Historie a současnost Pivovaru Bylnice

Technologie pivovaru
Celý pivovar byl zakoupen v Číně. Je umístěn v prvním patře budovy FC TRIODYN Bylnice. Pod pivovarem se nachází hospůdka. Pivovar se skládá z rozvaděče, parního vyvíječe 50Kg páry/hod, dvounádobové varny – vařák, zcezovačka plus nádoba na horkou vodu s funkcí vířivky o kapacitě 700L. V ležáckém sklepě jsou vertikální CK tanky otevíratelné shora o kapacitě 1x700L a 7x1400L. Chlazení tanků je zajištěno dvěma čerpadly, zásobníkem ledové vody o kapacitě 5000L. Chladícím médiem je glykol.
Zdroj:Stránky Pivovaru Bylnice, 2015


Více na stránkách pivovaru

Nejtěžší je sehnat pro vaření piva kvalitní kvasnice

Publikováno:před rokemZdroj:Zlínský deníkAutor:Jarmila Kuncová

Nikdy pivo neměl rád, nechutnalo mu, dopřával si raději víno. Teď sedmačtyřicetiletý Robert Sudický z Brumova-Bylnice na pěnivý mok nedá dopustit. A je to jen pár let zpátky, kdy si také založil vlastní minipivovar nazvaný Pivovar Bylnice.
První várku tam uvařili a vypili 20. února 2015.

„Vždycky jsem byl v podstatě vinař, který neměl pivo rád. Cestu k němu jsem si našel až přes Vratislavice, kde jsem byl na dovolené. Tam jsem ochutnal jejich tamní pivo. Poprvé v životě mi tak zachutnalo, že jsme jej s kolegou začali prodávat a později si postavili vlastní minipivovar,“ říká Robert Sudický.

V bylnickém pivovaru vyrábějí čtyři druhy piv: desítku Podstraňák, světlý ležák dvanáctku Bobův ležák, dvanáctku Jantarový stoják a čtrnáctku IPA. Nejtěžší je podle něj ovšem vymyslet název piva, to dá nejvíce zabrat.

Poté pak dá hodně starostí sehnat kvalitní kvasnice, zajistit si musí sám i chmel či slad. Pivovaru šéfuje sám, má jednoho pomocného zaměstnance a servírku v hospodě, v níž točí pravé bylnické pivo.

Třeba výroba jednoho tanku o obsahu 1400 litrů u nich trvá čtyři až pět týdnů. Podle Roberta Sudického pití piva člověku neškodí, spíše naopak často pomáhá.

„Neumím si představit a říct hranici, kolik by jej člověk měl pro zdraví denně vypít. A kdy jeho pití už zdravé není. Pro zdravého člověka příliš velké omezení neexistuje, ale nesmí být samozřejmě alkoholik,“ podotýká.

Pivo obsahuje hořkou kyselinku, která podporuje chuť k jídlu.

„Může způsobit to, že když si dá pivař pár piv, pak sní všechno, co je v lednici. Pokud se tedy tomu neubrání. Kdo rád počítá kilojouly, tak u piva se jich moc nedopočítá,“ usmívá se bylnický sládek.

Na druhou stranu je podle něj pivo iontový nápoj, který obsahuje alkohol, a s tím by měli pivaři počítat. Ve městě, které se nachází jen pár kilometrů od Slovenska, se bylnické pivo těší oblibě. Stále tam jsou ale i tací, kteří mu nedůvěřují a raději si dopřejí třeba Staropramen.

"Těm, co mají k tomu našemu odpor, ale nakonec přece jen ochutnají, pak přece jen zachutná,“ dodává s úsměvem Robert Sudický.

Odkaz starého Gerharda

Publikováno:před 3 letyZdroj:Pivní agentura

Bylnice je jakési dvojměstí v Bílých Karpatech. V Brumově fungoval od 16. století městský pivovar, který sice přežil obávaný rok 2000, ale krátce po tomto letopočtu byl bez náhrady uzavřen poté, co potupně vyráběl limonády.

Byl jsem překvapen, když mi kamarádka v roce 1982 přivezla z Bylnice, kde sídlila její rodina exotické pivo. Světlá desítka bez etikety (ty se tenkrát tiskly, ale na výčepní piva se nelepily) měla korunku s vyrytým nápisem Brumov. Pivo z kategorie tehdejších Ostrohů, Jarošovů a Podlužanů. O 11 let později jsem zaregistroval ve známé hlučínské pivnici Kuchař pípu s černou 12°Gerhard, která pocházela z brumovského pivovaru. To bylo mé první a poslední překvapení, co mi připravila tato nevábná výšezmíněná provozovna (Kuchař).

V únoru 1999 napadlo v Karpatech hodně sněhu. Tak jsme se vydali s tehdejší přítelkyní od Jelenovské až do Brumova. Tam jsme navštívili tenkrát ještě funkční pivovar. Zrovna zaváděli pivovarskou hospodu. Sklepy ze 16. století, sládci v gumákách a na čepu mimo jiné i vkusná nefiltrovaná 10°. Bohužel euforie neměla dlouhého trvání a podnik o několik let později zanikl.

V mnohem bližším okolí se nalézá značné množství nových minipivovarů tak nevím, proč jsem se rozhodl zrovna pro 200 km vzdálenou Bylnici, kde se nedávno začalo znovu vařit pivo. Snad nostalgie… Nicméně svého rozhodnutí vůbec nelituji.Cesta vlakem poměrně dlouhá se dvěmi přestupy a 50 minutovým čekáním v Hranicích, kde byl na nádraží na čepu jen Radegast 10°(fujtajbl)!

Nádraží v Bylnici vypadalo jako legendární konec světa. Dojem umocňovala též romantická sněhová pokrývka. Tady bych věru pivovar nehledal. Nicméně jsem jej našel. Pivovar Bylnice přímo na místním hřišti. Hned po vstupu do útulného šenku mne kdosi oslovil. Jaká je to výhoda býti protřelou mediální hvězdou. Pan majitel mne znal z filmu Česká pivní válka.

Po cestě mne vyžíznilo, tak jsem vzal zavděk výčepním světlým. Jednalo se o pivo s názvem Podstraňák o stupňovitosti (EPM) asi 10,7°. Tomu říkám poctivá desítka. A ta chuť. Pivo dobře vychlazené s přírodním řízem se skutečně pilo samo. Komplexní chuť, jemná vůně – tak si vskutku představuji poctivý český mok. Někdo by možná namítl, že se v něm objevuje lehká prachová příchuť, mne to však vůbec nevadilo. Stejné kvality byla i 12°Bobův ležák. Byl jsem zvědavý na dvanáctku polotmavou, které se říká Jantarový stoják. Ta byla vyrobena ze dvou sladů – plzeňského a mnichovského, prezentovala v sobě typickou „bylnickou“ chuť a nebyla přehnaně cítit karamelem. Všechna piva, ač nefiltry disponovala též pěknou přírodní barvou a „jiskrou“. Chutná byla i lokální IPA.

Příběh pana šéfa je rovněž zajímavý. Jako vystudovaný potravinář a obyvatel jižní části Moravy byl původně spíše milovníkem vína a konzumace lokálně dostupných sraček typu Géčka, PU a Kozla mu nedělala dobře. Až jednou o dovolené ochutnal vratislavické pivo Konrád. Brzy začal s jeho prodejem v Bylnici, přihlásil se ke studiu pivovarnické školy v Praze na Podskalské ulici a založil vlastní pivovar.

Toto je stručný příběh jednoho pivovárku, který nesporně obohacuje naši pivní mapu. Další svatostánek – tentokrát větší a již dobře zavedený se nalézá v asi 10 km vzdálením Slavičíně.

Minipivovar Bylnice: Zařízení pivovaru překonalo tisíce km a je ,,doma".

Publikováno:před 5 letyZdroj:NašeValašsko.infoAutor:Stanislav Floreš

Pondělí 13.10.2014, 8 hodin ráno, v bylnickém sportovním areálu panuje atmosféra očekávání. Jen pár okamžiků zbývá do příjezdu kamionů. Přivezou kompletní vybavení Bylnického minipivovaru.

8.23 hod. a je to tady. Cesta z Číny do Bylnice je u konce. Tisíce km, nástrahy velkých mořských vln, obavy z útoku pirátů, to vše bylo nutné překonat, aby v Bylnici zavládla radost.

,,Velmi mne překvapil po zveřejnění článku na Našem Valašsku pozitivní a velký zájem o náš minipivovar. Jak jsem již minule řekl, minipivovar byl můj sen, mohu jen doplnit, že pro budoucnost pivovaru a pro naše budoucí zákazníky udělám vše pro jejich spokojenost" řekl Našemu Valašsku Robert Sudický, majitel a sládek v jedné osobě. Ještě dodáváme, že Robert byl na kontrolní cestě v Číně, kde osobně dohlédl na celý pracovní postup a výrobu ,,svého" minipivovaru. To jen dokazuje, že to co říká, stoprocentně platí.

8.49 hod. parta pracovníků začíná vytahovat zařízení z kamionu. ,,Popravdě řečeno, když jsem viděl to velké množství ,,nerezu", myslel jsem si, že toho tolik nebude. 700 litr. varna, 700 litr. tank, 7x1400 litr. tank, 4 přetlačné tanky....." okomentoval situaci jeden z pracovníků.

Co dál. ,,Začne sestavování minipivovaru a vše potřebné pro vaření piva. Ještě potřebujeme nějaká povolení a můžeme začít vařit" dodal Robert Sudický. A kdy budou moci lidé ochutnat tento zlatý a poctivě dělaný mok? No když vše pujde podle plánu tak v průběhu ledna 2015.

Mně nezbývá nic jiného, než popřát Robertovi, ať se dílo podaří a už se těším na jedno orosené. (a nejenom na jedno...)

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.04.2018 09:473