Je spolumajitelem největší chmelařské společnosti nejen v České republice, ale v celé Evropě. Chmelařská jednička se sídlem v Žatci vyrostla na troskách impéria Františka Chvalovského. Lidé, kteří se kolem někdejšího fotbalového bafuňáře a majitele řady potravinářských firem pohybovali, se shodnou na jednom. Kdyby se místo fotbalu věnoval raději byznysu, mohl být dneska v masné branži tuzemskou jedničkou.

Chvalovský měl na čem stavět. Za minulého režimu působil v podniku zahraničního obchodu Koospol, kde obchodoval s masem. Po roce 1990 ovládl řadu tuzemských masokombinátů. Jako blšanský rodák měl přirozeně blízko ke chmelu a patřila mu lounská mlékárna. Jenže v roce 2001 byl Chvalovský obviněn z úvěrového podvodu a jeho firmy skončily v konkurzu. Některých masokombinátů se přechodně ujala finanční skupina J&T, posléze přešly do rukou Agrofertu. Některé jsou definitivně zavřené.

Jiný osud čekal už tehdy silnou chmelařskou větev, opřenou o několik farem. Převzali ji Jiří Smetana a Stanislav Roháček, oba předtím pro Chvalovského pracovali. Dnes vlastní největší chmelařskou společnost v Evropě. Řídí uskupení firem, které chmel pěstují na ploše větší než šest set fotbalových hřišť, zelené hlávky zpracovávají, skladují a prodávají největším světovým pivovarnickým skupinám.

Ze žateckého skladu míří "zelené zlato", jak se vždy vě­hlasnému žateckému chmelu říkávalo, i do takových exo­tických krajin, jako jsou Tanzanie, Svazijsko či Lesotho. Na obalu je vždy napsáno Arix, jméno jejich obchodní firmy.

"Chtěli jsme, aby název začínal na písmeno A, byl krátký a snadno zapamatovatelný. Protože původně jsme se zaměřovali na Ameriku a Rusko, vznikl jako zkratka ze slov American Russian Import Export," vysvětluje spolumajitel a předseda představenstva Arixu Stanislav Roháček. Nejvíce chmele nyní ze žateckého skladu dodávají do Plzeňského Prazdroje. Důležitým odběratelem je také Budějovický Budvar, který jiný chmel než český nepoužívá.

Na 80 procentech plochy pěstujeme odrůdu Žatecký poloraný červeňák, Rolls Royce mezi chmely. V tom, že neděláme nic jiného než chmel, jsme spíše výjimeční.

Rozmach minipivovarů nepolevuje a svědčí také chmelařům. Pochvalují si, že díky tlaku na kvalitu, kterému malé pivovary bezpochyby napomohly, se obecně více chmelí. Módě minipivovarů podlehl i lídr českého trhu s chmelem. Ten svůj si postaví na Božím Daru, nejvýše položeném městě v republice. Božídarský ležák Červený vlk a k němu různé speciály bude vařit sládek z Toronta.
Do chmelnic nedávno vstoupili silní hráči, jako je Agrofert nebo vrcholový manažer Kellnerovy PPF Ladislav Chvátal. V branži jste největší, ještě vás nikdo nechtěl koupit?

Nabídka nepadla. Ví se, že nejsme prodejní. Ale je fakt, že se kolem nás situace mění. Dlouhá léta se nic nedělo, chmel byl na ústupu, až v poslední době se tu objevili velcí hráči. Agrofert koupil Zemědělskou společnost Blšany a s ní i chmelnice. Dnes je asi třetím největším pěstitelem chmele v republice. Druhá největší chmelařská skupina je spojovaná se společností PPF.

Je dnes při velkém zájmu o půdu ještě šance dostat se k dalším pozemkům pro chmelnice?

Dá se říci, že jsme rádi, jaký záběr máme. Čas od času se objeví vlastník, aby nám pozemky, které si od něj pronajímáme, prodal. Půdu nakupujeme po troškách, vlastních máme téměř 64 procent z celé výměry. To je naše výhoda. Máme čtyři farmy a zhruba 400 hektarů, na kterých nepěstujeme nic jiného než chmel. Přesná výměra je každý rok jiná, protože půda si musí odpočinout. Průběžně stavíme nové chmelnice, někde konstrukce naopak rušíme. Na 80 procentech plochy pěstujeme odrůdu Žatecký poloraný červeňák, Rolls Royce ve chmelu. V tom, že neděláme nic jiného než chmel, jsme spíše výjimeční. Většina zemědělců má i jiné plodiny nebo chová dobytek.