Historie a současnost Valašského pivovaru Kozlovice

Kozlovický pivovar najdete v původních hospodářských budovách starého fojtství, jehož hlavní budova má ve svém štítě letopočet 1822. Mezi malými pivovary má své zvláštní postavení, kouzlo a specifikum. K základním rysům interiéru patří zachování původních cihlových klenutí stropů společně s prvky kamene a dřeva. K výrobě využívá otevřené kvasné kádě z nerezu a prostorové chlazení, což umožňuje kvalitnější kontrolu kvašení i zrání piva. Sládek tak může velice pečlivě a vizuálně vyhodnotit spoustu ukazatelů výroby. pivovarPivo, které se pak dostane ke konzumentovi, může být kalnější, ale to právě díky tomu, že je v něm spousta výživných a zdraví prospěšných látek.
Zázemí kamenné pivní restaurace, obohacené pestrou sbírkou historických pivních džbánů, dýchá atmosférou první republiky a nabízí kapacitu 80 míst. Na stěnách naleznete mezi originálními akciemi a dobovými pivními etiketami našich nejvýznamnějších pivovarů také výuční listy sládků sahající až do 18. století. Cech řádu pivovarnického tak drží pomyslné oko nad kvalitou místního kvasničáku…
Obřadní sál v prvním patře pivovaru je zajímavostí i raritou. Podle zájmu a požadavků snoubenců zde oddává kozlovický starosta.
Personál oblečený do oděvů vycházejících z místních lidových tradic, nabízí tradiční českou a moravskou kuchyni. Mimo jiné zde můžete ochutnat kozí sýr v několika kombinacích a příchutích, produkovaný certifikovaným výrobcem z Moravy. Záleží na vás, čím svou specialitu zapijete. Největší oblibě mezi konzumenty se těší domácí kvasnicové nefiltrované ležáky plzeňského typu –světlý Valašský vojvoda a tmavý Kozlovický fojt.
Kozlovický pivovar je spravován společně s pivovarem štramberským marketingovou značkou Relax v pivovarpodhůří Beskyd. Oba pivovary mají také svého odborného garanta – společnost Pivo Praha s.r.o., která byla založená roku 1991 odborníky s více než 20ti letou praxí v pivovarském o­boru.

Pivovarská restaurace
Při vstupu do pivovarské restaurace Valašského pivovaru v Kozlovicích na vás dýchne atmosféra první republiky. Stěny, které zažily mimo jiné i hospodaření valašských vojvodů, nabízejí k nahlédnutí řadu historických dokumentů řemesla pivovarnického i sladovnického –od originálních akcií pivovarů a pivní etikety našich nejvýznamnějších pivovarů až po prastaré výuční listy sládků. V klenutých a útulně nasvícených prostorách přízemní restaurace se může usadit až 100 hostů. Navštívíte-li pivovar v pátek, můžete si k pivu či vínku vychutnat i vystoupení cimbalisty.
Nepřehlédnutelné a obdivuhodné jsou místní měděné varny určené na vaření piva. Každá má velmi vzácné a kvalitní ručně vykované klobouky. Dnes už je jen velmi málo odborníků -mědikovců, kteří dokáží odvést takovou precizní práci. Je dost pravděpodobné, že do deseti let jejich řemeslo vymizí úplně a takové ručně opracované kusy již nikde nepořídíte!
Zdroj:Stránky Relax v podhůří Beskyd, 2014


Více na stránkách pivovaru

V Beskydech vaří pivo pro ženy: kouzlo vídeňského sladu v mramorové láhvi

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Hana Porebská

„Pivo chceme pozvednout na úroveň šampaňského,“ říká zakladatelka ženského moku a majitelka značky Aurosa Martina Šmírová.
Lahodný mok, chcete-li tekutý chléb, v Česku nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je více spojeno s muži a hospodou než s ženskou grácií. Zbořit tento mýtus se podařilo Martině Šmírové. Šla proti proudu. A tak vzniklo ženské pivo Aurosa. Drink hodný luxusních večeří a koktejlových party…

Kdy vznikl nápad vařit pivo pro ženy?
Celý nápad značky se začal rýsovat již během mých studií v italském Miláně, kde jsem studovala komunikaci módy. Móda a elegance jsou v tomto městě nedílnou součástí životů všech italských žen a mužů, více než kde jinde. A díky tomu jsem si začala pohrávat s myšlenkou, co ta móda vlastně je. Jak je možné, že vás každou sezonu módní značky a domy dokážou přimět koupit si další nové kalhoty a trička, které vlastně váš šatník ani moc neobohatí. I když si to možná neuvědomujeme, móda je součástí každého z nás, každý ji bere jinak a já ji tehdy viděla ve skleničce piva.

Co vás k tomuto nápadu vařit ženské pivo inspirovalo? Dokážete si představit ženu, která pije pivo v podpatcích a večerních šatech?
Asi to není úplně nejvhodnější kombinace, pokud se snaží někoho okouzlit. A tento fakt byl vždy proti mně. Co se alkoholu týká, chutnalo mi jen pivo, ale bohužel mi nikdy nepřišlo, že by to byl drink hodný luxusních večeří nebo koktejlových party. A věřila jsem, že je na světě mnoho žen, které to vidí stejně jako já.

Jaké byly první ohlasy například vašich kamarádek na tento nápad?
Pravda je, že mnozí moji nejbližší přátelé byli u samotného zrodu značky a měla jsem vždy jejich stoprocentní podporu. Aurosa byla prvně moje bakalářská práce na vysoké škole v Miláně pod záštitou londýnské Westminsterské univerzity. Díky tomu jsem měla to štěstí pracovat s mnoha zajímavými lidmi z branže, jako je třeba Enrico Torboli, vydavatel Cosmopolitanu v Itálii, který byl dokonce mentorem celého projektu. Všichni, včetně profesorů, byli projektem nadšeni a dále mě podporovali ve vybudování dnešní značky.

Vy sama máte ráda pivo? Pijete ho? Jaké?
Ano, to mám! Musím říct, že mi chutnají skoro všechny druhy piva. Nemám moc ráda velmi hořká piva, jako je Plzeň, ale musím uznat, že moje nejoblíbenější po Aurose jsou piva z malých pivovarů. Ráda zkouším nové chutě a styly.

Ingredience, ze kterých se pivo vaří, jsou asi všeobecně známé. Má Aurosa ve svém složení něco výjimečného?
Každý pivovar má své kouzlo a tajemství, které obohacuje jeho unikátní výtvory. Aurosa je nefiltrovaný, pasterovaný, polotmavý jedenáctistupňový ležák, k jehož výrobě jsou používány ty nejlepší suroviny: slad ze střední Moravy, chmel ze Žatecké oblasti a místní voda z beskydských hor z pramene řeky Ondřejnice. Hlavní přísadou nefiltrovaného 11° polotmavého ležáku je vídeňský slad, který jeho chuti dodává jedinečný, lehce karamelový nádech.

Existují příchutě? Nebo jen jeden druh Aurosy?
Na konci loňského roku jsme vydali novou verzi, a to Aurosu Gold. S touto novou verzí se nechceme zaměřit jen na ženy, ale chceme pivo opravdu pozdvihnout na úroveň šampaňského. Jedná se o 10° světlý ležák, který jsme oblékli do černého mramoru.

Kde se pivo vaří a bude vařit?
Prozatím se pivo vaří v minipivovaru v Kozlovicích v Beskydech. V blízké době se bude výroba přesouvat do zámku Rychvald, který se nachází kousek za Ostravou. Jsem moc ráda, že mohu využít prostředky našeho rodinného pivovaru, který založil můj tatínek.

Vaří ho také ženy?
Všechna naše piva vaří náš pan vrchní sládek Petr Krpec, který je opravdovým mistrem ve svém oboru. Byl to právě on, kdo vymyslel recept Aurosy #BEERFORHER a také nové Aurosy Gold. Před dvěma lety dokonce vyhrál první cenu za pivo z minipivovaru.

Kdo navrhl design láhve?
Design loga samotného vytvořila moje kamarádka Melanie Giesinger, která se do konceptu Aurosy zamilovala a sama se nabídla, že vytvoří logo. Můj koníček je grafický design, proto jsem si poté s designem láhve pohrála sama. Chtěla jsem navrhnout láhev tak, aby měla po konzumaci další účel a zbytečně se nevyhazovala. Aurosa láhev se dá použít i jako home decor nebo vázička na květiny, proto většinou Aurosu najdete v designových či „concept“ obchodech.

Na trhu je nově šampaňské mezi pivy Aurosa Gold. Jaké je to pivo? Prozraďte o něm více…
Jak už jsem se zmínila, Aurosa je světlý ležák zahalený v černém mramoru. Pohráli jsme si s designem a vytvořili jsme jing-jang, který do sebe zapadá tmavé pivo vléváme do bílého mramoru a světlé pivo naopak do černého mramoru. Na trhu mi opravdu chybělo pivo, které by vám nabídli třeba na umělecké vernisáži či na společenské události vedle šampaňského. Výroba piva není také jednoduchá záležitost a je k tomu potřeba talent a umění, proto jsme přišli na trh s novou Aurosou Gold, která právě tyto elementy vystihuje a nezaměřuje se jen na ženské pohlaví.

Aurosa Gold je daleko tajemnější a dynamičtější než její něžná předchůdkyně Aurosa #BEERFORHER. Co se chuti týká je více hořká, s bylinným nádechem, ale velmi jemná, jelikož se jedná o 10° pivo.

Aurosu prezentujete jako luxusní záležitost… Něco jako když žena pije šampaňské. Daří se vám to?
Daří. Zaměřujeme se hodně na umělecké vernisáže či módní přehlídky, kde byste pivo moc nečekali. Je zde hodně lidí, kteří jsou rádi, že můžou najít svůj oblíbený nápoj i na takovýchto místech.

Prodává se obecně Aurosa spíše za hranicemi, nebo stoupl i zájem v České republice?
Aurosa je na trhu teprve tři roky, proto je export zatím v začátcích. České pivo jako takové, má bezesporu svoji vlastní obrovskou kvalitu a určitý trademark v zahraničí, něco jako švýcarské hodinky. Tento fakt nám hodně pomáhá právě za hranicemi. V České republice už máme ale své klienty a odběratele, kteří Aurosu s oblibou vyhledávají a nedají na ni dopustit.

Nepřispěla tomu „negativní“ reklama v podobě ohlasů britských pivařek, které marketing piva označily za sexistický a hloupý? Co si o tom myslíte? Jak jste zareagovali?
Chtěli jsme změnit vnímání piva jakožto tradičního nápoje oblíbeného zejména mužskými zákazníky. Samozřejmě si nemyslíme, že by ženy neměly pít jiné druhy piva nebo naopak, že by měly pít jenom to naše. Aurosa pouze představuje další alternativu volby, která oslovuje jak ženy, tak pro mnohé možná překvapivě i muže. To zejména proto, že není nějak dochucována či uměle doslazována. Na trhu je mnoho produktů, které jsou tradičně rozděleny na ženské a mužské, namátkou kosmetika, žiletky, oblečení, parfémy… Nemyslíme si, že by alternativy produktů měly v naší svobodné společnosti vyvolávat jakýkoliv problém.

Kam všude pivo vyvážíte?
Prozatím vyvážíme pivo do Holandska a Francie. S exportem nám od začátku pomáhá česká firma Czech Trade, díky které jsme se dostali do povědomí v zahraničí. Ne nadarmo se říká, že negativní reklama je taky reklama, protože díky více než 80 světovým médiím se o nás doslechli opravdu všude. To nám přineslo nové klienty, kteří chtějí distribuovat naše pivo například v Tokiu, Hongkongu či na ostrově Guam.

Kam byste chtěla v nejbližší době prorazit?
Nejvíce bych se chtěla zaměřit na Itálii, protože to je země, kterou znám nejlépe, a věřím, že by se zde Aurosa uchytila. Chystáme se na to během roku, protože není lehké prorazit v této zemi s produktem, který není vyroben právě tam.

Kde se dá Aurosa koupit?
Jelikož nejsme normální pivo, nesnažíme se ani mezi ostatní piva zapadnout. Aurosa láhve jsou k zakoupení nejčastěji v design či „concept“ obchodech, kam zavítáte jakožto milovníci umění, nebo když hledáte pro někoho dárek. Aurosu můžete zatím sehnat vedle našeho e-shopu na určitých místech v Praze, Brně a Ostravě.

Co nového chystáte?
Abychom byli našim zákazníkům co nejblíže, chceme začít vytvářet dočasné prostory a stánky na různých místech.

Pojďme trošku přiblížit čtenářům vaši osobu. Prozraďte, čím jste chtěla být jako dítě?
Odmala jezdím profesionálně na koních, proto jsem chtěla být celý život policistkou, protože právě ty můžou jezdit od rána do večera na koni po městě.

Co byste ráda udělala, ale neustále to odkládáte na neurčito?
Strašně nerada něco odkládám, z prokrastinace mám hrůzu, proto vše dělám nejlépe hned.

Existuje něco, bez čeho se ve svém životě neobejdete?
Bez svého nejlepšího přítele, francouzského buldočka Stitche. Často mě všude doprovází a stal se samozřejmě i nedílnou součástí našeho týmu.

Každý potřebuje občas „vypnout“. Jak si nejlépe odpočinete?
Práce, kterou dělám, je mým velkým koníčkem. Proto je pro mě těžké se od ní vůbec odtrhnout. Jediná věc, která mě dokáže uklidnit, je ježdění na koni, a vždy si na tento sport ráda najdu čas.

Je nějaké heslo, rčení, moudro, kterým se celý život řídíte?
Věřím v karmu, proto jsem si jistá, že vše špatné, co děláte, se dříve či později obrátí proti vám.

Čepujeme klasiku: Pivovar v Kozlovicích vzdává hold časům valašských Vojvodů

Publikováno:před 2 letyZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Jen si představte ty kulisy. Citlivě zrekonstruované prostory hospodářských budov starého fojtství z počátků 19. století, kterým dominují kamenné stěny, klenuté cihlové stropy, masivní dřevěné trámy, stoly i židle a k tomu spousta drobných pivních artefaktů, jako jsou třeba dobové etikety, zvýrazňujících nostalgii po tak trochu zapomenutém světě.

To všechno jsou prvky, díky kterým si člověk s celkem klidným svědomím může říct: tady by to šlo. Ptáte se, kde? Ve Valašském pivovaru v Kozlovicích, který je jedním z důležitých center třítisícové obce ležící na rozhraní historických regionů Valašska a Lašska. Jak vidno, sám pivovar, který je v provozu už od roku 2008, se jasně hlásí k prvnímu z nich a my si kromě jiného pojďme říct, proč.

Někdy stačí málo, třeba málo piva…
Ještě než se dostaneme k ukotvení identity, čeká nás aspoň krátké přiblížení okolností jeho vzniku. „Majitel pan Šmíra začal během roku 2006 s rozsáhlou přestavbou areálu, který byl ve zdevastovaném stavu. Snažil se zachovat historickou hodnotu budov a k opravě použil dobové stavební materiály, tedy hlavně kámen a dřevo, a to včetně šindelové střechy,“ říká sládek Petr Krpec.

Náš průvodce ovšem hned vzápětí upozorňuje na další souvislost, kterou mohou tušit snad jen opravdoví znalci regionálních poměrů. „Důležitým podnětem byl i firemní pivovar ve Štramberku, který už tři roky fungoval, ale potýkal se s akutním nedostatkem piva. Poptávka převyšovala nabídku. Takže i díky tomu vznikl náš druhý pivovar tady v Kozlovicích,“ vysvětluje kozlovický rodák, že pivovarské podnikání tady spadá do širšího konceptu projektů v oblasti restauratérství a turismu.

Zkrátka máme k dispozici příklad, kdy činorodý majitel pochopil, že rozhodně nebude na škodu otevřít nový pivovar, když si lidé řemeslně vařené nefiltrované a nepasterizované pivo tolik oblíbili. Navíc dostali možnost sami rozhodnout o tom, jaké názvy budou pro zlatavý mok z Kozlovic nejlepší.

„Udělala se anketa mezi občany a pak se vybraly tři názvy, které se používají dodneška,“ pokračuje sládek a my se už záhy dozvíme, odkud se vzala náklonnost k Valašsku. Světlý ležák plzeňského typu nese jméno Valašský vojvoda, neboť Kozlovice samotné se nazývají dědinou valašských vojvodů, kteří na jejich území kdysi sídlili a spravovali majetky pánů z Hukvald.

V obci navíc působí stejnojmenný folklorní soubor. Abychom se však seznámili kompletně, musíme si představit ještě tmavý ležák flekovského typu, což je Kozlovický fojt, který je typický sladší chutí a lehce kávovým aroma, a to díky praženému sladu. Třetí název je pak Kozlovjan, který používají pro různé speciály.

Turista míří na Lysou…
Právě u speciálů se na chvíli zastavíme, protože i tady zůstávají ve Valašském pivovaru věrni klasice, tedy spodně kvašeným pivům inspirovaným většinou německými recepturami.

„Speciály děláme od podzimu do jara. Většinou je mezi nimi nakuřovaný speciál, tzv. Rauchbier, který jsme nazvali Dým. Dále pivo Bock, opět německý typ, který nazýváme Valašský cap. Potom je to vídeňský speciál patnáctka a hodně oblíbená je taky třináctka Märzen. Kdysi se na našem území vařila, více se chmelila a měla více alkoholu, aby vydržela přes léto,“ připomíná Krpec časy, kdy pivovary neměly strojní chlazení.

Vcelku logickým zpestřením pivní sezóny se za poslední dva roky stal také Turista, neboli světlé výčepní pivo, které v Kozlovicích vaří na přímý popud cyklisticko-turistického lobbingu. Tomu se prostě nevyhnete, náš zákazník, náš pán. „Prodává se hlavně v létě na našich provozovnách, ale pokud vše dobře dopadne, měli bychom jej dodávat i na Lysou horu do Bezručovy chaty,“ navazuje náš průvodce.

Jeho poslední slova nás pomalu vedou k „obchodnímu modelu“ kozlovického pivovaru, který je postaven na zásobování vlastní restaurace a dalších podniků z firemní sítě, které jsou kromě Kozlovic a Štramberku také ve Frýdlantu nad Ostravicí a na Čeladné. Když klapne rozumná dohoda, zavezou pivo taky „mimo svůj komín“, a to třeba do ochutnávkových pivnic v Ostravě.

Ruční práci věrni zůstaneme!
Přestože jsou docela spokojeni s tím, jak jim jde výstav každoročně nahoru, rozhodně nechtějí „honit“ hektolitry. Ostatně, už duch místa s pivovarským srdcem v podobě unikátní měděné varny s ručně kovanými „klobouky“ napovídá, že řemeslo a ruční práce tady zůstává prioritou.

„Nemáme žádné digitální řízení jako moderní varny, které už jsou automatizované. My vaříme ručně zhruba osm až deset hodin jednu várku, což je 500 litrů piva. Když je sezóna, vaříme i osmkrát týdně. Máme tisícilitrové tanky, takže spojujeme dvě várky,“ doplňuje sládek, který musí být stále v akci, aby si byl jistý, že došlo ke správnému kvašení, aby byl správný objem, pohlídalo se chmelení a tak dále.

Úctu ke starým zvykům hospodaření projevují i tím, že suroviny z výrobního procesu využívají pro další účely. Kvasnice vozí do pivních lázní a pro mláto si zase jezdí zemědělci. Odpad je tedy minimální a ekologové mohou zajásat. K veselým projevům ovšem mají často blízko také hosté pivovaru, protože ten se využívá nejen k nejrůznějším exkurzím, ale taky k oslavám, k čemuž slouží samostatný sál.

„Proto bych neřekl, že jsme sezónní pivovar. Funguje to tady po celý rok. Jezdí k nám zájezdy, exkurze, chodí lidé z místních spolků a navíc máme v areálu muzeum obecné školy z přelomu 19. a 20. století,“ jmenuje Krpec další zajímavost, kterou skrývá areál v atraktivním beskydském podhůří.

Vyšší kapacita, nebo nový pivovar?
Když si nakonec začneme povídat o tom, jakou vizi mají v Kozlovicích pro další léta, je obvyklá otázka na zvyšování kapacity trochu zbytečná. Valašský pivovar už je svým způsobem tradiční značkou, která má svoji výrobu vytíženou a chce se věnovat především klasickým spodně kvašeným pivům, mezi nimiž hraje prim oblíbený světlý ležák „Vojvoda“.

Pro experimenty se však prostor najde. „Budeme se rozvíjet jinou cestou. Během jednoho až dvou let bychom měli otevřít nový pivovar na zámku v Rychvaldě u Ostravy, kde chceme mít jeden tank jenom na svrchně kvašená piva. Už tam máme dokončenou varnu,“ přiznává sládek, že se nadále chtějí držet originální filozofie oživování historických míst napříč regionem.

Vypadá to, že se mu už brzy splní výzva uvařit svrchně kvašené pivo z amerických chmelů. Přestože je zastáncem ležáků, tvrdí, že je třeba zkoušet i nové styly, které si také nacházejí své zákazníky. Ale všechno chce svůj čas. Teď, když se nám blíží zima, začínají být v kurzu jiná piva.

„Na zimu už to chce aspoň čtrnáctku, hutné pivo, které zahřeje na těle i na duši,“ loučí se s námi zástupce Valašského pivovaru.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Valašský pivovar v Kozlovicích
Místo: Kozlovice 1, areál starého fojtství
Druhy piv: celoročně je v nabídce světlý ležák Valašský vojvoda 12° a tmavý ležák Kozlovický fojt 12°, dále je to během léta světlé výčepní pivo Turista 10° a podle sezóny speciály pod názvem Kozlovjan a také celá škála ochucených piv
Stáčení a prodej: v pivovarské restauraci čepují čerstvé pivo přímo z tanků, dále plní KEG sudy o objemu 10, 15, 30 a 50 litrů a také pet lahve o objemu 1,5 litru
Výstav: zhruba 800 až 900 hektolitrů za rok

Moravskoslezské minipivovary: Kozlovice

Publikováno:před 4 letyZdroj:BigBloger LidovkyAutor:Roman Nedbal

Valašský pivovar Kozlovice
Už několik let úspěšně funguje v malebném Podbeskydí pivovar, který získal mezi svými návštěvníky dobré jméno. Leží v centru obce Kozlovice, v areálu adaptovaného hospodářství bývalého starého fojtství, kousek od kostela a hřbitova. I ten, kdo přijede do obce poprvé, nemůže tento turistický magnet minout.

Celý areál pivovaru, restaurace i nádvoří se vyznačuje kombinací kamene a dřeva. A to jak zvenku, tak i zevnitř. Silné kamenné zdi v létě příjemně chladí, příjemné přítmí je jen mírně rušeno žárovkami. Solidní vyřezávaný dřevěný nábytek, na zdech dobové artefakty ze života obce. Bez hlasité hudby, bez kýčovité výzdoby. Solidní prostředí, přijatelné pro hosty co možná nejširšího konzumentského vkusu.

Kuchyně nabízí široký sortiment jídel, který jistě zasáhne velký okruh strávníků. Je zde jistá snaha o exkluzivitu, nicméně ceny jídel nejsou přemrštěné. Ochutnaný pivní guláš „Vojvoda“ se špekovým knedlíkem v ceně 105 Kč, při kterém si host sám nabírá z kotlíku guláš a přidává si ho na pánvičku s knedlíky, byl výborný. Možná by kuchyni prospělo o malounko více experimentovat.

Hodnotit obsluhu bylo v ruchu sobotního poledne ošemetné, neboť jsem byl nucen se pro samé rezervace posadit až dozadu. Takže než si mě obsluha všimla, uběhlo 10 minut. Pak se vše zrychlilo, ale s odnesením hlavního jídla jako když utne – obsluha o mě ztratila zájem. Neměl jsem holt rezervaci a byl jsem sám. Naštěstí závěr už zase zvládla dobře.

V nabídce pivovaru jsou nepasterizovaná nefiltrovaná piva plzeňského typu.Stabilní nabídkou je světlý 120 ležák Valašský vojvoda a tmavý 120 ležák Kozlovický fojt. Zatímco tmavý Kozlovický fojt je typickým českým tmavým pivem s patrným karamelovým aroma, chuťově nijak výrazný (hodnocení: ***1/2, cena za 0,5 l: 27 Kč), světlý Valašský vojvoda je bezesporu králem mezi ležáky minipivovarů Moravskoslezského kraje. Toto pivo je výborně chuťově sladěné, barva, i vůně jsou bez chyby, snad jen teplotu čepovaného piva bych v této restauraci o cca 1 stupeň snížil (hodnocení: *****, cena za 0,5 l: 25 Kč). Dále je možno ochutnat světlé výčepní pivo Turista 100,které je v dané kategorii přiměřeně hořké a osvěžující právě tak akorát pro unaveného poutníka (hodnocení: ***1/2, cena za 0,5 l: 25 Kč - v blízkém areálu Na mlýně, kde jsem pivo ochutnal). Aktuálním speciálem bylo borůvkové pivo, polotmavé barvy s patrnou borůvkovou příchutí, ovšem patřičně hořké (hodnocení: ****, cena za 0,5 l: 29 Kč).

Pokud jsem zde minule chválil pivovar U Koníčka, tak v podstatě to samé platí i pro pivovar v Kozlovicích. Na dobré jídlo i pití se tu vyplatí zastavit. Jen si raději předem zarezervujte stůl, o restauraci je zájem.

V Kozlovicích uvařili nové pivo

Publikováno:před 5 letyZdroj:Novinky.cz

První várka piva Turista zamířila do restaurace Šipka ve Štramberku, ale brzy bude k dostání nejenom v dalších provozovnách značky Relax v podhůří Beskyd, tedy i v dalších restauracích v kraji.

„Pivo jsme uvařili tak, aby bylo středně chmelené, plné a s jiskrou, ale samozřejmě aby šlo také o lehčí pivo vhodné na léto a pro turisty,” uvedl sládek Petr Krpec, autor například také kořeněného piva Ušák s příchutí štramberských uší, které přišlo do restaurací na podzim minulého roku.

Zlatavé pivo s jiskrou, perlením a výhradně z českých surovin a kozlovické pramenité vody má obsah alkoholu na úrovni "desítky" a jeho autor věří, že nepůjde jen o letní sezónní pivo. „Doufáme, že je turisté vezmou brzy za své a novinku si oblíbí, abychom ji mohli vařit nejen na léto, ale i na celý rok," dodal Petr Krpec.

Valašský pivovar Kozlovice

Publikováno:před 10 letyZdroj:e-Dovolená.czAutor:Martin Vrba

Kozlovický valašský pivovar patří mezi nejnovější turistické atrakce na severní Moravě. Pivní turistika má u nás řadu příznivců a proto ani Kozlovický pivovar určitě nebude mít o návštěvníky nouzi.

Milovníky netradičních piv potěší další zajímavé místo na pivní mapě republiky. Kozlovický pivovar byl vybudován v původních hospodářských budovách starého fojtství. Varna je vkomponována do prostor historického výčepu se stylovou restaurací. V té jsou k vidění historické exponáty - akcie, výčepní pípy, reklamní tabule, chmelové známky. Točit se tu bude světlý Valašský vojvoda a tmavý Kozlovický fojt, ale také speciální sváteční pivo Kozlovjan.

Zázemí kamenné pivní restaurace, obohacené pestrou sbírkou historických pivních džbánů, dýchá atmosférou první republiky a nabízí kapacitu 80 míst. Na stěnách naleznete mezi originálními akciemi a dobovými pivními etiketami našich nejvýznamnějších pivovarů také výuční listy sládků sahající až do 18. století. Cech řádu pivovarnického tak drží pomyslné oko nad kvalitou místního kvasničáku.

Personál oblečený do oděvů vycházejících z místních lidových tradic, nabízí tradiční českou a moravskou kuchyni. Mimo jiné zde můžete ochutnat kozí sýr v několika kombinacích a příchutích, produkovaný certifikovaným výrobcem z Moravy.

Kozlovický pivovar nabízí značky světlý Valašský vojvoda a tmavý Kozlovický fojt, ale také speciální sváteční pivo Kozlovjan.

K výrobě piva využívá pivovar otevřené kvasné kádě z nerezu a prostorové chlazení, což umožňuje kvalitnější kontrolu kvašení i zrání piva.

Sládek tak může velice pečlivě vyhodnotit spoustu ukazatelů výroby. Pivo může být kalnější, ale to právě díky tomu, že je v něm spousta výživných a zdraví prospěšných látek.
Plná kapacita pivovaru je 1700 hektolitrů.

Valašský pivovar v Kozlovicích má otevřeno celoročně a to každý den.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.01.2018 08:465