Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Tuny pečiva řetězce neprodají. Posloužilo pro výrobu piva

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:E15.czAutor:Barbora PánkováČtyrák ZFJCU

S netradičním využitím pro neprodaný chleba, který řeší většina řetězců, přišla Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Z druhu Šumava uvařila dvě stě litrů světlého ležáku.

Chleba, který univerzitě darovaly řetězce Albert, Macro a Tesco, nahradil jednu třetinu prvotní suroviny pro výrobu piva, tedy sladu. To znamená, že chleba tvořil deset kilogramů a zbývajících dvacet kilogramů připadlo na naklíčené a usušené obilné zrno, ze kterého se slad dělá. Obtížnější na celém procesu trvajícím šest týdnů ve srovnání s tradičním postupem byla pouze příprava samotného chleba. „Tu surovinu jsme museli nadrtit na velmi malé části,“ řekla pro deník E15 Monika Březinová ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Recept si univerzita upravila z anglického originálu, který obsahuje toastový chleba. S nápadem ji oslovila česká pobočka evropské iniciativy Efficient Consumer Response usilující o pružnější reakci na poptávku a udržitelný rozvoj.

Podle Březinové se jedná v rámci střední Evropy o ojedinělou praktiku, jejíž historie sahá až do Mezopotámie před čtyřmi tisíci let. „V Anglii je to běžnější praxe než u nás. V Polsku a Rakousku to nedělají. Na Slovensku možná,“ uvedla. Pivo z chleba vaří například britská společnost Toast Ale. Recept chtějí Portugalci O komerční využití v Česku zatím investoři podle Březinové neprojevili zájem. Výrobu chlebového piva z přebytků ale chce zkusit portugalský řetězec Sonae. „Je to zatím v jednání,“ uvedla pedagožka z Jihočeské univerzity. „Recept poskytneme zdarma. Ten původní jsem také dostali zdarma,“ dodala. Nezájem řetězců v Česku vysvětluje Březinová tím, že potraviny jsou zvyklé darovat. Tesco, Makro a Albert uvedly, že spolupracují s potravinovými bankami. „Neprodané potraviny, které naopak už nesplňují nároky na konzumaci, darujeme zoologickým zahradám,“ doplnila mluvčí Alberta Barbora Vanko. Mluvčí Tesca Václav Koukolíček zmínil také myslivecké spolky.

Přesto jako odpad skončí poměrně velké množství. Tescu za období od února 2016 do února 2017 zbylo 13,9 tisíce tun potravinového odpadu po odečtení darů, z toho pečivo tvořilo hned po ovoci a zelenině největší část - více než čtyři tisíce tun. Makro a Albert přesné údaje o odpadu na dotaz E15 neuvedly. Ročně připadne na osobu podle údajů Českého statistického úřadu 173 kilogramů potravinového odpadu. Situace se ale podle ředitele odboru zemědělství ČSÚ Jiřího Hrbka zlepšuje. „Prodávají se například menší balení. Lidé se navíc tak nepředzásobují jako v minulosti,“ uvedl pro E15.


Pod belgickým městem vede pivovod. Systém v Bruggách je světový unikát

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Refresher.cz

V počátku bláznivá myšlenka se stala realitou. V Bruggách tak vznikl opravdový unikát, pivovod vedoucí pod historickým centrem.

V minulých letech se objevovaly informace o tom, že středověké město Bruggy plánuje vybudovat pivovod. Ten se už mezitím podařilo zprovoznit, reportáž o něm nedávno přinesla i RTVS.

Jak vysvětlil Frederik Verstringe, provoz v historickém centru města přivedl pivovarníky k zpočátku bláznivému nápadu – vybudovat pivovod. Ten propojuje pivovar De Halve Maan se vzdálenější stáčírnou a nejenže usnadňuje život a práci, ale je také velkou atrakcí. Asi nikdo jiný si totiž nemůže říci, že kráčí po dlažbě v historických uličkách, pod kterou proudí tisíce litrů piva. To Bruggám dodává ještě přitažlivější atmosféru.

Jak dále řekl pro RTVS Frederik Verstringe, pivovarníci nechtěli odejít z centra a zejména pivovaru, který pochází ještě z roku 1856. „Nechtěli jsme opustit centrum města, protože je tu už jen jediný pivovar, který zůstal,“ řekl sládek.

A přestože by jejich přestěhování se mimo centra, do stáčírny, stálo méně peněz, s pivovodem to riskli. A nelitují. Na chuti piva se to prý nijak zvláštní neprojevuje. Pivovod oceňují i ostatní lidé žijící či pracující v centru, a to zejména kvůli tomu, že tam již nemusí manévrovat nákladní auta, což bylo v rámci historických uliček nepraktické i nepříjemné.

Pivovod stál čtyři miliony eur (102 milionů korun) a díky němu se podaří za hodinu naplnit 12 000 lahví, dodává RTVS. Peníze na něj se podařilo sehnat i pomocí crowdfundingové kampaně.

Finové si budou moci volně koupit silnější pivo, policie má obavy

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Finsko, které podobně jako ostatní severské země reguluje přístup k alkoholickým nápojům, od 1. ledna umožní nákup silnějších piv i mimo obchody státního monopolu Alko. Prodejny Alko, kde jsou k dostání vína a lihoviny, navíc prodlouží otevírací dobu. Na změny, ze kterých mají mnozí Finové radost, s obavami hledí ministerstvo vnitra. To totiž předpokládá, že uvolnění pravidel vyústí ve větší počet alkoholových deliktů. Ministerstvo kvůli tomu zvažuje posílit stav policie o 200 nových příslušníků, uvedla finská televize YLE.

Zákon, který parlament schválil před týdnem a finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek podepsal, představuje pro Finy zásadní změnu. Podle dosud platné právní normy platí, že ve Finsku není v obchodech s výjimkou Alka možné koupit pivo či jiný alkoholický nápoj s obsahem alkoholu vyšším než 4,7 procenta. Od ledna se ale limit zvýší na 5,5 procenta.

V supermarketech, večerkách či čerpacích stanicích tak bude k dostání nejen více piv, ale také silnější cidery či různé míchané alkoholické nápoje.

Obchody se zásobováním pivy a dalšími dosud zapovězenými alkoholickými nápoji začaly, jakmile Niinistö zákon podepsal, legální prodej ale bude zahájen až od ledna. Prodejci podle YLE pracují přesčas, aby se na novinku připravili. Připravuje se i pivovar Sinebrychoff, který je jedním z největších finských výrobců alkoholických nápojů a mezi jehož značky patří ve Finsku populární piva Koff a Karhu.

Nový zákon vítají i minipivovary, které budou moci prodávat své výrobky s méně než 12 procenty alkoholu přímo zákazníkům.

V březnu pak Finy čeká ještě jedna novinka, a to prodloužená otevírací doba barů a hospod, které budou moci podávat tvrdý alkohol až do čtvrté hodiny ranní. Bary také budou moci propagovat slevové akce na konzumaci alkoholu.

Liberalizaci přístupu alkoholu ve Finsku doprovází zvýšení daní na tyto produkty. Vyšší zdanění dolehne především na pivo, cidery a víno, uvedla televize YLE s tím, že podle propočtů zdraží láhev středně silného piva o sedm centů (necelé dvě koruny). Zvýšení daní má podle představ zákonodárců Finy přimět k nižší spotřebě alkoholu a také vyrovnat očekávaný pokles výnosů prodejen Alko, které již nebudou mít na silnější piva monopol.

Ministerstvo vnitra očekává, že uvolnění prodeje alkoholu i přes vyšší zdanění povede k vyšší spotřebě, a to nejen doma, ale také na ulicích, kde pak hrozí více alkoholových deliktů, obzvláště nad ránem a o víkendech. Ministryně vnitra Paula Risikkoová k tomu uvedla, že policisté proto dostanou dodatečné školení. Varovala také, že zvýšení případů rušení veřejného pořádku jen o několik málo procentních bodů si vyžádá investici k zajištění bezpečnosti ve výši deset až 15 milionů eur (až 383 milionů korun).

Za plzeňský ležák můžeme vděčit Jihoameričanům.

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:extraStory.cz

Češi nejraději pijí ležák, a tak není divu, že tvoří 97 % produkce piva v České republice. Spodní kvašení je ovšem bavorským vynálezem, který se v Čechách plně uplatnil až v 19. století, hlavně založením Prazdroje v roce 1842. Kořeny ležáků však hledejme mnohem dále v čase i prostoru. Stopy po pivovarských kvasnicích, na kterých stojí pivní ležák, se totiž našly až v Jižní Americe, kde jich k výrobě alkoholických nápojů používali minimálně o dvě stě let dřív než ve střední Evropě.

Byli to Němci a Češi, kteří v 15. století začali kvasit pivo ve studených sklepeních. Zprvu ho tam chtěli jen skladovat, ale všimli si, že i při nízkých teplotách pivo dále kvasí a tvoří silný alkoholický nápoj, který je jemnější chuti a světlejší barvy. Dali tak světu ležák, který je dnes nejrozšířenějším a komerčně nejdostupnějším pivem na světě. Toto pivo je spodně kvašené a po procesu kvašení měsíc a déle leží (od toho označení ležák).

Ležák fermentuje při nízkých teplotách díky speciálním pivovarským kvasinkám, které mnohem lépe odolávají chladu. Nedávno se našel nejstarší doklad o využívání těchto kvasinek při výrobě alkoholických nápojů. Nikoliv ovšem ve střední Evropě, která je považována za kolébku ležáků, ale v daleké Patagonii. V lesích u hranic Chile a Argentiny objevil Alberto Perez z Katolické univerzity v Temuco keramické nádoby z doby před 1000 lety. Při analýze nádob byly na keramice detekovány stopy po kvasinkách druhu Saccharomyces eubayanus. Podle Pereze se jedná o vůbec první archeologický nález této kvasinky a nejstarší doklad toho, že byla využívána k výrobě alkoholu.

Genetici vědí od 80. let minulého století, že kvasinka používaná pivovarníky k výrobě ležáku, Saccharomyces pastorianus, je hybridem dvou druhů kvasinek – Saccharomyces cerevisiae, používané k výrobě anglických svrchně kvašených piv (ale), a nějakého dalšího neidentifikovaného organismu. Avšak teprve před několika lety vědci identifikovali tuto kvasinku, která dostala název Saccharomyces eubayanus. Objevili ji na kůře pabuků v lesích v Patagonii, ne příliš vzdálených od místa nálezů zmíněných keramických nádob.

Od té doby byla kvasinka Saccharomyces eubayanus nalezena také v Číně, Severní Americe a na Novém Zélandě, ale není jasné, jak se dostala v 15. století do Německa. Pokud pochází z amerického kontinentu, byl by její příchod do Evropy poněkud uspíšený vzhledem k datu objevu Ameriky. Někteří vědci se proto spíše přiklánějí k verzi, že zřejmě připutovala z Číny po Hedvábné stezce.

V každém případě nedávný nález 1000 let starých nádob naznačuje, že Jihoameričané začali vyrábět alkoholické nápoje s použitím kvasinek Saccharomyces eubayanus přinejmenším o 200 let dříve než Evropané. Možná se jedná o případ, kdy dva lidé na různých místech dostanou stejný nápad, aniž o tom vědí. Možná ale také vynalézavým jihoamerickým pivovarníkům můžeme my Češi vděčit za zrod dnes tak oblíbeného ležáku.

Minipivovar U Orloje začal prodávat ExperimentALE, používá nově vyšlechtěný chmel

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:e-lounsko.czU Orloje

Každý měsíc nové pivo, ale pod stále stejným názvem ExperimentALE bude nabízet svým zákazníkům Minipivovar U Orloje, který vaří pivo v areálu Chrámu Chmele a Piva (CHCHP) v Žatci. Nové pivo je výsledkem spolupráce CHCHP a Chmelařského institutu Žatec.

První várka o objemu 5 hektolitrů se začala prodávat před svátky a jde o třináctistupňové pivo. Síla i chuť se ale budou různé měnit i s ohledem na sezónu. „Používat se bude nově vyšlechtěný aromatický chmel, který dodává Chmelařský institut. Chmel je certifikovaný, ale ještě se s ním nemůže úplně volně obchodovat. Využívat ho mohou jen minipivovary,“ uvedl pověřený ředitel CHCHP Ondřej Baštýř.

Experimentální pivo patří k typu ALE, konkrétně jde o India Pale ALE. India = svrchně kvašené pivo, Pale = světlé, ALE = silně aromatická piva (silná hořkost = anglický typ, výrazné aroma = americký typ). Nové žatecké pivo tak kombinuje americký a anglický typ piva s využitím českého chmele.

„Pivo vaří v našem pivovaru U Orloje sládek Chmelařského institutu Jan Hervert, který zároveň vytvořil recepturu a dodává „chmelové“ suroviny na výrobu piva. Ty jsou jedinečné tím, že byly šlechtěny a testovány právě Chmelařským institutem několik let a byly použity do piv na mnoha degustacích tak, aby byly vybrány skrz celou pivovarskou obec (sládci mnoha pivovarů, obchodníci s chmelem, chmelaři) ty nejlepší. ExperimentALE je tedy jedinečné pivo typu IPA, ale z českých aromatických chmelů (Vital, Kazbek). Je jedním z prvních výstupů druhé generace „voňavých/aromatických“ chmelů a bude k ochutnání právě v pivovaru U Orloje,“ vysvětlil Ondřej Baštýř s tím, že první várka byla uvařena 30. listopadu.

Tvůrci říkají pivu experimentální ALE, protože má znaky, které popisuje Ondřej Baštýř takto:
● je jen z českých chmelových odrůd vyšlechtěných Chmelařským Institutem
● chmel je šlechtěný několik let a ještě není rozšířen ke komerčnímu účelu
● pivo je svrchně kvašené, za studena chmelené a najdete v něm soulad mezi anglickou hořkostí ALEu a americkým aroma
● várky se budou lišit svou stupňovitostí a svým charakterem (v létě přejdeme na „lehčí“ variantu, pivo bude i „tmavší“).

Řady minipivovarů na jižní Moravě rozšíří první klášterní pivovar

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Řady minipivovarů na jižní Moravě od léta příštího roku rozšíří první klášterní pivovar. Vznikne v Předklášteří na Tišnovsku, kde má historie vaření piva dlouhou minulost. V bývalé konírně bude pivo vařit akciová společnost Klášterní pivovar Porta Coeli. ČTK to řekl předseda představenstva společnosti Jan Maláska.

Klášterní komplex cisterciaček Porta Coeli sahá svou historií až do středověku. Kláštery patřily také k prvním, které pivo ve středověku vařily. V Předklášteří byl velký pivovar funkční ještě ve 40. letech minulého století. Investoři se rozhodli založit společnost, která výrobu piva obnoví. Sestry z kláštera, které nemovitosti vlastní, mají v novém podniku právo veta. "Nám to trvalo rok, než jsme získali důvěru sestřiček," uvedl Maláska.

Firma chtěla původně zrekonstruovat velký průmyslový pivovar, který u kláštera stojí, nakonec se spokojila s menší investicí do bývalé konírny, která stojí opodál. Technologii dodají Pacovské strojírny.

Minipivovar bude v provozu patrně od poloviny příštího roku. Přitom ve dva kilometry vzdáleném Tišnově jsou už tři jiné a další se chystá. Další minipivovary jsou v okolí Tišnova a na celé jižní Moravě jich je už více než 50. "Naše strategie je trochu jiná. Chceme se věnovat klášternímu pivu a spolupracovat s klášterními pivovary po celém světě," uvedl Maláska.

Podobné projekty již v Česku vznikly jinde, na Moravě jsou ale ojedinělé. Klášterní pivovar funguje například v Želivi nebo v Břevnově. V minulosti patřily k běžným vybavením klášterů, o jejich zřízení většinou rozhodoval panovník, nebo jiný donátor. Pivovary společně s dalšími hospodářskými podniky zajišťovaly přísun peněz do klášterní pokladny.

Chce České Lípě vrátit pivovar. Pavel Konvalina si založil létající pivovar

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Českolipský deníkAutor:Jiří JelínekLípák

Po šesti letech domácího vaření piva se Pavel Konvalina rozhodl posunout svou zálibu dál. Založil si létající pivovar.
Doma v kuchyni, v hrnci na sporáku. Tak před šesti lety začala pouť českolipského sládka Pavla Konvaliny za co nejlepším pivem vlastní produkce. Léta domácí praxe se nyní rozhodl přetavit v nápoj, který bude moci nabídnout široké veřejnosti. První „jedenáctku“ nového pivovaru Lípák už začaly nabízet některé českolipské hospody a s dalšími Konvalina jedná.

Než se pustil do nového dobrodružství, uvařil doma po dvacetilitrových várkách okolo deseti hektolitrů piva. „Nejdřív jsem chtěl přímo v České Lípě postavit kompletní pivovar, ale kvůli značným nákladům jsem od toho prozatím ustoupil,“ popisuje Konvalina, co jej vedlo k formě takzvaného létajícího pivovaru.

Kromě samotného sládka ale ve skutečnosti nic nelétá. Ve zkratce tato forma pivovarnictví funguje tak, že si Konvalina pronajme kompletní zázemí jiného pivovaru, kam si doveze vlastní suroviny a podle své receptury pivo uvaří. Ve stejných prostorách mok následně také zraje a čeká na distribuci zákazníkům.

NÁVRAT TRPASLÍKA
S první ostrou várkou, jedenáctistupňovým Bumbalem, se už potkali první pijáci. „Většinou to lidem chutná, ale samozřejmě jsem zaznamenal i kritiky,“ podotýká sládek, jehož velkým snem a cílem je návrat pivovaru do České Lípy.

Naposledy se totiž na území města pivo vařilo krátce po skončení 2. světové války. „Když přišli komunisti, odvezly se kotle na údajnou opravu. Nikdy už se ale nevrátily,“ vypráví Pavel Konvalina, který na původní pivovar Českolipský trpaslík odkazuje alespoň vysmátým pidimužíkem v logu.

Strakonický pivovar bude stáčet do plechovek. Také otevře Rockový klub

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Jižní Čechy TeďAutor:Jarka KrejčováDudák

Výstavba nové pivovarské prodejny se zpozdí. Jedná se o renovaci a pronájmu Rockového klubu na Křemelce. Pivní lahve mají nové etikety. Pivovar chce najet na stáčení piva do plechovek. Obchodní ředitel Martin Man s předsedou představenstva Rudolfem Oberfalcerem promluvili před Vánocemi také o finanční kondici společnosti, sládek Dušan Krankus představil Vánoční světlý speciál.

Martin Man je ve funkci pár měsíců. Přišel z velkého pivovaru do malého a ten malý si dle svých slov nemůže vynachválit. Zejména kvituje to, jak jsou zaměstnanci se svým pivovarem sžití a na práci je to pak znát. Jenže nejen láskou k podniku je zaměstnanec živ. Společnost potřebuje vydělávat. Dostala se sice ze záporných čísel, ale letošní rok ovlivnilo hned několik faktorů.

„Zisk meziročně klesl. Očekáváme výsledek kolem nuly. Jestli to bude nula záporná nebo kladná, zatím nevíme. Promítne se do toho sponzoring Mezinárodního dudáckého festivalu ve výši 1,5 milionu korun, třinácté platy, které jsme poprvé v letech 2015 a 2016 vyplatili, a fakt, že nám byl finančním úřadem doměřen daňový výměr přes milion korun za léta 2013 a 2014," vysvětlil Rudolf Oberfalcer a pokračoval: „Předpokládáme, že se letos definitivně vypořádáme s minulostí a příští rok začneme s čistým štítem. Nechci, aby to vyznělo jako stěžování na minulost, tou už se vůbec nehodláme zabývat. Tři roky jsme pivovar stabilizovali, nyní se musíme dívat dopředu, nikoliv dozadu."

Meziročně poklesne i výstav piva, jak konstatoval Martin Man. Pokles na republikovém trhu je na cirka šesti procentech. „My bychom měli mít pokles do pěti procent. Výstav na příští rok se bude odvíjet od letošního výsledku, ale cílem je neklesnout."

Pivovar DUDÁK se letos také dostal do známých obchodních řetězců, napřesrok hodlá skrze supermarkety pokrýt tři čtvrtě republiky. Strakonickému pivu se daří v Praze a na Moravě, kde byl posílen obchodní tým. A novinky?


Etikety s kouskem historie...
Na lahvích se objevily nové etikety a novou podobu má i krček. Na zadní straně jsou umístěny etikety s inzeráty z roku 1925. „Napadlo nás posílat lidem informace z historie. To jiné pivovary nedělají. Tyto inzeráty se musí brát samozřejmě s nadsázkou, neboť apelují na to, že je pivo kvalitní a zdravý nápoj a je třeba ho pít. To sice ano, ale s mírou," uvedl s úsměvem Dušan Krankus. Podle něj by se už v polovině příštího roku mohlo ukázat, jak tyto etikety zákazníci přijali.

Plechovky nahrazují zánik hospod, které zničil protikuřácký zákon
„Točenému pivu se letos moc nedařilo. Pohostinství, zejména na vesnicích, měla značné problémy kvůli protikuřáckému zákonu. Konkurence to dohání tím, že navyšuje výrobu lahvového a plechovkového piva. Plechovkové pivo má nárůst o 47 procent oproti loňsku," sdělil Dušan Krankus a dodal: „Začínáme proto uvažovat o stáčení do plechovek. Investici do technologie si dovolit nemůžeme, ale pravděpodobně oslovíme Kralupy nad Vltavou, kde je univerzální stáčírna. Ve Strakonicích pivo uvaříme a cisternou odvezeme."

Nová pivovarská prodejna bude
Slib, že nová pivovarská prodejna se otevře na přelomu listopadu a prosince, pivovar splnit nemůže. Při stavbě se vyskytly problémy s podložím a se sítěmi, které nebyly zaneseny v papírech a je nutné dělat přeložky. „Termín dostavby a otevření se posunul na konec ledna, nejzazší termín je pak jaro 2018," řekl Rudolf Oberfalcer. Rozpočet byl přes čtyři miliony korun, ale kvůli zmíněným problémům se částka až o 15 procent navýší.

Rockový klub
Oblíbený Rockový klub na Křemelce se znovu probudí. Pivovar vstoupil do jednání se zájemcem, který se přihlásil do výběrového řízení na pronájem už na začátku letošního roku, ale tehdy se strany nedomluvily na podmínkách. Jde o Miloslava Uhříčka z Volenic, člena strakonické kapely Delusion. Podle ředitele Martina Mana by to tentokrát mělo klapnout. „Budeme do klubu investovat, vylepšíme podmínky, revitalizujeme prostor, chceme otevřít v dubnu."

Sním o tom, že si někdy sám uvařím pivo, říká šéf stáčíren Ostravaru

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Michal BenatzkyOstravar

Pivovar Ostravar letos oslavil 120 let a Jaroslav Kozelský je v něm největším pamětníkem. V podniku pracuje už 26 let. V rozhovoru vypráví o tom, kolik piva mu prošlo rukama nebo o soutěži ve válení pivních sudů, ve které se v Anglii stal třikrát mistrem světa.

V Ostravaru pracujete od roku 1991, tedy 26 let. Co vše jste už v pivovaru dělal?
Nastoupil jsem do údržby jako mechanik seřizovač a zhruba po dvou měsících přišla možnost přihlásit se do konkurzu na mistra stáčíren. Zúčastnil jsem se ho a asi z pěti kandidátů jsem byl vybrán. Pak jsem dva roky dělal mistra - do roku 1993. Tehdy můj kolega, vedoucí stáčíren, odcházel a na své místo doporučil mě. Takže tuhle práci dělám už 24 let a napříč Českou republikou jsem ze všech pivovarů nejdéle sloužícím vedoucím stáčíren.

Co vlastně máte na starost?
Nezdá se to, ale tahle pozice je, co se stresu týká, hodně náročná, protože stočit pivo do sudů nebo do lahví není jednoduché. Pivo nesmí mít žádné vady, a to ani vzhledové na lahvi či etiketě. Vedle toho máme další kritéria, která musíme splňovat.

Máte představu, kolik piv vám vlastně za ty roky prošlo pod rukama?
To vám řeknu přesně. Nedávno jsme to při oslavách 120 let existence pivovaru počítali a za dobu, co jsem tady, je to zhruba 2,8 miliardy půllitrů piv. Takže to je moře piva.

Víte, kolik lidí už pod vámi pracovalo?
No, hodně. Byla doba, kdy jsme za léto, během měsíců, kdy výroba běží na plné obrátky, vystřídali třeba 120 studentů. Tehdy jsme stáčeli na třísměnný provoz, sedm dní v týdnu. To netrvalo dlouho, byly to asi tři roky někdy do roku 2008, kdy jsme pracovní sílu navíc potřebovali. Ve svém týmu na stáčírnách mám momentálně 24 lidí. A to se během let moc nemění. Obecně nízká je i fluktuace, protože lidé, kteří v pivovaru pracují, jsou srdcaři.

Dotýká se vašeho týmu nějak situace na trhu práce, kdy firmy mají problém najít zaměstnance?
Pokud někdo odejde, tak je to člověk, který jde do důchodu nebo má třeba zdravotní problémy. Náš tým je stabilní, jsme jedna velká rodina. Výrobek, který tihle lidé vyrábějí, je unikátní v tom, že když pak jdou po ulici a uvidí hospodu, kde naše pivo čepují, ví, že jim prošlo pod rukama. Prostě to není anonymní výrobek.

Do Ostravaru jste nastoupil těsně po revoluci, pak do společnosti v roce 1996 vstoupil britský investor. Ovlivnil nový vlastník nějakým způsobem výrobní procesy?
Britský Bass změnil procesy směrem k větší standardizaci a optimalizoval výrobu ekonomicky. Pivovary byly i nuceny investovat do nových technologií. Jen tak měly šanci zůstat konkurenceschopné.

Platilo, že pivo v lahvi v 90. letech vydrželo jenom sedm dní?
Ano, desítka vydržela pět dnů a dvanáctka sedm. Ale taková byla tehdy situace na trhu obecně, netýkalo se to jen Ostravaru. Změnilo se to díky investicím do technologií. Zavedli jsme například průtokovou pasteraci. Díky tomu zlikvidujeme veškeré mikroorganismy, které by mohly rozbujet druhotné kvašení piva. A zaručí tak prodloužení trvanlivosti.

V čem bylo tehdy české pivovarnictví jiné?
Před příchodem nadnárodních společností do pivovarů se pivovarníci napříč značkami znali. Bývali jsme totiž v minulosti součástí stejných společností. Scházeli jsme se a věděli jsme o sobě. S konkurenčním bojem mezi pivovary se ovšem samozřejmě takové osobní vztahy přerušily.

Máte vy nějaké zkušenosti se zahraničním pivovarnictvím?
Čtyřikrát jsem byl v Británii a měl jsem možnost poznat tamní pivovary. Třeba jsem viděl výrobu piva Carling. Byla to v podstatě jen exkurze. Tehdy mě překvapila hlavně ta velikost. Je to ohromný kolos, ve kterém mě ohromila ta obrovská výrobní linka. Ostravar tehdy vařil asi 500 tisíc hektolitrů piva, zatímco tam vyrobili šest milionů hektolitrů ročně.

V Anglii jste ale také třikrát získal titul mistra světa ve válení sudů, že? Jak jste se k tomu dostal?
Být mistr světa ve válení pivních sudů je pro spoustu lidí úsměvné. Já jsem se tomu ze začátku taky smál. Dostal jsem se tam tak, že pivovar tehdy vyslal do Anglie dva zástupce z řad mužů a dvě ženy. Ta soutěž tam má obrovskou tradici. Koná se už od roku 1933. Před soutěží jsme trénovali kolem pivovaru tady v Ostravě. Prostě jsme tu běhali se sudy. Při samotné soutěži pak dvojice dostane speciální tyč s gumou na konci, kterou ten sud pohání. Vlastně to vychází z historie, protože takhle se sudy piva dříve vyvalovaly. A Angličané z toho udělali závod na jednu a půl míle, kterého se účastní pivovarníci z celého světa. Je to velká show a ti lidé tam tou událostí žijí celý týden.

Zvládl byste uvařit si třeba u sebe v garáži vlastní pivo?
Už jsme to v rámci přátelských setkání mimo práci zkoušeli s jedním z bývalých sládků. Vařili jsme pivo v hrnci, kdy jsme vyrobili asi osm várek. Takže možnost účastnit se vaření piva takovým domácím způsobem jsem měl. Mým snem je si někdy pivo sám uvařit, ale kvůli nedostatku času jsem zatím neměl příležitost si to doma vyzkoušet.

Když jsme se setkali, prozradil jste, že fandíte minipivovarům. Kdy jste naposledy ochutnal pivo jiné značky než Ostravar?
Ostravar je moje srdcovka, ale samozřejmě když jsem někde, kde čepují jiné pivo, tak si ho dám. Už jenom proto, že se snažím mít přehled o konkurenci.

Hendikepovaní z Neratova si nadělili k Vánocům vlastní pivovar

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Novinky.czNeratov

V obci Neratov v Orlických horách, jež krutě zasáhlo dvacáté století a která je známá svým poutním kostelem, konečně přibyl i pivovar. Sdružení Neratov má na dvě stě zaměstnanců, z nichž je stopadesát mentálně či psychicky postižených. Právě ti se na nová pracovní místa v pivovaru nejvíce těší. První pivo z poutního místa a s příznačným názvem Prorok plánují nadělit už krátce před Vánocemi.

Místnímu Sdružení Neratov se zde povedlo otevřít pivovar, jenž by měl kostel doplňovat. Důvodem jeho zřízení je kromě nových pracovních míst i navázat na tradici a historické snahy. „Když se tady založil kostel, tak tady chtěli pivovar. To bylo už v roce 1723. Nepovolili ho však, takže lidé odešli pryč,“ vysvětluje finanční a obchodní manažer Sdružení Neratov Antonín Nekvinda.

Finance
Myšlenka postavit pivovar znovu ožila před deseti lety a v Neratově začali postupně připravovat plány na její realizaci. „Měli jsme štěstí, protože jsme narazili i na pana sládka, který by to chtěl dělat, který nám k tomu hodně pomohl, a pak jsme zkoumali, odkud můžeme získat finance,“ zmiňuje Nekvinda.

„Vybudovat pivovar by ale nebylo možné bez investičního úvěru z programu sociálního bankovnictví České spořitelny. Bez partnera, na kterého se můžete spolehnout a který ve vás věří, by rozvoj nebyl možný,“ dodal. O odbyt se nebojí, koneckonců, Neratov má přece vlastní hospodu.

Radost z nové příležitosti
Pivovar se bude odlišovat i skladbou svých zaměstnanců. „Bude mít sedm zaměstnanců. Sládka, podsládka, a pak tady budou vypomáhat i naši klienti,“ vyjmenovává Nekvinda.

Jednou takovou klientkou je i Eva, která zde žije už pět. Na práci se těší. „Budu hlavně lepit na flaškách etikety, ale bude se tam dělat asi všechno,“ odhaduje Eva. Nebude to však její první práce ve sdružení. „Já to střídám jako ponožky,“ říká s úsměvem.

Jako první se v pivovaru uvaří desítka a dvanáctka. Z důvodu doby, po kterou se pivo vaří, se můžeme na první várku piva s příznačným názvem Prorok těšit krátce před Vánocemi.

Návrat života do vysídlené obce
V obci Neratov ještě koncem osmdesátých let žili jen dva obyvatelé. Místo začalo ožívat krátce po revoluci, kdy zde kněz Josef Suchar založil Sdružení Neratov.

Tomuto sdružení se povedlo postupně vrátit život do opuštěné obce, jejíž historie sahá až do 16. století. Po druhé světové válce se pohraniční víska vysídlila, další ránu zasadil požár, který poničil významný poutní kostel. Jako zázrakem minulý režim kostel nezboural a po revoluci Sdružení Neratov kostel dokázalo opravit.

V současnosti kostel láká desetitisíce poutníků a návštěvníků ročně. Lákadlem je i unikátní vzdušná prosklená střecha kostela.

Sdružení se dále v obci stará o osoby s postižením a sociálně znevýhodněné, kterým nabízí chráněné bydlení i zaměstnání.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.06.2018 15:296.352/6.352