Historie a současnost minipivovaru U Koníčka

Pivovar byl zprovozněn roku 2006. Postaven byl hned vedle hostince v nové budově, kde v přízemí se nachází várna, šrotovna, myčka sudů a ve sklepních prostorech se nachází spilka a ležácký sklep. Pivovar vyrábí klasickou technologií. V roce 2009 byl pivovar rozšířen o novou budovu, kde se nachází nová spilka, ležácký sklep a stáčirna PET lahví.
VÁRNA - pivo se vaří klasickou dvourmutovou technologií, výroba výhradně z českých surovin: moravský slad, žatecký chmel, kulturní kvasnice a pramenitá voda z Beskyd.
SPILKA - po uvaření piva ve várně se tzv. mladina zchladí na zákvasnou teplotu, což je 8°C a zakvasí kvasnicemi typu H. Poté probíhá hlavní kvašení v kvasných kádích po dobu 12 dnů. Dostatečně prokvašené pivo se pak stáčí do ležáckých tanků.
LEŽÁCKÝ SKLEP - pivo zde dozrává ve stojatých ležáckých tancích 5 týdnů při teplotě 2°C pod tlakem 0,5 baru. Po dozrání piva se čepuje přímo z ležáckých tanků až do výčepu. Na přání žíznivců je možno naplnit soudky 5, 15, 30 a 50 l s možností zapůjčení pípy a chlazení.
Zdroj:Stránky minipivovaru 'U Koníčka' 2015


Tento malý pivovar nás překvapil kvalitou a rozmanitostí nabízeného sortimentu svých výroků. Piva s názvy jako Ryzák 11%, Vraník 12%, Grošák 14%, byla plně hodna sloganu tohoto minipivovaru, který zní: „Koníček - Pivo, které vás rozřehtá!“ Tím ale nabídka tohoto rodinného pivovaru zdaleka nekončí. Medové speciály: Čmelák 12%, Sršeň 14%, Vosa 15% a extra hořký Netopýr 14%, nebo porter Mustang 18%, vařené k různým příležitostem v průběhu celého roku, jistě uspokojí i ty nejnáročnější konzumenty. Vše navíc podtrženo ochotným personálem a skvělou kuchyní v místní restauraci. Tady prostě nebylo co vytknout…
Autor:Jiřina Matějková 2014


Více na stránkách pivovaru

Ať žije domácí gastro! Nový Koníčkův dvůr ve Vojkovicích láká nejen na pivo

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Stylová pivnice, vedle prodejna piva, domácích uzenin, lokálních potravin a také cukrárna. To vše je součástí Koníčkova dvora ve Vojkovicích, který během jara otevřel úspěšný regionální pivovarník Mojmír Velký.

Motivace byla prostá. Vzhledem k stále rostoucí poptávce po pivu ze svého nedalekého pivovaru Koníček potřeboval větší skladové zázemí a lepší podmínky pro distribuci. Vpřed jej však hnala taky myšlenka obnovit v obci to, co už dříve fungovalo.

A tak loni zakoupil hospodářský areál bývalého lihovaru a posléze státního statku, který postupně přetváří k obrazu svému.

„Koníčkův dvůr je v podstatě multifunkční komplex domácího gastra. Co se týče budoucna, byla by pěkná myšlenka lihovar, kde se vyráběl žaludeční likér Vojkovická hořká, obnovit, ale momentálně se dál chceme držet hlavně pivovarnictví,“ říká zakladatel a sládek oblíbeného pivovaru, který má za sebou další významný krok.

V hlavní roli kvalitní „domácí“ pivo a uzeniny
Nejprve se zaměřil na vybudování nových skladových prostor, do kterých pivo denně vozí na traktorové vlečce z asi kilometr vzdáleného pivovaru.

„Je to trochu sranda, ale hlavně praktické řešení, které lze při krátké vzdálenosti použít. Vlečka uveze pět tun piva, denně vozíme dvě až tři fůry. Myslím, že jsme v Česku jediní, kdo pivo takto převáží,“ usmívá se Mojmír Velký.

V prodejně zvané příznačně „Koňotéka“ jsou pak pivařům k dispozici jak soudky, tak lahváče i petky. Zkrátka kompletní pivní sortiment včetně suvenýrů, který se však rozrostl o řadu chutných doplňků.

„Další prodejnou jsou potraviny se zaměřením na lokální produkci. Je trochu problém je najít, ale snažíme se o to. Pak tady máme řeznictví, které k pivu určitě patří. Spolupracujeme s místním dodavatelem, řeznictvím Bobr, který dělá hodně poctivé výrobky,“ pokračuje majitel nedávno otevřeného Koníčkova dvora.

V tomto týdnu se mu podařilo slavnostně zahájit provoz pivnice „Ve Dvoře“, která je laděná do stylu první republiky a nabízí posezení u kvalitního piva pro zhruba 35 lidí. Pivo se v ní opět čepuje po přibližně 50 letech.

„Vnímáme to jako místo pro útulné posezení ve smyslu, že si u nás může pivař dát i něco dobrého k jídlu. Nabízíme osvědčené chuťovky jako pečené žebro, koleno, trhané maso v sádle a další speciality,“ vysvětluje Mojmír Velký.

Dojde i na sladké pokušení
Především pro dámy, paní a slečny je pak určen sousední prostor cukrárny, kterou svými výrobky zásobují tři cukrářky z blízkého okolí. I tady se skrývá pozoruhodný gastronomický unikát.

„Je to Koníčkův sladovník, zákusek typu medovníku, ve kterém však není ani gram klasického cukru ani medu. Dělá se ze sladu vyvařeného během výroby piva. Myslím, že takový zákusek se nikde jinde v republice nevyrábí a že se nám povedl,“ láká sládek k vyzkoušení originálního zákusku.

Skoro to až vypadá, že projektem Koníčkova dvora lehce odbočil od svojí ryze pivovarnické cesty. Ale zdání klame.

„Pivo je pro nás pořád hlavní, ale chceme tomu, co už přes deset let děláme, dodat něco nového tak, aby si lidé uvědomili, že si mohou k dobrému pivu dát kvalitní domácí uzeninu nebo zákusek,“ dodává náš průvodce, který věří, že jeho malé obchůdky budou plné. O velkou komerci a konzum nestojí.

A co pivovar, který již vzhledem k rostoucímu výstavu překročil skupinu minipivovarů?

„Kapacitně nestíháme a nemáme se kam hnout, pokud nepostavíme další novou budovu. Zatím máme vymyšleno menší rozšíření na příští rok, ale to bude tak o deset procent,“ loučí se zakladatel proslulého Koníčka, který dál ukazuje cestu dnes už nejen v pivovarnickém byznysu našeho kraje.

Vojkovický pivovar Koníček dál roste a stěhuje se do většího

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Mezi úspěšné podnikatelské projekty se v našem kraji v posledních letech řadí také ty z pivovarnické branže. Vzorovým příkladem je vojkovický pivovar Koníček, který nedávno oznámil další rozšíření výroby a stěhování do nových prostor.

Jelikož současný areál pivovaru už nedisponuje dostatkem prostoru pro další rozvoj a navýšení výroby, rozhodl se jeho majitel a sládek Mojmír Velký k nové investici. Zakoupil areál stojící přímo v centru obce Vojkovice. Právě tam má vzniknout nový „Koníčkův dvůr“.

„Rozvoj a uspokojení stále se zvyšující poptávky po vojkovickém pivu, to je hlavní impuls této investice. V první fázi hodláme vyrobené pivo a pomocný materiál přemístit ze stávajících a nevyhovujících prostor do nových,“ uvedl sládek na facebookových stránkách pivovaru Koníček.

Jak dále potvrdil, v areálu postupně vznikne pivní prodejna zvaná jak jinak než „Koňotéka“, kde bude možné koupit nejen pivo, ale také pivní kosmetiku či nejrůznější suvenýry. Celá vize má však širší souvislosti.

Součástí nového pivovarského dvora bude i pivnice, která v místě kdysi fungovala. „Pro občany chystám nejen rekonstruované a stylové prostory, ale také obměněný a kvalitnější sortiment potravin. Občané si u nás zvykli i na prodej masa, takže tato služba bude zachována a věřím, že změna dodavatele a masné výrobky z produkce regionálního řezníka budou nakupujícím vyhovovat,“ pokračoval Velký.

Otevření první části „Koníčkova dvora“, ve kterém by měla být i cukrárna opět zásobovaná lokální produkcí, plánuje již během března.

„Jsou to zatím pouze prvotní plány a vše se bude řešit za pochodu. Rád bych, aby se objekt v centru obce stal reprezentativnějším než dosud a celý projekt přispěl k pozitivnímu povědomí a rozvoji obce Vojkovice a do budoucna se, možná, stal i novou příležitostí k pracovním místům,“ doplnil zakladatel jednoho z nejúspěšnějších malých pivovarů na Moravě i ve Slezsku.

Kouzlo úspěchu? Shoda náhod i permanentní investice
Co za úspěchem Koníčka, který je na trhu od roku 2006, spočívá? Se sládkem Velkým jsme si trochu zabilancovali už během našeho podzimního setkání a reportáži pro Magazín PATRIOT.

„Těch deset let bylo o permanentních investicích i o shodě náhod, když jsem potkal lidi, kteří mi pomohli. Třeba výrobci zařízení, kteří nám vyšli vstříc. I prostory, které jsme měli k dispozici, se hodily pro postavení pivovaru,“ řekl pivovarník, jehož široký sortiment se dnes čepuje ve zhruba 80 hospodách. Dá se předpokládat, že s rozšířením produkce, která měla loni již přesáhnout hranici 10 000 hektolitrů ročně, bude jejich počet přibývat.

„Doufáme, že naše cesta bude stejná jako v minulých deseti letech, tedy pořád dopředu. Zase to bude o tom, že co uvaříme, musíme prodat a to, co vyděláme, zase zpátky investovat. Tak je to pořád dokola,“ dodal majitel pivovaru, který duší i tělem razí heslo, že práce má být i koníčkem. Peníze a úspěchy přijdou potom.

Dokázal, že to jde. Pivovar Koníček ve Vojkovicích vesele „řehtá“ už deset let

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Představě, že pokud se nic zvláštního nestane, tak bude po celý svůj profesní život chodit na tři směny do nošovického pivovaru, se před lety rozhodl vzepřít sládek Mojmír Velký. A to způsobem vskutku rázným. V nedalekých Vojkovicích totiž založil v roce 2006 vlastní minipivovar, což v té době byla pořád ještě spíše rarita. Boom malých výrobců přišel až v posledních zhruba třech letech.

„Nechtěl jsem být až do důchodu zavřený v provozu, kde člověk fakticky nemůže ovlivnit receptury a vařit pivo po svém. Dospěl jsem k tomu, že chci zkusit udělat něco pro svůj odborný i životní rozvoj v pivovarnictví,“ vrací se náš průvodce dnešním 21. dílem seriálu „Pivní mapa“ k prvotním pohnutkám, které stály za zrodem pivovaru Koníček.

Začínal jako sládek i údržbář v jednom
To, že je z něj dneska jeden z vůbec nejpopulárnějších minipivovarů na severní Moravě, se však nestalo samo sebou. Jasně, základ znalostí o pivu měl díky práci ve velkém podniku, ale jinak bylo třeba sbírat inspiraci a postupně prošlapávat svoji vlastní cestičku. „Asi jako řada dalších lidí jsem věděl, že už fungují malé pivovárky. V tu dobu byly hlavně v Čechách, ale mě motivoval třeba i ten na Hukvaldech, který vaří od roku 2003,“ zmiňuje sládek jeden z klasických vesnických pivovárků.

Fungování „v malém“ se tedy nezdálo až tak nedostižnou metou a jak Mojmír Velký přiznává, větší ambice v počátcích ani neměl. „Nikdy nevíte, jak to půjde. Máte v hlavě myšlenku, ať vás to uživí a dokážete bývalým kolegům, že jste se nemýlil. I kdybych vytvořil jen jedno pracovní místo, byl by to úspěch, protože jsem si mohl dělat pivo po svém a nebýt na nikom závislý,“ říká majitel nyní už zavedeného pivovaru.

Začátky však byly krušné stejně jako u všeho, co se člověk musí teprve naučit. „Nebylo to tak, že bych uvařil pivo a byl z toho nadšený. Ani zařízení nefungovalo tak, jak mělo, takže jsem byl nejen sládkem, ale i údržbářem pivovaru. Moje pomůcky byly šroubovák, kleště a kombinačky. Tak jsem vařil pivo v počátcích,“ usmívá se nad časy, kdy pro něj byla profesionální technologie jen vysněnou vidinou, k níž se musel propracovat.

Prvními várkami začal vojkovický hostinec U Koníčka ze svého stejnojmenného pivovaru zásobovat od června roku 2006. Navázal tak na rodinnou tradici, kterou na tomtéž místě představoval dřívější grunt pradědy Koníčka. „První várky byly 250 litrové, což byla kapacita, která nás omezovala ve větším vaření. Týdně jsme vařili dvě tři várky, které, i když nebyly podle mých představ, se vypily. Člověk se to učil. Bylo to bojové, ale během zhruba třiceti várek se všechno vychytalo,“ pokračuje Mojmír Velký.

Bez cizího piva tak za 5 let? Kdepak, stačilo půlroku!
Díky „zaučení“ na světlé jedenáctce se pak už nastartovalo tempo, které, s nadsázkou řečeno, nelze dodnes zastavit. Ještě do konce roku si mohli dovolit uvařit tmavé pivo a pak i polotmavé na Vánoce. „Do půlroku jsme byli schopni odstavit z naší restaurace cizí pivo z velkého pivovaru. Původně jsem si přitom myslel, že to zvládneme tak za pět let. Bylo to hodně odvážné, ale povedlo se,“ vzpomíná sládek na jeden z prvních zlomových momentů.

Jeden z dalších vidí v tom, že zůstali věrni „koňskému“ názvu, který umožňoval hrát si se jmény jednotlivých značek piv. Ve Vojkovicích se tak vaří nejen suverénně nejoblíbenější Ryzák, ale taky Grošák, Vraník nebo Klusáček, které později podle hojně vyhledávaného medového piva doplnil Čmelák, Sršeň či Vosa. O všech těchto „zvířatech“ se občas píše v pivovarských novinách, které se jmenují jak jinak než „Koniny“ tu a tam propagující třeba přidruženou stavební divizi „Koňostav“.

Jak je vidět, smysl pro recesi a humor patří ve Vojkovicích k nezbytným součástem všedních dnů, což se promítá i do vztahu k pivu a zákazníkům. „Pokud máte pivo rád, děláte ho tak, aby chutnalo a aby se lidem podalo pozitivně. Zkrátka kvalitní výrobek bez reklamy. Myslím si, že není třeba tlačit na pilu, ale taky není možné některé věci podceňovat,“ podotýká Mojmír Velký, který sice už pivo nevaří sám, ale v provozu se každodenně pohybuje.

„Majitel nemůže být někde zalezlý v kanceláři. Musí běhat po pivovaru. Lidé pak vidí, že to člověk nedělá kvůli penězům, ale hlavně proto, že ho to baví. Nakonec máme i takové heslo, že naše práce je naším koníčkem,“ navazuje zakladatel pivovaru, který letos oslavil deset let existence.

Zvýšili kapacitu a už jsou (zase) na hraně…
S tím, jak každý rok o něco navyšovali výrobní kapacitu, rostl i počet hospod, ve kterých se piva od „Koníčka“ čepují. Aktuálně je jich osmdesát, přičemž centrum odbytu tvoří Havířov a Frýdek-Místek. Domovský hostinec ve Vojkovicích je pak doslova okupován hlavně přes léto, kdy je v provozu zahrádka, na které rádi degustují (nejen) žízniví cyklisté. Pivovar se stal v širokém okolí pojmem, což se přece jenom nečekalo.

„Nemysleli jsme si, že to půjde tak dobře. Za těch deset let se však udělalo hodně práce. Na hosty jsme nemohli čekat, ale šli jim naproti kvalitou piva, což souvisí s modernizací zařízení. Bylo to u nás o permanentních investicích a taky o dobré shodě náhod, kdy jsem potkal lidi, kteří mi pomohli,“ hodnotí vrchní sládek dekádu, pro jejíž pozitivní završení byla mimořádně důležitá modernizace pivovaru v roce 2013.

Prostory, které v areálu U Koníčka měli, se hodily pro postavení pivovarského zázemí s větší kapacitou. Na novém místě a s novou technologií mohli začít vařit tak, aby stačili stále rostoucí poptávce. Varna o objemu 2 000 litrů se tenkrát zdála tak akorát.

„Po třech letech můžu říct, že kapacitně je nový pivovar opět na hraně. Je to prostě málo pro naši potřebu. Pokud budeme mít sílu a chuť do dalšího rozvoje, asi nás nemine další rozšíření,“ naznačuje Mojmír Velký s tím, že už by šlo o stěhování výroby do většího objektu.

Jak ukazuje kapacita varny, pivovar Koníček se brzy přehoupne z kategorie minipivovarů o stupeň výše. Předpoklad je takový, že už letošní výrobní čísla překročí hranici 10 000 hektolitrů a od příštího roku tedy „poskočí“ mezi tzv. malé průmyslové pivovary. Přinese to mimo jiné větší zátěž daňovou i byrokratickou, ale na to jsou připraveni.

Nebojí se inovací, příkladem budiž filtrované pivo
Když si dáme dohromady fakta, pivovar Koníček je aktuálně největším mezi minipivovary v našem kraji, a to díky síti hospod, která sahá i na Slovensko a do Polska. Stabilně dává práci dvanácti lidem a dalším během letní sezóny. Aby se stále držel na špici oboru, bude chtít dál investovat a přicházet na trh s novinkami, jako jsou třeba svrchně kvašená piva z aromatických chmelů.

Velkou letošní inovací je ovšem filtrované pivo, které sice zůstává podobně jako u dalších malých výrobců nepasterizované, ale přece jen je odbočkou od původního principu „poctivě“ zakaleného moku. Jaké jsou ohlasy?

„Zatím očekávání nesplnilo, protože lidé k nám tradičně chodí na pivo nefiltrované. Tak to někdy v životě je, že to nejde, jak si myslíte. Ale hospody, kde filtrovanou desítku a dvanáctku čepují, už máme. Teď je třeba pracovat na tom, aby se lidé nebáli ochutnat. Všechno chce svůj čas,“ zůstává Mojmír Velký věrný svému stylu „netlačit na pilu“.

Zdánlivě volný průběh proto nechává i tomu, zda bude Koníčka za nějaký čas čepovat sto nebo dvě stě hospod. „Chceme se soustředit hlavně na to, abychom byli schopni dál kvalitně pokrývat, co je třeba. Koníček nám zatím stačí, pak už by to byl velký kůň,“ komentuje na závěr náš průvodce, jehož řehtající se Koníček bude chtít dál cválat směrem vpřed s rozvahou a vírou v to, že vydělané peníze je vždy nejlepší investovat zpět.

Milovníci piva to jistě ocení, a o to jde především, ne? Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Pivovar Koníček
Místo: Vojkovice 10, Dobrá
Druhy piv: celoročně je v nabídce Ryzák 11° světlý ležák, Vraník 12° tmavý ležák a Grošák 14° polotmavý speciál a také filtrovaná piva Poník 10° světlé výčepní a Vojkovjan 12° světlý ležák, podle sezóny jsou to pak jednotlivé speciály, aktuálně to je americký Ale Pony Pejl 13°, do konce roku to bude např. polotmavý speciál Sametová 17° nebo extra silný vánoční speciál Štědrok 24°
Stáčení a prodej: v pivovarském hostinci čepují čerstvé pivo přímo z tanků, dále stabilně plní KEG sudy o objemu 15, 30 a 50 litrů a také pet lahve o objemu 1,5 litru a skleněné lahve 0,5 litru
Výstav: zhruba 10 000 hektolitrů za rok

Dobrých sládků je v Česku jako šafránu, říká majitel pivovaru Koníček

Publikováno:před rokemZdroj:Karvinský deník

Česko zažívá v posledních letech boom minipivovarů. Jen na Beerfestu Ostrava, který se koná 17. a 18. června v Dolních Vítkovicích, jich bude možno napočítat přes dvacet. Mezi nimi nalezneme i Koníčka z Vojkovic u Frýdku- -Místku, kde se pivo vaří již deset let.

Podle čeho poznám dobré pivo?
Podle vůně, barvy a hlavně chuti. Pivo by nemělo obsahovat cizí vůně. Pokud je nefiltrované, mělo by mít slabý zákal, zatímco filtrované pivo je bez zákalu. Úkolem sládka je pak vybrat takový chmel, který udělá pivo příjemně hořké, nikoli dráždivé.

A jak naopak poznám, že je s pivem něco v nepořádku?
Jednak čichem v pivu jsou přítomné cizí vůně , jednak samozřejmě podle chuti, kdy jsou v pivu cítit nuance. Obecně ale platí, že pivovar pivo vaří a hospodský jej dělá. Základem dobrého piva v restauraci jsou čisté trubky a sklenice. Bublinky na stěnách sklenice či perlení v pivu znamená, že sklenice byla špatně umytá. Bublinky jsou totiž mikroskopická zrníčka prachu, která zůstala na sklenici a po načepování je obalilo pivo. Důležité je dále použít vhodný plyn na tlakování sudu. My například doporučujeme používat směs oxidu uhličitého a dusíku, protože pivo pak není přesycené, má dobrou pěnu a delší trvanlivost.

Co musí umět dobrý sládek, v čem by se měl vyznat?
Dobrým sládkem se člověk nerodí, ale stává se jím díky zkušenostem. Důležité je znát různé pivní styly a jejich charakteristiky. Existuje mnoho piv, například IPA, porter či weizen. Jako sládek musíte vědět, u kterého stylu je určitá vůně žádoucí, a kam naopak nepatří. Stejně tak když je s pivem něco v nepořádku, musíte umět najít problém ve výrobě. Základem tohoto řemesla je mít vytrénovaný jazyk, a proto je nutné se každý den chuťově školit (směje se).

Kde jste se řemeslu učil vy?
Vystudoval jsem Střední školu pivovarskou v Havířově-Šumbarku a počáteční praxi jsem absolvoval v pivovaru Radegast v Nošovicích. Poté jsem se rozhodl jít vlastní cestou, a tak jsem v roce 2006 založil minipivovar Koníček.

Je v Česku podle vás dostatek zkušených sládků?
Bohužel sládků je jako šafránu a řemeslo vymírá. Myslím, že řadu lidí odrazuje nejisté uplatnění. Velké pivovary dříve přijímaly 10 až 15 učňů ročně, ty časy už jsou ale pryč. A mezi minipivovary poptávka po sládcích je, ale volných míst zase není tolik. Často si majitel pivovaru vaří pivo sám, a pokud potřebuje přijmout sládka, obvykle vezme někoho bez vyučení v oboru a proškolí si ho sám.

Dá se dobré pivo uvařit i doma?
Asi se vám to nepodaří napoprvé, ale dá se to. Musíte použít kvalitní suroviny, dodržet recepturu a dbát na správnou teplotu a čistotu. Připravte se však na to, že výrobní proces trvá asi čtyřicet dní. Jednu várku piva uvaříte za osm hodin, kvašení pak trvá týden a zrání další měsíc.

Grošák, Vraník nebo Ryzák. Na exkurzi ve vojkovickém minipivovaru

Publikováno:před 2 letyZdroj:Rozhlas.czAutor:Artur Kubica

Po pětileté praxi v Nošovicích se pan Mojmír Velký k zděšení celé rodiny rozhodl postavit a provozovat maličký pivovar v rodinné hospůdce ve Vojkovicích. Dnes to místo známe jako hospodu a pivovar U Koníčka a sjíždí se tam k ochutnávce místního zlatavého moku všichni labužníci z okolí.

Hospůdka U Koníčka s malou přístavbou skrývající pivovar stojí na okraji Vojkovic v malebném podhůří Beskyd. Pivo tady vaří od roku 2006.

„Dostat se k pivu a k pivovarnictví v mém případě bylo hodně náhod a štěstí. Pivovarnickou školu jsem studoval v Havířově, ten obor tam otevřeli v roce 1999 a říkal jsem si tehdy, že by byla škoda toho nevyužít. Pivo se bude pít pořád, viděl jsem v tom budoucnost,“ vzpomíná sládek Mojmír Velký na své začátky.

Dnes ve svém minipivovaru vaří několik stálých druhů a celou řadu sezónních piv. Ve stálé nabídce má zlatavý i tmavý mok pojmenovaný obvykle podle koní. Nakonec – koně se tady pasou hned v sousedství, a tak vytvářejí pivovárku živé billboardy doslova zadarmo.

Kdo by si chtěl dát desítku, bude mít smůlu, protože tu vojkovický minipivovar ve stálé nabídce nemá. Můžete ale ochutnat světlou jedenáctku Ryzáka, tmavou dvanáctku Vraníka, nebo si dát Grošáka, polotmavé čtrnáctistupňové pivo.

Možná vás bude zajímat, že malý pivovar sklízí ocenění za kvalitní pivo na různých soutěžích. Naposledy se stal vítězem soutěže o Zlatou pivní pečeť letos v únoru v Táboře, kde zdejší sedmička Ryzler (Radler) získala druhé místo a o měsíc později, v březnu 2015, získala jejich čtrnáctka Grošák první místo na devátém ročníku Jarní ceny českých sládků ve Zvíkově.

Na exkurzi do malého rodinného pivovaru vás zveme v magazínu Křížem krajem dnes po 9. hodině. Záznam pořadu pak najdete zde nebo v iRadiu.

Moravskoslezské minipivovary: Vojkovice

Publikováno:před 3 letyZdroj:BigBloger LidovkyAutor:Roman Nedbal

Konečně se dostává na minipivovar, na jehož recenzi mnozí již netrpělivě čekali.
Pivovar Koníček Vojkovice

Paradoxně na dohled od největšího regionálního pivovaru, nošovického Radegastu, se od roku 2006 vyskytuje významný hráč na poli minipivovarů, vojkovický Koníček. Zdá se, že o tom vědí i jeho návštěvníci, neboť i za srpnové deštivé soboty, kdy jsem ho navštívil, byla restaurace s pivovarem plná, a to včetně cyklistů, kteří jsou zde vítáni.

Hostinec a pivovar U Koníčka disponuje mnoha prostory pro občerstvení, ať už ve vnitřních příjemně nízkých sálcích, na verandě či v krytých venkovních posezeních pro cyklisty. Prostředí je zde příjemné, výzdoba nevtíravá, hudba nevyhrává, kulturní WC jsou zde uvnitř i zvenčí. V objektu je i možnost ubytování.


Pozvedám své oči k horám...
lidovky.cz > bigbloger.lidovky.cz > nedbal.bigbloger.lidovky.cz > Osobní
tiskdiskuse (0)
Moravskoslezské minipivovary: Vojkovice
dnes 11:36

Konečně se dostává na minipivovar, na jehož recenzi mnozí již netrpělivě čekali.

Pivovar Koníček Vojkovice

logo.jpg

Paradoxně na dohled od největšího regionálního pivovaru, nošovického Radegastu, se od roku 2006 vyskytuje významný hráč na poli minipivovarů, vojkovický Koníček. Zdá se, že o tom vědí i jeho návštěvníci, neboť i za srpnové deštivé soboty, kdy jsem ho navštívil, byla restaurace s pivovarem plná, a to včetně cyklistů, kteří jsou zde vítáni.

1-ex.JPG

Hostinec a pivovar U Koníčka disponuje mnoha prostory pro občerstvení, ať už ve vnitřních příjemně nízkých sálcích, na verandě či v krytých venkovních posezeních pro cyklisty. Prostředí je zde příjemné, výzdoba nevtíravá, hudba nevyhrává, kulturní WC jsou zde uvnitř i zvenčí. V objektu je i možnost ubytování.

Kuchyně nabízí pivní pochoutky, polévky, hotovky, masitá i bezmasá jídla obvyklého tuzemského ražení. Ochutnaným medovým vepřovým žebrům se nedalo nic vytknout.

Obsluha byla rychlá, přesná a profesionální. Snad jen po jídle jsem čekal na obsloužení o kapánek déle, než bylo příjemné.

V nabídcepivovaru jsou pravidelně 3 druhy nefiltrovaného a nepasterizovaného piva. Ryzák - světlý ležák 110 se zdál zpočátku mírně nakyslý, postupně přešel v příjemně nahořklou chuť (hodnocení: ***1/2, cena za 0,5 l: 23 Kč). Vraník - tmavý ležák 120 je na české poměry poměrně hořký (hodnocení: ***, cena za 0,5 l: 24 Kč). Grošák – polotmavý speciál 140 - je charakteristické jantarové barvy a příjemné hořké, mírně nasládlé chuti (hodnocení: ****, cena za 0,5 l: 25 Kč). Aktuálním speciálem byl pšeničný ležák belgického typu, svrchně kvašený, pro svou světlounkou barvu s příznačným názvem Bělouš. Chutnal i vypadal tak, jak od podobného typu piva očekáváte (hodnocení: ****, cena za 0,5 l: 25 Kč). Ceny piva jsou na příznivé cenové úrovni, správné je i jejich ošetření. Speciály se v pivovaru pravidelně mění, takže si milovník piva může přijít na své.

Pivo pro Beskydské rekordy již zraje!

Publikováno:před 4 letyZdroj:Frýdek-MístekAutor:Lucie Talavašková

V sobotu 17. srpna 2013 odstartuje v 9.00 hodin na náměstí Svobody V.ročník akce Beskydské rekordy, letos s podnázvem Kde se pivo vaří, tam se dobře daří aneb na jedno chuť máme, s ním ten rekord dáme!

Již z názvu vyplývá, že letošní rekord bude ve znamení piva. S hlavním partnerem – minipivovarem Koníček z Vojkovic se pokusíme zapsat do České knihy rekordů a to pitím třetinkových piv štafetovým způsobem. A jaké pivo se bude pít? „Pro Beskydské rekordy jsme navařili jedenáctistupňové světlé pivo s názvem Ryzák. Jedná se o nefiltrované a nepasterizované pivo, které se vaří klasickou dvourmutovou technologií a pouze z českých surovin. Pivo zraje v ležáckých tancích 5 týdnů. Pivo není nijak upravováno, a tudíž obsahuje všechny své důležité látky včetně vitamínu B obsaženého v kvasnicích", přiblížil Vít Ulman přímo z minipivovaru Koníček.

Určitě je tedy se na co těšit. Přijďte proto podpořit statutární město Frýdek-Místek a zapišme se společně opět po roce do České knihy rekordů!

Akce se koná pod záštitou primátora Mgr. Michala Pobuckého, Dis. a organizuje ji Beskydské informační centrum Frýdek-Místek, p. o. za finanční podpory statutárního města Frýdku-Místku a Moravskoslezského kraje.

Další informace hledejte na webových stránkách www.beskydskerekordy.cz. A nezapomeňte si „lajknout" také Facebook Beskydského informačního centra, kde vám budeme v průběhu rekordu přinášet aktuální informace.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.13.04.2017 17:007