Pivo se v Novém Jičíně vařilo již od založení města. Ve městě bylo celkem 45 právovarečných domů, z nich se nacházelo na náměstí 28 a zbývajících 17 bylo rozmístěno do sousedních ulic vycházejících z náměstí. Uprostřed náměstí stál dřevěný pivovar, vařící ječné a žitné pivo.

Starý dřevěný pivovar však přestal vyhovovat, a proto byl stržen. Po stržení pivovaru se hledalo nové místo pro pivovar. Proto právovárečníci v roce 1590 koupili rohový dům severozápadní strany náměstí (žluto zelený dům na rohu náměstí), aby tu v následujících třech letech pivovar vybudovali. Při obrovském požáru města v roce 1768 byl postižen i pivovar, ale záhy byl opět vybudován. V polovině 19. století přestal vyhovovat provozním požadavkům, pivo se tu přestalo vařit v roce 1834 a dům sloužil nadále jen jako výčepní. Dům pak sloužil jako hotel a hostinec (Axman).

Další pivovar byl vybudován v roce 1869, kdy jej v hospodářské osadě Bocheta nedaleko Nového Jičína založil Leopold Kudielka. Podnik vznikl na staré obchodní cestě, zvané Císařská a rodině Kudielků firma patřila až do roku 1945. Pivovar byl moderně vybaven a stáčel pivo jak do sudů, tak do lahví, pak bylo rozváženo nejen po městě, ale i do širokého okolí. Součástí podniku byla i sladovna na zpracování ječmene. Od ledna roku 1947 byl pivovar součástí národního podniku Moravskoslezské pivovary. V poválečném období se zde produkovalo zhruba 25 000 hektolitrů piva ročně. Vařila se světlá desítka (Loučské výčepní světlé) a světlá dvanáctka (Bochetský kozel). Na konci šedesátých let stoupl výčep až na 72 000 hl za rok. Tehdy se v bochetských varnách vyráběl „licenčně“ i světlý ležák Ostravar. Na počátku sedmdesátých let zdejší varny nadobro vystydly. Loučské pivo bylo v hostincích nahrazeno nošovickým.

V první polovině 90. let minulého století byla pivovarnická tradice ve městě na pár let obnovena. V budově Národního domu vařili světlou a tmavou nefiltrovanou dvanáctku s názvem Baron. Minipivovar ukončil provoz v roce 1997.
Zdroj:Pivobraní Nový Jíčín