Domov důchodců v Libereckém kraji si poprvé uvařil vlastní pivo. Ve Velkých Hamrech si obyvatelé užili nejen chuť světlého ležáku, ale i živou hudbu a společné dopoledne. „Sny se mají plnit,“ usmíval se ředitel, jehož vize se po pěti letech konečně stala skutečností.

V Horském domově Hamrovák ve Velkých Hamrech měli v neděli 27. září zvláštní důvod k oslavě. Poprvé tu ochutnali pivo, které si sami uvařili. Použili k tomu plzeňský slad a žatecký chmel.

Ve společenské místnosti se sešli zdejší obyvatelé. Někdo přišel po svých, jiného přivezli na invalidním vozíku. Zahrála živá hudba a repertoár se k tématu hodil. Škoda lásky, Hospůdko známá nebo právě Jarošovský pivovar, prostě staré dobré hospodské šlágry.

Hlavní hvězdou dopoledne byl ovšem Hamrovák. První pivo, které kdy přímo v domově uvařili. Po půl jedenácté si všichni slavnostně přiťukli první várkou místního světlého ležáku.

„Jsme první domov důchodců v Libereckém kraji, kde se uvařilo pivo,“ usmíval se ředitel Čestmír Skrbek. Nápad nosil v hlavě několik let. „Byl to můj sen už tak před pěti lety. A sny se mají plnit.“

Pivo jako sázka do loterie
Samotný pivovárek je skromný, vybavení se vejde do jednoho koutu. První várka ale stačila na to, aby při nedělní premiéře ochutnal každý, kdo chtěl.

„Je to ležák. Když se uvaří, týden zraje ve velké várnici a potom se teprve stáčí do lahví. Ty jsou pak pět až šest týdnů v chlaďáku. A potom se může pít,“ vysvětlila aktivizační pracovnice Nikola Čížková.

Za samotným vařením stál vedoucí stravování Jiří Pošepný s kolegou. Jedna várka jim zabrala šest až osm hodin, dalších několik týdnů pak museli čekat, co z jejich snažení vznikne.

„Je to sázka do loterie. To pivo buď vyjde, nebo nevyjde,“ smál se Pošepný.

Tentokrát podle reakcí přítomných vyšlo. Aktivizační pracovnice rozdala sklenice a každý dostal vlastní lahev Hamrováku. A „pivovarník“ Pošepný? S čepicí ve tvaru piva na hlavě tančil do rytmu a svou dobrou náladou nakazil i ostatní. „Je to pro zpestření života lidí, kteří tu jsou,“ vysvětlil, proč se do vaření pustili.

Ještě si užít kus pěkného života
Vlastní pivo patří mezi celou řadu aktivit, kterými se personál snaží zpestřit život obyvatelům Hamrováku. Zařízení má podle ředitele 133 klientů a 89 zaměstnanců a během roku pořádá kolem 140 akcí. Funguje tu například pánský a dámský klub nebo takzvaná měšťanská škola.

„Opravdu se snažíme to tady lidem zpříjemnit. Naším heslem je, aby sem lidé nechodili umřít, ale ještě si užít kus pěkného života,“ řekl Skrbek.

To se jim v neděli dopoledne podařilo na výbornou. Hudba potěšila, Hamrovák chutnal a mezi stoly bylo veselo.

Jedna z obyvatelek to shrnula jednoduše: „Co vám budu vykládat, stáří je na nic. Ale že se tu o nás hezky starají, to se musí nechat.“