Letos je tomu deset let od okamžiku, kdy vznikla pivní značka Pivovar Prachatice, deset let od otevření Pivovaru Prachatice a deset let od doby, kdy bylo navázané na tradiční řemeslnou výrobu piva v Prachaticích.
Zdá se to jako pouhý okamžik, ale bylo to náročných deset let pivovarnictví. Krátká doba na to překonat všechny překážky ve formě covidu, prudké inflace, nárůstu cen energií, poklesu kupní síly.
„I přes to přese všechno se nám podařilo udržet tradiční řemeslnou výrobu piva v našem městě a můžeme se tak i nadále pyšnit tím, že máme v Prachaticích vlastní pivovar a vaříme již deset let podle stejné receptury nejen Prachatický světlý ležák 11°,“ zní z pivovaru.
Pivovar si připravil pro příznivce na letošní rok hned několik překvapení, oslav a dárků. Pouze letos tak několikrát uvaří výroční pivo, které bude tím největším narozeninovým dárkem pro všechny milovníky rukodělné výroby piva. Konkrétně se sládci po dlouhých úvahách rozhodli pro světlý ležák 12°, který ponese název Prachata, což je název odvozený a úzce spojený se vznikem našeho města.
Prachata světlý ležák 12° - co se pivního stylu týče, jedná se o spodně kvašený ležák plzeňského typu. Z pohledu surovin se však mísí současný klasický přístup se staročeskými metodami, ale i například nově šlechtěnými odrůdami. Sladina je vařená z pěti druhů sladů. Kromě plzeňského a vídeňského je použitý i melanoidní slad, který je vyrobený speciálním postupem z nejkvalitnějšího, německého, pivovarského ječmene.
Použitý je také nesladovaný pivovarský ječmen, který pivu dodává vyšší pěnivost a plnost (nesladované obilí se používalo k vaření piva zejména ve středověku). Ke chmelení mladiny byly použity chmele SAAZ Comfort a Shine. Jedná se o tzv. „novošlechtěnce“, které jsou vyšlechtěné z nejslavnější české odrůdy „Žatecký poloraný červeňák“.
První várka Prachaty 12° je již uvařená a téměř 1000 litrů tohoto piva již zraje v ležáckém tanku a čeká na své slavnostní naražení. To se bude konat při prvních letošních oslav Pivovaru Prachatice, které se uskuteční v březnu při vepřových hodech.
Těšit se můžete nejen na vepřové pochoutky od kuchařů, na slavnostní naražení výročního piva, ale i na dárky. Při desetiletém výročí je v plánu také pro všechny sběratele unikátní pivní etiketu Prachaty 12°, někdy na jaře vyjde limitovaná edice pivních tácků k 10. narozeninám a rovněž pouze letos budete moci zakoupit výroční pivní sklo Pivovaru Prachatice, sice pohárek na noze s narozeninovým logem Pivovaru Prachatice.
V květnu budou zároveň spouštěné kompletně nové webové stránky, které budou obsahovat interaktivní e-shop i rezervační systémy, ale také právě kompletní novinky, fotky či videa ze všech chystaných akcí a obecně ze světa Pivovaru Prachatice.
Na jaře, přesněji někdy na přelomu května a června, je v plánu další akce, tentokrát venkovní oslava s živou hudbou, kde nebude opět nouze ani o nějaké dobré jídlo, ale ani o letošní narozeninový světlý ležák Prachata 12°.
Oslavy budou pokračovat i na podzim u příležitosti zvěřinových hodů. Letos budou pojaté o něco více slavnostněji. Na závěr roku vyjde ve spolupráci s okolními rukodělnými pivovary limitovaná edice pivních adventních kalendářů. Po celý rok se bude připravovat pivovarský kalendář pro rok 2026.

Na jednom místě
1.001 pivovarů
21.656 piv
11.815 pivních zpráv
Sledujte s námi
boom pivovarů
STAHUJTE
mobilní aplikaci
České pivovary
Historie a současnost Pivovaru Prachatice
Středověk, který nebyl temný
Sladovnictví a pivovarnictví patří k Prachaticím odnepaměti, stejně jako Zlatá (nebo také Solná) stezka, která městem přímo procházela. Ze zdejšího skladu soli a vybírání mýta pak město bohatlo a zalidňovalo se. Slad se po polovině 14. století stal pro prachatické měšťany důležitým obchodním artiklem, který se zde připravoval a vozil až do Bavor, Podunají a Záalpí. Menší část sladu se pak používala na lokální výrobu piva. Prvními zdejšími várečníky byli měšťané.
Pivovarnictví a boží bojovníci
Přesný počátek prachatického pivovarnictví nelze doložit, ale pivo se zde s určitostí vařilo už v roce 1379, kdy je písemně doloženo, že tehdejší vyšehradský probošt a kancléř Království českého městu vracel „dvě varné pánve, jež jim protiprávně odňal“. Nerušeně se vařilo až do husitských válek.
Město bylo však roku 1420 husity přepadeno a vypáleno. Husitská doba také ukončila letitou vládu vyšehradské kapituly nad městem.
Mezi králem a vrchností
Roku 1436 byly Prachatice prohlášeny za královské město. A už v polovině 15. století je ve městě evidováno na třicet mistrů sladovnického řemesla. Přesto úroveň a význam města kolísaly, protože jeho běh ovlivňovala průchodnost nebo neprůchodnost Zlaté stezky. Město se tak často dostávalo do zástavy, což trvalo až do 17. století. Nejvíce se do historie města otiskla v této době správa rodem Rožmberků, kteří zde také v době svého stoletého panování založili okolo poloviny 16. století pivovar. Pivovar vznikl původně na Drslavickém panství, ale Prachatice se nakonec jevily jako lepší lokace, jako nejvhodnější místo byl pak zvolen tzv. Bartošův mlýn.
U Rumpála
V produkci piva nemělo město Prachatice v 16. století v okolí konkurenci, dodávalo i na Volarsko a do vsí a krčem samotných Rožmberků. Vznik panského pivovaru nakonec způsobil, že se různé městské pivovarské provozy sloučily pod jednu střechu, aby mu mohly lépe konkurovat. Jako místo nového měšťanského pivovaru byl
zvolen patricijský dům uprostřed východní strany náměstí. Podle jednoho z dávných vlastníků nese dům dodnes označení „Rumpálovský“, nebo též „Rumpálův.“ Pivovar zde podle pramenů oficiálně vznikl roku 1569. Roku 1601 město Prachatice od posledních zástavních majitelů, Rožmberků, konečně vykupuje císař Rudolf II. Ten také za své vlády Prachaticím potvrzuje statut královského města a prachatickým měšťanům právo várečské.
Za věrnost se platí
Konflikt mezi českou šlechtou a Habsburky, který přerostl v 30letou válku, však rozkvět města zastavil. Město se totiž postavilo na stranu císaře, po dvojím obléhání Marradasovým a poté Buquoyovým vojskem, bylo nakonec dobyto a vydrancováno císařským vojskem a při konečném zúčtování připadlo Eggenberkům. Z hrdého královského města kleslo na úroveň města poddanského a začal jeho úpadek. Stejně se vedlo i pivovarnictví. Ve městě byly sice i nadále dva provozy, ale ten vrchnostenský (nyní eggenberský a od roku 1719 schwarzenberský) postupně získával navrch a byl neustále vylepšován. Měšťané mohli své pivo šenkovat pouze ve městě a i zde jim konkuruje pivo knížecí.
Století páry
V 19. století se situace začíná obracet. Při velkém požáru města v roce 1832 sice zčásti vyhořel také původní měšťanský pivovar, při přestavbě však došlo i k jeho rozšíření a jedna z jeho provozních částí (ležácký sklep) musela dokonce být přesunuta mimo městské jádro. Blízký schwarzenberský pivovar, který shodou okolností vyhořel už v 17. století,
navíc přestával být pro vrchnost dostatečně perspektivní, a tudíž pro měšťanský pivovar už nepředstavoval silnou konkurenci.
Měšťanský pivovar se stěhuje
S technologickým pokrokem typickým pro 19. století se při vaření piva začala v měšťanském pivovaru zavádět technologie spodního kvašení, která vyžadovala více prostoru. Pivovar stísněný okolní zástavbou tak přestával vyhovovat. Nový začal vznikat na přelomu 60. a 70. let 19. století a pro jeho stavbu bylo vybráno místo v bezprostřední blízkosti města, dostupné Píseckou branou, v jehož blízkosti navíc vyvěral přírodní pramen vody. Roční produkce měšťanského pivovaru na konci 19. století byla 8-9 000 hl svařeného piva. Provoz byl ruční a pivovar i díky rostoucí konkurenci v okolí mírně stagnoval.
Konec panské konkurence
Na samém konci 19. století postihuje v roce 1899 Schwarzenberský pivovar další požár, v jeho historii už poslední. Prachatickou panskou tradici výroby piva už se po něm obnovit nepodařilo. Objekt knížecího pivovaru začal fungovat jako sklad a stáčírna piva a tuto funkci si zachoval vlastně až do 90. let 20. století. Měšťanský pivovar konečně vyvádějí ze stagnace pozdního 19. století sládkové Theodor Rotter a hlavně domácí Alois Salomon. Po požáru Schwarzenberského pivovaru zůstává měšťanský pivovar
jediným ve městě a ještě před 1. světovou válkou zavádí konečně strojní pohon.
Sladový začátek, hořký konec
Prachatický pivovar pak překonává 1. světovou válku i hospodářskou krizi 30. let. V konkurenčním boji si však nevede příliš dobře. Po 2. světové válce je vysídleno zdejší německé obyvatelstvo, město se vylidňuje, ztrácí na síle a hospodářsky upadá. To se odráží i na pivovaru, který po všech historických útrapách nakonec nepřežije komunistický převrat a roku 1949 je v něm s konečnou platností ukončen provoz.
Konec je nový začátek – restaurace Pivovar Prachatice
Už když se měšťanský pivovar stěhoval ve 2. polovině 19. století z centra města, dávali někteří lidé kvůli tradici a originalitě stále přednost původní klasické „malovýrobě“ a obraceli se proto tehdy ke konkurenčnímu schwarzenberskému pivovaru. V dnešní době se tento trend vrací. Česká republika zažívá doslova pivní revoluci. Touhu po nevšedních a kulinářských zážitcích v Prachaticích od srpna 2015 uspokojuje Pivovar Prachatice.
Zdroj:Stránky Pivovaru Prachatice, 2016
Více na stránkách pivovaru

Pivovar Prachatice |
Pivovar Prachatice a.s. |
restaurační minipivovar |
| Horní 174 |
| 383 01 Prachatice |
| Jihočeský kraj |
| 1379 / 2015 srpen |
| Ján Lachkoviř |
| Karel Předota |
| Tomáš Kovář |
| ~620 hl (ročně) |
| +420 606 096 994 |
| +420 731 476 315 |
| 24736252 / CZ24736252 |
| www.pivovarprachatice.cz |
| kpredota@pivovarprachatice.cz |
| Uvedené údaje určené pro obchodní styk jsou získané z veřejně dostupných zdrojů - stránek pivovaru, obchodního rejstříku nebo od zástupce pivovaru. Zveřejněno se souhlasem zástupce pivovaru. |
Sortiment
Novinky
Seznamy
Galerie
Diskuse
Historie piva
Dělění piva
Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za obsah příspěvků a podkladů uvedených přispěvateli. Pokud jste přesvědčeni, že cokoli na stránkách porušuje autorská práva, která vlastníte nebo spravujete, provozovatel po ohlášení dané skutečnosti příslušné dokumenty z webových stránek neprodleně odstraní. V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů mají uživatelé právo žádat změnu nebo smazání osobních údajů, které jsou užívány neoprávněně.
Používání webových stránek a ostatních produktů projektu „České pivo - České zlato“ je podmíněno přijetím souhlasu s využíváním souborů cookies a potvrzením plnoletosti. V případě nesouhlasu s podmínkami stránky opusťte.

Pivo a Prachatice patří k sobě po staletí. Pivo se v Prachaticích prokazatelně vařilo od čtrnáctého století. O konec pivovarnictví se postaral až komunistický převrat v polovině století dvacátého. Obnovit tradici se podařilo před deseti lety. Pivovar Prachatice k narozeninám rozdá dárky nejen milovníkům tradičního pěnivého moku.
Vaření piva k městu Prachatice patří po staletí, historické prameny říkají, že v Prachaticích si na dobrém pivu mohli pochutnávat i Husité, kdyby město nevypálili. O obnovu Pivovaru v Prachaticích se postarali dva milovníci pěnivého moku Martin Šejna a Michal Piloušek. Splnili si svůj sen a dokonale zaplnili díru na prachatickém trhu. Opravili a pro vaření tehdy uzpůsobili objekt v Horní ulici, kde se podařilo zachovat část původního historického interiéru domu, například strop nebo dřevěná podlaha. Vaření piva se tak po šestašedesáti letech do Prachatic vrátilo.
Historie vaření piva v jihočeských Prachaticích sahá až do raného středověku. Do pivních tradic tam jako na mnoha dalších místech bolestivě zasáhl komunismus, nicméně od roku 2015 se přímo v srdci města opět rozhořel symbolický oheň pod kotlem. Prachatice se tak řadí k mnoha dalším českým městům, kde si můžete dopřát místní řemeslné pivo.
Navštívili jsme pivovar v srdci Šumavy přímo na Zlaté stezce. Historie vaření piva v Prachaticích sahá daleko do středověku a doložitelné zmínky o této bohulibé činnosti jsou z roku 1379. Poslední várky proběhly na konci roku 1948, kdy poté vzala vládu do svých rukou dělnická třída, a tak se pivo v Prachaticích nevařilo.
Pětašedesát let poté, co následkem znárodnění zanikl prachatický měšťanský pivovar, se v jihočeském městě začalo opět vařit. Tradiční ležáky a několik speciálů bude podnik zavážet i do Prahy.

















