Pivovar Permon v Sokolově se od svého vzniku v roce 2006 specializuje na výrobu kvalitního řemeslného piva. Jedním z jeho nejúspěšnějších produktů je Pšeničný speciál 11, který v letošním roce získal prestižní ocenění v soutěži Regionální potravina Karlovarského kraje v kategorii alkoholické nápoje.

Pivovar Permon má příběh, který by mohl sloužit jako námět pro film. Vše začalo v roce 2006, kdy se skupina bývalých IT specialistů rozhodla, že se vrhnou na výrobu piva. Využili k tomu garáži táty jednoho z nich, kde vznikl první malý pivovárek. Jak se zlepšovala technologie a zájem o pivo rostl, začali plánovat další krok.

„V roce 2008 jsme pivovar oficiálně zaregistrovali u celní správy, takže se z nás stal oficiální pivovar. V roce 2011 jsme se přestěhovali do Sokolova, do kapucínského kláštera, kde už jsme to pojali trošku ve větším,“ vzpomíná na začátky podnikání v pivovarnictví jednatel společnosti Michal Sás, který dodnes sází na poctivou ruční práci bez přílišné automatizace.

Svrchně kvašená 11 zraje bez pasterizace a filtrace, čímž si zachovává čerstvost a plnost chuti. Pšeničný speciál nese svůj název díky padesátiprocentnímu podílu pšenice v receptuře, který je typický pro německá piva. V Permonu mu však dali český nádech a pivo mírně nahořkli. Pivovar klade důraz na čerstvost surovin a pivo stáčí do obalů přibližně po třech týdnech.

Díky řemeslné práci si pivovar získal uznání v Česku i v zahraničí. Každoročně vyrábí více než 40 druhů piv, včetně oceněného pšeničného speciálu 11, který si oblíbili mnozí milovníci piva.

Součástí tradičního Dne horníků a Hornické pouti je v Sokolově nejen spousty zábavy a bohatý hudební program, ale také průvod horníků nebo speciálně uvařené pivo. To se jmenuje Horňák a od roku 2015 ho vaří v místním pivovaru Permon. Podle mluvčího sokolovské radnice Vladimíra Meluzína se Horňák bude čepovat i letos.

„Horňák vzniká podle historické receptury, stejně jako řada dalších piv, které pivovar Permon v současnosti vaří. Spodně kvašený Horňák bude hlavní značkou piva při letošním Dni horníků s Hornickou poutí, který se koná v sobotu 10. září. Jedná se třináctistupňový ležák s obsahem 5,2 procenta alkoholu, je nefiltrovaný, nepasterovaný a má světle nazlátlou barvu. Je o trochu více nachmelený a má hořčejší chuť.,“ říká mluvčí Sokolova.

Je již tradicí, že vedení Sokolova před Hornickou poutí provádí kontrolní ochutnávku výše zmíněného zlatavého moku.

„Letos tato role připadla starostce Renatě Oulehlové (ANO) a místostarostům Ladislavu Sedláčkovi (Hnutí pro město Sokolov) a Janu Pickovi (nez.). Ti se shodli, že se várka podařila stejně, jako tomu bylo vždy v předešlých letech. Letošní Horňák je podle nich výborný a nezbývá, než se na něj těšit,“ dodal Vladimír Meluzín.

S blížícím se svátkem Dne horníků se milovníci piva ptají, zda bude letos na pouti jejich oblíbený Horňák.
Nejde o sokolovského rodáka a pěveckou hvězdu z dob socialismu, který je nyní soudcem Nejvyššího soudu, ale o spodně kvašený 13stupňový speciál, který uvařil sládek Jan Rada ze sokolovského minipivovaru Permon.

Tradici přípravy tohoto speciálu obnovili v Sokolově před šesti lety. Tehdy to bylo u příležitosti 90. výročí otevření tamního Hornického domu. O pivě a jeho vlastnostech řekl pár informací samotný sládek.

„Vaříme několik speciálů, Horňák je jedním z nich. Po loňské pauze ho budou moci lidé opět ochutnat. Pivo Horňák je nefiltrované, nepasterované a má světle nazlátlou barvu. Je trošku víc nachmelené, je trochu více hořké a obsah alkoholu je kolem pěti procent,“ popisuje vlastnosti speciálu Rada.

V pivovaru letos uvařili 1500 litrů tohoto moku. Nyní dozrává v tancích a lidé ho budou moci ochutnat již na Dni horníků v sobotu 11. září.

Speciál už ochutnali i zástupci města a pivo si pochvalovali. "Povedlo se, je jak má být. Můžeme čepovat," shodli se.

Jsou malé pivovary podivných zoologických jmen jako Žabák, Bobr nebo Paroháč. Jiné experimentují s čajovým či puškvorcovým pivem. Najdete je na neuvěřitelných místech, jako je krkonošský hřeben. A proto je potřeba být na hlídce, aby vám neuniklo něco zajímavého. Ten sokolovský vaří moje nejoblíbenější pivo – kávový stout.

Sokolovský Permon bych do pivního seriálu zařadil za každou cenu, protože dělá moje nejoblíbenější pivo vůbec, které mohu všem doporučit. Černou dvanáctku Stout, která má stopovou příchuť kávy.

Jasně, je to pivo, které se hodí spíš pro chladnější doby – skoro takové „dezertní pivo“, ale když jsem ho ochutnal prvně, dostal jsem v pozitivním slova smyslu ránu mezi oči. Toho kafe je tam tak akorát.

„Tu kávovou chuť dělá pražený slad. Je to spíš tradičně podzimní záležitost, ale my už tento stout jedeme celoročně, protože se dobře prodává v lahvích. K tomu občas přidáme nějaký tmavý speciál. Teď děláme dvaadvacítku chocolate stout a tam už přidáváme i praženou kávu a čokoládu,“ snaží se navnadit zákazníky Michal Sás z Permonu.

Velký malý pivovar
V sokolovském Permonu, jehož historie se píše od roku 2006, už by se mohli při označení minipivovar trochu kroutit.

Rozlehlý klášterní dvůr v centru Sokolova je plný lesknoucích se soudků a pivních bas. Permon je vlastně jeden z nejznámějších podniků svého druhu, stálice pražských i jiných pivoték. Proniká dokonce už i do hypermarketů. Dnes už dělá pět tisíc hektolitrů ročně.

„Začínali jsme v garáži u táty doma v rodinném domě. Firmu jako takovou jsme registrovali u celníků v roce 2006. Začali jsme v situaci, kdy ty malé pivovary nebyly moc oblíbené. Co jsme si uvařili, to jsme si i vypili spolu se sousedy,“ vzpomíná spolumajitel Permonu Sás.

A dnes? „V tomhle sortimentu je pět tisíc hektolitrů úspěch,“ doplňuje Sás.

Dlouhovlasý spolumajitel Permonu Michal Sás vypadá jako zpěvák metalové kapely, ale dnes už je to vlastně úspěšný pan podnikatel. Permon je i příběhem lidí, kteří začali od píky a teď mají „továrnu“.

Přirozeně, že pivovar svým názvem odkazuje na hornickou historii Sokolova, i když permoníci se podle mých představ vyskytovali spíš v dolech hlubinných, než že by lezli po rypadlech, která obklopují Sokolov (a jsou mu tak blízko jako žádnému jinému městu). Ale jeden dřevěný permoník, který spíše vypadá jako děd Praděd z likéru, už vítá návštěvníky i před sokolovským výčepem, který přiléhá k pivovaru.

Vlídná hospoda
Asi nepřekvapí, že po tolika letech už Sás nedokáže ani vyjmenovat všechny svoje značky, které v průběhu času vařil. Stejně od něj všichni chtějí především ležák – dvanáctku. Ale na čepu je momentálně i „ostružinový kyseláč“, na který zase nestačila odvaha mně. V nabídce je i sedmnáctka s krásným jménem „Zaříkávač chmele“.

„To už já nevyjmenuju, u celníků máme registrovaných už přes sto piv. Každá značka se musí nahlašovat. Snažíme se mít ve standardním sortimentu kolem dvanácti piv. Nově jsme začali dělat plechovky, koupili jsme plechovkovací linku,“ říká Sás.

A co bylo nejulítlejší z té stovky? „Dělali jsme třeba pivo Habaňero chilli IPA. Použili jsme čerstvé chilli papričky habaňero. To jsme trochu přehnali, sotva se to dalo vypít, ale lidi si to chválili,“ směje se Sás.

Sokolovský skřítek není doma úplně prorokem, a na to jsem se musel zeptat také. Protože člověk si snadno představí stereotyp, že když havíř vyleze z dolu, tak chce ten svůj „gambáč“, a ne nějaký craft beer. Sás souhlasí, že jeho pivo je úspěšné hlavně mimo Sokolov.

Kouzlo Permonu je i v tom, že jsou tam vlídní. „Jsme rádi, že pivečko znáte,“ říká mi servírka v místním výčepu, když si řeknu o „svůj“ stout coby host, kterého nezná.

První řemeslné pivo, které se už během několika dnů objeví v restauracích dlouhodobě nabízejících jen budějovické výčepní a ležák, je svrchně kvašený speciál P.I.P.A 14° ze sokolovského minipivovaru Permon.

„Spolupráce je to na dva až tři měsíce,“ popisuje Michal Sás, spoluzakladatel sokolovské značky existující už od roku 2006. Na srpen i září má pro Budvar připravené další speciály.

Když do Permonu přišla nabídka od národního podniku, dlouho prý neuvažovali. „Pro minipivovary je to úplně úžasná cesta. Logistiku i skladování mají perfektní,“ vysvětluje Sás, proč se s Budějovickým Budvarem rozhodli

Sokolovský minipivovar je totiž prvním podnikem, u nějž si chce Budvar ověřit, jak bude taková kooperace s vybranými řemeslnými výrobci do budoucna fungovat. Samotný národní podnik se však zatím nechce k novince vyjadřovat. Jak říká jeho mluvčí Petr Samec, detaily se chystají zveřejnit později.

Budvaru se v loňském roce nepodařilo překonat rekordní hospodářské výsledky z roku předchozího. Pivovar měl loni tržby 2,47 miliardy korun, meziročně klesly o necelá tři procenta. Téměř o sedm procent byl nižší zisk před zdaněním, 314,7 milionu korun. V roce 2016 měl pivovar rekordní tržby 2,54 miliardy korun a zisk před zdaněním 337,3 milionu korun.

I v letošním roce se na svátek horníků v Sokolově chystá pivní speciál Horňák. Pět a půl tisíce litrů už se vaří a čeká na 9. září, kdy svou říznou chuť nabídne zájemcům.

„Práce na speciálu trvaly přes dva měsíce. Jedná se o spodně kvašené pivo, bude třináctistupňové a obsahovat 5,2 procent alkoholu,“ řekl jednatel sokolovského pivovaru Permon Ladislav Sás.

Přípravy slavnostního ležáku obnovili v Sokolově v roce 2015 u příležitosti 90. výročí otevření Hornického domu.

„Možnost ochutnat tento speciál je jednou v roce a z našich zkušeností víme, že se Horňák za jeden den vypije. I pro tradičně velký zájem chystáme na příští rok změny, které přinesou navýšení produkce,“ potěšil pivní fanoušky jednatel pivovaru. Důvodem je rok od roku rostoucí zájem o sokolovské pivo.

„Meziroční nárůst zájmu o naše pivo je 20 až 30 procent už dva roky za sebou. A nyní jsme na nulových rezervách,“ dodal Sás.

„Pivo Horňák je nefiltrované, nepasterované a má světle nazlátlou barvu. Je trošku víc nachmelené, má hořčejší chuť,“ uvedl při první degustaci vlastnosti limitované várky sládek Jan Rada.

V sokolovském pivovaru Permon chystají v průběhu roku jako v dalších pivovarech několik limitovaných edic.

„Vaříme prakticky každý měsíc něco nového. Na každou edici používáme jiný chmel. Teď například budeme vařit podzimní 14stupňové pivo nebo světlý ležák se zeleným chmelem, což znamená, že ještě ten den začneme vařit z čerstvě načesaných výhonků,“ dodal sládek Rada.

Hornická pouť se uskuteční 9. září v Sokolově, kde kromě tradičního pochodu horníků městem nabídne Světový den shybu. A zkrátka nepřijdou ani milovníci hudby, kdy zazpívat přijede Pavel Dobeš, Doga, Barbora Poláková a Janek Ledecký & band.

Sokolovský pivovar Permon chystá i na letošní rok speciální várku Horňáku, spodně kvašeného 13 stupňového speciálu. A to v souvislosti s hornickými slavnostmi, které připadají na sobotu 9. září 2017.

Tradici přípravy slavnostní várky v Sokolově obnovili v roce 2015 u příležitosti 90. výročí otevření Hornického domu. Chmelárnu ve čtvrtek 24. srpna navštívili starosta Jan Picka, místostarostové Renata Oulehlová a Karel Jakobec, ředitel Městského domu kultury Sokolov Ladislav Sedláček s ředitelem sokolovského muzea Michaelem Rundem.

„Pivo Horňák je nefiltrované, nepasterované a má světle nazlátlou barvu. Je trošku víc nachmelené, má hořčejší chuť a obsah alkoholu je kolem 5 procent,“ popisuje vlastnosti limitované várky sládek Jan Rada. V pivovaru letos uvaří víc než pět a půl tisíce litrů tohoto moku. Horňák můžete ochutnat na Dni horníků točený i v lahvi. Stánek pivovaru Permon bude na nám. Budovatelů. Případně pak v pivotéce u Starého náměstí.

V sokolovském pivovaru Permon chystají v průběhu roku několik limitovaných edic. „Vaříme prakticky každý měsíc něco nového s tím, že na každou edici používáme jiný chmel. Teď například budeme vařit podzimní 14 stupňové pivo, nebo světlý ležák se zeleným chmelem, což znamená, že ještě ten den začneme vařit z čerstvě načesaných výhonků,“ dodal sládek Rada.

Sokolovský pivovar Permon má další várku limitované edice slavnostního ležáku Horňák. A to při příležitosti letošního Dne horníků, který se koná 10. září. Letos jde do distribuce 1400 litrů zlatého moku.

V Sokolově tradici vaření slavnostního ležáku obnovili loni u příležitosti 90. výročí otevření Hornického domu. Rozkvašený vzorek poprvé ochutnali už na loňských hornických slavnostech. Část letošní várky Permon rozdá už 1. září výhercům soutěžní fotografické sbírky v rámci akce „Poslední zvonění čtyřky“. Během roku pak v pivovaru chystají další speciální edice, a to vánoční a velikonoční. Zleva na snímku: tajemnice Městského úřadu Sokolov Simona Randová, místostarosta Karel Jakobec, starosta Jan Picka, místostarostka Renata Oulehlová, ředitel Městského domu kultury Sokolov Ladislav Sedláček, majitel pivovaru Permon Ladislav Sás.

Až na pět tisíc hektolitrů ročně chce rozšířit výrobu piva sokolovský pivovar Permon. Potýká se ovšem s nedostatkem místa. Buď se dohodne s městem, nebo se přestěhuje do vlastního.

„Meziroční nárůst zájmu o naše pivo je 20 až 30 procent už dva roky za sebou,“ konstatoval jednatel pivovaru Ladislav Sás.

V současné době pivovar vyrábí tři tisíce hektolitrů ročně, produkci by chtěl zvýšit o 50 procent. „Reálně počítáme s tím, že bychom vyráběli 4 500 hektolitrů piva,“ upřesnil jednatel.

Pivovar sídlí v objektu města, který má ve správě městská společnost Sokolovská bytová. Podnik zabírá jedno křídlo. Varna jako taková má podle Sáse dostatečnou kapacitu, problém nastává u dalších provozů, tedy u ležáckých sklepů a zrání piva.

Buď přistavět, nebo oželet dílny
Dalším rozvojem pivovaru se zabývala i valná hromada Sokolovské bytové. Možnosti, jak rozšířit plochu pivovaru, jsou podle starosty Sokolova Jana Picky dvě. Buď přistavět ke stávajícímu areálu další budovu, nebo pro potřeby výroby piva oželet dílny Sokolovské bytové.

„První variantu jsme na zasedání rady města zavrhli. Za prvé by to bylo drahé a za druhé by to mohlo negativně ovlivnit případné budoucí využití areálu,“ vysvětlil Picka. Druhá varianta, tedy uvolnění dílen, je podle starosty schůdnější, ale ne levnější.

S touto možností radní souhlasili, ovšem pouze za předpokladu, že rekonstrukci dílen uhradí provozovatel pivovaru. „Teď je na něm, jak se rozhodne,“ doplnil starosta.

Variantou je i stěhování do vlastního
Dílny Sokolovské bytové přímo navazují na prostory, které prozatím pivovar Permon využívá. „Bylo by tedy logické je využít,“ uvedl jednatel Sás.

Taková ostatně byla podle jeho slov vize vedení pivovaru. „Pokud se nám podaří získat pro naše potřeby prostory dílen, zůstaneme v objektu města. Pokud ne, budeme muset začít řešit možnost přestěhovat se do vlastního,“ doplnil Sás.

Na sokolovském pivu si pochutnávají pivaři nejen ve velkých českých městech, jako je Praha, Brno či Plzeň, ale i v zahraničí. „Dodáváme do pěti zemí. A odbyt roste,“ uvedl Sás.

Vedle tradičních svrchně kvašených nepasterovaných piv nabízí i řadu speciálů. „Teoreticky bychom už dnes mohli vyrábět až 3 500 hektolitrů piva, ale to by zákazníci museli odebírat to, co právě opouští brány pivovaru. A to nejde,“ dodal jednatel.

Jaké jsou vaše limity pálivosti? Feferonka vás rozhodí a omáčku Tabasco vnímáte jako žhnoucí lávu? V tom případě by vás mohl právě uvařený speciál sokolovského pivovaru Permon pořádně vyděsit. Pivo totiž nese příchuť papriček Habanero. Nic ale není tak hrozné, jak by se mohlo zdát a tato chilli šestnáctka tak asi nikoho moc nepotrápí, ale spíše jen příjemně zahřeje.

Nápad na stvoření chilli piva se prý zrodil v hlavě majitelů pivovaru a na sládkovi Janu Radovi bylo, aby jejich nápad zrealizoval. Základem byl výběr chilli papriček a v tomto ohledu se sokolovští vskutku neupejpali. Vzhledem ke specifickému aroma a garantované pálivosti nakonec vybrali papričky Habanero, tolik oblíbené ve Střední Americe. Není tajemstvím, že ještě v roce 1999 byly vedeny jako nejpálivější papričky světa. Od té doby se toho však ve světě chilli mnoho změnilo.

„Pro vaření piva Don Habanero Pale Ale jsme nakoupili zhruba 5,5 kilogramu papriček, které jsme využili pro uvaření 30 hektolitrů piva. Nejdřív jsem myslel, že to budu krájet v ruce, ale to vážně nešlo. Nakonec jsme to tedy pokrájeli v robotu, ale stejně jsme si pořádně pobrečeli,” popisoval Novinkám práci s kapsaicinem našlapaným materiálem sládek.

Někoho by mohla překvapit poněkud vyšší stupňovitost tohoto piva. V pivovarnictví se ale (skoro) nic neděje náhodou a toto není výjimka. „Není tajemstvím, že alkohol se podílí chuťově na plnosti piva. Pálivost po uzrání piva neodhadnete dopředu. Když jsem chutnal mladinu, byla chuť chilli velmi markantní, až nás to trochu zaskočilo. Předpokládali jsme, že vyšší stupňovitost alkoholu půjde s tou pálivostí lépe dohromady. Navíc je zima, hodí se to,” zdůraznil Rada.

Pálivější pokračování? Uvidí se
A výsledná chuť? Je až překvapivě jemná, pálivost není nijak výrazná a je cítit až po polknutí, tzv. „v trubkách”. Pokud byste pátrali po papričkách habanero ve vůni, museli byste hledat vskutku neúnavně, protože vůně chmele je o poznání výraznější.

Výsledná slabší pálivost si říká o jediné. O využití ještě pálivějších papriček v budoucnu. Taková Naga Jolokia by mohla leckterému pivnímu gurmánovi připravit noc plnou překvapení. To však v bezprostředním plánu pivovaru není. Nejdříve se bude čekat na odezvu zákazníků, uvaří se zřejmě zázvorový speciál a pak se uvidí...