Nebyli by to Češi, aby i na vodě nezkusili to, v čem jsou nejlepší – vaření piva. Na lodi kotvící u Štefánikova mostu v Praze se letos otevřel plovoucí pivovar, na jehož palubě právě zraje i čtyřiatřicíctka Titanic. Zjistili jsme, jak pivu svědčí věčné pohupování a jak se pivoloď vůbec do Prahy dostala.
Přejmenovat loď prý nosí smůlu, podnikatel Vojtěch Ryvola to ale risknout musel, neměl na vybranou. Na lodi, kterou koupil z druhé ruky v Hamburku, chtěl vařit pivo, a jméno Classic Queen neznělo zrovna chlapácky. Rozhodl se pro minimalistické řešení a na příď nechal napsat PIVOVAR.
„Dokonce jsem se dočetl, že když loď přejmenujete, potopí se. Tahle ale už vystřídala čtyři různá jména a přežila to,“ směje se Ryvola.
Labská odysea
Dnes kotví 53 metrů dlouhý veterán u staroměstské náplavky, dřív vozil výletníky po berlínských jezerech a v Hamburku fungoval jako diskoloď. „Poslední kapitán nám tvrdil, že se na ni při akcích dokázalo vměstnat 700 lidí. Jako sardinky,“ kroutí hlavou současný majitel. Dnešní kapacita je mnohem nižší – nějakých 260 míst k sezení na třech palubách – hodně z prostoru ukously pivovarská technologie na přídi a kuchyně na zádi.
Odyseu připomínala už cesta z Hamburku proti proudu Labe do děčínských loděnic. Německý kapitán loď poslední roky jen nouzově flikoval, a tak pohromadě držela na čestné slovo. „Během plavby dokonce najednou celá zhasla a řítila se neznámo kam. Musel dorazit její německý kapitán, který ji odvezl do Děčína, nikdo jiný by toho fakt nebyl schopen,“ vzpomíná Ryvola. Původně předpokládal, že Classic Queen za půl druhého milionu jen trochu „opráší“ a převeze ji do Prahy, rekonstrukce plavidla ho ale nakonec vyšla na milionů čtrnáct. Celkem projekt spolykal už skoro padesát milionů. „Nevadí, já jsem prostě staromilec a strašně rád zachraňuju historickou techniku. Doma v ložnici mám anglickou motorku z roku 1922, tak proč si nepořídit i německou loď z roku 1962!“
No pasarani
Kuriózní problém nastal i během transportu rekonstruované lodi z Děčína do centra Prahy. Před nízkými, čtyřiapůlmetrovými mosty za Mělníkem posádka zjistila, že pod nimi nemá šanci projet. Potíže způsobila kuchyně na zádi, přesněji řečeno váha jejího vybavení. „Chtěl jsem si udělat radost, a tak jsem si na zádi nechal postavit takový Rolls-Royce mezi kuchyněmi. Bohužel jsem to trochu přehnal, takže jsme zjistili, že kvůli té váze vzadu se nám příď zvedla o šestnáct centimetrů a loď pod mostem neprojede,“ uculuje se Ryvola. Most zbourat nemohl a kuchyni zbourat nechtěl, a tak nechal ležácké tanky a kvasné kádě na přídi naplnit vodou, aby se loď vyrovnala. Propluli.
U dalšího mostu to ale nestačilo, a tak se celá posádka musela přesunout na příď a co nejvíce se vyklonit za zábradlí. „Bylo to těsné, na kormidelně dodnes máme od mostu asi třícentimetrový šrám.“ Mimochodem, plovoucí pivovar mají i na Dunaji v Bratislavě, ten pražský na rozdíl od něj může na řeku vyplout i bez asistence tlačného remorkéru.
Ryvola chce ale kotvy zvedat minimálně. „Nejhorší je, když jdete na pivo a ujíždí vám hospoda,“ vtipkoval už loni, když svůj pivovarský projekt rozjížděl. Po zážitcích od Mělníka se mu nelze divit, pivovar navíc spadá pod pražský celní sklad, takže kdyby vyrazil třeba na Labe, musela by posádka vylít, v lepším případě vypít, všechny zásoby.
Nehoupat, nehoupat
Proč se vůbec absolvent ČVUT, oboru Robotizace a automatizace technologických procesů ve slévárenství, rozhodl stát pivovarníkem? Pražská pivoloď není jeho prvním kontaktem se světem chmelu a sladu. Objevil ho, už když před pěti lety přestavoval zchátralý areál bývalého děčínského pivovaru na obchodní centrum s novým minipivovarem.
„Na začátku jsem o pivovarnictví nevěděl vůbec nic, ale začalo mě to šíleně bavit.“ Poté, co prodal svůj podíl v děčínském projektu, rozhlížel se kudy dál, a napadlo ho začít vařit pivo na Vltavě. Pivovar Ryvola koncipoval na roční výstav nějakých 1500 hektolitrů, s technologií, kterou si pořídil, by teoreticky mohl navařit i víc, nechce ale dodávat do konkurenčních hospod na souši. Původně předpokládal, že na vodě ve stínu prosklené kopule ministerstva průmyslu a obchodu budou vysedávat hlavně cizinci, příjemně ho ale překvapilo, že je pár měsíců po otevření poměr hostů 70:30 ve prospěch Čechů.
Pomohlo, že na rozdíl od jiných restauratérů v centru nenapálil ceny, desítka stojí milosrdných 37 a dvanáctka 39 korun.
„Když jsem otevíral, udělal jsem si takovou menší analýzu a zjistil jsem, že pro Pražáka je magická hranice čtyřicet korun. Speciály jsou samozřejmě dražší, protože dražší je i chmel, který se při jejich výrobě používá,“ vysvětluje pivovarník. Základ nabídky tvoří desítka Legie, dvanáctka Republika a černá Monarchie.
Mnozí ho varovali, že na pohupujícím se plavidle nebude mladina správně kvasit. Byl to trochu risk, ale kvasinky podle Ryvoly na lodi naopak pracují „jako vzteklé“. Třistašedesátitunový kolos je navíc poměrně stabilní a hned tak něco ho nerozhoupe.
„Všimněte si, že když projede něco kolem, tak se moc nehýbe. Je ale pravda, že když parník zabere... Jezdí tu takový jeden do zoologické zahrady – a nevím proč, ale bere to asi metr od nás. Na plné koule, že mi hosti létají ze strany na stranu. Už jsem mu nechal vzkázat, že ještě jednou to udělá, vyběhnu osobně na most s pytlíkem barvy a ten mu hodím na kormidelnu.“
Ještě mám mezery
Místem nejohroženějším vlnami je spilka. Aby si byl stoprocentně jistý, že mladina nevyšplouchne ven, nechal Ryvola preventivně zvýšit okraje čtyř otevřených kvasných kádí. Zkontrolovat to hosté mohou i při exkurzích, které někdy vede sám majitel.
„Když si můj výklad, při kterém dělám chytrého, poslechl náš sládek, smál se, že mám ještě mezery. Asi budu muset začít chodit na pivovarnické kurzy,“ plánuje Ryvola. Velká smůla, že Pivovar nekotví výš proti proudu, u podskalské náplavky. Na průmyslovku do Podskalské, která vychovává budoucí sládky, by to měl podstatně blíž než od Štefánikova mostu.


Na jednom místě
912 pivovarů
16.242 piv
10.116 pivních zpráv
Sledujte s námi
boom pivovarů
STAHUJTE
mobilní aplikaci
České pivovary
© Zdenek Vokoun
Historie a současnost Loď Pivovaru
Pivovar na lodi je unikátním projektem v Evropě. Technologie minipivovaru se nachází na dvou lodních palubách. Na hlavní palubě nalezneme dvou nádobovou varnu o objemu 500l a spilku obsahující celkem čtyři kvasné kádě. Spodní paluba obsahuje třináct ležáckých tanků a tři přetlačné tanky.
Předpokládaný roční výstav je 1500hl ročně. Na čepu by vždy měla být k nalezení tři stálá piva – 10 Legie, 12 Republika a tmavá 13 Monarchie. Další dvě piva na čepu pak budou speciály.
Zdroj:Loď PIVOVAR, Stanislav Dvořák, 2017
Více na stránkách pivovaru

Zveřejněno se souhlasem 'Vltavská plavební s.r.o.'03.05.2023 06:238 x14.732 x
Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.05.07.2017 15:1612

Dej Bůh štěstí
Loď PIVOVAR |
Vltavská plavební s.r.o. |
restaurační minipivovar |
Dvořákovo nábřeží, kotviště č.19 |
110 00 Praha-Staré Město |
Praha |
2017 březen |
Vojtěch Ryvola |
Karel Kroupa |
~850 hl (ročně) |
+420 773 778 788 |
28378113 / CZ28378113 |
lodpivovar.cz |
info@pivolod.cz |
Uvedené údaje určené pro obchodní styk jsou získané z veřejně dostupných zdrojů - stránek pivovaru, obchodního rejstříku nebo od zástupce pivovaru. Zveřejněno se souhlasem zástupce pivovaru. |
Sortiment
Novinky
Seznamy
Galerie
Diskuse
Historie piva
Dělění piva
České pivo - České zlato Ѵ© 2013-2023 , verze portálu 2.2.2020.e, verze dat 26.05.2023 20:22
Informace obsažené na této webové stránce slouží pouze pro obecnou informovanost. Provozovatel se snaží udržovat informace aktuální a správné, ale nedává záruky jakéhokoliv druhu, výslovné nebo předpokládané, o úplnosti, přesnosti, spolehlivosti, vhodnosti nebo dostupnosti s ohledem na webové stránky nebo informace, produkty, služby či související grafiky obsažené na internetových stránkách pro jakýkoli účel.
Webové stránky tohoto serveru obsahují také odkazy na stránky jiných subjektů, přičemž provozovatel nenese zodpovědnost za obsah nebo případnou nefunkčnost těchto stránek.
Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za obsah příspěvků a podkladů uvedených přispěvateli. Pokud jste přesvědčeni, že cokoli na stránkách porušuje autorská práva, která vlastníte nebo spravujete, provozovatel po ohlášení dané skutečnosti příslušné dokumenty z webových stránek neprodleně odstraní. V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů mají uživatelé právo žádat změnu nebo smazání osobních údajů, které jsou užívány neoprávněně.
Používání webových stránek a ostatních produktů projektu „České pivo - České zlato“ je podmíněno přijetím souhlasu s využíváním souborů cookies a potvrzením plnoletosti. V případě nesouhlasu s podmínkami stránky opusťte.
Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za obsah příspěvků a podkladů uvedených přispěvateli. Pokud jste přesvědčeni, že cokoli na stránkách porušuje autorská práva, která vlastníte nebo spravujete, provozovatel po ohlášení dané skutečnosti příslušné dokumenty z webových stránek neprodleně odstraní. V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů mají uživatelé právo žádat změnu nebo smazání osobních údajů, které jsou užívány neoprávněně.
Používání webových stránek a ostatních produktů projektu „České pivo - České zlato“ je podmíněno přijetím souhlasu s využíváním souborů cookies a potvrzením plnoletosti. V případě nesouhlasu s podmínkami stránky opusťte.