Nebýt informační cedule a jednoho nového náhrobku, tak hřbitov nenajdete. Zato hospodu s vlastním pivovarem neminete. Je to totiž jedna z mála zachovaných staveb obce, která dnes už neexistuje.

Výlet na víkend: Ryžovna. Zmizelá vesnice, kde se rýžoval cín. Zůstala jediná budova, hospoda
Nebýt informační cedule a jednoho nového náhrobku, tak hřbitov nenajdete. Zato hospodu s vlastním pivovarem neminete. Je to totiž jedna z mála staveb, bývalá škola, která se zachovala. Dnes jsou na místě jen dvě hospody, obě skvělé. Zdejší pivo Rapl připomíná natáčení seriálu s Hynkem Čermákem v hlavní roli.

Historická fotografie ukazuje Ryžovnu jako obec nedaleko Božího daru, která nemá ulice. Jde spíše o několik desítek domů. Údajně jich mělo být kolem sedmdesáti, které stály roztroušeně na stráních Krušných hor. Přesto měla obec masivní školu, kostel i hřbitov. Její katastrální území měří 2 935 ha. V nich žilo zhruba pětistovka (některé zdroje mluví až o osmi stovkách) německy mluvících lidí.

„Na jaře je Ryžovna kvetoucí, barevná, plná života. V létě klidná a tichá, jen se na chvíli zastavit a pokochat. Však také ve zdejší přírodní rezervaci roste více jak 140 druh rostlin, z toho na dvě desítky chráněných. Podzim je tu snad nejkrásnější, těch barev okolo. A o zimě raději ani nemluvit. Člověka napadne, jak to tu tehdejší obyvatelé mohli, neustále zapadaní sněhem, vůbec zvládat,“ popisují zdejší čtyři roční období Štěpán Javůrek a Michal Urban ve své knize Krušnohorské osudy.

V Ryžovně se rýžovalo
Název Ryžovna získala svůj název podle „rýžování“ krupek cínové rudy ze štěrkových naplavenin. Ovšem místní pracovali i v dolech na stříbro, kobalt a po druhé světové válce se tady těžil i uran, který putoval do Sovětského svazu za „mírovými účely“, které měly podobu jaderných zbraní. Ženy, které se proslavily zručným paličkování, prodávaly výrobky na městských trzích. Zároveň tady probíhala, kromě tradiční pastvy dobytka, i výroba kožených rukavic.

Komunisté kostel zbořili
Po odsunu Němců na konci 2. světové války byly téměř všechny domy zbořeny. Stejně brutální osud postihl i místní kostel a hřbitov. Aby se nebylo kam vracet a na koho vzpomínat. Představa, že by si místní řekli, že kostel je přežitek, je absurdní. Jenže v době zbourání kostela v roce 1968 už žádní „místní“ nebyli. Jednolodní plochostropý kostel svatého Václava s hranolovou věží a jehlancovou střechou v západním průčelí, by postavený v letech 1805–1807, vykradený a opuštěný, šel k zemi. Místo, kde stával poznáte jen podle památníku.

Československo sovětská kasárna
Pokud se vydáte k lomu Hřebečná (viz box), neminete ruinu domu, který těm, kdo absolvovali základní povinnou vojenskou službu, připomíná kasárna. A naprosto oprávněně. Jsme na západní hranici tehdejšího Československa, takže není divu, že se odtud sledovalo „kapitalistické“ Německo. Pravdou je, že mnohem blíže byla „přátelská“ Německá demokratická republika

„Kasárna Hřebečná byla postavena v roce 1965 jako kasárna ČSLA, útvar 305. radiotechnická hláska 51. radiotechnického praporu Lažany. Byl odsud výborný výhled na západ, což bylo využito k umístěni radiolokátoru,“ udává podrobnosti server vojensko.cz Dnes chátrající budovy sloužily nejprve československé, později sovětské armádě. Konkrétně radiolokačnímu praporu sovětské armády, který tady působila v létech 1983 do roku 1987.

U nejvýše položeného města v Česku, Božího Daru, vznikl malý hostinec. Dům, z kterého se brzy má stát pivovar, stojí téměř na samotě poblíž krušnohorské magistrály v dechberoucí přírodě. Na úpatí luk a hustých lesů se kdysi rozkládala celá obec, po odsunu Němců byla ale většina domů srovnána se zemí. Hostinec teď navazuje na historii místa, vaří vlastní pivo a české jídlo. Podívejte se.

Obec Ryžovna měla před druhou světovou válkou asi 78 domů a 460 převážně německy hovořících obyvatel. Po odsunu Němců nechala tehdejší vláda většinu domů srovnat se zemí. Zanikl i kostel sv. Václava a hřbitov, který dnes na kopci připomíná informační tabule a památný kříž. Z osady zbylo devět domů, jedním z nich je i někdejší škola, ve které teď její majitel buduje malý pivovar.

Nedaleko krušnohorské chalupy, kterou proslavil seriál Rapl, vznikl v někdejší osadě Ryžovna malý pivovar stejného jména. Krušné hory se tak brzy mohou stát cílem pro vyznavače pivní turistiky. Po pivovaru Ryžovna navíc dojde i na varnu piva přímo na Božím Daru.

„Bude to obnovení 130 let staré značky Červený vlk,“ naznačuje starosta města. Za tímto projektem podle jeho slov stojí druhý největší vývozce žateckého chmele.
Pivovar vznikne v sousedství hotelu Zelený dům.

Rodinný pivovar Ryžovna je v někdejší škole. „Ještě před necelým stoletím šlo o živou obec s téměř 70 domy a vlastním pivovarem. Ten zde dnes již nestojí, ale jednu z mála dochovaných budov - bývalou školu - jsme si vybrali, abychom navázali na tradici vaření piva na samém hřebeni Krušných hor,“ píše iniciátor vzniku pivovaru Jaroslav Dvořák na webu České pivo, české zlato.

Ve výčepu si příznivci pěnivého moku mohou poručit jeden ze tří druhů piva vyráběného z humnového sladu, chmele, vody a kvasnic. Nejslabší osmička nese jméno Školák, dvanáctku pojmenovali Boží Dar a vrchol nabídky, třináctistupňové pivo se jmenuje po majoru Kunešovi – Rapl.

„Dvanáctku jsem už ochutnal, je dobrá. Třináctku mám ještě v lednici,“ hodnotí nabídku starosta Božího Daru Jan Horník, který už malý pivovar navštívil.