Název GABRETUS se stal vítězem ankety, které město Volary pořádalo v rámci slavností piva. Nové logo našeho hostinského minipivovárku zpracoval Vít Pavlík.
V novém jméně našeho piva se spolu s obnovenou tradicí pivovarnictví vrací do Volar také tradice keltská. Již staří Římané znali Šumavu a Šumava, jako významný krajinný prvek střední Evropy, je uváděna ve 2.st.n.l. v díle Claudia Ptolemaia. Spolu s Bavorským a Českým lesem bychom ji nalezli pod názvem Gabréta hylé – Pohoří kozorožců… Slovo Gabreta by mělo pocházet z jednoho z keltských jazyků podobně jako slovo Sudéta (Pohoří kanců), nebo Bohemia (dle keltského kmene Bojů)…
Gabréta byla součástí většího celku Hercynského lesa. Tento les, podle Gaia Julia Caesara dlouhý 60 a široký 9 denních pochodů, se měl prostírat podél Dunaje od Bavorska až na Slovensko. Byl opředen mnoha pověstmi a pověrami – žil zde třeba hercynský kanec, kterého Římané, ač ho nikdy neviděli, považovali za nebezpečnější zvíře než lva!
Ve středověku se pro oblast Šumavy zřejmě většinou (a přiléhavě) používal název Les (latinsky Silva) nebo v češtině Hvozd. Český název Šumava se objevuje poprvé až v polovině 16. století. Ještě roku 1679 informuje Bohuslav Balbín, že Silva Gabreta se česky jmenuje Šumava.
Název GABRETUS se stal vítězem ankety, které město Volary pořádalo v rámci slavností piva. Nové logo našeho hostinského minipivovárku zpracoval Vít Pavlík.
Takže nezbývá než keltsky popřát Gabretus go bragh…


Na jednom místě
912 pivovarů
16.269 piv
10.125 pivních zpráv
Sledujte s námi
boom pivovarů
STAHUJTE
mobilní aplikaci
České pivovary
Historie a současnost pivovaru Gabretus
Pivo se ve Volarech vařívalo už ve středověku, ale později museli volarští odebírat pivo z Drslavic a Prachatic. Opakované snahy 19. století o vlastní volarský pivovar narážely na nevůli vrchnostenských úřadů. K úspěchu nakročilo až dlouhé úsilí skupiny volarských měšťanů v sedmdesátých létech předminulého století. Volarský pivovar, oficiálně založený roku 1875, uvařil první pivo v létě 1879. Poté dvakrát výrazně expandoval a to vždy v souvislosti se železnicí. Poprvé po vystavění železnice do Volar v říjnu 1899, podruhé pak po dokončení sítě šumavských drah a jejich napojení do Bavorska v roce 1910.
Volarské pivo dominovalo nejen hostincům ve volarské kotlině, ale i ve stále širším okolí. Volarský pivovar přečkal i obě světové války, avšak bohužel neodolal plánovitému hospodářství a centralizaci ekonomiky socialistického Československa.
Na volarské pivo se vzpomínalo s nostalgií a obdivem; ústní tradice vykládala direktivní uzavření volarského pivovaru jako důsledek tlaku Prazdroje a Budvaru, jimž malý šumavský pivovar kvalitou svého piva překvapivě konkuroval. Lokální patrioti tak alespoň sbírali a uchovávali pivní láhve s nápisy Buergerliche Brauerai Wallern či Konsumverein Wallern.
V prvních svobodných volbách v roce 1990 se ve volebních programech takřka všech kandidátek objevily snahy obnovit provoz volarského pivovaru. Objekt však nebyl k mání a město po léta řešilo jiné problémy.
V létě 2006 se v Pivovarském parku konal první ročník Volarského pivobraní. Tato slavnost nabídla jak exkurze k varnám a do zdevastovaného interiéru pivovaru, tak divadelní výstupy v duchu Postřižin. Poprvé se také objevuje jakýsi náznak “volarské pivní nostalgie”. V hlavách rozverných mužů klokotá touha koupat krásné ženy v kádích plných domácího volarského piva…
V roce 2007 byla do nového strategického plánu rozvoje města zapracována myšlenka městského restauračního minipivovaru. V srpnu téhož roku nechalo vedení města poprvé uvařit a nalahvovat speciální várku v pivovaru Zvíkovské Podhradí; toto volarské pivo mělo na Volarských slavnostech dřeva jednoznačný úspěch. O rok později vznikla „Volarská zlatá“ neboli originální hořká bylinná lihovina, oblíbený to volarský suvenýr. Várka volarského piva byla v dalších létech několikráte zopakována, přičemž např. v roce 2009, v roce výročí 650 let od první písemné zmínky o Volarech, bylo toto pivo stáčeno do speciálních láhví o objemu 650 mililitrů.
Někteří z volarských nadšenců v minulých létech zkoušeli domácí vaření piva (za všechny zmiňme Martina Jandu s jeho Brixbírem či Václava Sedleckého), ale to už vše zvolna spělo k renesanci volarské pivní tradice.
Počátkem roku 2012 město v exekuční dražbě koupilo zkrachovalý hotel Bobík na volarském náměstí a rozhodlo o obnovení jeho činnosti. Vedle hotelových a restauračních služeb zastupitelé obohatili nabídku a služby hotelu o konopné lázně, galerii a – ano, správně – o hotelový minipivovar. Technologii počátkem léta 2013 dodala firma Pivo Praha, sládkem se stal Milan Maršálek z Plzně, který vařil pivo například v minipivovaru ve Stříbře či ve zlínském hostinském pivovaru U Bizona.
První zkušební várka se vařila ve čtvrtek 1. srpna 2013, v témže měsíci byl hotel Bobík otevřen.
Městský hotel Bobík prošel zásadní proměnou a modernizací. Svou nabídku kvality a jedinečnosti staví na propojení výjimečnosti konopných lázní, vynikající hotelové kuchyně a vlastního minipivovaru.
Navštivte Volary, ponořte se do péče unikátních konopných lázní, ochutnejte kuchyni založenou na regionálních produktech, nahlédněte do městské galerie moderního umění a výsledné dojmy z největšího města horské Šumavy poté zapijte originálním volarským ležákem!
Zdroj:Stránky pivovaru Gabretus a volary.eu, 2015
Více na stránkách pivovaru


Městský pivovar Gabretus |
Městský hotel Bobík s.r.o. |
restaurační minipivovar |
Náměstí 325 |
38 451 Volary |
Jihočeský kraj |
2013 srpen |
Martin Jurásek |
Milan Maršálek |
+420 398 990 909 |
+420 777 544 816 |
01627431 / CZ01627431 |
www.hotelbobik.eu |
recepce@hotelbobik.eu |
Uvedené údaje určené pro obchodní styk jsou získané z veřejně dostupných zdrojů - stránek pivovaru, obchodního rejstříku nebo od zástupce pivovaru. |
Novinky
Seznamy
Galerie
Diskuse
Historie piva
Dělění piva
Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za obsah příspěvků a podkladů uvedených přispěvateli. Pokud jste přesvědčeni, že cokoli na stránkách porušuje autorská práva, která vlastníte nebo spravujete, provozovatel po ohlášení dané skutečnosti příslušné dokumenty z webových stránek neprodleně odstraní. V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů mají uživatelé právo žádat změnu nebo smazání osobních údajů, které jsou užívány neoprávněně.
Používání webových stránek a ostatních produktů projektu „České pivo - České zlato“ je podmíněno přijetím souhlasu s využíváním souborů cookies a potvrzením plnoletosti. V případě nesouhlasu s podmínkami stránky opusťte.