Pivo se ve Volarech vařívalo už ve středověku, ale později museli volarští odebírat pivo z Drslavic a Prachatic. Opakované snahy 19. století o vlastní volarský pivovar narážely na nevůli vrchnostenských úřadů. K úspěchu nakročilo až dlouhé úsilí skupiny volarských měšťanů v sedmdesátých létech předminulého století. Volarský pivovar, oficiálně založený roku 1875, uvařil první pivo v létě 1879. Poté dvakrát výrazně expandoval a to vždy v souvislosti se železnicí. Poprvé po vystavění železnice do Volar v říjnu 1899, podruhé pak po dokončení sítě šumavských drah a jejich napojení do Bavorska v roce 1910.

Volarské pivo dominovalo nejen hostincům ve volarské kotlině, ale i ve stále širším okolí. Volarský pivovar přečkal i obě světové války, avšak bohužel neodolal plánovitému hospodářství a centralizaci ekonomiky socialistického Československa.

Na volarské pivo se vzpomínalo s nostalgií a obdivem; ústní tradice vykládala direktivní uzavření volarského pivovaru jako důsledek tlaku Prazdroje a Budvaru, jimž malý šumavský pivovar kvalitou svého piva překvapivě konkuroval. Lokální patrioti tak alespoň sbírali a uchovávali pivní láhve s nápisy Buergerliche Brauerai Wallern či Konsumverein Wallern.

V prvních svobodných volbách v roce 1990 se ve volebních programech takřka všech kandidátek objevily snahy obnovit provoz volarského pivovaru. Objekt však nebyl k mání a město po léta řešilo jiné problémy.

V létě 2006 se v Pivovarském parku konal první ročník Volarského pivobraní. Tato slavnost nabídla jak exkurze k varnám a do zdevastovaného interiéru pivovaru, tak divadelní výstupy v duchu Postřižin. Poprvé se také objevuje jakýsi náznak “volarské pivní nostalgie”. V hlavách rozverných mužů klokotá touha koupat krásné ženy v kádích plných domácího volarského piva…

V roce 2007 byla do nového strategického plánu rozvoje města zapracována myšlenka městského restauračního minipivovaru. V srpnu téhož roku nechalo vedení města poprvé uvařit a nalahvovat speciální várku v pivovaru Zvíkovské Podhradí; toto volarské pivo mělo na Volarských slavnostech dřeva jednoznačný úspěch. O rok později vznikla „Volarská zlatá“ neboli originální hořká bylinná lihovina, oblíbený to volarský suvenýr. Várka volarského piva byla v dalších létech několikráte zopakována, přičemž např. v roce 2009, v roce výročí 650 let od první písemné zmínky o Volarech, bylo toto pivo stáčeno do speciálních láhví o objemu 650 mililitrů.

Někteří z volarských nadšenců v minulých létech zkoušeli domácí vaření piva (za všechny zmiňme Martina Jandu s jeho Brixbírem či Václava Sedleckého), ale to už vše zvolna spělo k renesanci volarské pivní tradice.

Počátkem roku 2012 město v exekuční dražbě koupilo zkrachovalý hotel Bobík na volarském náměstí a rozhodlo o obnovení jeho činnosti. Vedle hotelových a restauračních služeb zastupitelé obohatili nabídku a služby hotelu o konopné lázně, galerii a – ano, správně – o hotelový minipivovar. Technologii počátkem léta 2013 dodala firma Pivo Praha, sládkem se stal Milan Maršálek z Plzně, který vařil pivo například v minipivovaru ve Stříbře či ve zlínském hostinském pivovaru U Bizona.

První zkušební várka se vařila ve čtvrtek 1. srpna 2013, v témže měsíci byl hotel Bobík otevřen. Městský hotel Bobík prošel zásadní proměnou a modernizací. Svou nabídku kvality a jedinečnosti staví na propojení výjimečnosti konopných lázní, vynikající hotelové kuchyně a vlastního minipivovaru.

Navštivte Volary, ponořte se do péče unikátních konopných lázní, ochutnejte kuchyni založenou na regionálních produktech, nahlédněte do městské galerie moderního umění a výsledné dojmy z největšího města horské Šumavy poté zapijte originálním volarským ležákem!
Zdroj:Stránky pivovaru Gabretus a volary.eu, 2015

Více na stránkách pivovaru