Spekulace o možném odchodu Budějovického Budvaru, n. p., z restaurace Masné krámy ředitel pivovaru Petr Dvořák jednoznačně odmítl.

Chystaná rekonstrukce hotelu Malý pivovar v Českých Budějovicích, kde se uzavřela pivnice, v níž se točí Budvar, zřejmě podnítila v jihočeské metropoli i spekulace o tom, že známý pivovar opustí i svou restaurační vlajkovou loď – Masné krámy.

Spolu s prvním adventem Budějovický Budvar zahájí charitativní prodej Požehnaného ležáku. Zvláštní várce budvarské vlajkové lodi požehnal Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický a výtěžek z prodeje poputuje Diecézní charitě České Budějovice. Speciální balení bude rovněž zasláno do Vatikánu jako dar Svatému otci papeži Františkovi. Letos bude Požehnaný ležák prodáván v Masných Krámech a ve stánku v Globusu v Českých Budějovicích.

Tento rok bude Požehnaný ležák k dostání výhradně v lahvích. Pivovar chce skrze to podpořit myšlenku, že patří na vánoční stůl.

„Dobré skutky k Vánocům neodmyslitelně patří. Jsem rád, že se nám tradici Požehnaného ležáku v pivovaru daří udržovat a jsem moc vděčný všem, kteří se do tohoto hezkého projektu letos zapojili,“ říká Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Dobročinný projekt Budějovického Budvaru a Biskupství českobudějovického letos probíhá již pošesté. I letos přiložili ruku k dílu zaměstnanci pivovaru a Diecézní charity, kteří společnými silami ležák ručně zabalili a přispěli tak dobré věci. Cílem projektu je každoročně pomoci tam, kde je to zapotřebí. Letos půjde výtěžek z prodeje na podporu Dobrovolnického centra Diecézní charity České Budějovice.

„Velice děkuji Budějovickému Budvaru, že výtěžek věnuje Diecézní charitě. Máme přes sto stálých dobrovolníků a jejich práce je v charitní síti nepostradatelná. Věnují se dětem ze sociálně slabých rodin, tráví čas se seniory nebo nemocnými lidmi. A to vše ve svém volnu a bez nároku na honorář. Jsem rád, že je společně s Vámi můžeme podpořit ve vzdělávání, materiálně zajistit jejich činnost, zafinancovat provoz a vybavení kluboven, a hlavně koordinaci jejich nasazení. Jejich práce si nesmírně ceníme,“ dodává ředitel Diecézní charity České Budějovice Jiří Kohout.

V loňském roce prodej Požehnaného ležáku pomohl Diecézní charitě částkou 262 tisíc korun.

Budějovický Budvar se stal podle Sdružení přátel piva pivovarem roku 2022. Anketa Sdružení přátel piva se koná od roku 1990 a je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu. Každoročně oceňuje nejen nejlepší pivovar, ale i nejlepší piva či nejvýznamnější pivovarské osobnosti.

Na Budějovickém Budvaru pořadatelé ocenili jeho rostoucí produkci, export i spolupráci s minipivovary. Titul získal Budvar již podruhé. V kategorii minipivovar roku zvítězil Pivovar Volt z Jablonce nad Nisou, sládkem roku se stal Martin Palouš právě z vítězného minipivovaru Volt.

Budějovickému Budvaru se daří. V roce 2021 uvařil pivo o celkovém objemu 1,809 mil. hektolitrů a jeho tržby překročily hranici 3 mld. Výrazný podíl na tomto úspěchu měly exportní trhy a fakt, že obliba poctivého českého piva ve světě neustále roste. Národní pivovar v současné době exportuje do více než 70 zemí světa, a tak si českobudějovický ležák vychutnávají lidé například v Kambodže, Kolumbii, Alžírsku nebo v Austrálii. Přitom každá kapka pochází výhradně z Českých Budějovic.

V současné době má budějovický pivovar otevřených více než deset pozic. Nabírá do výroby, logistiky i administrativy. Budvar na jaře navyšoval v průměru mzdy o 8 % procent a o dalších 5 % je bude navyšovat nyní v listopadu. Zaměstnanci pivovaru se navíc mohou těšit z jednorázového příspěvku na energie 10 000 Kč. Letos se Budvar zařadil mezi tři nejlepší zaměstnavatele kraje.

Pivovarem roku 2022 je podle Sdružení přátel piva pivovar Budějovický Budvar z Českých Budějovic. Pořadatelé ocenili jeho rostoucí produkci, export i úspěšná nová piva. Titul získal Budvar podruhé, poprvé to bylo v roce 2013. Minipivovarem roku se letos stal Pivovar Volt z Jablonce nad Nisou, sládkem roku se stal Martin Palouš právě z vítězného minipivovaru Volt. Ocenění pořadatelé předali v prostorách Hotelu Sladovna v Černé Hoře na Blanensku v sále, který dřív býval pivovarskou sladovnou sousedního pivovaru Černá Hora.

Sdružení přátel piva kromě hlavních ocenění předalo i ceny v kategoriích světlé výčepní pivo, kde zabodoval Hektor z řemeslného pivovaru CLOCK, světlý ležák, kde zvítězil Prostě Ležák z pivovaru BadFlash, silné pivo pro piva s více než 13 stupni, kde zabodoval Pimátor 16 Exkluziv z Pivovaru Primátor.

Oceněna byla i tmavá a polotmavá spodně kvašená piva, kde první cenu získal Sv.Norbert Tmavý ležák z Pivovaru Strahov, pšeničná piva, kde zvítězil Primátor Weizen z Pivovaru Primátor, mezi světlými svrchně kvašenými pivy vyhrál Bernard Bohemian Ale z Rodinného pivovaru Bernard, mezi tmavými a polotmavými svrchně kvašenými pivy Torpid Mind, Russian Imperial Stout z Pivovaru BadFlash a nejlepší kyselé pivo podle hodnotitelů vyrábí Rodinný pivovar Zichovec pod názvem Zichovec Sour Passion Fruit 12.

Nejúspěšnějšími pivovary se tak letos staly pivovary Primátor a BadFlash se dvěma zlatými medailemi.

Ani současná ekonomická krize nebrzdí Budějovický Budvar v plánech na budoucí navýšení výroby piva. V těchto dnech zveřejnil záměr stavby nové varny. Ze současných 1,9 milionu hektolitrů piva ročně bude národní podnik schopen vyrobit až 2,4 milionu hektolitrů. Třetí varnu chce pivovar postavit do konce roku 2024.

„Výstavba třetí varny byla vždy součástí projektu investičního rozvoje kapacity pivovaru. Ten začal před čtyřmi lety novým logistickým centrem, po něm novou lahvovou linkou, v roce 2021 novou plechovkovou linkou, rozšířením kapacity sklepa a rozšířením kapacity CK tanků,“ vypočítal generální ředitel podniku Petr Dvořák.

Pivovar myslí na rozvoj a zvyšování výroby i přes některé potíže v oblasti vývozu, kdy na začátku letošního roku ukončil dodávky do Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině. Mezi největší zahraniční odběratele patří Německo, Polsko, Slovensko a Británie.

I díky exportu loni vyrobil rekordní množství 1,9 milionu hektolitrů piva. Zájem stoupá o pivo v plechovkách, stáčecí linka jich dokáže naplnit až 40 tisíc za hodinu. Ředitel Dvořák přesto upozornil, že stavba třetí varny jen odráží výhled na desítky let dopředu. Nejde tedy o reakci na současnou situaci.

„Otázkou není, jestli budeme novou varnu potřebovat, ale spíše kdy začneme se stavbou. To plánujeme na konec příštího roku nebo začátek dalšího,“ poznamenal Dvořák.

Požádají o nové povolení k odběru vody

Hlavní surovinou k výrobě piva je voda. Tu čerpá pivovar z hlubinných artéských studní, nejhlubší měří 300 metrů. Podle hydrologů sahá až k mohutné zásobárně vody ze třetihor. V případě navýšení výroby bude muset Budějovický Budvar zvýšit i spotřebu vody – ze současných 8,5 milionu hektolitrů ročně až o 31 procent.

Podle dokumentu k záměru stavby nové varny, který má redakce MF DNES k dispozici, se na výrobu jednoho litru piva spotřebuje přibližně 4,6 litru vody. Povolení k odběru hlubinné vody končí Budějovickému Budvaru v roce 2024, potom bude muset žádat o nové.

Podle propočtů bude stačit k výrobě až 2,4 milionu hektolitrů piva ročně i současný povolený odběr vody. První ze tří artéských studní vyvrtal pivovar v roce 1922 a byla hluboká 197 metrů. Dnes čerpá Budějovický Budvar vodu z třistametrové studně vyvrtané v roce 2003.

Nová varna bude stát na dvoře pivovaru a částečně zabere i dnešní objekt výrobně-technického zařízení, jehož fasáda je sestavená z takzvaných boletických panelů, které obsahují zdraví nebezpečný azbest. Rozebírání této stavby má provádět za provozu speciální firma za dodržení hygienických předpisů.

Plánovaný nárůst výroby piva se odrazí i na dopravě. Suroviny a výrobky odváží kamiony a nákladní auta od budovy pivovaru směrem na Pražskou třídu.

K záměru, který je uveřejněný na úřední desce kraje, se mohou vyjadřovat instituce a dotčená veřejnost. Se stavbou souhlasí odbor územního plánování města i odbor životního prostředí kraje.

Listopad přinesl další zdražení piva. K výrobcům, kteří navyšovali ceny, se přidal Budějovický Budvar. U půllitru to může znamenat i dvě koruny navíc. Výroba piva je totiž náročná na spotřebu energií.

Ceny energií vzrostly českobudějovickému pivovaru téměř čtyřnásobně. I proto od listopadu zvýšil ceny piva zhruba o deset procent. „Hlavním důvodem jsou ceny energií a ceny obalového materiálu, ceny chmele a ceny především sladu, očekáváme, že půjdou zase o desítky procent nahoru,“ popsal ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Půllitr tak zdražil zhruba o dvě koruny, v některých hospodách však může být nárůst i vyšší. Plánují si navýšit cenu také o další náklady. „Je to elektřina, plyn a ostatní věci, které se nám do těch dvou korun promítnout nemůžou. Hospody musí zdražit víc. Pokud vůbec můžou zdražit, protože úbytek hostů je už teď rapidní,“ řekl majitel restaurace Zlatá Hvězda Jan Dobiáš.

Zdražovat už musely i podniky, které do půllitrů točí pivo jiných značek. Ceny zvedl i největší český pivovar Plzeňský Prazdroj, v průměru o 1,7 koruny na půllitr. V restauraci nedaleko Prahy tak aktuálně stojí 61 korun. „Přenesli jsme do našich jídelních lístků to, o co nám byla cena navýšena, žádná extra marže. Jak jsme nakoupili, tak prodáváme,“ uvedl spolumajitel restaurace La Pastorella Marin Šos.

Vyšší cena by mohla srazit spotřebu
Dráž teď nakupuje většina hospod. V posledních měsících totiž zdražily všechny velké pivovary – v průměru 1,50–2 koruny na půllitr piva. Čepované dvanáctistupňové už ve velkých městech stojí často přes 60 korun.

„Říká se mi to velmi smutně, ale pivo bude dražší. Hladinka v centru Prahy překročí 70 korun už tento podzim. Hospodští už opravdu nemají kde brát. Pivo už levné nebude,“ řekl člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Luboš Kastner.

S vyšší cenou může podle hospodských přijít i nižší spotřeba piva. V té jsou Češi ve srovnání se světem dlouhodobě na prvním místě.

Pivovarem roku 2022 je podle Sdružení přátel piva pivovar Budějovický Budvar z Českých Budějovic. Pořadatelé ocenili jeho rostoucí produkci, export i úspěšná nová piva. Titul získal Budvar podruhé, poprvé to bylo v roce 2013. Minipivovarem roku se letos stal Pivovar Volt z Jablonce nad Nisou, sládkem roku se stal Martin Palouš právě z vítězného minipivovaru Volt. Ocenění pořadatelé předali v prostorách Hotelu Sladovna v Černé Hoře na Blanensku v sále, který dřív býval pivovarskou sladovnou sousedního pivovaru Černá Hora.

Anketa Sdružení přátel piva o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku se koná od roku 1990 a je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu. První část hodnocení je anketní mezi členy sdružení, nejlepší piva pak postoupí do anonymní finální degustace. Sdružení přátel piva má přes 1500 registrovaných členů. Od roku 2003 se začala předávání cen konat pokaždé v jiném pivovaru, Černá Hora je první, kam se předávání cen letos vrátilo, minule se tu konalo v roce 2004. Sdružení vlastní ochranné známky na ocenění Pivovar roku, udělované od roku 2004, MInipivovar roku (od roku 2006) a nově i Létající pivovar roku.

Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich ve svém projevu upozornil na to, že v příštím roce bude chtít vláda pravděpodobně zvyšovat spotřební daň z alkoholu. Ohradil se proti tomu, že pivovarníci za každé zvýšení ceny čelí kritice. "Zatímco když máslo zdraží na dvojnásobek, nikdo to neřeší, ale když pivo podraží o padesát haléřů na půllitru, všichni se do pivovarů pustí, že zbytečně zdražují," uvedl Voldřich. Pivovarníci jsou podle něj nuceni zdražovat, protože mimo jiné zemědělci zvyšují cenu ječmene a rostou i ceny elektřiny.

Předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich uvedl, že spotřeba piva v Česku klesá nejen v celkovém pohledu, ale snižuje se zejména množství piva vypitého v restauracích. "Je to přibližně každé čtvrté pivo, což je špatné, i když okolní státy jsou na tom ještě hůře. V Rakousku je podíl čepovaných piv jen 12 procent a Polsku dokonce pět procent," doplnil Erlich

Sdružení přátel piva kromě hlavních ocenění předalo i ceny v kategoriích světlé výčepní pivo, kde zabodoval Hektor z řemeslného pivovaru CLOCK, světlý ležák, kde zvítězil Prostě Ležák z pivovaru BadFlash, silné pivo pro piva s více než 13 stupni, kde zabodoval Pimátor 16 Exkluziv z Pivovaru Primátor.

Oceněna byla i tmavá a polotmavá spodně kvašená piva, kde první cenu získal Sv.Norbert Tmavý ležák z Pivovaru Strahov, pšeničná piva, kde zvítězil Primátor Weizen z Pivovaru Primátor, mezi světlými svrchně kvašenými pivy vyhrál Bernard Bohemian Ale z Rodinného pivovaru Bernard, mezi tmavými a polotmavými svrchně kvašenými pivy Torpid Mind, Russian Imperial Stout z Pivovaru BadFlash a nejlepší kyselé pivo podle hodnotitelů vyrábí Rodinný pivovar Zichovec pod názvem Zichovec Sour Passion Fruit 12.

Nejúspěšnějšími pivovary se tak letos staly pivovary Primátor a BadFlash se dvěma zlatými medailemi.

Národní pivovar Budějovický Budvar se připojil k iniciativě Zálohujeme.cz. Chce tak přispět k tomu, aby se i v Česku konečně začaly vracet plechovky nejen od piva. „Aktuálně fungující kontejnerový sběr kovových odpadů, tedy i plechovek, pokládáme za nedostatečný,“ říká Robert Chrt, manažer pro strategii a business development Budvaru.

Pijete pivo raději z lahve, nebo z plechovky?
Vůbec nejraději piji dobře načepované pivo v hospodě. Pokud je správně ošetřené, je to nejlepší a nejčerstvější pivo, které můžeme mít. Ohledně lahve či plechovky nemám jasnou osobní preferenci, oba druhy obalu zaručují pivu dobrou ochranu jeho jakosti, plechovka dokonce i před světlem.

Co z toho je ekologičtější? Co ekonomičtější pro firmu? A co pro zákazníka?
Obecně jsou ekologicky nejpříznivější vratné oběhové obaly, tedy lahve, jednorázové obaly, plechovky, pokud jsou vyrobené z recyklovaného hliníku a je zabezpečený jejich výkup a opětovné zpracování, jsou jen o něco horší. Pro firmu i zákazníky jsou ekonomičtější vratné obaly – v případě jednorázových obalů se do prodejní ceny piva samozřejmě promítá plná nákupní cena obalů.

Budějovický Budvar vyvinul se společností Mattoni 1873 tzv. nealkoholický beermix Birgo a „zabalili“ jste ho do papírových multipacků bez lepidla. Je něco podobného možné u piva?
Plechovkové multipacky balíme do papíru napříč celým naším portfoliem výrobků – tedy nejen Birgo, ale i všechna naše budvarská piva. Jde o nový obalový formát, který umí balit naše nová plechovková linka. Tu jsme uvedli do provozu letos v březnu. Papírový přebal nahradil ten z LDPE fólie a ročně tímto krokem ušetříme 85 tun potištěného plastu. Přebal obsahuje 16 procent recyklovaného papíru a je sám o sobě recyklovatelný. Zabalení multipacku funguje na mechanickém principu bez použití lepidla.

Dá se očekávat nějaká převratná novinka v obalech pro pivo? Něco jako před lety Tetra Pak? Nebo pivo navždy zůstane ve skle či v plechu?
Z pohledu ochrany kvality piva fungují skleněné lahve i aluminiové plechovky velmi dobře, jsou vůči pivu inertní a dobře pivo chrání před jeho největším nepřítelem – kyslíkem, oxidací. Na druhou stranu jednorázové skleněné lahve či plechovky mají vysokou energetickou náročnost při výrobě a následně, pokud jsou vyhozeny do odpadu či skládkovány, zanechávají za sebou extrémně vysokou uhlíkovou stopu a doba jejich přirozeného rozpadu je též velmi dlouhá.

A ta novinka?
Již několik let se experimentálně zkouší lahve na bázi papíru, některé s příměsí plastu, jejichž výroba by byla více šetrná k životnímu prostředí a zároveň by se v případě jejího vyhození či skládkování sama rozložila v rozumném čase. Velkou výzvou je samozřejmě zachování parametrů pro ochranu nápoje, kterých dosahují klasické lahve či plechovky. Domnívám se, že hlavními obalovými materiály pro pivo v nejbližších letech zůstanou sklo a hliník, ale poroste snaha o posílení oběhových vratných obalů a o zálohování a navracení jednorázových obalů k novému materiálovému zpracování.

Odkud pocházejí vaše pivní lahve? Dopadly na Budvar důsledky ruské agrese na Ukrajině, kdy tamní podniky přestaly zásobovat Evropu sklem a lahvemi?
Veškeré pivní lahve aktuálně odebíráme od našeho dodavatele v České republice – společnosti O-I Manufacturing Czech Republic, která má sklárnu v Novém Sedle u Karlových Varů. Situaci společně s dodavatelem monitorujeme a řešíme, hlavním tématem jsou zejména vysoké ceny energií, které ovlivňují cenu lahví, ale problém s jejich dodávkami jsme zatím neměli.

Jak vlastně Budějovický Budvar zasahuje do výroby lahví nebo plechovek? Nebo je dostáváte jen jako hotový výrobek pro plnění pivem?
Naše lahve jsou individualizované, protože na sobě mají vystupující logo pivovaru, jsou vyráběné ve formách, které mohou být použité jen pro výrobu našich lahví. U plechovek jde o standardizované plechovky různých velikostí (zejména 330 mililitrů a 500 mililitrů), které jsou následně potištěny designem pivovaru. Technologie výrobců obalů se posouvá dopředu, obecně je vidět trend v poklesu jejich hmotnosti, což je příznivé pro snížení spotřebované energie při výrobě a pro snížení pro uhlíkové stopy. Snahou výrobců je též vyrábět nové obaly z co největšího procenta recyklovaného materiálu, což v případě lahví či aluminiových plechovek lze velmi dobře, protože se tyto materiály dají recyklovat téměř nekonečně. To je parametr, který nás při nákupu velmi zajímá. Aktuálně naše plechovky obsahují 74 procent recyklátu a lahve mezi 70 a 75 procenty.

Pro představu, kolik lahví a plechovek piva naplníte za měsíc, za rok?
Ročně hovoříme o stovkách milionů kusů, přičemž plechovky představují třetinu.

Budějovický Budvar se připojil k iniciativě Zálohujeme.cz. Kdy se Česko posune aspoň na úroveň Slovenska a především ostatních evropských států, kde se skutečně zálohují PET lahve a plechovky?
To nevím, ale věřím, že v nejbližších letech. Aby zálohový systém fungoval, musí být mandatorní a tedy kodifikován státem. Na začátku je tedy nejdůležitější vůle státu a státní správy tento systém zavést. Příprava zálohového systému a jeho nastavení je práce na dva až tři roky. K iniciativě Zálohujeme.cz jsme se připojili proto, že aktuálně fungující sběr kovových odpadů, a tedy i plechovek, přes šedé kontejnery a sběrné nádoby pokládáme za nepostačující. Dle odhadů se z trhu z deseti prodaných plechovek vrátí k materiálovému zpracování pouze čtyři. V evropských zemích, kde fungují zálohové systémy, většinově společně pro nápojové lahve z PET a nápojové plechovky z hliníku, se vrátí ke zpracování devět plechovek z deseti. Rozdíl je to tedy obrovský.

Kolik z vaší výroby zůstane v Česku? A kam nejčastěji dodáváte do zahraničí?
V roce 2021 jsme uvařili a prodali 1,8 milionu hektolitrů piva, z čehož jsme 70 procent vyvezli a 30 procent jsme prodali zákazníkům na českém trhu. Jsme tedy výrazně proexportně orientovaný pivovar. Naším hlavním trhem je jednoznačně Evropa, ta tvoří více než 90 procent našich exportních prodejů. Největším trhem je Německo, následované Polskem, Slovenskem, Velkou Británií, Rakouskem a Švédskem.

Jak se na přepravě a logistice podepisuje současná situace se stoupajícími cenami nejen energií, ale také nafty?
Cena přepravy a logistiky je součástí ceny piva. Vzhledem k rostoucím nákladům, zejména na pohonné hmoty, jsme nuceni platit více našim dodavatelům i v rámci naší vlastní logistiky a následně zvýšené náklady promítat do ceny piva. To vždy nejde v plné míře, ale i tak cena piva roste, což se následně může projevit ve snížené spotřebitelské poptávce. Kromě růstu nás zejména trápí to, že nejsme schopni predikovat další vývoj situace, která je velmi nestálá.

Budějovický Budvar si pořídil tahač na LNG, ale cena této komodity stoupá. Jak tuto investici hodnotíte? Jde především o příspěvek k udržení životního prostředí? Nebo o ekonomickou výhodu na německých dálnicích, kde vozy LNG neplatí mýto.
Tahač na LNG pro naši dálkovou přepravu do Německa je pilotní projekt, který jsme spustili v roce 2022. Při jeho zvažování jsme posuzovali jak environmentální, tak i ekonomický přínos a smysl. Z pohledu environmentálního nás zajímala nižší uhlíková stopa v porovnání s klasickou naftou a v ekonomickém pohledu jsme zvažovali všechny benefity. Tedy dojezd a výsledně nižší cenu za pohonné hmoty na 100 kilometrů, možnost dotace na pořízení tahače, ale i absenci povinnosti platit mýto v Německu.

Zvažujete nákup elektrických dodávek či tahačů?
Rozjíždíme testování elektrovozů pro osobní přepravu, kde prozatím vidíme větší smysl a flexibilitu pro využití tohoto média. Pivo je „těžký“ produkt a pro jeho distribuci obecně potřebujeme vozidla s vyšším výkonem a dojezdem. Do budoucna se možná budeme zabývat využitím elektroaut pro lokální distribuci v oblastech s nižším nájezdem kilometrů, tedy ve městech, a místech s vhodným profilem terénu.

Za váš akční plán ke snížení 20 procent emisí CO2 do pěti let jste získali jako první v republice ocenění Lean&Green Award pro udržitelnou logistiku. Jak se vám ho v současné krizové době daří plnit?
Program Lean&Green je založený na dlouhodobé iniciativě a přístupu firem, které se do něj přihlásily. Současné krizové období neznamená prakticky žádné narušení v plnění tohoto plánu. Cílem je snížit uhlíkovou stopu, pokud uhlíkovou stopu budeme snižovat přes cílená opatření, budeme šetřit i energie a pohonné hmoty a tím i peníze. Krize tedy implementaci opatření a plnění cílů urychlí, nikoliv zpomalí.

Pivo se neobejde bez vody. Ale vody v Česku bývá nedostatek. Jak se s tím vypořádáte?
Vodu pro vaření piva bereme z vlastních artézských 300 metrů hlubokých studní. Vodu čerpáme v souladu s vodohospodářským povolením, které bere v úvahu hydrogeologické poměry v Českobudějovické pánvi. Víme, že voda je cenný zdroj, nechali jsme si zpracovat vodní koncepci, která ukazuje různé scénáře, jak bychom mohli s vodou v budoucnu ještě více šetřit. Jedním z hlavních směrů je udržení provozní vody, tedy té na mytí obalů, či v pastérech, v delším koloběhu, čistění odpadní vody, zlepšení měření a regulace, záchyt dešťové vody pro zálivku zelených ploch. Na druhou stranu nechceme uhnout z cesty, jak pivo vaříme – klasickým českým dekokčním rmutováním a dvoufázovým kvašením a ležením, což vyžaduje o něco více vody.

Co si představit pod pojmem „zelený pivovar“?
Máme krásnou vizi zcela zeleného pivovaru, který bude zeleně žít i vypadat. Pivo chceme vařit udržitelným způsobem. Udržitelnost hraje velkou roli ve všech našich procesech, nicméně mnohdy jde o aktivity, které nejsou navenek vůbec vidět. Chtěli bychom i fyzicky z pivovaru vytvořit "zelené" místo, jehož součástí bude veřejný prostor, který bude zajímavý a atraktivní pro návštěvníky, naše zaměstnance i všechny „Budějčáky“. Pivovar chceme celkově ozelenit za použití zelených fasád a střech, umožnit návštěvníkům se dostat až do srdce pivovaru a zlepšit místní mikroklima.

Robert Chrt (56 let)
Manažer pro strategii a business development národního pivovaru Budějovický Budvar. Vystudoval Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. V devadesátých letech minulého století se zabýval exportním prodejem v segmentu FMCG, později pracoval v bankovnictví. V Budvaru působí od roku 1994, z toho 20 let na obchodních pozicích, aktuálně třetím rokem na pozici manažera pro strategii. Mezi koníčky řadí lyžování, kolo, knihy, cestování. Je ženatý a má tři děti.

Kvůli vysokým cenám energií zdražuje i pivo, připomněl v pořadu Co na to vaše peněženka generální ředitel pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák. Přiznal, že výhledově Češi za oblíbený alkoholický nápoj zaplatí až 70 korun, příští rok to prý ale nebude. „U piva je těžké být pesimistou, bude lépe,“ dodal ve vysílání CNN Prima NEWS.

„Starší lidé pamatují pivo za deset korun, nedovedli si představit, že bude stát 50. Jednoho dne uvidíme pivo i za 70 korun, velmi pravděpodobně v budoucnu, ale ne příští rok,“ uvedl v pořadu Co na to vaše peněženka Dvořák.

Za zlatavý mok si pivaři připlácí už nyní, a to obzvlášť kvůli energetické krizi. „Valná většina nákladů zdražuje o desítky procent, jen elektřina je o desítky milionů vyšší. Koukáme na vstupy i na to, co peněženky lidí snesou. Cena piva je ale v porovnání s jinými nápoji nebo jídly často nejlevnější,“ popsal dále.

Lidé pijí doma
Trhu s pivem nepomohla ani pandemie koronaviru, kdy spousta lidí zůstávala doma. Někteří Češi se do podniků nehrnou ani nyní. „Výhledově se zdá, že budeme víc doma, byť je to obrovská škoda, restaurace je opravdová sociální síť, kde probíráme své problémy, je těžké tam být neupřímný,“ sdělil ředitel pivovaru.

Jako státní podnik Budvar čeká na další případnou pomoc ze strany vlády. „U piva je těžké být pesimistou, bude lépe,“ uzavřel ve vysílání CNN Prima NEWS Dvořák.

Obnovení vývozu Budějovického Budvaru do Ruska není v současné době myslitelné, uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Reagoval tak na dřívější vyjádření ředitele pivovaru Petra Dvořáka, že ve střednědobém výhledu se Budvar na ruský trh potřebuje vrátit, aby nepřišel o ochrannou známku.

Dvořák dříve uvedl, že s Ruskem se podařilo vypořádat všechny dosavadní závazky a pohledávky, které včetně vratných sudů představovaly přes milion eur (více než 25 milionů korun). Budvar letos do Ruska vyvezl zlomek toho, co v předchozích letech.

Rusko patří mezi jeho pět hlavních exportních trhů, na vývozu se dosud podílelo minimálně z deseti procent. Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc, a vyvezl přes 1,3 milionu hektolitrů piva, export stoupl meziročně o 11,3 procenta.
Podle Dvořáka musí pivovar situaci řešit ve střednědobém horizontu, aby nepřišel na ruském trhu o ochrannou známku.

O víkendu také poznamenal, že na ruském trhu řada pivních značek zůstává, a to včetně Anheuser-Busch InBev, který v části světa prodává pivo pod značkou Budweiser.

„Pro budoucnost by bylo velmi riskantní opustit na delší čas ruský trh. Máme i negativní historickou paralelu z roku 1939, kdy Budějovický Budvar opustil v turbulentním předválečném čase americký trh, a přišli jsme tam tak dodnes o naši ochrannou známku,“ řekl.

Ministerstvo zemědělství uvedlo, že rozumí snaze ředitele pivovaru působit jako řádný hospodář, v současné situaci ale nelze o návratu na ruský trh uvažovat. Nekula také zastává jednotné stanovisko české vlády, která ruskou agresi na Ukrajině ostře kritizuje.

„Jsou situace, kdy obchodní a ekonomické zájmy musí ustoupit jednotnému postoji všech zemí, které odsuzují neobhajitelnou Ruskou agresi vůči Ukrajině a zejména zvěrstva páchaná ruskou armádou. Proto si neumím představit za současné konstelace jakákoliv jednání Budvaru o exportu do Ruska a panu řediteli toto vysvětlím,“ uvedl.
Pivovar k vyjádření ministra uvedl, že postoj společnosti k ruskému trhu nemění. „Obnovení obchodních vztahů s ruskými partnery není na pořadu dne, dokud nebude ruská agrese zcela ukončena,“ doplnil Dvořák.

Tržby Budvaru v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině byly ročně zhruba 250 milionů korun. Velkou část výpadků prodeje do Ruska pomohl letos Budvaru nahradit prodej nového nealko piva BirGo.