Historie a současnost pivovaru Plzeňský Prazdroj

● 1842 Zrod legendypivovar
Pivo se v Plzni vařilo střídavě u jednotlivých právovárečných měšťanů. Kvalita byla různá, a proto se v hlavách plzeňských měšťanů zrodí myšlenka na vlastní pivovar s dobrým pivem. V novém Měšťanském pivovaru vaří 5. října 1842 sládek Josef Groll první várku nového plzeňského piva, které brzy dobude celý svět.

● 1843 Poprvé v Praze U Pinkasůpivovar
Pražský krejčí Jakub Pinkas si v dubnu 1843 nechává od svého přítele Martina Salzmanna dovézt dvě vědra plzeňského ležáku. Propadne jeho kouzlu, svou původní živnost věsí na hřebík a otvírá hostinec. Pivo se těší takové oblibě, že je brzo nutné rozšířit prostory o sousední dům. Hostinec později navštěvují význačné osobnosti jako Dobrovský, Palacký, Baťa a mnozí další.

● 1856 Spodně kvašený ležák také ve Vídnipivovar
Plzeňské pivo se poprvé dostává do Vídně. Rovných 65 věder je doručeno Josefu Šedivému v Salvatorově ulici č. 379. Měšťanský pivovar se později stává oficiálním dodavatelem císařského dvora. Sklad ve Vídni otevírá 1. července 1870.


● 1859 Ochranná značka Pilsner Bierpivovar
Spolu s tím, jak se šíří obliba plzeňského ležáku v Čechách i přilehlých zemích, objevují se jeho napodobeniny. Proto si v roce 1859 dává Měšťanský pivovar zaregistrovat značku „Pilsner Bier“ (Plzeňské pivo), z níž ale těží i ostatní piva z Plzně.

● 1870 Vznik pivovarupivovar
15. října zahajuje provoz První plzeňský akciový pivovar (dnes Gambrinus) založený 20 významnými podnikateli v čele s Emilem Škodou. V prosinci si pak registruje první ochrannou známku Erste Pilsner Actien Brauerei – Pilsner Bier.


● 1873 První export do Nového světapivovar
Měšťanský i První akciový pivovar slaví v tomto roce první export do USA. O rok později již plzeňský ležák putuje do severní Ameriky pravidelně a na sklonku 19. století proniká také do Latinské Ameriky, Afriky i na Blízký východ.

● 1874 Vznik pivovaru Velké Popovicepivovar
František Ringhoffer ke svému kamenickému panství skupuje pivovar s mlýnem, spilkou i hvozdem a zakládá Pivovar Velké Popovice. První 60hl várka piva spatřuje světlo světa 15. prosince. O rok později již pivovar vystavuje 18 tisíc hl a po rozsáhlých rekonstrukcích roku 1902 dokonce 80 tisíc hl piva.

● 1881 Ledařstvípivovar
Měšťanský pivovar začíná svážet led od hráze Boleveckého rybníka do ležáckých sklepů, kde odtávající voda a studený vzduch chladí celé sklepení. Zásoby ledu se skladují na dvoře na podložce ze dřeva, popela, písku a lepenky natřené dehtem. Expozice o ledování je dnes součástí prohlídkové trasy plzeňského pivovaru.

● 1885 František Josef I. v pivovarupivovar
„Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti,“ ocenil plzeňské pivo při návštěvě Měšťanského pivovaru císař František Josef I. Vzkvétá i sousední První akciový pivovar. Rozšiřuje prostory a nakupuje železniční vagony pro export.

● 1887 Lahvování pivapivovar
Měšťanský pivovar začíná stáčet svůj ležák také do lahví. První akciový drží krok a lahvovnu spouští rok poté. S rostoucí poptávkou po lahvovém pivu Měšťanský pivovar v roce 1899 staví první stáčírnu, která funguje dalších 70 let.

● 1892 Historická bránapivovar
Měšťanský pivovar slaví 50. výročí založení. U této příležitosti staví Jubilejní bránu, která se stává symbolem pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell. V roce 2000 jsou v bráně objeveny dobové materiály a jako odkaz dalším generacím do ní zazděny dokumenty s novodobou historií pivovaru.

● 1893 Doprava pivapivovar
Již v roce 1876 si Měšťanský i První akciový pivovar od státní dráhy pronajímají a později kupují první železniční vagony. Zřizují také závodní železniční vlečku, která nahrazuje koňské povozy. V roce 1895 pořizuje Měšťanský pivovar lokomotivu. V roce 1914 je v majetku pivovaru již 388 vagonů a také první nákladní i osobní auto.

● 1897 Neměnná chuť Pilsner Urquellpivovar
Pilsner Urquell si zakládá na své neměnné chuti. A tu potvrzují i odborné analýzy. Měření švýcarské laboratoře v St. Gallenu z roku 1897 zaznamenala parametry jeho kvality. Tytéž hodnoty potvrdila i její následovnice Labor Veritas v roce 2008. Pilsner Urquell si tak dodnes zachovává chuť, která mu vydobyla slávu v celém světě.

● 1898 Ochranná známka Pilsner Urquellpivovar
Generální celní úřad v Londýně již dříve ustavuje označení Pilsner Beer jako zvláštní druh piva bez ohledu na původ. V roce 1898 proto vzniká ochranná známka Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Chrání tak unikátní značku, která je vzorem pro všechna piva plzeňského typu.

● 1899 Chladírenský pivní vagonpivovar
Na světové výstavě v Paříži předvádí Měšťanský pivovar vzorový chladírenský pivní vagon. Brzy má takových vagonů 258 a od roku 1900 vyjíždí každé ráno z Plzně do Vídně souprava zvaná pivní vlak. Podobná souprava vozí záhy pivo i do Brém, kde se nakládá na lodě pro americké trhy.

● 1904 Spalkův projektpivovar
V letech 1904 – 1907 realizuje Měšťanský pivovar velkolepý projekt, kterým si na dlouhá desetiletí zajistí soběstačnost ve výrobě elektřiny i v zásobování vodou. Spalkův projekt zahrnuje elektrocentrálu, vrty ve vodárně Roudná, odželezňovací stanici či vodárenskou věž. Ta slouží jako rezervoár pitné i užitkové vody po většinu 20. století a stává se jednou z dominant Plzně.

● 1909 Ochranná známka Kaiserquellpivovar
Pivo Prvního akciového pivovaru je nově na počest císaře Františka Josefa I. chráněno známkou Kaiserquell – Císařský zdroj. Pivovar pak v roce 1912 získává honosný titul „c. k. dvorní dodavatel“ a těsně před první světovou válkou se stává předním výrobcem piva v Čechách. Jeho roční výstav přesahuje 270 tisíc hl.

● 1913 Milion hektolitrů Prazdrojepivovar
Výstav plzeňského ležáku poprvé přesahuje hranici milionu hektolitrů. Měšťanský pivovar se stává největším v Evropě a nakupuje první automobily. Před první světovou válkou má své obchodní zastoupení ve 34 zemích včetně USA a Egypta, vlastní řadu světových medailí.

● 1919 Plzeňský Gambrinuspivovar
Kaiserquell, ochranná známka zapsaná na počest Františka Josefa I., se vznikem samostatného Československa ztrácí smysl. Registrována je proto nová ochranná známka Plzeňský Gambrinus. Název piva Gambrinus sahá až do 13. století a vychází ze jména vévody Jana Primuse, děda Karla IV a patrona sladovníků.

● 1922 Registrace značky Kozelpivovar
Oficiální obchodní značkou velkopopovického pivovaru se stává Kozel. Označení má původ ve zkomolenině dolnosaského města Einbeck, které ve 14. století proslulo výrobou piva spodním kvašením. To se tehdy šířilo do Čech pod názvem Ein Bock (Kozel). Emblém pivovaru vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinnost zakladetele Ringhoffera.

● 1931 Rekonstrukce varnypivovar
Měšťanský pivovar dokončuje rekonstrukci varny, která je využívána až do roku 2004. Ze základů té původní vyroste nová budova: vznikají železobetonová sila a k varně je přistavěn 50m komín se zabudovanými ohřívači k využití unikajícího tepla. Nově se objevují úspornější automatické pásové rošty pod pánve poháněné elektromotorem.

● 1934 Dynastie Hlaváčkůpivovar
Vrchním ředitelem Plzeňských akciových pivovarů se stává František Hlaváček a je prvním z rodu, který spojil své jméno s pivovarem Gambrinus po tři generace (více než 80 let). Jeho syn Ivo Hlaváček (na snímku) byl v letech 1958 až 1987 hlavním sládkem a později výrobním ředitelem, vnuk Jan Hlaváček působil v Plzeňském pivovaru a pivovaru Gambrinus od roku 1978. V současné době je emeritní sládek Plzeňského Prazdroje.

● 1936 Vývoj transportních sudůpivovar
V roce 1936 dostává plzeňský sládek od Škodových závodů nabídku ke koupi hliníkových sudů k dopravě piva. Do hospod se ale vozí pivo v dřevěných sudech až do poloviny 50. let, kdy je vystřídají právě sudy z hliníku. Ty na konci 80. let nahradí nerezové KEG sudy. Velké dřevěné sudy se dodnes používají k maloobjemové výrobě piva Pilsner Urquell ve sklepích plzeňského pivovaru.

● 1939 Válečná stagnacepivovar
Druhá světová válka přerušuje vývoj obou plzeňských pivovarů. Vozový park zabavuje říšská vojenská správa. USA bojkotují Pilsner Urquell jako německý výrobek, export tak směřuje výhradně do Německa. Pivovar Gambrinus trpí nedostatkem surovin, který má dopad na kvalitu. Vyrábí slabou válečnou „osmičku“ a přežívá proto, že zásobuje pivem dělníky ve Škodovce.

● 1942 Těžba ledu ve velkémpivovar
Úspěšný pivovar spotřebuje na uchování piva velké množství ledu. Ve 20. letech spotřebuje Plzeňský Prazdroj na výrobu a uchování 400 tisíc hl piva 600 vagonů ledu. K jeho efektivní těžbě přispívá od roku 1942 železný dopravník, který těží 100 tun ledu za hodinu. Poslední kra pro plzeňské ležácké sklepy byla vytěžena v roce 1987.

● 1945 Bombardování pivovarůpivovar
Spojenecké bombardování 17. dubna těžce poškozuje sklepy, varny, spilky, lahvovnu i obytné domy Měšťanského pivovaru, pivovar Gambrinus je téměř zničen. Jeho tehdejší ředitel František Hlaváček ale věří ve skvělou budoucnost. V troskách se rodí později nejoblíbenější pivo u nás – světlý výčepní Gambrinus a už o rok později se v nově vybudovaném pivovaru vaří 200 tisíc hl kvalitního piva.

● 1960 Gambrinus má nové ocelové tankypivovar
Od počátku své existence investuje pivovar Gambrinus do provozu a technických inovací. Na sklonku 50. let instaluje 20 ležáckých ocelových tanků s kapacitou 3 600 hektolitrů. V březnu 1960 vyjíždí z pivovaru první autocisterna a stáčení probíhá mimo pivovar.


● 1961 Technické inovacepivovar
V pivovaru Gambrinus se instalují technologické novinky: spádové varny, nový způsob kvašení i jímání CO2 z krytých kovových kvasných kádí. Nová šetrnější stáčecí linka o výkonu 14 tisíc lahví za hodinu snižuje možnost kontaminace a lépe garantuje kvalitu i chuť piva. Od roku 2011 se v pivovarech Prazdroj a Gambrinus díky novému zařízení na zpětné jímání kvasného CO2 snížily jeho emise o více než 280 tun.

● 1965 Vznik pivovaru Radegastpivovar
V roce 1965 je v Nošovicích na severní Moravě položen základní kámen nového pivovaru, který má uspokojit náročné pivaře v blízké průmyslové aglomeraci. První várka piva se rodí 3. prosince 1970. Rok poté dostává pivo jméno podle staroslovanského boha slunce, ohně a pohostinnosti Radegasta.

● 1976 Radegast má vlastní sladovnupivovar
Pivovar Radegast zprovozňuje vlastní sladovnu, která tehdy jakožto druhá největší v Česku ročně vyrobí 24 tisíc tun světlého sladu plzeňského typu. O 13 let později zahajuje provoz také nová sladovna Plzeňského Prazdroje s kapacitou 84 tisíc tun sladu. Pivovar se tak stává soběstačným v produkci světlého sladu.

● 1979 Milion hektolitrů Gambrinusupivovar
Roční výstav pivovaru Gambrinus překračuje magickou hranici milionu hektolitrů. Ačkoliv je direktivním nařízením tehdejších úřadů určen pouze Západočechům, věhlas značky překračuje hranice regionu. Málokdo ale v tu chvíli čeká, že se právě Gambrinus stane nejtypičtějším reprezentantem českého piva.

● 1988 Milion hektolitrů Radegastupivovar
Radegast investuje do nejmodernější techniky a jako první z domácích pivovarů zavádí cylindrokónické kvasné tanky. Objem každého z 18 tanků je 2 000 hl. Roční výstav překračuje magickou hranici milion hektolitrů. Za dalších 10 let jsou to dokonce 2 miliony.

● 1991 Nealkoholické pivo Birellpivovar
Sládci pivovaru Radegast spolupracují s curyšským pivovarem Hürlimann, který dříve přišel s radikálně novou technologií výroby nealko piva za použití unikátních kvasinek bez přerušení kvasného procesu. Jejich metodu inovují a výsledkem je plná hořká chuť uspokojující i náročného českého konzumenta. Birell se stává nejoblíbenější značkou nealko piva u nás.

● 1993 Cylindrokónické tanky v Gambrinusupivovar
Gambrinus začíná používat cylindrokónické kvasné tanky. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu obou oddělených fází kvašení a zrání, a tudíž i čistou chuť a správný říz piva.

● 1995 Pilsner Urquell Original Restaurantpivovar
Prazdroj v roce 1995 zakládá síť restaurací, které přísně dodržují zásady skladování, čepování i pivního servisu ležáku Pilsner Urquell a pečují o jeho historický odkaz. První provozovna Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) je otevřena v hotelu Kolonáda v Karlových Varech. V zahraničí následují restaurace např. v Moskvě, Düsseldorfu, Vídni. První PUOR v Asii je otevřena v roce 2011 ve vietnamské Hanoji.

● 1998 Varna s nejmodernější technologiípivovar
Pivovar Gambrinus uvádí do provozu novou varnu – největší v České republice. Varna je vybavena nejmodernější technologií: ekologickou a úspornou, která zároveň zajišťuje vysokou a vyrovnanou kvalitu várek.

● 2002 Milion hektolitrů Kozlapivovar
Pivovar Velké Popovice překračuje hranici milionu hektolitrů ročního výstavu a je nejrychleji se rozvíjející součástí společnosti Plzeňský Prazdroj. Instalace cylindrokónických tanků v roce 2004 zvyšuje výrobní kapacitu na 1,5 mil. hl piva. Zájem o Velkopopovického Kozla roste i ve světě. Dnes je nejprodávanější českou pivní značkou v zahraničí.

● 2006 Bednářské řemeslo a nová stáčírna v Plznipivovar
Téměř po 40 letech se v Plzeňském Prazdroji vyučí bednářský tovaryš. O rok později otevírá nová bednářská dílna. Prazdroj je tak jedním z posledních míst v Evropě, kde se udržuje toto tradiční řemeslo. Díky bednářům, kteří pečují o sudy a kádě, vyrábí pivovar v malém objemu ležák stejným způsobem jako v roce 1842. To sládkům umožňuje porovnat, zda má pivo uvařené moderním způsobem stále stejnou chuť.
V listopadu zahajuje provoz nová stáčírna Plzeňského Prazdroje. Tato historicky největší investice plzeňského pivovaru v celkové výši zhruba 1 mld. korun je součástí komplexního projektu zaměřeného na rozšíření výrobní kapacity k uspokojení rostoucí poptávky v zahraničí. Nová stáčírna slouží i dalším značkám Plzeňského Prazdroje.

● 2008 Prohlídky Plzeňského Prazdrojepivovar
Nová prohlídková trasa provází návštěvníky místy, kde se zrodil legendární plzeňský ležák. Součástí prohlídky je i ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell čepovaného přímo z dubových ležáků v historických pivovarských sklepích. Již v prvním roce navštívilo prohlídku téměř 150 tisíc návštěvníků.

● 2009 Prohlídky Velkých Popovicpivovar
Pivovar Velké Popovice buduje novou prohlídkovou trasu s návštěvnickým centrem a prodejnou suvenýrů. Reaguje tak na rostoucí zájem veřejnosti o bližší seznámení s výrobou a tradicí piva Velkopopovický Kozel. Součástí prohlídky je mimo jiné návštěva historické i moderní varny, nechybí ani ochutnávka piva.ení chmelovaru.

● 2010 Pilsner Urquell Master Bartenderpivovar
Až v 6.ročníku soutěže o nejlepšího výčepního ležáku Pilsner Urquell získává světový titul Čech Lukáš Svoboda. Pilsner Urquell Master Bartender je mezinárodní soutěž určená výčepním a barmanům, kteří sdílejí nadšení pro své řemeslo a plzeňský ležák. Finalisté prokazují kromě odborných znalostí také svůj důvtip, jazykovou vybavenost i charizma. Do šesti ročníků soutěže se zapojilo již více než 16 tisíc výčepních.

● 2011 Pivo pro Vatikánpivovar
Velikonoční várka ležáku Pilsner Urquell, jíž požehnal plzeňský biskup František Radkovský, putuje k papežskému stolci do Vatikánu. Jako dar Plzeňského Prazdroje, města Plzně a České republiky k blahořečení papeže Jana Pavla II. ji zde z rukou českého velvyslance při Svatém stolci JUDr. Pavla Vošalíka přebírá předseda vatikánské vlády kardinál Giovanni Lajolo.

● 2013 Kingswood ciderpivovar
Na trh vstupuje nová značka Kingswood, podle britské tradice vytvořený ale chutím českého spotřebitele přizpůsobený cider. Nový osvěžující alkoholický nápoj se připravuje z pečlivě vybíraných vyzrálých jablek pěstovaných výhradně v sadech, která se zásadně netrhají, ale nechávají se samovolně spadnout. Tajemství jeho receptury spočívá v pečlivém výběru konkrétních jablečných odrůd a v jejich vzájemném poměru.

● 2014 Nová Ryze Hořká 12 z Nošovicpivovar
Sládci z nošovického pivovaru uvařili nové pivo Radegast Ryze Hořká 12. Ta nahradila v portfoliu pivovaru stávající světlý ležák Radegast Premium. Nová Ryze Hořká 12 je plnější a díky použití třech druhů moravského chmele vyniká intenzivnější avšak příjemnou hořkostí i výrazným chmelovým aroma. Jen během prvních třech měsíců od uvedení na trh se nové dvanáctky vytočilo 20 milionů půllitrů.

● 2015 Ekologický autobus v Prazdrojipivovar
Od ledna roku 2015 přepravuje návštěvníky prohlídkovým okruhem v pivovaru Plzeňský Prazdroj v Plzni nový autobus na stlačený zemní plyn (CNG). Moderní autobus značky SOR BNG 10.5 v barvách Pilsner Urquell je poháněn stlačeným zemním plynem (CNG), což přináší výrazné snížení emisí oxidu uhličitého, oxidů dusíku i pevných částic ve výfukových plynech.

● 2016 Prohlídky pivovarů lámou rekordypivovar
Přes 882 tisíc návštěvníků v roce 2015 absolvovalo některou z návštěvnických tras či programů, které pro ně připravil Plzeňský Prazdroj ve svých pivovarech. Největší oblibě se těšil Plzeňský Prazdroj, který navštívilo rekordních 750 tisíc lidí. Do Velkých Popovic se vydalo na prohlídku pivovaru či některou z akcí pro veřejnost 88 tisíc lidí, do Nošovic pak téměř 44 tisíc návštěvníků.
Zdroj:Stránky 'Plzeňského Prazdroje' 2016


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj

Kdy:dle rozpisu na stránkách pivovaruObec:PlzeňZdroj:Pivovar Plzeňský Prazdroj

Věděli jste, že ležák Pilsner Urquell inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner, pilsener? Přijďte na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj a poznejte příběh legendy zrozené v roce 1842.

Kam vás zavede naše trasa
Pivovar Plzeňský Prazdroj nabízí prohlídky, které potěší pivní fanoušky i milovníky historie. Prohlédnete si autentická místa, kde se před 170 lety zrodilo proslulé pivo Pilsner Urquell a kde jeho příběh dodnes pokračuje. Z Návštěvnického centra se pivovarským autobusem přesuneme k jedné z nejmodernějších stáčíren s kapacitou 120 000 lahví za hodinu. Poznáte suroviny, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří. Ukážeme vám i srdce pivovaru – tři varny napříč stoletími. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného piva Pilsner Urquell v historických sklepech.

● Stáčírna
Z nádvoří pivovaru vás odvezeme pivovarským autobusem na prohlídku nové stáčírny, která patří mezi nejmodernější v Evropě a její kapacita je úctyhodných 120 000 lahví za hodinu.

Bohužel z provozních důvodů není možné ovlivnit chod stáčecích linek a nemůžeme proto garantovat, že v době prohlídek budou stáčecí linky plně v provozu.

● Expozice surovin
Plzeňský Prazdroj má největší osobní výtah v ČR. Tím vyjedeme k unikátnímu panoramatickému kinu. Po shlédnutí filmu o tajemství výroby piva Pislner Urquell se všemi smysly můžete seznámit s jedinečnými surovinami, ze kterých se pivo Pilsner Urquell vaří –měkká plzeňská voda, u nás vyrobený slad se speciální odrůdy českého jarního dvouřadého ječmene, chmel Žatecký poloraný červeňák a speciální pivovarské kvasnice.

● Varny
Představíme vám varny napříč třemi stoletími. Uvidíte varní pánev, ve které byla uvařena první várka plzeňského ležáku 5. října 1842. Díky obětavosti a odvaze zaměstnanců pivovaru tato měděná pánev přežila obě světové války a dochovala se dodnes. V historické varně z počátku 20. století vám představíme unikátní varní proces piva Pilsner Urquell. Nahlédnete i do moderní varny z roku 2004 a přesvědčíte se, že přestože se technologie vyvíjejí, starobylý postup vaření piva Pilsner Urquell zachováváme stále stejný.

● Expozice Lidé Pilsner Urquell
V tomto místě vyprávíme příběh lidské práce a fortelu. Seznámíte zde nejen se sládky, ale i dalšími pivovarskými profesemi, bez kterých bychom úspěšný příběh piva Pilsner Urquell psát nemohli. V expozici vám přiblížíme každodenní dřinu, která vedla ke vzniku pivovaru a k jeho světové proslulosti. Ukážeme odhodlání, píli a vytrvalost, kterou si v Plzni předávají z generace na generaci.

● Historické sklepy
Užijte si jedinečnou atmosféru historických pivovarských sklepů. Prohlédnete si spilečné kádě a zjistíte, co je to „pivní deka“. Pivovar Plzeňský Prazdroj zde dodnes vyrábí malou část produkce piva Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka Josefa Grolla – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech.

● Degustace piva
Na nefiltrované nepasterizované pivo Pilsner Urquell vás Plzeňský Prazdroj zve v závěru prohlídky (pouze pro dospělé). V ležáckých sklepech vás čeká degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z dubového ležáckého sudu. Toto jedinečné nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell si můžete vychutnat pouze na prohlídce pivovaru nebo během zážitkových programů v Šalandách.


Informace o prohlídce
●Kapacita skupiny na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell je max. 45 osob.
●Délka prohlídky je 80 min.
●Prohlídka Pilsner Urquell je bezbariérová.
●Pro návštěvu sklepů doporučujeme teplejší oblečení – teplota se pohybuje okolo +5 °C.
●Součástí prohlídky je ochutnávka piva Pilsner Urquell (pouze pro starší 18 let).


Prohlídka pro skupiny 10 a více osob:
●Skupinám 10 a více osob nabízíme prohlídku v těchto jazykových variantách: češtině, angličtině, němčině, ruštině, francouzštině
●Termín si můžete zvolit dle vašich požadavků. V časy mimo otevírací dobu Návštěvnického centra vám prohlídku zajistíme za příplatek 50 Kč na osobu.
●Prohlídku prosím objednávejte min. 3 dny předem


Aktualizováno: před 3 lety

Plzeňský Prazdroj se spojil se všemi tuzemskými klášterními pivovary

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Oblíbený program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje spojil síly hned s pěti malými pivovary působícími v českých klášterech. Společně letos během jarních měsíců seznámí milovníky piva s historickými pivními ingrediencemi. Pozvání ke spolupráci přijaly všechny české fungující klášterní pivovary, tedy Klášterní pivovar Strahov, Břevnovský klášterní pivovar, Pivovar Ossegg, Pivovar klášter Želiv a Pivovar Porta Coeli. Společně přinášejí rovnou sedm speciálů s názvem Poutní, které budou k dostání dokonce v březnu i dubnu.

Plzeňský Prazdroj v rámci Volby sládků uvádí v období okolo Velikonoc již tradičně speciální pivo, které akcentuje tradiční postupy klášterního pivovarnictví. V minulých dvou letech na speciálu spolupracoval s Břevnovským klášterním pivovarem, letos kromě něj přizval do společného projektu i ostatní české činné klášterní pivovary, tedy Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Osseg, Pivovar klášter Želiv a Pivovar Porta Coeli.

„Vaření piva v klášterech je důležitou součástí historie českého pivovarnictví. V uplynulých letech jsme tuto skutečnost připomínali společným vařením velikonočního piva s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha. Letos bychom rádi představili i ostatní české klášterní pivovary, které vaří rovněž skvělá a zajímavá piva,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Všechny do projektu zapojené pivovary vařily velikonoční piva ve svých pivovarech podle vlastních receptur, některé ho obohatily ingrediencemi typickými pro daný kraj či klášter. Všechna piva spojuje použití historických přísad, které se v pivech dnes už příliš neobjevují. Jsou jimi nakuřovaný slad, bylinky, nebo dokonce dřevo, na němž pivo dozrává. Pojítkem je i název Poutní, který vybízí k cestě po všech klášterech, kde návštěvníci budou moci jednotlivé speciály ochutnat.

Březnový prazdrojský speciál Poutní je spodně kvašené silné polotmavé (23 EBC) pivo o stupňovitosti 13,5 % a obsahu alkoholu 5,5 % obj a hořkostí 32 IBU. „Je charakteristické plným sladovým tělem, jemným aroma sušenek a karamelu, dominantním kouřovým aroma a příjemnou střední chmelovou hořkostí,“ představuje styl piva sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.

„V Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha bude možné v březnu a dubnu ochutnat speciál Poutní Rauch Weizenbock, který je zajímavým průnikem tří pivních stylů. Známé pšeničné tóny a tóny po hřebíčku a banánech jsou doplněny jak karamelovým nádechem, tak jemnou uzenou linkou. I přes značnou plnost si pivo zachovává typickou svěžest pšeničných piv,” říká hlavní sládek Břevnovského klášterního pivovaru Aleš Potěšil.

“V Pivovaru Ossegg jsme uvařili Poutní Herb Honig Bock. Je to slabší verze Bocku ze 3 druhů sladu a 2 druhů německých chmelů. Pivo jsme navíc obohatili místními bylinkami mateřídouškou a vřesem a medem z Krušných hor,” popisuje osecký sládek Ladislav Kozerich.

„Pro všechny poutníky, kteří k nám do Pivovaru klášter Želiv zavítají, jsme připravili spodně kvašené silné pivo Poutní Velikonoce 16. Kromě českého sladu je použitý dubem nakouřený slad Weyermann. Speciální chuť dodávají bylinky, vřes a puškvorec,” láká sládek z klášterního pivovaru Želiv Jiří Kratochvíl.

„V Pivovaru Porta Coeli jsme pro tento projekt uvařili silné, spodně kvašené pivo Vorkloster Poutní velikonoční märzen. Dominuje v něm vůně sladu s chlebovou kůrkou. Po napití jsou cítit tóny pražených oříšků a sušeného ovoce. Pivo dozrávalo na hoblinách z německého dubu, jež dává pivu jemné barikové aroma,“ říká sládek klášterního pivovaru v Předklášteří na Jižní Moravě Jan Maláska.

Všechna piva ze společného projektu v rámci Volby sládků na jednom místě bude možné ochutnat pouze na Pivním festivalu, který se uskuteční 27. dubna na nádvoří Břevnovského klášterního pivovaru.

Plzeňský Prazdroj pak nabídne v rámci programu Volba sládků pivo Poutní i v dubnu, tentokrát však s lehce pozměněnou recepturou. Speciál Poutní Dubnové bude světlé, spodně kvašené, nefiltrované pivo typu Oak Aged, tedy dozrávající na dubových dřevěných chipsech. Na chuti jsou znát především lehké tóny kouře pocházející jak z použitého nakuřovaného sladu, tak i ze dřeva, které vystřídá chuť vanilky, cherry a koření.

Březnový speciál Poutní a poté dubnový speciál Poutní Dubnové od Plzeňského Prazdroje si pivní fanoušci mohou vychutnat ve více než 900 hospodách
a restauracích po celé České republice a ve více než 200 podnicích na Slovensku. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz a volbasladkov.sk. Všechny zapojené klášterní pivovary budou svá piva prodávat ve vlastní distribuční síti, více informací je k nalezení na webových stránkách jednotlivých klášterů.

„Za Klášterní Pivovar Strahov nabídneme Poutní Grätzer, což je pšeničné, svrchně kvašené, lehké, nakuřované pivo s přídavkem šafránu. Stylu Grätzer se někdy přezdívá „polské šampaňské“ kvůli výrazné šumivosti. Jeho tradice sahá až do 14. a 15. století,“ vysvětluje strahovský sládek Jan Martinka.


Česku nehrozí další vlna zavírání hospod

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Česku už nehrozí další vlna uzavírání hospod, a to ani v důsledku zvýšení DPH na čepované pivo od začátku roku. Uzavřít letos provozovnu plánují pouze dvě procenta provozovatelů. Mnohem více z nich – 11,5 procenta – v rámci optimalizace buď omezí otevírací hodiny (6 procent) nebo sníží počet otevíracích dní (5,5 procenta). A to především v zimních měsících, než přijde hlavní jarní a letní sezóna. Hospody ale, často po vzoru úspěšných podniků, plánují také zavádět novinky a vylepšovat své služby. Ty jim mají pomoci udržet přízeň hostů, nebo přivést nové zákazníky. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Plzeňského Prazdroje mezi téměř 3400 hospodami v ČR.

Hospody aktuálně reagují na poslední vývoj, zejména na zvýšení DPH na čepované pivo od ledna letošního roku. Letošní data Dotykačky pro Prazdroj ukazují, že ke zdražení se zatím neodhodlaly zdaleka všechny hospody, 38 procent podniků ceny čepovaného piva ponechalo na stejné úrovni jako loni v prosinci. V průměru tak došlo k navýšení ceny čepovaného piva napříč trhem o 2,80 koruny na půllitr.

Pro hospody je klíčové, jak na současnou situaci zareagují zákazníci. Odliv hostů je tím, čeho se nyní hospodští podle průzkumu Prazdroje bojí nejvíce (30 procent z nich) a ruku v ruce s tím jde obava, že lidé budou méně utrácet (24 procent hospodských). „Strach majitelů a provozovatelů hospod, že lidé přestanou chodit na jídlo a pivo, je citelný. Ale začátek letošního roku černé scénáře rozptýlil. Na prodejích piva během prvních měsíců roku vidíme, že setkávání se s přáteli v hospodách je pro Čechy důležité a že nenechají „své“ podniky padnout. Věřím, že tento pozitivní sentiment bude pokračovat i v dalších měsících a naplno se rozvine se začátkem zahrádkové sezóny,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Hospodské ale trápí také nedostatek personálu. Necelá pětina provozovatelů (18 procent) má obavu, že pohostinství už není pro zaměstnance tak atraktivní. Proto je téměř desetina majitelů a provozovatelů hospod (9,1 procent) rozhodnutá, že si sami znovu obléknou výčepní zástěru nebo budou pomáhat na place s obsluhou, aby situaci zvládli.

Současní hospodští, kteří na trhu zůstali i po nepřízních spojených s covidem nebo vysokou inflací, ale rozhodně nejsou těmi, kdo by házel flintu do žita. „Mnohem častěji než na jakákoli omezování podnikání sázejí na vylepšení a rozvoj svých služeb, což jim pomůže zachovat přízeň zákazníků a přivede nové. Novinky letos plánuje zavést téměř 21 procent hospod a restaurací,“ říká Roman Trzaskalik. Nejvíce z nich chystá změny v nabídce jídel a nápojů, další pak plánují pořádat speciální akce pro zákazníky nebo budou vylepšovat interiéry či exteriéry svých provozů včetně zahrádek.

Aktivním hospodským Prazdroj výrazně pomáhá. „Celková částka, kterou na podporu hospod v letošním roce máme připravenou, je zhruba 450 milionů korun. Jde o kombinaci investic do výčepního vybavení, sklenic, spolufinancování nových fasád nebo úpravu interiérů. Čím dál větší zájem pak je o naše propracované programy školení personálu i majitelů ve všech klíčových částech jejich podnikání. Hospodští si totiž uvědomují, že právě kvalita nabídky je to, co rozhoduje o zájmu hostů, a pozitivní příklady hospod, které prošly změnou, je v tom inspirují,“ vysvětluje Roman Trzaskalik.

Klíčovým prvkem pomoci Prazdroje je nejpropracovanější školící program pro hospodské a restauratéry v Česku nazvaný Pivní gastro akademie. Jde o intenzivní dvoudenní kurzy pro celé osádky restaurací a hospod. „Naživo majitele a provozovatele učí profesionálové z oboru vše od ekonomiky provozu přes aktuální gastronomické trendy, digitální marketing, vedení lidí až po další oblasti pro co nejlepší fungování restaurace. Výčepní personál pak prochází školením čepování a péče o pivo i komunikace s hosty. Kuchaři se školí v aktuálních kuchařských trendech, v praktických nácvicích vaření, ve skladbě menu a kalkulací jednotlivých jídel,“ říká Libor Jordán, který má v Prazdroji na starost rozvoj partnerských hospod a restaurací. Program vedou špičkoví profesionálové, kuchařskou část například Dominik Unčovský, vítěz národního kola nejprestižnější světové gastronomické soutěže Bocuse d’Or.

Projekt, za kterým stojí Plzeňský Prazdroj spolu s velkoobchodem makro ČR, má již sedmiletou historii. Za celou dobu jím naživo prošlo zhruba 450 hospod a restaurací, což představuje téměř 1400 profesionálů, kteří se pohybují v gastronomii. Výrazně akceleroval v době po covidu a nyní je o něj velký zájem. „Hospodští zjistili, že jim pomáhá reagovat na velmi rychlé změny na trhu – lidé teď totiž mnohem více zvažují, kde utratí své peníze, a vyžadují stále vyšší kvalitu služeb,“ doplňuje Libor Jordán. Program má prokazatelné výsledky. Po absolvování akademie hlásí hospodští zvýšení prodeje piva o zhruba 10 % (díky proškolenému výčepnímu), 10% úspory nákladů na jídla díky efektivnímu nakládání se surovinami a správně sestavenému menu a také o 23 % více fanoušků na sociálních sítích díky zlepšení digitální komunikace.

Na skvěle ošetřené pivo už i do malých měst a „nepivních“ podniků

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Již 836 tuzemských hospod a restaurací se pyšní oceněním Hvězda sládků za perfektní péči o čepované pivo. Od roku 2019, kdy Plzeňský Prazdroj cenu uděluje, stoupl počet „hvězdných“ hospod 2,5krát. Mezi stálicemi je téměř 200 restaurací, které drží Hvězdu sládků nepřetržitě od samého počátku. Stále častěji přitom ocenění putuje do regionů mimo velká města a do provozoven, které nejsou typicky pivní. Za výrazným růstem počtu oceněných stojí systematická práce Prazdroje, který podpoře a rozvoji pivní kultury věnuje výraznou pozornost. Pro hospodské pak představuje Hvězda sládků pomyslnou metu, díky které se jim daří dát o sobě vědět a lákat nové hosty.

Počet podniků oceněných Hvězdou sládků se trvale zvyšuje a ani letošní rok není výjimkou: titul získalo 836 podniků, což je od 12 % více než loni. „Těší nás, že mnoho hospod, které hodnotíme, dokáže kvalitu držet dlouhodobě. Hvězdu sládků meziročně obhájilo 78 % restaurací, to ukazuje, že většina podniků z nejvyšší kvality neslevuje. A 180 hospodských drží Hvězdu dokonce od roku 2019. Více než pětina držitelů se pak letos objevila na špici úplně poprvé,“ říká vrchní obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Vojtěch Homolka.

Samotnému udělení Hvězdy sládků předchází komplexní hodnocení podniku, které se soustředí na technické parametry, jako je správné skladování piva, správné používání tlačných plynů, pravidelnost a kvalita sanitace pivních cest, čistota výčepní techniky a mytí pivního skla. Hodnotí se také správné čepování během celého dne.

Cílem Prazdroje je, aby kvalitně načepované pivo bylo dlouhodobě dostupné co nejširšímu okruhu návštěvníků hospod a restaurací. Výsledky Hvězdy sládků přitom ukazují, že podniky, kde umí pečovat o pivo, najdou lidé i v menších městech nebo na vesnici. Ještě v roce 2019 bylo téměř 40 % držitelů Hvězdy sládků z Prahy a bezmála 70 % z velkých měst nad 50 tisíc obyvatel. V průběhu uplynulých let se však podstatně zvýšil podíl držitelů ocenění v obcích do 50 tisíc obyvatel. Zatímco v roce 2019 bylo v této kategorii 88 hospod, aktuálně jich je 344. Pozadu přitom nezůstávají ani nejmenší městečka a vesnice. Počet Hvězd sládků v obcích pod 5000 obyvatel se za šest let zvýšil z 21 na 79.

„Až na výjimky byly provozovny ve velkých městech průkopníky Hvězdy sládků. To se ale postupně mění a spotřebitelé už najdou kvalitní pivní zážitek i mimo Prahu nebo krajská města. Naším cílem je, aby si perfektně ošetřené pivo mohli lidé vychutnat kdekoli v České republice,“ dodává Vojtěch Homolka.

Oproti minulým létům přitom již zdaleka neplatí, že nejlepší péče o pivo je výsadou jen tradičních hospod a pivnic. Hvězdu sládků stále častěji získávají provozovny, které se vymykají představě klasického pivního výčepu – například kavárny, bistra, bary, či dokonce farmy. Ukazuje se, že Češi oceňují kvalitně ošetřené pivo i tam, kde není hlavním důvodem jejich návštěvy. „Díky školení Prazdroje jsme se dozvěděli nové věci o pivě a zdokonalili náš styl čepování. I když se zaměřujeme na moderní interpretaci klasické vietnamské, japonské a thajské kuchyně a hosté k nám chodí primárně za delikátním gastronomickým zážitkem, vždy odchází velmi mile překvapeni, že jim u nás pivo chutná více než jinde,“ vysvětluje Michal Tran, výčepní luxusní asijské restaurace Homy Fusion, která letos poprvé získala Hvězdu sládků.

Ocenění představuje nejvyšší metu, které mohou hospodští v péči o pivo dosáhnout. Správně ošetřené pivo ale nabízí i mnoho dalších provozoven napříč Českem, které Prazdroj systematicky podporuje. „Jen loni jsme proškolili personál ve 4000 restauracích. To znamená zhruba 12 000 lidí, kteří tak zlepšili své dovednosti. Sami hospodští si totiž uvědomují, jak je to důležité. V posledních letech vidíme, že si lidé důkladně vybírají, kam na pivo půjdou. Zajímají se o to, jak je načepované a naservírované, nebo jestli výčepní dostatečně umyl sklo,“ popisuje Vojtěch Homolka.

Hvězda sládků a kvalitně ošetřené pivo obecně představují stále výraznější konkurenční výhodu. Zástupci oceněných hospod se přitom shodují, že titul Hvězda sládků má pro jejich podniky reálné přínosy. Hospodští například uvádějí, že ocenění je motivací pro jejich personál, vzbuzuje u návštěvníků zvědavost a celkově zvyšuje prestiž provozovny, což láká nové hosty.

Prazdroj loni navštívilo přes půl milionu lidí. Letos chystá další novinky

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Zdeněk Sequens

Na téměř 600 tisíc lidí vzrostl loni počet návštěvníků Plzeňského Prazdroje. Zájem byl vyšší nejen o prohlídkové trasy, zážitkové programy a kulturní akce přímo v areálu pivovaru, ale také o prohlídky Pivovarského muzea a plzeňského historického podzemí, které se nachází v centru Plzně. Na letošní rok pivovar chystá novou prohlídku v rámci Industry Open i tradiční kulturní akce.

„Těší nás, že oživení turismu pokračuje a postupně se vracíme k situaci, kterou jsme znali před covidem. Pomáhá tomu i obnovení organizovaného cestovního ruchu a návrat turistů z Asie. Díky tomu se loni zvýšila návštěvnost obou našich plzeňských destinací – pivovaru i Muzea s historickým podzemím,“ říká Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb Plzeňského Prazdroje. Na prohlídkové trasy nebo na akce přímo do areálu plzeňského pivovaru v loňském roce zavítalo téměř 530 tisíc návštěvníků, o 13 % více než v roce 2022. Pivovarské muzeum spolu s plzeňským historickým podzemím pak loni navštívilo 67 tisíc turistů, to je meziroční nárůst 18 %.

Plzeňský Prazdroj loni navštívilo téměř 600 tisíc turistů

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Do Plzeňského Prazdroje v loňském roce zavítalo bezmála 600 tisíc lidí, o téměř 14 % víc než v předchozím roce. Zájem návštěvníků vzrostl nejen o prohlídkové trasy, zážitkové programy a kulturní akce přímo v areálu pivovaru, ale také o prohlídky Pivovarského muzea a plzeňského historického podzemí, které se nachází v centru Plzně. Na letošní rok pivovar chystá novou prohlídku v rámci Industry Open i tradiční kulturní akce.

„Těší nás, že oživení turismu pokračuje a postupně se vracíme k situaci, kterou jsme znali před covidem. Pomáhá tomu i obnovení organizovaného cestovního ruchu a návrat turistů z Asie. Díky tomu se loni zvýšila návštěvnost obou našich plzeňských destinací – pivovaru i Muzea s historickým podzemím,“ říká Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb Plzeňského Prazdroje. Na prohlídkové trasy nebo na akce přímo do areálu plzeňského pivovaru v loňském roce zavítalo téměř 530 tisíc návštěvníků, o 13 % více než v roce 2022. Pivovarské muzeum spolu s plzeňským historickým podzemím pak loni navštívilo 67 tisíc turistů, to je meziroční nárůst 18 %.

„Největší skupinu návštěvníků tvořili domácí turisté, následovaní Němci, Taiwanci a Jihokorejci. Mezi početné skupiny cizinců loni patřili i turisté z Ameriky, Itálie nebo Polska,“ dodává Pavla Mášková. Největší zájem byl již tradičně o trasu Pilsner Urquell, velký nárůst ale zaznamenala i prohlídková trasa, která návštěvníkům představuje pivovar Gambrinus.

V letošním roce Prazdroj jako součást festivalu Industry Open nabídne novou prohlídkovou trasu, která turistům přiblíží industriální areál pivovaru a výrobní technologie. „Plzeňský pivovar je součástí industriálního dědictví Plzně a speciální prohlídka lidem umožní nahlédnout do částí areálu, kam se běžně nedostanou,“ říká Pavla Mášková. Plzeňský Prazdroj industriální turistiku dlouhodobě podporuje a všechny jeho pivovary jsou součástí sítě Evropské stezky industriálního dědictví (ERIH).

Kromě tradičních akcí pro veřejnost, jako je například oblíbené Léto v Prazdroji, koncerty nebo food festivaly, letos pivovar nabídne také oslavy 200. výročí od narození Bedřicha Smetany. V září proběhne přímo na nádvoří pivovaru velký open-air koncert pod názvem „Noc se Smetanou“.

Prazdroj chce spolu s vědci zachránit nejdůležitější surovinu pro české pivo

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Plzeňský Prazdroj přichází se zcela novou inciativou na podporu českého sladovnického ječmene. Ten je zásadní surovinou pro výrobu piva a jeho kvalitu v posledních letech negativně ovlivňují klimatická změna a výkyvy počasí. Vědecko-výzkumný projekt Pro ječmen, na kterém se podílí také Česká zemědělská univerzita, Mendelova univerzita, JTZE a další partneři, je založen na kombinaci postupů regenerativního zemědělství a využití nejmodernějších měřících technologií. Cílem je zajistit ječmenu dostatek živin a vláhy, zvýšit jeho odolnost a pomoci tak pěstitelům se stabilizací sklizní.

Za posledních 30 let se v Česku snížila pěstební plocha sladovnického ječmene skoro o polovinu, aktuálně zaujímá přes 7 % plochy tuzemské orné půdy. I kvůli vlivu klimatické změny se stává pro zemědělce v posledních dekádách riskantní plodinou. Pokud mu počasí nepřeje a nevyhoví vysokým sladovnickým nárokům, jsou pěstitelé nuceni jej prodat za zlomek ceny na krmné účely. „Naším cílem je pomoci zemědělcům se stabilizací kvality ječmene a tím i s lepší předvídatelností sklizní na delší období. To by měl přinést odklon od konvenčního způsobu zemědělství a zavedení regenerativních postupů, které vrátí život do půdy. Základem je, že pole nikdy nezůstane holé a s půdou budeme nakládat maximálně šetrně. Tím rostlinám poskytneme potřebnou podporu, vláhu i živiny. Zvýšení odolnosti půdy a zajištění kvality ječmene by v dlouhodobém horizontu mělo stabilizovat a případně i navýšit objem produkce sladu, který je základem českého piva,“ říká Ivan Tučník, manažer udržitelnosti Prazdroje.

Zásadní plodina nejen pro pivo
Sladovnický ječmen je významnou plodinou pro celé české zemědělství. Pěstuje se na 192 393 hektarech, tedy na ploše 11x větší, než zabírají tuzemské vinice a 40krát větší než české chmelnice. Projekt Pro ječmen má za sebou první pěstební sezónu ve třech lokalitách na Vysočině, Královéhradecku a ve středních Čechách na celkové ploše 213 ha, což odpovídá více než 300 fotbalovým hřištím. Využívá několik postupů regenerativního zemědělství. „Pole jsou neustále oseta nebo pokryta, abychom je ochránili proti erozi a pomocí kořenů půdu prokypřili. Využíváme meziplodiny, které chrání půdu v období mezi pěstováním hlavních plodin a doplňují do ní živiny. Zároveň s půdou zacházíme velmi šetrně, aby docházelo k jejímu minimálnímu narušování, a nerozrušujeme ji hlubokou orbou,“ vysvětluje Tomáš Sojka, agronom ze zemědělské skupiny JTZE, která do projektu poskytla plochy u Jihlavy a Hradce Králové.

Zvolený postup má vést i k navýšení organické hmoty v půdě, což se pozitivně promítne do kvality sladovnického ječmene. „Více kořenů v půdě přispěje k lepšímu vsakování srážek, zadrží vodu a ta zůstane k dispozici pro rostliny. Organická hmota totiž pomáhá změnit strukturu půdy, ta je pak lépe prokypřená a dokáže udržet větší množství vody. To je důležité, protože v blízké budoucnosti budeme čelit častějším výkyvům počasí a udržení půdní vláhy bude mít při delším výskytu sucha vliv na produkci,“ uvádí Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.

Zvýšení podílu organické hmoty v půdě přispěje i k tomu, že výhledově nebude potřeba tak vysoké množství průmyslových hnojiv, kolik se jich v dnešní době používá. „Regenerativní postupy navíc pomáhají vázat v půdě uhlík, který rostliny vytahují z atmosféry, a tím přispívají v boji s klimatickou změnou,“ doplňuje Ivan Tučník.

Na polích zapojených do projektu je uplatňován stejný osevní postup, jako bylo dosud v daných lokalitách zvykem. „Neměnili jsme plodiny, které pěstujeme, ale pouze způsob, jak je pěstujeme. Uplatňujeme osevní postup o čtyřech plodinách. Výzkumnou plochu jsme proto rozčlenili na menší části a v každém roce pěstujeme všechny plodiny zapojené do osevního postupu včetně ječmene,“ doplňuje Jiří Zajíček, ředitel Statků ČZU, které poskytly plochu v Červeném Újezdě u Prahy. „V projektu jsme použili odrůdy sladovnického ječmene, které jsou vhodné pro ochrannou známku České pivo a u nichž předpokládáme odolnost i v podnebí ovlivněném klimatickou změnou v nejbližší dekádě,“ říká Zdeněk Šonšký ze společnosti Limagrain, která je dodavatelem osiv.

Pět let měření
Místa, kde experimentální pěstování ječmene probíhá, vybrali vědci tak, aby zahrnovala několik rozdílných zemědělských oblastí v Česku a aby zajistila co největší diverzitu podnebí a půdních typů. Díky tomu bude možné poznatky z projektu využít pro další pěstitele v Česku. Projekt má přinést výsledky zhruba za pět let a v jeho průběhu budou vědci srovnávat data z regenerativních ploch s těmi, kde se využívají konvenční zemědělské postupy. Získávají je průběžně z meteostanic, půdních sond na měření teploty a vlhkosti půdy, ze satelitních snímků dodaných společností CleverFarm či z dálkového sledování porostu prostřednictvím dronů. Živiny a obsah organické hmoty v půdě budou analyzovat v Laboratoři Postoloprty.

„Měříme půdní parametry a obsahy živin v rostlinách. Sledujeme také vliv počasí na pěstování ječmene a meziplodin. A budeme vyhodnocovat vliv meziplodin zasetých v pokusech z pohledu vyprodukované biomasy. Tím zjistíme, jak se mění půdní stav a kondice rostlin při použití regenerativních principů oproti pěstovaní v konvenčním režimu. Vše s cílem dosáhnout adekvátních výnosů ječmene vysoké sladovnické kvality,“ říká David Bečka z Katedry agroekologie a rostlinné produkce České zemědělské univerzity.
Při vyhodnocování projektu budou vědci klást důraz nejen na výnos ječmene, ale také na výnos ostatních plodin na polích. Určujícím faktorem, který analyzuje Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, pak budou parametry ovlivňující kvalitu ječmene, který zemědělci dodávají do tuzemských sladoven a pivovarů.

Ječmen v hospodách
Upozornit na význam ječmene i na projekt, který má pomoci stabilizovat jeho kvalitu, má i pivní speciál, který Prazdroj nyní nabízí v tisícovce hospod v rámci Volby sládků. Během února si mohou lidé vychutnat čepované pivo s názvem JEČ-MAN, na které byl použit slad z polí, na kterých projekt probíhá. „Chceme milovníkům piva ukázat, že ječmen je hrdinou a nepostradatelnou surovinou pro české pivo. Určuje jeho chuť i barvu. Proto jsme uvařili speciál stylu Bock, který je výrazně sladový. Díky použitým plzeňským a karamelovým sladům má JEČ-MAN příjemně plný charakter. Jde o silnější, spodně kvašené pivo, které se krásně hodí k zimním měsícům,“ říká Tomáš Drahoňovský, manažer programu Volba sládků.

Plzeňský Prazdroj vyvrací nařčení o dvojí kvalitě v Německu a Česku

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:PrahaIN.cz

Seznam.cz předloni spustil projekt s názvem Seznam Médium. Jedná se o platformu, kam mohou lidé psát komentáře a články. A jak se upozorňuje pod každým textem, jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury.

Psát sem může úplně každý, v podstatě cokoliv.

„Seznam Médium je platforma podobná Seznam.cz Newsfeedu, která by měla rozšířit články ve feedu o blogové příspěvky a jiné one-man show projekty, pro něž je zatím technická náročnost implementace klasického feedu překážkou,“ popsala před spuštěním pro Lupu Hana Holubová z tiskového oddělení Seznamu.

PrahaIN.cz zaregistrovala na této platformě článek, který se šířil několika soukromými skupinami na Facebooku. Na text se snášela obrovská kritika.

Jednalo se o článek, který popisuje údajnou dvojí kvalitu piva Pilsner Urquell v Česku a Německu. Autor zde obhajoval, že „Plzeň“ v Německu je levnější, neboť má jiné složení a dle jeho názoru je chuťově mnohem horší. „Cena je vykoupena kvalitou,“ píše autor na Seznam Médium.

Chuť piva Pilsner Urquell zakoupeného v Německu je podle autora textu lihová. Svoje postřehy dokládá tím, že podle složení plzeňského piva zakoupeném v obchodě u našich sousedů jsou přidávány navíc Hopfen Auszüge, tedy chmelové extrakty, a to prý snižuje náklady.

Článek vyvolal hodně emocí.

Plzeňský Prazdroj reaguje
PrahaIN.cz se dotazovala Plzeňského Prazdroje a tiskový mluvčí Zdeněk Kovář nám hned sdělil, že zmiňovaný článek se nezakládá na pravdě.

Podle slov největšího českého pivovaru si zde zakládají na nejvyšší kvalitě surovin i léty prověřených postupech. Připomeňme, že Pilsner Urquell vaří pivo přes 181 let.

„Receptura piva Pilsner Urquell je pro všechny trhy stejná, pro Česko i pro zahraničí, přičemž se vaří a stáčí do všech typů obalů pouze a jenom v Plzni. Odtud ho dodáváme do českých hospod a obchodů a vyvážíme do více než 50 zemí světa,“ upozorňuje mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Reaguje také na zmiňované „chmelové extrakty“.

„Na českých etiketách a obalech je pak v souladu s českou legislativou označení chmelové výrobky, v zahraničí je pak uveden adekvátní překlad v souladu s tamní legislativou. Například v angličtině hop products, v němčině Hopfenauszüge,“ říká Zdeněk Kovář za největší pivovar v Česku.

V závěru ujišťuje, že každou várku piva, která opouští pivovar, pečlivě kontrolují, aby si byli jistí, že je v nejlepší kvalitě.

Plzeňský Prazdroj vítá nový rok spoluprací s pivovarem Sibeeria

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje vstupuje do desátého roku své existence spoluprací s jedním z nejoblíbenějších českých minipivovarů. Výsledkem spojení se Sibeerií je Cryonaut, pivo stylu Cold IPA se speciálními cryo chmely. Cryonaut bude celý leden na čepu ve více než tisícovce hospod a restaurací po celém Česku a Slovensku.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě spolupracuje s minipivovary, které si zakládají na vysoké kvalitě piva a nadšení pro pivovarské řemeslo. Od roku 2015 s nimi v rámci svého programu Volba sládků uvařil již třináct piv nejrůznějších stylů a na letošní leden si připravil čtrnácté pivo, tentokrát ve spolupráci s minipivovarem Sibeeria.

„Na mrazivý leden jsme se rozhodli zařadit do programu Volba sládků pivo stylu Cold IPA, jednoho z nejnovějších pivních stylů vůbec. Piva Sibeeria jsou velice oblíbená pivovarskými odborníky i pivními nadšenci, přístup kolegů z tohoto minipivovaru ke stylu Cold IPA nedávno ocenila i respektovaná organizace Hop Growers of America,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Výsledkem spolupráce je světlá, spodně kvašená Cold IPA s názvem Cryonaut o stupňovitosti 12,3 a objemu alkoholu 5,5 %. „Při výrobě piv Cold IPA se využívá spodního kvašení za nižších teplot, než je obvyklé u ostatních IPA. Proto označení Cold. Navíc jsme pro chmelení zvolili vymražované chmely Cryo Idaho a Cryo Pop,“ vysvětluje název piva Cryonaut sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.

Vařilo se společně nejen v Prazdroji, ale i v pivovaru Sibeeria v pražských Vysočanech. Sládci obou pivovarů dohlíželi na to, aby nabídli milovníkům piva jedinečný zážitek.

„Cryonaut je osvěžující pivo vařené z ječného plzeňského sladu a pro tento typ piva typického přídavku rýžových vloček. Použité chmely, americké Cryo Pop, Cryo Idaho, Sabro a novozelandské Moteuka a Taiheke, mu dávají vyšší hořkost - 40 jednotek IBU a výrazné chmelové aroma s jemným dozvukem tropického ovoce, citrusů a bylin. Hlavní doménou tohoto piva je skvělá pitelnost, takže ho jistě ocení nejen příznivci nových pivní stylů,
ale i tradiční čeští pivaři,“
hodnotí společné pivo sládek pivovaru Sibeeria Jiří Bauer.

Pivo Cryonaut veřejnosti představili zástupci obou pivovarů společně s prvním značkovým pivním barem Sibeeria v centru Prahy, který dostal název Sibeeria Tap Room.

„První ohlasy a zájem příznivců našeho piva potvrzují, že se spolupráce s Plzeňským Prazdrojem vydařila a jsme rádi, že můžeme pokřtít naši novou restauraci právě Cryonautem,“ říká jeden z majitelů pivovaru Sibeeria Ruslan Shishimtsev a dodává, „Věříme, že se Sibeeria Tap Room brzy stane vyhledávaným místem pro všechny fanoušky pestrých pivních chutí.“ Všechny důležité informace o nové restauraci naleznou zájemci na stránkách www.sibeeria.cz v sekci Tap Room.

Lednový speciál Cyronaut si pivní fanoušci mohou vychutnat ve více než 900 hospodách
a restauracích po celé České republice a ve více než 200 podnicích na Slovensku. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz a volbasladkov.sk.

Plzeňský Prazdroj kvůli startu Rusů a Bělorusů nepodpoří pařížskou olympiádu

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Reflex.czAutor:ČTK

Plzeňský Prazdroj nechce za současných podmínek podporovat olympiádu v Paříži. Oficiální partner Českého olympijského výboru (ČOV) se stahuje z veškeré komunikace směrem k olympijským hrám. Peníze pošle českým sportovcům. Reagoval tak na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, který povolil start sportovců z Ruska a Běloruska na OH 2024. I nadále bude finančně podporovat český sport a prostředky určené na podporu olympiády půjdou českým sportovcům, řekl ČTK mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář. ČOV ocenil, že Plzeňský Prazdroj zůstává jeho partnerem a bude podporovat české sportovce. Jeho stažení z olympijské kampaně nekomentoval, protože to považuje za interní záležitost firmy.

"Pilsner Urquell se po dohodě s Českým olympijským výborem rozhodl stáhnout veškerou komunikaci, která se vztahuje k letní olympiádě v Paříži. Stejně tak nechystá vlastní kampaň u příležitosti her, jako tomu bylo v minulosti," dodal Kovář. Jak přesně to na ČOV dopadne, není jasné. "To je interní záležitost firmy, o které budeme nadále diskutovat a nepřísluší nám ji v tuto chvíli komentovat," uvedl ČOV ve vyjádření pro ČTK.

V minulém týdnu oznámila ukončení spolupráce s Českým olympijským výborem společnost CPI Property Group, která také patřila mezi jeho oficiální partnery. Odchodem z olympijského hnutí firma rovněž reagovala na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru o startu Rusů a Bělorusů v Paříži. Do rozpočtu ČOV měla přispět 25 až 30 miliony korun za čtyřletý cyklus.

Zatímco tato firma partnerství s ČOV ukončila, pivovar se rozhodl, že peníze vyplývající ze smlouvy dá na podporu českých sportovců a rozvoj sportovišť. Marketingová manažerka Pilsneru Urquell Zuzana Dudová řekla, že pivovar chce dále slavit úspěchy českých sportovců, ale na akcích, které souznějí s jeho hodnotami. "Zároveň ale nehodláme polevit v podpoře, kterou jim věnujeme, a chceme dostát finančnímu plnění, k němuž jsme se zavázali," uvedla. ČOV tento postoj přivítal. "Oceňujeme, že Pilsner Urquell nadále stojí při českých sportovcích a je stále naším partnerem i v této neklidné době," konstatoval.

Prazdroj uvedl, že podporuje české olympioniky přes 20 let ve jménu hodnot, jako jsou férovost, humanismus a lidská sounáležitost. "Doufali jsme, že se promítnou i do nadcházející olympiády. Bohužel, rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, i přes snahy a nesouhlas Českého olympijského výboru, není v souladu s těmito principy. Nadcházející olympijské hry se tak stávají politickou záležitostí a za současných podmínek nechceme tyto hry aktivně podporovat," řekla marketingová manažerka.

Skupina ČEZ, která je generálním partnerem ČOV, také podporu směřuje ke sportovcům. "My jsme nikdy žádné akce na olympijských hrách v Paříži nepodporovali a podporovat nebudeme. Naše podpora se týká jen přípravy českých olympioniků," řekl dnes ČTK její mluvčí Ladislav Kříž. Minulý týden uvedl, že je ke zvážení, zda by kvůli rozhodnutí neměli ze struktur MOV odstoupit čeští funkcionáři. Členem MOV je od roku 2018 předseda ČOV Jiří Kejval.

Prazdroj se podle mluvčího od začátku konfliktu jasně vymezil proti ruskému vpádu na Ukrajinu. Podpořil řadu humanitárních aktivit, hned po začátku konfliktu přestal vyvážet své produkty do Ruska a Běloruska a toto rozhodnutí trvá. "Vážíme si veškerých humanitárních aktivit Pilsner Urquell směrem k Ukrajině i jasného vymezení se proti ruskému útoku. Také náš postoj je jasný, odsuzujeme ruskou agresi a nesouhlasíme s jakoukoli formou účasti Ruska a Běloruska v kvalifikacích na olympijské hry nebo na hrách samotných po dobu trvání válečného konfliktu na Ukrajině," komentoval to ČOV.

Pilsner Urquell pokračuje v podpoře českého hokeje. "Jsme hlavním partnerem hokejové reprezentace, mužské i ženské," řekla Dudová.

Díky Prazdroji můžete chodit na Půlnoční celý prosinec!

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Plzeňský PrazdrojAutor:Zdeněk Kovář, PR

Na prosincový předvánoční čas připravili sládci Plzeňského Prazdroje v programu Volba sládků pivní speciál s názvem Půlnoční. Jedná se o tmavé svrchně kvašené nepasterizované pivo typu Black IPA o stupňovitosti 13,3 % a obsahu alkoholu 5,6 %.

Prosinec. Doba předvánočních příprav, chvíle setkávání s přáteli, bilancování i předsevzetí do budoucna. To všechno inspirovalo plzeňské sládky při rozhodování o pivním speciálu, který v prosinci nabídnou v rámci programu Volba sládků pivním fajnšmekrům.

„Rozhodli jsme se předvánoční a vánoční dobu obohatit pivem, které příznivcům pivních speciálů zvýrazní tento romantický a magický čas. Volba proto padla na velmi tmavé silné pivo stylu Black IPA vhodné pro dlouhé zimní večery. Název Půlnoční i použitá grafika symbolizují nejdelší noci v roce a tradiční vánoční zvyky, které jsou často spojeny s hledáním odpovědí na to, co se stane v dalším roce. Proto v komunikaci používáme i vánoční věštby a horoskopy,“ vysvětluje manažerka programu Volba sládků Linda Pilková.

Při přípravě silného svrchně kvašeného vánočního speciálu použili prazdrojští sládci pět druhů sladu. Základ tvoří slady plzeňský a pšeničný, slady mnichovský, karamelový a čokoládový pak výrazně obohatily chuť a daly pivu Půlnoční velmi tmavou barvu (100 EBC). Výraznou hořkost (43 IBU) a jemné chmelové aroma s citrusovými tóny pivu dodaly chmely Willamette, Sabro, Citra a Amarillo

„Předvánoční období si vysloveně žádá silný a originální speciál. Black IPA Půlnoční se svou výraznou chutí s čokoládovými a kávovými tóny výborně hodí k oblíbeným zimním jídlům, výborně ladí s jablečnými, hruškovými nebo čokoládovými dezerty a obstojí i v kombinaci s ochutnáváním klasického vánočního cukroví,“ doporučuje sládek programu Volba sládků Tomáš Pokorný. 

Vánoční speciál Půlnoční Volby sládků Plzeňského Prazdroje si pivní fajnšmekři mohou vychutnat v prosinci ve více než 1000 hospodách a restauracích po celé republice. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.09.03.2024 09:19800