Bílý, padesát tři metrů dlouhý lodní veterán s obřím nápisem PIVOVAR u staroměstské náplavky nelze už z dálky přehlédnout. Na palubu bývalé diskolodi, jež v dobách minulých vozila výletníky po berlínských jezerech, se deník Metro vydal z jediného důvodu. Vlastně byly dva.

Tím prvním bylo ochutnat místní ležák, který se i přes nevyhnutelné pohupování plavidla vaří na jeho palubě již několik let, a to od A do Z. A také jsme sem přišli vyzpovídat jeho majitele Vojtěcha Ryvolu, kterého zejména obyvatelé centra hlavního města znají jako radního Prahy 1 pro dopravu.

Jako ze Saturnina
Známý propagátor zklidnění historického centra od automobilové dopravy na palubě své lodi nejen bydlí a vaří pivo, ale také přemýšlí nad tím, jak uspět se svou novou politickou stranou GEN v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny.

„Dvořákovo nábřeží na Starém Městě je především servisní a stále ještě hledá své místo na slunci. Nemáme tu bohužel funkční toalety, dokonce ani toitoiky. Nikdy totiž nebudeme tak trendy jako náplavky na Rašínově nábřeží a na Smíchově. Jsme totiž čistokrevný sever, nedrží se nám tu tolik sluníčka, a tím pádem se tu ani nikdy moc nedařilo nejrůznějším kulturním akcím,“ vysvětluje na úvod rozesmátý Ryvola, který nás v prvních minutách setkání překvapuje hned několika věcmi. Kromě toho, že u něj proběhly dle jeho slov postřižiny, výrazně totiž zkrátil svůj pověstný plnovous, nás také provedl po svém plovoucím království. Pivovar na ploše dvou lodních pater nevídáme každý den. Stejně tak malý byteček v podpalubí, jenž je jako vystřižený z filmového Saturnina, kudy se dá projít pouze přes strojovnu, v níž se dříve nacházely obrovské lodní motory.

„Absence motorů nám příliš nepomohla při posledních povodních. Situaci jsme začali řešit včas, ale nezvládli jsme odplout. Povodňová komise nicméně nařídila, že tak mají učinit všechny lodě kotvící u pražských náplavek. Jeden z dvojice remorkérů, které nás měly odtáhnout, měl ale poruchu kvůli plovoucím větvím. A než se stihlo vše vyřešit, bylo již pozdě,“ krčí rameny Ryvola, který se svým týmem během povodní držel na lodi pohotovost. A s láskou vzpomínal na večer, kdy se mu během jediné akce na lodi vystřídalo 550 hostů.

Krizový plán krizového plánu
O povinnosti majitelů lodí odvézt je před blížícím se druhým povodňovým stupněm, jehož může Vltava v Praze dosáhnout, loni v září mluvil kdekdo. Nebezpečí poškození mostů, pokud by se loď utrhla, však podle Ryvoly nehrozilo. Jak jsme se částečně přesvědčili na vlastní kůži, třísetšedesátitunový kolos je poměrně stabilní a hned tak něco ho nerozhoupe. Podle radního první městské části pro dopravu je nicméně na jeho příkladu patrné, že hlavnímu město chybí „krizový plán krizového plánu“.

„Na protějším břehu, tedy v Praze 7, měl před pár lety vzniknout takzvaný vysokopovodňový přístav. Ten měl během povodní stačit k tomu, aby se sem vešly na úvaz všechny vltavské lodě. Bohužel ale někdo rozhodl o tom, že se musí šetřit, a tak se vybudovala jen malá část původního záměru. Naštěstí dnes ministerstvo dopravy připravuje plán, jak dál,“ vysvětluje Ryvola.

Zákaz vjezdu do centra
Ryvola bydlí na své pivolodi tři a půl roku, a jak sám připomíná, každý den jej budí labutě. Trvalé bydliště tu ovšem mít oficiálně nemůže, tím pádem není technicky vzato občanem Prahy 1, ale pouze státu.

„Ona Vltava totiž nepatří žádnému městu, ale nám všem. Jsem přihlášený u kamaráda v sousední ulici. Kromě mnoha jiných výhod to mám nicméně odtud z lodi blízko do práce. Abych byl přesný, do práce jezdím na koloběžce ale častěji chodím pěšky. V Praze 1 je všude blízko. Trvá mi to obvykle 27 minut a je to přibližně 3 700 kroků,“ směje se Ryvola.

Radní Prahy 1 pro dopravu byl v minulosti velkým zastáncem nočního zákazu vjezdu do části Starého Města. Žádná městská část podle něj nemá tolik potíží s nadměrnou automobilovou dopravou a nočním hlukem jako právě ta první. Hlavnímu městu podle něj chybí celková koncepce dopravy, spousta rozhodnutí je nelogická a nereflektuje potřeby ani Pražanů, ani Středočeských pendlerů.

„Vždycky říkávám, že Praha a Středočeský kraj jedno jest. V praxi je to dneska tak, že je hlavní město ve skutečnosti ohraničeno Berounem, Kladnem, Příbramí, Mělníkem a Poděbrady. Pojďme se reálně zamyslet nad tím, jak to bude tady vypadat za padesát, za sto let. Řešením je bezesporu vybudování velkého množství velkokapacitních parkovišť kolem celé metropole. Ale se špičkovým napojením na městskou hromadnou dopravu,“ popisuje Ryvola s tím, že pokusy typu P+R Černý Most nepovažuje za příliš podařené.

„Je tam blbě, na co se podíváte. Je to daleko od metra. Musíte ujít několik set kroků, abyste se na MHD vůbec dostali. Lístek z parkoviště neslouží zároveň jako jízdenka na pražskou hromadnou dopravu pro celý den. A co je vůbec nejhloupější, všude kolem zmiňovaného domu je parkování zdarma. Proč by tam tedy sakra někdo měl chtít parkovat?“ kroutí hlavou Ryvola, podle kterého je nutné řidiče pozitivně motivovat k tomu, aby do Prahy vůbec nezajížděli.

„Zákaz vjezdu do centra je až to poslední. Tady na jedničce nás samozřejmě trápí sedmdesát, osmdesát tisíc zásobovacích aut, která se tu denně pohybují. Bude nutné vjezd pro ně nějakým způsobem zpoplatnit. Není přece možné, aby mi někdo něco v rámci služeb přivezl autem do centra a bylo to levnější, než když si pro to dojedu na Smíchov do Tesca,“ míní Ryvola. Dalším řešením je podle něj povinné zavedení eletromobilů pro zásobovače v centru. „Ukažte mi někoho, komu nevadí, co budou naše děti dýchat. Mně to jedno není, sám mám čtyři,“ podotýká Ryvola.

Vysvětlování a komfort
Lidé nemají moc rádi změny. Odstraňovat se má jen to, co vadí všem. A pokud tlačíte na sílu novinky, musíte si dát tu práci a lidem to pořádně, ideálně dům od domu, vysvětlit. To jsou některá z mott Vojtěcha Ryvoly. Jak už jsme zmínili výše, před časem shodil plnovous a založil novou pravicovou stranu Generace, ekonomika, naděje (GEN), se kterou chce uspět v podzimních volbách.

„Určitě nepůjdeme do party s lidmi, kteří nectí demokratické zásady, tedy s koalicí Stačilo! a SPD. Nemáme si co říct s někým, kdo chce vystoupit z EU a NATO,“ uzavírá Ryvola.

Nebyli by to Češi, aby i na vodě nezkusili to, v čem jsou nejlepší – vaření piva. Na lodi kotvící u Štefánikova mostu v Praze se letos otevřel plovoucí pivovar, na jehož palubě právě zraje i čtyřiatřicíctka Titanic. Zjistili jsme, jak pivu svědčí věčné pohupování a jak se pivoloď vůbec do Prahy dostala.

Přejmenovat loď prý nosí smůlu, podnikatel Vojtěch Ryvola to ale risknout musel, neměl na vybranou. Na lodi, kterou koupil z druhé ruky v Hamburku, chtěl vařit pivo, a jméno Classic Queen neznělo zrovna chlapácky. Rozhodl se pro minimalistické řešení a na příď nechal napsat PIVOVAR.

„Dokonce jsem se dočetl, že když loď přejmenujete, potopí se. Tahle ale už vystřídala čtyři různá jména a přežila to,“ směje se Ryvola.

Labská odysea
Dnes kotví 53 metrů dlouhý veterán u staroměstské náplavky, dřív vozil výletníky po berlínských jezerech a v Hamburku fungoval jako diskoloď. „Poslední kapitán nám tvrdil, že se na ni při akcích dokázalo vměstnat 700 lidí. Jako sardinky,“ kroutí hlavou současný majitel. Dnešní kapacita je mnohem nižší – nějakých 260 míst k sezení na třech palubách – hodně z prostoru ukously pivovarská technologie na přídi a kuchyně na zádi.

Odyseu připomínala už cesta z Hamburku proti proudu Labe do děčínských loděnic. Německý kapitán loď poslední roky jen nouzově flikoval, a tak pohromadě držela na čestné slovo. „Během plavby dokonce najednou celá zhasla a řítila se neznámo kam. Musel dorazit její německý kapitán, který ji odvezl do Děčína, nikdo jiný by toho fakt nebyl schopen,“ vzpomíná Ryvola. Původně předpokládal, že Classic Queen za půl druhého milionu jen trochu „opráší“ a převeze ji do Prahy, rekonstrukce plavidla ho ale nakonec vyšla na milionů čtrnáct. Celkem projekt spolykal už skoro padesát milionů. „Nevadí, já jsem prostě staromilec a strašně rád zachraňuju historickou techniku. Doma v ložnici mám anglickou motorku z roku 1922, tak proč si nepořídit i německou loď z roku 1962!“

No pasarani
Kuriózní problém nastal i během transportu rekonstruované lodi z Děčína do centra Prahy. Před nízkými, čtyřiapůlmetrovými mosty za Mělníkem posádka zjistila, že pod nimi nemá šanci projet. Potíže způsobila kuchyně na zádi, přesněji řečeno váha jejího vybavení. „Chtěl jsem si udělat radost, a tak jsem si na zádi nechal postavit takový Rolls-Royce mezi kuchyněmi. Bohužel jsem to trochu přehnal, takže jsme zjistili, že kvůli té váze vzadu se nám příď zvedla o šestnáct centimetrů a loď pod mostem neprojede,“ uculuje se Ryvola. Most zbourat nemohl a kuchyni zbourat nechtěl, a tak nechal ležácké tanky a kvasné kádě na přídi naplnit vodou, aby se loď vyrovnala. Propluli.

U dalšího mostu to ale nestačilo, a tak se celá posádka musela přesunout na příď a co nejvíce se vyklonit za zábradlí. „Bylo to těsné, na kormidelně dodnes máme od mostu asi třícentimetrový šrám.“ Mimochodem, plovoucí pivovar mají i na Dunaji v Bratislavě, ten pražský na rozdíl od něj může na řeku vyplout i bez asistence tlačného remorkéru.

Ryvola chce ale kotvy zvedat minimálně. „Nejhorší je, když jdete na pivo a ujíždí vám hospoda,“ vtipkoval už loni, když svůj pivovarský projekt rozjížděl. Po zážitcích od Mělníka se mu nelze divit, pivovar navíc spadá pod pražský celní sklad, takže kdyby vyrazil třeba na Labe, musela by posádka vylít, v lepším případě vypít, všechny zásoby.

Nehoupat, nehoupat
Proč se vůbec absolvent ČVUT, oboru Robotizace a automatizace technologických procesů ve slévárenství, rozhodl stát pivovarníkem? Pražská pivoloď není jeho prvním kontaktem se světem chmelu a sladu. Objevil ho, už když před pěti lety přestavoval zchátralý areál bývalého děčínského pivovaru na obchodní centrum s novým minipivovarem.

„Na začátku jsem o pivovarnictví nevěděl vůbec nic, ale začalo mě to šíleně bavit.“ Poté, co prodal svůj podíl v děčínském projektu, rozhlížel se kudy dál, a napadlo ho začít vařit pivo na Vltavě. Pivovar Ryvola koncipoval na roční výstav nějakých 1500 hektolitrů, s technologií, kterou si pořídil, by teoreticky mohl navařit i víc, nechce ale dodávat do konkurenčních hospod na souši. Původně předpokládal, že na vodě ve stínu prosklené kopule ministerstva průmyslu a obchodu budou vysedávat hlavně cizinci, příjemně ho ale překvapilo, že je pár měsíců po otevření poměr hostů 70:30 ve prospěch Čechů.

Pomohlo, že na rozdíl od jiných restauratérů v centru nenapálil ceny, desítka stojí milosrdných 37 a dvanáctka 39 korun.

„Když jsem otevíral, udělal jsem si takovou menší analýzu a zjistil jsem, že pro Pražáka je magická hranice čtyřicet korun. Speciály jsou samozřejmě dražší, protože dražší je i chmel, který se při jejich výrobě používá,“ vysvětluje pivovarník. Základ nabídky tvoří desítka Legie, dvanáctka Republika a černá Monarchie.

Mnozí ho varovali, že na pohupujícím se plavidle nebude mladina správně kvasit. Byl to trochu risk, ale kvasinky podle Ryvoly na lodi naopak pracují „jako vzteklé“. Třistašedesátitunový kolos je navíc poměrně stabilní a hned tak něco ho nerozhoupe.

„Všimněte si, že když projede něco kolem, tak se moc nehýbe. Je ale pravda, že když parník zabere... Jezdí tu takový jeden do zoologické zahrady – a nevím proč, ale bere to asi metr od nás. Na plné koule, že mi hosti létají ze strany na stranu. Už jsem mu nechal vzkázat, že ještě jednou to udělá, vyběhnu osobně na most s pytlíkem barvy a ten mu hodím na kormidelnu.“

Ještě mám mezery
Místem nejohroženějším vlnami je spilka. Aby si byl stoprocentně jistý, že mladina nevyšplouchne ven, nechal Ryvola preventivně zvýšit okraje čtyř otevřených kvasných kádí. Zkontrolovat to hosté mohou i při exkurzích, které někdy vede sám majitel.

„Když si můj výklad, při kterém dělám chytrého, poslechl náš sládek, smál se, že mám ještě mezery. Asi budu muset začít chodit na pivovarnické kurzy,“ plánuje Ryvola. Velká smůla, že Pivovar nekotví výš proti proudu, u podskalské náplavky. Na průmyslovku do Podskalské, která vychovává budoucí sládky, by to měl podstatně blíž než od Štefánikova mostu.

V Praze na vltavském nábřeží u Štefánikova mostu kotví loď, ve které se zlatavý mok nejen konzumuje, ale dokonce i vaří. V nabídce jsou hned čtyři druhy piva nesoucí názvy českých lodí, tedy Legie, Republika, Remorkér a Monarchie.
Ačkoli se jedná o 33. pivovar v Praze, výjimečnost Lodi Pivovar spočívá právě v tom, že se zde pivo opravdu vaří a zároveň je loď stále schopna plavby.

Maximální kapacita varny je 1 600 hektolitrů ročně a kromě piva jsou v nabídce i chutné pokrmy staročeské kuchyně. 53 metrů dlouhá a devět metrů široká loď, která byla vyrobena ve východním Německu v roce 1962, je rozdělena do tří sekcí. Horní paluba, kde se mimo jiné nachází i udírna, je určena k relaxaci, čemuž odpovídá i vyhlídka na Pražský hrad. Prostřední paluba nabízí staročeskou restauraci a právě zde probíhá vaření piva. Pivnici se studenou kuchyní je pak věnována spodní část lodi.

Majitelé ve středu zprovoznili Pivovar Loď, umístěný na řece u Štefánikova mostu na konci Revoluční ulice. Pivo, které se v restauraci čepuje, se vaří skutečně na lodi. Hosté mohou ochutnat deseti-, dvanácti- a třináctistupňový mok doplněný o speciály.

V kotvišti u Štefánikova mostu v Praze byl zprovozněn pivovar s restaurací na palubě lodi Pivovar.

Loď PIVOVAR je v českých vodách naprostým unikátem. Minipivovar, kvalitní staročeská kuchyně, designová restaurace, originální palubní bar, relaxační lůžka i sprchy -to vše čeká návštěvníky na našich třech palubách.

„Tímhle projektem jsem si splnil hned několik klukovských snů,“ říká autor netradičního pivovaru český podnikatel Vojtěch Ryvola. „Vždycky jsem toužil mít loď. Taky jsem chtěl restauraci, kde si můžete po dobrém jídle lehnout a odpočívat. Leta jsem snil o tom jak jednou uvařím várku na Vltavě. Jsem totiž
patriot a české pivo považuji za náš národní poklad. Navíc je z naší lodi nádherný
výhled na Pražský hrad, což je moje srdeční záležitost. Přijďte se podívat a určitě
mě pochopíte -zvlášť máte-li rádi pivo.“

Zahraniční klientele nabízíme vyhlášenou českou pohostinnost a díky přátelským cenám si u nás přijdou na své i tuzemští štamgasti. Kapacita lodi poskytuje přibližně 260 míst k sezení a její dispozice je velmi vhodná pro konání firemních i soukromých akcí.

Na čepu jsou připravena tři stálá piva. Pro příznivce hořkého piva je určená 10stupňová LEGIE svýraznou plností. Pro ty, kdo mají raději vyváženou chuť, vaříme dvanáctistupňový ležák REPUBLIKA. Našim speciálem je tmavý
ležák MONARCHIE (13 stupňů), který chutná po praženém sladu a kávě s čokoládovým dozněním. Můžete se těšit také na další pivní speciály, které budeme na čepu pravidelně střídat. Například irské stouty, varianty anglického stylu Indian Pale Ale či nejsilnější pivo v České republice s celými 34 stupni a s příhodným názvem TITANIC.

Celé zařízení pro vaření piva se nachází na dvou lodních palubách, včetně dvounádobové varny o objemu 500 litrů, šrotovníku na slad a čtyř kvasných kádí. Na spodní palubě se nachází 16 tanků. Předpokládaný roční výstav je 1500 hl. Vaříme čtyři až pět várek týdně.

Restaurace na hlavní palubě podává staročeskou kuchyni. V podpalubí naleznete pivnici se studenou a teplou kuchyní s nabídkou z naší lodní udírny. (Jíte-li ryby určitě ochutnejte naši netradiční specialitu - nakládaný rybí karbanátek.) V letních měsících budeme na palubě grilovat.

Mysleli jsem i na vaše děti, pro které jsme na terase zařídili minihřiště s pískovištěm a skluzavkou.

Pro ty nejvíce společensky unavené anebo jen dychtící po netradičním nadstandardu čeká šest pohodlných lůžek.

53 metrů dlouhá loď prošla kompletní rekonstrukcí, kterou realizovalo přední architektonické studio ACHT, vedené Václavem Hlaváčkem. Loď provozuje společnost Vltavská plavební s.r.o. a kotví na svém stálém místě u Štefánikova mostu.

Vyplutí na Vltavu je možné v případě soukromé akce.

Češi už nevaří pivo jen na souši, ale i na vodě. Celorepublikově první restauraci s vlastním pivovarem přímo v útrobách lodi otevírá podnikatel Vojtěch Ryvola na nábřeží v centru Prahy. Do přestavby z původně diskotékové lodi investoval skoro padesát milionů, přesto věří, že se mu peníze vrátí. "Každý den tu projde dva a půl tisíce turistů," naznačuje, kam míří své hlavní podnikatelské naděje. Od podzimu pak nabídne i nejsilnější pivo v Česku, 34stupňový Titanic. Pro vstup do fotogalerie klikněte na úvodní fotku.

● Loď jménem Pivovar?
● Gourmetguru zjistil, že na palubě 53 metrů dlouhého plavidla, jež kotví pod Štefánikovým mostem, se skutečně vaří pivo.
● Kromě tří vlastních piv od 9. března nabídne také zahraniční speciály či nejsilnější český.

Co Pražanům možná uniklo při cestách kolem Štefánikova mostu, ale Gourmetguruovi nikoliv, je nová loď modrobílé barvy, která se zabydlela v kotvišti pod mostem. Na boku má nápis Pivovar a od čtvrtka 9. března se otevírá veřejnosti.

Ke svému překvapení Gourmetguru zjistil, že přímo na palubě je vskutku ukrytý celý minipivovar. Tím si prý podnikatel Vojtěch Ryvola, kterému loď patří a jenž stojí také za pivovarem v děčínském nákupním centru, splnil klukovský sen.

Pivovar na Vltavě, ve kterém nechybí šrotovník na slad ani čtyři kvasné kádě, se nachází na dvou lodních palubách. Jakmile se pivo uvaří, putuje do jednoho z šestnácti nerezových tanků a odtud přímo na bar.

Gourmetguru vypátral, že na čepu budou tři stálá piva: hořká desetistupňová Legie, světlý ležák Republika s dvanácti stupni a nakonec tmavá a ještě o stupínek silnější Monarchie, která údajně chutná po praženém sladu a kávě. "Vznešenou" trojici pravidelně doplní pivní speciály – třeba irské stouty či až 34stupňový Titanic, který má být nejsilnějším pivem v Česku.

"Pivo plánujeme vařit čtyřikrát až pětkrát týdně," řekl Gourmetguruovi majitel podniku, který doufá, že loď přiláká především pověstné české štamgasty. Také kvůli nim se snažil vytvořit typickou atmosféru české hospody, ve které si hosté mohou po vydatném obědě dokonce odpočinout na lůžku a kochat se vyhlídkou na Pražský hrad.

Talíře zaplní staročeské speciality, uzené pochoutky z místní udírny a na jídelním listku je také jedna specialita, nakládaný karbanátek. Gourmetguru se také těší, až v létě vyrazí na grilovací večer a ochutná Titanic. Snad nebude mít pivovarská loď podobný osud!

Plující pivovar na lodi je unikátním projektem, který nemá v Evropě obdoby. V prostorách lodi je ukrytá celá technologie minipivovaru, místní pivo putuje přímo na palubní bar. Loď zároveň poskytuje hostům lůžka pro odpočinek a další atrakce. Oficiální uvedení do provozu pro veřejnost se uskuteční 9. března v kotvišti pod Štefánikovým mostem.

Autorem myšlenky a majitelem lodi Pivovar je český podnikatel Vojtěch Ryvola, který si tak splnil klukovský sen. Svou představu o hospodě, ve které by si mohl po obědě odpočinout na lůžku, přetavil do 53 metrů dlouhé lodi. Celé zařízení pro vaření piva se nachází na dvou lodních palubách, včetně dvou nádobové varny o objemu až 500 litrů, šrotovníku na slad a čtyř kvasných kádí. Na spodní palubě se nachází 16 tanků, předpokládaný roční výstav je 1500 hektolitrů.

Na čepu budou tři stálá piva. Pro příznivce hořkého piva 10stupňová Legie, ležák Republika s 12 stupni a speciální ležák tmavá Monarchie se 13 stupni. Dále se mohou hosté těšit na pivní speciály, které se budou na čepu pravidelně střídat.

„Pivo by se mělo vařit čtyřikrát až pětkrát týdně,“ plánuje Ryvola. „Loď Pivovar je už teď velkou atrakcí, doufám však, že loď přiláká především pověstné české štamgasty.“

Kapacita lodi poskytuje přibližně 260 míst k sezení, k dispozici jsou i sprchy. K pivu se bude na horní palubě podávat převážně staročeská kuchyně, v podpalubí čeká pivnice se studenou kuchyní s nabídkou místní udírny a netradiční specialitou, nakládaným karbanátkem. Z horní paluby je také krásná vyhlídka na Pražský hrad, děti si mohou hrát na pískovišti se skluzavkou. V letních měsících se bude na palubě grilovat, na své si přijdou i rybáři. Pro ty nejvíce společensky unavené čeká osm pohodlných lůžek.

Loď bude provozovat společnost Vltavská plavební. Převážně bude kotvit na svém stálém místě. Vyplutí na Vltavu je možné v případě soukromé akce. Výsledek skoro třicetimilionového projektu mohou návštěvníci poprvé navštívit ve čtvrtek.

V březnu otevře nový minipivovar v Praze. Tato zpráva by nebyla ničím vyjímečná, kdyby se nejednalo o první minipivovar na lodi v Česku. Více v článku Pivoloď nový minipivovar Loď Pivovar.

O lodi
Loď byla vyrobena v roce 1962 v loděnicích v Magdeburgu, určitou dobu sloužila v Berlíně jako restaurace a v roce 2016 ji koupil pan Vojtěch Ryvola, který se rozhodl ji přestavět na pivovar. Od začátku prosince pak zakotvila v Praze, na náplavce u Štefánikova mostu.
Loď PIVOVAR je na svém stálém kotvišti číslo 19 na Dvořákově nábřeží u Štefánikova mostu. Loď je 53 metrů dlouhá, 10,5 metrů široká a pohání ji dva motory o výkonu 338 koní.

O pivovaru
Technologie minipivovaru pochází od strojíren J. Hradecký z Pacova a nachází se na dvou lodních palubách. Na hlavní palubě nalezneme dvou nádobovou varnu o objemu 500 litrů a spilku obsahující celkem čtyři kvasné kádě. Spodní paluba obsahuje třináct ležáckých tanků a tři přetlačné tanky. Předpokládaný roční výstav je 1500hl ročně.
Sládkem loďopivovaru je Tomáš Tuchyňa, absolvent Podskalské s praxí v Únětickém pivovaru.

O pivu
Současné pivo na čepu pochází ze spřáteleného pivovaru. Pivo vařené přímo na lodi bude dostupné v březnu po slavnostním otevření. Na čepu by vždy měla být k nalezení tři stálá piva – 10 Legie, 12 Republika a tmavá 13 Monarchie. Další dvě piva na čepu pak budou speciály. Třeba 34stupňový Titanic, který má být nejsilnějším pivem vyráběným v Česku. Do budoucna se počítá s pivy svrchně kvašenými, jakož i plněním piva do skleněných 0,7 l láhví.

Na střední palubě je restaurace, kuchyně a pivovar. V podpalubí je kromě ležáckých tanků pivnice. Horní paluba bude v létě osázena lehátky. Plná kapacita pivolodi je 260 míst; 80 míst v pivnici, 90 míst v restauraci na hlavní palubě a zhruba 90 míst na terase.
Gastronomie bude zaměřena na staročeskou kuchyni. Otevírací doba pivolodi je NEDĚLE – ČTVRTEK od 11:30 do 23:00 a PÁTEK – SOBOTA 11:30 – 00:00

Co mají společného dvě tak odlišné zprávy, jako je mezinárodní veletrh cestovního ruchu Holiday World s pivovarem a ještě k tomu na lodi? Kupodivu poměrně dost.

Návštěvníci vstupního pavilonu s regionální turistikou tu totiž mohli skutečně ochutnat pivo, které doopravdy vaří v Praze na Vltavě. Navíc mají výrobky tohoto zajímavého a v Evropě unikátního pivovaru názvy po lodích bývalé československé námořní společnosti, když ještě existovala….

"Loď jsme přivezli z Hamburku. Původně se jmenovala Classic Queen," říká majitel a realizátor, Vojtěch Ryvola.

"Je to jedna z dvanácti lodí typu Moskva, které byly postavené pro bývalé NDR a jezdily po Berlínských jezerech. Potom, kdy je chtěli prodat do šrotu, část z nich Češi odkoupili a opravili. My máme vlastně čtvrtou loď tohoto typu, která se k nám dostala. Je z roku 1962. Má dva motory o výkonu 338 koní. Před prodejem sloužila pro okružní jízdy Hamburkem a pro tzv. párty cesty. Na jednom koncertu se prý na ní sešlo téměř 600 lidí. My jsme ji zachránili před sešrotováním, a přivezli ji v lednu minulého roku. Loď jsme v Děčíně kompletně zrekonstruovali. Práce na ní trvaly až do ledna tohoto roku."

Vlastník plavidla, Vojtěch Ryvola, původně postavil Děčínské obchodní centrum s pivovarem a pivovarskou restaurací. Převzal původní receptury od pivovaru, který v Děčíně působil od 19. stol. a obnovil tradici výroby piva v tomto městě. Následně podnik prodal a finance vložil do lodi.

"V současné době máme jedinou loď minimálně ve Střední Evropě, která má na palubě vlastní pivovar," tvrdí Stanislav Dvořák, další z přítomných u originálního výčepu, vyrobeného ze staré renovované dodávky.

"Tedy můžeme vařit přímo na lodi za provozu vlastní pivo. Víme snad jen o jednom pivovaru v Bratislavě, ale ten je postavený na pontonu, takže není schopný samostatně plout, což ho v očích nás od vody, trochu hendikepuje. My jsme jediná loď s vlastními motory, která je schopná plout, přestože to znamená spoustu starostí okolo. Například s dopravou surovin, skladováním, oddělenými prostory pro motory a palivo a mnohých dalších."

Loď je na rozdíl od mnohých restaurací na pevnině kupodivu prostorná. Její plná kapacita je 260 míst, tedy 80 míst v pivnici, 90 míst v restauraci na hlavní palubě a zhruba 90 míst na tzv. terase. Mají vlastní moderní kuchyň a jen do její výbavy dali pět milionů. Vaří především české speciality samozřejmě založené na pivě a pivovarnických produktech.

"Rád bych upozornil na fakt, že jsme otevřeli před pouhými čtyřmi dny, ale před tím jsme už stačili udělat něco jako zátěžový test, kdy jsme dokázali za pomoci další menší lodi připravit raut pro 360 lidí včetně nápojů," tvrdí Stanislav Dvořák. Mimochodem, pivoloď kotví na náplavce na Dvořákově nábřeží přímo pod Štefánikovým mostem. Jinak řečeno po lodnicku, jsou na stání pro kotvení číslo 18.

Zdejší varna je schopná uvařit na jednu várku 500 litrů piva, ale protože dělají denně dvě várky, tak denní výstav vychází na tisíc litrů. Zdejší piva pojmenovali podle názvů historických lodí.

"Vaříme desítku Legii, dvanáctku ležák Republiku a třináctku černý ležák Monarchii," dodává Vojtěch Ryvola.

"S jedinou výjimkou. Máme připravený speciální ležák typu porter s názvem Titanik, kdy várka obsahovala 34 % sladu, což po 8 až 12 měsících ležení bude asi nejsilnější pivo v Čechách. Samozřejmě, pokud do té doby neuvaří někdo něco jiného. Piva jsme pojmenovali podle lodí československé lodní flotily, tedy když ještě existovala. Proto názvy jako Legie, Monarchie, Republika apod. Rádi bychom tímto počinem alespoň připomněli dobu, kdy i my, Češi, jsme s vlastní flotilou křižovali oceány, a také obohatili Prahu o další unikát."