V roce 2014 založil břeclavský minipivovar Frankies, nyní se po více jak deseti letech Břeclavan Štěpán Přikryl rozhodl pro velkou životní změnu. Začal studovat vysokou školu a z majitele minipivovaru se stane ergoterapeutem. „Občas v životě udělám radikální řez a změním směr," říká Přikryl.

I zakládání pivovaru před lety pro něj byl krok do neznáma, něco úplně nového. „Nové začátky mě hodně baví. Když se člověk pustí do něčeho nového, hodně se toho naučí a je to dobrodružství," povídá Břeclavan.

Studuje ergoterapii, tedy obor, který je určitým způsobem blízký fyzioterapii. „Je to práce s lidmi, kteří mají nějaký hendikep. Mám teď v plánu, že budu pracovat s dětmi. Začínám program cvičení pro děti, co mají problém s bilaterální integrací (schopnost koordinovat obě strany těla - pozn. red.)," svěřuje se končící pivovarník.

Spolu s Přikrylem končí také sládek pivovaru Adam Jonáš, s nímž Frankies zakládal. „Adamova stopa zůstává v každém pivu," míní majitel minipivovaru. Jonášovy další kroky mají směřovat do velkopavlovického pivovaru Thrills.

Značka Frankies bude pokračovat
Pro pokračování provozu pivovaru už Přikryl našel nástupce. Kamarády Martina Žůrka a Jakuba Kuriála. „Našel jsem někoho, komu pivovar můžu předat. Kdo to bude dělat třeba i lépe, než já. Jsem rád, že značka Frankies bude pokračovat. Pivo je jejich veliká vášeň a jsou v tom zběhlí. Hodně oboru rozumí a už nyní ze začátku začínají dělat kroky, které jsou inovativní oproti tomu, jak jsem to dělal já," povídá Přikryl.

Minipivovarský byznys se podle něj za deset let hodně proměnil. „Když jsem začínal, byl obor hodně v plenkách, bylo to hodně amatérské. Od té doby se všechno hodně zprofesionalizovalo. Vyrostla velká konkurence. Vstupovali jsme do světa, kde bylo klasické pivo, pak byl pivní speciál a tím to haslo. Postupem času se otevřel široký pivní svět. Dneska vznikají nové styly, o kterých před nedávnem člověk ani neslyšel," zmiňuje třicátník.

Hodně složité bylo pro pivovar covidové období. „Byla to rána, spousta gastropodniků to období nepřežila. Gastroscéna před covidem byla neuvěřitelně rozjetá. V covidové době byla okýnka. Všichni se báli, byla velká nejistota, nikdo nevěděl, co bude. Trvalo několik let, než jsme se dostali na stav před covidem. Přežívali jsme díky tomu, že jsme měli fandy, kteří si objednávali pivo domů, chodili nám do těch okýnek. Nadšenci, skupiny i jednotlivci, nás tehdy podrželi. Tím nás zachránili," vzpomíná Břeclavan.

Jako na houpačce
Deset let provozu minipivovaru považuje za neuvěřitelnou zkušenost. „Když má člověk pivovar, není to jen o tom, že se naučí vařit pivo. Rozváží pivo, dělá grafiku, stará se o technologie, je trochu elektrikář, obchodník, údržbář, uklízeč, všechno možné. Každý rok podnikání je neuvěřitelná zkušenost. Je to jako na houpačce. Občas perfektní, občas velmi náročné. Někdy člověk nespí. Myslím si, že to tak má každý," přibližuje Přikryl.

Podnikání podle něj nikdy nekončí. „Člověk tomu věnuje hodně času. I o víkendu. Měl jsem malé dítě a začal jsem studovat vysokou školu, nemohl jsem tomu věnovat tolik času, kolik by si to zasloužilo. To byl taky jeden z faktorů, proč jsem se rozhodl pro změnu," nastiňuje muž.

Příjemná změna
Přiznává, že pivovar ještě neprodal, ale rozhodování už není na něm. „V klidu si můžu sednout na pivo a můžu se věnovat jenom tomu, jak chutná. Pobavíme se s přáteli. Je to příjemná změna," poznamenává.

Netradiční suroviny použil pivovar Frankies pro svůj nejnovější pivní speciál. V Břeclavi uvařili takzvaný kyseláč s rajčaty, solí a bazalkou. Nadšenci pěnivého moku jej mohou ochutnat na víkendových Slavnostech rajčat, které se v sobotu konají v centru Břeclavi. „Už několik let za námi chodí lidé, jestli neuděláme něco s rajčaty. Říkají to spíše jako vtip, protože je to zvláštní kombinace," řekl Deníku majitel pivovaru Štěpán Přikryl.

Letos v Břeclavi od motivačních řečí přešli k činu. Speciál vznikl v pivovaru Frankies, ale na receptuře se podíleli i další sládci původem z Břeclavi, a to Jakub Kurial z pivovaru Kosmix a Richard Antl z pivovaru Parník. „Rajčata dodala lokální firma Fermato. Uvařili jsme regulérní várku, tedy tisíc piv. Dali jsme tam sedmdesát kilogramů rajčat a tři kila bazalky. Sehnat jí takové množství byl docela masakr," podotkl Přikryl.

Pivo dostalo název Pomodoro Specialo. Jedná se o desetistupňový speciál. „Říkali jsme si, že když už něco rajčatového, nebude to jen ležák, který ovoníme rajčaty. Ale když už, uděláme úlet. Pak jsme se modlili, protože je to taková divočina. Byl jsem velice skeptický, ale výsledek je stokrát lepší, než jsem si představoval," míní majitel Frankies.

Pomoc přes pivo. Břeclavský minipivovar Frankies se rozhodl podpořit Ukrajinu v boji proti ruské armádě, která už déle než dva týdny útočí na jejím území. Břeclavští pro zákazníky uvařili nový pivní speciál Idi nahui, Putin! „Název vyjadřuje naše nejbližší emoce, v jakém rozpoložení jsme se tehdy cítili,“ říká majitel pivovaru Štěpán Přikryl.

Ve volném překladu je to vulgární vzkaz: Jdi do p***le, Putine. Jde o narážku na ruský útok na Hadí ostrov v Černém moři, kdy se ukrajinští pohraničníci odmítli vzdát a reagovali odpovědí: „Ruská válečná lodi, jdi do p***le.“ „Převzali jsme to a předělali na Putina, kterého bereme jako hlavního strůjce konfliktu,“ zmiňuje majitel pivovaru.

Přiznává, že tento speciál chtěli původně vydat pod jiným názvem, ale nakonec se rozhodli pro změnu. „Je to dark ale. Tmavé pivo, třináctka, studeně chmelená, svěží. Něco, co si u nás možná běžný člověk pod tmavým pivem nepředstaví,“ říká Přikryl.

Z každých padesáti prodaných litrů věnuje Frankies na Ukrajinu tisíc korun. „Zájem je veliký. V současné chvíli jsme prodali celou uvařenou várku piva, to znamená asi 450 litrů,“ uvádí Přikryl.

Je přesvědčený, že by toho prodali ještě více. Vařit další várku ale nebudou. Jedna je podle Přikryla dar, který je v možnostech pivovaru. Zájemci pivo se vzkazem pro Putina mohou ochutnat v různých podnicích, včetně Brna. „V naší hospodě bude ještě určitě. Speciál si bral i Klub cestovatelů v Brně a další hospody,“ dodává Přikryl.

Netradiční pivo vyrobené mimo jiné z dešťové vody uvařila brněnská společnost Asio, která se zabývá úpravou vody a její recyklací, ve spolupráci s břeclavským pivovarem Frankies. Pivo výrobci pojmenovali Zmoklá sova podle názvu firmy Asio, který odkazuje k latinskému pojmenování kalouse ušatého. ČTK to řekl výkonný ředitel Asio New Michal Plotěný. Pivo vyrobené z vyčištěné dešťové vody ale podle platné legislativy není možné prodávat, dodal.

Účelem je ukázat, že dešťová voda není jen odpad, který najde využití maximálně při zalévání zahrady, uvedl Plotěný. "Po jejím přečištění ji lze používat například pro osobní hygienu, výroba piva už je tak trochu extrém," doplnil.

Firma bude pivo nabízet jako dárek na svých seminářích. Zdarma bude na čepu pravděpodobně také na stavebním veletrhu v Brně, který se uskuteční na konci února.

Zmoklé sovy vyrobili 500 litrů, další várka sice v plánu je, ale pravděpodobně až koncem roku. "Pivovary potřebují od jara do podzimu pokrýt hlavně svou vlastní produkci, takže mají plné kapacity," dodal Plotěný.

Ve spolupráci s pivovarem Frankies z Břeclavi vznikl ležák podle receptury pivovaru, tedy klasický ležák plzeňského typu. Byl použit pouze plzeňský slad, žatecké chmely a kvasnice, jediným rozdílem tedy bylo použití dešťové vody.

Dešťovou vodu firma Asio New čistila především ultrafiltrací. "Jelikož byla voda dost měkká, bylo přidáno trochu vápníku, chutnala potom lépe," uvedl Plotěný.

Vyčistit k pití lze podle něj prakticky jakoukoli vodu, čím je ale znečistěnější, tím vyšší jsou náklady. Čištěním dešťové vody byly odstraněny také některé minerály, jejichž přítomnost v pitné vodě je žádoucí. I proto není vhodná k běžné konzumaci. Po přečištění ale může sloužit pro použití v domácnosti, na praní nebo třeba ke sprchování.

Firma Asio se zabývá čištěním odpadních vod, úpravou vody a její recyklací a skládá se ze dvou částí. Firma Asio New se zabývá zařízeními pro domácnosti, Asio Tech dodává průmyslová zařízení k čištění nebo recyklaci vody.

Jak začal příběh pivovaru Frankies?
Jsme jeden z těch podniků, který vznikl z garáže, kde jsme svoje první pivní pokusy vytvářeli. Oba jsme dostudovali; můj obor byl žurnalistika – mezinárodní vztahy, Adam vystudoval teorii umění a ani jeden z nás se nechtěl svému oboru nějak víc věnovat. Vaření piva byl náš koníček, o víkendech jsme se scházeli v garáži a experimentovali jsme s recepturami. Já jsem si nikdy neuměl úplně představit, že bych chodil běžně do práce, vždycky jsem chtěl dělat věci podle sebe a podnikat, bylo mi celkem jedno v čem. Myšlenka vlastního pivovaru se mi zamlouvala. Možná z části proto, že jsem vůbec neměl ponětí o tom, co to obnáší. K finálnímu rozhodnutí došlo asi v roce 2012, boom minipivovarů byl ještě v začátcích, tak jsme do něj naskočili. Samotné přípravy trvaly asi dva roky.

Radil nebo pomáhal vám někdo v začátcích podnikání?
Rodina pro mě byla a je velkou oporou. Máma byla zásadně proti celému nápadu, a tak mi možná nevědomky dodávala motivaci. Můj táta mi byl vždycky nápomocen, ať už při jednání s úřady nebo při řešení každodenních problémů – hlavně v úplných začátcích se chtě nechtě každý den naučíte něco nového. A oba mě podrželi, když jsem se zrovna hroutil, že to všechno byl stupidní nápad, že zkrachujeme a že skončím na ulici. No a taky jsem objel řadu jiných pivovarů, které sloužily jako inspirace a mí (nyní už) kolegové ochotně poradili.

Jak jste řešili počáteční investici do pivovar?
To byl trochu problém, protože jsem v 25 letech samozřejmě žádné peníze neměl, takže jsem si musel zařídit úvěr. Což se líp řekne, než udělá – banky se zrovna nepřetrhnou, aby půjčovaly poměrně hodně peněz člověku bez jakékoliv podnikatelské minulosti. Rodiče se nakonec zaručili svým domem. A musím říct, že i s takovým ručením nebylo lehké u českých bank úvěr sehnat. Nakonec jsem uspěl u rakouské banky, kde mi vyšli vstříc. Po třech letech fungování pivovaru stále ještě nejsme ani v půlce se splácením dluhů, ale splátky platíme pravidelně, uživíme se a zbývají nám nějaké peníze na investice na rozšiřování pivovaru.

Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR prováděla letos v srpnu rychlý průzkum, podle kterého je nyní v Česku přes 370 minipivovarů. Jak těžké je prosadit se mezi konkurencí?
Narůstající množství konkurence určitě pociťujeme – neustále narážím na piva z nových pivovarů, o kterých jsem nikdy neslyšel. V některých „ochutnávkových“ hospodách už je celkem tlačenka. S odběrem ale problémy nemáme. Od začátku se snažíme nekopírovat ostatní, hledět si svého, dělat co nejlepší pivo, které chutná v první řadě nám a spoléháme na to, že si lidi naše pivo oblíbí a hospodští ho tím pádem budou rádi do svých hospod odebírat. Musím říct, že se nám to docela daří, kladné ohlasy nás ženou dopředu a nalévají nám do žil energii. Samozřejmě občas se člověk neubrání a srovnává se s ostatními, kvalitních pivovarů už je hodně, jejich produkci ochutnáváme a rádi se necháváme inspirovat.

Je minipivovar dlouhodobě udržitelný? Cítíte potřebu stále přicházet s něčím novým?
Pokud si pivovar udrží svou kvalitu, není důvod, proč by se neměl udržet na trhu. Potřebu přicházet se stále novými pivy pociťujeme – ale ne proto, abychom byli za každou cenu originální a noví. Je to pro nás zábava, zkoušíme nové pivní styly, přidáváme do piva ovoce, nové chmely. Vždy máme za cíl uvařit co nejchutnější pivo a nemůžeme se dočkat, až konečně dozraje a budeme moct náš výtvor sami ochutnat. Neženeme piva za každou cenu do extrému, nepřidáváme do něj výtažek z madagaskarského lemura uloveného o svatojánské noci, jenom proto, že je to úlet. Nechceme extrémní pivo, které je chuťově podprůměrné. Chceme pivo, které vypijete a řeknete si „skvělé, chci další“.

V produkci Frankies dnes nabízíte 5 druhů piv včetně těch méně obvyklých jako je ALE nebo IPA. Který vaši zákazníci pijí nejraději? A podle čeho nová piva vytváříte?
V naší stálé produkci jsou snad jen dvě piva, která vaříme stále – klasický ležák, na který nedáme dopustit a tvoří třetinu až polovinu naší produkce a svrchně kvašený Frank APPA, který vaříme v obměnách od začátku našeho fungování. A potom jsou tu desítky druhů, které vaříme – některé jednorázově, některá opakovaně – záleží hlavně na dostupných surovinách, na ročním období a na naší náladě. V létě vaříme třeba lehký svěží ejl, do kterého jsme přidávali limetky, nebo meruňky, které nám vyrostly na zahradě. Na zimu máme nachystaný třeba dvacetistupňový stout, který nám sedm měsíců zraje v dubovém sudu po červeném víně. Fantazii se meze nekladou. Snažíme se naše zákazníky přimět, ať se nebojí experimentovat. Některé druhy zní zvláštně, když nevíte co čekat, ale jsou vynikajicí. Zkuste třeba náš podzimní ejl s pečenou dýní a kořením.

Distribuujete své produkty po celé ČR, případně i do zahraničí?
Hlavní naše odbytiště je Břeclav, Brno, Praha, Bratislava, kam zavážíme přímo my nebo naši distributoři. Zbytek funguje tak nějak, kdo si přijede. A jezdí lidé z celé republiky i ze zahraničí. V současné chvíli nám spíš nezbývá volná kapacita, občas se na někoho nedostane.

Co byste poradil lidem, kteří by si chtěli v budoucnu založit vlastní minipivovar?
Nedělejte to:) Pokud to řeknu srdcaři, který chce za každou cenu vařit pivo, tak mu to bude stejně jedno. Pokud plánujete pivovar čistě jako dobrou investici – s přibývajícím počtem malých pivovarů už to nejspíš není tak skvělá investice, jako to bylo dřív, ale uživit se dá. Jako perspektivní určitě vidím podniky přidružené k pivovarnictví – výroba technologie, prodej surovin, sudů a dalších komplementů – co vás jen napadne. Takových firem přibývá a pokud dělají super produkt, jsou úspěšní.

● Břeclavský pivovar založili nadšenci, kterým už domácí vaření nestačilo.
● Pivovar se kvůli rostoucí poptávce rozšiřoval až na dnešní výstav 1000 hektolitrů.
● Velký zájem je o dvanáctistupňový ležák, který představuje zhruba polovinu výroby.

Pivovar Frankies leží skoro v centru Břeclavi, zastrčený ve dvoře mezi pekařstvím a dalšími obchody. Uvnitř panuje ve středu dopoledne čirý ruch: plní se sudy, vaří pivo, dveře si podávají zákazníci, kteří na rudlech odvážejí sudy piva i bedny s lahvemi. Majitel Štěpán Přikryl nabízí pivo přímo z tanku a při tom vypráví o plánech na vybudování malého posezení a prodejny v přední části pronajaté místnosti s vysokými stropy.

"Vaříme už dva roky a ušli jsme za tu dobu velký kus cesty. Stále si ale připadáme, že jsme na začátku," popisuje neustálý vývoj, jímž jeho pivovar prochází. Pořád je prý co zlepšovat, přikupovat a vyvíjet.

Je až neuvěřitelné, že chod pivovaru s maximálním výstavem 1000 hektolitrů ročně zvládají pouze dva lidé − vedle majitele Štěpána Přikryla, který čím dál více času musí věnovat "úředničině", tu na plný úvazek pracuje už jen sládek Adam Jonáš. A občas vypomáhají brigádníci. Pozoruhodná je i další skutečnost: ani jeden z nich nemá vzdělání v oboru. Například majitel je původně vystudovaný žurnalista. Jak se tedy dostali k vaření piva?

Mají za sebou dva roky příprav. Dřiny. Odříkání. A před sebou vidinu, že svůj minipivovar Frankies napevno zakotví nejen v břeclavských hospodách.

V pondělí odpoledne jej majitel Štěpán Přikryl a sládek Adam Jonáš představili veřejnosti. Na dveřích tak mají oficiální: V provozu. „Trochu se nám ulevilo, ale práce je pořád hodně intenzivní. Začátky pivovaru jsou těžké. Osobně jsem v podnikání nováček, takže se stále rozkoukávám. Je to hodně zajímavá zkušenost, byť jsem do toho vletěl po hlavě," vypráví Přikryl v útrobách nového minipivovaru.

Řada povinností a úkolů se před dvojici zapálených výrobců vynořila „za běhu". Někdy překvapivě. Náročná byla zejména administrativní zátěž. „To je hrůza. Stát hází podnikání klacky pod nohy jak jen to jde. Stavební práce a podobné záležitosti může člověk ovlivnit, ale s podmínkami od státu neudělá nic," líčí Přikryl.

Frankies je zatím pivovar, který nabízí klasický ležák či svrchně kvašené pivo s americkým chmelem. Právě s tímto typem výroby si chce razit cestu na trhu. „Minipivovary ještě pořád nejsou natolik rozšířené, moc si nekonkurují. Většinou mají malý dosah. Zatím jsme si nestanovili, do kolika hospod bychom chtěli dodávat. Asi co půjde. Držíme se stavu tisíc hektolitrů ročně," pokračuje majitel.

Ačkoliv se otevření konalo v pondělí, půllitry naplněné pivem Frankies se již objevily ve dvou hospodách. Na zkoušku. „Odezvy jsou pozitivní," přikývl sládek Jonáš.

„Když lidé řekli, že jim to chutná, bylo to velké povzbuzení. Měli jsme například zahajovací party, kam jsme dodali týdenní várku. Za večer byla pryč," pochvaluje si Přikryl.

Zázemí pivovaru je v Břeclavi v bývalém hotelu Grand. Zájemci mohou pivo ochutnat přímo tam.

V Břeclavi vzniká nový minipivovar. Bude se jmenovat Frankies. Vařit pivo začne v květnu, lidé ho poprvé ochutnají o měsíc později.

Pivaři si mnou ruce. A těší se na nový minipivovar, který rozjíždí v Břeclavi dvojice kamarádů. Vznikne v sále někdejšího hotelu Grand. Po Zámeckém pivovaru tak bude mít okresní město další varnu pěnivého nápoje. Pod značkou Frankies.

„Chceme začít klasikou a dělat dobré pivo. Jde o to uvařit jej tak, aby lidem chutnalo. Až později se chceme zaměřit i na piva, která se v České republice skoro vůbec nevaří," nastínil plány nového minipivovaru jeho zakladatel Štěpán Přikryl.

Na nápad přišel společně s kamarádem Adamem Jonášem. Vaření piva se pro oba stalo vášní. Náklady na splnění jejich snu přesahují dva miliony korun.

„V našem minipivovaru nebude hospoda, ale prodejna. V ní bude možné ochutnat čepované pivo a koupit si jak lahvové, tak sudové. Chceme to tak, aby lidé z prodejny viděli přímo do výroby. Je důležité, aby všichni mohli pozorovat, jak se nejoblíbenější nápoj v České republice dělá," pokračoval šestadvacetiletý pivovarník.

V bývalém Grandu
Sál bývalého břeclavského hotelu Grand každou chvíli obsadí dělníci. Hotovo by mělo být v květnu a tehdy také začnou pivovarníci vařit.

„Naše první pivo by mohli Břeclavané ochutnat už v červnu. Věřím, že technologii budeme mít dobrou. I recepty máme, ale ještě testujeme, co bude nejlepší," přiznal jeden z majitelů pivovaru.

A proč zrovna Frankies? Jako Františci, protože tak si zakladatelé minipivovaru v Břeclavi navzájem přezdívají. „Frankies rovná se dva kamarádi, kteří vaří pivo. Nechceme se limitovat, aby to bylo třeba jen pivo pro mladé, ale aby si ho vychutnal každý," reagoval Přikryl.

Od ostatních se chtějí odlišit zejména svým blízkým přístupem. „Vařiči piva jsou příjemní lidé a v takovém duchu bude i naše komunikace se všemi," dodal s tím, že pro své pivo si plánují vybrat hlavně ty provozy, které dbají na jeho kvalitu.

„Rozjezd není snadný a uvařit dobré pivo není jenom tak. V minipivovaru je spousta práce, není to jen o vaření piva," vzkázal kolegům do Břeclavi jednatel už zavedeného minipivovaru v nedalekém Moravském Žižkově Miroslav Šraga. Přehnanou rivalitu ale odmítá.

Břeclavan Jakub Matuška se na nové pivo těší. „Jsem rád, že se břeclavská pivní kultura obohatí o další piva. Předběžně jsme domluvení, že jejich pivo budeme prodávat. Už jsem měl tu možnost ochutnat a jsou to poctivá piva. Těším se na ně," netajil nadšení majitel jedné z břeclavských kaváren.