Možná jste o něm slyšeli, možná ještě ne. Faktem ale je, že Podřevnický pivovar ve Zlíně už nějakou dobu funguje a dosavadní mozaiku průmyslových pivovarů obohacuje o nové netradiční přístupy a nové netradiční nápoje.

O tom, jak vše vzniklo a co do budoucna „létající" pivovar chystá, hovořil Tomáš Raška a Michal navrátil, který původně s nápadem uvařit si vlastní pivo přišel.

Co Vás vedlo k založení pivovaru?
Michal Navrátil - S myšlenkou uvařit si vlastní pivo jsem si pohrával už od roku 2010, jenom jsem nevěděl, jak se to dělá. Na přelomu roku 2015 a 2016 jsme si s kamarádem nechali udělat menší varnu, a dokonce dali dohromady i potřebné suroviny. P/ořád jsme se ale k vaření nemohli rozkývat. Teprve v roce 2017, kdy jsem ležel doma po operaci kolene, se s tím podařilo hnout. Začátky jednoduché nebyly. Vařili jsme u známého na zahradě v Želechovicích a výsledek chutnal všelijak. postupně jsme se to ale naučili a začali naše výtvory nabízet i dalším lidem. Tak byly položeny základy létajícího pivovaru.

Proč zrovna létajícího pivovaru?
Michal Navrátil - To je označení pro pivovary, které ještě nemají vlastní zařízení a pronajímají si jej od jiného pivovaru. Nejde o nijak staré označení, za jeho rozšíření stojí především pivovarníci ze Skandinávie, kde kolem roku 2005 vzniklo hned několik takových pivovarů. Kočovné pivovary jsou vlastně docela nedávnou záležitostí. Anglicky se jim říká gypsy brewery.

Jak vymýšlíte receptury? A testujete je přímo doma?
Michal Navrátil - Vaříme přímo doma, máme digitální varnu na vaření v menším množství. K vlastním recepturám přicházíme různě. Někdy mě napadne nějaká zajímavá kombinace i za pochodu, třeba když jedu autobusem nebo sedím v čekárně. Jindy to bývá ve frontě brainstormingu.

Kolik lidí se na fungování podílí?
Michal Navrátil - Jsme celkem čtyři. Já mám na starost hlavně receptury. Občas se na jejich vymýšlení podílí i kolegové, ale většinou máme role rozdělené. Jeden se stará o rozvoz, druhý oslovuje hospody, další dělá administrativu a podobně. Někdy ale všichni děláme tak trochu všechno.
Tomáš Raška - Moje role je spíš obchodní. Samozřejmě mluvím trochu i do toho, jak by pivo mělo vypadat, nebo co bych v něm chtěl cítit nebo ochutnat, ale spíš jsem přes marketing a nabízení těchto produktů.
Michal Navrátil - Zatím nás to ještě úplně neživí a každý z nás má vedle toho i jinou práci.

Předpokládám ale, že byste se tím do budoucna chtěli naplno živit...
Michal Navrátil - Určitě. Baví mě sledovat ten proces výroby, experimentovat a hledat nové příchutě. Pití tohoto piva je samozřejmě také super (smích).

Kde člověk může vaše pivo ochutnat?
Michal Navrátil - Vaříme v Hanáckém pivovaru v Olomouci a tam nemají hospodu, jen prodejnu. Naše pivo je jinak k dostání v různých hospodách. Ve Zlíně třeba v Zelenáčově šopě, v Garáž baru na Lesní čtvrti, v hudebním klubu Vrátnice v Rožnově pod radhoštěm nebo v Dobrém pivu v Uherském Hradišti.
Koncem srpna jsme poprvé byli i na dvou místech v Brně. Případně si lze naše pivo objednat, stačí nás kontaktovat přes facebook.
Tomáš Raška - Do budoucna plánujeme stabilně vařit dvě různá pivka současně...

Když oslovujete provozovatele podniků, jsou otevření ke spolupráci? Jaká je jejich reakce?
Tomáš Raška - Zelenáčova šopa s tím například neměla žádný problém. Vyšla nám vstříc jako úplně první. Provozovatelé mívají občas obavy, jak bude naše pivo přijato jejich stálými zákazníky. Na druhou stranu, pokud do toho s námi již šli, byli spokojení. Myslím si, že situace je lepší než třeba před pěti lety, kdy minipivovary začínaly. Lidé nevěděli, co od nich čekat. Dnes zjišťují, že nabízejí třeba chutnější a zajímavější piva než průmyslové pivovary.

Prý rádi obměňujete a vyrábíte speciály...
Tomáš Raška - To je pravda. Naše první pivo byl Pilsner Ale, pak přišla Waimea a další.
Michal Navrátil - Během posledního tři čtvrtě roku jsme uvařili už šesté pivo. A každé je úplně jiné. Pilsner Ale je například svrchně kvašená dvanáctka, odkvašená svrchně, ale s chutí velmi podobná ležáku. Waimea je svrchně kvašená jedenáctka z novozélandského chmele waimea. Pivo má sladově plné tělo s karamelovým podtónem.

Které z nich se nejvíc prodává?
Tomáš Raška - Zajímavé je sledovat, jaké chutě mají různé generace. Ta starší upřednostňuje klasická česká piva, takzvané ležáky, mladší generace je zaměřená spíš na svrchňáky a aromatičtější piva. U té Waimey se snažíme nakombinovat všechno. Řekl bych, že právě to mělo asi nejlepší ohlas. Každý si v tom našel to své. Jinak pro slad si jezdíme tady do Záhlinic, chmel bereme z oblasti Olomouce. žatecké odrůdy.

Jak zjišťujete, jestli lidem chutná?
Michal Navrátil - Do podniků občas chodíme a ptáme se. Stejně tak se ptáme i na festivalech, kde ho prodáváme. Využíváme různých aplikací, serverů, kde se piva hodnotí. Největší roli hraje facebook.

Vypadá to, že festivaly jsou jedním z vašich důležitých odběrných míst...
Michal Navrátil - To jen přes léto. Na slavnostech v Olomouci jsme nedávno vařili přímo před lidmi. V praxi jsme jim ukazovali, že i doma si mohou uvařit vlastní pivo. Kromě toho jsme prodávali ve Zlíně na filmovém festivalu a na Trnkobraní, vystřídali jsme několik pivních festivalů, například v Prštném nebo Lužkovicích.

Možná si díky vaši osvětě bude doma více lidí vařit pivo...
Michal Navrátil - Pár takových už je. I my to vlastně pořád ještě děláme. Když nás napadne nějaký recept, tak si ho nejdřív odzkoušíme v našem malém domácím pivovaru. Potom degustujeme a říkáme si, co by to ještě chtělo. Někdy docela trvá, než jsme s výsledkem spokojeni. Nakonec frčíme do Olomouce a necháme to uvařit ve větším.

Co plánujete do budoucna?
Michal Navrátil - Cílem je osamostatnit se a nevázat se na pronajaté pivovary. S naším cílem je samozřejmě spojená větší spolupráce s hospodami. Také chceme i nadále dělat skvěle chutnající piva, mít stálou nabídku a k tomu dělat navíc i pro Českou republiku netradiční speciály.

Michal Navrátil a Honza Česal jsou dlouholetí kamarádi a pár měsíců už i obchodní partneři. Na podzim spolu založili "létající" Podřevnický pivovar. Sebevědomé a chuťově bohaté Podřevnické pivo svrchně kvašeného typu můžete ochutnat už v několika zlínských barech a hospodách, ale i doma.

Podřevnický pivovar jste jen vy dva, nebo je vás víc?
Michal: Jsme čtyři. Honza Česal je finanční ředitel a stará se o papíry, Tomáš Raška má na starost rozvoz a prodej a Michal Bahula je můj souputník v receptech. Výroba piva mě zajímala vždycky. Svoje první jsem uvařil před dvěma lety doma na zahradě. Loni jsem zůstal delší dobu doma po operaci nohy, tak jsem se do toho víc ponořil a zkoušel. Honza už nějakou dobu podnikal, tak jsem se mu svěřil, že bych chtěl vaření piva rozjet trochu víc. Pomohl mi koupit kotel a tak to vlastně začalo. Od té doby spolu vaříme lepší a lepší pivo.

Jaké bylo první pivo, co jste uvařili? Bylo dobré?
Michal: Vaření piva je hodně alchymie. Stačí se malinko odchýlit od postupu a vznikne ti něco úplně jiného, než jsi chtěla. Ale kupodivu bylo. Uvařili jsme ho v říjnu doma u kamaráda v Želechovicích v Podřevnické ulici. Podle mikroregionu Podřevnicko vznikl i název pivovaru. Mělo hodně chmelovou chuť a bylo hutnější. Zajímavé je, že v tom baráku kdysi dávno bydlel prapředek Tomáše Bati František.
Honza: Dva měsíce pak leželo a čekali jsme s napětím na výsledek. A báli se (smích). A fakt se povedlo. Hned se taky rozprodalo a vypilo.

Dá se někde aktuálně ochutnat?
Michal: Druhá várka. Viena Ale. Tu jsme uvařili čistě z vídeňského sladu, použili jsme dva české chmely a jeden německý, takový zvláštně aromatický. Je to čtyřikrát chmelené pivo, zase trochu jiné než to první.
Honza: Objevuje se v Zelenáčově šopě, což byla první hospoda, která nás podpořila. Moc za to děkujeme. Pak v baru Indián, Moloko na Jižních svazích, v Garáži na Lesňáku, na Sokolovně ve Vizovicích a postupně se nabalují další.

Jste létající pivovar, kde vaříte?
Michal: Vaříme v Hanáckém pivovaru v Olomouci. Jeho majitel je taky ze Zlína.

Takže kapacitou omezení nejste? Máte kam růst?
Honza: Nejsme. Spolupráce je výborná a můžeme růst na desetinásobek toho, co vaříme teď.

A to je?
Honza: Vaříme v objemu 1000 litrů. Další várky už plánujeme navýšit, protože zájem je čím dál větší a víme, že pivo prodáme.
Michal: Jdeme stylem uvaříme - prodáme - až pak uvaříme další. Nechceme dělat zásoby. Nechceme, aby pivo někde leželo.

Jak moc experimentujete?
Michal: Od začátku vařím podle sebe. Nikdy jsem cizí recepty nestudoval, nechtěl jsem, aby mě to nějak ovlivnilo. A reakce jsou z 95 procent kladné.

Objíždíte jiné malé pivovary? Pro inspiraci?
Honza: V rámci svých jiných aktivit hodně cestuju, takže Michalovi vždycky nějaká piva dovezu, aby vyzkoušel.

Bečky prodáváte jenom do hospod, nebo se u vás dají na ochutnávku koupit i PET láhve?
Honza: Určitě. Z každé várky dáváme 30 procent do PETek, zbytek jsou sudy. Stačí se ozvat, klidně přes facebook, a na předání se domluvíme.

Jaká piva máte vy osobně nejradši?
Michal: Světlý ležák, IPU, APU, anglická karamelová piva...
Honza: Mě chutnají kyselá piva.

Teď jste na startu, Jaké máte plány dál?
Michal: Létající pivovar je pomalý a levný start. Nemusíš tolik investovat do zařízení apod. My jsme teď spokojení. Ale snem každého létajícího pivovaru je mít vlastní hospodu. Tak uvidíme.
Honza: Chceme podporovat domovarnictví. Není to drahé. Dobré pivo si může doma uvařit každý, a bude lepší, než jaká nabízejí obchodní řetězce. Počáteční investice je kolem 3000 korun. A uvaříš si to na sporáku. Potřebuješ jen velký hrnec, nastudovat si postupy a koupit extrakty. Když k tomu dáš místní vodu z vlastní studny, může to být paráda. Tak, jak si na Moravě umí člověk vypálit slivovici, měl by si umět i uvařit pivo. Rádi s čímkoli poradíme.
Michal: Schválně, dám ti hádanku. Kolik myslíš, že je potřeba litrů vody na výrobu 1000 litrů piva?

Netuším. Tipnu. Jednou, dvakrát tolik?
Michal: Pětkrát. Ono se to nezdá. Vodu potřebuješ nejen na vaření, ale i na ochlazování.
Honza: Takže kdy uvaříš svoje první pivo?

Letos určitě:). Díky za rozhovor

Před dvěma lety se doma zotavoval po operaci a napadlo jej, že si zkusí uvařit pivo. Pročítal odborné knihy i internetová fóra a krátce na to připravil na zahradě první várku. Michalu Navrátilovi se povedla a celý pivovarnický proces jej natolik uchvátil, že se o něj začal zajímat víc.

Poté, co potkal podobně nadšeného kamaráda Tomáše Rašku, domluvili se, že ve Zlíně vyzkoušejí nový koncept. A loni založili takzvaný létající pivovar.

„Je to druh kočovného pivovaru. Nemáme sídlo ani vlastní pivovarnické zařízení. Pro vaření si pronajímáme prostory Hanáckého pivovaru v Olomouci. Ale recepty, suroviny a postupy máme ve vlastních rukou,“ líčí Navrátil.

Pod značkou Podřevnický pivovar se zaměřují na speciální druhy piv. Často je obměňují, stejně jako hospody, kde jsou na čepu. „Pro nás je to splnění domovarnického snu,“ řekl Raška.

Právě z fenoménu domovarnictví jejich koncept vychází. „Tady na Zlínsku je to poměrně rozšířené. Lidí, kteří si doma vaří pivo pro svou potřebu, je překvapivě mnoho. Suroviny jsou dnes bez problémů dostupné a existuje řada metod, jak pivo uvařit, včetně těch jednoduchých,“ popsal Raška.

Založením „létajícího pivovaru“, podle anglického flying brewery,však parta zlínských nadšenců tuto aktivitu povýšila. Recepty stále dlouho pilují domácím vařením. Jakmile zjistí, že vytvořili pivo, které stojí za to nabídnout zákazníkům, vyrazí do pivovaru.

Svrchně kvašená a voňavá piva
Tento způsob je v regionu ojedinělý, přitom jde o nejsnadnější možnost, jak prodávat pivo pod vlastní značkou. „Jsme flexibilní, nevaříme ve velkém množství, takže jsme schopni každý měsíc či dva přijít s novým druhem piva. Takto můžete dělat i hodně netradiční věci a prakticky tak trochu zkoušet, co český spotřebitel zvládne,“ podotkl Navrátil.

S přáteli se snaží nabízet druhy piv, která nejsou v českém prostředí příliš běžná. Zaměřují se na svrchně kvašená piva a kladou důraz na to, aby byla chuťově bohatá a voňavá.

„Samozřejmě v lidech, kteří jsou zvyklí na svou tradiční desítku, to může vzbuzovat nedůvěru. Ale boom minipivovarů způsobil, že pivaři jsou dnes čím dál odvážnější,“ dodal.

Jejich konceptu je nakloněno i stále více zlínských hospod, pro něž to znamená zpestření nabídky. A daří se jim patrně přesvědčit i pivaře. Jejich první pivo, nazvané Pilsner Ale, se rychle vyprodává, připravené už mají další dva netradiční druhy.

Snaží se využívat i místní suroviny. „Slad bereme ze Záhlinic, výborné jsou české žatecké chmele. Abychom ale mohli experimentovat, pořizujeme i exotičtější chmele z USA, Austrálie či Nového Zélandu. Jsou chuťově pestré, mají nádechy ovoce, květin, různého koření,“ naznačil Navrátil.