postavíte na stůl, je spíše hnědé. Protože je to absolutně přírodní. Kdybychom tam dali trošku modré skalice, jako se to dělá v jiných pivovarech, tak je to jako kdybychom zákazníkovi řekli: my vás teď trošku otrávíme, ale budete to mít hezky zelené.“

Ne plastu
Pivovar Tahoun má taky svoji vlastní obalovou politiku. Tedy lidsky řečeno, vybírá si to, v čem pivo rozváží a nabízí. „Standardně stáčíme do pětilitrových jednorázových soudků, nebo do vratných zálohovaných obalů o objemu 10, 15 a 30 litrů. A pak také do půllitrových plechovek a sedmičkových lahví. Teď připravujeme koncept třetinkové lahve a třetinkové plechovky,“ vypočítává Jiří Schovánek.

Podle obou spolumajitelů je plechovka nejlepší obal pro pivo. Na rozdíl od všeobecného mínění, které preferuje lahve. „Rozhodně se nikde veřejně nesnažíme propagovat petky. Když někdo v létě přijde s tím, že chce pivo do petky, tak dobře, občas se nám to tady pod rukou stane, ale sami žádnou velkou distribuci v petkách rozhodně nechystáme.

Dlouhodobé uskladnění v petkách by výrazně poškodilo kvalitu samotného piva. Což by bylo v případě Tahounu fatální. „My nemáme filtraci a pasteraci. Snažíme se, aby to pivo bylo živé, zdravé a mělo plno minerálů, tak jak to má být. Výjimkou budou nějaké nové nápoje, kterým pasterace nevadí,“ konstatoval Šolc.

Pivo, které pomáhá
Pivovar přišel i s jedním sportovně charitativním projektem. Nese název Pivo, které pomáhá. Letos se chystá pátý ročník. „Na podzim se sejdou běžci u pivovaru, loni to bylo už zhruba sto lidí. My vybereme nějaký projekt, přičemž příchozí dají dobrovolné příspěvky, které my jako pivovar zdvojnásobíme. A peníze pak předáme potřebným v rámci vybraného projektu. Například dětem, nebo někomu, kdo je v těžké životní situaci,“ popisuje iniciativu pan Šolc.

Naposledy vybrali částku, která se blížila 100 tisícům korun. „Kolega přišel s tím, že když už tady máme tyhle příspěvky, můžeme těm lidem něco drobného dát. Třeba nějaký přívěsek nebo podobnou věc. A pak přišel s tím: co kdybychom jim řekli, aby si koupili naše pivo. A co vy do toho piva dáte, tak my si nevezmeme naši marži, a to bude tvořit celý ten příspěvek. Čili když někdo přijde a koupí si pivo za stovku, my si z toho nevezmeme žádnou marži, což by byla více než polovina, a to je základ projektu Pivo, které pomáhá.

Letos se běh uskuteční v neděli 4. října dopoledne. Běhá se čtyři a půl kilometru, ale nejde o čas. „Dokonce máme i variantu chůze, někteří si to projdou se psem. Běhá či chodí se tady v okolí po našem lese a je tam hodinový limit, což zvládne každý.“

V minulosti přispěli Domovu pod lípou v Lipníku, který pečuje o mentálně znevýhodněné osoby, či Dětskému domovu v Milovicích. V době povodní poslali příspěvek jedné škole na Moravu, pomohli i postižení dívce. Letos zatím projekt, v rámci nějž někomu pomohou, vybraný nemají. „Oceníme klidně i inspiraci od čtenářů, kteří to teď čtou,“ vyzývají spolumajitelé pivovaru Tahoun.