Novinky a zajímavosti ze světa piva

Na čepu čtrnáct piv, na pódiu Mňága a Žďorp nebo Václav Noid Bárta. I to nabídne v sobotu 15. července 34. ročník Slavností svijanského piva.

Třetí červencovou sobotu mají skalní fanoušci již stabilně vyhrazenu pro nejstarší a jedny z největších pivních slavností v republice. Také letošní, 34. ročník Slavností svijanského piva se na koupališti ve Svijanském Újezdě uskuteční v obvyklém termínu 15. července. Od 13.00 na něm bude návštěvníky čekat nejen zajímavý hudební program, ale hlavně téměř kompletní nabídka svijanských piv a nepřeberné množství kulinářských specialit, včetně pivní zmrzliny.

Oblíbená akce, kterou na koupališti na kraji Českého ráje společně pořádá Pivovar Svijany a obec Svijanský Újezd, si za více než tři dekády své existence vybudovala stálou základnu fanoušků. Jako na jeden z vrcholů českého léta se ni pravidelně sjíždějí tisíce hudby a piva milovných návštěvníků z celé republiky, kteří si až do pozdních nočních hodin užívají hudebního programu na dvou pódiích. Letos je do Svijanského Újezdu mohou přilákat třeba skupiny Mňága a Žďorp, Gaia Mesiah a Argema či jména jako Miro Šmajda, Václav Noid Bárta a Tereza Mašková, kteří vystoupí na velkém centrálním pódiu v areálu koupaliště. Na vedlejším kamenném pódiu jim budou sekundovat například Děda Mládek Illegal Band nebo Prague Queen.

Vedle hudebního programu hosty ve Svijanském Újezdě jako vždy čeká také celá řada doprovodných akcí pro celou rodinu. Slavnosti svijanského piva by si nicméně neměli nechat ujít zejména milovníci piva, zvláště toho svijanského: z více než stovky píp jich za zvýhodněnou cenu poteče celkem patnáct.

Novinkou letošního roku bude speciální edice sezónního kroužkovaného ležáku Svátek – Slavnostní Svátek, který exkluzivně pro Slavnosti dozrával v sudech celých šest měsíců. Na čepu vedle něj nebude chybět prémiový ležák 450, „svijanský klenot“ Šlik nebo nejsilnější svijanské pivo – svijanská Dvacítka, všechny (kromě 450 a Slavnostního Svátku) za příznivou cenu pětatřiceti korun. Dospělým návštěvníkům nabídne vítané ochlazení také speciální pivní zmrzlina, vyrobená z letošní novinky Pivo přímo ze sklepa a Svijanského Vozky yuzu a bergamot.

Nealkoholická sekce bude vedle oceňovaných míchaných nápojů z nealkoholického piva − Svijanský Vozka černý rybíz a limetka a Svijanský Vozka yuzu a bergamot – zastoupena limonádami Svijanela se čtyřmi různými příchutěmi.

Pivní nadšenci si na Slavnostech budou moci i letos na řízených degustacích vyzkoušet, jak náročné je povolání pivního degustátora. Při degustaci se budou snažit rozpoznat jednotlivá svijanská piva a prokazovat, v jaké kondici jsou jejich chuťové buňky. Dokonalou techniku čepování a péči o pivní hospodářství jim během dne několikrát (ve 14:00, 16:00 a 18:00 hodin) předvedou svijanští mistři čepování Jiří Bittner a Klára Habrová a naučí je správně čepovat hladinku, šnyt, mlíko nebo řezané pivo. Pro ostatní bude vedle hudby zárukou příjemně stráveného dne bohatá nabídka občerstvení a řada nejrůznějších atrakcí, stánků, kolotočů a houpaček.

Jako suvenýr z letošních Slavností si budou moci hosté ze stánku s dárkovými předměty odvézt třeba designovou patentní lahev se Svijanskou Dvacítkou, novinku PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA v elegantní embosované lahvi, speciální „slavnostní" Plechovky (nejen) pro chlapy, pivní sklo, některé z mnoha druhů limitované edice triček, bund a cyklodresů a nespočet dalších vítaných pivařských drobností.

Autem, vlakem, autobusem
Svijanský Újezd se nachází asi tři kilometry od sjezdu z dálnice D10 na Příšovice (exit 67 km). Pro obec jsou Slavnosti vždy velkou událostí, na jejich organizaci se podílí prakticky celá vesnice, která je i letos je na akci velmi dobře připravena. Přímo ve Svijanském Újezdě budou moci řidiči osobních vozů využít dvě velkokapacitní parkoviště pro osobní vozy, jedno směrem na Pěnčín, druhé směrem na Svijany. Z důvodu plynulého provozu v obci bude po dobu konání Slavností svijanského piva pouze jednosměrný provoz. Parkovné za osobní vůz je 50,- Kč, za karavan 100,- Kč.

Z Liberce, Jablonce nad Nisou, Turnova, Mladé Boleslavi a Mnichova Hradiště budou přímo na místo konání Slavností svijanského piva vypraveny i speciální autobusy za zvýhodněné ceny. Těm, kdo se na Slavnosti rozhodnou dopravit raději vlakem, pořadatelé doporučují vystoupit na stanici Příšovice. Z ní jsou to do Svijanského Újezdu jen zhruba čtyři kilometry pěšky a není možné zabloudit – na Slavnosti od nádraží každý rok míří davy hostů. Aktualizované možnosti dopravy autobusem přímo do Svijanského Újezdu nebo vlakem na zastávku Příšovice budou zveřejňovány na webu Slavností svijanského piva: www.slavnostisvijanskehopiva.cz.

Vstupenky na Slavnosti svijanského piva jsou v předprodeji v síti Ticketportal za 450 Kč (400 Kč na ISIC kartu), na místě bude platit jednotná cena 500 Kč. Pro děti do 15 let a držitele průkazu ZTP/P je vstup zdarma.

Slavnosti jsou tu již třetinu století
Slavnosti svijanského piva letošním ročníkem vstupují do druhé třetiny století své existence. Za posledních třiatřicet ročníků si vzpomínky na neopakovatelnou atmosféru v areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě odvezly celkem už statisíce hostů. „Navzdory svému jménu ovšem Slavnosti rozhodně nejsou jen o pivu, i když o něj jde samozřejmě především. Celý rok se těšíme, až si užijeme tu skvělou atmosféru před pódii a setkání s lidmi, z nichž si řada už ani neumí představit, že by slavnosti vynechala,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

„Když jsme je v roce 1990 ve Svijanském Újezdě poprvé pořádali, byla to asi první akce tohoto druhu. Vůbec by nás tenkrát nenapadlo, že by se na ní někdy mohly setkávat tisíce lidí a že by na ně jezdily ty největší hvězdy,“ řekl před lety František Horák, česká pivovarská legenda a někdejší ředitel Pivovaru Svijany, který stál před třiatřiceti lety u zrodu akce. „Příběh Slavností je tak vlastně dost podobný úspěchu svijanského pivovaru. Od samého počátku je provázelo stejné nadšení a patriotismus, jaké stály i za zmrtvýchvstáním pivovaru o deset let později,“ dodal.

Na Slavnostech vystoupily například skupiny Olympic, Tři sestry, Krucipüsk, Wohnout, Walda gang, MIG 21, Mňága a Žďorp nebo Žlutý pes. Ze sólistů stojí za zmínku mimo jiné Marta Kubišová, Eva Pilarová, Petra Janů, Věra Martinová, Jitka Zelenková, Debbi nebo Marie Rottrová, stejně jako třeba Václav Neckář či David Koller.

Zatím poslední, 33. slavnosti svijanského piva, které se konaly po dvouleté „covidové“ přestávce, přivítaly více než čtyři tisíce návštěvníků. Na velkém centrálním pódiu je od časného odpoledne až do pozdních nočních hodin provázela hudební produkce sahající od folku přes country až po psy-core v podání písničkářů Pokáče a Barbory Polákové a skupin Rangers – Plavci, Dymytry, Rimotris, České srdce a Jiří Schelinger Memory Band. Další účinkující se o jejich dobrou náladu postarali na vedlejším kamenném pódiu. „Po dvouleté pauze jsme si loni dali záležet a věřím, že jsme všem hostům ukázali, že nad správně ošetřované a natočené pivo není. A že léto, zábava a naše pivo jdou skvěle k sobě,“ řekl Roman Havlík.

Nepasterizovaný ležák z Chotěboře je chloubou Železných hor. Že nevíte, kde je Chotěboř? Přeci v Železných horách.

Chotěboři chybí asi jen 900 trvale přihlášených lidí, aby město počtem obyvatel dosáhlo pěticiferného čísla. Když do Chotěboře přijedete, poznáte, jak se lidem dýchá v nadmořské výšce přes 500 metrů nad mořem a pokud se zastavíte v průmyslové zóně u moderní budovy, do které můžete vstoupit, nasajete ještě zvláštní vůni, která doprovází výrobu moku, ke kterému potřebujete slad, chmelové granule, vodu k tomu zařízení, ve kterém se mimo jiné vaří pivo.

Původně měl mít nový pivovar v Chotěboři výstav 10 tisíc hektolitrů ročně. Ale už po dvou letech tady zjistili, že je to málo. Proto nejdříve rozšířili technologii na 15 tisíc a později na současných 25 tisíc hektolitrů. Již od samého začátku se Pivovar Chotěboř specializuje na nepasterizovaná piva a za ta sbírá ocenění téměř jedno za druhým.

Svojí produkcí 25 tisíc hektolitrů ročně se počítá zdejší pivovar v městě Chotěboř v Železných horách mezi malé pivovary. Nicméně strukturou technologie se řadí mezi tzv. průmyslové pivovary. Není to tedy žádný hybrid spojený s restaurací, jak známe mnohé další minipivovary u nás, ale klasický pivovar, který zásobuje nejen svůj region, ale dokonce má obchodní zástupce v Praze a Středočeském kraji, v Jihočeském kraji, v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, Jihomoravském a Olomouckém kraji, v Ústeckém kraji a dodává se i do ciziny. Tou cizinou je Slovensko, ale i jeden odběratel je ve Švédsku.

„Pivovar je nový, Vždyť se začal stavět až v tomto století a doslova na volné louce. Byl postavený na konci prvního desetiletí dokonce za několik měsíců a už v roce 2009 jsme uvařili první várku. Pokud si vzpomínám, tak to byla naše nepasterizovaná desítka. Jsme tak trochu unikát. Sice spadáme výstavem mezi minipivovary, ale vaříme moderní technologií české klasické ležáky,“ řekl při prohlídce pivovaru návštěvníkům zástupce sládka Luboš Vrána.

Pivovar při výrobě používá moderní čidla, elektronické dávkovací váhy a počítač, který hlídá vstupy, výstupy a provoz. Ale na druhou stranu zde nenajdete známé CK tanky, tedy tanky s řízeným kvašením. V Chotěboři totiž používají klasické otevřené kvasné kádě. Sice to vyžaduje důkladnější sanitaci, ale podle znalců pivo kvašené řízeně v CK tancích není zdaleka tak dobré jako v otevřených kádích.

V Chotěboři stáčejí Světlé výčepní pivo Originál, Světlý ležák Prémium, Polotmavý ležák Polo a nealkoholické pivo Patron. Do restaurací a na párty pak ještě dodávají sudové pivo Světlý ležák 11 Na.Ex a sudové pivo Světlý nepasterizovaný ležák Chotěboř Plus. V pivovaře používají oblíbené KEG sudy a pro velkoobchody tu mají i stáčecí linku do lahví a stáčecí zařízení do PET obalů. Ochránci životního prostředí jistě uvitají následnou informaci, že pivo se v Chotěboři nestáčí a ani tu nechtějí stáčet do plechovek.

„Sladovnu nemáme. Tím nám odpadla velká starost, protože udělat dobrý slad není nic jednoduchého. Takhle si pivovar naší velikosti může u dodavatelů slady vybírat. Slad putuje zvenku potrubím do zdejších dvou desetitunových sil. Toto množství vydrží pivovaru na měsíc,“ vysvětlil Luboš Vrána.

„Můžete si všimnou i pytlů s praženým, německým a pšeničným sladem. To, protože zásobujeme i tzv. „létající pivovary. To jsou zákazníci, kteří si u nás objednají várku piva podle jejich receptury. My jim pivo podle nich uvaříme, oni si celou dávku odvezou a prodávají pod svojí značkou,“ dodala obchodní ředitelka a jednatelka Věra Schmittová.

„Pokud se týká naší vlastní výroby, my dáváme přednost českému sladu několika typů z Olomouce, tedy z Hané, a žateckému granulovanému chmelu odrůdy „Poloranný červenošpičák“. A vyplácí se nám to. Pravidelně získáváme prestižní ocenění například Česká chuťovka a další cenné diplomy. Na to, že v našem pivovaru pracuje i s obchodníky celkem 17 lidí, děláme pořádný kus práce,“ vysvětlila chod podniku, který řídí, Věra Schmittová.

Budova samotného pivovaru je architektonicky strohá. Najdeme ji při vjezdu do chotěbořské průmyslové zóny. Její výrazná a nepřehlédnutelná silueta u hlavní silnice je sama o sobě výborným reklamním poutačem. Velkorysé prosklení části provozu s pivovarnickými varnami umožňuje zvenčí nahlédnout do samého srdce pivovaru. I prohlídka interiéru stojí za to. Navazující technologie kvašení, zrání, filtrace a stáčení piva využívají současných technických možností řízení, monitorování a chránění přírodních kvasných procesů řídí z velké části počítač. Ovšem bez lidského přičinění by zdejší pivo nemělo tzv. duši. To vše si ale nenechávají zdejší pro sebe. Na objednání v pivovaru můžete absolvovat i odbornou exkurzi.

„Chtěli jsme, aby návštěvníci Dne otevřených dveří u nás po prohlídce pivovaru hned neodcházeli a měli důvod tu ještě chvíli zůstat a tak se zrodila gastronomická soutěž. Účastníkům soutěže tu připravíme kotlíky a hořáky, přijede odborná porota vedená známým šéfkuchařem Jaroslavem Sapíkem a pak každý návštěvník má v tento den možnost prohlédnout si pivovar, ochutnat několik druhů piv a zúčastnit se jako laický porotce soutěže o nejlepší guláš. Náš Den otevřených dveří se stal událostí měsíce října, kterou si nenechají ujít místní i přespolní návštěvníci," pochlubila se Věra Schmittová ve společenské místnosti, kde jsme na stěně napočítali 52 diplomů a plaket, které získal v krátké historii pivovar Chotěboř.
Pro zviditelnění piva z Chotěboře slouží i „Den otevřených dveří“ spojený se soutěží o nejlepší guláš.

Úplné uvolnění po covidových restriktivních opatřeních v roce 2022 přispělo k výraznému růstu prodejů piv Plzeňského Prazdroje v zahraničí. Celkem pivovar loni vyvezl rekordní bezmála 2 miliony hektolitrů piv, což představuje meziroční nárůst téměř o 13 procent.

„Loňský rok byl skoro všude po světě ve znamení znovu otevření restaurací a barů a opětovného nadechnutí trhu po covidových letech. To mělo za následek spolu s rostoucí oblibou našich piv v zahraničí, že se naše zahraniční prodeje loni meziročně zvýšily. Dařilo se nám na našich tradičních velkých trzích, zejména na Slovensku a v Německu, ale i dalších zemích,“ říká Dragos Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. Růst na těchto odbytištích dokázal dokonce eliminovat výpadek v Rusku a Bělorusku, kam Prazdroj okamžitě po vypuknutí války na Ukrajině přestal vyvážet.

Z exportovaného piva připadají přibližně tři čtvrtiny na lahve a plechovky, čtvrtina pak na sudové a tankové pivo. Právě vývoz čepovaného piva v souvislosti s koncem covidových opatření táhl loňský růst zahraničních prodejů, když se zvýšil o bezmála 28 %. „Nezaměřujeme se pouze na samotné pivo, spolu s ním se snažíme vyvážet tradiční českou pivní kulturu. Na zahraničních trzích podobně jako doma školíme personál hospod a restaurací ve správné péči o pivo a čepování. Chceme, aby si špičkovou kvalitu našich piv, které si turisté dopřávají při návštěvě Česka, mohli vychutnat i v dalších zemích,“ doplňuje Kamil Růžek, obchodní sládek Prazdroje pro exportní trhy. Export do zahraničí doplnila licenční výroba piva Kozel, která loni dosáhla zhruba 3,2 milionu hektolitrů, meziročně o 9,5 % více.

Celkově, při součtu tuzemských i zahraničních prodejů, Prazdroj loni prodal 12,4 milionu hektolitrů piv. Dominantní přitom byl český trh, kde prodal 7,3 milionu hektolitrů. Podobně jako v zahraničí i doma pomohl konec covidových restrikcí. „Zároveň se ale především ve druhé polovině roku začaly v souvislosti s vysokou inflací a růstem nákladů v gastronomii objevovat signály k ochlazení, což je ještě zřetelnější v roce letošním,“ dodává Dragos Constantinescu.

Růst prodejů piva, především v zahraničí, se promítl i do finančních výsledků Prazdroje. Tržby společnosti se oproti roku 2021 zvýšily o pětinu a dosáhly 19,6 miliardy korun. Zisk po zdanění činil 5,9 miliardy korun. Na přímých i nepřímých daních Prazdroj do státní pokladny odvedl 5,4 miliardy korun.

Velmi výrazně rostly loni kapitálové investice Prazdroje. Ty se v roce 2022 zvýšily oproti předchozímu roku o 45 % na 2,16 miliardy korun. „Naše loňské investice byly největší minimálně za posledních pět let. Pokrčovali jsme v modernizaci našich pivovarů a v investicích do udržitelnosti. Postavili jsme za více než tři čtvrtě miliardy korun nový automatizovaný sklad v Plzni, ve Velkých Popovicích jsme instalovali 14 cylindrokónických tanků na zrání a kvašení piva. A odstartovali jsme další velké investice, které budou dokončeny letos – nové stáčecí linky v pivovarech ve Velkých Popovicích a v Plzni,“ komentuje Dragos Constantinescu.

Svého majitele by mohl změnit Zámecký pivovar v Břeclavi. Nynějšímu vlastníkovi, společnosti Rosa market, by prodej pomohl při řešení špatné ekonomické situace. Ta vedla provozovatele prodejen se smíšeným zbožím Enapo až k insolvenčnímu řízení.

Na plán společnosti Rosa market prodat zbytný majetek, kam má patřit i břeclavský pivovar, upozornil server Seznam Zprávy. „Prodej části majetkové podstaty v reorganizaci podle předloženého reorganizačního plánu umožní dlužníkovi (společnosti Rosa market – pozn. red.) uspokojit své věřitele v plné výši a současně umožní dlužníku pokračovat v provozování jeho obchodního závodu,“ uvedla firma Rosa market ve zveřejněném insolvenčním návrhu.

Představitelé Břeclavi věří, že výroba piva bude v pivovaru i nadále pokračovat. „Aktuálně se domlouváme na spolupráci na letošních Slavnostech rajčat a Svatováclavských slavnostech, takže s ním počítáme," řekl Deníku břeclavský místostarosta Petr Vlasák.

V Břeclavi se pivo vyrábělo do poloviny devadesátých let minulého století, obnova pak nastala až v roce 2013. „Návrat vaření piva do Břeclavi a oživení části podzámčí před lety mnohé místní potěšilo. Doufáme tedy i v budoucnost této značky, přestože je pro pivovary a hospody doba nelehká," reagoval Vlasák.

Už v minulých měsících kolovala po Břeclavi zpráva, že je pivovar u zámku prodaný, zastavil výrobu a budou místo něj byty. To letos na jaře místostarosta Vlasák po schůzce s vedením břeclavského pivovaru vyvrátil.

„Na jaře jsme byli ujištění novým ředitelem Zameckeho pivovaru, že byť se mění majitel celé společnosti, pivovar v Břeclavi zůstává a jako hlavní pivo pro letošní sezonu plánuje Podlužan 10°," připomněl Vlasák.

První písemné zmínky o vaření piva v Břeclavi jsou už z roku 1414. Přímo v zámeckém areálu v Břeclavi vznikl pivovar v roce 1522.

O Zámeckém pivovaru Břeclav
založení: v roce 1522
objem výroby piva: ještě v roce 1991 212 500 hektolitrů piva
ukončení výroby piva: v roce 1996
obnova pivovaru: v roce 2013
objem výroby piva po obnově: v roce 2013 9 tisíc hektolitrů piva
známá piva: Kanec, Podlužan

Církev československá husitská, kterou před více než sto lety založila skupina reformních katolických kněží, dodnes odkazuje na Mistra Jana Husa. Je specifickou náboženskou organizací nejen v rámci České a Slovenské republiky, ale v celé střední Evropě. „Církev československá husitská je v mnoha ohledech liberálnější než římskokatolická. Například jako žena farářka bych v římskokatolické církvi vůbec nemohla sloužit,“ říká husitská farářka Sandra Silná.

Církev československá husitská má podle Sandry Silné v současné době zhruba stejný podíl mužů a žen v duchovní službě. „Je to tak už od roku 1947, že jsou svěcené ženy do duchovní služby. Takže u nás je to už i dlouhá tradice a podíl žen ve službě v církvi československé husitské je velký. K farářce možná určitý typ lidí nachází snadněji důvěru. Role ženy v duchovní roli je možná pro někoho překvapivější, takže možná svým způsobem máme otevřenější dveře pro některé lidi ve smyslu navazování prvotního kontaktu,“ zamýšlí se farářka.

Její cesta k práci farářky nebyla přitom tak jednoznačná. Vystudovala sice Husitskou teologickou fakultu Univerzity Karlovy, původně ale s jinými plány.

„Na Husitskou teologickou fakultu jsem přišla kvůli mému zájmu o židovská studia, o judaistiku. A jakožto studentka hebrejštiny ve svém volném čase jsem chtěla tento svůj zájem rozvíjet studijně a posléze profesně. S tím souvisí i moje určitá nevyhraněnost ve víře. Můžu říct, že jsem na Husitskou teologickou fakultu přišla jakožto věřící člověk, ale nikoli jako členka konkrétní církve a už vůbec ne Církve československé husitské. Nebyla jsem ani pokřtěná, pouze jsem měla řekněme otevřené oči pro duchovní perspektivu života,“ prozrazuje.

„Moje přilnutí k církvi československé husitské přišlo až v se závěrem studia a je bytostně spjaté s tím, že jsem potkala konkrétního faráře, mého učitele Zdeňka Krušinu. Ten mi později nabídl možnost chodit na bohoslužby k němu do sborů, pokřtil mě, byl u mého biřmování i kněžského svěcení, což se všechno odehrálo v kostele, který spravoval, což je Husův sbor ve Vlašimi. Takže ta moje cesta k roli farářky byla taková postupná,“ popisuje Sandra Silná, která je oficiálně farářkou Církve československé husitské od 1. července 2007.

Je ale zároveň také matkou dvou dětí a samoživitelkou. Skloubit povolání farářky a mateřství se podle ní dá, i když někdy je to náročnější.

„Jestli jsem se něčeho musela opravdu vzdát, tak je to volný čas o víkendech. Neděle jsem víceméně všechny ve službě a soboty velmi často taky, protože to jsou různé svatby, křtiny apod.. V týdnu je to taková běžná agenda, schůzky s lidmi, duchovní rozhovory, zpovědi, pohřby, setkání s pozůstalými apod..“

„Takže jsem se musela vzdát volných víkendů s dětmi, toho, že třeba budeme někde jezdit na výlety a tak. Takže se to prostě děje jinak. Ale děje se to. Možná to pro někoho toto může vypadat, že jsem se něčeho vzdala. Ale já to nevnímám jako nějaké oběti v mojí službě. Spíš čím jsem starší, tak si uvědomuji, že mi to přináší víc a víc darů do života. Bytí s lidmi, vůbec bytí v duchovní službě, mi spoustu věcí dává,“ říká.

Přiznává, že se ale také čas od času zamýšlí nad tím, kam církev spěje. „Nebo jestli za 20, 30 let ten kostel bude prázdný, nebo bude plný nebo bude poloprázdný. A snažím se to tu službu dělat tak, aby ideálně byl naplněn lidmi, kteří tam budou rádi a kteří nějakým způsobem budou vnímat sounáležitost s československou církví. Ale jestli se to podaří, to se uvidí,“ zamýšlí se.

Pod talárem se to schová
Sandra Silná boří řadu zažitých stereotypů o křesťanských duchovních. Je rozvedená, má několik tetování, vaří pivo…

„Občas se najde někdo, kdo třeba má potřebu komentovat, že oddávám mimo kostel, což se běžně děje. To ale není zas nic tak neobvyklého u nás oddávat mimo kostel. Ale mám opravdu štěstí na úžasně lidského a otevřeného biskupa, kterého máme v současné době v Brně. Jsme asi na podobné vlně. Pro nás je na prvním místě služba, upřímnost, lidskost, otevřenost, prostě hledání cesty k lidem. Nesetkala jsem se vyloženě s tím, že by mě z vedení někdo kritizoval otevřeně nebo za to, jak vypadám nebo vzato, co dělám, s jakou mírou otevřenosti to dělám,“ říká.

Co se týče tetování, byla jsem dřív farářkou a pak přišlo tetování, říká a dodává, že není jediná potetovaná farářka.

„Víte co? Pod talárem se to schová. Pod talárem tetování vidět není. A když mě někdo potká v civilu, je pravda, že asi 10 lidí z 10 by mě netiplo na farářku. Ale tím pádem je to dobré, protože tam není nějaká bariéra. Většinou lidi mají k farářům určitý typ bariéry, možná i předsudků,“ usmívá se.

Vaření piva je podle ní činnost bytostně spojená s církvemi.

„Neříkám, že s Církví Československou husitskou, protože my jsme mladá církev a nemáme žádné kláštery. Nemáme taková ta místa, kde se obvykle to pivo vařilo. Ale vezměte si třeba Břevnovský klášter, který je podle pramenů starý víc jak tisíc let a vařilo se tam pivo, jestli se nepletu, víceméně od počátku existence.“

„Stejně tak kláštery třeba v Belgii, klášterní společenství, dneska jsou to v podstatě skoro nejlepší piva na světě. Pominu-li české pivo. Prostě pivo je spojené s životem církve bytostně. Ale já teď teda spíš studuji, než vařím pivo. Dokončuji studium na střední průmyslové potravinářské škole. A většinu zkoušek mám úspěšně za sebou,“ usmívá se farářka a budoucí sládková Sandra Silná.

Rodinný pivovar Bernard má v Humpolci vlastní malou chmelnici. Na pozemku pod železniční tratí u výpadové silnice na Jihlavu na jaře žáci tamní České zemědělské akademie nasázeli 144 sazenic. První větší úroda se dá očekávat za dva roky. Pivovar bude z vlastního chmele vařit speciální pivo, k jehož výrobě zatím používá chmel ze zahrady vrchního sládka Josefa Vávry.


Pivovar Bernard loni vystavil 398 000 hektolitrů piva. Chmel vypěstovaný nedaleko Humpolce začal používat při vaření sezonní edice piva před čtyřmi lety, loni to bylo 170 hektolitrů. "Chmel roste u mě na zahradě, musím ho sklízet. Tak jsem si řekl, že je potřeba, abychom i na našem pivovarském pozemku měli malou chmelničku," zažertoval Vávra. Na chmelnici poroste šest odrůd. První chmel se urodí už letos, ale bude to podle Vávry hodně slabá sklizeň. "Příští rok bude lepší a až ten další, to znamená za dva roky, by měla být normální," uvedl.

S vytvořením chmelnice pomohli odborníci z Chmelařského institutu Žatec, od něhož pivovar Bernard chmel nakupuje. Jaké budou v Humpolci výnosy chmele, je i pro ně velká neznámá. Chmelnice je v nadmořské výšce 575 metrů, zatímco u Žatce se chmel pěstuje v polohách okolo 230 metrů nad mořem.

"Z biologického hlediska to samozřejmě špatně není, chmel je taková plodina, která roste skoro po celé České republice, ale v planém stavu. Tak uvidíme, necháme se překvapit," řekl Jaroslav Pokorný z chmelařského institutu. Pokud ví, od Humpolce je nejbližší chmelnice v jihočeském Táboře.

Humpolecká chmelnice je dlouhá 36 metrů, na šířku měří osm metrů. Nad ní je osm metrů vysoká konstrukce tvořená sloupy a dráty. Ke každé rostlince shora povedou dva vodicí dráty. Při pěstování bude potřeba dost ruční práce. Ručně se bude v Humpolci chmel také sklízet, zatímco velcí pěstitelé chmele mají česačky a sušárny.

V Česku se loni podle Českého statistického úřadu sklízel chmel ze 4943 hektarů polí. Pěstuje se ve třech oblastech. Největší je Žatecká chmelařská oblast, další chmelařské oblasti jsou Úštěcká a Tršická.

Humpoleckému Rodinnému pivovaru Bernard patří od roku 2000 sladovna v Rajhradě u Brna, má také vlastní kvasnice a zdroje vody.

Už jen tři piva z deseti se vypijí v hospodách. A jeho zdražení může dál vyprázdnit hospody, obává se šéf Budějovického Budvaru Petr Dvořák.
Článek

Úprkem z Ruska přišel Budvar o desetinu svého exportu. Návrat je zatím nejistý a národní pivovar se soustředí na dobývání západních trhů. Dařilo se v Německu, ale i na Slovensku. Jenže český pivař se do hospody vrací pomalu. Pandemie výrazně urychlila odliv zákazníků, kteří zajdou „na jedno“. Zatímco před covidem tekla čtyři piva z deseti z hospodské pípy, dnes jsou to už jen tři.

Zdražovat pivo už letos Budvar nechce, ale příští rok zákazníci mohou čekat výrazný pohyb cen nahoru. Čepované pivo se totiž přesune z desetiprocentní sazby DPH do základní sazby 21 procent. „Pivo v nejlevnějších hospodách zdraží o tři koruny a v dražších podnicích o pět až šest korun. Není to málo. Přinese to urychlení negativního trendu vyprazdňování hospod,“ odhadl Dvořák.

Kvůli válce na Ukrajině jste přišli o 250 milionů korun tržeb. Jaký podíl na tom mělo Rusko a jaký Ukrajina s Běloruskem?
Čísla za jednotlivé trhy neuvádíme, ale Rusko na tom mělo lví podíl.

Ve výroční zprávě píšete, že se s negativním dopadem budete potýkat i v následujících letech. Jak?
Souvisí to s přetrvávající ruskou agresí a také s tím, že zatím dramaticky neklesají ceny energií a dalších vstupů. Nic z negativních dopadů ještě neskončilo.

Bude to mít dopad na investice?
Nebude. Zároveň jsme museli zvýšit příjmy zvýšením cen piva. Téměř přes noc jsme přišli o jeden z významných trhů a cena energie se ztrojnásobila přibližně z 50 na 150 milionů korun. A během krátké doby nám vystoupaly ceny všech vstupů. Plechovky zdražily o 40 procent, kartony o desítky procent, slad zhruba o čtvrtinu, skleněné lahve šly o desítky procent nahoru. Celkově vstupy zdražily o 15 až 20 procent.

To přišlo v době, kdy jsme už měli sjednané ceny piva na celý rok. Proto se nám podařilo zdražit až ve druhé půli roku a efekt inflace nabírá ještě letos. Od vypuknutí války jsme už zdražili dvakrát. Budějovický Budvar zdražil o deset až 11 procent, u ležáků asi o dvě koruny. Celý pivovarský obor zdražil o deset až 12 procent a někdy i víc. Oproti potravinám však méně. První polovina letošního roku už je v příjmech mnohem lepší.

Budete muset v Rusku odepsat nějaká aktiva?
Už tam žádná nemáme. Měli jsme tam asi 50 tisíc sudů, ale všechny se podařilo stáhnout zpět.

Kdy se tam vrátíte?
To je věštecká koule. Na začátku jsem si myslel, že je to záležitost měsíců, ale teď si to vůbec netroufnu odhadnout.

Nikdo vás k odchodu nenutil. Co je pro vás bodem zlomu, kdy byste se do Ruska chtěl vrátit?
Bodem zlomu by bylo ukončení agrese ze strany Ruska.

Váš hlavní světový rival Anheuser-Busch InBev, výrobce značky Budweiser, se kterým vedete řadu známkoprávních sporů, se z Ruska nestáhl. Hrozí, že vás z tamního trhu definitivně vytlačí a o Rusko, kam jste exportovali deset procent piva, nadobro přijdete?
Dlouhodobě v horizontu pěti let by to hrozilo.

Můžete tam přijít o licence?
Všechny registrované známky musejí být používány, a pokud delší dobu nejsou, víceméně kdokoliv může navrhnout jejich zrušení. Ale tomu jsme ještě hodně daleko. Zatím nemáme indicie, že by nám někdo chtěl známky odebrat.

Kterými trhy Rusko nahradíte?
Tyto věci se nedělají ze dne na den. Když přijdete o jeden trh, nemůžete prostě otevřít další. Čím hůř se dařilo na Východě, tím víc úspěchů máme na Západě. Ale také na Slovensku, kde jsme dosáhli rekordních prodejů. V Anglii jsme rostli dvouciferně, v Německu jsme byli velmi spokojení, podařilo se nám tam po letech zdražit, a to dokonce dvakrát. A na tomto trhu, který se moc nechce hýbat, to bylo znát i v tržbách. Dařilo se na severu Evropy a také ve Spojených arabských emirátech.

A co Češi a pivo v postcovidové době?
Jde to víceméně pořád podobným směrem. Dlouhodobě klesá spotřeba a kvantita ustupuje kvalitě. Víc se daří ležákům než desítkám, více se daří prémiovému segmentu než výčepním pivům. Vidíme, že prémiové gastro funguje, ale čím dál větší problémy mají restaurace základní cenové úrovně. Znepokojující je rychlost přelivu spotřeby piva z hospod do maloobchodu. Podíl sudového piva poklesl od začátku covidu ze 40 na 30 procent. Také nás znepokojuje rychlost, s jakou se zavírají klasické hospody. Je vidět, že na pivo se chodí čím dál méně.

Jsou různé trhy, různé přístupy. V Británii je pivo v hospodách relativně drahé, v hospodách už stojí šest až sedm liber (166 až 194 Kč, pozn. red.), žádná láce. Ani v retailu není pivo laciné. V Německu je vývoj znepokojivý. Za posledních 15 let trh ztratil 20 milionů hektolitrů. Vydalo se víc cestou kvantity než kvality, ale stejně trh o objemy přišel. Některé pivovary už tam prodávají velmi levně, bojí se zdražovat a o zákazníka bojují cenou. Kvalita se ale zhoršuje. Tohle je scénář, kterého bych se bál a nerad bych něco takového viděl v České republice.

Zavírají se hospody? Už před dvěma lety v covidu se strašilo, že se uzavře až pětina hospod a restaurací, ale katastrofické scénáře měly daleko od pravdy.
Podle čísel vidíme, že to letos kolem pěti procent zákazníků balí. Číslo bude pravděpodobně o malinko nižší. Některé hospody mohly znovu otevřít a třeba s jiným provozovatelem a jiným pivovarem.

Praha je jedinou oblastí, kde tržby v segmentu gastronomie výrazněji vzrostly, meziročně asi o 20 procent. Krajská města vyrostla o pět až sedm procent, ale méně než inflace. V tržbách sice rostly, ale pravděpodobně nejsou tak profitabilní. Čím menší město, tím více tržby klesají. Na malých městech a vesnicích mají hospodští nižší tržby. Nemohou zdražit a přicházejí o hosty. Lidé se totiž po covidu do hospod v plné míře nevrátili.

Vládní ozdravný balíček počítá s výrazným zvýšením DPH na čepované pivo kvůli jeho přesunu z desetiprocentní sazby daně do základní sazby 21 procent. Co to udělá s trhem?
Takové zvýšení DPH bude znamenat, že pivo v nejlevnějších hospodách zdraží o tři koruny a v dražších podnicích o pět až šest korun. Není to málo. Přinese to urychlení negativního trendu vyprazdňování hospod. Hospody, které žijí z prodeje levného piva, budou mít problém. Pravděpodobně budou ve větší míře končit. Ohrozí to spíš podniky v malých městech.

Bude to zároveň i kulturní rána. V hospodě u piva si spoustu věcí vyříkáte lépe, je to efektivnější síť než internetové sociální sítě, kde si jen informace přečtete. Byla by škoda přijít o venkovské hospody. S vyšší daní bohužel hrozí, že se podíl sudového piva bude dál snižovat pod 30 procent.

Není pokles tohoto trendu normální, když se srovnáme se zahraničím?
Záleží, s kým se srovnáváme. Ve Velké Británii je podíl sudového piva, tedy toho, které se prodává v gastru, od 40 do 45 procent. Je to tradiční pivní trh. Německo má kupodivu velmi malý podíl sudového piva, okolo 20 procent. Polsko má ještě méně, asi deset procent.

Zdražíte ještě letos pivo?
Ceny jsme zvedli už na začátku roku a myslím, že už nebudeme muset zdražit.

Pivovar v Kutné Hoře bude zřejmě hledat nového majitele. Vlastníkovi, kterým je kroměřížská společnost ROSA market, by tento krok mohl výrazně pomoci při řešení finančních těžkostí, které vedly k insolvenčnímu řízení. Plyne to z insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení reorganizace.

Na zveřejnění insolvenčního návrhu brněnským krajským soudem, který v souvislosti s úpadkem společnosti vede insolvenční řízení, upozornil server Seznam zprávy.

Společnost ROSA market insolvenční návrh nyní spojuje se jmény Miloň Miller z Prahy jakožto jednatele (současně je to konečný vlastník firmy Market Zone, která ve věci také figuruje) a David Doubrava z Kroměřížska v roli prokuristy. V souvislosti s jejím krachem se dosud hovořilo zejména o osudech sítě prodejen se smíšeným zbožím s převahou potravin pod názvem ENAPO.

Ta podle webových stránek značky zaměstnává přes tisíc lidí a zahrnuje 333 prodejen. Z nich je 129 vlastních a ostatním franšízy. Součástí zásobovacích struktur jsou také dva velkoobchodní sklady. Již bylo zmíněno, že ve věci se vyskytuje také Market Zone. To je koncern, pod který ROSA market provozující síť ENAPO spadá. Ovládající osobou je stejnojmenná firma z Prahy: loni v květnu vzniklá společnost s ručením omezeným Market Zone; se základním kapitálem 1000 Kč. Ta se loni v červnu stala jediným společníkem firmy ROSA market.

Firma si stěžuje na dopady covidu
Finanční potíže spojuje insolvenční návrh s dopady covidu, kdy starší ženy, jež prý mezi nakupujícími převažují, měnily své chování: začaly dávat přednost prostornějším supermarketům s předpokládaným menším rizikem šíření koronavirové nákazy. Odliv zákaznic do prostředí, které považovaly za bezpečnější, prý výrazně poznamenal tržby, a tedy došlo k poklesu prodejů i příjmů. Roušky, respirátory a dezinfekce navíc znamenaly citelné výdaje. Insolvenční návrh ale také zmiňuje mimo jiné skokový nárůst cen energií, inflaci s nutností zvyšovat mzdy zaměstnancům či přístup pojišťoven, stejně jako ztrátu výhod spojených s odběrem zboží ve velkých objemech nebo úbytek inzerce v reklamních letácích.

Nepomohla ani opatření v podobě zlevnění zboží výrazným snížením marží, ani další jednání. Mimo jiné s akciovou společností Alpha Retail z pražských Nuslí, která odkoupila velkoobchodní sklad v Kroměříži i se sídlem společnosti ROSA market. Jednalo se také o obchodním převodu dceřiné firmy PRAMEN CZ pod společnost FLOSMAN. Jednání se vedla i s investičním fondem Oriens (ať už ve vazbě na zamýšlenou transakci s firmou FLOSMAN, tak samostatně).

Výše dluhu vůči několika stovkám věřitelů se nicméně celkově vyšplhala na 430 milionů korun. Účetní závěrka za předloňský rok hovoří o ztrátě 275 milionů korun, předběžné údaje zmiňují prodělek 120 milionů. Společnost je tedy předlužená.

Případný prodej nebude snadný
Co tohle vše má společné s kutnohorským pivovarem? Zmírnit finanční těžkosti natolik, že závazky bude možné věřitelům uhradit, by mohl prodej části majetku v podobě Pivovarů Koruny české, jež vedle Měšťanského pivovaru v Kutné Hoře zahrnují ještě Zámecký pivovar v Břeclavi. Podle očekávání by za ně skutečně bylo možné získat částku v řádu stovek milionů. I když by se prodej neobešel bez komplikací.

V rámci majetku společnosti ROSA market jsou jejich areály vedeny samostatně, zatímco jejich zařízení, tedy technologické vybavení pro vaření piva, patří jiné součásti společnosti: dceřiné firmě SMART transport Kroměříž (navíc s částečnou vazbou na pražskou společnost ČSOB leasing). Ta již také samostatně čelí úpadku, přičemž již schválený insolvenční plán původně počítal s prodejem technologie v Kutné Hoře konkrétnímu zájemci. Ten však od transakce nakonec ustoupil. Firma Pivovary Koruny české, stoprocentně vlastněná společností ROSA market, zase drží ochranné známky a také – zjednodušeně řešeno – receptury: podrobnosti k technologickým postupům výroby piva a limonád.

Velké převraty nejsou neznámé
Historie kutnohorského pivovarnictví je spojována už se středověkým rozmachem dolování stříbra v královském městě. K ranému novověku – konkrétně roku 1573 – je uváděn měšťanský pivovar. Po mnoha peripetiích přišla éra novodobého pivovarnictví, spojovaná s nadnárodní pivovarnickou skupinou Heineken. Ta se však rozhodla výrobu v Kutné Hoře ukončit a v roce 2010 pivovar uzavřela. Pivovary koruny české areál převzaly v roce 2016 a po rozsáhlé rekonstrukci zde obnovily provoz následujícího roku.

Prodej kutnohorského pivovaru se chystal už loni. Dokonce již byly podepsány smlouvy s částkou převyšující v souhrnu 114 milionů korun. Podle údajů v insolvenčním návrhu tehdejší vlastník společnosti ROSA market Radek Horák přivedl uchazeče o koupi na jaře 2022. Šlo o stejného zájemce, který měl kupovat technologii od SMART transport. Jednání nakonec skončila neúspěchem až letos 30. ledna.

Insolvenční návrh osvětluje i to, proč z transakce sešlo: sjednanou částku kupující do advokátní úschovy neuhradil a na jeho straně se objevovaly průtahy. Následně se potýkal s vážnými zdravotními problémy a od obchodu ustoupil.

Ryzák, Vraník, Grošák, Bělouš a další. Co koňské plemeno, to značka a poddruh piva, který od roku 2006 vyrábí pivovar Koníček z Vojkovic na Frýdecko-Místecku. Po začátcích v přístavku hostince U Koníčka na pomezí obcí Vojkovice a Dobratice, a později ve skladech v Koníčkově dvoře ve Vojkovicích, který vznikl úpravou areálu bývalého lihovaru, později zemědělského družstva, byla v sobotu 1. července slavnostně otevřena nový areál Pivovaru Koníček.



Stavba trvala dva roky a v budově je kompletní technologie, spilka, sklepy s tanky, sklady i plnící linka. Kromě toho také pivnice, v tomto případě pivovarská Šalanda a v podkroví sál až pro 120 lidí.

„O stavbě nového pivovaru jsme uvažovali dlouho a do země jsme kopli 1. září 2021. Tam, kde jsme vařili až dosud, už jsme se kapacitně nevešli, od roku 2017 jsme měli sklady v Koníčkově dvoře, který je vzdálený půldruhého kilometru od hostince, kde dosud fungoval pivovar. Odteď vaříme pivo jen tady, kde máme veškeré potřebné zázemí, včetně skladů,“ řekl majitel pivovaru Mojmír Velký.

Ten v sobotu odpoledne slavnostně narazil první sud piva uvařeného v novém pivovaru. Při zahájení provozu nového pivovaru v Koníčkově dvoře se jedlo, pilo, tančilo a zpívalo. Například se skupinou Queen Freddie Mercury show.

Národní pivovar Budějovický Budvar i v loňském roce překonal v tržbách hranici tři miliardy korun. Podnik se musel vyrovnávat se zastavením dodávek do Ruska i dopady mimořádné inflace. Zisk před zdaněním v roce 2022 činil 255 831 000 korun.

Budějovickému Budvaru se podařilo překonat rok plný mimořádných extrémních vlivů vyvolaných ruskou válkou na Ukrajině. Celkový výstav piva se meziročně snížil o 1,2 % na 1 788 milionů hektolitrů, meziroční propad tržeb se Budějovickému Budvaru povedlo udržet pod hladinou 2,7 %. Tržby z prodeje výrobků a služeb i tak opět přesáhly hodnotu 3 miliardy Kč (3 031 135 000 Kč). Pokles objemů i tržeb přímo souvisí především se zastavením dodávek na ruský trh.

Válečný konflikt ovlivnil i ceny paliv a energií, které následně způsobily růst inflace. Ta se negativně promítla do cen nakupovaných surovin a produktů, které jsou nezbytné pro výrobu. Největší dopad na výsledky hospodaření pivovaru mělo konkrétně zvýšení cen obalového materiálu a elektrické energie. Turbulentní vývoj v roce 2022 vedl k meziročnímu poklesu hospodářského výsledku před zdaněním o 39,45 % na necelých 256 milionů Kč.

„Jsem velmi rád, že se nám v loňském mimořádném roce, kdy jsme prakticky přes noc zastavili prodeje na ruský trh, podařilo tuto ztrátu v objemu a tržbách do značné míry kompenzovat. V oblasti zisku jsme se pak navíc museli vypořádávat s následky prudkého a náhlého zdražení cen energií, paliv a obalového materiálu v celkovém negativním dopadu přes 250 miliónů Kč,“ uvedl k výsledkům Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Tuzemský trh v oblasti HORECA se během roku 2022 začal postupně vracet k předcovidovým objemům spotřeby. To vedlo k dlouho očekávanému meziročnímu nárůstu tržeb v tomto segmentu. Ruku v ruce s nárůstem prodeje v oblasti HORECA, souvisejícím s ukončením opatření proti šíření nemoci COVID-19, došlo k poklesu prodejů v segmentu retail. Naopak pozitivně se v prodejích podniku projevilo nastartování spolupráce s Mattoni 1873, a.s. a uvedení na trh nového produktu – ochuceného nealkoholického piva pod značkou Birgo.

Především kvůli nepredikovatelné situaci na východ od České republiky se národnímu pivovaru nepovedlo zopakovat loňský rekordní rok na exportních trzích. Celkově Budějovický Budvar vyvezl o necelá 4 % méně než v roce 2021. I přes turbulentní vývoj na východě se ale pivovaru na dalších trzích Evropy mimořádně dařilo. Zaznamenán byl historicky nejlepší výsledek na Slovensku, kde má národní pivovar jednu z dceřiných společností. Podařilo se rovněž navýšit vývoz do UK, a to téměř o 20 %. Meziročně výrazně rostly i objemy piva vyvezeného do dalších evropských zemích jako například Rakouska, Španělska, Itálie ale i Maďarska či Chorvatska. Popularitu Budvaru loni úspěšně rostla i ve vzdálenějších zemích. Například ve Spojených Arabských Emirátech bylo prodáno o téměř 50 % více piva z národního pivovaru než v minulém roce. A i loni vzrostl objem exportu do Kanady, kde Budějovický Budvar prodává své pivo pod značkou Czechvar.

V oblasti investic pokračoval národní pivovar i v roce 2022 v rozsáhlém investičním rozvoji v souladu se strategií rozvoje podniku, a to v celkovém objemu 313 milionů Kč. Hlavní investicí loňského roku pak bylo spuštění nové moderní plnící linky na plechovky s kapacitou až 45 tisíc plechovek za hodinu.

Dobré obchodní výsledky Budějovickému Budvaru rovněž poskytly prostor naplňovat misi, kterou si pivovar v minulosti stanovil, a tedy pomáhat poctivému českému pivovarnictví a podporoval ty, které baví pivo stejně jako národní pivovar. Ve spolupráci s minipivovary Thrills, Permon, Volt a Sibeeria uvařil Budvar v roce 2022 čtyři limitované edice. Doposud národní pivovar navázal spolupráci téměř se 30 minipivovary.