Jak jsme vznikli
Plzeňský Blahovar vznikl transformací nadšení pro věc a postupně získaných domovarnických zkušeností v legalizovaný koníček. Z toho plyne, že pivovar není naší hlavní obživou a můžeme si tedy dovolit vařit hlavně pro radost bez nutnosti dělání kompromisů. Poté co byl objeven vhodný objekt, započala práce s realizací s.r.o. a výstavbou pivovaru.
Na fotografiích vidíte původní stav objektu. Za první republiky zde byla oblíbená pekárna. Místo má tedy i svůj genius loci. Realizace celé myšlenky byla podpořena jak nejbližší rodinou, tak přáteli a s technickou pomocí nemalou měrou přispěl i domovarník Petr Vynáhlovský ze Záluží u Plzně, jemuž na tomto místě patří náš dík.

Náš tým
Vladimír Stuchl – civilním povoláním klinický psycholog a odborný asistent na lékařské fakultě univerzity Karlovy v Plzni. Lásku k pivu měl už jako dítě. Erudici s vařením piva získal jako tzv. domovarník (Homebrewer), tedy domácí sládek. Četné experimenty s recepturami byly doplňovány usilovným studiem odborné literatury české i zahraniční a výměnou zkušeností na odborných fórech. Několik měsíců působil jako hostující sládek v pivovaru Bizon.
Doc. Ing. Ladislav Chládek, CSc. – přední český pivovarský odborník, postavil desítky pivovarů u nás i ve světě. První pivovar postavil v Střední průmyslové škole potravinářských technologií v Podskalské ulici v Praze, která jako jediná připravuje studenty na profesi sládka. Působil jako konzultant při výstavbě technologie pivovaru a poskytuje odborné zázemí zejm. pro vaření piv plzeňského typu.

Výroba piva
Naše pivo vaříme na dvounádobové varně o užitečném objemu 600 litrů a přímém plynovém ohřevu. Výběr surovin a technologického postupu se odvíjí od zvoleného pivního stylu. Slady užíváme hanácké z českých humnových sladoven, ze sladovny v německém Bamberku a nechybí ani slady Maris Otter a Crystal z Anglie. Chmely používáme z celého světa (Česko, Německo, Anglie, USA, Nový Zéland, Austrálie). Vodu bereme z plzeňského vodovodního řádu. Rmutování zahrnuje jak infúzní postupy, tak jednoduchou, dvojitou či trojitou dekokci, případně atypická rmutovací schémata převzatá z německé praxe.
Slad se našrotuje na dvouválcovém mačkači sladu a poté, co je smíchán s vodou, se zahřívá na technologicky významné teploty. Po odrmutování se oddělí tekutá část od mláta ve scezovací kádi a takto získaná sladina se zahřeje k varu. Následně je přidán chmel a vzniklou mladinu nakonec zchladíme na výkonném deskovém chladiči. Poté je mladina spílána do otevřených kvasných kádí o objemu 700 litrů. Dle použitého kmene kvasnic pivo kvasí 2 až 10 dní a po odkvašení zraje v ležáckých tancích o objemu 1000 litrů při teplotě 4°C. Spilky na ležáky a svrchně kvašená piva jsou stavebně oddělené. Mlátem a dalšími odpadními produkty zásobujeme plzeňskou farmu Dvůr Roudná. Pivo je nakonec stáčeno do transportních obalů.

Jsme toho názoru, že pivo do plastu nepatří, takže plníme pouze do sudů a skleněných láhví. Tímto se omlouváme konzumentům, kteří preferují nákup piva v PET lahvích a zároveň děkujeme za pochopení. Svým postojem vyjadřujeme podporu pivní kultuře v naší zemi.
Zdroj:Stránky pivovaru Blahovar, 2014


I přes nadšení a maximální nasazení všech sil jsme dospěli k poznání, že pivovar se při práci dělat nedá a rozhodli jsme se firmu prodat.
Bylo to náročné rozhodování, ale kariéra klinického psychologa je mi přeci jen bližší než kariéra pivovarníka.
Nicméně důležité je, že Blahovar pokračuje nadále pouze v redukované podobě. Můžete se těšit na širší nabídku pivních stylů, kterou tato redukce umožňuje.
Zdroj:Stránky pivovaru Blahovar, 2015

Více na stránkách pivovaru