V minulém století se na Mělnicku nacházelo více než 32 nejrůznějších druhů pivovarů, od měšťanských, přes panské, až po soukromé nebo státní. Většina z nich byla dříve či později zrušena a jediným místem, kde se nyní zlatavý mok vaří, je Lobeč u Mělníka. Taktéž v Kralupech nad Vltavou se nacházel soukromý pivovar, jehož budova stojí na Palackého náměstí dodnes. Pivo se zde sice přestalo vyrábět již koncem 70. let 20. století, ovšem nyní to vypadá, že tradice kralupského pivovarnictví by mohla být obnovena.

Po dlouhá léta byly Kralupy jen malou a bezvýznamnou obcí. Z okolních vesnic patřily mezi nejmenší. Jejich pánem byla církevní vrchnost, konkrétně řád Křížovníků s červenou hvězdou a jedinou hospodářskou jednotkou vodní mlýn.

Úplně jiná situace však panovala v okolních obcích, kde docházelo k daleko většímu hospodářskému rozvoji. Jedním z takových příkladů mohou být Mikovice, dnes součást Kralup nad Vltavou, kde se nacházel vůbec nejstarší pivovar na území města.

Nejstarší pivovar se nacházel v Mikovicích
První písemná zmínka o Mikovicích pochází z roku 1318. Na rozdíl od sousedních Kralup se na zdejším panství vystřídala celá řada majitelů, ovšem nejznámějším byl rod Boryňů ze Lhoty. Právě jim patřily kromě Mikovic, které si zvolili za sídlo, v podstatě všechny městské části Kralup nad Vltavou. Boryňové ze Lhoty navíc během několika mála let proměnili malou obec v údolí Svatojiřského potoka ve významné panství se zámkem, vinicemi a pivovarem.

Kralupy proslavila nejen průmyslová chemie
Jiné poměry však panovaly v samotných Kralupech, jež se díky stavbě železniční trati z Prahy do Podmokel v roce 1851 otevřely světu a v následujících letech se postupně proměnily v průmyslovou aglomeraci. Přestože město proslavila především chemická výroba, vznikaly také závody strojírenské, dřevozpracující a dařilo se i potravinářskému průmyslu. Kralupy se mohly pochlubit třeba moderními mlýny, ale jedno jim však stále chybělo – vlastní pivovar.

S příchodem sládka Josefa Fischera se ale celá situace mění a v roce 1872 dochází k založení Parostrojního pivovaru a sladovny v Kralupech nad Vltavou. Hned v prvním roce se nově otevřený podnik prezentoval 10 000 hektolitry svařeného piva, nicméně poptávka byla veliká a přestože byl pivovar moderně zařízen, již v roce 1879 muselo dojít k jeho rozšíření. Od samého počátku se zde navíc vyráběl výtečný slad, který se později začal vyvážet do ciziny.
V případě panského pivovaru v Mikovicích je nutné přiznat, že se o něm mnoho neví, tedy kromě toho, že byl založen již zmíněným šlechtickým rodem. Nacházel se v údolí potoka, poblíž dnešní čerpací stanice a patřily k němu i do skály tesané sklepy určené pro uchování piva a vína. V pozdějších letech však celé panství upadalo a samotný pivovar byl v roce 1772 zrušen. Jeho budova se v Mikovicích nicméně nachází dodnes. Je ovšem již dlouhou dobu prázdná, postupně chátrá a nemá reálné využití.

Pivovar patřil mezi důležité podniky ve městě
Již v roce 1889 sice původní zakladatel pivovaru Josef Fischer umírá, rozvoj podniku to ale v žádném případě nezastaví a především díky šikovnému sládkovi Pavlu Novotnému se celý podnik dostává do ještě úspěšnějšího období. Na konci 19. století již produkce stoupla na více než 24 000 hektolitrů piva ročně a zaměření celého pivovaru se postupně stávalo převážně exportním. Díky tomu mohla být v areálu otevřena restaurace a dochází k dalšímu rozkvětu.

Vznik první republiky a změna poměrů v novém státě přinesla také další modernizaci celého areálu. Postupně byla zrenovována strojovna, dále byl postaven nový zimotvor, opatřen nový sprchový kondenzátor, generátor na výrobu 7 500 kg ledu za 24 hodin, a do kotelny byly nainstalovány dva kouřové Tischbeinovy parní kotele. Postavena byla i nová spilka vybavená moderními kvasnými nádobami a renovací prošla také stáčírna piva nebo ležácké sklepy.

Na rozdíl od státu se pivovar z krize dostal
Krach na newyorské burze předznamenal krizi, která rychle zasáhla Československo, a v téže době si menší krizí procházel také pivovar. V roce 1929 totiž došlo k velikému požáru sladovny, který způsobil podniku značné škody. Nicméně jeho majitel dokázal tuto pohromu obrátit ve svůj prospěch. Vybudoval novou sladovnu vybavenou tím nejúčinnějším zařízením, jejíž součástí byla moderní čisticí stanice ječmene a nechybělo ani automatické pytlování sladu.

Zatímco mladá republika se tak v první polovině třicátých let musela potýkat s potížemi způsobenými krizí, což nakonec vedlo k jejímu zániku, kralupský parostrojní pivovar prosperoval tak jako nikdy předtím. Výtečný kralupský slad se v této době používal nejen u nás, ale vyvážel se především do zahraničí, zejména do Belgie, Švýcarska či Německa. Vedle toho se dařilo i nadále zvyšovat produkci, jež dosáhla roku 1944 rekordní výše 50 999 hl piva.

Válka nepřinesla zánik, ten nastal až po ní
V průběhu okupace se pivovar dostal do nucené árijské správy, nicméně jeho zdárný vývoj pokračoval i nadále. K největší zkáze v jeho dějinách, stejně jako v dějinách města, došlo až při náletu na Kralupy 22. března 1945. Během bombardování byla silně poškozena zejména spilka, stáčírna láhví a umývárna sudů. Pivovar se tak na několik měsíců ocitl mimo provoz, než se ho podařilo původní majitelce, která se mezitím vrátila do Kralup z ciziny, obnovit.

Rok 1948 znamenal konec soukromého podnikání, a tak se parostrojní pivovar, podobně jako mnoho jiných podniků ve městě, stal součástí národního hospodářství. Nejprve spadal pod Berounsko-rakovnické, později pod Rakovnicko-kladenské pivovary. V roce 1961 byl včleněn do národního podniku Středočeské pivovary a nově se zde kromě piva začaly vyrábět a stáčet také limonády. Produkce nicméně stoupala i nadále a podnik měl více než sto zaměstnanců.

Nevyužitý objekt se změní
Na začátku 70. let minulého století se za rok podařilo uvařit okolo 65 000 hektolitrů piva, přičemž se zde vyrábělo 7, 10 i 12stupňové pivo pod značkami Bohemia a Vltavan. Také bylo stočeno okolo 35 000 hektolitrů limonád, ovšem později přišel náhlý zlom. Po roce 1979 se vyroba zastavila a podnik již nadále sloužil jen jako stačírna Velkých Popovic a Ústeckých pivovarů. Nic na tom nezměnil ani začátek 21. století, kdy se zde střídaly nejrůznější firmy.

V současné době je sice budova pivovaru prázdná, ovšem v souvislosti s rekonstrukcí centra Kralup se počítá s tím, že dojde k její adaptaci na multifunkční centrum, kde bude sídlit knihovna, dům dětí a mládeže a základní umělecká škola. Stejně tak se ale počítá i s tím, že ve sklepě by se mohl nacházet minipivovar, kde by návštěvníci měli možnost osvěžit se zlatavým mokem. Pivovarnická tradice se tak po delší přestávce do Kralup možná přeci jen vrátí…

Pivovar v Kralupech nad Vltavou na Mělnicku se změní na kulturní centrum. Architekti z brněnského Atelieru 99 připravují projekt, s vedením města řeší například způsob vytápění i možnosti zachování původních komínů. Návrh se postupně upravuje, řekl ČTK mluvčí kralupské radnice Aleš Levý.

Architekti už představili první vizualizace, které ukazují detailnější rozčlenění jednotlivých úseků objektu, kde má vzniknout moderní kulturní centrum. Jeho součástí bude výstavní sál městského muzea, knihovna, základní umělecká škola, koncertní sál a domov dětí a mládeže. "Všechny tyto subjekty by zároveň měly mít samostatné vstupy do budovy," uvedl mluvčí. V prostorách by měla fungovat také restaurace a kavárna, případně i malý pivovar.

Zatím není jasné, jak budou zachovány oba původní komíny, ale především ústřední komín by měl i po přestavbě připomínat historii stavby.

Zástupci města se při prezentaci návrhů zamýšleli například také nad nutností zřídit pozici správce komplexu, jehož hlavní úkol by spočíval v celkovém zajištění chodu budovy. S architekty vedení města chystá další setkání, přizváni na ně budou též ředitelé organizací, které budou prostory v pivovaru využívat.

Dokumentace pro první etapu úprav by měla být hotová na podzim. Celková cena za úpravy pivovaru podle odhadů dosáhne přibližně 250 milionů korun, konkrétní částku určí projekt. Město na investici dlouhodobě šetří. Práce začnou zřejmě příští rok, jejich zahájení ale bude předcházet tendr na zhotovitele.

Doplněno Stavbaweb:
Kralupští zastupitelé na květnovém jednání schválili adaptaci objektu bývalé pivovarské sladovny na městské kulturní centrum. Jako výchozí podklad pro vypracování projektové dokumentace byla vybrána architektonická studie, vypracovaná ateliérem RH-arch. Projekt na stránkách ateliéru najdete ZDE.
Rekonstrukce bývalého pivovaru je dalším krokem při budování centra města.

Podnikatel a sládek Josef Fischer nechal pivovar postavit v druhé polovině 19. století, současně byla zřízena i sladovna. Fungoval až do roku 1979, sladovna přestala vyrábět až koncem 90. let. V roce 2017 byla zbourána pivovarská spilka.
Podrobné informace o historii pivovaru najdete na Pivovary.info: osudy zaniklých pivovarů – Pivovar Kralupy nad Vltavou.

Kralupy se neustále holedbají tím, jak se tady buduje. A přitom přímo na náměstí stojí rozpadlý pivovar. Pojďte se na něj podívat!

Kralupy v poslední době neustále budují a rekonstruují. Nejvíce oprav v současnosti probíhá na náměstí. To je momentálně celé rozkopané. Navíc se tady nechalo zchátrat několik budov. Například hotel Praha, jehož demolice začala minulé pondělí, nebo budova pivovaru. "Je to velká škoda, pamatuji si dobu jak si lidé vozívali pivo z Kralup až do jižních Čech," říká místní obyvatel Josef Janda.

Pivovar je zavřený již řadu let. Když jsem místo obhlížela a fotila, tak mne nejvíce zaujalo, že budova není nijak zabezpečena proti nevítaným návštěvníkům. Nejrůznější vstupy a dveře nejsou uzavřené, ani na nich nevisí žádné zámky. Jakýkoli nevítaný host se sem tedy velmi jednoduše dostane. Stává se snad pivovar rájem bezdomovců a narkomanů?

Haldy nepořádku by napovídaly, že určitě ano. V jedné jeho části dokonce sídlí stáčírna. To ale budově nijak nepomáhá. Pivovar je stále prázdný, nevyužívaný a rozpadající se. Stojí v těsné blízkosti zmíněného hotelu Praha. Ani ten nebyl v tak havarijním stavu jako pivovar a přes to se pod ním prodaly pozemky a v současné době bude zbourán.

Respektive bude zbourán do konce listopadu. Takže všechny práce zaberou 2 měsíce. Bouračku navíc financuje ministerstvo pro místní rozvoj.

Co o pivovaru říkají stránky města Kralupy?
V 15. a 16. století se šlechta pouštěla do podnikání a zakládala na svých panstvích nejprve velkostatky a později podniky, zaměřené na zpracování vypěstované zemědělské produkce. K nejčastějším patřily pivovary. Takový pivovárek je doložen k r. 1540 v Mikovicích na panství Boryňů ze Lhoty. Byl umístěn v panském dvoře (byl situován přibližně v prostoru dnešní benzínové pumpy). Potřebný chmel se pěstoval v blízkém okolí, jedna z chmelnic byla přímo nad dvorem. Vyrobené pivo musely odebírat krčmy a poddaní v Mikovicích a dalších obcích panství, např. v Lobči, Dolanech a Otvovicích. Pivovar byl zrušen v r. 1772. Další vrchnostenský pivovárek byl doložen od r. 1640 v nedaleké obci Olovnice.

Tento pivovar patřil nejprve místní šlechtě a pak císařské komoře, tedy Habsburkům a jako veškerý jejich majetek na území Československa byl v r. 1918 zestátněn. Vyráběl pivo označené „Olovnické tmavé“ a „Olovnické světlé“. Byl zrušen v r. 1950. Podle pamětníků bylo zdejší pivo v okolí díky kvalitní vodě oblíbené. Pozdně barokní objekt bývalého pivovaru je v Olovnici zachován dodnes. Také v Nelahozevsi a Veltrusech měla vrchnost (Lobkovické a Chotkové) svoje zámecké pivovary, které byly oba dva zrušeny v poslední třetině 19. stol. Ve vzdálenějším okolí byly pivovary například v obci Vepřek (v 17. stol., patřil církvi) a Odolena Voda (v provozu do r. 1892).

Ve vlastních Kralupech založil v roce 1872 přímo v centru města pan Josef Fischer (židovského původu) Kralupský parostrojní pivovar. Vyráběl pivo označené Bohemia 8o, 10o a12o, a slad, který byl vyvážen do Švýcarska, Holandska a Lucemburska. Roční produkce v té době činila asi 32 tis. hl. piva a 190 vagonů sladu. Po vypuknutí 2. světové války Fischerovi emigrovali do USA, pivovar sice zůstal za války v provozu, ale vyráběl jen 4o pivo. V roce 1945 přebírají Fischerovi pivovar zpět, ten je jim však v r. 1948 znárodněn a přičleněn nejprve k pivovaru Krušovice a později v r. 1954 ke Středočeským pivovarům. V té době se vařilo ročně kolem 75 tis. hl. piva pod značkami Bohemia a Vltavan. V roce 1979 se ruší výroba piva a závod začíná kromě sladu produkovat nealkoholické nápoje.