Historie a současnost Pivovaru Kout

Koutský pivovar byl založen pravděpodobně po zániku hradu Rýzmberka během třicetileté války. V této době bylo vyrobeno první koutské pivo a začala se psát historie pivovaru Kout na Šumavě.
První písemné zprávy však pocházejí až z prvních let 18. století. Jako rok založení se uvádí rok 1736. Rozkvět pivovaru představuje období, kdy patřil hraběcímu rodu Stadionů a kdy byl postupně rozšiřován až do dnešní podoby.
Když rod Stadionů počátkem 20.století vymřel, pivovar několikrát změnil majitele a od roku 1924 do konce II.světové války patřil rodu Schönbornů.

Tajemný mok ze šumavského Koutu
S regionálními pivovary to v 90. letech minulého století nevypadalo vůbec dobře. Do pivovarských gigantů tehdy vstoupily zahraniční investoři a restauracím i samotným konzumentům nabídli podmínky, jimž nemohly malé podniky konkurovat. Mnoho z nich tenkrát zaniklo. Český pivař je však tvor zmlsaný a brzy zjistil, že z nápojů chrlených v nevídaném množství pivními továrnami se jaksi vytratila jejich dřívější jedinečnost. Začal se tedy rozhlížet po něčem výjimečném, pivovara to postupně nastartovalo renezanci malých pivovarů, které před kvantitou upřednostňují poctivou kvalitu. Jedním z takových nadšených výrobců je i pivovar Kout na Šumavě.
Víska Kout na Šumavě leží asi šest kilometrů jihovýchodně od Domažlic. Parkujeme před branou stylově vyvedenou v podobě pivního sudu. „Tak vám vezu ty pražské zvědavce,“ vítá se náš řidič a zároveň obchodní zástupce koutského pivovaru pro Prahu a okolí Karel Trejkl s majitelem podniku Janem Skalou, který si na rameno nahazuje pytel sladovnického ječmene a odnáší jej do skladu. „To víte, tady musí ruku k dílu přiložit každý,“ směje se. Zdejší pivovar vznikl už na konci třicetileté války, ale první písemné záznamy o něm pocházejí až z roku 1736. Dlouho patřil šlechtickému rodu Stadionů, jehož příslušníci vystavěli rozsáhlý komplex prakticky do dnešní podoby. Roku 1924 přešel pivovar do rukou rodu Schörnbornů. O tehdejším věhlasu varny svědčí i fakt, že se koutské pivo čepovalo až ve Vídni. Po válce byl podnik znárodněn a jeho význam začal upadat. Objem výroby se snižoval a budovy chátraly. V 70. letech zbylo z kdysi slavného pivovaru už jen torzo, jehož výrobní linka sloužila k plnění sodovky, a i ta se brzy nadobro zastavila. Komunistická moc obehnala historické stavení ohradou z vlnitého plechu a nechala jej napospas povětrnostním vlivům.

Tajemství staré knihy
Objekt v žalostném stavu koupil v roce 2001 Jan Skala. “Splnil jsem si mladický sen mít vlastní pivovar. Ale první roky jsem jenom vyvážel suť a odpadky,” hovoří nový majitel o nelehkých začátcích. “Ani jsem nevěděl, jak se vlastně pivo dělá, ale přemluvil jsem tady Bohouše, aby do toho šel se mnou,” představuje nám nejdůležitějšího zaměstnance, sládka Bohuslava Hlavsu, který před tím 30 let pracoval v nedalekém domažlickém pivovaru. pivovarSpolečným úsilím vyklidili zadní část traktu a vybudovali v něm malou moderní varnu.
Ještě neměli přesný plán, jaké pivo budou vařit, ale náhoda jim do rukou přihrála tajemství zaniklého pivovarnického rodu. Při přestavbě kotelny objevili v zastrčeném rohu starou účetní knihu, která obsahovala i recept na původní koutský ležák. Švabachem ručně psaný text nebylo vůbec jednoduché rozluštit. Nakonec se to ale povedlo, a tak bylo po dlouhé době, v roce 2006, opět uvařeno originální koutské pivo.
„S velkou slávou a pocitem zadostiučinění jsme rozvezli první sudy po okolních pivnicích. Hospodští nám však hned druhý den volali, abychom si zásilku vzali zpátky, že je prý pivo zkažené,“ vypráví sládek Hlavsa. „Dali jsme jim totiž pivo nefiltrované, tedy kalné, a místní konzervativní konzumenti ho zkrátka nepřijali. Honza pak musel osobně hospody objíždět a lidem dokazovat, že pivu nic není.“ Pivařů toužících ochutnat něco neobvyklého se naštěstí našlo dost jinde. „Vkus místních lidí ale respektujeme a pivo děláme i ve filtrované verzi. Je to ale škoda, protože filtrací z piva odstraníme to nejzdravější, co na něm je,“ dodává sládek.

Není všechno pivo, co pění
Co to pijeme?“ nabíhám si nešikovně položenou otázkou, když nám sládek Hlavsa přináší ochutnat čerstvě dozrálý ležák. „To je pivo,“ říká s úsměvem. Z jeho dalších slov ale chápu, že zase tak ironicky odpověď nezněla. „Víte, naše pivo zraje v tancích nejméně dva měsíce. V obřích pivovarech se uvaří várka a za deset dní se už stáčí. pivovarVelké provozy proces kvašení urychlují ve vysokých teplotách. Pivo má kvasit pomalu. Vyloženě proti všem pravidlům je i americký způsob HGB, kdy se uvaří silné pivo okolo 20 % sacharizace a pak se ředí na to, co žádá trh, a dosycuje CO2. Tato sloučenina už nemá s pivem mnoho společného,“ vysvětluje.
V únoru měl pivovar pouhé dva zaměstnance. I tak se ale mohl pochlubit výstavem kolem 5000 hektolitrů ročně. V březnu nastoupil do Koutu druhý sládek a provoz se rozjel na dvě směny. „Zahájením druhé směny si slibujeme zdvojnásobení výstavu. To nám bude zase na nějakou dobu stačit, protože se chceme nadále soustředit hlavně na kvalitu našeho piva,“ objasňuje majitel Skala.
V Koutu se vaří výčepní desítka, originální nefiltrovaná dvanáctka a tmavé speciály čtrnáctka a osmnáctka. K výrobě se užívá výhradně nejlepších sladů a žateckého chmele. Koutské pivo získalo několik ocenění z celostátní Jarní ceny českých sládků. Při letošní degustaci v Táboře získalo stříbrnou a bronzovou Pivní pečeť. Pivovar si přivezl i prestižní mezinárodní ocenění za dvě třetí místa z degustace ve Francii za účasti 260 pivovarů z celé Evropy.

Kam za koutským
Přímo v Koutu na Šumavě můžete zavítat do Koutské pivnice. Pivovar má několik značkových hostinců v Domažlicích, v Plzni, Klatovech nebo Kdyni. Koutské pivo najdete i v Čerčanech na Benešovsku nebo v Černošicích u Prahy. Pražáci mohou zajít do žižkovské pivnice U Slovanské lípy, a pokud si udělají výlet směrem na Jílové u Prahy a Okrouhlo, osvěží se originálním mokem v Zahořanské hospodě. Toto jedinečné pivo za ochutnání určitě stojí.

● Majitel pivovaru: Jan Skala Tel.602 134 337
● Hlavní sládek: Bohuslav Hlavsa Tel.608 241 232
● Zahraniční obchod: ing.Adrian Šaroch Tel.776 177 767
Zdroj:Stránky Pivovaru Kout, 2015


V roce 2017 pan Skala umírá, pivovar se stává společným majetkem jeho partnerek. V srpnu 2018 je zahájeno insolvenční řízení na návrh spolumajitelky Jany Skalové, provozovatelka Gabriela Hodečková jí prý neplatila nájemné. V prosinci 2019 došlo k ukončení výroby koutského piva.
Zdroj:Euro.cz, 2020


Přes 123 tisíc piv do kanálu. Tak končí Pivovar Kout na Šumavě

Publikováno:před měsícemZdroj:Euro.czAutor:Ondřej Stratilík

Navařené pivo, které dnes už nefunkční koutský podnik nestihl před svým krachem prodat, musí být zlikvidováno. Správcům se pro plné tanky a sudy žádného zákazníka nepodařilo najít.

O likvidaci 61 580 litrů koutského piva rozhodl Krajský soud v Plzni v úterý 2. června. Jak vyplývá z insolvenčního rejstříku, bylo to na žádost insolvenčního správce Jakuba Backy, kterému se prý dlouhodobě nedařilo pro hotové pivo najít odběratele.

„Bylo prodáno pouze několik litrů z piva, a to i přes to, že pivo bylo k prodeji dlouhodobě inzerováno a byli napřímo osloveni rovněž předchozí odběratelé,“ uvádí se v Backově žádosti směřované plzeňskému soudu.

„Pivo, které je umístěno v sudech KEG, mělo datum minimální trvanlivosti do 20. března 2020. V současnosti je tak jeho prodejnost prakticky nulová. Pivo v tancích sice nemá stanoveno datum minimální trvanlivosti, avšak do tanků bylo umístěno v průběhu října až prosince 2019 a jeho prodejnost je tak značně problematická, a kvalitu nelze garantovat,“ stojí dále v žádosti z konce minulého týdne.

Uskladnění piva v jinak nefunkčním a uzavřeném areálu v Koutu na Šumavě podle Backy generovalo i velkou spotřebu elektřiny, jen za prvních pět měsíců letošního roku prý vyšlo chlazení ležáckých tanků a zhruba 450 nerezových sudů na necelých 200 tisíc korun.

Pivovar Kout na Šumavě přestal žít na konci loňského roku, kdy provozovatelka a spolumajitelka Gabriela Hodečková celý areál uzamknula. Tradiční podnik s historií sahající až do první poloviny 18. století se pak dostal do insolvence, plzeňský krajský soud na pivovar letos 22. května vyhlásil konkurz. Nyní se čeká na to, jestli se objeví investor, který by koutský pivovar koupil a znovu v něm nastartoval výrobu.

Po insolvenci pokuta. Pivovar Kout musí zaplatit 230 tisíc

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Impuls.czAutor:Ladislav Vaindl, Zuzana Fojčík

Pivovaru Kout na Šumavě čelí pokutě od České inspekce životního prostředí. Poté, co se firma před časem ocitla v insolvenci, je to tak další rána pro třetího největšího producenta piva v Plzeňském kraji. Sankce 230 tisíc přišla kvůli nakládání s podzemními vodami v rozporu s povolením.

Podle inspektorů výrobce piva v průběhu roku 2017 odebral 3241 metrů krychlových podzemních vod nad povolený limit z jedné vrtané a čtyř kopaných studní v Koutu na Šumavě. Porušil tím vodní zákon.

Pochybení zjistila inspekce při své kontrole už v roce 2017. „Pivovar měl povoleno odebrat maximálně 670 metrů krychlových měsíčně. V období od června až do prosince 2017 tuto hranici ale výrazně překročil,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka oblastního inspektorátu inspekce v Plzni.

Při stanovení výše pokuty použili inspektoři horní hranici zákonné sazby 70 korun za jeden metr krychlový. Důvodem bylo právě to, že pivovar limit překračoval opakovaně.

Pivovar je navíc čerstvě v insolvenci. Návrh podala podle dokumentů dostupných na webu České justice loni v létě jako jeden z věřitelů Jana Skalová ze Kdyně, bývalá manželka majitele. O úpadku společnosti rozhodl Krajský soud v Plzni letos v lednu.

Pivovar odkázal předposlední a poslední ženě. Přišel krach
Na smutný osud pivovaru upozornil nedávno týdeník Euro. Pivovar, který své zlaté časy prožíval za první republiky, kdy pivo zavážel do několika evropských metropolí, patřil v posledních desetiletích podnikateli Jánu Skalovi, který oživil jeho někdejší slávu.

Jenže když Skala na začátku roku 2017 zemřel, odkázal ho dvěma ženám – své poslední a předposlední partnerce, tedy Gabriele Hodečkové a Janě Skálové. A tím okamžikem bylo zaděláno na spor, jenž pak vedl přes další peripetie až k insolvenci.

Týdeník Euro také popsal, co našla na místě menšinová majitelka pivovaru Skálová, když se letos v lednu s bývalým sládkem Bohuslavem Hlavsou vypravila na prohlídku opuštěného pivovaru.

Našli tu stovky hektolitrů vyrobeného piva. „Bylo zjištěno, že je zde navařené pivo umístěné v tancích, a to 160 hektolitrů desetistupňového, 380 hektolitrů dvanáctistupňového, 90 hektolitrů čtrnáctistupňového – evidentně zkažených, pivo je výrazně kyselé – a asi 15 hektolitrů osmnáctistupňového piva,“ cituje týdeník ze zápisu, který Skalová se svým právním zástupcem odeslali plzeňskému krajskému soudu.

A právě toto poslední nezkažené pivo má ještě šanci na záchranu. Trvanlivost mu končí v březnu, a tak ho soud z insolvence vyjmul. Správce majetku jej tak může ještě prodat.

Poslední pivo z Koutu na Šumavě. Když krachuje pivovar, spěchá i soudkyně

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Seznam ZprávyAutor:Zdeněk John

Malý, ale známý Pivovar Kout na Šumavě zkrachoval. Se zpeněžením toho, co po něm zbylo, se musí spěchat.

Mezi pády firem, jichž je insolvenční rejstřík plný, není případ Pivovaru Kout na Šumavě zdaleka největší a ani nejznámější. V jednom ohledu se ale od jiných krachů liší a ke konkurzní podstatě – jak zákon nazývá, co po firmě zbylo – se tady musí přistupovat s citem.

Jde totiž o pivo.

Samosoudkyně Krajského soudu v Plzni, do jehož jurisdikce krach šumavského regionálního pivovaru spadl, Eva Sofia Vodičková rozhodla, že vyjme sudy s kouteckým pivem z konkurzní podstaty. Jak vyplývá z nového zápisu v rejstříku, povolila insolvenčnímu správci Lechovský & Backa výjimku ze zákazu prodávat majetek zkrachovalé firmy ještě před první schůzí věřitelů.

S ohledem na podstatu piva...
Jak Eva Sofia Vodičková právnickou mluvou píše, „s ohledem na podstatu specifikovaného majetku je zřejmé, že nelze vyčkat na jeho prodej až do okamžiku konání první schůze věřitelů tak, jak vyžaduje zákonná úprava, neboť by během času reálně došlo k jeho znehodnocení“.

Pivo by se zkrátka zkazilo.

Ještě než se tedy rozhodne, kdo se stane novým majitelem budov, o nichž první zmínku najdeme v kronikách už z roku 1736, nebo veškerého pivovarnického zařízení, budou se prodávat sudy. A může jít o vítanou – hlavně mezi pivními znalci – možnost zakoupit jednu z poměrně známých značek mezi malými regionálními pivovary.

V soudním usnesení z 28. ledna se přesně popisuje, na co se mohou pivaři těšit. Jde o zásoby deseti až osmnáctistupňového piva.

Zkažené koutské pivo. Tradiční pivovar uvízl ve stavu klinické smrti

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Euro.czAutor:Ondřej Stratilík

„Moc ráda bych ti předala klíče, pokud je nemáš, z tvé strany ale zájem není. Hodím ti je tedy alespoň do schránky, abys neříkala, že se tam nedostaneš. Nedá se nic dělat.“ To je část e-mailu, který letos na Nový rok večer dorazil Janě Skálové.

Žena, která vlastní 49 procent společnosti Pivovar Kout na Šumavě, se takto dozvěděla, že většinová majitelka a provozovatelka Gabriela Hodečková podnik zavřela. „Prosím tě tedy alespoň o to, abys poprosila tvé kluky, aby před mrazy zajistili pivovar, kotelnu, kanceláře a čističku,“ píše Hodečková dál.

Skalová, která je s Hodečkovou v dlouhodobém sporu, jenž loni přerostl až do insolvenčního návrhu, hned 2. ledna vyrazila s bývalým sládkem Bohuslavem Hlavsou na prohlídku opuštěného pivovaru.

Našli tu stovky hektolitrů vyrobeného piva. „Bylo zjištěno, že je zde navařené pivo umístěné v tancích, a to 160 hektolitrů desetistupňového, 380 hektolitrů dvanáctistupňového, 90 hektolitrů čtrnáctistupňového – evidentně zkažených, pivo je výrazně kyselé - a asi 15 hektolitrů osmnáctistupňového piva,“ stojí v zápisu, který Skalová se svým právním zástupcem odeslali plzeňskému krajskému soudu.

o je zatím poslední dějství divokého příběhu kolem třetího největšího pivovaru v Plzeňském kraji. Osmnáct let poté, co podnikatel Ján Skala koupil zhuntovanou ruinu a pak tu opět začal vařit kdysi věhlasné ležáky, vládne areálu opět ticho. Zásadní zádrhel přišel se začátkem roku 2017, kdy Ján Skala umřel a majetek rozdělil mezi svou poslední a předposlední partnerku - tedy Hodečkovou a Skalovou.

Jak opustit loď
Přitom když týdeník Euro na podzim 2018 do Koutu na Šumavě vyrazil, tehdy novopečený předseda představenstva Jan Beran působil sebejistě. Alespoň tedy do telefonu, osobní setkání odmítl. Prioritou je zachování výroby a na spadnutí prý je příchod nového vlastníka, který skoupí podíly obou žen a stane se stoprocentním majitelem podniku. Tím zájemcem neměl být nikdo jiný než právě Beran. „Do dvou nebo tří týdnů bude jasno,“ věřil si Beran v říjnu 2018.

Jeho vize ale ztroskotala. Poté co s nabídkou neuspěl, podle svých slov loni na jaře z pivovaru odešel a opakovaně se pokoušel odstoupit ze svých funkcí. „V dozorčí radě končím,“ přidává se Luboš Šiml, který se stejně jako Beran do orgánů společnosti dostal v srpnu 2018. Jenže od té doby valná hromada společnosti neproběhla. A oba muži tak v rejstříku figurují dál.

Pivovar Kout na Šumavě
• 1736: první písemná zmínka o pivovaru
• 1918 až 1938: zlaté časy koutského piva, vyváží se do evropských metropolí
• 1969: ukončení výroby
• 2002: areál získal podnikatel Ján Skala
• 2006: Skala se sládkem Bohuslavem Hlavsou obnovují výrobu piva
• 2017: Skala umírá, pivovar se stává společným majetkem jeho partnerek
• 2018: v srpnu zahájeno insolvenční řízení na návrh spolumajitelky Jany Skalové, provozovatelka Gabriela Hodečková jí prý neplatila nájemné
• 2019: v prosinci došlo k ukončení výroby koutského piva

Jeden z dokumentů v insolvenčním rejstříku, kde Jana Skalová cituje z rozhovoru s Gabrielou Hodečkovou, k tomu uvádí: „Jako menšinová akcionářka insolvenčního dlužníka (jsem) byla vyrozuměna většinovou akcionářkou a členkou představenstva paní Gabrielou Hodečkovou napřed telefonicky a poté e-mailem, že paní Hodečková nebude nadále vést pivovar a zajišťovat jeho provoz, kdy i další člen představenstva pan Beran údajně ukončil svou činnost.“

Týdeník Euro se pokoušel spojit i s Gabrielou Hodečkovou. Její telefon je ale vypnutý a na e-mail dorazila jen automatická odpověď: „Momentálně jsem v pracovní neschopnosti.“ Sdílnější není ani její právní zástupkyně Václava Burianová. S médii prý nemá dovoleno mluvit.

Další smrt
Jana Skalová proto požádala soud, aby pro pivovar co nejdříve určil předběžného insolvenčního správce, který by opuštěný areál prohlédl a rozhodl, jak s majetkem dál. Případnou obnovu zdejší výroby citelně komplikují potíže, které se střádaly v minulých měsících, dluhy a zpřetrhané vazby s odběrateli. Ostatně to Hodečková naznačila i ve svém novoročním dopisu: „Nejspíš ztratíme obchodní síť, což pro nás bude velmi špatné.“

Padesát let poté, kdy dřív výstavní podnik definitivně potopili komunisté, přichází další jeho smrt. Jestli bude pouze klinická, musejí ukázat nejbližší týdny. S každým dalším dnem bude obnova pivovaru náročnější.

Krajský soud v Plzni bude o věci jednat tento týden, vedle rozhodnutí o úpadku se čeká i na to, jestli do Koutu pošle prozatímního správce.

Jisté je zatím jediné. Elán původního sládka Bohuslava Hlavsy, který odtud sice už v roce 2016 odešel do důchodu, ale teď je prý připraven opět převzít kontrolu nad varnou. Podle něj se tu výroba ještě může rozjet.

Pivovar Kout v insolvenci. Tradičního výrobce tíží dluhy

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Euro.czAutor:Ondřej Stratilík

Krajský soud v Plzni vyhlásil insolvenci na konci srpna. Důvodem je neplacení nájemného, dluh pivovaru z 18. století přesahuje milion a půl.

“Z titulu nájmu movitých a nemovitých věcí činí dluh vůči mé osobě 1,56 milionu korun, přičemž je zjevné, že ač dlužník movité věci užívá, provozuje s nimi výrobu piva, užívá i věci nemovité, které tvoří areál pivovaru, nehodlá nájemné platit,” stojí v insolvenčním návrhu, na jehož základě plzeňský soud rozhodl.

Jak vyplývá z insolvenčního rejstříku, za návrhem stojí Jana Skalová, bývala manželka Jána Skaly, který v roce 2006 v Koutu obnovil výrobu. Než na začátku roku 2017 zemřel, připadla část jeho majetku Skalové a část jeho poslední partnerce Gabriele Hodečkové. Ta je nyní i členkou představenstva pivovaru a podílí se na jeho řízení.

“Dlužník (Pivovar Kout, pozn. red.) je povinen hradit mi do každého 15. dne v měsíci předem za pronájem věcí celkem 70 tisíc korun,” popisuje Skalová dále ve svém návrhu, jak dluh vznikl. Upozorňuje i na to, že společnost doteď akcionářům nepředložila účetní závěrku za loňský rok a nesvolala ani valnou hromadu, jak nařizuje zákon.

Podle obchodního rejstříku Krajský soud v Plzni vyhlásil insolvenci na třetí největší pivovar v regionu letos 23. srpna. Tento týden mělo proběhnout první jednání, ale bylo zatím odročeno. Jak totiž vyplývá z dokumentů, Gabriela Hodečková chce Skalové odprodat svůj většinový podíl v pivovaru.

Týdeník Euro se pokoušel spojit jak s Hodečkovou, která ale položila telefon, tak s Janem Beranem, předsedou představenstva Pivovaru Kout na Šumavě. Ani on však dlouhodobě na novinářské dotazy nereaguje. Jen Luboš Šiml, který společně s Beranem tvoří dozorčí radu společnosti, sdělil, že o chybějící účetní závěrce ví a věc se řeší.

Podobnou krizí si pivovar už jednou prošel. Přesně před padesáti lety. V roce 1969 komunisté rozhodli, že v Koutu na Šumavě se přestane vařit. Za obnovením tradice stojí Ján Skala, který nejdříve v roce 2002 získal chátrající areál a před třinácti lety tady se sládkem Bohuslavem Hlavsou varnu znovu rozjeli.

Koutský pivovar: někdo to křísí, jiný to zabije

Publikováno:před rokemZdroj:Euro.czAutor:Ondřej Stratilík

Tradiční koutský pivovar ničí minulost, o jeho budoucnosti se rozhoduje právě teď.
„Pan majitel tenhle podnik miloval,“ začne zhruba čtyřicetiletý muž přemýšlet nahlas. „Ale problém byl, že miloval i ženské,“ dodává polohlasně před oprýskanou branou Pivovaru Kout na Šumavě. I tak někteří zdejší vzpomínají na Jána Skalu.

Pro Koutské tento podnikatel znamená hodně. Když obec nevěděla, co s ruinou věhlasného pivovaru, který komunisté nechali shnít a před padesáti lety zavřít, Skala areál v roce 2002 koupil. A před dvanácti lety se podařilo téměř nemožné. Z nádob umístěných v původním ležáckém sklepě začala opět stoupat pára a sládek založil první várku.

Koutská desítka a dvanáctka se tu vyrábí dodnes. Ovšem několikaminutová návštěva stačí, aby člověk uznal, že takto dobře fungující pivovar nevypadá. A teď nejde jen o oprýskané stěny nebo rozbitá okna. Co zaujme hned, je absolutní ticho, jež tu panuje. Slyšet je psa štěkajícího v dálce, zurčení potoka a muziku, která se line odněkud ze dvora. Tedy všechno jiného jen ne samotnou výrobu.

Poté, co Ján Skala na začátku loňského roku zemřel, nastaly těžší časy. Po podnikateli zbylo pět dědiců z jeho tří vztahů, v představenstvu společnosti se zase žhaví třecí plochy mezi jeho poslední a předposlední partnerkou. Do toho všeho přichází zájemce, který by celý provoz rád koupil, a k tomu musí navíc třetí největší pivovar v Plzeňském kraji bojovat s pomluvami, že ukončí výrobu.

Nevěnuje se práci
Až do letošního srpna předsedala společnosti Gabriela Hodečková. Poslední partnerka Jána Skaly, která se do představenstva dostala loni v lednu jen několik týdnů před Skalovou smrtí. Když ji týdeník Euro oslovil s žádostí o rozhovor, ihned jakékoliv vyjádření odmítla.

Do komunikace se pak vložil Jan Beran. Od letošního srpna předseda představenstva celé akciovky. I on nakonec svolil jen k několika kusým odpovědím. „Naší prioritou je, aby se v pivovaru nadále vařilo pivo,“ prohlásil.

Jeho nástup do společnosti Pivovar Kout na Šumavě je docela zajímavý. Členem představenstva se stal letos 1. srpna, kdy proběhla valná hromada firmy. V pátek 31. srpna pak získal post předsedy představenstva. „Tato změna má být pro společnost vhodná a přínosná pro velké zkušenosti s vedením společnosti,“ stojí v zápisu z jednání. Podle rejstříku Beran figuruje - i jako majitel - v dalších jedenácti firmách.

Během valné hromady na začátku srpna však došlo ještě k jedné zásadní změně. Dva Skalovi synové přišli o členství v dozorčí radě, bývalá manželka Jana Skalová zase o pozici členky představenstva. Její odvolání oficiální dokumenty vysvětlují jako „nutnou personální obměnu, aby v orgánech společnosti figurovaly osoby, které se budou plně věnovat práci pro společnost a které budou mít manažerské dovednosti“.

Jana Skalová se dnes živí jako krejčová ve Kdyni, s novinářskou návštěvou si příliš povídat nechce. Nad svým srpnovým odvoláním jen mávne rukou. „Oni mají při rozhodování 151 hlasů, já 49,“ krčí rameny. A jak se Jan Beran k pivovaru vůbec dostal? Podle ní ho do společnosti přivedl daňový poradce.

Nejdřív zevnitř
Přestože v polovině letošního října na Šumavě vrcholily nejhezčí dny letošního podzimu, koutský pivovar nasvícený ostrým dopoledním sluncem vypadal spíš žalostně. Na zničených stěnách vybydlených budov visí zrezivělé cedulky připomínající, kde byla varna a kudy se chodilo do sladovny. Mrtvolné ticho rozbíjí důchodce s nákupní taškou na kolečkách. „Jdete si koupit pivo? Pojďte se mnou, ukážu vám, kde to je,“ prochází pivovarskou branou.

Na dvoře čeká několik kádí pro spilku a nerezové tanky. Ty zde podle bývalého sládka Bohuslava Hlavsy leží ještě od dob, kdy žil Ján Skala. „Umírá to tady,“ rozhlíží se starší muž, když otevírá velké plechové dveře. „Někdo to křísí, jiný to zabije,“ shrnuje historii pivovaru v uplynulých sto letech.

Vcházíme spolu do historických sklepů, kde právě několik chlapů plní plastové sudy pro zahraniční zákazníky a 1,5litrové lahve. „Kupte si, je dobré. Já jsem byl původně na víno, ale žena mě naučila pít zdejší pivo. Beru šest,“ vytahuje peněženku.

Neradostný stav trápí i Janu Skalovou, která je spolu s Gabrielou Hodečkovou akcionářkou pivovaru. „Pan Skala měl v úmyslu opravovat pivovar nejdřív zevnitř, až by pak tyhle opravy zaplatil, chtěl se pustit i do ostatních věcí,“ přibližuje Skálová byznys plán svého bývalého manžela.

Současné vedení podniku však odmítá, že by žilo jen z toho, co udělal a zaplatil bývalý majitel. Podle Jana Berana čekají firmu v nejbližší době velké investice. Kam a kolik peněz by mělo jít, už ve svých stručných odpovědích neupřesnil.

Přijela k nám inspekce
Vzhledem k tomu, že si nyní na pivovar posvítila Česká inspekce životního prostředí, je ale možné, že místo vylepšení varny nebo nutných oprav jiného vnitřního vybavení bude muset Beran nejdřív investovat do čistírny odpadních vod. Do kanalizace a Koutského potoka protékajícího pivovarem totiž prosakuje znečištění.

A inspektoři nyní prověřují, jestli je tím viníkem právě pivovar. „Do ukončení kontroly nelze říci více informací,“ reaguje Jana Jandová z tiskového oddělení inspekce.

Jak potvrzuje zápis z jednání koutského zastupitelstva z letošního srpna, místní mají o viníkovi ekologické havárie jasno. „Na životním prostředí proběhlo jednání kvůli pivovaru, který vypouští odpad do potoka,“ měl tehdy oznámit starosta Václav Dufiek.

Na jeho slovech se nic nezměnilo dodnes. Když má odpovědět, jaký přínos má pivovar pro obec, pozitivní odpovědi se člověk nedočká. Podle Dufika je spíš podnik přítěží a lidé z něho kdovíjak nadšeni nejsou. Taková reakce překvapí. Většina jiných obcí s pivovarem bere tuhle symbiózu především jako dobrou podporu cestovního ruchu a lákadlo na turisty.

Všechno je ovšem jen kulisou a předvojem pro to, na čem se nyní v Koutě usilovně pracuje. Přestože obě spolumajitelky Jana Skalová a Gabriela Hodečková společnou řeč hledají složitě, do pivovaru by chtěl přijít nový majitel a získat od nich celý stoprocentní podíl. A jak zjistil týdeník Euro, tím zájemcem není nikdo jiný než Jan Beran, současný předseda představenstva.

„To nebudu komentovat,“ odvětí Beran do telefonu. Prý už přišel i s finanční nabídkou. „Do dvou nebo tří týdnů bude jasno,“ věří.

Jana Skalová zatím nad takovými slovy zvedá obočí. Jednak jí vadí, že si prý Beran nenechal udělat odhad hodnoty pivovaru a nabídku odvodil od tržní ceny podniku.

„A rozhodně to nebude otázka několika týdnů. U soudu je žaloba dědiců pana Skaly, kteří žádají svůj podíl. Takže se to musí vyřešit i s nimi,“ upozorňuje Jana Skalová.

Pokud tak má někdo stále pocit, že podnikat v pivovarnictví a mít k dispozici tradiční značku představuje terno, mohl by si někdy zajet na exkurzi do Koutu na Šumavě. Tady kdokoliv velmi rychle prozře. Ani stojící a jakžtakž fungující varna není zárukou klidného byznysu. A když jde navíc o rodinnou záležitost, předčí i tu nejhorší telenovelu o strastech jihoamerických továrníků.

O koutské pivo je zájem i ve světě. Výstav se bude zvyšovat

Publikováno:před 5 letyZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Koutský pivovar, po Prazdroji a Chodovaru třetí největší výrobce piva v Plzeňském kraji, trvale zvyšuje export. Letos vyrobí stejně jako loni 10 tisíc hektolitrů, z čehož polovinu vyveze do 12 zemí. Do tří let chce výstav ztrojnásobit.

„Chceme růst, ale až poté, co budou další peníze. Vše, co vydělám, jde celých devět let do rozvoje pivovaru,“ sumarizuje Jan Skala, majitel pivovaru. Dosud investoval 30 milionů korun, do rozšíření na 30 tisíc hektolitrů piva ročně by potřeboval dalších 20 milionů Kč. „Já ten pivovar vlastně buduji tak, jako to tu bylo kdysi (první pivo se v obci uvařilo v roce 1736, pozn. red.),“ pokračuje. Nejdříve chce mít hotovou technologii a pak opraví budovy.

Minipivovar vyváží nejvíce na Slovensko, které odebírá téměř dva tisíce hektolitrů ročně, ale daří se mu také v Rusku, Spojených státech, Británii, Dánsku, Finsku, Švédsku. „Do všech těchto zemích vývoz trvale roste,“ vypočítává Skala. Vyrábí pouze sudové pivo. „Chtěl jsem kdysi lahvárnu, ale stála fůru peněz. Udělal jsem dobře, protože dneska bych neměl co stáčet, vše je vyprodáno,“ pyšní se Skala. Do budoucna se ovšem téhle vize nevzdává.

Pivovar, který má dlouhodobější vývozní kontrakty, se trvale rozšiřuje. Koupil větší varnu a instaloval výkonnější kotelnu. Musí pořídit další ležácké tanky a rozšířit spilku. Na budově opravil zadní část fasád i střech.

Koutské pivo - desítka, dvanáctka, čtrnáctka a osmnáctka - se v současností čepuje ve stovce hospod po celé republice. Desítku prodává 12 Kč za půllitr a dvanáctku za 17 Kč, základem jsou české suroviny a minerální voda z vlastního podzemního jezera. Areál starého pivovaru koupil Skala v roce 2002.

Koutský pivovar získal ocenění

Publikováno:před 5 letyZdroj:Domažlický deníkAutor:Helena Bauerová

Dvě zlaté medaile získal Koutský pivovar na letošním Pivovarnickém festivale v Táboře.

Po mezinárodních cenách z Francie, úspěších na tuzemské Jarní ceně sládků a stříbrné a bronzové pivní pečeti z předchozích táborských ročníků letos na Zlaté pečeti zabodoval naplno. Odvezl si hned dvě vítězství a stal se tak nejúspěšnějším minipivovarem letošních degustací.

Degustátoři hodnotili 640 vzorků ze 170 pivovarů.
„Jako jediný pivovar jsme uspěli ve dvou kategoriích. Získali jsme dvě medaile za nejlepší pivo v České republice. Snažíme se a je vidět, že naše pivo jde dobře na odbyt. Z každého ocenění máme vždy velkou radost, řekl sládek Koutského pivovaru Bohuslav Hlavsa.

Objekt v žalostném stavu koupil v roce 2001 Jan Skala.
„Splnil jsem si mladický sen mít vlastní pivovar. Ale první roky jsem jenom vyvážel suť a odpadky," hovoří majitel o nelehkých začátcích.
„Ani jsem nevěděl, jak se vlastně pivo dělá, ale přemluvil jsem Bohouše Hlavsu, aby do toho šel se mnou," dodal. Sládek Bohuslav Hlavsa předtím 31 let pracoval v domažlickém pivovaru a díky jeho znalostem se jim podařilo vrátit Koutskému pivovaru zašlou slávu. Společně vyklidili zadní část traktu a vybudovali v něm malou moderní varnu.

Při přestavbě kotelny objevili v zastrčeném rohu starou účetní knihu, která obsahovala i recept na původní koutský ležák. Švabachem ručně psaný text nebylo vůbec jednoduché rozluštit. Nakonec se to ale povedlo, a tak bylo po dlouhé době, v roce 2006, opět uvařeno originální koutské pivo.

„S velkou slávou a pocitem zadostiučinění jsme rozvezli první sudy po okolních pivnicích. Hospodští nám ale hned druhý den volali, abychom si pivo vzali zpátky, že je prý zkažené. Dali jsme jim totiž pivo nefiltrované, tedy kalné a místní ho zkrátka nepřijali. Šéf pak jezdil po hospodách a učil lidi toto pivo pít. Chodil chudák tehdy celý unavený," směje se Hlavsa. V pivovaru uvaří ročně 10 000 hektolitrů deseti, dvanácti, čtrnácti a osmnáctistupňového piva.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.05.06.2020 12:188