Historie a současnost pivovaru Berounský medvěd

Tradice vaření piva v královském městě Beroun je přibližně 550 let stará. Roku 1872 postavilo právovařečné měšťanstvo Berouna svůj pivovar, který vařil pivo až do roku 1978. Po dvacetileté odmlce oživili manželé Mayerovi tradici vaření piva v Berouně a založili soukromý domácí pivovar Berounský medvěd. Pivo je zde vyráběno spodním kvašením z tradičních surovin: pitné vody, ječného sladu, hlávkového chmele a pivovarských kvasnic. pivovarPivo je spotřebiteli předkládáno jako nefiltrované, kvasnicové s bohatým obsahem vitamínu B.
Domácí pivovar Berounský medvěd leží na trase turistických cest do chráněné krajinné oblasti Český kras a do Křivoklátské vrchoviny. Dostupnost pivovaru je 20 minut z Prahy po dálnici D5, sjezd Beroun - centrum, nebo 2 minuty od vlakového nádraží Beroun.
V nově zrestaurovaných prostorách domácího pivovaru byla zřízena Pivovarská restaurace Berounský medvěd. Bližší údaje včetně aktuálního jídelního lístku naleznete pod odkazem restaurace. Pivo Berounský medvěd lze v pivovaru zakoupit v PET lahvích 1,5 l v nonstop prodeji. Plnění piva do kegů 15 l, 30 l, 50 l provádíme na objednávku. Zapůjčíme Vám kegy i výčepní zařízení.
Pivo Berounský medvěd prodáváme též v dárkovém balení ve 2litrových patentních lahvích s ozdobným uchem nebo lze zakoupit "party soudek" 5l včetně pípy a držáku. V našem domácím pivovaru si můžete objednat exkurzi s ochutnávkou i s občerstvením v pivovarské restauraci.
Zdroj:Stránky pivovaru Berounský medvěd, 2015


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky pivovaru Berounský medvěd

Kdy:dle dohodyObec:BerounZdroj:Pivovar Berounský medvěd

V našem pivovárku si můžete objednat exkurzi - prohlídku pivovarských prostor s výkladem sládka v českém jazyce. Délka exkurze je cca 30 min. Objednávky prosíme minimálně 5 dní předem, maximální počet osob na exkurzi je 20 osob. Cena: 30,- na osobu. Objednávky přijímáme na tel.: 602 388 305

Posezení po prohlídce lze objednat v naší pivovarské restauraci Berounský medvěd, která je součástí pivovaru.

Rezervace na tel.: 602 388 305, 728 325 809, 311 625 239

Aktualizováno: před 4 lety

Na zastávce U Berounského medvěda stojí za to se zastavit

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Turistické listy

Co vás napadne, když se vydáte pěšky jen kousek od nádraží v Berouně po cestě ve směru jízdy vlakem na Plzeň a po krátké chůzi uvidíte název zastávky "U Berounského medvěda" ?

Že Berounský medvěd je v Berouně profláklý a aby ne, když medvěda má město Beroun ve svém znaku. Ale pozor Berounský medvěd je také dobrá značka tamějšího pivovaru.

Trochu historie nikoho nezabije ...
Právovárečná a sladovnická práva městu Berounu byla udělena roku 1295 Václavem II. a první zmínka o vaření piva v Berouně je z patnáctého století z roku 1437. Ví se také, že v roce 1872 měšťané postavili společný pivovar, kde se vařilo pivo déle než sto let až do roku 1978, kdy v rámci celostátní akce rušení regionálních pivovarů, to odskákal i ten berounský podnik. Po odmlce, která trvala dvě desetiletí, se tradice vaření piva v Berouně ujali manželé Hana a Václav Mayerovi. Původní pivovar však už nestojí a ten současný se nachází v objektu bývalého cukrovaru.

Vaření piva se do Berouna vrátilo trochu náhodou a možná i dílem šťastných událostí. Ale popořadě. Když manželé Mayerovi začínali v roce 1990, v berounském areálu, kde je nyní pivovar, byly převážně holé stěny a sutiny. První, co tu však zřídili, nebyl zatím pivovar, ale místo pro zpracovávání šrotu. Spolumajitel pivovaru Václav Mayer je dodnes majitelem firmy MK Metal zabývající se mimo jiné výkupem kovového odpadu a barevných kovů a komplexním řešením odpadového hospodářství.

Pivovarnictví však byl nejdříve Mayerův velký koníček, který až později přerostl v profesi. Rozhodujícím momentem bylo, když se pohyboval ve firmě, která dodávala technologie do potravinářských firem a ta montovala zařízení i do Smíchovského pivovaru. Tam ve Staropramenu pivovarnictví právníka Mayera nadchlo tak, že dostal nápad, postavit si také pivovar, malý ale vlastní.

„Nejspíš jsem podědil nějaké geny po předcích, protože můj strýc, Jan Mayer, je sládkem v Plzni, vzdálený příbuzný měl pivovar v Cerhovicích a jistě bychom našli další. Prostě v našem rodu sládkové byli a jsou.“ řekl Václav Mayer začátkem srpna 2023 skupině novinářů přímo v Berouně.

V první varně pro 10 hl moku byla uvařena první várka ještě v minulém století a to v červnu 1998. Dodnes funguje a je hodna muzejní úcty, neboť vytápění je prováděno otevřeným ohněm. Prostě se pod varnou stále topí dřevem.

Prvním uvařeným pivem byl jedenáctistupňový Zlatý kůň a tehdy označený ještě původními etiketami. Do ztvárnění nových etiket a pivovarského loga se zapojil výtvarník, hudebník, textař a zálesák Honza Vyčítal, který se od roku 2001 stal i tváří pivovaru. Bohužel, tvůrce pivních Medvědů už zemřel, ale jeho památce je v pivovaru věnována velká pozornost.

„S Honzou Vyčítalem jsme se hodně kamarádili. Dodnes má tady u nás pokojík, kde jsou všechny jeho obrázky, které nám nakreslil. Je to taková zdejší galerie. Prostě vzpomínka na neobyčejného člověka. Občas k tomu seženu nějaké staré desky nebo jeho grafiky. Zapsal se i do historie našeho piva. Také naše Honzova jedenáctistupňová polotmavá medová, je vzpomínkou na Vyčítala. Jednou jsme totiž byli spolu na čundru a on se zmínil o medovém pivu Kvasar, že ho prý někde vaří. Takže když u nás slavil sedmdesátiny, tak ho od nás dostal k narozeninám. Proto máme od té doby v sortimentu „Honzovo polotmavé medové“. Zatím co k tomu prvnímu se vyjadřoval spíše skepticky, naše mu zachutnalo a ten večer nepil nic jiného,“ řekl Václav Mayer na besedě s novináři.

Poohlídnete-li se po postupně renovovaném továrním areálu, najdeme unikátní rodinný pivovar s útulným hostincem s názvem „Berounský medvěd“ uprostřed obnovovaných budov, z kterých se mají brzo stát ubytovací zařízení pro turisty, kteří se zde budou moci ubytovat za přijatelných podmínek.

Za pětadvacet let, co je Berounský medvěd a se vším, co je s tím spojené v provozu, se v Berouně v lokalitě v dohledu železniční trati udělalo velmi mnoho.

Proto, když zájem o berounský pěnivý mok neustále stoupá, tak si tady nedávno pořídili podstatně větší varnu na 40 hektolitrů.

„V současné době ročně vyrábíme zhruba 2500 hl. piva ročně. Ze tři ležáckých sklepů, jsou dva na nefiltrované pivo a jeden na filtrované pivo. Rozdělili jsme je, abychom neměli s těmi pivy problémy. Nyní máme 21 tanků na nefiltrované pivo a deset na filtrované, dále kvasné čtyři vany s obsahem 30 hl a šest po 10 hl. Všechno je samozřejmě v nerezu,“ řekl spolumajitel pivovaru a zároveň zdejší sládek Václav Mayer novinářům při exkurzi po provozu, kde je k obdivování varna, pod kterou se topí dřevem.

Jako málokterý český pivovar může využívat vlastní slad. Vyrábějí jej v Suchomastech zhruba kolem 800 tun ročně. Krom vlastního odběru mají jednoho velkého zákazníka, který s ním krmí a k tomu ještě řadu dalších odběratelů, většinou malých pivovarů. Díky vlastní sladovně si v Berouně mohou dovolit široký sortiment piva. Vaří pro cyklisty Osmičku světlou, kterou původně považovali za sezónní značku, ale když po ní poptávka neklesala, tak ji nabízí celoročně. Na čepu mají dále pivo František, což je desítka světlá, jedenáctistupňový Zlatý kůň, který je světlý, jedenáctistupňovou polotmavou medovou, dvanáctistuňové pivo František, třináctistupňovou tmavou, čtrnáctistupňovou polotmavou, patnáctistupňového lorda, patnáctistupňové pivo přičmoudlé, osmnáctku Grizzly, který je tmavý a dvanáctistuňové pivo Jubilejní světlé, které se zrodilo, když pivovar slavil dvacáté výročí. Protože v Berouně oslavili v roce 2023 čtvrtstoletí 25 let existence, tak uvařili Světlý ležák pětadvacetistupňové, kterému dali jméno Bručoun. Všimněte si, že i když mnoho pivovarů vyrábí tato silná piva ve tmavém provedení, v Berouně dali přednost světlým pivům.

Zajímavostí je, že v roce 2015 získal pivovar od Pražské židovské obce i certifikát kosher a tak se berounského piva napijí bez obav i návštěvníci s jarmulkou na hlavě, neboť certifikát je pravidelně obnovovaný.

Rada pro nezkušené návštěvníky pivovarské restaurace
„Pokud chcete ochutnat více našich piv, doporučuji začít od těch slabších a pokračovat těmi silnějšími," radí sládek pivovaru Berouský medvěd Václav Mayer a jeho radu si pamatujte i všude jinde a hlavně v Berouně, kde mají na čepu jedenáct druhů piv.

Berounský medvěd stáčí pivo už 20 let. Narozeniny oslaví velkolepým koncertem.

Publikováno:před 6 letyZdroj:Náš RegionAutor:Martin Solar

Novodobá historie pivovarnictví se v Berouně začala psát právě před 20 lety, kdy zde v bývalém cukrovaru začali manželé Mayerovi vařit pivo pod názvem Berounský medvěd. A protože kulatiny je třeba řádně oslavit, chystá se ve zdejším rodinném pivovaru na 23. června velká párty.

Oslavy začnou v sobotu 23. června ve 13 hodin. Na programu jsou skupina Claymore, dvojník Waldemara Matušky Vladimír Nerušil a hlavní hvězdou odpoledního programu bude skupina Greenhorns v čele s Honzou Vyčítalem, který je mimo jiné i autorem všech medvědích etiket. Večírek zakončí hardrocková skupina Bugr. Celým dnem bude jako moderátorka provázet Irena Budweiserová, bývalá členka skupiny Spirituál kvintet. Po celou dobu zde budou probíhat i dětské soutěže, pivní soutěže i další zábavné akce. Bude si možné i nakoupit na jarmarku nebo prohlížet vystavenou vojenskou techniku v areálu pivovaru.

Pivo se v Berouně vařilo od dob jeho založení. První zmínky o vaření piva v Berouně se vztahují k roku 1295, kdy král Václav II. povýšil Beroun na královské město a měšťanům udělil právo várečné a sladovnické, městu udělil právo mílové. O šest set let později, přesněji v roce 1871, si zde právovárečné měšťanstvo postavilo nový strojní pivovar. V roce 1948 byl pivovar znárodněn a poslední vlastní pivo zde uvařili v roce 1978, kdy byl provoz zrušen a byla zde zřízena stáčírna piva Gambrinus. Zdejší pivo neslo název Zlatý kůň, lidově bylo zvané hemelka. I toto jméno v novém pivovaru oprášili a dali ho zpět zdejší jedenáctce.

Nový pivovar vybudovali Hana a Václav Mayerovi v bývalém areálu cukrovaru, který leží nedaleko zdejšího vlakového a autobusového nádraží. Časem vznikla v areálu i pivovarská hospoda, protože jak je známo – pod komínem chutná nejlépe.

Pivovar Berounský medvěd je jedinečný „pivovarský skanzen“, který nabízí zájemcům k prohlédnutí varny piva na přímý otop dřevem. Pivo se zde vyrábí spodním kvašením z tradičních surovin: pitné vody, ječného sladu, hlávkového chmele a pivovarských kvasnic. V zásobě sladu je pivovar soběstačný – vlastní totiž sladovnu v nedaleké obci Suchomasty. V současnosti v pivovaru vaří pravidelně sedm druhů piv. Stejně jako v případě patnáctého výročí se i pro letošek počítá s výročním speciálem, tentokrát dvacetistupňovým.

Rozhovor s majitelkou pivovaru Berounský medvěd. I. část

Publikováno:před 9 letyZdroj:ČtiDoma.czAutor:Kamila Steinbachová

S paní Mayerovou jsme si v první části rozhovoru povídaly o vzniku pivovaru a počátečních předsudcích zákazníků.

Minipivovar Berounský medvěd se nachází ve starém továrním objektu. Rodinný podnik vlastní paní Mayerová spolu se svým manželem, z jehož nadšení do pivovarnictví plynul první impuls ke vzniku firmy. Probraly jsme jejich společnou historii spjatou s Berounským medvědem od začátku až do současnosti.

Pivovar funguje od roku 1998. Jak jste se dostali k tomuto netradičnímu podnikání?
Po revoluci jsme začali s podnikáním v tomhle areálu. Jako předmět podnikání jsme zvolili soukromý kovošrot. Se vznikem kovošrotu vznikla i parta zámečníků. V rámci tohoto oboru jsme pro ně hledali nějaké využití a dostali jsme nabídku práce pro Staropramen při bourání staré varny a vzniku nové. Tím pádem se tam manžel s našimi řemeslníky dostal a viděl to zázemí. V té době už se o pivo docela zajímal. Zajímal se o to už od mládí, protože babička mu vyprávěla, jak se kdysi na venkově vařívalo pivo doma. Myšlenky na to tedy měl, zkoušel si to, a když viděl zázemí velkých pivovarů, napadlo ho postavit si v našem areálu malý pivovárek.

Jak byly podnikatelské začátky náročné?
Za prvé jsme byli jedním z prvních soukromých malých pivovarů v republice, které vznikaly té době. Bylo to dvojsečné. Nebyly s tím zkušenosti. Nebyly ani firmy, jaké jsou dneska, které vám postaví minipivovar na klíč. Potýkali jsme se i trochu s předsudky lidí, protože v té době si nikdo neuměl představit, že může vzniknout malinký pivovar. My jsme také nevěděli, jestli vůbec uspějeme.

První zákazníky jste tedy měli z řad místních obyvatel, kteří o pivovaru věděli?
Určitě. Nejprve z řad našich známých, kterým jsme se zmínili. Ti chodili a ochutnávali pivo. Potom jsme přišli na to, že když se pivo uvaří a bude se předkládat lidem, tak nejlepší balení je do pet lahví. V tomto směru jsme také byli jedni z prvních, kteří začali pivo stáčet do pet lahví. Dneska už je to běžná věc. Velké pivovary do toho vstoupily teprve později. Pro nás to tenkrát bylo z praktických důvodů.

Vůči tomu také museli být zezačátku předsudky z řad zákazníků.
Přesně tak. Lidé to neznali a připadalo jim to divné. Potom se to otočilo, protože spousta lidí přišla na to, že pet lahve se daleko lépe přepravují. Nemusí se také myslet na vracení skla.

V další části rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jaké filmy se v prostorách pivovaru natáčely, nebo jak jsou do chodu podniku zapojeni další členové rodiny.

Pivovar Berounský medvěd plánuje rozšíření provozu

Publikováno:před 9 letyZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Rodinný pivovar Berounský medvěd plánuje rozšíření provozu. Chystá další sklep a během dvou let chce vybudovat novou stáčírnu lahvového piva. Do budoucna by také mohla vzniknout větší varna se čtyřnásobnou kapacitou, řekl majitel Václav Mayer.

„Tady je pořád co rozšiřovat. Sedmnáct let tady fungujeme, ale mám pocit, že ještě dalších dvacet let budeme rozšiřovat, přestavovat a upravovat," uvedl.

Malý pivovar v areálu bývalého cukrovaru, v němž zároveň funguje pivovarská restaurace a kovošrot, ročně uvaří kolem 2500 hektolitrů piva. Produkce se každoročně o deset až 15 procent zvyšuje. Nejvíce odběratelů má pivovar v Berouně a nejbližším okolí a v Praze, exportuje ale i do Švédska nebo nově do Británie.

„Protože pivo vyvážíme, tak potřebujeme filtrovat. Kvůli trvanlivosti a tak dále. Zatím filtrované pivo skladujeme ve sklepě, ale není dobře, když je nefiltrované a filtrované pivo u sebe. Takže kvůli tomu stavíme ještě jeden sklep, kde bude jenom filtrované pivo," uvedl Mayer, který pivovar s unikátní varnou na přímý otop dřevem vlastní spolu s manželkou Hanou. Zatímco on dohlíží na vaření piva, jeho žena řídí restauraci a syn má na starosti kovošrot.

Pivovar má tři zaměstnance, šest pracovníků je v restauraci a kovošrot zaměstnává kolem dvou desítek lidí. S novou stáčírnou ale bude pivovar potřebovat posily. „Jakmile dostane to stáčení nějaký průmyslový ráz, tak budou potřeba další lidé, kteří se o to budou starat. Protože to není jen stáčení, ale i vymývání lahví a tak dále," podotkl Mayer. V současnosti mají v pivovaru jednoduchou stáčečku na čtyři lahve.

Nová varna s větší kapacitou
V plánu je podle Mayera také nová varna s větší kapacitou. Kdyby pivovar vařil dvě dávky denně, dostal by se teď maximálně na 5000 hektolitrů ročně. Mayer uvažuje o tom, že nynější desetihektolitrovou varnu přestaví na čtyřicetihekto­litrovou. Tím by se zaměstnancům výrazně ušetřila práce.

V Berouně vaří sedm druhů světlých, polotmavých i tmavých piv. Nejsilnější je osmnáctistupňový Grizzly, nejnižší obsah alkoholu má osmistupňové Cyklopivo. „Těsně vedle plotu máme cyklostezku a vlastně kvůli cyklistům, kteří jezdí kolem, jsme to pivo začali dělat. Báli se, že jedenáctka je moc silná, zkoušeli si ji ředit a manželovi to bylo líto. Tak jim uvařil osmičku," popsala začátky speciálu Hana Mayerová.

Mayer, který sám jezdí denně do práce na kole, předpokládal, že o Cyklopivo budou mít zájem jen cyklisté, ale nakonec ho přivítali i klasičtí konzumenti, kteří s ním zejména v létě zahánějí žízeň.

Majitele pivovaru k výrobě piva přivedla babička, která mu vyprávěla, jak se pivo vařilo na statku. Svůj dětský sen si splnil až po mnoha letech, v počátcích mu radil kamarád, který byl sládkem v Krušovicích. „Zkoušel si doma tak dlouho vařit v hrncích v malých dávkách pivo, až se do toho vložil a přišel na to, že by si mohl ten pivovárek postavit," uvedla Mayerová. V areálu, v němž manželé od 90. let provozovali kovošrot, tak časem přibyly i pivovar a restaurace.

Bývalý cukrovar v Berouně získá původní podobu. Teď se v něm vaří i pivo

Publikováno:před 9 letyZdroj:Rozhlas.czAutor:Radek Duchoň

Téměř 150 let starý bývalý Rolnický akciový cukrovar rozděluje obyvatele Berouna na dva tábory. Jednomu se industriální stavba podobná těm z románu Julese Verna „Ocelové město“ líbí, druhý by ji nejraději zbořil. Radnice má ale s trochou nadsázky štěstí.

Do na první pohled nepříliš vzhledného průmyslového areálu nemusí investovat žádné peníze. Vlastní ho totiž soukromý majitel, který v něm v současné době provozuje mimo jiné pivovar a chce mu v budoucnu vrátit původní podobu.

Starší obyvatelé Berouna si ještě pamatují, když v roce 1967 cukrovar svůj provoz ukončil. Panu Rudolfovi se ale objekty bývalého cukrovaru nelíbí. „Je to berounská ostuda, když přijíždí někdo od Plzně tak to je neošklivější místo v Berouně. Nejlepší by bylo ji zlikvidovat nebo ji nahodit nebo natřít. Ale tak, jak to je, ještě s pozadím šrotiště, proti tomu jsem, jak se říká ‚všema čtyřma‘.“ Naopak paní Helena s manželem by hlavní historickou budovu, kde provozuje její majitel kromě šrotiště i soukromý pivovar, rozhodně nebourala. „Já bych ji opravila, aby to bylo jako dřív,“ dodává.

I dalším lidem se stavba až na drobnosti líbí a jsou spokojení i s tím, co se uvnitř děje. „Kdyby se to opravilo, bylo by to lepší, ale restaurace, která tam je, je ‚prímová‘,“ shodují se kolemjdoucí.

Vedení Berouna se o stavbu nemusí starat, ale ani nemůže mluvit do toho, co se s ní děje. Domy ale nejsou v havarijním stavu a neohrožují okolí. Podle architektky Dany Vilhelmové z radnice je celý areál cenný. „Budova má historickou hodnotu jako technická památka,“ potvrzuje. Podle jejího názoru ale spojení pivovaru se šrotištěm není nejšťastnější. „Ten prostor by si zasloužil trochu kultivovanější prostředí,“ dodává.

Celý areál od roku 1967 chátral. Sídlo tam mělo jednotné zemědělské družstvo. V roce 1991 ho získal nynější spolumajitel Václav Mayer a začal provozovat sběrnu starého železa. Od té doby objekty opravuje. „Já jsem fanda historie, takže jsem si uvědomil, že tenhle cukrovar je poslední průmyslový objekt, který má svým způsobem historickou hodnotu i pro Beroun. Takže bychom to rádi zachovali a naopak bychom tu rádi z větší části udělali i nějaké prostory pro kulturní využití,“ naznačil své plány spolumajitel areálu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.08.2023 07:435