Postavení Kynšperku nad Ohří jako královského města upravilo privilegium, které vydal 15. července 1364 císař Karel IV. Městu v něm však byla udělena jen obecně konstatovaná práva, která měla ostatní královská města v Čechách. Původní ustanovení Karlova privilegia jeho nástupci na českém královském trůnu sice pravidelně potvrzovali, ale město Kynšperk nad Ohří společně se zdejším panstvím a dalším královským majetkem na Loketsku již od počátku 14. století trvale dávali do zástavy.

Již od vzniku našich královských měst patřilo k hlavním hospodářským výsadám jejich obyvatel vaření piva. Jeho prodeji v širším okolí měst značně napomáhalo ještě mílové právo, které bránilo průniku cizí pivovarské konkurence. Šlechta zpočátku o tuto činnost valný zájem neprojevovala a podle ustanovení krále Václava IV. z roku 1407 pivo vařit sice mohla, avšak jen pro vlastní potřebu a nikoliv na prodej. Až později také šlechtici postupně objevovali ekonomickou výhodnost obchodu s pivem a začali o tento trh s městy svádět boj.

Boj o pivo
Ačkoliv oprávnění k vaření piva listina z roku 1364 výslovně neuvádí, je velmi pravděpodobné, že kynšperští měšťané se po jejím získání podle vzoru a praxe ostatních českých královských měst výnosnému vaření a prodeji piva věnovali také. Písemné zmínky o tom svědčí až z doby, kdy byli nuceni své právo bránit. Od roku 1547 vedl Kynšperk nad Ohří spolu s dalšími městy loketského kraje v čele s Loktem řadu sporů se šlechtou z Loketska, jež začala tvrdě zasahovat do městského obchodu s pivem.

Ještě silnějším útokům proti svému vaření a prodeji piva se muselo město Kynšperk nad Ohří bránit, když se od roku 1562 na dobu třiceti let stalo zástavním majetkem loketských měšťanů. Úřední dokumenty o těchto konfliktech však jednoznačně potvrzují, že měšťané v Kynšperku nad Ohří již dávno před jejich vypuknutím – doslova „od nepaměti“ – měli vlastní pivovar i sladovnu a své pivo dodávali i do vesnic kynšperského panství.

Krátce poté, co se Kynšperk nad Ohří opět po dlouhé době zástav vrátil do přímé královské držby, a aby patrně předešel všem právním pochybám, kterým museli kynšperští měšťané předtím čelit, vydal 22. června 1595 císař Rudolf II. listinu, v níž tomuto městu udělil za každoroční poplatek 100 tolarů vedle jiných oprávnění a svobod také právo vaření piva a jeho prodeje nejen ve městě, ale i poddaným na přilehlém panství. Nerušeně pak toto privilegium užívali Kynšperští až do začátku třicetileté války. Po porážce českého stavovského povstání v roce 1620 se ale situace zcela změnila.

Habsburkové trestali
Město bylo společně s městským panstvím, které mu bylo jako aktivnímu účastníkovi vzpoury proti Habsburkům zkonfiskováno, postoupeno do vlastnictví německého šlechtického rodu Metternichů. Jako poddanské město a součást svobodného šlechtického majetku přišel Kynšperk nad Ohří rovněž o velkou část svých dosavadních hospodářských svobod, mezi nimiž bylo jedno z nejdůležitějších vaření a prodej piva.

Po překonání útrap třicetileté války zde nadále vařil pivo už jen panský pivovar, který měl zajištěn odbyt hlavně ve vsích panství a měšťané v něm měli povoleno vařit své pivo jen po určitou dobu v roce. Kynšperský vrchnostenský pivovar, jehož objekty byly situovány mimo městskou zástavbu k ústí Suchého potoka do Ohře, se poměrně brzy zařadil mezi nejvýkonnější podniky svého druhu v regionu. Podle statistiky z let 1710 až 1712 byl svým ročním výstavem kolem 700 sudů piva jen o málo menší než panské pivovary v Chodové Plané a Sokolově a z údajů tereziánského katastru z poloviny 18. století vyplývá, že v celkovém hospodářském výnosu kynšperského panství tvořil jen zisk z výroby zdejšího piva více než polovinu.

Ustál průmyslovou výrobu
Díky posledním držitelům kynšperského panství a pozdějšího velkostatku, kterými byli od roku 1840 podnikatelé ve výrobě porcelánu Haasové, povýšení později do šlechtického stavu s predikátem z Hasenfelsu, prošel kynšperský pivovar po zániku feudálního zřízení průmyslovou transformací a v nových ekonomických a společenských podmínkách nejenže čestně uspěl, ale dosáhl svojí produkcí i značného úspěchu. Podnikaví a úspěšní Haasové věnovali této hospodářsky nejefektivnější součásti svého zdejšího velkostatku značnou pozornost.

Do vedení podniku získali jako sládky zkušené odborníky Kaspara Krämlinga a Alberta Haberzettla, kteří převedli výrobu zdejšího piva podle plzeňského vzoru na novou technologii spodního kvašení. Velkou péči věnovali také technickému a stavebnímu rozvoji pivovaru. V roce 1866 byl strojově vybaven a přešel na parní pohon. Poté produkoval při várce 75 hl piva ročně již kolem 25 000 hl piva. Jeho stavební areál prošel v letech 1899 až 1901 výrazným rozšířením a celkovou přestavbou, při níž na severním okraji kynšperské městské zástavby vznikl nepřehlédnutelný soubor solidní industriální architektury. Součástí výstavby se stala i další etapa strojové modernizace pivovaru, po které dosahoval při dvojnásobné denní várce 260 hl až 80 000 hl roční produkce. K nejmodernějším technickým zařízením zavedeným v pivovaru patřily elektrické stroje a osvětlení, jejichž provoz zajišťovala závodní elektrárna, a kovové a železobetonové tanky nahrazující v rozšířených kvasných a ležáckých sklepech dosavadní dubové sudy.

Vodu z řeky Ohře, kterou pivovar až dosud k výrobě používal, nahradila voda z pramenišť u Kamenného Dvora přivedená vlastním vodovodem vybudovaným v letech 1908 až 1912. Většinu z potřeby sladu v pivovaru pokrývala vlastní sladovna. Rozšíření závodu si vynutilo i vyčlenění jeho řízení ze správy haasovského velkostatku. Jeho samostatné vedení bylo svěřeno správci, později řediteli pivovaru, kontrolorovi a sládkovi.

Před první světovou válkou zaujal kynšperský pivovar výší a kvalitou výroby mezi pivovary zdejší oblasti Čech jedno z předních míst. Hlavní odbytiště jeho výroby bylo nejen v okrese Sokolov, ale také v řadě míst okresů sousedních. V deseti větších městech měl pivovar stálé sklady a pivo exportoval i za hranice, zejména do Saska.

Války a komunisti pivu nesvědčili
Hluboký ekonomický rozvrat za první světové války způsobil velký propad i ve výrobě kynšperského pivovaru, která nedosahovala ani desetiny předválečného stavu. Obnovu produkce i odbytu jeho piva ovlivnil po první světové válce méně příznivý hospodářský vývoj doprovázený obdobími krizí. Přesto se podniku v té době podařilo s personálem, který tvořilo 8 úředníků a kolem 60 dělníků, zvýšit výstav až na 50 000 hl piva ročně. Obliba kynšperského piva u široké sítě konzumentů a jeho relativně úspěšný odbyt výrazně přispívaly k vcelku stabilním ekonomickým výsledkům pivovaru a dobrým sociálním podmínkám jeho zaměstnanců.

Tuto etapu vývoje kynšperského pivovaru ukončilo vypuknutí druhé světové války, jejíž důsledky jako za předchozího světového válečného konfliktu dopadaly negativně i na tento podnik a jeho produkci. Po ukončení války došlo v českém pohraničí v důsledku vyvlastnění německého majetku a odsunutí většiny německého obyvatelstva z Československa a následné vnitropolitické změně k velkým sociálním přeměnám. Ty těžce zasáhly i do osudu pivovaru v Kynšperku nad Ohří. Celý haasovský majetek byl zkonfiskován a jeho správy se ujaly orgány československého státu. V březnu 1947 předalo ministerstvo zemědělství pivovar, jehož roční výstav se tehdy pohyboval kolem 30 000 hl, Okresnímu národnímu výboru v Sokolově. Ten jej pod názvem Kynšperský pivovar, komunální podnik, začlenil pod Společnou okresní správu komunálních podniků v Sokolově. Ještě v témže roce v něm byla rozšířena výroba o produkci sodovky a v roce 1948 zahájila provoz znovu stáčírna piva. Nakonec byl v rámci likvidace komunálních podniků v oboru pivovarnictví na počátku července 1951 sloučen s národním podnikem Chebsko-karlovarské pivovary, který v něm ale současně zastavil výrobu piva a jen nějaký čas zde ještě udržoval provoz sladovny. Poté objekty pivovaru zcela uvolnil.

Pod ruskou taktovkou
Po jednašedesáti letech se v Kynšperku nad Ohří znovu začalo vařit pivo. Várky deseti a dvanáctistupňového Kynšperského zajíce, jak se mok jmenuje, zrají ve velkých tancích ve sklepích. Všechno zásluhou ruského podnikatele Sergeje Černičkina. Firma Absolut Active ruského podnikatele Sergeje Černičkina koupila zdevastovaný areál bývalého pivovaru v roce 2012 a za desítky mi-lio-nů korun jej opravuje. Zajíce by mohli už brzy ochutnat hosté v kynšperských a okolních restauracích.

Po pivovaru vyrostla na druhé straně nově vydlážděného nádvoří velká restaurace se zimní terasou a společenským sálem pro 250 lidí. Černičkin plánuje, že začne do Kynšperka lákat ruskou lázeňskou klientelu. Nejen na Zajíce, ale i na wellnes a pivní lázně. I proto jednu z budov chce přestavět na hotel. Vzniklo i nové parkoviště, všechny budovy mají novou fasádu.

Samotné pivo se začalo vyvážet do Ruska. Kynšperský zajíc by tam byl ale neprodejný. Podnikatel si proto zaregistroval také značku Karlovarské pivo. Rus investoval v Kynšperku jistě desítky milionů korun.

Podnikatelské aktivity oživily město
Město „Kynšperk“ je zmiňováno od roku 1232. Způsob obživy místních obyvatel se v čase mění, k původnímu zemědělství a drobným řemeslům se zařazuje zvláště řemeslo truhlářské, které zde od 18. století prodělává velký rozvoj, a později též hornictví. V 19. a 20. století se pak přidružují další průmyslové obory – kovovýroba, a textilní průmysl. Po II. světové válce se obyvatelstvo města značně změnilo. Tak jako jinde v pohraničí nahradili převážnou část původních německých obyvatel zejména Češi a Slováci - jak z vnitrozemí, tak reemigranti z českých a slovenských enkláv v okolních zemích – ale i Poláci, Maďaři, Srbové a jiní. Nově příchozí obyvatelstvo pochopitelně nemělo historický vztah ke svému novému bydlišti, nebylo zde „doma“.

Ke všemu ještě původní zástavba v okolí Zámeckého vrchu byla zčásti nahrazena v padesátých letech novými bytovými domy. V šedesátých letech přibylo směrem k jihu nové sídliště. Město si však, na rozdíl od mnohých jiných, zachovalo původní členitý městský půdorys, což je činí velice malebným při procházkách, hlavně však při pohledu z výšky. V této době se mění i způsob obživy obyvatel, mnozí z nich začínají za prací dojíždět do Elektrárny Tisová a sokolovských dolů, ženy pak i do textilky v Libavském Údolí.

Na vzhled města nemělo ani období po změnách v roce 1989 velký vliv. Výstavba se nijak výrazně nerozvíjela, značná část zástavby s výjimkou některých zprivatizovaných domů nese známky stáří. Přesto se v současné době město Kynšperk nad Ohří stává stále atraktivnějším místem pro bydlení. Jeho poloha, na půli cestě mezi Sokolovem a Chebem, dopravní přístupnost železnicí i po silnici, příjemné a klidné prostředí na západním úbočí kopců, odtrhující jej jaksi od průmyslové části Sokolovska, je pro bydlení ideální. Životní prostředí je vzhledem k blízkosti lesů, řece, převážně vanoucím západním větrům a jiným přírodním podmínkám, nedávno ještě zlepšené masivní změnou způsobu vytápění objektů, velmi příznivé, a i ono přímo vybízí k tomu, usadit se zde. Záměrem vedení města je vytvořit podmínky pro novou bytovou výstavbu, zlepšit stav komunikací i možnosti garážování a parkování, rovněž vytvořit nové podmínky pro rozvoj podnikání a zaměstnanosti. Neopominutelnými jsou též aktivity směřující ke zlepšení vzhledu města, včetně úprav jeho okrajových částí a snaha o opravu přeživších historicky cenných objektů.

K vytváření nového prostředí ve městě přispěla i revitalizace Kynšperského pivovaru. Nová kapitola historie pivovaru, uzavřeného v roce 1951, který se nachází v severní části města, nedaleko řeky Ohře, se začala psát v roce 2010, kdy celý areál pivovaru koupila společnost Absolut Active s.r.o. Společnost od počátku své činnosti příkladně spolupracuje s vedením města. Postupně byl v opuštěném areálu vybudován komplex pod názvem „Kynšperský dvorec“, s pivovarem o kapacitě 10 000 hl (s možností rozšíření), pivovarskou restaurací s kapacitou 180 míst v klenutém prostoru bývalé sladovny, 120 míst v restauraci v zimní zahradě, součástí restaurace je i salonek. Dále byl vybudován společenský sál vhodný pro pořádání společenských i kulturních akcí ve městě, dětský koutek a minizoo. V nedaleké budoucnosti vznikne v historických objektech pivovaru i hotel o kapacitě 100 lůžek s wellnes a relax centrem.

Jsem přesvědčen, že současná generace, na rozdíl od generace svých rodičů, žijící v Kynšperku je už ve městě „doma“ Přispívá k tomu jistě i nalezení a oživení historických industriálních stop ve městě.

Češi jsou národem pivařů a svůj oblíbený pěnivý mok rádi konzumují v nejrůznějších variantách. Mnozí se striktně drží svých oblíbených značek, jiní zase naopak s oblibou ochutnávají nové druhy a sezónní speciály. Pivovary na to samozřejmě musejí brát zřetel a tak pravidelně přicházejí s novinkami, které diktují trendové vlny.

„Obecně platí, že přes léto lidé rádi pijí na osvěžení méně stupňová piva a jakmile nastává zima, preferují spíše silnější pivča, jelikož ty více zahřejí. Z toho důvodu jsme po roční pauze znovu zavedli Vídeňské speciální nefiltrované pivo s výraznou strukturou vídeňského sladu a příjemnou hořkostí,“ popsal hlavní vlastnosti třináctistupňového ležáku ředitel Kynšperského pivovaru Radek Vomočil.

A jak se potvrzuje, Kynšperk nad Ohří se během posledních dvou let stal osvědčenou líhní exkluzivních piv. Vedle své zavedené pivní řady již stačil místní pivovar vyprodukovat mnoho netradičních speciálů. Podle historické receptury připravil například výtečnou zázvorovou devatenáctku, medový ležák pro dámy nebo podmanivá piva s příchutí karamelu, kávy či dokonce červené řepy.

A jelikož v České republice poslední dobou sílí poptávka po svrchně kvašených pivech typu Ale, uvažuje Kynšperský pivovar, že v příštím roce zkusí vařit i tento světově proslulý druh piva. „Abychom mohli vyrábět piva ve stylu Ale, musíme nejprve vybudovat nový kvasný prostor s odpovídající technologií. Kvasnice se totiž při svrchním kvašením volně rozšiřují vzduchem, a pokud bych neměl oddělené spilky, spodně i svrchně kvašená piva by se nám takto vzájemně nekontaminovaly. A to je pochopitelně nežádoucí,“ vysvětlil ředitel s tím, že rozdílné jsou také samotné druhy kvasnic či teplota chlazení.

Jakým směrem se budou nadále pivní trendy rozvíjet, si určí především sami konzumenti. „Už když jsme před lety vařili první várky piva, pozvali jsme do pivovaru štamgasty z okolních hospod, aby ochutnali a zhodnotili náš produkt. Chtěli jsme vědět, jestli jim šmakuje a zdali má správný říz,“ zavzpomínal Radek Vomočil. „Názorem zákazníků se řídíme neustále. Jedině tak můžeme vyrábět úspěšné pivo. Bez našich věrných pivařů by to rozhodně nešlo,“ usmál se ředitel.

Ještě s bohatším programem a větším počtem stánků přicházejí letošní Vánoční trhy v Kynšperském pivovaru, které se uskuteční v sobotu 12. prosince od 10 do 18 hodin na pivovarském nádvoří. Návštěvníci se mohou těšit na nejrůznější pěvecká a hudební vystoupení, zejména pak na široký sortiment ručně vyráběného zboží od regionálních prodejců a řemeslníků.

„Loňská premiéra vánočních trhů se osvědčila. Jarmark přilákal zhruba tisícovku lidí a tak by byla velká škoda akci nezopakovat. Tento rok k nám zamíří čtrnáct prodejců se stylovým zbožím. Nabízet budou vánoční vazby, ozdoby, košíky, keramiku, svíčky, bižuterii nebo hračky. Dále pak výtečnou čokoládu, cukroví, perníčky, medovinu a čaje. Bude toho ještě více. Jen přijďte, sami se o tom přesvědčíte,“ láká širokou veřejnost ředitel Kynšperského pivovaru Radek Vomočil.

Slavnostní zahájení vánočního jarmarku se odehraje úderem 10. hodiny. Následovat budou vystoupení pěveckého sboru Cubitus z Lokte, Souboru lesních rohů, dětí z kynšperských mateřinek, Mariánskolázeňské pětky a muzikantského dua pánů Miroslava Püchnera a Jana Hoffmanna. „Jednotlivé vstupy se budou po sobě střídat až do večera. Po skončení trhů si lidé budou moci od 18 hodin zajít na vánoční diskotéku, která na hlavním sále potrvá až do 23 hodin. Vstupné na tancovačku je padesát korun. Na trhy je ale celou sobotu vstup zdarma. Stejně jako na tvůrčí workshop pro děti v zimní zahradě pivovaru,“ upřesnil Radek Vomočil.
Vedle pěnivého moku si lidé budou moci po celý den dopřát také svařené víno, vánoční punč a dále ochutnat grilovaná masa nebo klobásky. Stylový jarmark pořádá Základní umělecká škola Kynšperk nad Ohří ve spolupráci s místním pivovarem.

Na pivní slavnost ve velkém stylu zve v sobotu 7. listopadu Kynšperský pivovar. Bohatý program se vstupem zdarma odstartuje úderem 16. hodiny, kdy po oficiálním uvítání ředitel pivovaru Radek Vomočil narazí před zraky hostů velký sud zeleného ležáku. U toho samozřejmě nemohou chybět správní pivaři vyzbrojení půllitry, které symbolicky pozvednou na pozdrav a vzdají tak hold letošní úrodě.

Vedle ochutnávky nefiltrovaného 12% piva vařeného pouze jednou ročně při sklizni zelených šišek chmele se návštěvníci mohou těšit také na zábavné pivní soutěže o atraktivní ceny. „Pro zpestření jsme se rozhodli zařadit i vystoupení břišních tanečnic a živou hudbu v podání žlutické kapely Triget, v jejímž repertoáru jsou převážně hity české popmusic, ale také známé lidovky a jazz,“ přiblížil chystanou akci ředitel Kynšperského pivovaru Radek Vomočil.

Veškerý program ve velkém kulturním sále a v restauraci je zdarma. Zpoplatněné budou pouze speciální komentované prohlídky pojmenované Středověká hostina aneb Jak se pilo pivo dříve. První návštěvníci se do útrob pivovaru podívají v 17 hodin, další exkurze budou navazovat v hodinových intervalech. „Role průvodce se pro tento večer zhostí Jindřich Skopec ze Západočeského divadla v Chebu a sekundovat mu budou v dobových kostýmech jeho herečtí kolegové,“ poznamenal ředitel s tím, že jelikož se jedná o prohlídku pivovaru s historickým nádechem, nesmí chybět koštování chmelového moku z pravých vysmolených sudů. „Lidé si udělají názornou představu o tom, jak kdysi vypadala práce v pivovarech a nakolik odlišná byla chuť piva, když zrálo v dřevěných kádích a ve velkých dubových sudech. Člověk může také dobře porovnat, jak odlišně šmakuje pivčo z vysmoleného soudku uvařené na základě dobové receptury a oproti tomu standardně čepované pivo, které dostane z moderního výčepu. Rozdíl je v tomto případě patrný hned při prvním loku.“

V loňském roce si výroční slavnosti v Kynšperském pivovaru nenechalo ujít více než tisíc lidí. „Na to, že se jednalo o první akci tohoto typu, tak návštěvnost byla poměrně slušná. Pevně věříme, že si k nám veřejnost najde cestu i tentokrát a společně vytvoříme skvělou atmosféru. Všichni jsou srdečně zváni,“ prohlásil Radek Vomočil.

Sobotní program potrvá od 16 do 22 hodin. Pokud se zábava dobře rozproudí, může na sále přezdívaném Dupárna pokračovat i déle.

Na hudební zábavu ve stylu chmelové brigády zve v sobotu 19. září Kynšperský pivovar. K poslechu i tanci bude hrát oblíbená chebská kapela Pospolu Band, která umí publikum řádně rozveselit. Kdo má tedy rád pohodovou muziku, dobré pivo a je pro každou legraci, ten nesmí na sobotním večírku rozhodně chybět. Zvlášť vítaní jsou recesisté, kteří se dostaví ustrojení, jako by šli sklízet chmel.

„Rozhodli jsme se, že taneční zábavu pojmeme s humorem. Proto každý, kdo se oblékne jako česáč chmele, dostane na uvítanou čepované pivo zdarma,“ prohlásil ředitel Kynšperského pivovaru Radek Vomočil.

Pro toho, kdo by chtěl stylově obléci, ale nenachází inspiraci, může přijmout několik tipů a rad, jaké doplňky je vhodné zvolit. Zejména by to měl být pracovní oděv pro všechny typy počasí. Proti poškrábání se například hodí stará flanelová košile, rukavice, proti ostrému slunci ochrání čapka nebo šátek, a když náhodou zaprší, přijde jistě vhod pláštěnka a gumové holínky. „Správný brigádník by měl mít s sebou i hliníkový ešus, velkou lžíci a nepromokavý spacák. Člověk nikdy neví, co ho na chmelu může potkat,“ usmál se ředitel.

Hudební večírek se skupinou Pospolu Band začne od 20 hodin ve velkém sále Kynšperského pivovaru. „Kapela se k nám vrací po dvou měsících, kdy hrála na dni otevřených dveří. A jelikož se lidem moc líbila, řekli jsme si, že ji do Kynšperka nad Ohří pozveme znovu,“ poznamenal Radek Vomočil.

Zajít si do své oblíbené hospůdky a dát si na žízeň pivo zdarma. To je snad sen každého pivaře. Kdo touží, aby se mu tohle toužebné přání vyplnilo, měl by v restauraci Arowana v Chebu bedlivě vyhlížet ředitele Kynšperského pivovaru Radka Vomočila. A když na něho zrovna natrefí, pak si může na jeho účet směle objednat pivo gratis. Zní to neuvěřitelně, ale je tomu skutečně tak. Šťastlivci dostávají od šéfa pivovaru pivo zdarma.

„Nechal jsem rozhlásit, že když mě lidé v této hospodě potkají, mohou si na mně poručit jedno pivo. Někteří tomu nechtěli uvěřit, že si Kynšperského zajíce dopřejí zdarma a útratu za ně zaplatí někdo jiný. Pak se ale osobně přesvědčili, že tomu tak skutečně je. Zákazníci si na neobvyklý bonus postupně zvykají a já bych byl moc rád, aby se stal tradicí,“ prohlásil s úsměvem Radek Vomočil. Ten se v chebské restauraci objevuje dvakrát do týdne, takže štamgasti mají značnou šanci šéfa pivovaru ve své oblíbené hospodě zastihnout.

Šťastný okamžik, kdy na stole přistane pivo zdarma, si užilo již značné množství spokojených hostů. „Pravidelně sem chodím na světlou dvanáctku a velice mi chutná. Na ředitele jsem už několikrát natrefil a pivečko gratis jsem od něho dostal. Je to milé a zároveň originální gesto,“ řekl potěšeně jeden ze stálých hostů restaurace Arowana.

V chebském pohostinství je možné aktuálně ochutnat dva nejžádanější druhy Kynšperského zajíce. „Zdejším zákazníkům velmi zachutnal náš světlý ležák. Jedná se o oblíbené regionální pivo, jež vyniká výraznou hořkostí a kvalitním řízem. Značný zájem je také o polotmavé speciální nefiltrované pivo připravované podle staré receptury barona Haase. Vyznačuje se plností a vyváženou chutí,“ přiblížil přednosti pěnivého moku Radek Vomočil.

Bohatý program pro děti i dospělé chystá na sobotu 18. července Kynšperský pivovar. Návštěvníci se mohou těšit na divadelní představení, pestrou muziku, šermířská vystoupení, ohnivou show i netradiční pivní soutěže. To všechno a ještě více slibuje Den otevřených dveří v Kynšperském pivovaru.

Slavnost vypukne ve 14 hodin a potrvá až do 23 hodin, kdy noční oblohu nad městem ozáří slavnostní ohňostroj. Úvod letní akce bude patřit dětem. Pro ty je od 14 do 16 hodin připravený veselý kabaret plný popletených pohádek s písničkami známých z filmového plátna. Zábavu si jistě užijí také při sledování hudební pohádky O Volkovi nebo během soutěžního pásma s dětským workshopem. Dále budou moci skotačit v záplavě pěny, kterou pro ně za hezkého počasí nastříkají kynšperští hasiči.

„Nudit se rozhodně nebudou ani dospěláci. Odpoledne a večer je čekají pivní soutěže za doprovodu herců v dobových kostýmech a napínavé šermířské souboje,“ přiblížil další část programu ředitel Kynšperského pivovaru Radek Vomočil. Příležitost bude také k tanci. A to od 16.30 hodin, kdy začne hrát oblíbená chebská kapela Pospolu Band.

Na hudební blok budou od 21.30 hodin navazovat interaktivní výstupy herců Západočeského divadla a skupiny historického a divadelního šermu Rectus. Motivem bude ´příjezd krále´ - tedy co se může, co nesmí, jaké tresty následují, jak se dají zákazy obejít a jaká nervozita panuje, když je očekáván král Jiří z Poděbrad.

Následovat bude ohnivé vystoupení, kdy se divákům předvedou plivači plamenů a bojovníci s loučemi. „V sobotu se celý pivovarský areál otevře lidem. Budeme proto velice rádi, když si rodiny s dětmi udělají čas a vyrazí k nám za zábavou. Věříme, že se jim u nás bude líbit,“ prohlásil Radek Vomočil.

Současně uvedl, že na nádvoří bude i několik stánků regionálních prodejců s širokým sortimentem zboží. Nabízet budou svíčky, bižuterii, šátky a dokonce i čokoládové pochoutky vyráběné přímo v Kynšperku nad Ohří.

Vstup na akci je zdarma. Zpoplatněné jsou pouze komentované prohlídky pivovaru, tentokrát i za doprovodu herců.

Bohatý program pro děti i dospělé chystá na sobotu 18. července 2015 Kynšperský pivovar. Návštěvníci se mohou těšit na divadelní představení, pestrou muziku, šermířská vystoupení, ohnivou show i netradiční pivní soutěže. To všechno a ještě více slibuje Den otevřených dveří, který v Kynšperském pivovaru vypukne ve 14 hodin a potrvá až do 23 hodin, kdy noční oblohu nad městem ozáří slavnostní ohňostroj.

Úvod letní akce bude patřit dětem. Pro ty je od 14 do 16 hodin připravený veselý kabaret plný popletených pohádek s písničkami známých z filmového plátna. Zábavu si jistě užijí také při sledování hudební pohádky O Volkovi nebo během soutěžního pásma s dětským workshopem. Dále budou moci skotačit v záplavě pěny, kterou pro ně za hezkého počasí nastříkají kynšperští hasiči. „Nudit se rozhodně nebudou ani dospěláci. Odpoledne a večer je čekají pivní soutěže za doprovodu herců v dobových kostýmech a napínavé šermířské souboje,“ přiblížil další část programu ředitel Kynšperského pivovaru Radek Vomočil. Příležitost bude také k tanci. A to od 16.30 hodin, kdy začne hrát oblíbená chebská kapela Pospolu Band.

Na hudební blok budou od 21.30 hodin navazovat interaktivní výstupy herců Západočeského divadla a skupiny historického a divadelního šermu Rectus. Motivem bude ´příjezd krále´ - tedy co se může, co nesmí, jaké tresty následují, jak se dají zákazy obejít a jaká nervozita panuje, když je očekáván král Jiří z Poděbrad.

Následovat bude ohnivé vystoupení, kdy se divákům předvedou plivači plamenů a bojovníci s loučemi. „V sobotu se celý pivovarský areál otevře lidem. Budeme proto velice rádi, když si rodiny s dětmi udělají čas a vyrazí k nám za zábavou. Věříme, že se jim u nás bude líbit,“ prohlásil Radek Vomočil. Současně uvedl, že na nádvoří bude i několik stánků regionálních prodejců s širokým sortimentem zboží. Nabízet budou svíčky, bižuterii, šátky a dokonce i čokoládové pochoutky vyráběné přímo v Kynšperku nad Ohří.

Vstup na akci je zdarma. Zpoplatněné jsou pouze komentované prohlídky pivovaru, tentokrát i za doprovodu herců.

Gastronomickou přehlídku chutí a pivařskou událost číslo jedna zažije ve středu 1. dubna 2015 centrum Starého města v Praze. V ulici Michalská v historickém domě U Zlatého melounu se zákazníkům poprvé otevře nová česká tradiční restaurace U Zajíce, která slibuje skvělý gurmánský zážitek, ale především dobývá pražskou metropoli pravým českým pivem z Kynšperského pivovaru pocházejícího ze světově známého Západočeského lázeňského trojúhelníku. Poblíž Karlových Varů se totiž roku 1595 zrodila pivovarská legenda, která v posledních letech znovu ožívá a její věhlas se šíří jako lavina. Je tomu skutečně tak. Slavné pivo Kynšperský zajíc z Kynšperského pivovaru dnes už znají lidé nejen v České republice i v zahraničí.

A nyní pivovarský skvost budou moci ochutnat i návštěvníci staré části Prahy. „Již ve středu 1. dubna se můžete přijít ponořit do atmosféry starých tradičních českých pivnic a nechat se hýčkat kulinářskými pochoutkami, které pro vás osobně připraví šéfkuchař Jaroslav Doležal. Naše restaurace je stylová a moderní zároveň. Držíme si prvotřídní kvalitu a víme, jaké menu vám zachutná,“ slibuje jedinečný gurmánský prožitek ředitel Kynšperského pivovaru Radek Vomočil.

Spojení kulinářské tradice tuzemské kuchyně, pravého českého piva a historického odkazu domu u Zlatého melounu dělá z nové restaurace U Zajíce prvotřídní podnik, který stojí za to navštívit. Tento barokní měšťanský dům, jehož stavební dějiny sahají až do 13. století, může mnohé vyprávět. Od roku 1828 působila v objektu Linkova taneční škola, kam docházeli čeští literáti Jan Neruda, Adolf Heyduk a další. Zde se pak v roce 1863 poprvé tančila Česká beseda. V tomto slavném období tu sídlila také půjčovna pian a hudební ateliér. Právě sem přicházeli a hráli velikánové hudebního světa - Petr Iljič Čajkovskij, Sergej Rachmaninov nebo Edvard Grieg. Jejich slavná jména jsou dodnes uchována v pamětní knize.

Při procházce starou Prahou proto nezapomeňte zavítat do nové restaurace U Zajíce. Nachází se jen pár kroků od Staroměstského náměstí. Denně tudy proudí tisíce turistů, kteří chtějí poznat historii stověžaté Prahy a kochat se její krásou. Bez návštěvy domu U Zlatého melounu by však prohlídka hlavním městem nebyla úplná.

„V restauraci U Zajíce vám nabídneme ochutnávku čtyř druhů Kynšperského zajíce. Pivo je vařené s použitím nejlepších surovin a jednotlivé druhy se liší v hustotě a chuti. Každý v sobě skrývá jedinečnou chuť a dotek životodárné síly. Dámy se dokonce mohou těšit na speciální medové pivo vařené podle staré receptury pocházející od šlechtické rodiny Haasů z Hasenfelsu, která Kynšperský pivovar vlastnila v letech 1840 až 1945,“ připomenul dějinnou návaznost Radek Vomočil.

Dobová restaurace U Zajíce vznikla v suterénu, v historických sklepních prostorách o rozloze 500 m2, kterým dominují velké kamenné klenby. „Budete si připadat jako ve středověké krčmě, kde se pilo a hodovalo. Také u nás zavoní staročeská pečeně a ze sudů poteče pivo s pořádným řízem,“ usmál se ředitel pivovaru.

Podrobnější informace a kontakty na jednotlivé restaurační provozy naleznete na internetových stránkách www.uzajice.com a www.pivovar-kynsperk.cz.

Restaurace U Zajíce sídlí v ulici Michalská, č. p. 432/12, Praha 1 - Staré město.


Kynšperský pivovar byl založený v roce 1595. Od té doby se tu začala psát historie pivovarnictví, na kterou dnes navazuje výroba Kynšperského zajíce. Toto pivo je jedinečné díky používání vysoce kvalitních surovin pocházejících z přesně vymezených oblastí, klasické technologii a postupu výroby, a v neposlední řadě i pivovarské tradici v Českých zemích.

V roce 2011 se začala psát nová kapitola pivovaru v Kynšperku nad Ohří. Původní areál je postupně rekonstruován na komplex s názvem Kynšperský dvorec. V současné době se tu nachází výrobna piva, prodejna s bohatým sortimentem, multifunkční kulturní sál s kapacitou 250 hostů a stylová restaurace vybudovaná v prostorách bývalé humnové sladovny. Přímo uvnitř areálu je velké parkoviště pro více než 60 osobních aut. Zájezdové autobusy, případně další vozidla mohou parkovat i na zadním pivovarském dvoře.

Adventní a pohodová atmosféra zavládne v sobotu 13. prosince na nádvoří Kynšperského pivovaru. Areál se promění v jedno velké tržiště, kde nebudou chybět prodejní stánky s tradičním vánočním zbožím, workshop pro děti a sváteční muzika včetně staročeských písniček v podání veselého flašinetáře.

Stylové vánoční trhy pořádá Základní umělecká škola Kynšperk nad Ohří ve spolupráci s místním pivovarem.

„Vánoční jarmark se u nás koná vůbec poprvé. Letos začínáme s deseti stánky, ve kterých budou výrobci a prodejci z Kynšperka nabízet své vlastní produkty. Lidé tu jistě objeví celou řadu pěkných věcí s vánoční tématikou. Výběr je vskutku široký, od keramiky, svíček, bižuterie, adventních věnců až po perníčky, cukroví a kvalitní čokoládu. Sortiment regionálních produktů nově rozšíří i pečené čaje a pivní chmelová marmeláda,“ přiblížil pestrou nabídku vánočních trhů ředitel Kynšperského pivovaru Radek Vomočil.

A jelikož se akce koná v pivovaru, připravil při této příležitosti sládek Miroslav Broz speciální tmavé nefiltrované pivo pojmenované Černá milenka. „Tímto pivem připomínáme legendu porcelánového barona a tehdejšího majitele Kynšperského pivovaru šlechtice Jiřího Haase. O něm se totiž traduje, že býval velkým svůdníkem a mezi svými milenkami měl i jednu ženu tmavší pleti s exotickým původem,“ vysvětlil ředitel, kde čerpal inspiraci při hledání názvu pro novou pivní specialitu.

„Ležák je třikrát chmelený a má dokonale vyváženou příjemnou sametovou chuť s karamelovým a kávovým nádechem. Obsah alkoholu je 5,2%,“ upřesnil charakteristiku novinkového piva Vomočil.

Kromě pěnivého moku si návštěvníci budou moci dopřát také svařené víno, vánoční punč a dále ochutnat grilovaná masa nebo klobásky. K poslechu a pro dobrou náladu zahraje malá dechová hudba Mariánskolázeňská pětka a soubor lesních rohů.

Vánoční trhy potrvají od 10 do 18 hodin.