● Severočeský pivovar Falkenštejn vyrábí v průběhu roku 14 druhů piv.
● Pětina místních zaměstnanců má nějaký handicap.
● Podniku se daří, letos zvýšil objem výroby více než třikrát.
● Majitel firmy plánuje zřídit penzion.

Podnikatel Jan Srb ještě před dvěma lety vlastnil poradenskou firmu. Po 15 letech se rozhodl udělat změnu a stát se sociálním podnikatelem. Otevřel malý pivovar v Krásné Lípě u Rumburka, kde zaměstnává lidi s psychickými problémy.

Pivovar Falkenštejn je natolik úspěšný, že se letos po čtyřech letech fungování rozrostl do druhé budovy. S tím je spojené také více než trojnásobné zvýšení objemu uvařeného piva. Podnikatel plánuje do konce roku nad pivovarským provozem otevřít malý penzion s osmi pokoji a dvěma apartmány.

Obnova pivovarnické tradice
Historický dům na náměstí koupil Jan Srb od města v dezolátním stavu. Objekt zrekonstruoval i díky dotacím. "Počáteční investice do podniku se vyšplhala na 13 milionů korun, dotace činila čtyři a půl milionu," přibližuje majitel firmy.

Malý pivovar a přilehlou restauraci otevřel začátkem srpna roku 2013. Obnovil tak pivovarnickou tradici, která v Krásné Lípě zanikla s koncem druhé světové války. "Z původního pivovaru, který fungoval od druhé poloviny 19. století, už nic nezbylo," přibližuje místní historii Srb, který sice z regionu nepochází, k Českému Švýcarsku si ale vybudoval vztah v dětství, kdy oblast často navštěvoval se svými rodiči.

Pětina pracovníků s handicapem
Pivovar a restaurace zpočátku zaměstnávaly 10 pracovníků, polovina z nich měla mentální handicap. Podniku se postupně začalo dařit, přicházelo více zákazníků a provoz se rozšiřoval. Obsluhu hostů i výrobu piva bylo třeba zrychlit. "Ukázalo se, že je práce nad síly našich handicapovaných zaměstnanců. Později jsem s hrůzou zjistil, že polovinu energie vkládáme jen do toho, abychom tyto zaměstnance uřídili. To bylo neudržitelné," vypráví Srb.

Jeho podnik v současnosti zaměstnává 20 pracovníků, z nich čtyři lidi s různými psychickými i fyzickými problémy. Pracovníci se potýkají například se schizofrenií, maniodepresemi nebo s tím, že podstoupili vážné nemoci, kvůli kterým pobírají invalidní důchod.

Firma neustále roste, tržby činí zhruba 10 milionů korun. "Pivovar má mnohem větší potenciál, stále jsme ještě na začátku," říká spolumajitel.

Srb se před dvěma lety rozhodl zakoupit vedlejší budovu. Svým nápadem nadchl investora, který se stal vlastníkem 40procentního podílu ve společnosti.

Do vedlejší zrekonstruované budovy letos v květnu přesunuli výrobu. "Původně jsme měli kapacitu zhruba tisíc hektolitrů za rok, nyní můžeme za 12 měsíců vyrobit až tři tisíce hektolitrů," dodává Srb. Menší výroba v minulosti stála za tím, že podnik nemohl své zboží příliš distribuovat, 70 procent piva spotřebovali hosté v přilehlé restauraci.

V letní sezoně výroba stačila pokrýt pouze místní výčep. "S větší výrobou můžeme distribuovat dvě třetiny uvařeného piva. Proto jsme také nově zaměstnali obchodního manažera, který se stará o síť odběratelů," vysvětluje Srb. V současnosti mají o pivo ze severu Čech zájem desítky odběratelů, a to hlavně specializované prodejny piv, restaurace a několik penzionů. "Nově spolupracujeme také s pivními velkoobchody, díky nim se naše pivo dostane i do vzdálenějších lokalit, třeba i na Moravu nebo do Opavy," říká Srb. Falkenštejnské pivo nově nabízí také řetězce Makro a Globus v Ústí nad Labem, obchody jej zařazují do nabídky regionálních výrobků.

Prodej nezvyklých druhů piv roste
Mezi výhody malého pivovaru patří podle Srba například to, že může vyrábět různé druhy piv a nabídku pružně obměňovat. Pivovar v průběhu roku vyrábí 14 druhů piv, největší část tvoří spodně kvašená piva. Nejprodávanější je světlý ležák 11°. "Hodně vyrábíme ale i polotmavý ležák nebo speciál − tmavou čtrnáctku. Od loňského roku vaříme stále více svrchně kvašená piva typu ALE a IPA. Podíl těchto piv ve výstavu a v prodejích neustále roste," přibližuje sortiment spolumajitel podniku.

Pivovar připravuje také různé speciály, jako je nakuřované a medové pivo nebo "bock", což je silný ležák německého typu. V nabídce má krásnolipský pivovar také 22° pivo s názvem Náhlá smrt nebo naopak lehčí 9° s názvem Svižný Emil. Nápoj je pojmenovaný po legendárním běžci Emilu Zátopkovi. Veškerá produkce je nepasterizovaná a nefiltrovaná, nápoj si tak uchovává důležité živiny a prospěšné bakterie. Nevýhodou tohoto piva ale je, že nedosahuje takové životnosti jako pasterizované nápoje. "V chladu vydrží ve velmi dobré kondici dva měsíce," dodává Srb.

Na příští rok se pivovar chystá vařit pivo bavorského typu. Mezi další plány patří zprovoznění malého penzionu v prvním patře, tedy přímo nad provozem pivovaru, do konce tohoto roku. Osm pokojů a dva apartmány budou mít kapacitu 30 lůžek.

Chmel z Nového Zélandu
Autorem receptur a výrobních postupů je Oldřich Koza, který vyučuje na pražské střední průmyslové škole potravinářských technologií. Na výrobu dohlížejí dva sládci, kteří jsou shodou okolností bývalými žáky tohoto středoškolského učitele.

"Mají zkušenosti i z jiných pivovarů. Jeden působil nedaleko, druhý k nám přišel z pražské výroby," říká Srb, jehož nejoblíbenějším pivem z nabídky je polotmavá APA se 13 stupni.

Majitel pivovaru společně se sládky pravidelně ochutnává produkty konkurenčních malých pivovarů. "Chceme mít srovnání a zároveň tak čerpáme inspiraci," vysvětluje Srb, který své produkty vyváží také do nedalekého Německa, kde se účastní různých akcí a pivovar tam má také dva stálé odběratele.

Suroviny do podniku putují z Německa a ze Spojených států, ale i z Nového Zélandu, odkud firma získává speciální chmel na výrobu piv typu IPA.

Z poradenství do pivovaru
Podnikatel se k pivovarnictví dostal náhodou. Ještě před dvěma lety se živil prací v poradenské firmě, kterou spoluvlastnil. V roce 2015 svůj podíl prodal a rozhodl se zaměřit jen na vedení malého pivovaru na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor. Předtím totiž pracoval jak na pivovaru, tak v poradenství.

"Necítil jsem dostatek motivace zůstávat v poradenství, pivovar jsem bral jako výzvu. Po čtyřicítce to byla moje poslední šance udělat v životě nějaký zvrat. Nevím, jestli bych za deset let měl sílu udělat podobné rozhodnutí," uvažuje.

Každé podnikání je v začátcích náročné, řídit malý pivovar je podle Srba daleko obtížnější než vést poradenskou firmu. "Provoz pivovaru je extrémně náročná disciplína. V poradenství k práci stačí notebook a můžete začít vydělávat, pokud je vám za vaše rady a zkušenosti někdo ochotný zaplatit. Tak jednoduché to v pivovarnictví není," srovnává podnikatel, který v začátku investoval poměrně velkou částku s rizikem, že pokud firma nepřitáhne dostatečný počet hostů, nebude schopný půjčku splácet.

Společnosti se v severočeském regionu potýkají s nedostatkem kvalifikovaných uchazečů o práci. Do karet místním podnikatelům nehraje ani to, že se region nachází nedaleko hranic s Německem. "Lidé odtud za prací odcházejí do ciziny nebo do Prahy," jmenuje Srb a dodává, že současný tým pracovníků považuje za kvalitní. Kolektiv se svými spolupracovníky budoval téměř tři roky.

Nezávislost na státních dotacích
Firma za čtyři roky svého fungování využila jen několik státních dotací. "Kromě té počáteční dotace jsme za celou dobu provozu využili jen jednu půlroční, která se týkala podpory zaměstnání člověka, jenž byl dlouho zaregistrovaný na úřadu práce," vysvětluje Srb. Pivovar Falkenštejn v současnosti čeká na vyhodnocení své další žádosti o dotaci na pořízení nové technologie pro výrobu piva.

V budoucnu chce být firma na příspěvcích zcela nezávislá. "Není dobré na dotační pomoc příliš spoléhat," upozorňuje Srb. Státní či evropské příspěvky jsou podle něj těžko předvídatelné a administrativně náročné. "Dotační systém je komplikovaný. Pro podnikatele, kteří pracují s nějakým časovým plánem investic, je spoléhání na dotace poměrně rizikové. Doba vyhodnocení, schválení a přidělení dotace bývá zpravidla mnohem delší, než je avizováno v harmonogramu," přibližuje Srb.

Otevřením Křinického pivovaru byla obnovena po mnoha desítkách let tradice vaření piva ve městě Krásná Lípa, jež se nachází na pomezí Českosaského Švýcarska a Lužických hor. Pivovar najdete na zdejším náměstí.

Starý pivovar byl v 60. letech zbourán, a proto jsme se rozhodli přenést výrobu přímo do centra města na Křinické náměstí, do bývalého měšťanského domu, který historicky sloužil jako zájezdní hostinec. K rozhodnutí založit pivovar a vyrábět pivo v tomto severním koutu Čech vedl nejenom blízký vztah zakladatelů k tomuto blahodárnému nápoji, ale také jejich osudová náklonnost k výjimečnému regionu Česko-Saského Švýcarska. Dej bůh štěstí!

Výroba piva
Cíl spoluvlastníků a osmi zaměstnanců je prostý. Mít a udržet vynikající kvalitu piva a v restuaraci skvělou kuchyni a atmosféru. S respektem k tradici a čistotě postupů uplatňovat jen poctivou řemeslnou práci a nepoužívat žádné dodatečné úpravy.

"Snažíme se trvale zajistit pět hlavních věcí. Kvalitní a vstupní suroviny, dále osvědčené recepty a dodržování tradičních technologických postupů, kvalitní technologie, umožňující dokonalou kontrolu nad výrobním procesem, přísné dodržování zásad hygieny a sanitace a mít zapálené lidi, kteří se o pivo starají," sdělil pro Prvnízpravy.cz spolumajitel pivovaru Jiří Rak.

"Spodně kvašené české ležáky vaříme dekokčně dvourmutovým způsobem. Vaříme v 5 hl varně, piva prokvašujeme ve 10hl spilkách a necháváme ho v chladu měsíc dozrávat v 10hl ležáckých tancích. Slad nakupujme v tradiční české rodinné sladovně, s klasickou humnovou technologii výroby sladu s převahou ruční práce. Chmelíme zejména žateckým poloraným červeňákem. Vodu čerpáme z řádu – díky čistotě prostředí Českého Švýcarska a malé tvrdosti je voda bez jakýchkoli dalších úprav vynikající pro vaření piva. Kvasnou kulturu používáme živou z okolních větších pivovarů," prozradil nám nejmladší sládek v Česku Martin Meltzner, který vystudoval Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Podskalské v Praze.

"Můj profesor Oldřich Koza, který je zkušený a respektovaný pivovarský odborník, mě vede z pozice vrchního sládka a dohlíží nade mnou, než se stanu úplně samostatným. Jinak jsem se z Prahy už sem přestěhoval," dodal Martin Meltzer, jehož jím uvařené pivo ochutnali i jeho rodiče.

"Tatínek vlastně může zato, že jsem sládek. Když jsem si vybíral střední školu, tak mi ji navrhl," zavzpomínal Martin Meltzer.

Nu a jaká jsou piva na čepu v restauraci na náměstí v Krásné Lípě ...
Světlý ležák Falkenštejn 11°
Řezaný ležák Falkenštějn 12°
Tmavý speciál Falkenštejn 14°
Pšenice (Weizen) 12°

Od příští soboty 2. listopadu si v Křinickém pivovaru můžete dát nejlepší pivo z festivalu svrchně kvašených piv ALEfestivALE 2013.
Podzimní ALE Falkenštejn 13° měl v sobotu 26.10. předpremiéru na ALEfestivaALE v Kocourovi ve Varnsdorfu. Hlasujícím lidem chutnal nejvíc a uspěl i v konkurenci takových es jako domácí pivovar Kocour či hostující Pivovar Zvíkov, Antoš ze Slaného, pivovar Matuška, Radniční minipivovar Jihlava, náchodský Primátor atd.

Upozornění: nemáme ho uvařeno moc, vypit bude nejspíše v průběhu listopadu:-)

V Krásné Lípě na náměstí je od tohoto víkendu otevřen Křinický minipivovar a to ve stylovém prostředí starého měšťanského domu. Po více než půl století se tak ve městě opět obnovila tradice pivovarnictví. Pivo se jmenuje Falkenštejn.

Na webu Ústeckého kraje o tom informovala Dana Štefáčková z obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko.

V polovině června bylo zahájeno vaření piva a od 2. srpna je veřejnosti otevřen také pivovarský lokál, jenž nabízí hostům příjemné nekuřácké prostředí, ve kterém je možné výrobu nejenom vidět, ale také cítit.

Křinický pivovar v Krásné Lípě je založen jako sociální podnik a byl spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného operačního programu. Obsluhu a pomocné práce tak mohou zajišťovat i lidé se zdravotním hendikepem.

V podniku se vaří v malých objemech a tradičním řemeslným způsobem. Pivo je čerstvé, nepasterované a nefiltrované, s obsahem kvasinek, ve kterém jsou uchovány všechny výživné a zdraví prospěšné látky. K zahnání hladu se nabízí jednoduché, ale kvalitní menu, založeno na produktech místních farmářů a výrobců.

Při výrobě piva je kladen důraz na kvalitu a správné vyladění chuti jednotlivých druhů piv, a proto je základní nabídka omezena na užší sortiment piv českého typu, které budou příležitostně doplňovány speciálem. V srpnu je na čepu Falkenštejn světlý ležák 11°, Falkenštejn černý speciál 14°, Falkenštejn řezaný ležák 12° a Falkenštejn polotmavý ležák 12°.

Hosté mohou porovnat, jestli je lepší Falkenštejn řezaný sládkem do tanku, nebo vařený přímo jako polotmavý. Který bude více chutnat, ten bude ponechán v základní nabídce.

Pivovar Na Rychtě v Ústí připravuje pivo Jordán
U příležitosti otevření pivovaru sládek také uvařil pšeničný svrchně kvašený Falkenštejn 11° s bylinkami. Do tohoto piva byly vyluhovány sušené listy meduňky a hlavně květy z usušené i čerstvě natrhané lípy. V Krásné Lípě tak bude k prodeji i lipové pivo

V Krásné Lípě na Děčínsku otevřel nový malý pivovar s plánovaným výstavem kolem 1000 litrů. Na čepu má pět piv včetně speciálu, které bude střídat. Řekl to jednatel Křinického pivovaru Jan Srb. Díky podpoře z dotace v pivovaru pracují i postižení.

Pivovar na jejich zaměstnání spolupracoval s místí Agenturou Pondělí, která s postiženými dlouhodobě pracuje. "Mají handicap různého typu. Budou pracovat v úklidu nebo jako číšnice," uvedl.

Pivovar točí pět piv značky Falkenštejn, světlou jedenáctku, polotmavou a řezanou dvanáctku, tmavou čtrnáctku a pšeničný speciál s příměsí lípy a meduňky. "Speciály se budou měnit, bude nejspíš jiná nabídka v létě a jiná v zimě. Jinak máme spíše konzervativní portfolio," řekl Srb. Do budoucna se počítá i s využitím pivovarského sálu. "Máme také lokál se 60 místy, kde se vaří jednoduchá jídla," uvedl.

Křinický pivovar je druhým na Děčínsku. V posledních čtyřech letech se v kraji otevřelo pět nových malých pivovarů. V roce 2009 obnovili tradici vaření piva Kahan v Mostě, právo vařit pivo ale město získalo už v roce 1273. Vloni tam uvařili 650 hektolitrů. V témže roce vznikl ve Varnsdorfu pivovar Kocour.

O rok později se otevřel minipivovar Na rychtě v Ústí nad Labem. Má kapacitu 1000 hektolitrů ročně a od uzavření pivovaru vařícího pivo Zlatopramen v Krásném Březně na konci roku 2011 je to jediné místo v Ústí, kde se vaří pivo. V roce 2011 otevřely hned dva pivovary v Litoměřicích - Koliba a Labuť. Větší Labuť uvaří ročně kolem 600 hektolitrů tří stálých druhů piva a několika speciálů.

V Ústeckém kraji vznikl nový minipivovar. Sídlí na náměstí v Krásné Lípě a nabídne tři druhy piv s názvem Falkenštejn. Světlý 11° ležák, řezaný dvanáctistupňový ležák a černý 14° speciál zrají v tancích od půlky června a o víkendu je poprvé ochutnají hosté pivovarské restaurace

"Pro pivo jsme hledali název, který bude mít vazbu k regionu Českosaského Švýcarska a bude srozumitelný jak pro Čechy, tak pro Němce. V Saském Švýcarsku je Falkenštejn známý pískovcový útvar ve skalním masivu Schrammsteine, na české straně jsou to romantické pozůstatky skalního hradu u Jetřichovic," přibližuje jeden ze zakladatelů společnosti Křinický pivovar Jiří Rak.

Křinický pivovar zatím počítá s výrobou do tisíce hektolitrů piva za rok. Produkce bude zaměřená na tradiční spodně kvašené ležáky.

"Naším záměrem není vařit široké portfolio pivních druhů. Chceme mít dva základní druhy a k tomu příležitostně nějaký speciál," popsal další ze společníků a provozní manažer pivovaru Radim Burkoň.

Pivo zatím jen v pivovarské hospodě
Garantem kvality podle něj bude vrchní sládek Oldřich Koza.

"Je to zkušený a respektovaný pivovarský odborník, který pivo vaří přes 30 let. Bude dohlížet na výrobu piva a připravovat jednotlivé recepty," poznamenal Burkoň.

Pivo Falkenštejn bude zatím čepovat pouze lokál Křinického pivovaru, který je spojený přímo s technologickou částí pivovaru.

"V budoucnu počítáme i s malou regionální sítí odběratelů našich piv, hlavně z řad hoteliérů a restauratérů na obou stranách hranice," přiblížil Burkoň další plány.

První srpnový víkend se spustí pípy Křinického pivovaru v Krásné Lípě na náměstí. V ležáckých tancích už zrají od poloviny června uvařený světlý ležák 11°, polotmavý ležák 12° a černý 14° speciál. Všechny druhy nesou jednotný název Falkenštejn.

Po více než dvou letech přípravných prací bylo zahájeno vaření piva a po uzrání prvních várek bude od 2. srpna veřejnosti otevřen také pivovarský lokál, jenž nabídne hostům příjemné nekuřácké prostředí, ve kterém bude možné výrobu nejenom vidět, ale také cítit. Křinický pivovar je založen jako sociální podnik, a tak obsluhu a pomocné práce budou zajišťovat také lidé se zdravotním hendikepem.

Pivo Falkenštejn vaříme v malých objemech a tradičním řemeslným způsobem. Pivo bude čerstvé, nepasterované a nefiltrované, s obsahem kvasinek, ve kterém budou uchovány všechny výživné a zdraví prospěšné látky. K zahnání hladu pak nabídneme jednoduché, ale kvalitní menu, jež bude založeno na produktech místních farmářů a výrobců.

Při výrobě piva klademe důraz na kvalitu a správné vyladění chuti jednotlivých druhů piv, a proto bude základní nabídka omezena pouze na užší sortiment piv českého typu, která budou příležitostně doplněna speciálem. Na srpen chystáme světlý 11° ležák a černý 14° speciál. Z nich rovnou do tanku sládek v ideálním poměru nařeže 12° polotmavý ležák. Současně polotmavou 12° i uvaří a můžete tak porovnat, jaké pivo bude lepší. Které Vám bude víc chutnat, to si ponecháme v základní nabídce – řezané, nebo polotmavé...
Výběr speciálů si ponecháme jako překvapení!