Historie a současnost Pivovaru Prachatice

Středověk, který nebyl temný
Sladovnictví a pivovarnictví patří k Prachaticím odnepaměti, stejně jako Zlatá (nebo také Solná) stezka, která městem přímo procházela. Ze zdejšího skladu soli a vybírání mýta pak město bohatlo a zalidňovalo se. Slad se po polovině 14. století stal pro prachatické měšťany důležitým obchodním artiklem, který se zde připravoval a vozil až do Bavor, Podunají a Záalpí. Menší část sladu se pak používala na lokální výrobu piva. Prvními zdejšími várečníky byli měšťané.

Pivovarnictví a boží bojovníci
Přesný počátek prachatického pivovarnictví nelze doložit, ale pivo se zde s určitostí vařilo už v roce 1379, kdy je písemně doloženo, že tehdejší vyšehradský probošt a kancléř Království českého městu vracel „dvě varné pánve, jež jim protiprávně odňal“. Nerušeně se vařilo až do husitských válek. pivovarMěsto bylo však roku 1420 husity přepadeno a vypáleno. Husitská doba také ukončila letitou vládu vyšehradské kapituly nad městem.

Mezi králem a vrchností
Roku 1436 byly Prachatice prohlášeny za královské město. A už v polovině 15. století je ve městě evidováno na třicet mistrů sladovnického řemesla. Přesto úroveň a význam města kolísaly, protože jeho běh ovlivňovala průchodnost nebo neprůchodnost Zlaté stezky. Město se tak často dostávalo do zástavy, což trvalo až do 17. století. Nejvíce se do historie města otiskla v této době správa rodem Rožmberků, kteří zde také v době svého stoletého panování založili okolo poloviny 16. století pivovar. Pivovar vznikl původně na Drslavickém panství, ale Prachatice se nakonec jevily jako lepší lokace, jako nejvhodnější místo byl pak zvolen tzv. Bartošův mlýn.

U Rumpála
V produkci piva nemělo město Prachatice v 16. století v okolí konkurenci, dodávalo i na Volarsko a do vsí a krčem samotných Rožmberků. Vznik panského pivovaru nakonec způsobil, že se různé městské pivovarské provozy sloučily pod jednu střechu, aby mu mohly lépe konkurovat. Jako místo nového měšťanského pivovaru byl pivovarzvolen patricijský dům uprostřed východní strany náměstí. Podle jednoho z dávných vlastníků nese dům dodnes označení „Rumpálovský“, nebo též „Rumpálův.“ Pivovar zde podle pramenů oficiálně vznikl roku 1569. Roku 1601 město Prachatice od posledních zástavních majitelů, Rožmberků, konečně vykupuje císař Rudolf II. Ten také za své vlády Prachaticím potvrzuje statut královského města a prachatickým měšťanům právo várečské.

Za věrnost se platí
Konflikt mezi českou šlechtou a Habsburky, který přerostl v 30letou válku, však rozkvět města zastavil. Město se totiž postavilo na stranu císaře, po dvojím obléhání Marradasovým a poté Buquoyovým vojskem, bylo nakonec dobyto a vydrancováno císařským vojskem a při konečném zúčtování připadlo Eggenberkům. Z hrdého královského města kleslo na úroveň města poddanského a začal jeho úpadek. Stejně se vedlo i pivovarnictví. Ve městě byly sice i nadále dva provozy, ale ten vrchnostenský (nyní eggenberský a od roku 1719 schwarzenberský) postupně získával navrch a byl neustále vylepšován. Měšťané mohli své pivo šenkovat pouze ve městě a i zde jim konkuruje pivo knížecí.

Století páry
V 19. století se situace začíná obracet. Při velkém požáru města v roce 1832 sice zčásti vyhořel také původní měšťanský pivovar, při přestavbě však došlo i k jeho rozšíření a jedna z jeho provozních částí (ležácký sklep) musela dokonce být přesunuta mimo městské jádro. Blízký schwarzenberský pivovar, který shodou okolností vyhořel už v 17. století, pivovarnavíc přestával být pro vrchnost dostatečně perspektivní, a tudíž pro měšťanský pivovar už nepředstavoval silnou konkurenci.

Měšťanský pivovar se stěhuje
S technologickým pokrokem typickým pro 19. století se při vaření piva začala v měšťanském pivovaru zavádět technologie spodního kvašení, která vyžadovala více prostoru. Pivovar stísněný okolní zástavbou tak přestával vyhovovat. Nový začal vznikat na přelomu 60. a 70. let 19. století a pro jeho stavbu bylo vybráno místo v bezprostřední blízkosti města, dostupné Píseckou branou, v jehož blízkosti navíc vyvěral přírodní pramen vody. Roční produkce měšťanského pivovaru na konci 19. století byla 8-9 000 hl svařeného piva. Provoz byl ruční a pivovar i díky rostoucí konkurenci v okolí mírně stagnoval.

Konec panské konkurence
Na samém konci 19. století postihuje v roce 1899 Schwarzenberský pivovar další požár, v jeho historii už poslední. Prachatickou panskou tradici výroby piva už se po něm obnovit nepodařilo. Objekt knížecího pivovaru začal fungovat jako sklad a stáčírna piva a tuto funkci si zachoval vlastně až do 90. let 20. století. Měšťanský pivovar konečně vyvádějí ze stagnace pozdního 19. století sládkové Theodor Rotter a hlavně domácí Alois Salomon. Po požáru Schwarzenberského pivovaru zůstává měšťanský pivovar pivovarjediným ve městě a ještě před 1. světovou válkou zavádí konečně strojní pohon.

Sladový začátek, hořký konec
Prachatický pivovar pak překonává 1. světovou válku i hospodářskou krizi 30. let. V konkurenčním boji si však nevede příliš dobře. Po 2. světové válce je vysídleno zdejší německé obyvatelstvo, město se vylidňuje, ztrácí na síle a hospodářsky upadá. To se odráží i na pivovaru, který po všech historických útrapách nakonec nepřežije komunistický převrat a roku 1949 je v něm s konečnou platností ukončen provoz.

Konec je nový začátek – restaurace Pivovar Prachatice
Už když se měšťanský pivovar stěhoval ve 2. polovině 19. století z centra města, dávali někteří lidé kvůli tradici a originalitě stále přednost původní klasické „malovýrobě“ a obraceli se proto tehdy ke konkurenčnímu schwarzenberskému pivovaru. V dnešní době se tento trend vrací. Česká republika zažívá doslova pivní revoluci. Touhu po nevšedních a kulinářských zážitcích v Prachaticích od srpna 2015 uspokojuje Pivovar Prachatice.
Zdroj:Stránky Pivovaru Prachatice, 2016


Více na stránkách pivovaru

Pivovar Prachatice – jak jsme se vydali na jarní pivo

Publikováno:před 3 letyZdroj:Iconiq.cz

Navštívili jsme pivovar v srdci Šumavy přímo na Zlaté stezce. Historie vaření piva v Prachaticích sahá daleko do středověku a doložitelné zmínky o této bohulibé činnosti jsou z roku 1379. Poslední várky proběhly na konci roku 1948, kdy poté vzala vládu do svých rukou dělnická třída, a tak se pivo v Prachaticích nevařilo.

Čtyři roky od nápadu k prvnímu pivu a hostům.
K obnovení tradice došlo v srpnu roku 2015, kdy dva švagři Martin a Michal vrátili do Prachatic vůni sladu a chmele.

Prostor se objevil v rodišti jednoho z akcionářů a po rychlém jednání byl zakoupen dům v Prachaticích v Horní ulici č.174. Dům nebyl v nejlepší kondici, ale jevil se jako vhodný pro svůj záměr. Jeho historie, i když se nachází v jádru Prachatic, není tak stará a sahá někam na začátek 20.století.

Do té doby se v místě stávajícího stavení nacházelo volné prostranství. Stavba domu byla včleněna do proluky mezi ostatní domy a uzavřela ulici do současné podoby. Svou živnost v něm provozoval „pánský, dámský a vojenský krejčí pan Fernster. Po válce rodinu bohužel stihl osud německých spoluobčanů a byli všichni odsunuti do obce Ingolstadt v nedalekém Bavorsku. Dům č.p. 174 v Horní ulici se prokousal léty zvůle a vlády proletariátu v čele s Komunistickou soldateskou podporovanou Sovětskou vládou v téměř původním stavu.

K zakoupení domu došlo v roce 2011 a doby, kdy se Zlatou stezkou zpět do Passau vozil český slad, tak znovu ožijí vůní vaření zlatavého moku.

„V našem pivovaru vaříme piva plzeňského typu i piva různých světových stylů. Ty jsou určeny historickými podmínkami. To jest použitím surovin (chmelů, sladů, vody a dalších) a typu kvašení (spodní, svrchní – kdy kvašení a následné zrání piva se rozlišuje odlišnými teplotami). Při výrobě klademe velký důraz na hořkost, která je typickým znakem piv z Prachatického pivovaru. Na čepu jste mohli již ochutnat například 11° a 12° světlé ležáky, které jsou naše stálá piva, nebo také 11° ALE. S příchodem zimy přišla k nám do pivovaru také éra silnějších speciálních piv. Uvařili jsme například 16° Stout (mix sladů a praženého sladu) nebo 15° IPA. U obou těchto speciálních piv jsme se snažili o použití výhradně českých chmelů. Výjimku jsme udělali u piva IPA, kde jsme k českým chmelům přidali jeden druh amerického chmele”.

Jarní IPU pro vás uvařil sládek Lukáš Kačer ve spolupráci s naším stálým sládkem Adamem Pilouškem. Pivo má světlou barvu, je uvařeno ze sladů Pale Ale a Karapils a 2 druhů amerických a 1 druhu australského chmele. Australský chmel byl použit tak, aby vyzdvihl vůně granátového jablka a broskve. Pivo je suché s vyšší hořkostí, která dlouho doznívá. Ideální pivo pro první jarní posezení na zahrádce.

“Pro výrobu lahodných moků z Prachatic používáme vodu, kterou získáváme z Černé hory, nacházející se nad Prachaticemi. Ve dvacátých letech 20. století byly vybudovány v okolí Prachatic jímací nádrže právě na tuto vodu z pramenů Černé hory a Libína. Vodu již dále neupravujeme.“

Udělejte si proto výlet za přírodu a navštivte toto malebné Šumavské město. V pivovaru budete srdečně vítaní na výborný oběd či večeři z lokálních a vždy čerstvých surovin. Orosená sklenice piva musí být samozřejmostí.

Tradice obnovena. Prachatice mají opět pivovar

Publikováno:před 3 letyZdroj:Lidovky.cz

Pětašedesát let poté, co následkem znárodnění zanikl prachatický měšťanský pivovar, se v jihočeském městě začalo opět vařit. Tradiční ležáky a několik speciálů bude podnik zavážet i do Prahy.

„Hlavní impuls byla touha po prvovýrobě, láska k pivu a tradičním hodnotám ruční práce. Cílem je dosáhnout maximální uspokojení konzumentů a předčít očekávání každého, kdo do pivovaru v Prachaticích zavítá,“ popisují Martin Šejna a Michal Piloušek, majitelé Pivovaru Prachatice.

Vlastníci - jinak také švagři - začali o výrobě svého piva přemýšlet už v roce 2011. Vařit v historickém centru Prachatic v ulici Horní začali loni v srpnu, rozjezd do plného provozu pak zabral ještě několik měsíců.

„Se zvyšujícím zájmem zákazníků se chceme soustředit i na speciály, které začínají být stále žádanější,“ přibližují majitelé svůj záměr. Kromě „klasické“ jedenáctky, dvanáctky a třináctky proto v Prachaticích vznikají i exotičtější svrchně kvašená piva. Světlý Rumpál ALE 11°, výrazně silnější IPA a šestnáctistupňový tmavý Stout. Piva se v pípách průbežně střídají.

Duo sládků Martin Hrubeš a Adam Piloušek používají jako základní surovinu vodu z Černé hory nad Prachaticemi, některá piva dochucují i regionálním hlávkovým chmelem. Roční výstav pivovaru se zatím pohybuje mezi 650 a 800 hektolitry.

Od 12. února budou prachatické ležáky a speciály k dostání i v pražské restauraci Století. Přímo v pivovaru se stáčejí i do PET lahví.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.03.2016 11:362