Měšťanský pivovar v Poličce na Svitavsku od prosince zdraží o pět procent pivo. Kvůli zvyšujícím se nákladům to bude nezbytný krok. ČTK to řekl obchodní ředitel a prokurista podniku Karel Witz. Poličský pivovar vyrábí nepasterované pivo, existuje od roku 1771. Ceny zvyšují i jiné pivovary, od září Staropramen, od října Prazdroj, Velké Popovice a Radegast.

Náklady podle pivovaru významně rostou ve všech oblastech. Ceny sladu, základní suroviny pro výrobu piva, postupně stouply z 14.000 korun za tunu na 21.150 Kč. Po Novém roce nelze odhadnout, jak bude slad drahý, řekl Witz. Dodal, že rostou i další náklady.

"Kromě elektřiny a plynu se nám zvedly ceny na veškeré dodávky od spotřební chemie po náhradní díly a například jakékoliv investice do sanitace zařízení v ležáckém sklepě nebo do staveb. V přepravě piva doplácíme na transport a provoz nákladních a užitkových nákladních velkých a malých vozů," řekl.

Naposledy pivovar měnil ceník letos v dubnu u každého piva o 50 haléřů, předtím loni v květnu o stejnou částku. "Letos v srpnu jsem usoudil, že bychom měli navýšit cenu každého piva minimálně o pět procent k 1. prosinci 2022. Nechal jsem si to prověřit v září tohoto roku. Cenu upravovat určitě budeme," uvedl Witz.

Zákazníci také nevracejí lahve, což výrobu dál prodražuje. Z celkové produkce tvoří 16 procent lahvové pivo, tři čtvrtiny půllitrových lahví ale podnik nevybere zpět.

"Za každou novou láhev doplácíme přes dvě koruny včetně dopravy. Svaz pivovarů z Prahy bohužel dle stanoviska velkých pivovarů se zvýšením zálohy od pěti do sedmi korun nechce do budoucna už dále zabývat a ministerstvo průmyslu trvá na platné ceně za jednu pivní lahev včetně DPH tři koruny," řekl Witz. Na propad ziskovosti u lahvového piva společnost vydělává prodejem sudového piva, dodal prokurista.

Letošek se zatím jeví z pohledu produkce jako lepší. Do poloviny září pivovar uvařil přibližně o 5000 hektolitrů piva víc než loni. "Máme za to, že bychom letos ale měli mít vyšší výstav než uvedených 5000 hektolitrů piva," řekl Witz.

Loni podnik vyrobil 68.670 hektolitrů nepasterovaného piva, sudového piva bylo 53.877 hektolitrů, lahvového 14.793 hektolitrů. Pandemie covidu negativně ovlivnila výrobu. "Vloni jsme nemohli dodávat na hospody pivo více šest měsíců," řekl Witz.

Poličský pivovar si pravidelně odnáší ceny za nepasterizované pivo, naposledy z 65. Dočesné v Žatci, kde obdržel dvě druhá místa za světlé ležáky a třetí místo za tmavý za tmavé výčepní pivo.

Historii vaření piva v Poličce zaznamenávají prameny od roku 1517. Právováreční měšťané založili vlastní pivovar v roce 1771. V roce 1845 ho poničil požár. O 20 let začal fungovat nový, podnik od té doby působí na stejném místě. Witzovi jsou potomky poličských právovárečníků.

Pivovar plánuje obnovu přetlačného sklepa. Původní ocelové tanky budou vyměněny za nerezové. ČIANEWS to sdělil předseda správní rady Karel Witz s tím, že aktuálně byla dokončena konstrukce nové střechy na budově Pivovarského muzea. V něm je v plánu vybudování Pivního baru.

Wintz dále uvedl, že v průběhu roku 2021 pivovar také investoval do výstavby druhé dvouokruhové čistírny odpadních vod, která je téměř hotová. Na pozemku pivovaru byly provedeny další dva průzkumné vrty jako zdroje vody. Během minimálně jednoho roku by měly být dle Witze osazeny a odzkoušeny.

Budova pivovaru byla postavena v roce 1865, v roce 1948 byla znárodněna. V roce 1994 po restituci a navrácení potomkům původních majitelů vznikl z provozu Pivovar Polička Měšťanský pivovar v Poličce.

Městský pivovar v Poličce snížil meziročně produkci o 2,29 procenta. Loni uvařil 111 928 hektolitrů piva. Prodal méně výčepních piv, tmavé a světlé desítky. Výroba piva klesla druhým rokem po sobě. Řekl to majitel podniku Karel Witz.

Pivovar vaří nepasterizované pivo, distribuuje ho pouze v sudech a lahvích. Pivo nevyváží do ciziny, protože má kratší dobu spotřeby. "Naše smluvní klienty zásobujeme jednou týdně. Upozorňujeme na to každého, že si nemusí dělat delší zásobu, než kterou spotřebuje během týdne," uvedl Witz.

Z celkového počtu smluvních odběratelů si 65 procent z nich jezdí pro pivo přímo do pivovaru. Pivo vozí do Ostravy, Hodonína, Prostějova, Brna a na západ od Poličky až za Prahu. Sudové pivo převažuje, je ho 85 procent, 15 procent produkce se stáčí do lahví. Velké pivovary to mají naopak, podotkl Witz.

Loni pivovar zkolaudoval ležácký sklep číslo sedm. Letos má v plánu vyměnit ocelové tanky za nerezové ve sklepě číslo jedna. "Také chceme postavit novou plynovou kotelnu mimo stávající prostory. Od prosince 2018 máme povolení na přístavbu nové anaerobní a aerobní čistírny odpadních vod," řekl Witz.

Pivovar existuje v Poličce od roku 1771, založili ho právováreční měšťané. V roce 1845 ale město zničil požár a nový pivovar vznikl až po 20 letech. Na stejném místě působí dodnes. Karel Witz je potomkem tamních právovárečníků. Historie vaření piva v Poličce zaznamenávají prameny od roku 1517.

Pivovar letos plánuje kolaudaci ležáckého sklepa číslo 1 s deseti novými nerezovými ležáckými tanky, které nahradí deset ocelových ležáckých tanků. Následně začne stavět ležácký sklep číslo 8 s 15 novými nerezovými tanky. Kromě toho také připravuje rozšíření stávající anaerobní a aerobní čistírny odpadních vod a stavba nové budovy plynové kotelny. ČIANEWS o tom informoval statutární ředitel pivovaru Karel Witz.

Budova Měšťanského pivovaru v Poličce byla postavena v roce 1865 a v roce 1948 došlo k jejímu znárodnění. Po restituci a navrácení potomkům původních majitelů vznikl v roce 1994 Měšťanský pivovar v Poličce. V roce 2017 oslavil 500 let existence právovárečného měšťanstva.

Pivovar také v roce 2017 spotřeboval téměř půl milionu hektolitrů vody. Jako malý nezávislý pivovar pivo nepasterizuje ani neexportuje. I v Poličce však loni pocítili problémy se suchem. „Z uvedeného celkového množství musel pivovar dokoupit městskou vodu v objemu 4 770 hektolitrů, což činí 0,97 %,“ informoval vodarenstvi.cz Karel Witz. Pivovar rovněž investuje do technologií snižující spotřebu vody.

„Za zmínku stojí využití takzvané předchlazovací pitné vody, která se při spílání mladiny předáním tepla ohřeje a je využívána především na varně, ale i dále v provozu. Již třetím rokem usilujeme o stavební povolení na Přístavbu dvojokruhové čistírny odpadních vod, anaerobní a aerobní,“ uvedl dále Witz.

Veřejností v současnosti rezonuje palčivá problematika sucha a s ním související snížené zásoby vody v některých lokalitách. Češi jsou národem pivařů a v zemi se v minulém roce vyrobilo 20 milionů hektolitrů piva. Jeho výroba patří ve spotřebě vody k náročným procesům. Zeptali jsme se proto představitelů pivovarů a zjišťovali jsme, kolik hektolitrů vody ročně na výrobu piva spotřebují, jestli se jich dotýkají problémy s vydatností vodních zdrojů nebo zda plánují investovat do technologií, které spotřebu vody sníží.

Budova Měšťanského pivovaru v Poličce byla postavena v roce 1865 a v roce 1948 došlo k jejímu znárodnění. Po restituci a navrácení potomkům původních majitelů vznikl v roce 1994 Měšťanský pivovar v Poličce. V roce 2017 oslavil 500 let existence právovárečného měšťanstva.

Pivovar loni spotřeboval téměř půl milionu hektolitrů vody. Jako malý nezávislý pivovar pivo nepasterizuje ani neexportuje. Problémy se suchem ovšem pocítil. „Z uvedeného celkového množství musel pivovar dokoupit městskou vodu v objemu 4 770 hektolitrů, což činí 0,97 %,“ informoval jeho statutární ředitel Karel Witz. Pivovar investuje do technologií snižující spotřebu vody. „Za zmínku stojí využití takzvané předchlazovací pitné vody, která se při spílání mladiny předáním tepla ohřeje a je využívána především na varně, ale i dále v provozu. Již třetím rokem usilujeme o stavební povolení na Přístavbu dvojokruhové čistírny odpadních vod, anaerobní a aerobní,“ uvedl dále Witz.

Kolik hektolitrů vody ročně na výrobu piva spotřebujete, jakou metodou spotřebu monitorujete? Kolik vody spotřebujete na další procesy související s výrobou (mytí obalů atd.).
Roční spotřeba vody byla v loňském roce 489 560 hektolitrů. Vztaženo na prodané hektolitry vychází spotřeba na 4,26 hektolitru vody na hektolitr prodaného piva. V roce 2017 jsme v tuzemsku vystavili 114 551 hektolitrů piva. Pivo nepasterujeme a ani neexportujeme. Jsme „malý nezávislý pivovar“. V provozu jsou umístěny vodoměry. Na zdrojích a na střediscích. Měsíčně se zapisují do tabulek naměřené hodnoty.
Z uvedené celkové hodnoty se spotřebovalo v loňském roce na lahvovně 104 280 hektolitrů vody, tj. 21,3 %, na sudové stáčírně 54 540 hektolitrůvody, tj. 11,1 %. Na propírání kvasnic, sanitace a čištění ve spilce a ležáckém sklepě bylo potřeba 73 610 hl vody, tj. 15,0 %. Další spotřeba vody je například v kotelně, chlazení, vlastní dvouokruhové čistírně odpadních vod, šatnách, atd.

Pocítil nějak pivovar sucho nebo problémy s kapacitou vodních zdrojů, které pro svou výrobu využívá?
Problém sucha v posledním období (4 – 5 let) postihl i pivovar, i když v malé míře, a především v letním období. Z uvedeného celkového množství musel pivovar dokoupit městskou vodu v objemu 4 770 hektolitrů, což činí 0,97 %. Nejednalo se o vodu na vaření piva, ale o vodu na pomocné procesy. Na pivovaru používáme čtnáctimetrové kopané studně z roku 1906 a z roku 1926 na užitkovou vodu. Voda nemá jakoukoliv zvláštní ochranu kromě zdění, zakrytí a oplocení. Studny jsou na našem pozemku. V létě v nich voda občas dojde. Tehdy dochází ke spotřebě městské vody. Kromě toho používáme dostatečně hluboké artézské vrty pro varnou vodu.

Investuje nebo plánuje pivovar investovat do technologií, které spotřebu vody sníží?
Investice do technologií, které spotřebu vody snižují, se dějí průběžně. Za zmínku stojí např. využití tzv. předchlazovací pitné vody, která se při spílání mladiny předáním tepla ohřeje a je využívána především ve varně, ale i dále v provozu. Již třetím rokem se usilujeme o stavební povolení na přístavbu okruhové čistírny odpadních vod, anaerobní a aerobní. Tuto čistírnu provozujeme od roku 2006. V anaerobní části se vyčistí 80 % znečištění. V aerobní části zbývajících 20 % znečištění. V anaerobní části se vyvíjí bioplyn, kterým si naše čistírna odpadní vody na vstupu ohřívá na teploty od 30 – 35 °C. Celkem spotřebujeme 97,5 % bioplynu, zbytek je zemní plyn. V prosinci 2017 jsme obdrželi povolení na územní rozhodnutí na umístění přístavby čistírny, které nabylo v lednu 2018 právní moci.

Jedná o přístavbu kapacitně stejně vybavené čistírny odpadních vod na zhruba 100 000 hektrolitrů piva. Přístavba je zaústěná do společného odtoku. Musíme totiž za 7-10 let obnovit anaerobní reaktor UASB Biothane z Holandska. Očekávané práce jsou na delší časové období, ½ až ¾ roku. Kromě toho je třeba využívat čistírnu 7 dní v týdnu, ne jenom 4 – 5 dní.

Měšťanský pivovar v Poličce si připomněl novou publikací 500 let od získání práva na vaření a prodej piva. Autorům Stanislavu Konečnému a Filipu Vránovi se podařilo s pomocí vedení poličského pivovaru vytvořit dílo, které odpovídá významu půltisíciletého výročí pivovaru.

„Kniha přináší řadu nepublikovaných myšlenek a faktů, platných od roku 1517 až po dnešek. Publikace za 500 let existence právovárečných měšťanstev v Čechách nemá v našem pivovarnictví žádnou alternativu,“ řekl ředitel pivovaru Karel Witz.

Autoři se museli vypořádat s tím, že se kvůli požáru města a pivovaru v roce 1845 řada písemností nezachovala.

„Pivo vařené ve středověku bylo mnohem hustší, než na jaké jsme zvyklí dnes. Zpočátku se v podstatě jednalo o mírně prokvašenou kaši. Mnohdy dokonce tak hustou, že ji bylo nutné jíst lžicí z misky. Ostatně i slovo ožralý má svůj základ ve slově žrát,“ uvádějí zmínění autoři ve svém historickém ohlédnutí.

Pivovarnická tradice Poličky vznikla po dohodě sto třinácti majitelů právovárečných domů a členů právovárečného měšťanstva.

„Ti všichni se po svém souhlasu stali majiteli právovárečného domu, kde se pivo vařilo například jednou za týden,“ uvedl v předmluvě ředitel pivovaru Karel Witz.
Kniha o 132 stránkách obsahuje historické i současné fotografie z pivovaru a informace o jednotlivých pivech, včetně jejich etiket.

Přibližuje postup při vaření piva, daňové zatížení i přestupky jejich výrobců při nedodržování počtu a velikosti várek, největší konkurenci v okolí nebo ceny piva v různých historických obdobích. Také místa spojená s jeho výrobou a změny v organizaci a jeho vaření.

Významným datem byl rok 1865, kdy byl dostavěn nový pivovar, jehož stavitelem byl František Schmoranz, který například restauroval chrudimský kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo poličský kostel svatého Jakuba.

V Pardubicích pak postavil budovu reálky či Larischovu vilu a zásadní měrou se podílel na záchraně Zelené brány.

Dobré pivo podpořila rodinná tradice
Za kvalitu mohlo poličské pivo děkovat od roku 1895 do roku 1971 hlavně dvěma sládkům, staršímu a mladšímu Františku Bittnerovi, později i zeti druhého z nich Jiřímu Vášovi.

Mladší z Bittnerů se stal v roce 1948 zmocněncem k výkonu národní správy. V té době přicházel pivovar o tradiční odběratele - likvidované soukromé obchody, restaurace a hotely.

„Téměř zmizela pojmenování tradičních pivovarských profesí, kterými byli vedle pana starého, který vedl pivovar, nadsladovní, spilečný, vařič, sklepmistr nebo strojmistr,“ uvádí autoři knihy Měšťanský pivovar v Poličce.

Později za socialismu hrozilo poličskému pivovaru zrušení, měl ho nahradit modernizovaný ve Svitavách. Pozemky pivovaru měly sloužit ke stavbě rodinných domků.

Do nové éry po roce 1989 vstoupil pivovar s omezenou výrobní kapacitou ve spilce a v ležáckém sklepě, proto tehdy patřil k nejmenším v republice. V roce 1990 uvařil 33 tisíc hektolitrů piva, v roce 2000 73 tisíc a v roce 2016 už činil „výstav“, tedy celková roční produkce piva, 120 tisíc hektolitrů.

V čele stojí kytarista, který hrál se Žbirkou
Jeho budoucnost velmi ovlivnil restituční spor, který v roce 1993 vyhráli vlastníci domů s právem várečným a pivovar převzali o rok později.

„Státní podnik Hradec Králové, bývalý majitel a u soudu odpůrce, nám dával tři měsíce života. Za zhruba dva roky jsme se naučili o pivovaru vše, a něco objevujeme znovu a znovu,“ řekl Karel Witz, který je od té doby v čele pivovaru.

Witz je přitom původně úspěšný kytarista, který hrál kdysi v kapele Modus s Marikou Gombitovou a Mekym Žbirkou, v Collegium Musicum s Mariánem Vargou či s kapelou Indigo a Petrem Nagym.

Do pivovaru přišel jako jeden z potomků původních právovárečníků. Od roku 1990 se stal vedoucím odboru kultury na radnici v Košicích, ale když se měla dělit republika, začal uvažovat o přestěhování z Košic do Poličky.

Zde získal v restituci dům. O pivovarnictví nevěděl nic, musel si všechno rychle nastudovat, ale jeho výhodou bylo, že na počátku sedmdesátých let vystudoval Fakultu výrobně ekonomickou Vysoké školy ekonomické v Praze.

Měšťanský pivovar v Poličce je nyní třetím největším samostatným v České republice, stojícím mimo pivovarnické skupiny za Budějovickým Budvarem a Pivovarem Nymburk. Veškeré nové vybavení zásadně pořizuje jenom ze zisku, tedy bez půjček.

„Poličský unikát mimo jiné spočívá v tom, že si přes 80 procent zákazníků pro pivo jezdí samo. Areál je otevřený dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu,“ uvádějí autoři publikace.

Kniha přibližuje samozřejmě mnoho historických událostí, které ovlivnily produkci piva, ale kvůli uzávěrce se už do ní nedostal velmi důležitý takzvaný protikuřácký zákon, jehož účinnost započala loni 1. června.

„Právě kvůli němu produkce v tomto desetiletí poprvé klesla, a to na 95 procent ve srovnání s předcházejícím rokem, tedy přibližně na 115 tisíc hektolitrů. Zákon se dramaticky projevil od září, když kvůli počasí nebylo možné držet lidi dále na restauračních zahrádkách. I příležitostní kuřáci je brzy opustili, proto zájem o pivo poklesl,“ řekl Witz.

V knize není uveden ani fakt, že je poličský pivovar v poslední době sběratelem řady cen v různých anonymních pivních soutěžích.

Loni například získala jeho tmavá desítka Hradební na mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích ocenění Stříbrná pivní pečeť, na zářijové degustační soutěži Žatecká Dočesná obdrželo totéž pivo první místo mezi tmavými.

Další cenou bylo druhé místo v kategorii světlé výčepní pivo, druhou příčku navíc získala i světlá dvanáctka Záviš.

V anketě Sdružení přátel piva Pivo roku 2017 obdržela cenu za třetí místo v kategorii tmavých piv speciální tmavá třináctka Eliška.

Jedenáctiletý král Ludvík Jagellonský obdržel v roce 1517 informaci od svých regentů, že je pokladna poloprázdná. Dostal tedy radu, aby udělil právo várečné měšťanům, kteří by z každého vystaveného a prodaného džbánku piva odevzdali do královské pokladny malý peníz.

Od této události uplynulo pět set let a právě toto výročí si připomínají v měšťanském pivovaru novou knihou. Ta mapuje historii vaření nejoblíbenějšího nápoje v Česku na území Poličky.

Proč vlastně kniha vznikla? „Vedla mě k tomu moje zvědavost. Práce na knize byla napůl detektivní. Autoři museli najít věci, o kterých nikdo v pivovaru nevěděl. Nakonec jsme je dotáhli do podrobností,“ říká ředitel pivovaru Karel Witz.

Autoři knihy Stanislav Konečný a Filip Vrána čerpali z dochovaných archivních dat a sdělení. Přístup k materiálům zkomplikovala událost z 10. července roku 1845, kdy Polička zcela vyhořela. O grafickou úpravu se postaral Jiří Lammel, který knihu mimo jiné opatřil originálně zpracovanými nákresy a mapkami. Podařilo se mu také zrealizovat nápad, aby u knihy byl i tácek pod pivo.

„Knihárnu jsem přesvědčil, aby se tácek stal součástí vazby,“ prozrazuje litomyšlský grafik. Čtenáři si tak mohou u čtení dopřát pěnivý mok. Na 132 stránkách se dozvědí o vaření piva v právovárečných domech i soustředění výroby do jednoho pivovaru. Zajímavá je bezesporu i historie vaření piva ve 20. století, kdy poličský podnik prošel hospodářskou krizí, světovými válkami i obdobím socialismu.

Nechybí fakta o sládcích, kteří se starali o kvalitu piva po staletí. Je kniha určena milovníkům historie, nebo piva? „Oběma skupinám,“ dodává ředitel pivovaru.

Měšťanský pivovar v Poličce v roce 2016 vystavil 119 996 hl piva, což bylo o 3,01 % výstavu více než v roce 2015. Od začátku roku 2017 až do poloviny května činil výstav ležáku Otakar 11° více než 77 % z celkové produkce, což je o 2 % meziročně více. Sudového piva bylo vystaveno přes 85 %. V roce 2016 činil výstav k 15. květnu více než 39 640 hl piva. Letos to bylo ke stejnému dni jenom 38 015 hl piva. Pro ČIANEWS to uvedl statutární ředitel Karel Witz s tím, že letos bude pivovar pokračovat v práci na nové spilce "C" nad tříposchoďovým ležáckým sklepem "C". Potom bude pokračovat práce na tříposchoďovém ležáckému sklepu, do kterého bude umístěno 21 nerezových ležáckých tanků. Nerezové nádrže spilky "C" jsou již na místě v pivovaru. V dlouhodobém výhledu by se kapacita měla zvýšit až na 170 tis. hl piva.

Jaký výstav piva evidujete za 1. čtvrtletí letošního roku – a kolik to bylo za rok 2016?
Výstav piva v Poličce za 1. čtvrtletí neevidujeme. Mohu vám ale sdělit sumární údaje od začátku roku až do poloviny května 2017. Výstav ležáku Otakar 11° byl letos více než 77 %, v roce 2016 byl téměř 75 %. Sudového piva jsme letos vystavili více než 85 %. V roce 2016 jsme vystavili k 15. květnu 2016 více než 39 640 hl piva. Letos to bylo ke stejnému dni jenom 38 015 hl piva.

*****

V našem pivovaru se zaměřením na české pivo neuvažujeme o automatizaci. Zhruba za 20 let, kdy bychom mohli být hotoví s plánovanými úpravami včetně nové tříposchoďové varny, se naše kapacita konečně zvýší ze 100 000 hl na 150 000 hl a poté až na 170 000 hl piva. Záleží od zájmu zákazníků o naše pivo za 20 let.

*****

A které druhy vašeho piva jsou nejžádanější a nejúspěšnější – a jak se jednotlivé typy podílejí na vaší produkci?
Jak jsem uvedl, světlý ležák Otakar 11°, který překonal 77 %. Je to o 2 % více než loni.

Jaké speciály připravujete na letošní rok, případně už jste připravili a jaký byl výstav?
Z napjatých kapacitních důvodů na pivovaru vaříme speciály tmavou 13° Elišku a světlý speciál 13° František Bittner třikrát v roce. Na Velikonoce, Sv. Václava a na Vánoce. V roce 2016 jsme speciálů vystavili jenom 0,6 % našeho celkového výstavu. Celkem jsme v roce 2016 vystavili 119 996 hl piva. Bylo to o 3,01 % výstavu více než v roce 2015.

Jaká část vašeho výstavu směřuje na export – anebo se soustředíte pouze na pokrytí lokálních potřeb?
Naše nepasterované pivo neexportujeme. Své odběratele získáváme v tuzemsku. Od hranic se Slovenskem po Prahu.

Plánujete na rok 2017 nějaké investice? Kam budou směřovat – do rozšiřování kapacit, exportu, automatizace výroby, zvýšení produkce atd.? A kolik budete investovat do jednotlivých oblastí?
V roce 2017 budeme pokračovat v pracích na nové spilce „C“ nad tříposchoďovým ležáckým sklepem „C“. Potom budeme pokračovat v práci na tříposchoďovém ležáckému sklepu, do kterého budeme již brzy potřebovat 21 nerezových ležáckých tanků. Nerezové nádrže spilky „C“ jsou již na místě v pivovaru. Jedná se o obnovu původních ocelových ležáckých tanků a původních spilek, které byly také z oceli, byly však objemově menší. Jedná se o náhradu a rozšíření kapacity pivovaru.

V našem pivovaru se zaměřením na české pivo neuvažujeme o automatizaci. Zhruba za 20 let, kdy bychom mohli být hotoví s plánovanými úpravami včetně nové tříposchoďové varny, se naše kapacita konečně zvýší ze 100 000 hl na 150 000 hl a poté až na 170 000 hl piva. Záleží od zájmu zákazníků o naše pivo za 20 let.

Výstav nám diktují naši smluvní odběratelé. Ti si dnes jezdí ze 67 % pro pivo svými vlastními vozy. Vybírat si mohou z nabízených čtyř základních piv. Vedle nepasterovaného piva si mohou objednat za příplatek 35 % i nefiltrovaný sudový ležák s kvasnicemi. Samozřejmě také nesmluvní odběratelé náš pivovar znají a obdobně si vybírají své pivo. Jde přibližně o 3 % nesmluvních odběratelů. Cena pro nesmluvní odběratele je o 20 % vyšší než u smluvních.

Nabízíte svým odběratelům nějaké služby?
Naše NON-STOP služba na vrátnici se aktuálně stará zhruba 20 hodin denně o obchodní návštěvníky pivovaru, kteří se zajímají o konkrétní pivo. To znamená, že jim spočítá přivezené obaly a sudy bez piva, a pak jim vydá sudy a přepravky s pivem podle kupní smlouvy.
Od loňského podzimu zkušebně používáme „propagační stanici“ na pěstování vlastních pivovarských kvasnic. Do konce roku bychom se chtěli s kvasnicemi osamostatnit.

A jaké jsou vaše investice do podpory obchodu a marketingu?
Vedle standardních způsobů obchod pivem nijak nepodporujeme. Zvýšili jsme v roce 2013 cenu vratných nerezových sudů o polovinu na dvojnásobek běžné ceny. Jako jediný pivovar v Čechách. Žádný jiný pivovar nás nenapodobil.

Plánujete také investovat třeba do rozšiřování sítě vašich restaurací?
Do rozšiřování sítě našich restaurací investovat zatím nebudeme. Aktuálně máme čtyři, jednu v Chotěboři, druhou v Chocni a dvě v Poličce. Uvidíme později.

Mělo na vás nějaký dopad nedávné zavedení elektronické evidence tržeb (EET)?
Dopadem zákona o EET (elektronické evidence tržeb), který začal platit od 1. prosince 2016, došlo u pivovaru ke změnám zejména v odběru piva z velkoobchodních skupin. Velkoobchody (VO) totiž veřejně nikdy nepřiznaly úbytek svých odběratelů, který byl od konce listopadu 2016 až 50 %. Podle sdělení jednoho z představitelů jim najednou ubyli mnozí odběratelé. S těmito zákazníky dosud VO obchodovaly v hotovosti a bez dokladů. Řadu svých zákazníků velkoobchody také ztratily.

Odběry velkoobchodů jsou podle naší evidence nyní v průměru mezi 60 až 70 % ročního výstavu předchozího roku. Někteří z odběratelů se však přihlásili mimo svůj velkoobchod přímo k pivovaru. Jedná se samozřejmě o poměr ceny a kvality piva. Jejich odběratelé nechtějí za své peníze ještě dotovat velkoobchody, které si za svou obchodní aktivitu pochopitelně účtují svoji cenu.

Je zajímavé, že v důsledku těchto okolností nám mírně stoupl výstav lahvového piva. V procentech se dnes jedná o vyšší růst výstavu lahvového pivo asi o 4 %. Přesto nám zůstal výstav sudového piva více než 85 % z celkového výstavu piva. Ležáků prodáváme letos více než 91 %.

Včera byl květnový výstav o trochu lepší než 100 % výstavu roku 2016. Ovšem při započtení ztráty výstavu od začátku roku 2017 máme k 15. květnu 2017 zhruba 96 % výstavu minulého roku. Celkem se nám od začátku roku mírně navýšil výstav lahvového piva o více než 1 %. Připomínám, že od 1. května 2017 nového platného ceníku prodáváme sudové i lahvové pivo za stejné peníze. Jenom je o 0,50 Kč za půl litr piva vyšší.

*****

Měšťanský pivovar v Poličce byl založen v roce 1517. Šlo o společenství 113 majitelů právovárečných domů. Usnesením Sněmu zemského na Sv. Václava byla uzavřena obchodní smlouva mezi králem a společností o tom, že jako právováreční měšťané mohou prodávat své pivo zákazníkům s tím, že z každého piva odvedou panovníkovi poplatek. Od roku 1771 měl již v důsledku královského nařízení Josefa II. pivovar společnou varnu v domě č.p.18 na náměstí. Tím se zamezilo rotování pivovarské chasy po jednotlivých domech po dvou týdnech. Což byl dlouhodobý problém zejména majitelů domů. Spolumajitelkám to vyhovovalo. Od roku 1865 stojí pivovárek na třetím místě, „za hradbami“ městečka. Bez hradu. Důležitý pro poslední přestěhování pivovárku byl požár z 10. července 1845. Tehdy shořel i kostel a s ním celé městečko. Ve třetím pivovaru, který byl postaven roku 1865, máme kromě společné varny také spilku a ležácké sklepy. Od této chvíle jsme přešli na plzeňské pivo, spodně kvašené (alkohol nám na spilkách spodně kvasí). Zpočátku se chladilo či „ledovalo“ přírodním ledem. Od roku 1969 strojním chlazením. Vzhledem k plánovanému "úpadku" pivovárku, který se v socialismu neustále a každoročně překládal, MNV Polička nestihl Pivovar v Poličce zlikvidovat. Byť to měl od roku 1976 uvedené ve svých plánech. Namísto plánované likvidace v roce 1991 zahájili potomci původních majitelů se s. p. Pivovary Hradec Králové soudní při. Ohledně vydání pivovárku dle zákona č.87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích. Spor jsme vyhráli.
Dne 1.května 1994 byl pivovar převzat od s. p. Pivovary Hradec Králové. Dodnes užívaná měděná varna Novák & Jahn je z roku 1930. Pivovar investuje do výstavby nových oddělení, vyrábí nepasterované pivo, které pochopitelně neexportuje. Kapacita pivovaru je aktuálně vyprodaná. Spadá do kategorie „malého nezávislého pivovaru“.

Měšťanský pivovar v Poličce své pivo do zahraničí nevyváží. Je nepasterizované, tudíž je třeba ho vypít rychle. Na malý odbyt si ale nestěžuje. Naopak, víc piva než nyní vařit zatím nemůže.

Z pivovaru v Poličce letos v létě odešel ke konkurenci sládek, s nímž mnozí pivaři spojují i rozmach tohoto pivovaru v posledních letech. Měšťanský pivovar však našel rychle nového a mezitím se svou desítkou vyhrál Dočesnou v Žatci a zaznamenal rekordní prodej piva v nedávném tropickém létě.

„Nový sládek Tomáš Dvořák má veškeré receptury od předešlého sládka k dispozici. Je to mladý svobodný muž z Poličky a shodou okolností vykonával druhým rokem po absolvování vysoké školy s oborem pivovarnictví praxi ve Starobrnu,“ řekl ředitel pivovaru Karel Witz.

Každý rok zvyšujete výstav piva zhruba o šest procent. Jak se odrazila vedra na prodeji piva?
Psalo se, že letošní vedra se příliš na obchodu s pivem neprojevila. U nás však ano. Vystavili jsme abnormální objemy piva. Například jedenáct dvanáct tisíc hektolitrů piva za měsíc už je pro nás opravdu hodně. Letos v červenci jsme navařili 13 441 hektolitrů piva, v srpnu téměř dvanáct a půl tisíce. Loni to bylo celkem téměř 109 tisíc hektolitrů piva, letos to bude o asi šest procent více. Uvidíme, kde skončíme. Náš pivovar je skutečně vyprodaný a vaříme dnes pivo na hranici jeho kapacity. Už dokonce odrazujeme další nové zákazníky od koupě našeho piva.

Opravdu? A jak?
Například jsme zvýšili jako jediný ‚pivovárek‘ v Čechách a na Moravě zálohy za nerezové sudy z tisícovky na 1 900 korun. U malých desetilitrových a patnáctilitrových KEGů máme dokonce zálohu tři tisíce. Všichni zákazníci musí platit při koupi v hotovosti nebo dopředu. Říkali jsme si, že to přece musí některé nové zákazníky odradit. Ale nestalo se tak.

Říkáte pivovárek, a vaříte na doraz. Neuvažujete tedy o rozšíření?
Předpokládáme rozšíření výroby o asi padesát procent. K tomu nám ale chybí postavit novou varnu, expedici, propagační stanici, spilku a ležáckých sklep. Zhruba na kapacitu 170 tisíc hektolitrů piva ročně. Výstavba ovšem potrvá řadu let, možná patnáct.

Chlubíte se tím, že k vám jezdí zákazníci pro pivo sami. Že si ho sami jezdí vybírat, a to kdykoliv.
Ano. Začínali jsme s tímto non stop prodejem v devadesátých letech a na začátku tvořili zákazníci, kteří si k nám jezdili pro pivo, jedno procento všech našich odběratelů. Loni už si k nám přijelo pro pivo osmdesát procent všech smluvních partnerů, a to se svými vlastními povozy. Někteří si kvůli tomu dokonce koupili vlastní kamiony. Jen devatenáct procent rozvážíme zákazníkům my. Pokud si nakreslíme okolo komína kruh, tak má poloměr 200 kilometrů. Zasahuje na východě do Ostravy, na jihu do Brna, na sever do Hradce Králové a na západ do Prahy.

Kde všude vaše pivo v regionu teče?
Poličské pivo se pije v kraji kdekoli. Z drtivé většiny dodáváme odběratelům sudové pivo. Pokud si kdokoli objedná nefiltrované pivo, dostane stejné pivo, jako je to filtrované, jenom s nepatrným zákalem, jemnější a barevnější chuti.

Kam jste se v poslední době s vaším pivem dostali?
Naše pivo neexportujeme do ciziny, protože je nepasterizované, a tedy není vhodné ho déle skladovat. Dodáváme je minimálně jednou týdně například na hospody v Praze či v Ostravě do dvou hospod ve Stodolní ulici.

Se svým pivem některá města docela ovládáte. V Chocni máte i vlastní hospodu, kde je stále plno i proto, že je tam pivo „za babku“. Jak je možné, že vaše pivo stojí v řadě restaurací v regionu pod dvacetikorunu?
Prodejní cena je věcí hostinského, do toho nemůžeme mluvit. Vím, že choceňský Růžek bývá nekřesťansky narvaný. Někdy se tam člověk ani nevejde a někdy to uvnitř vypadá jako ty přeplněné hospody za socialismu. Ale na druhé straně to není proto, že jsme nějací lidumilové. My na tom pivu i tak dost vyděláme. Máme více svých restaurací, například v Chotěboři.

V září jste dostali cenu na Dočesné v Žatci. Jak významné je to ocenění?
V degustační soutěži v Žatci letos v září obdržela naše Hradební výčepní desítka první cenu. Letos jsme získali od Spolku přátel piva i třetí místo pro speciál třináctku Eliška. Každá cena je milá. Na tom ovšem své úspěchy nestavíme.

Jak vypadá v současnosti boj mezi malými a velkými pivovary? Necítíte se někdy proti těm velkým slabí?
Boj mezi malými, menšími, středními a velkými pivovary trvá staletí, někdy od roku 900 našeho letopočtu, a má hodně podob. Po roce 1994 a privatizaci se Měšťanský pivovar soustředil na obnovu a v té době se o velké pivovary sváděly vlastnické boje. Velké pivovary se daly často ‚německou cestou‘. Pořizovaly stojící cylindrokónické tanky, které v pivovarech nahradily tradiční spilku i ležácký sklep. A začaly ředit uleželý pivní extrakt odkysličenou vodou. Chtěly ušetřit peníze. To jsou možná i důvody, proč se řada pivařů od velkých pivovarů odvrací a přiklání se k pivovarům s tradiční výrobou, které neměly na to, aby si koupily moderní technologii.

Polovina českých pivovarů už patří cizím majitelům. Co na to říkáte?
Jedná se dnes o tři čtvrtiny až čtyři pětiny všech pivovarů. Asi do roku 2007 to byly existenční potíže pivovarů zapříčiněné základní schopností či spíše neschopností pivovaru řádně hospodařit. Později se v Čechách vyskytli dokonce ruští majitelé peněz. Někdo, kdo se nenamáhal přemýšlet o dalším osudu pivovaru, svůj podnik prodal. Například nedávno prodali čeští majitelé do Číny majoritu dvou středních a pěti malých Lobkowiczkých pivovarů. Anheuser Busch nedávno koupil od SAB Miller tři velké pivovary, které na českém trhu mají 48 procent výstavu. Z těch větších pivovarů zůstal státu jen Budvar, českým majitelům pak Moravsko-slezské pivovary a tři pivovary v čele s Pivovarem Svijany.

Jak velký jste pivař? Dáte si ho?
Samozřejmě. Ale přes den jsem většinou v práci, a to autem. Takže si nemohu dovolit vypít nic. Možná na ochutnání, jakou má navařené pivo chuť.

Byl jste vždy pivovarníkem, nebo jste se to musel učit?
Pivovarníkem jsem se musel učit. Pivu jsem se původně věnoval po právní stránce. Když jsem napomáhal dnes emeritnímu sládkovi Jiřímu Vášovi jako obecný zmocněnec v soudním procesu. Když nám pivovar soud ve Svitavách v roce 1993 vydal, po ruce nebyl nikdo, kdo by se ho ujal.

Působil jste kdysi jako muzikant v oblasti první ligy pop-music. Hrál jste v kapele Modus s Marikou Gombitovou a Mekym Žbirkou, v Collegium Musicum s Mariánem Vargou, také jste hrál s kapelou Indigo a Petrem Nagym. Zahrajete si ještě občas?
Bylo to v říjnu rok, co jsem přijal nabídku fanoušků z Košic, abych tam zahrál. Chtěli mne prostě vidět. Koncert se uskutečnil 18. října v košické Thálii, což je maďarské divadlo v Košicích. Vlastní kapelu nemám, poprosil jsem tedy o doprovod svého syna Erika, který má i kapelu i konzervatoř na kytaru z Košic.

Teď trochu kontroverzní téma. Už 10 let se s radnicí přete o část hradeb, kde máte svůj hotel Pivovar. Město říká, že vám tato část hradeb nepatří. Vy u soudů vyhráváte. Jenže to může vypadat, že tím bráníte konečné celistvé obnově unikátního komplexu městských hradeb v Poličce...
Bohužel pro své tvrzení nepřineslo město za deset let sporů jediný argument. Loni v lednu prvé dovolání žalobce města Poličky Nejvyšší soud České republiky zamítl. Dnes je dovolání města po jednáních Okresního soudu ve Svitavách i Krajského soudu v Pardubicích v uplynulých dvou letech opět u Nejvyššího soudu ČR. Radnice může jít ještě k Ústavnímu soudu a potom k evropskému soudu, jak předpokládáme. My na svou obhajobu tvrdíme, že podle fotografií z roku 1903 místo dnešní bašty a nově vystavěné „hradební zdi“ stály obytné či provozní domy. Že tedy nejde o obnovení původních hradeb. Město používá studie pražského architekta Dobroslava Líbala, který v roce 1955, tedy v době nejtužšího lidově demokratického režimu a kdy všechno bylo všech, navrhl, že by si Polička měla vybudovat něco zajímavého. Například, že by si mohla rekonstruovat hradby. Jenže to není žádná obnova původních hradeb.

● Pivovar v Poličce byl odsouzen k likvidaci, dnes sbírá ocenění.
● Jde zároveň o jeden z nejstarších podniků na světě, vznikl v roce 1517 jako společnost 113 právovárečných domů.
● Za jeho obnovou stojí bývalý hudebník Karel Witz, který pivovar restituoval.

Podle týdeníku Ekonom, který v aktuálním přináší příběhy malých pivovarů, které stojí za to navštívit, existují nejméně tři pádné důvody, proč je pivovar v Poličce zajímavý: především vystavuje pivo jen podle požadavků smluvních odběratelů a přitom sbírá prestižní ceny. Dále jde o jeden z nejstarších podniků na světě, vznikl totiž už v 16. století. A řídí ho 68letý muzikant Karel Witz, který na kytaru doprovázel například Mariku Gombitovou či Miroslava Žbirku.

Město Polička leží těsně u historické hranice Čech s Moravou. Zdejší pivovar vznikl roku 1517 rozhodnutím Svatováclavského sněmu v Praze. Původní název zněl "Pivovar právovárečného měšťanstva v Poličce" a šlo o společnost 113 právovárečných domů. Na současném místě v Pivovarské ulici se pivo vaří od roku 1865.

Ke znárodnění pivovaru došlo v roce 1950. V 70. letech minulého století hrozil historickému provozu zánik. Městský národní výbor chtěl jeho areál využít k jiným účelům. Nedošlo k tomu jen proto, že plánovaná modernizace velkokapacitního pivovaru ve Svitavách byla neustále odsouvána a bez piva z Poličky by Východočeskému kraji hrozila žízeň.

Potomci původních majitelů zahájili v roce 1991 se státním podnikem Pivovary Hradec Králové řízení o vydání nemovitostí pivovaru podle zákona o mimosoudních rehabilitacích. Ve sporu uspěli a v roce 1994 podnik převzali. Byl mezi nimi i Karel Witz. Umělec, jehož otec přežil druhou světovou válku v koncentračním táboře Terezín, kde jako právník pracoval v krematoriu. Dědeček Dr. Rudolf Witz, který v Poličce míval likérku a dva měšťanské domy, takové štěstí neměl. V nacistickém koncentráku ho ubili.

Otec se po osvobození marně domáhal vrácení arizovaných a později úředně zabavených rodinných nemovitostí. Stal se docentem na Právnické univerzitě Karlově; v Praze přitom mohl používat byt v domě, který rodině za první republiky také patřil. Zemřel v roce 1984.

Jeho syn zdědil po předcích vztah k hudbě. Místo klasické ho ovšem lákala bluesová. Studoval Vysokou školu ekonomickou. Na prázdninové jahodové brigádě v Anglii se seznámil se svou budoucí ženou. Vzali se v roce 1969 v Košicích. Na východním Slovensku získali byt a Karel Witz tam zahájil svou profesionální dráhu jako zaměstnanec statistického úřadu. Pak hledal zajímavější místo, až zůstal u muziky. Působil v kapelách Profily, Modus, Collegium Musicum, byl vedoucím skupiny Indigo. Doprovázel hvězdy tehdejší slovenské populární hudby, například Mariku Gombitovou, Jána Lehotského, Petera Nagye a "Mekkyho" Žbirku.

Tato část Witzova života skončila v roce 1991, kdy se začaly objevovat tendence k rozdělení federace a také se naskytla příležitost k navrácení části původního rodinného majetku v Čechách. "Z hudební kariéry jsem si do pivovaru přinesl například prémiový řád," líčí Witz a vzpomíná, že kolega Miro Žbirka připodobňoval skupinu ke kapitalistické buňce v socialismu, o jejíž rozvoj se může zasloužit jen ten, kdo není nemocný, nevybírá si dovolenou a nepřišel o řidičský průkaz. Pracovník navíc může dostat prémie jen v případě, že na něj neexistuje nejmenší stížnost ze strany nadřízeného.

Začátky ovšem nebyly jednoduché, protože pivovar byl mimořádně zanedbaný. Dokonce ani neměl účet v místní bance. "Zpočátku jsme na každou korunu čekali a i malé částky spláceli postupně. Ovšem v termínu, včetně závazků vůči státnímu podniku Pivovary Hradec Králové. Pokud bylo třeba hradit daně, přispěl jsem osobně do pokladny firmy. Vážil jsem si toho, že jsme dostali příležitost, která se nikdy opakovat nebude," říká Witz s tím, že nejprve pracoval v podstatě tak, jak hned v roce 1995 nařídil zařizovat prodej: nonstop 24 hodin denně a pro začátek minimálně sedm dní v týdnu. "Odbory jsme pro jistotu hned zrušili," dodává.

Ačkoliv jsou místní lidé podle Witze tím nejcennějším, co pivovar v Poličce má, se všemi zaměstnanci spokojen nebyl. Hned v druhém roce vyhodil "na hodinu" tehdejšího sládka, který mu nedokázal vysvětlit chybějící pivo v ležáckých tancích. Sládků se postupně vystřídalo sedm. Z těch bývalých si oblíbil jen Jiřího Vášu, dnes emeritního sládka, kterému je 81 let. "Na jeho úspěchy navazuje náš současný mladý sládek, který se v mezinárodní soutěži piv v Táboře o Zlatou pivní pečeť také již mnohokrát zapsal v kategorii vítězů, například s tmavým speciálem Eliška," vyzdvihuje Witz.

Společnost patří do kategorie malých nezávislých pivovarů. Vaří nepasterované pivo, kterého vystavila v roce 2014 celkem 109 tisíc hektolitrů. Dodává do míst v okruhu 200 km od Poličky: od Ostravy po Prahu, Olomouc, Brno, Hradec Králové i okolo vlastního komína. Loni si do pivovaru přijelo pro pivo více než 80 procent smluvních odběratelů po vlastní ose.

"V roce 1995 jsme si vzali půjčku na nákup Hotelu Pivovar v Poličce," konstatuje ředitel. Byla to půjčka poslední a firma ji předčasně splatila v roce 2001. Od stejného roku nevyužívá ani leasing. "Do bank si už jen ukládáme utržené peníze. Nemáme žádné pohledávky ani závazky po lhůtě splatnosti," zdůrazňuje statutární ředitel.

Na sudové pivo připadá 85 procent výstavu (hospodští si mohou objednat také sudy s nefiltrovaným pivem), na lahvové 15 procent. Drtivou většinu produkce tvoří ležáky; jedenáctistupňový nese název Otakar, dvanáctka se jmenuje Záviš. Třikrát do roka, a to na Velikonoce, svatého Václava a na Vánoce, nabízí pivovar také speciální piva. Jde o třináctistupňovou tmavou Elišku a třináctistupňový světlý mok František Bittner.

"Na četnější zastoupení speciálů nemáme kapacitu," vysvětluje Witz. "Nemáme bohužel ani kapacitu na další navyšování výstavu. Proto jsme v první polovině roku 2015 zvýšili produkci meziročně jen o procento," dodává s tím, že dodnes používaná měděná varna pochází z roku 1930, kdy ji vyrobila pražská firma Novák & Jahn.

Tradice bude přitom pokračovat i v další generaci. "Máme s manželkou tři dospělé děti," vysvětluje ředitel Witz. "Jedna dcera sice pracuje jako učitelka a má vysokoškolské vzdělání, ale vedle toho si udělala pivovarskou průmyslovku. Druhá dcera pracuje desátým rokem v našem pivovaře. Dcery jsou ve správní radě. Syn, kytarista a zpěvák, je tady také zaměstnaný, a to jako obchodní ředitel, přičemž se navíc zabývá informačními technologiemi," doplňuje.

A plány do budoucna jsou smělé. Během deseti let má vzniknout například nová varna, nový ležácký sklep, nová spilka či nová expedice. Výstav by potom mohl vzrůst o polovinu.