Ať už pivo vařili Sumerové v 7. tisíciletí před Kristem nebo později Egypťané, Řekové či Římané a na severu Vikingové nebo na našem území keltští Bójové či germánské kmeny Markomanů a Kvádů, nikdo z nich pivo nechmelil. Umění kořenit pivo chmelem přinesli do Evropy až Slované v době stěhování národů.

Chmelené pivo vařili v dávných dobách východní Rusové, Bělorusové, Ukrajinci a západní Poláci, Pobaltští Slované, Lužičtí Srbové, Veleti i Obodrité, Češi, Slováci i jižní Slovinci, Chorvati, Bosňáci, Srbové, Černohorci, Makedonci a Bulhaři. Tedy spíše Slovanky, protože v těchto prastarých dobách pivo vařily primitivním způsobem ženy a z piva také připravovaly různé pokrmy.

K významnému rozvoji pivovarnictví dochází spolu se šířením křesťanství. Neboť "Liquida non fragunt lentum" (Nápoje postu neruší), jsou nositeli rozvoje pivovarnictví v této době zejména kláštery. Od 12. století přebírají vaření piva do svých rukou měšťané, kterým panovník uděloval právo várečné. Městu Bzenec bylo právo várečné uděleno roku 1384, za vlády Václava IV. Ve 14. až 15. století měšťané sdružovali své finanční prostředky a zakládali společné městské pivovary, ve kterých vařili pivo sládci. V 16. století se rozvíjela výroba piva ve šlechtických pivovarech.

O reformu výroby sladu a piva se zasloužil v 18. století sládek František Ondřej Poupě Sládek František Ondřej Poupě 1753–1805). Na pivovarskou dráhu nastoupil poměrně pozdě, ve svých 35 letech. Na základě zkušeností z cest rozděloval způsob vaření piva na český, používaný v Čechách a na Moravě, dále švábský používaný v Rakousku a Uhrách a „fušerský“, používaný v Německu, Dánsku a Švédsku, kde podle něj "tesař a zedník výrobu piva obstarávají". František Ondřej Poupě v Brně založil první sladovnickou školu a zavedl systematické kontrolování standardů kvality výroby, zřejmě tak předstihnul Evropskou unii a její HACCP (Hazard analysis and critical control points).

V Bzenci byl šlechtický pivovar vybudován v šedesátých letech 17. století a svému účelu sloužil až do začátku 20. století, kdy došlo k jeho zrušení. Na jaře roku Pivovar 1921 zakoupila budovu někdejšího pivovaru od hraběte Antonína Magnise ze Strážnice tělovýchovná jednota Sokol Bzenec za 186.000 Kč a upravila ji na tělocvičnu a divadelní sál, jakoby vaření a pití piva nebylo hezkým sportem i kulturou současně. Na přestavbě se obětavě podíleli téměř všichni členové Sokola a zapojila se do ní i bzenecká vojenská posádka, která zdarma zapůjčovala své potahy na dovoz potřebného materiálu.

Katastrofu našemu pivovarnictví stejně jako veškerému světovému vývoji přinesla druhá světová válka, řada pivovarů byla za války uzavřena a po válce již výrobu neobnovila. Další katastrofou byl prodej pivovarů zahraničním investorům a s ním spojený nástup "moderních" technologií po r. 1989, přímo ranou do týla našemu pivovarnictví bylo velkými pivovary zavedené uplácení majitelů hospod za výhradní točení jejich piva. Postupně zavedená unifikovaná chuť piva se tak stala standardem.

Pivovaru Pod Kněží horou ve Bzenci bylo právo várečné uděleno Celním úřadem Brno v r. 2007. Ojedinělým varním postupem vyrábíme polotmavá piva z moravského ječmenného, pšeničného i žitného sladu, chmele a bylin. Naše pivo je nefiltrované a nepasterizované, osobité vůně i chuti s vysokým podílem živých kvasinek z původního hlavního kvašení, obsahuje vitamíny, minerály a stopové prvky nezbytné pro lidský život.


Naše pivo

Náš pivovar pivo vyrábí vlastním ojedinělým varním postupem, u jehož zrodu, Naše pivo stejně jako u zrodu našeho pivovaru, stál sládek Josef Balounek. Profesní životopis sládka Balounka by si jistě zasloužil knižní vydání, a nebyla by to žádná útlá knížečka. Snad nám, Pepo, bude dopřáno ještě dost času, abychom všechno podrobně sepsali . . . Díky náhodě se učitelem sládka Balounka stal Václav Hák, sládek ze staré školy první republiky. Znalosti a dlouholeté zkušenosti obou sládků se tak zúročují v poctivé plné chlebnaté chuti našeho piva.

Šrotování, vystírání, rmutování, scezování, vaření, spílání a ležení . . .
K vaření piva používáme nejkvalitnější domácí suroviny, sladovaný moravský ječmen a Tršický chmel-moravský, z kterého pramení vysoký obsah buketních látek v našem pivu.

Sladovaný ječmen šrotujeme na sladovou tluč, směs různých sladů v potřebném množství nazýváme sypáním na várku. Sladový šrot smícháme s vodou, směsi říkáme dílo nebo vystírka. Ohřívání směsi na potřebné teploty nazýváme rmutování. Po skončení rmutování oddělíme mláto od sladiny scezováním. Vařením čiré scezené sladiny s chmelem získáme mladinu. Po uvaření mladinu spíláme - chladíme, převádíme na spilku a zakvašujeme. Na spilce nám pivo kvasí v otevřených kádích, a po stočení do sudů zraje mladé pivo v ležáckém sklepě při nízkých teplotách blízkých bodu mrazu.

Výrobní zařízení pivovaru je velmi jednoduché. Tvoří ho nerezová varna, scezovací káď, chladič mladiny, spílací kádě a sudy. Varna současně plní funkci mladinové pánve a vířivé kádě. O to složitější je pomocí tohoto jednoduchého zařízení pivo uvařit. Snad při každé várce nade mnou po celou noc stojí tam někdo nahoře a hlídá ono příslovečné štěstí, aby nezaspalo.

Ojedinělým varním postupem vyrábíme polotmavá piva z moravského ječmenného, pšeničného i žitného sladu, chmele a bylin. Naše pivo je nefiltrované a nepasterizované, osobité vůně i chuti s vysokým podílem živých kvasinek z původního hlavního kvašení, obsahuje vitamíny, minerály a stopové prvky nezbytné pro lidský život.

Ojedinělý varní postup, moravské suroviny a živé pivovarské kvasinky dávají našemu pivu osobitou vůni a poctivou chlebnatou chuť.
Zdroj:Stránky Pivovaru Pod Kněží horou, 2015

Více na stránkách pivovaru