Vaření piva v nejstarším českém porevolučním minipivovaru v Chýni u Prahy je pozastavené. Podle Jitky Eichlerové z minipivovaru je důvodem nutná rekonstrukce a s obnovou výroby piva se počítá. Nyní už bývalý sládek chýňského minipivovaru Tomáš Mikulica ČTK řekl, že příčinou jsou spory.

O dočasné odstávce výroby piva pivovar informoval už na konci loňského roku. Rekonstrukce se má týkat technologií i přilehlých prostor. Restaurace je v provozu bez přerušení, točí pivo z Pivovaru Falkenštejn. "Sládka máme sehnaného," řekla tento týden ČTK Eichlerová a dodala, že rekonstrukce je dlouhodobá záležitost.

Mikulica nyní působí jako sládek v Pivovaru Řeporyje. "Řeší se majetkové spory," uvedl Mikulica k situaci v Chýni. Nevylučuje, že v případě dohody by se vrátil. V Chýni vařil mimo jiné světlou desítku a dvanáctku, polotmavou dvanáctku a tmavou čtrnáctku, k tomu sezonní speciály.

První várka piva byla v nejstarším porevolučním minipivovaru Pivovarský dvůr v Chýni u Prahy uvařena v roce 1992. Roční výstav pivovaru činil v předloni zhruba 1500 hektolitrů. Mikulica zde pracoval přibližně čtvrt století.

Minipivovary mají roční výstav do 10.000 hektolitrů, jejich popularita v ČR v posledních letech výrazně stoupá. Před 25 lety fungovala v tuzemsku jen zhruba desítka minipivovarů, dnes jich jsou stovky. Nejstarší český minipivovar je pražský pivovar U Fleků, který byl založen v roce 1499.

Rozvoj podnikání po pádu komunistického režimu přinesl i zásadní změnu jednoho z tradičních českých průmyslových odvětví - pivovarnictví. Zatímco mnohé ze středních a velkých pivovarů nepřežily privatizaci a koncentraci výroby do rukou nadnárodních vlastníků, chopili se příležitosti pivovarští odborníci, milovníci piva, podnikatelé v cestovních ruchu a pohostinství či různí nadšenci, kteří vybudovali několik stovek minipivovarů.

Od první uvaření várky v nejstarším doposud fungujícím porevolučním minipivovaru Pivovarský dvůr v Chýni u Prahy uplyne 25. května 25 let.

Minipivovary, tedy pivovary s ročním výstavem do 10.000 hektolitrů, nemohou co do objemu konkurovat průmyslovým pivovarům. Pokrývají sice asi jen dvě procenta produkce piva v Česku, přesto mají obrovský vliv na pivní kulturu. Nabídly nové pivní styly, například do té doby v Česku takřka neznámá svrchně kvašená piva bavorského či anglosaského typu, mnohé z nich řemeslnou výrobou tradičních českých spodně kvašených ležáků donutily velké pivovary zamyslet se nad kvalitou vyráběného piva a také je inspirovaly k rozšíření sortimentu. Díky minipivovarům vznikly nebo ožily pivovarské restaurace, mnohá doposud zapadlá místa se stala turistickou destinací, začala se pořádat řada nových společenských akcí a pivních festivalů. Minipivovary také často vrátily výrobu piva do míst, kde se dříve pivo vařilo, ať již přímo do objektu zaniklého pivovaru, nebo alespoň do obce či města. Některé vznikly na netradičních místech - například nejvýše položeným minipivovarem se může chlubit krkonošská Luční bouda (1410 m n. m.), v Praze byl zase nedávno otevřen minipivovar na lodi ukotvené na Vltavě.

"Minipivovary konkurují řemeslně vyrobenými produkty. Což platí pro všechny obory, nejen pro piva. Ale nedělejme si iluze, že každý minipivovar dělá dobré pivo. Po řemeslné stránce mají i některé malé pivovary chyby," řekl před časem stavitel a odborník na minipivovary Josef Krýzl.

Podle stránek Pividky.cz je nyní v ČR 346 minipivovarů (a 44 průmyslových pivovarů), předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň letos v dubnu řekl, že minipivovarů je 353. Největší koncentrace minipivovarů je podle Pividky.cz v Praze (33), v Brně (8) a v Plzni (8). Z krajů mají nejvíce minipivovarů Jihomoravský (45) a Středočeský (40). A stále se chystají nové.

Několik minipivovarů však také již zaniklo - stránky Pivovary.info eviduji 23 zaniklých minipivovarů otevřených po roce 1989. Existují i výjimky, kdy minipivovar sice nezanikl, ale díky rostoucí výrobě "přerostl" do vyšší kategorie. Tak se například mezi malé a střední pivovary zařadil původně minipivovar v Úněticích u Prahy. Opačným směrem se vydal například pivovar Herold Březnice, který kvůli obchodním problémům na čas zastavil výrobu a nyní pod novým majitelem vaří objem na úrovni minipivovarů.

Pivovar v Chýni, ve kterém již 23 let vaří vaří nefiltrovaná kvasnicová piva sládek Tomáš Mikulica, však není zdaleka nejstarším fungujícím českým minipivovarem. Tímto prvenstvím se chlubí legendární pražský pivovar U Fleků, který byl založený v roce 1499. A flekovský sládek Ivan Chramosil v roce 1992 uvařil první várku v novém minipivovaru v Chýni.

Nejstarší český minipivovar sází na šeptandu a dobrou pověst.

Středočeská obec Chýně oko návštěvníka ničím zvláštním nezaujme. Místní pivovar ale rozhodně přehlédnout nelze. Je to sice minipivovar s ročním výstavem jen 1500 hektolitrů, budovy bývalého JZD, kdysi součásti kláštera, tvoří ale rozlehlý celek. Pivovar s restaurací, přilehlé pivní lázně a Pivovarská krčma zaměřená zejména na projíždějící cyklisty však k sobě kupodivu nepatří. Poté co se původnímu majiteli přestalo podnikání dařit a zadlužil se, jednotlivé části areálu rozprodal.

Je to potěšující zpráva. Sládek z Pivovarského dvoru v Chýni u Prahy Tomáš Mikulica tvrdí, že kvalita českého piva se zvyšuje. Český trh by přitom podle něho snesl ještě dvě stě dalších minipivovarů.

Počet minipivovarů vzrůstal i loni. Kolik jich český trh ještě snese?
Podle mě jich snese ještě dalších dvě stě. Je spousta velkých měst, v nichž minipivovary vůbec nejsou. Třeba město, které má 30 nebo 40 tisíc obyvatel, klidně snese 
i dva tyto pivovary.

Trh tedy ještě není nasycený?
Není. Otázka ovšem je, kdo ten minipivovar vlastní. Spoustu z nich začínají vlastnit lidé, kteří tomu vůbec nerozumí a kteří to mají jen jako podnikatelský záměr. Jenomže to vyžaduje nejen podnikatelský záměr, ale i fandovství. Trh kolem sebe velmi rychle zahltíte, takže se tomu musíte věnovat. Je to stejné, jako když máte kuchaře, který bude stále dokola vařit stejný guláš a stejný řízek.

Jestliže je trh nenasycený, stále se vyplácí vařit pivo?
Ano, protože návratnost investice je stále ještě do deseti let. Proto je tu ještě prostor k tomu, aby se nové pivovary stavěly.

Poslední dobou počet minipivovarů výrazně vzrostl. Jaká je kvalita jejich piv?
Před dvěma týdny jsme měli sraz českých sládků a letos tam bylo 70 minipivovarů. Ochutnáváme dovezené vzorky, o kterých nevíte, odkud pocházejí. Bylo tam 280 vzorků a já jsem jich za víkend ochutnal asi sto. Ale z těch byly jen dva, které byly špatné. Zbylé byly docela slušné. Třeba před deseti lety byl mezi pivy propastný rozdíl.

Takže kvalita piv se zvyšuje 
a vyrovnává?
Ano. Navíc se na tyto minipivovary nabalují další firmy, které třeba obchodují s kvasnicemi. K dostání jsou různé odrůdy chmele a druhy sladů. Před deseti patnácti lety nic takového nebylo, bylo to takové amatérské. Toto všechno se na kvalitě piv odráží.

Jak si stojíme ve srovnání se zahraničím?
Máme bezkonkurenční ležák. Všechny státy se k nám mohou jezdit učit. Ale 
v ostatních pivech ještě pokulháváme. Německo, Rakousko, Holandsko nebo Belgie mají před námi náskok minimálně čtyřicet let. Když před patnácti lety u nás bylo nějakých 20 minipivovarů, tak jenom v Bavorsku jich bylo skoro tisíc. Dneska tam mnoho minipivovarů zaniká, ale u nás vznikají. Třeba za dvacet let u nás budou také zanikat.