Minulý rok v červnu otevřel veřejnosti menší část prostor, kde se zachovaly některé původní předindustriální technologie, a dočasnou expozici o pamětihodnostech obce a jejích rodácích včetně známého architekta Josefa Gočára. O prázdninách v areálu promítalo také letní kino. Postupně se připravují další zajímavosti, řekl ČTK předseda spolku Leoš Kvapil.

"Letos jsme se rozhodli dokončit historickou expozici pivovarnictví a sladovnictví a rozšířit ji o předindustriální varnu, jaká fungovala od středověku do roku 1840. Pracujeme na dokumentaci a chtěli bychom mít vše dokončené v červnu," uvedl Kvapil.

V budoucnu by se v pivovaru mělo opět vařit pivo. "Počítáme s ročním výstavem 2000 hektolitrů. Pro minipivovar a restauraci připravujeme technologie, ale provoz zahájíme až po rekonstrukci celého objektu, tak za dva až tři roky," řekl Kvapil.

Pivovar v Semíně je součástí památkově chráněného zámečku z 16. století. Vznikl na konci 17. století, pivo se v něm vařilo více než 200 let. Jedním ze sládků byl otec Josefa Gočára. Posledním majitelem byl Jindřich Dvořák, který neprosperující pivovar v roce 1926 zavřel. Pak objekty, jež chátraly, využíval jako sklady pardubický a chrudimský pivovar, byly v něm i byty.

Minipivovar, restaurace, čokoládovna, ubytování, ale také expozice sladovnictví a důležitá připomínka architekta Josefa Gočára, který se v Semíně narodil. Takové plány má se Zámeckým pivovarem Leoš Kvapil ze stejnojmenné společnosti, která v roce 2017 historickou usedlost zakoupila.

Symbolicky věžičkou na střeše pivovaru započaly rozsáhlé opravy budovy a zavěšením zvonu, kterým byli poddaní svoláváni k robotě, také oprava celého objektu skončí.

„Připravujeme projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí a stavební povolení. Poté bude následovat celková rekonstrukce. Ta by měla trvat zhruba tři roky,“ říká jednatel Zámeckého pivovaru Semín Leoš Kvapil.

Největší prostor rozsáhlého komplexu bude patřit osobnosti Josefa Gočára, který se v roce 1880 v pivovaru jako syn sládka narodil. Zatím patří slavnému rodákovi malé připomenutí v prvním patře.

Do budoucna ale majitelé plánují zpřístupnit také Gočárův pokoj s nezvyklou barevnou výmalbou. Celkem bude mít vzpomínka na slavného architekta a autora Winternitzových mlýnů, bohdanečského pavilonu nebo domu U Černé Matky Boží v pražské Celetné ulici zhruba 500 metrů.

„V červenci představíme první část expozice pivovarnictví a sladovnictví,“ říká Radek Kvapil, další z týmu, který památku obnovuje.

Nejzajímavější částí pivovaru je takzvaný semínský valach, který sloužil k sušení sladu. V Česku jich není více než pět. Připomíná střechu, na niž se slad rozprostřel a sušil. Pochází z první poloviny 19. století. Je 9 metrů dlouhý, 2,5 metru široký a výhřevná plocha je 24 metrů čtverečních.

„Slad se na valachu sušil až dva dny, rozprostřel se po lísce a za pomoci dřevěných prkének, takzvaných limp, se otáčel, aby se nepřipálil,“ řekl Kvapil. Teplo pod naklíčené obilí přiváděly takzvané kalorifery, roury, které valach vytápěly horkým vzduchem. Když se slad usušil, šel si ještě odpočinout na sladovou půdu.

Valach zatím zůstane v původním stavu tak, aby návštěvníci viděli, jak skutečně vypadal. Mezi nejznámější valachy patří ještě ten v Praze v hospodě U Fleků a poté ještě v pivovarském muzeu v Plzni.

Vedle valachu se nachází malý kout, psinek, kde odpočívala obsluha valachu, muži, kteří přikládali dřevo do topeniště valachu a obraceli sušený slad na lískách.

„Svůj pitný režim udržovali pitím piva nebo vody. U valachu bylo poměrně velké horko, takže bylo nutné přijímat tekutiny,“ říká Radek Kvapil.

Hromada obilí se však nejprve musela vykoupat v obří vaně s vodou, v takzvaném náduvníku, který se v pivovaru dochoval původní. Odtud se poté slad po třech dnech přemístil na rovnou podlahu, takzvaná humna. Za pomoci dřevěné lopaty vidrovačky se klíčící obilí ručně převracelo, pracovníci pivovaru museli dávat pozor, aby slad neplesnivěl a nezarůstaly kořínky. Odtud poté zamířil k vyschnutí na zmiňovaný valach.

Piva navaří stejně jako jejich předchůdci
Až se v minipivovaru začne vařit klasický český ležák, bude se jeho produkce pohybovat do 2 000 hektolitrů za rok. To bude zhruba stejné číslo, na které se dostali jejich předchůdci z rodu Dvořáků. Sládek Jindřich Dvořák zde vařil pivo do roku 1926.

„V letech 1910–1911 bylo v Československu 800 pivovarů. Semínský pivovar si stál dobře. V konkurenci se sousedním přeloučským pivovarem měl lepší kvalitu,“ říká Radek Kvapil.

Pivovar poté v konkurenci silných velkých pivovarů ohlásil ukončení výroby a převzal provozování skladu piva včetně stáčení do lahví.

Podnik vedl až do roku 1949 pak jeho syn Bohuslav, tehdy mu bylo podnikání komunisty znemožněno. S rodem Dvořáků se setkají návštěvníci pivovaru i osobně. Z plátna k nim promluví vnuk posledního sládka Jiří Dvořák, který do Semína zajížděl o prázdninách vypomáhat. Ačkoli oficiálně začne první návštěvnická sezona v Zámeckém pivovaru v červenci, první návštěvníci jej mohou navštívit 25. června, kdy se na dvoře pivovaru bude konat první promítání letního kina.

Později je doplní komorní koncerty, minifestivaly. Přibude ještě expozice o semínských přesypech, unikátních geografických útvarech, které se nalézají v těsném sousedství pivovaru. Majitelé by rádi měli do deseti let vše kompletně hotové. Budovu Zámeckého pivovaru bude zdobit zelená fasáda, velmi pravděpodobně tentýž odstín, jakým je omítnuta památka UNESCO – tři kilometry vzdálený Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem.

U pivovaru jsou chráněné od roku 1980 dvě nezastavené plochy, říká se jim Semínský přesyp. Rozlohu mají necelých 0,6 hektaru. Vyskytuje se tam kozinec písečný, rostlina byla považována za vyhynulou.

Část zámečku a bývalého pivovaru v Semíně na Pardubicku, kde se narodil architekt Josef Gočár, se na konci června otevře veřejnosti. Lidé si tam prohlédnou výstavu o pivovarnictví. Na dvoře zámku bude také letní kino. ČTK to řekl předseda spolku Gočárův Semín Leoš Kvapil.

"Věnovali jsme se teď hlavně expozici předindustriálního sladovnictví v autentických prostorách pivovaru. Je tu dochováno několik dnes už velmi vzácných sladovnických zařízení, lidé se tam dozvědí o historii pivovaru i o jeho technologických postupech. K tomu se tu promítá dokument s pamětníky," řekl Kvapil.

V pivovaru se dochovalo zřejmě nejstarší zařízení na dosoušení sladu, takzvaný hvozdový valach přibližně z poloviny 19. století. Podobný, který je v pražské restauraci U Fleků, je pravděpodobně mladší. Také díky tomu je pivovar od roku 2003 vyhlášen kulturní památkou.

Barokní zámek v Semíně pochází z 16. století. Na konci 17. století k němu přibyl pivovar, v kterém se vařilo pivo více než 200 let. Jedním ze sládků byl otec Josefa Gočára. V přední části domu je výstava o obci Semín, různých zajímavostech a slavných rodácích. Bývalý byt Gočárových se postupně stane jeho malým muzeem.

"Mnoho lidí netuší, že renesanční budovu, ke které byl v roce 1691 přistavěn pivovar, nechal postavit už na přelomu 15. a 16. století Vilém z Pernštejna jako správní sídlo této části svého nového panství. A zřejmě někde tady se zrodily myšlenky jeho vnuka Jaroslava na vznik nedalekého pernštejnského hřebčína v takzvané voboře kladrubské. Souvislost, která vznikla před 500 lety, nyní opět ožívá," řekl náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).

Výstavu spolek zpřístupní poslední víkend v červnu. Zároveň bude na rozlehlém dvoře zámečku po celé léto hrát každý pátek a sobotu letní kino, vstup bude zdarma.

Spolek postupně památkově chráněný objekt opravuje, koupil hod od soukromých majitelů v roce 2018. O rok později opravil věžičku a střechu, loni a letos část interiérů. V dalších letech bude pokračovat. Chce kromě Gočárova muzea zprovoznit pivovar a zřídit tam ubytování.

"Máme schválenou architektonickou studii a pokračuje se dál v různých stupních dokumentace. Do čtyř pěti let bychom mohli opravy dokončit. Objekt je památkově chráněný, řešíme ochranáře, je tam Natura 2000, věříme, že se s nimi dohodneme, hasiči zase chtějí nouzový východ," řekl Kvapil.

Zámek s pivovarem v Semíně patří společnost Zámecký pivovar Semín, jejímž vlastníkem je firma Danup holding. Majiteli jsou investoři v pivovarnictví.

Semín (Pardubicko) 13. ledna (ČTK) - Spolek Gočárův Semín plánuje od příští turistické sezony otevřít veřejnosti menší část prostor historického pivovaru v Semíně na Pardubicku. Zachovaly se v něm některé původní technologie. Lidé si budou moci prohlédnout humna a náduvník předindustriální sladovny, které sloužily máčení sladu. Zachoval se i takzvaný hvozdový valach na jeho sušení, podobný je také ve známé pražské restauraci U Fleků, řekl ČTK předseda spolku Leoš Kvapil.

"Na původním místě je tento semínský a U Fleků. U Fleků je zrepasovaný, podle historiků je semínský nejstarší, pokud se někde neobjeví jiný hvozdový valach," uvedl Kvapil. Lidé se na prohlídky budou muset předem objednat.

Pivovar v Semíně je součástí památkově chráněného zámečku z 16. století. Vznikl na konci 17. století, pivo se v něm vařilo více než 200 let. Jedním ze sládků byl otec Josefa Gočára. Posledním majitelem byl Jindřich Dvořák, který neprosperující pivovar v roce 1926 zavřel. Pak objekty, jež chátraly, využíval jako sklady pardubický a chrudimský pivovar, byly v něm i byty.

Zámek s pivovarem v Semíně patří společnost Zámecký pivovar Semín, jejímž vlastníkem je firma Danup holding. Majiteli jsou investoři v pivovarnictví. V budoucnu chtějí otevřít minipivovar s restaurací, ubytovací kapacity v různých kategoriích, pivní lázně a wellness centrum. Rekonstrukce by měla začít v příštím roce a s plným provozem počítají investoři do čtyř let. Díky dotacím Pardubického kraje byla zatím opravena věžička zámečku, do které by se měl vrátit původní zvon, část historických pivovarnických zařízení a prostory pro pivovarnickou expozici.