Kdyby jim nechutnalo, nejspíš by jeho vaření zakázaly, říkám si a utírám si pěnu u pusy. Úvahy ve mně vyvolalo zjištění, že akcionářkami klášterního pivovaru, jehož ležák mi zpestřil výšlap kolem Tišnova, jsou zdejší jeptišky.
Článek

Do Tišnova mě přivedlo pozvání od horského vůdce Branislava „Gaba“ Adamce. Potřeboval jsem si s ním popovídat o mizejících ledovcích, tak jsme se sešli v městečku kousek od Brna, kde s rodinou bydlí a odkud pořádá výpravy s klienty zejména do západních Alp, nejčastěji na Mont Blanc a Matterhorn.

Ledovce jsme důkladně probrali v kavárně Ztraceno – vzhledem k našemu tématu příhodný název. Při loučení jsem se Gaba zeptal, jakou trasu v okolí by mi doporučil na menší okružní výšlap. Potřeboval jsem stihnout zpáteční rychlík, který odjížděl za čtyři hodiny. „Vyběhni si na Květnici a cestou na nádraží určitě nevynechej klášterní pivovar,“ doporučil mi specialista na alpské velikány.

Gabův tip splnil moje představy. Po krkolomném šplhání na kótu ležící o dvě stě metrů výš než tišnovské náměstí jsem se mohl kochat výhledy na překvapivě divoký výběžek Boskovické brázdy, následovala příjemná pěšina k řece Svratce a odtud to byl kousek k největší atrakci výletu: cisterciáckému klášteru Porta Coeli s pivovarem, jehož akcionářkami jsou zdejší řeholnice.

Nejbohatší kus středoevropské přírody
Tišnov leží na železniční trati, která – pomaleji a oklikou – propojuje Prahu a Brno. Nejezdí tudy žádná „écéčka“ nebo „ícečka“, což má svůj půvab: když budete mít štěstí na vagon s otvíracími okénky, můžete si užít průjezd Vysočinou s čerstvým vzduchem ve tváři.

Z tišnovského nádraží je to kousek do města. Devítitisícový Tišnov leží dvacet kilometrů od moravské metropole a na první pohled je tady patrná osvícená práce s veřejným prostorem. U hřbitova vznikl park s dostupnými toaletami, občerstvením, dětským hřištěm a amfiteátrem. Podobně pojatá je i Farská zahrada s pěší promenádou, květinovými záhony, ovocným sadem, pergolou a pítkem. Důmyslnými vodními prvky je vybaveno i hlavní náměstí, kde voda stéká po zídkách a přímo v dlažbě je umístěno několik „mlžících“ trysek.

Mě ale čeká něco jiného, než se poflakovat po parcích a zahradách: výstup na vrch Květnice, který se vypíná hned za posledními domy. Protože se mi nechce stoupat po Lacinově stezce, která vede pozvolněji a pohodlněji, ale při pohledu do mapy mi přijde jako zacházka, vezmu to „kozí“ stezkou vyšlapanou podobnými netrpělivci rovnou kolmo vzhůru. Suť se mi sype pod nohama a připomíná mi to, o čem jsme mluvili s Gabem: jak se alpské terény v důsledku roztávání ledovců a měknutí podloží stále nebezpečněji drolí.

Protože se místy musím plahočit po čtyřech, napojuju se po čtvrthodině pokorně na stezku pojmenovanou po lesníkovi, krajinném ekologovi a spisovateli Janu Lacinovi (1944-2020). Záhy potkávám informační ceduli, která mě vítá v „dřínové doubravě“. Tento druh lesa prý patří k „druhově nejbohatším společenstvům středoevropské přírody“. Kromě erbovního dřínu jarního, kterému se daří na slunných a teplých vápencových úbočích, tady roste dub pýřitý neboli šípák, pro který je typický menší křivolaký vzrůst.

„Nejvíce druhů spatříte v bylinném patře, hlavně na lesostepních polankách,“ dodávají autoři infotabule a vyjmenovávají mateřídoušku černou, kavyl sličný či bělozářku větevnatou. Výčtem živočichů už se nechci zdržovat, jen si ofotím jejich seznam a přečtu si ho ve vlaku.

Besének, Svratka, Bobrůvka – jen se vykoupat
Květnice je rovněž významným nalezištěm minerálů, o které však obyčejný pěšák nemá šanci zakopnout, natož je rozeznat. Vzácným kamenům je věnováno muzeum v areálu kláštera. Zatím se mi líbí tady: v prosluněném, čarokrásném a liduprázdném lese.

Prvním zdolaným vrcholem je Velká skála (446 m n. m.). Jsou odtud výhledy do údolí řeky Svratky, které je součástí Boskovické brázdy, táhnoucí se v délce přes osmdesát kilometrů od Moravské Třebové k Moravskému Krumlovu. O dvě stě výškových metrů níže lze tušit tišnovské náměstí – vyhlídka tímto směrem je bohužel zarostlá.

Následuje hřebenový úsek, který vede po pohodlné cestě lemované skalními výběžky. Po pár minutách jsem na hlavním vrcholu celého masívu Květnice, ležícím 470 metrů nad mořem – výš už dnes nebudu. Je tady dřevěný kříž, stříška se stolem a lavicemi a vyhlídka na Předklášteří.

Do odjezdu vlaku zbývají dvě hodiny, pro sestup tudíž volím svižnější tempo. Na úpatí Květnice se Lacinova stezka připojí k potoku s libozvučným názvem Besének. Po opačném břehu to švihají pelotony víkendových cyklistů a je vidět kamenolom. O kilometr dál po proudu přejdu trať a ocitnu se na soutoku se Svratkou.

Na konci suchého léta jsou tu písčiny lákající k odložení šatstva a ponoru. Kouzelné místo ale zlákalo k odpočinku víc lidí, takže na svlékání si netroufnu. Podejdu litinovou konstrukci železničního mostu a podél další říčky s idylickým jménem Bobrůvka mířím k silnici, kde romantika (dočasně) končí.

Úsek poznamenaný hustým autoprovozem naštěstí měří jen dvě stě metrů, poté cesta uhne. Podél vysoké zdi, která obepíná rozlehlý areál kláštera Porta Coeli, dojdu ke vchodu opatřenému šipkou s nápisem Vorkloster – tak zní původní německý název obce Předklášteří, který si „vypůjčil“ místní pivovar.

Dřevo, zvěřina, ryby… a pivo
První písemná zmínka o klášteře Porta Coeli, jehož latinský název lze přeložit jako Brána nebes, pochází z roku 1233 – to už zde pobývalo dvanáct cisterciáckých sester. Stavbu z velké části financoval král Václav I. a jeho sestra Anežka (roku 1989 svatořečená).

Poctivě projdu všechny veřejně přístupné části, což je i kostel Nanebevzetí Panny Marie s dechberoucím gotickým portálem, který by slušel i kdejaké slavnější katedrále. Kromě duchovních a obytných staveb je tu i několik hospodářských budov včetně někdejší sýpky, stodoly, chlévů, ovčína a kočárovny.

Zatímco uvažuju, jak lze v dnešní době takový obrovský komplex udržovat a případně oživit (dnes tu přebývají pouhé čtyři řádové sestry), ocitnu se na dvoře zaplněném naštípaným dřívím. Pochází z klášterních lesů a má ho pod palcem společnost Bernardinum, která kromě tišnovského kláštera spravuje i další cisterciácký majetek ve Vyšším Brodě na Šumavě (mužský klášter). K mání jsou kromě dřeva i zvěřina a ryby.

Na vrcholu Květnice jsem si předsevzal navštívit Podhorácké muzeum, jehož součástí je mineralogická expozice. Teď stojím přímo před ním, ale odjezd vlaku se opět přiblížil a zpovzdálí zní hlahol z pivovaru. Obojí nestihnu.

První české nealko ve vesmíru je z Moravy
Volba je jasná. K pivovaru přiléhá restaurace s venkovním posezením, lákavá je i nabídka jídel včetně kuřete na paprice. Na čepu je polotmavý ležák Camino doporučovaný poutníkům všeho druhu (objem alkoholu 3,0 %) nebo silnější Cyril & Methodius v bavorském stylu Märzen (česky březňák) – pojmenovaný podle měsíce, kdy se vařilo.

Nesmím opomenout nealkoholické pivo Cero, jehož vzorek před dvěma roky zamířil na oběžnou dráhu Země. Stalo se tak historicky prvním českým nealkopivem vyneseným do vesmíru, navíc na české družici. Iniciátorem byl ředitel pivovaru Radek Holešinský, který dlouhodobě podporuje projekt LASAR. Podílí se na něm tým mladých vědců, který zkonstruoval a vypustil do vesmíru satelit, jenž nemá ledajakou misi: je schopný resetovat další družice na oběžné dráze Země pomocí vysokoenergetického laseru. Pro milovníky piva je ale neméně zajímavé, že jeho součástí byla miniaturní ampule s cisterciáckým pivem.

S uklidňující myšlenkou, že akcionářkami pivovaru s právem veta jsou i zdejší jeptišky, dopíjím Camino a vydávám se na poslední, nenáročný úsek devítikilometrového okruhu kolem Tišnova. Na nádraží je to od výčepu slabá půlhodinka loudavé chůze po rovině. A divím se, že mě – Pražáka – nenapadlo už dávno, jak krásně může být kousek od Brna!

Pět set třetinkových lahví – to je dar od Jihomoravského kraje papeži Lvovi XIV. Takzvaná „pivní diplomacie“ sice není úplně tradičním způsobem navazování vztahů, kraj ale ve spolupráci s Klášterním pivovarem Porta coeli připravil speciální edici piva Cyril & Methodius Special 14, které vzniklo jako reprezentativní dar regionu s cílem prohloubit kulturní a přátelské vazby mezi jižní Moravou a Vatikánem.

Generální audience a předání moravského piva u Svatého otce je naplánováno na středu 17. prosince. Zúčastní se jí český velvyslanec ve Vatikánu Pavel Svoboda a zástupci Klášterního pivovaru Porta coeli. Tento jedinečný speciál je inspirován poutní Cyrilometodějskou stezkou a nese v sobě hluboké kulturní poselství.

„Víme, že papeži Lvu XIV. zlatavý mok chutná, tak mu chceme udělat radost. Už letos v létě při naší audienci ve Vatikáně od nás dostal pivo a zajímal se o jeho původ. Věřím, že mu přijde k chuti po dobrém jídle, třeba s ním oslaví i příchod Nového roku,“ uvedl radní kraje pro oblast majetku František Hasoň (ODS).

„Speciál jsme uvařili na objednávku kraje s patřičnou úctou v prostorách cisterciáckého kláštera Porta coeli. Vnímáme jej jako dar, který nese nejlepší hodnoty jižní Moravy – řemeslo, tradici a duchovní kulturní identitu. A zároveň spojuje dva proudy jedné evropské tradice – slovanský odkaz Cyrila a Metoděje a cisterciáckou kulturu Evropy – ty se zde setkávají v jediném pivu,“ popsal Novinkám Radek Holešinský, místopředseda představenstva pivovaru.

Nápoj, který charakterizují jemné sladové tóny dvou sladů – plzeňského a mnichovského, je podle jeho tvůrců poctivým speciálem vařeným tradičním českým způsobem. Pivo doporučují pro slavnostní příležitost

Pivovar v Předklášteří, jehož historie sahá nejméně do roku 1628, kdy už však vařil tři tisíce hektolitrů (takže se jeho založení předpokládá mnohem dříve), byl prvním obnoveným po revoluci na Moravě. Myšlenka obnovit pivovarskou tradici v klášteře vznikla v roce 2016 a nový pivovar zahájil provoz v červenci 2019. Specializuje se především, ale ne výhradně, na výrobu spodně kvašených nefiltrovaných a nepasterizovaných piv, zejména ležáků.

Pivo se vaří v objektu, který je jediným fungujícím ženským cisterciáckým klášterem v ČR, a jehož historie sahá až do roku 1230. Mimořádně cenný areál Porta coeli (Brána nebes) s románsko-gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který je památkově chráněn a byl prohlášen národní kulturní památkou České republiky, je nejen častým cílem turistů, ale pro svoji jedinečnou atmosféru i vyhledávanou lokalitou filmařů.

Jihomoravský kraj vyráží do Vatikánu s opravdu originálním dárkem. Papež dostane pět set lahví speciálního piva Cyril & Methodius, které pro tuto příležitost uvařil klášterní pivovar Porta Coeli. Moravané tak chtějí Svatému otci připomenout svůj humor, řemeslo i slovanský odkaz Cyrila a Metoděje.

Zástupci Jihomoravského kraje se rozhodli navázat bližší vztah s papežem poměrně netradičním způsobem, počin označují za pivní diplomacii. Papeži Lvu XIV. darují pět set třetinkových lahví speciálního piva, které uvařil Klášterní pivovar Porta Coeli. Edice nese název Cyril & Methodius Special 14.

Generální audience u papeže se uskuteční 17. prosince. Kromě českého velvyslance ve Vatikánu Pavla Svobody se na ni chystají i zástupci Klášterního pivovaru Porta Coeli, kteří Svatému otci předají speciální moravské pivo. Unikátní nápoj vznikl jako pocta Cyrilometodějské stezce.

„Víme, že papeži Lvu XIV. zlatavý mok chutná, tak mu chceme udělat radost. Už letos v létě při naší audienci ve Vatikánu od nás dostal pivo a zajímal se o jeho původ. Věřím, že mu přijde k chuti po dobrém jídle, třeba s ním oslaví i příchod Nového roku,“ řekl radní pro oblast majetku František Hasoň.

Aroma piva obsahuje jemné sladové tóny. „Tento speciál jsme uvařili na objednávku Jihomoravského kraje a s úctou v prostorách cisterciáckého kláštera Porta Coeli. Vnímáme jej jako dar, který nese nejlepší hodnoty jižní Moravy, tedy řemeslo, tradici a duchovní kulturní identitu. A zároveň spojuje dva proudy jedné evropské tradice, slovanský odkaz Cyrila a Metoděje a cisterciáckou kulturu Evropy,“ vysvětlil za pivovar místopředseda jeho představenstva Radek Holešinský.

Jihomoravský kraj věnuje papeži Lvu XIV. pět set lahví speciálního piva Cyril & Methodius Special 14. Neobvyklým darem chce region posílit kulturní vztahy s Vatikánem. Předání se uskuteční ve středu 17. prosince při generální audienci ve Vatikánu.

Papež obdrží dar z jižní Moravy týden před Štědrým dnem. Třetinkové lahve piva dostane od českého velvyslance ve Vatikánu Pavla Svobody a od zástupců Klášterního pivovaru Porta Coeli, který sídlí v Předkláštěří u Brna. Právě tam speciální edice vznikla a nese odkaz Cyrilometodějské stezky. Ta patří k významným poutním trasám Evropy.

Papežovi pivo chutná
„Víme, že papeži Lvu XIV. zlatavý mok chutná, tak mu chceme udělat radost. Už letos v létě při naší audienci ve Vatikáně od nás dostal pivo a zajímal se o jeho původ," sdělil radní pro oblast majetku František Hasoň. Ten také věří, že mu bude chutnat a oslaví s ním třeba i příchod Nového roku.

Cyril & Methodius Special 14 je čtrnáctistupňový ležák s jemnými sladovými tóny. Pivovar ho vařil přímo na objednávku kraje. „Vařili jsme ho s úctou v prostorách cisterciáckého kláštera Porta Coeli,“ řekl místopředseda představenstva pivovaru Radek Holešinský. „Vnímáme to jako dar, který spojuje dva proudy jedné evropské tradice – slovanský odkaz Cyrila a Metoděje a cisterciáckou kulturu. Zároveň v sobě nese to nejlepší z jižní Moravy: řemeslo, tradici a duchovní kulturní identitu,“ sdělil Holešinský.

Pivo spojuje, usoudilo jihomoravské hejtmanství a rozhodlo se takto posílit své vazby s Vatikánem. Papeži Lvu XIV., který je prý milovníkem tohoto nápoje, daruje pět stovek třetinkových lahví ze speciální edice Klášterního pivovaru Porta Coeli. Čtrnáctistupňový speciál nese jména věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Generální audience u Svatého otce je v plánu 17. prosince, tedy příští středu. Český velvyslanec ve Vatikánu Pavel Svoboda a zástupci Klášterního pivovaru Porta Coeli z Tišnova na Brněnsku při ní předají Lvu XIV. hned 500 třetinkových lahví edice Cyril & Methodius Special 14. Tento krok nazývá hejtmanství s nadsázkou pivní diplomacií.

„Víme, že papeži Lvu XIV. zlatavý mok chutná, tak mu chceme udělat radost. Už letos v létě při naší audienci ve Vatikánu od nás dostal pivo a zajímal se o jeho původ. Věřím, že mu přijde k chuti po dobrém jídle, třeba s ním oslaví i příchod nového roku,“ poznamenal jihomoravský radní pro oblast majetku František Hasoň (KDU-ČSL).

Aroma piva Cyril & Methodius Special 14 obsahuje jemné sladové tóny. „Tento speciál jsme uvařili na objednávku Jihomoravského kraje a s úctou v prostorách cisterciáckého kláštera Porta Coeli,“ přibližuje místopředseda představenstva pivovaru Radek Holešinský.

„Vnímáme jej jako dar, který nese nejlepší hodnoty jižní Moravy – řemeslo, tradici a duchovní kulturní identitu. A zároveň spojuje dva proudy jedné evropské tradice, tedy slovanský odkaz Cyrila a Metoděje a cisterciáckou kulturu Evropy, které se zde setkávají v jediném pivu,“ doplňuje Holešinský.

V klášteře Porta Coeli v Předklášteří v Jihomoravském kraji se celá staletí vařilo pivo, což utnula až druhá světová válka. Nedávno na tuto tradici navázal nový minipivovar, který produkuje pivo pod značkou Vorkloster.

Objekt minipivovaru v minulosti sloužil jako stáje cisterciáckého opatství. Celý komplex hospodářských budov byl v podstatě samostatným statkem s uzavřeným dvorem s navazujícími objekty bývalého pivovaru, sýpky a stodoly.

Statek byl postaven spolu s novou konventní budovou kláštera v době vrcholného baroka. Před rekonstrukcí sloužila část budovy jako kovářská dílna, zbytek objektu bez využití chátral.

Fasáda včetně výplní otvorů byla značně zdevastovaná, navíc otvory pro okna i dveře se evidentně vybourávaly postupně a nahodile. Ztužující kamenné pilíře byly silně poškozené.

V průběhu rekonstrukce, která začala v roce 2017, se odstranila zvětralá a narušená omítka a provedla se sanace proti vlhkosti. Zednické práce probíhaly tradičními postupy.

Odborníci se postarali o statické zajištění kleneb včetně obvodového stažení stavby. Sklepení pivovaru se očistilo pískováním a je zachované v původním cihelném provedení s pískovcovou dlažbou.

Následovalo vyzdění štítu i příprava výklenku pro instalaci patrona pivovaru sv. Václava. V pivnici se položila slinutá dlažba a interiér se osadil kovářskými a tesařskými prvky zachycujícími přítomnou symboliku portálu. V odbytovém prostoru restaurace jsou dvě prosklené lunety, ve štítové stěně v přízemí pak dvě symetrická okna.

Rozsáhlou obnovu završila v roce 2019 kompletní rekonstrukce původního objektu. Po statickém zajištění se vybudovaly nové podlahy. Kompletní vnitřní i venkovní omítky se prováděly se snahou maximálně zachovat původní ráz hospodářského objektu a zároveň vyhovět novému využití v podobě prvního obnoveného klášterního pivovaru na Moravě.

Severní část slouží jako odbytový prostor – pivnice, kde je osazená varna, na ni navazuje barový pult se zápultím. Spojovací chodbou je připojené sociální zázemí pro návštěvníky, o něco dále se nachází technologie pivovaru.

Obnovený pivovar v bývalých konírnách kláštera Porta Coeli v Předklášteří je druhá nejlépe obnovená památka v Jihomoravském kraji za minulý rok. Výsledky soutěže Nejlépe opravená kulturní památka Jihomoravského kraje v roce 2019 vyhlásili pořadatelé v pondělí.

Cenu veřejnosti získal kostel Nejsvětější Trojice v Žatčanech. "Prostřednictvím soutěže chceme podpořit a zviditelnit opravené kulturní památky a pomoct jejich vlastníkům při jejich obnově,“ řekl krajský radní pro oblast kultury Tomáš Soukal.

Soutěží se v několika kategoriích. Za rekonstrukci velké stavby, tedy třeba hradu, zámku nebo kostela, mohou vítězové získat až 150 tisíc korun.

V klášteře Porta Coeli v Předklášteří obnovila skupinka nadšenců před nedávnem tradici vaření piva. Redaktorka Jana Kuklová se vydala zjistit přímo na místo, jak celý projekt vznikal a jak se novému pivovaru daří.

S myšlenkou na obnovení klášterního pivovaru v Předklášteří u Tišnova přišla už před třemi roky skupinka nadšenců. Ti za tímto účelem založili akciovou společnost, do které vstoupil i cisterciácký řád. “Od začátku jsme usilovali o spolupráci s řádem. Trvalo ale rok, než jsme řádové sestry přesvědčili, že to myslíme srdcem a nejde nám jenom o byznys, ale že do kláštera Porta Coeli opravdu chceme vrátit tradici a odkaz předků,” vypráví o počátcích spolupráce jeden z akcionářů Radek Holešinský.

Jediný fungující ženský cisterciácký klášter v České republice z Předkláštěří u Tišnova zoufale hledá prostředky na údržbu svého rozsáhlého areálu. Pomoci mu může nově pivovar, který se do kláštera vrací po dlouhých 77 letech. Bude prvním klášterním pivovarem na Moravě.

„Řád provozoval pivovar minimálně od roku 1628 a svým pivem zásoboval všechny své vesnice. Fungoval až do roku 1942. Tehdy dělali pivo z ječmene, kterého bylo čím dál méně, proto postupně klesaly stupně až na šestku. Pak pivovar zanikl,“ uvedl sládek obnoveného pivovaru Jan Maláska.

Pivovar nyní vytvořilo 16 společníků, řád je jedním z nich. „Budeme tak mít nárok na dividendy a samozřejmě budeme dostávat peníze z pronájmu prostor. Zároveň tím vyhovíme návštěvníkům, kteří se dožadovali nějakého klášterního produktu,“ vysvětlil správce kláštera Jiří Chrást.

Pomohou i jeptišky
Zatímco sládek bude vyrábět pivo, pětice jeptišek, která v klášteře žije, bude vyrábět bylinkové sirupy. „Budeme tak mít kompletní nabídku pro rodiny s dětmi,“ ujistil místopředseda pivovaru Radek Holešinský.

Letos plánuje pivovar uvařit 500 hl piva, v příštím roce 1 000 hl a do budoucna až 3 000 hl za rok. Zaměří se na nepasterizovaná piva – výčepní desítku a ležák dvanáctku. Vařit ho bude z chmele, který bude dostávat z výzkumného ústavu v Žatci.

Konvent cisterciaček byl založený manželkou českého krále Přemysla Otakara I. Konstancií roku 1230. Klášter Porta Coeli v Překlášteří fungoval do roku 1782, kdy byl za Josefa II. zrušen. Od roku 1900 byl řád v Předklášteří obnoven příchodem nových řádových sester. Opět zanikl v roce 1950. Znovuobnoven byl na přelomu let 1989 až 1990.

V klášteře cisterciaček v Předklášteří u Tišnova se po staletí vařilo pivo, jenže za druhé světové války výroba skončila. Po 77 letech nyní na tuto tradici navázal nový minipivovar Porta Coeli, který začal vyrábět pivo pod značkou Vorkloster. Stal se zároveň prvním novodobým klášterním pivovarem na Moravě.

Nápad se ovšem nezrodil v hlavách církevních představitelů, ale přišla s ním parta nadšenců, kteří chtěli začít vařit vlastní pivo a s místním klášterem se na obnově tradice domluvili.

„Když za námi s touto myšlenkou přišli, musel jsem ocenit, že měli střízlivý odhad a nehnali se hned do velkých plánů. Když totiž přichází někdo zvenčí, nemá často příliš představu o tom, jak jsou náročné opravy památek,“ uvedl Jiří Chrást, správce majetku kláštera.

To byl také důvod, proč se s nadšenými pivovarníky domluvili. „Zájemců o spolupráci bylo totiž více,“ doplnil Chrást.

Nový pivovar nevznikl v rozsáhlém historickém pivovaru, kde se pivo vařilo naposledy v roce 1942, ale hned v sousedství v menší budově bývalých stájí. Počáteční investice do objektu a vybavení se vyšplhala na 16 milionů korun.

Pivovarníci si cení nejen toho, že se s řádem domluvili na obnově pivovaru, ale že se k nim přímo přidal a stal se jedním z akcionářů. Řád tak díky tomuto podílu získá do budoucna příjem, který může využít na další opravy v areálu.

Letos pivovar uvaří vzhledem k termínu otevření zhruba v polovině roku asi 500 hektolitrů piva, jinak je jeho kapacita dvojnásobná. U tohoto množství ale nechtějí skončit, plánují dál růst.

„Jsem optimista a věřím, že se v zimě budou kupovat další tanky. V horizontu jednoho roku až dvou let čekám, že bude roční výstav tři tisíce hektolitrů,“ prohlásil sládek a šéf pivovaru Jan Maláska s tím, že hlavním cílem všech je do deseti let opravit starý pivovar a rozjet výrobu i v něm.

V současnosti vaří dva druhy piv – světlou desítku a dvanáctku. Plánují ale i speciály a do budoucna nevylučují, že do nabídky přidají také nealkoholické pivo.

Lidé mohou pivo ochutnat v pivnici, která je součástí klášterního pivovaru, nebo v hostinci v Tišnově. Kde jinde bude pivo k mání, zatím není jasné. „S velkými řetězci máme rozjednaný vstup do maloobchodní sítě,“ sdělil za pivovar Radek Holešinský.